Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Šedivému. Teraz
prosím o slovo poslanca Miloša Zemana, po ňom
sa pripraví pán poslanec Vild.
Poslanec SN M. Zeman: Pane předsedo, pane předsedající,
vážené plénum Federálního
shromáždění, jménem poslaneckého
klubu Sociálně demokratické orientace bych
chtěl za prvé konstatovat, že jsme se sportovně
vyhnuli příjemnému pokušení zablokovat
daňové zákony an sich a podporovali jsme
přijetí ústavního zákona i
zákona o soustavě daní, abychom vstoupili
do sportovní bitvy o jednotlivé typy sazeb a konkrétní
výši těchto sazeb.
Předpokládám, že k nyní projednávanému
návrhu zákona zazní celá řada
připomínek. Dovolte mi, abych se jménem našeho
klubu soustředil pouze na dva okruhy problémů.
Ten první se týká toho, zda sazba daně
z přidané hodnoty má být jednosložková
nebo dvousložková a ten druhý problémový
okruh se týká toho, jaká má být
konkrétní velikost této sazby.
Jak vidíte, je nám předkládán
návrh na dvousložkovou sazbu ve výši 5
% pro některé základní potřeby
a 23 % pro ostatní zboží.
Vyjděme ze skutečnosti, že daň z přidané
hodnoty je samozřejmě - jak už zde bylo řečeno
- administrativně velmi náročná, že
její obsluha se odhaduje na zhruba 2 % výnosu této
daně, že existují země, např.
USA, které právě z důvodů této
administrativní náročnosti i k tomuto typu
zdanění nepřikročily. Ptejme se, jaká
tendence ve vyspělých zemích existuje, zda
je to tendence k vícesložkové nebo jednosložkové
dani z obratu.
Dovolte mi, abych se pokusil láskám vašim -
hovořeno křesťanským jazykem - přiblížit
i argumentaci z druhé strany, tedy argumentaci pro jednosložkovou
daň. Především si musíme uvědomit,
že zavádíme-li dvou nebo vícesložkovou
sazbu daně z obratu, pak tím otvíráme
široké pole působnosti daňovým
únikům. Tato fakta byla prokázána
v celé řadě zemí, kde je tato daň
aplikována včetně možností záporného
daňového odpočtu. Kromě toho nejde,
i když by se tak opticky zdálo, jenom o dvě
sazby daně z obratu, ale fakticky o nekonečný
počet těchto sazeb, což vyplývá
z kombinatoriky technologického řetězce postupného
zdaňování.
Ukazuje se tedy, že je možné, aby se vytvořila
různá lobby, která budou přicházet
do parlamentu a budou zdůvodňovat, proč právě
jejich výrobky nebo služby mají být
zdaněny nižší sazbou, než výrobky
a služby ostatní. Když se podíváte
na přílohu 1 a 2 k tomuto návrhu zákona,
pak zárodky tohoto uvažování již
zjistíte, ať se jedná o žraloky, ať
se jedná o akvarijní rybičky a celou řadu
dalších podivuhodných artiklů. To je
jeden ze základních důvodů, důvodu,
který by se dal popsat jako snaha po tom, aby cenová
soustava byla průhledná, aby vysílala skutečně
objektivní signály do svého ekonomického
prostředí a aby nebyla kontaminována více
či méně subjektivními preferencemi.
Nemýlím-li se, byl to původní požadavek
neoliberálních ekonomů a je poněkud
paradoxní, že tento požadavek v zájmu
ekonomické racionality musí nyní vznášet
klub sociální demokracie.
Jsou zde, vážení kolegové, někdy
vznášeny obavy, že projednávání
daňových zákonů podlehne populistickým
náladám. Obávám se, že sama představa
dvousložkové daně z obratu je v nynějším
předvolebním období do jisté míry
populistická. Říká totiž, že
máme zabránit výraznému cenovému
zvýšení, zejména zvýšení
cen základních potravin, a proto, že je nezbytné
zatížit tyto potraviny nižší daňovou
sazbou než ostatní produkty.
