Místopředseda vlády a ministr financí
ČSFR V. Klaus: Pane předsedo, dámy a pánové,
vládní návrh zákona o dani z přidané
hodnoty, který máte před sebou, je jedním
z pilířů celé nové daňové
soustavy. Proto mi dovolte, abych se mu ve svém úvodním
slově věnoval trochu déle, než některým
jiným zákonům.
Zavedení daně z přidané hodnoty představuje
jeden z nejvýznamnějších a současně
nejobtížnějších kroků v
rámci komplexní daňové reformy a ekonomické
reformy vůbec.
Daň z přidané hodnoty je nepřímou
daní, která zatěžuje konečnou
spotřebu, tedy především obyvatelstvo.
Je daní neutrální z hlediska alokace kapitálu,
neboť se uplatňuje na všechny podnikatele, tedy
bez ohledu na formu vlastnictví, právní formu
podniku a jeho organizační strukturu. Uplatňuje
se stejným způsobem jak na zboží a služby
domácího původu, tak na zboží
z dovozu.
Daň z přidané hodnoty se svou konstrukcí
a způsobem uplatňování zásadně
liší od daně z obratu, na kterou jsme byli
dosud zvyklí. Hlavní rozdíl je především
v mechanismu jejího uplatňování. Zatímco
daň z obratu se uplatňuje u téhož zboží
pouze jednou, daň z přidané hodnoty se uplatňuje
na každém stupni výroby a prodeje, kterým
zboží prochází na cestě ke konečnému
spotřebiteli. Všichni tedy nakupují zboží
a služby za ceny s daní.
Plátce daně si samozřejmě od vlastní
daňové povinnosti odečte daň zaplacenou
v cenách svých nákupů, čímž
je na každém stupni zdaňována pouze
hodnota přidaná zpracováním (odtud
také název - daň z přidané
hodnoty).
Ze zákona jsou plátci povinně všechny
právnické a fyzické osoby, které dodávají
zboží a poskytují služby při podnikatelské
činnosti, jejíž obrat překročí
1,5 miliónů Kčs za 3 měsíce,
nebo 6 miliónů
Kčs za celý rok. Ostatní, jejichž obrat
tohoto limitu nedosahuje, se mohou stát plátci této
daně pouze na svou vlastní žádost.
Statut plátce daně je významný z hlediska
práva na odpočet daně zaplacené v
cenách nákupu, což může být
v určitých podmínkách pro malého
podnikatele, živnostníka výhodou, v jiných
zase nevýhodou. Bude tedy záležet jedině
na něm, na jeho schopnostech ocenit tyto výhody
a nevýhody a rozhodnout se.
Hlavní důvody pro uplatnění této
daně jsou čtyři.
Nejprve, a hlavně jde o to - vytvořit stejné,
rovné podmínky pro podnikání všech
podnikatelských subjektů.
Dalším významným důvodem je prudce
se snižující funkčnost dosavadního
systému daně z obratu. Ten nebyl konstruován
pro podmínky tržní ekonomiky a jeho možné
další zdokonalování za rámec
změn, které jsme provedli v uplynulých dvou
letech, již narazilo na nepřekročitelné
systémové limity, podstatné limity této
daně.
Třetím důvodem pro zavedení této
daně je snaha začlenit naši zemi do evropského
integračního procesu. Podle6. směrnice komise
Evropských společenství je uplatnění
této daně povinné pro členy Evropských
společenství a jejím zavedením tak
vytváříme předpoklady pro budoucí
plnoprávné postavení ČSFR v tomto
společenství.
Konečně čtvrtým důvodem je
prakticky prokázaná efektivnost této daně.
V tomto okamžiku je daň z přidané hodnoty
uplatňována ve více než 50 zemích
světa a zatím žádná ze zemí,
které se rozhodly ji uplatnit, svůj názor
nezměnila a nenahradila ji žádnou jinou formou
nepřímé daně.
Přijetí vládního návrhu bude
mít tři významné důsledky.
Především dojde k určitému pohybu
celkové cenové hladiny i ke změnám
struktury legislativních cen celých skupin výrobků.
Následně pak po všeobecném zavedení
v období několika měsíců bude
působit mechanismus přizpůsobování
cen, který doladí postupně cenové
relace v závislosti na konkrétních poměrech,
které budou existovat na jednotlivých trzích.
Hlavním zdrojem pohybu ve struktuře relativních
cen bude sjednocení sazeb. Místo dnešních
čtyř sazeb daně z obratu budou pouze dvě
sazby a díky tomu bude na pohyb cen působit změna
v těchto přesunech místo čtyř
na dvě sazby.
Na druhé straně bude rozšířena
základna, na kterou bude uplatňována daň
z přidané hodnoty, o služby a výkony
obchodu, kde bude uplatněna 5tiprocentní sazba (dnes
nulová) což bude nepochybně působit
na vzestup cenové hladiny. Celkové snížení
sazby zase naopak bude působit k poklesu.
Přes značnou složitost problémů
odhadu důsledků zavedení daně z přidané
hodnoty na cenovou hladinu i cenovou strukturu jsme prováděli
spousty orientačních propočtů, které
trvale dopracováváme a zpřesňujeme.
S pomocí dat o teprve nedávno známé
struktuře spotřeby i výnosů daně
z obratu za rok 1991 byl vypracován odhad, který
říká, že za předpokladu uplatnění
navrhovaných sazeb 5 procent a 23 procent se cenová
hladina v lednu 1993 proti prosinci 1992 bohužel zvýší
řádově o 7 procent díky zavedení
této nové daňové soustavy nepřímých
daní. Samozřejmě, že to jsou přímé
vlivy daňové změny, nemůžeme
vyloučit, že se někteří prodávající
budou pokoušet využít změny daňového
systému ještě k dalším cenovým
pohybům, což je však velmi těžké
odhadnout a je prakticky zbytečné pokoušet
se k tomu dnes něco podstatného nebo zásadního
kvantifikačního říci.
Druhým zřejmým důsledkem bude ve vazbě
na to první určité zvýšení
životních nákladů obyvatelstva. Orientační
propočty ukazují, že v závislosti na
typu domácnosti se jejich výdaje zvýší
zhruba takto: v dělnicko-zaměstnaneckých
domácnostech o 103 Kčs měsíčně,
v domácnostech s vyšším počtem
dětí o 64 Kčs, v domácnostech důchodců
o 69 Kčs měsíčně, vždy
na osobu. Uvedený odhad vychází též
z teprve nedávno dostupné statistiky rodinných
účtů u vybraných domácností
zpravodajského souboru za rok 1991.
Třetím zřejmým důsledkem, který
nebude tak viditelný pro veřejnost, ale který
znamená určitý problém pro měnovou
politiku naší centrální banky, bude
určité zvýšení potřeby
transakčních peněz v ekonomice, protože
všichni budou dnes nakupovat za ceny s daní, zatím
co vrácení nadměrných odpočtů
bude časově odsunuto. Povede to k určitému
zvýšení množství peněz v
ekonomice.
Nový daňový zákon, zákon o
dani z přidané hodnoty potřebujeme proto,
že si nemůžeme dále dovolit, aby díky
využívání objektivně existujících
slabin systému daně z obratu docházelo k
poklesu výnosů této daně a k masivním
daňovým únikům. Jejich odstranění
není v rámci dnešního systému
možné.
Dovolte, abych vás na závěr svého
expozé poprosil o pečlivé a zodpovědné
posouzení návrhů, které se jistě
objeví v průběhu vašeho jednání.
Budou tady předloženy návrhy vedené
nepochybně upřímně míněnými
snahami řešit palčivé problémy
strukturální, ekologické, sociální,
kulturní a jiné cestou speciálních
režimů daně z přidané hodnoty
pro různé výrobce nebo pro různé
podnikatele, pro různé použití zboží,
pro různé použití služeb. Myslím,
že se mnou budete souhlasit, když řeknu, že
na cestě od více než 1600 sazeb daně
z obratu a nespočetného množství speciálních
režimů, které jsme měli, když jsme
přišli do tohoto parlamentu, by přijetí
podobných, sebelépe míněných
návrhů znamenalo nepochybně krok zpátky,
krok, který nechceme a který - vědomi si
své odpovědnosti za průběh naší
ekonomické transformace - ani nemůžeme udělat.