Dovolte mi, abych vám navrhl odlišné pojetí,
pojetí, které nebude založeno na preferenci
komodit, ale které bude založeno na preferenci sociálních
skupin. Jsem přesvědčen, že pro členy
tohoto parlamentu nebude objevem, jestliže jim sdělím,
že i milionáři si musí kupovat základní
potraviny, že se neživí pouze kaviárem,
šampaňským či ústřicemi,
ale i chlebem s máslem a že nevidím žádný
racionální důvod v tom, aby tito milionáři
získávali potraviny za zlevněnou, ekonomicky
neracionální, cenu.
Považuji za nutné respektovat sociální
aspekty v jiném daňovém zákonu, než
je návrh zákona o dani z přidané hodnoty,
a sice v návrhu zákona o dani z příjmu,
kde máme poměrně široké možnosti,
jak z hlediska výše nezdaňovaného minima,
tak z hlediska procentních sazeb, daňových
úlev, zejména u nejnižších příjmových
skupin. Tyto možnosti existují a podle mého
názoru sociální aspekty lze prosadit tržně
konformním způsobem právě tak, jak
navrhujeme.
Závěrem bych chtěl upozornit ještě
na fakt sazby daně z obratu. Když jsme ve výborech
pro plán a rozpočet diskutovali různé
varianty jednotné sazby, většinou se diskuse
pohybovala mezi hodnotou 18 % a 20 %. Dovolte mi, abych vám
doporučil, dříve než závěrem
přednesu vlastní pozměňovací
návrh, osmnáctiprocentní sazbu a opřel
ji o dva důvody. První důvod spočívá
v tom, že se snažíme dosáhnout rozumné
úrovně daňového výnosu, nikoliv
daňové sazby a že maximalizace daňové
sazby může v některých kontextech naopak
podlomit daňový výnos, jestliže cenová
hladina vzroste natolik, že klesne poptávka a tedy
i základ daně.
Na druhé straně bych chtěl upozornit na to,
a to je další argument pro osmnáctiprocentní
sazbu - že dochází - a to právě
u dvousložkové daně - k výrazným
daňovým únikům, které se odhadují
přibližně na 20 % celkového výnosu.
Je-li tomu tak, pak naše finanční soustava
poněkud připomíná pražské
vodovody a kanalizace, kde jsou rovněž asi dvaceti
až třicetiprocentní ztráty v síti
s tím rozdílem, že pražské vodovody
čas od času usilují o to, aby tyto ztráty
zmírnily. Domnívám se, že osmnáctiprocentní
sazbou daně z obratu bychom vytvořili tlak na zabránění
daňovým únikům, na to, aby konečně
naše berní úřady fungovaly racionálně
a aby nedocházelo k desetimiliardovým ztrátám,
které se pak samozřejmě projevují
i na stavu státního rozpočtu.
To je tedy základ návrhu, který si vám
dovoluji předložit a na závěr už
mi dovolte, abych jenom větami holými svůj
pozměňovací návrh přednesl.
Z uvedených důvodů doporučuji, aby
v § 16 odst. 1 byl text v tomto odstavci nahrazen textem:
"Sazba daně u zboží a služeb je 18
%." Konec citátu. Dále, aby odst. 2 byl vypuštěn,
ostatní odstavce přečíslovány
a aby byly vypuštěny přílohy č.
1 a č. 2 včetně citovaných žraloků
a akvarijních rybiček. Děkuji vám
za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Zemanovi. Ďalej za klub
Občianskeho hnutia vystúpi pán poslanec Jan
Vild, pripraví sa poslanec Kočtúch, ktorý
bude hovoriť za klub HZDS.
Poslanec SN J. Vild: Vážený pane předsedo,
pane předsedající, dámy a pánové,
klub Občanského hnutí bude podporovat zákon
o dani z přidané hodnoty. Budeme ho podporovat s
některými úpravami ve znění,
jak vyšly z gesčních výborů,
z výborů pro plán a rozpočet.