Doporučuji vám proto přijmout vládní
návrh ve verzi návrhu usnesení výborů
pro plán a rozpočet k vládnímu návrhu
zákona o dani z přidané hodnoty. Jde o návrh
funkčního systému, kterým se opět
o významný krok přiblížíme
vyspělým tržním ekonomikám.
Na závěr bych chtěl poděkovat poslancům
a legislativním orgánům Federálního
shromáždění, neboť návrh
usnesení výborů pro plán a rozpočet
znamená významné zdokonalení původního
vládního návrhu. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, pán minister Klaus. Konštatujem, že
návrh bol prikázaný sociálnym a kultúrnym
výborom, ústavnoprávnym výborom, výborom
pre plán a rozpočet, hospodárskym výborom
a výborom pre životné prostredie obidvoch snemovní.
Po prerokovaní vo výboroch pripravili písomný
podklad uznesenia pod číslom tlače 1488 výbory
pre plán a rozpočet a ich členovia, poslanci
V. Filip a H. Kočtúch boli nominovaní za
spravodajcov k tomuto návrhu zákona. Teraz prosím
obidvoch spravodajcov, pána poslanca Filipa zo Snemovne
ľudu a pána poslanca Kočtúcha zo Snemovne
národov, aby sa dostavili do spravodajských lavíc
a predniesli spravodajské správy. Prosím,
pán poslanec Kočtúch.
Společný zpravodaj výborů SN H. Kočtúch:
Vážený pán predseda, vážený
pán predsedajúci, vážené snemovne!
Daň z pridanej hodnoty, metaforicky by sa dalo povedať,
je kráľovnou medzi daňami. Preto sa jej aj
z medzinárodného aj z nášho hľadiska
venuje zaslúžená pozornosť.
Dovoľte mi jednu osobnú reminiscenciu. Ako poslanec
FZ som bol ešte v piatom období spravodajcom k novelizácii
dane z obratu. Spoločne s pánom federálnym
ministrom Klausom, podpredsedom vlády, sme sa vtedy zhodli,
že tá novelizácia nebude mať dlhý
účinok, pretože nás čaká
prechod od dane z obratu k dani z pridanej hodnoty.
Daňová reforma hlavne tejto dane je neodkladná,
je dôležitá.
V zahraničí existuje práca v rozsahu 460
strán OECD - Úloha daňovej reformy v ekonomikách
strednej a východnej Európy, ktoré podstupujú
transformáciu. Tým len chcem dokázať,
že táto otázka nemá len náš
vnútorný, ale aj medzinárodný rozmer.
Preto sme vo výboroch pre plán a rozpočet
venovali veľkú pozornosť všetkým
pripomienkam, ktoré zazneli z jednotlivých výborov,
všetkým pripomienkam expertov, bohato sme čerpali
aj z legislatívneho odboru Kancelárie Federálneho
zhromaždenia. Návrh, ktorý máte pred
sebou, predstavuje zhruba 30 podstatných zmien pôvodného
návrhu, ktorý nám bol dodaný a zhruba
60 drobných legislatívnych úprav. Tie sú
tam vyznačené tučnými písmenami
a podčiarknuté.
Dovoľte mi, aby som sa trochu zaoberal filozofiou tejto problematiky,
aby som skutočne uviedol práve všeobecnejšie
otázky. Koniec-koncov nadväzujem na to, čo
povedal federálny minister a podpredseda vlády.
Daň z pridanej hodnoty je nesmierne citlivým inštrumentom,
jej pedantnosť je v tomto smere, pretože ide o veľkú
vec, potrebná, viac ako inde tu platí ono Michelangelovo:"Dokonalosť
sa skladá z maličkostí, dokonalosť však
nie je maličkosť."
Aké reálne daňové bremeno ponesú
platcovia daní pri rôznom vývoji cien, pri
rôznom vývoji hrubého domáceho produktu
a pri rôznych daňových sadzbách, do
akej miery päťpercentná sadzba a dvadsaťtripercentná
sadzba je ozaj tou optimálnou sadzbou, ktorá zabezpečuje
optimálne zdanenie? Tieto otázky si cez rôzne
prepočty vyžadujú kvantifikáciu, senzitívnu
analýzu, pravdepodobnostnú analýzu, analýzu
zlomu atď. Otázka priemerného zdaňovania
alebo optimálneho zdaňovania nie je otázkou
našich dôb, táto otázka sa pertraktuje
niekoľko storočí. Ekonómovia, teoretici
i praktici, napríklad jeden prúd teórie ponukovej
ekonomiky, ukazovali na súvzťažnosť medzi
rastom príjmu štátneho rozpočtu, medzi
rastom produkcie, medzi rôznymi daňovými sadzbami.
Spomeniem tu aspoň Arthura Laffera, ktorý prepracoval
Lafferovu krivku, ktorá ukazuje, kde je tá optimálna
sadzba, kde je ten optimálny bod, ktorý vlastne
dovoľuje maximálne príjmy štátneho
rozpočtu, "take off" ekonomiky a aká sadzba
dane je z tohto hľadiska potrebná. Samozrejme, obrazne
povedané, keby táto sadzba bola stopercentná
(Turci majú 8 sadzieb od 1 % do 100 %), zastaví
sa výroba, pretože celý efekt by bol zdanený.
Keby sadzba bola nulová, štát by nemal nijaké
príjmy, ktoré potrebuje pre plnenie tých
funkcií, ktoré má. Nemyslím socialisticko-realistický
štát ani "welfare" štát, ale
štát úspešnej práce "workfare"
state. Nedá sa povedať, že 50 % (niečo
medzi 0 % a 100 %) je vlastne optimum. To závisí
od rôznych konkrétnych podmienok, ktoré treba
uvažovať.
V týchto krajinách, o ktorých sa zmieňoval
pán minister, sú sadzby diferencované. Štandardné
sadzby sú od 14 do 20 %. Sú znížené
sadzby, dokonca 1 %, ale sú tiež zvýšené
sadzby. Sú jednotné sadzby, ale sú aj niekoľkoraké
sadzby.
Pred nami teda stojí úloha, aby sme toto všetko
so znalosťou veci prešli. Pôvodne sme si mysleli,
že pripravíme štandardné pripomienky k
jednotlivým paragrafom, ale pretože pripomienok je
mnoho, rozhodli sme sa za pomoci pracovníkov Ministerstva
financií aj za pomoci legislatívneho odboru a ich
expertov predložiť vám toto znenie, ktoré
máte v tlači 1488.
Sú veci, ktoré majú len legislatívno-právny
charakter, kozmetické úpravy, definičné
spresnenie atď., ale sú aj veci podstatné.
Nechcem rozpočtové výbory chváliť,
ale výbory pre plán a rozpočet urobili veľký
kus práce, aby ste mohli dostať ten materiál,
ktorý vám predkladáme na diskusiu. Prosím
vás, aby ste mu venovali patričnú pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Hvezdoňovi Kočtúchovi.
Teraz so spravodajskou správou za výbory Snemovne
ľudu vystúpi poslanec Vojtech Filip.
Společný zpravodaj výborů SL V. Filip:
Vážený pane předsedo, pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
jsem velmi rád, že za dnešní dopoledne
byly připraveny všechny podmínky, které
nás přivedly až k projednávání
jednotlivých daňových zákonů.
Tím odpadla jedna z věcí, o které
jsem tu hovořil, to je jednání, které
od října loňského roku vedl výbor
pro
plán a rozpočet, aby byl upraven § 12 ústavního
zákona č. 143/1968 Sb., kde koncepčně
byly připraveny nové daně.
Předložený návrh zákona vychází
tedy z koncepce reformy československého daňového
systému a soustavy, se kterou počítá
Evropské společenství od roku 1993. Daň
z přidané hodnoty je svou ekonomickou podstatou
obecnou spotřební daní nepřímého
typu, která zatěžuje konečného
spotřebitele, ale neodvádějí ji všichni
dodavatelé zboží či služeb. Tato
daň tedy postihuje celou soukromou a veřejnou osobní
společenskou spotřebu a postihuje též
dovoz. Tím se odlišuje od daně z obratu, která
nemá obecný charakter.