Občanské hnutí předloží
k tomuto zákonu několik připomínek,
které přednese poslanec Rynda, které se budou
snažit o zohlednění ekologických hledisek
i v této dani, protože se domníváme,
že ekologie nesmí stát stranou daňového
systému a právě řešení
problémů ekologie prostřednictvím
daní je jednou z nejlepších cest, jak myslet
i na budoucnost.
Chtěl bych se zde vyslovit za Občanské hnutí
k problému nejvíce diskutovanému, a to k
problému, jestli máme podpořit dvě
sazby daně z přidané hodnoty nebo sazbu jednu.
Pro obě řešení je celá řada
velmi závažných argumentů. Občanské
hnutí se po zralé úvaze rozhodlo podporovat
sazby dvě, protože se domníváme, že
vzrůst cenové hladiny by byl příliš
velký na to, abychom si mohli jednu sazbu v současné
době dovolit.
Zvýšení sazby u některých komodit,
u kterých je zatím nulová sazba na 5 procent
už nyní přinese určité sociální
dopady na nejslabší skupiny obyvatelstva. A jedna
sazba by skutečně dopadla na ty vrstvy s nejnižšími
příjmy. Došlo by, podle našeho názoru,
k velkému zdražení takových komodit,
jako jsou potraviny, energie, jízdné.
Chápeme, samozřejmě, i ty argumenty, které
zaznívají z druhé strany, jak je zde přednesl
poslanec Zeman. Domníváme se ale, že i když
samozřejmě z právního hlediska, z
daňového hlediska, je jedna sazba jednodušší,
to hledisko, které jsem zde zohlednil, hledisko sociální,
hledisko cenové stability, je v současné
době pro nás prioritní. A proto se klub Občanského
hnutí domnívá, že by sazby u daně
z přidané hodnoty měly být dvě,
a to v té výši, v jaké byly navrženy.
Na závěr bych ještě jednou chtěl
doporučit oběma sněmovnám za klub
Občanského hnutí tento návrh k přijetí.
Děkuji vám za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem kolegovi Vildovi. Ďalej vystúpi
za klub Hnutia za demokratické Slovensko pán poslanec
Kočtúch, pripraví sa poslanec Tahy.
Poslanec SN H. Kočtúch: Vážené
snemovne! Nebudem vás dlho zdržiavať. Prednesiem
len pozmeňujúci návrh. Týka sa paragrafu
16 - sadzby dane.
Ako viete, tento paragraf má dva varianty. Variant prvý
s dvojzložkovou daňou, variant druhý, kde sa
lakonicky hovorí: "Sadzba dane je 18 %."
Pripájam sa viac-menej k dikcii, ktorú navrhol pán
poslanec Zeman. Avšak § 16, sadzby dane ods. 1 navrhujem
zmeniť takto: "Sadzba dane v Českej republike
pri tovare a službách je 18 %, v Slovenskej republike
14 %." (Smích v sále.) Isteže, môže
to byť pre niektorých poslancov na smiech.
Predo mnou však pán kolega Vild hovoril o sociálnych
dôsledkoch. Pokiaľ viete, priebeh ekonomickej reformy
na Slovensku a v českých krajinách je taký,
aký je. Pokiaľ viete, federálna vláda
hovorila, že od druhého polroku 1992 je možno
zaznamenať v priemere oživenie. Pokiaľ ide o slovenskú
ekonomiku, k oživeniu v druhom polroku nedôjde. Čiže,
cenové dopady, ktoré tu sú a ktoré
federálna vláda bohužiaľ nekvalifikovala
aj z hľadiska Slovenskej republiky, nútia nás
k počinu s tým, že tak, ako to v Európskych
spoločenstvách je, môžu sa potom tieto
sadzby harmonizovať. Ale sociálna situácia,
cenový rozmer atď., atď. znamenajú, že
navrhujeme jednotnú sadzbu. Pravda, diferencovanú
podľa republík. Ďakujem.
Předsedajíci místopředseda FS J. Stank:
Ďakujem poslancovi Kočtúchovi. Za klub Kresťansko-demokratického
hnutia teraz v rozprave vystúpi pán poslanec Tahy.
Po ňom sa pripraví pán poslanec Rynda.
Poslanec SN M. Tahy: Vážený pán predseda,
vážený pán predsedajúci, vážené
Federálne zhromaždenie! Klub poslancov Kresťansko-demokratického
hnutia bude návrh, ktorý prerokúvame, podporovať.
Prirodzene,bude posudzovať jednotlivé pozmeňovacie
návrhy a ktoré bude považovať za vhodné,
bude podporovať. V každom prípade náš
klub považuje prijatie tohto zákona za kľúčové
pre reformu daňového systému.
Zvažovali sme tú skutočnosť, koľko
sadzieb by mala obsahovať daň z pridanej hodnoty.
Je veľa pozitívnych aj negatívnych prvkov pre
jednotný systém a, samozrejme, tiež pre viac
sadzieb. Z hľadiska tej skutočnosti, že v našom
štáte sa bude naše obyvateľstvo oboznamovať
s touto daňou v najbližšom období a jej
aplikácia bude dosť komplikovaná, hovorí
to pre to, aby bola prijatá jedna sadzba.
Treba skutočne zvážiť, či sa táto
otázka dá vyvážiť v sociálnych
dopadoch. V tejto otázke by sme sa mali veľmi zodpovedne
zorientovať. V každom prípade však prajem
terajšej vláde, ale aj budúcej vláde,
ktorá vznikne po voľbách, aby mala v prvom
rade úspech v osvete, aby sa s touto daňou naši
spoluobčania natoľko zoznámili v budúcom
polroku tohto roku, aby skutočne mohla táto daň
od 1. 1. 1993 fungovať.
Verím, že vláda nájde správny
systém, aby tá osveta bola účinná.
Sami vieme, koľko nám dalo práce pri prerokúvaní
tohto návrhu zákona, aby sme sa dokázali
zorientovať tak, aby sme sa vedeli správne rozhodovať.
Aj vám, ostatným kolegom, odporúčam,
aby ste návrh zákona podporili. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Tahymu. Už som ohlásil,
že ďalej vystúpi pán poslanec Rynda, pretože
som nemal ďalšie prihlášky za jednotlivé
poslanecké kluby. Teraz ale prišla ďalšia,
takže po ňom vystúpi za klub ľavicových
poslancov pán poslanec Kincl. Teraz má slovo pán
poslanec Rynda.
Poslanec SL I. Rynda: Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
rád bych upozornil na některé širší
souvislosti předkládaných daňových
zákonů a vládní politiky jako celku.
Po krátkém obecnějším úvodu
se pak k jednotlivým zákonům vyjádřím
už jen stručně.
Především musím citovat programové
prohlášení vlády, které na několika
místech významným způsobem podporuje
péči o životní prostředí.
Stejně tak ve vládním konceptu ekonomické
transformace, které toto Federální shromáždění
schválilo jako jeden ze svých základních
a výchozích dokumentů, se jednoznačně
konstatuje, že životní prostředí
musí být integrální součástí
ekonomické reformy.
Toto prohlášení vyvolalo ostatně i jisté
mezinárodní uznání a ocenění
a přineslo konkrétní praktickou i finanční
pomoc. Dvouletá zkušenost však ukazuje, že
na úrovni jednotlivých resortů, zejména
ekonomických, se tato prohlášení jen
velmi zřídka promítají do podoby konkrétních
nástrojů péče o životní
prostředí.
Klub Občanského hnutí nemůže
souhlasit s často opakovaným tržně simplifikačním
tvrzením, že skutečnou hodnotu jednotlivých
prvků životního prostředí určí
teprve dobře fungující trh. Plně se
však ztotožňuji s tím, že je třeba
hledat přímé i nepřímé
ekonomické nástroje k podpoře péče
o životní prostředí. Je však třeba
tyto nástroje skutečně hledat a nejen podobnou
politiku deklarovat.