Daň z přidané hodnoty se na rozdíl
od daně z obratu vybírá po částech,
to je podle jednotlivých fází výroby
a odbytu, při prodeji a nákupu. Plátce daně
má právo si však odečíst od své
daňové povinnosti tu částku daně,
kterou zaplatil svým dodavatelům při nákupu
zboží či služeb. Tato daň má
obrovské výhody. Je neutrální ke konkurenci
i k zahraničnímu obchodu. Všichni výrobci
i dovozci jsou zdaňováni ve stejné výši.
Systém je poměrně jednoduchý. Vylučuje
jakoukoli nahodilost a zdaňuje služby na všech
stupních zpracování při prodeji i
nákupu. Je to daň čistá, neboť
jí bude zatížen pouze rozdíl mezi cenou
při nákupu a požadovanou cenou při prodeji
zboží a služeb.
Má jednu velkou nevýhodu, o které všichni
víme - vyžaduje důkladné proškolení
širokého okruhu pracovníků z hospodářské
a finanční sféry a skutečně
solidní fungování daňové správy.
Nyní konkrétně k jednotlivým oblastem.
Nejvíce kontroverzní budou oblasti pravděpodobně
tři. Ty se také nejčastěji projevily
při projednávání ve všech výborech
Federálního shromáždění,
ale i ve výborech České národní
rady a Slovenské národní rady. Za prvé
jde o diskusi o nezdaněném limitu. Při projednávání
zásad byl nezdaněný limit schválen
ve výši 1 mil. Kčs ročního obratu,
při projednávání zákona 6 mil.
Kčs ročního obratu s tím, že
v jednotlivém čtvrtletí to bude 1,5 mil.
Kčs.
Čili došlo k velikému posunu v uvažování
o této dani od října loňského
roku k dnešnímu dni.
Tou nejkomplikovanější a pravděpodobně
nejdiskutovanější oblastí bude úroveň
sazeb daně. Musíme si uvědomit, že ještě
dnes máme pět daní z obratu, pět úrovní
daně. Zde se jistě projeví oblast od jedné
daně až do tří, možná i
více. Uvidíme, co bude řečeno v rozpravě.
Zde je podstatné říci, že zavedení
i dvousložkové daně z přidané
hodnoty znamená - a pan místopředseda vlády
a ministr financí to řekl, - zvýšení
cen základních potravin. Vzhledem k tomu, že
není přesně zjištěno, jaký
dopad to bude mít nejen na ceny, ale na celý pohyb
v koupěschopné poptávce obyvatel, je potřeba
se nad tím zamyslet a řádně tento
problém prodiskutovat a při hlasování
to mít na paměti.
Další zásadní připomínkou
byla specifikace dovozu, ale věřím, že
až si přečtete poslední text návrhu,
budete spokojeni a nebude to mít snad za následek
větší kontroverze.
V průběhu projednávání zákona
- kromě odstranění specifikace dovozu, která
byla dlouhou dobu tématem diskusí a sporů
- byla odstraněna řada nesrovnalostí a nesrozumitelností,
které jsou v některých ustanoveních,
respektive byly v některých ustanoveních.
Po řadě expertních porad se myslím
podařilo zajistit dostatečný podklad pro
to, abychom měli kvalitní text, ke kterému
nebude z legislativně technických důvodů
zvláštních výhrad.
Zde mi dovolte jen jednu jedinou připomínku. Prosím
vás, opravte si ve svém textu, který máte
v § 31 v odstavci 2 dovětek "dále výrobků
oční optiky". Při posledním jednání
výboru pro plán a rozpočet to bylo vypuštěno,
protože nechceme nedanit například potápěčské
brýle a ostatní věci. Nepřišli
jsme na konkrétní text, jak se zachovat k těm,
kteří potřebují dioptrické
brýle. Ale tento text tam nepatří a žádám
vás proto, abyste si ho vyškrtli.