Rovněž výbory pro životní prostředí
od samého počátku své činnosti
tyto nástroje hledaly, a jak ústně na půdě
kolegia Federálního výboru pro životní
prostředí, ve kterém je zastoupeno i federální
ministerstvo financí, tak ve svých usneseních
žádaly toto ministerstvo o spolupráci při
hledání takových nástrojů.
Materiál, který jsme požadovali a na kterém
se podílel jak federální výbor, tak
odborníci obou republik byl nám v podobě
Základního souboru ekonomických nástrojů
péče o životní prostředí
předložen až v závěru loňského
roku a v upravené a doplněné podobě
20. března tohoto roku. Tedy v době, kdy již
byly zásady daňové soustavy projednány.
Zmíněný soubor obsahuje celou řadu
skutečných ekonomických nástrojů,
které by ochraně životního prostředí
výrazně prospěly, Výbory také
uplatnily některé z těchto návrhů
již při projednání zásad pznovu
při jednání o paragrafovaném znění.
Musím však s lítostí konstatovat, že
ani při jedné z obou příležitostí
nebyly fakticky žádné z těchto návrhů
akceptovány, a to přesto, že federální
ministerstvo financí mělo dostatek příležitostí
na uvedeném dokumentu spolupracovat. To ovšem poněkud
zpochybňuje samotný smysl předkládání
návrhu zákonů v podobě zásad.
Není to bohužel jediný případ
určité nekonsistence v jednání vlády.
Zásady energetické politiky předložené
vládou přes oprávněnou kritiku obsahovaly
alespoň v deklarativní formě určitá
pozitivní opatření. Vládní
usnesení o úsporách paliv a energie v obytných
budovách a bytech přijaté na přelomu
roku obsahuje dokonce řadu velmi konkrétních
opatření ve tvaru seznamu stavebních hmot,
izolačních materiálů, měřičů
energie a dalších výrobků, jež
by bylo možné daňově zvýhodnit,
Ani těchto vlastních dokumentů však
vláda nevyužila a ani do soustavy daní, ani
do jednotlivých zákonů jejich obsah nijak
nepromítla.
Musím říci, že chápu alespoň
některé důvody, které k tomu vedly
a shledávám je počestnými. Prvním
z nich je přirozená odbornická snaha o co
nejčistší transparentní daňový
systém s co možná nejmenším množstvím
výjimek. Tato bariéra však již byla na
štěstí prolomena zařazením elektromobilů,
tepelných čerpadel a vodou ředitelných
nátěrových hmot do skupiny zboží
se sníženou, tedy 5 % daňovou sazbou.
Druhým z oněch počestných důvodů
je potřeba vytvořit pro vyrovnaný státní
rozpočet dostatečně vysoké příjmy.
Zde musím konstatovat, že vyrovnanost rozpočtu
by měla být posuzována nikoliv v krátkodobém
efektu, ale spíše v reálnějším
časovém horizontu čtyř nebo šesti
let. V tomto časovém měřítku
pak nepochybuji o tom, že na úsporách energie,
efektivnějších technologiích a nákladech
na zdravotnictví, návrhy, které uvedu, jednoznačně
i ekonomicky vyplatí a apeluji na přítomné
poslance, aby je neposuzovali krátkozrace. V úvahu
vezměte prosím i to, že část
příjmů ztracených na dani z přidané
hodnoty je možno získat přijetím návrhů
na zvýšenou daň spotřební, o
které jsem se již zmínil a tyto návrhy
rovněž podávám. Většina
návrhů je také podporována výbory
pro životní prostředí.
A nyní již předkládané formulace.
Navrhuji doplnit přílohu č.1 - seznam zboží
podléhající sazbě daně 5 %
zákona o daní z přidané hodnoty. Budu
číst, prosím vás, pouze jmenné
vyjádření položek, nikoliv jejich klasifikaci
čísel, přestože byla předmětem
sporu. A k tomu problému se ještě vrátím.