V § 54 odstavec 3 - pokud náhodou někdo máte
v textu ještě 77% - pak je nutno uvést 23 %.
Došlo totiž k opačnému počítání.
Jde o malý omyl, nepovažuji to za důležité,
každý, kdo by ten zákon četl, by na
to přišel, ale vzhledem k tomu, že při
přepisu došlo k chybě, považuji za nutné
na to upozornit.
Jinak bych chtěl říci, že při
projednávání tohoto zákona jsme se
zabývali cca 98 připomínkami z jednotlivých
výborů, z národních rad i z Federálního
shromáždění. Řadu z nich jsme
zapracovali, cca jedna třetina těch návrhů
byla konzistentních, hodily se tam, výbory - myslím
- uvažovaly ve správných směrech.
Pokud jde o legislativně technické úpravy,
došlo ke konsensu mezi jednotlivými národními
ministerstvy financí i federálním ministerstvem
financí a myslím si, že jsou tedy všechny
předpoklady pro to, aby daň z přidané
hodnoty mohla být zavedena.
Opatření sice budou tak náročná,
že i když dnes, tj. v dubnu toho roku zákon schválíme,
bude pravděpodobně nejnáročnějším
úkolem aparátu ministerstev financí vůbec
zákon realizovat tak, aby byl od 1. 1. 1993 v účinnosti.
Nyní mi dovolte na závěr jen jedno maličké
upozornění. Pro přijetí zákona
platí zákaz majorizace, je tedy třeba souhlasného
usnesení obou sněmoven a ve Sněmovně
národů nadpoloviční většiny
všech poslanců.
Tolik snad z povinností zpravodaje v úvodním
slově. Děkuji vám.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Vojtechovi Filipovi, ktorý
predniesol spravodajskú správu za výbory
Snemovne ľudu.
Otváram rozpravu k tomuto vládnemu návrhu
zákona, do ktorej sú prihlásení za
poslanecké kluby Filip Šedivý, Miloš Zeman
a Jan Vild. Ďalej pán poslanec Rynda a pán
poslanec Zán.
Dávam slovo poslancovi Filipovi Šedivému, ktorý
vystúpi za klub ODS. Pripraví sa poslanec Zeman.
Poslanec SN F. Šedivý: Vážený pane
předsedající, dámy a pánové,
za klub Občanské demokratické strany chci
velmi krátce vyjádřit podporu návrhu
zákona o dani z přidané hodnoty.
Považujeme zavedení této daně náhradou
za již překonanou daň z obratu za zcela nezbytnou
podmínku ekonomické transformace, která vytváří
stejné podmínky pro všechny subjekty v podnikání
a zejména je zcela kompatibilní s daňovým
systémem Evropských společenství.
Efektivnost daně z přidané hodnoty je naprosto
nesrovnatelná s dosavadní daní z obratu,
a proto se zcela přikláníme k vládnímu
návrhu.
K vládnímu návrhu se přikláníme
i v té části, kde se mluví o dvojí
sazbě, protože se domníváme, že
by nebylo vhodné dramaticky zvýšit ceny základních
životních potřeb a tím porušit
dosud trvající a poměrně křehký
sociální konsensus. Kompenzaci zvýšení
zavedením jedné sazby daně daní z
příjmů nepovažujeme za dostatečnou.
Chtěl bych k tomu ještě na ilustraci uvést,
že více než 50 zemí dnes má zavedenu
daň z přidané hodnoty a drtivá většina
z nich používá dvojí sazbu daně,
ať už je to Spolková republika Německo,
Francie, Rakousko atd.
Dovolil bych si zároveň přednést jeden
pozměňovací návrh k § 22 odstavec
1, kde se říká, že navrácení
přeplatku je do šesti měsíců,
navrhujeme nahradit to slovem "dvou" s tím, že
nechceme mít na zřeteli jenom blaho státního
rozpočtu, a případné úvěrování
státního rozpočtu plátci daně,
ale i možnosti samotného plátce. Proto v rámci
určité spravedlnosti pro podnikatele navrhujeme
snížení této lhůty. Písemný
návrh samozřejmě předám zpravodajům.