Nechci vás však hlasitým uváděním
příslušných čísel zdržovat.
Navrhujeme tedy doplnit: "Pouze práškové
nátěrové hmoty na bázi polyetylenů
a polypropylenů, přístroje k čištění
jiných plynů než vzduchu katalytickým
procesem, osobní automobily, které splňují
příslušný limit o množství
emitovaných škodlivin z vyhlášky federálního
ministerstva dopravy č. 248/1991 Sb., o podmínkách
provozu na pozemních komunikacích, průtokoměry
elektronické, průtokoměry ostatní,
nikoliv však pro výrobní a podnikatelské
účely. Dále výrobky se 100 % recyklovaného
papíru, malospotřebitelská balení
detergentů (prací a čistící
přípravky), avšak pouze s biologickou odbouratelností
nad 90 %, nulovým obsahem polyfosfátů, obsahem
polykarboxylátu do 3 %, obsahem NTA do 5 % a EDTA do 0,5
%. Dále tzv. kompaktní a tekuté prací
prostředky, opět v malospotřebitelském
balení. A konečně fóliový materiál
zpolyvinylalkoholu, zkapalněné a stlačené
plyny, bioplyn a biologicky degradovatelná paliva a maziva."
Zde opět s lítostí konstatuji, že gesční
výbory nevyužily možnosti, kterou jim poskytuje
jednací řád a nepovažovaly za nutné
projednat s předsedy výborů pro životní
prostředí ty požadavky výborů,
které nebyly při jednání gesčních
výborů zohledněny a zakomponovány
do našeho usnesení pro jednání společné
schůze sněmoven. Musím zde říci,
že výbory pro životní prostředí
tuto praxi přijímaly.
Zmínil jsem se o tzv. harmonizaci, o číselných
symbolech, které umožňují daňově
zvýhodnit nikoliv pouze zboží na úrovni
tuzemské, ale i na úrovni zahraniční.
Zde musím uvést dvě věci. Jednak nepokládám
za zcela korektní jednání pracovníků
federálního ministerstva financí, kteří
nás na samotný problém harmonizace upozornili
teprve v únoru letošního roku, ačkoliv,
jak jsem již uvedl, jsme žádali dlouhodobě
od října roku 1990 o poskytnutí příslušných
ekonomických přímých i nepřímých
nástrojů ty, o nichž jsme se domnívali,
že jsou skutečnými odborníky. Přesto
ty skupiny zboží, které by měly být
daňově zvýhodněny, se buď již
podařilo harmonizovat s mezinárodně platnými
číselníky a nebo upravit takovým způsobem,
aby na základě seznamů vydaných federálním
výborem pro životní prostředí
mohlo být i toto zboží při celní
kontrole jednoznačně, rychle a efektivně
odbaveno. (Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Beží vám posledná minúta.)
Děkuji, pane předsedající.
Na závěr upozorňuji, že můj návrh
je v podstatě minimalistický a v praxi realizovatelný.
Na důkaz mohu např. uvést text návrhu
ministerstva životního prostředí České
republiky, který jste pro inspiraci obdrželi do lavic
a který by zřejmě při realizaci narazil
na určité potíže. Návrh, který
předkládám za Občanské hnutí
a jeho Klub je však možno podpořit bez obav.
O jednotlivých položkách návrhu bude
samozřejmě nutné hlasovat zvlášť.
Samotným závěrem bych rád ujistil
předkladatele i toto shromáždění,
že Občanské hnutí návrh zákona
o dani z přidané hodnoty podpoří.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. S faktickou poznámkou sa hlási
pán poslanec Gandalovič.
Poslanec SN P. Gandalovič: Já bych chtěl
jenom, vážené sněmovny, uvést,
že to, co pan poslanec Rynda zde prezentoval jako stanoviska
výborů, byla z velké části
stanoviska jeho, případně Klubu Občanského
hnutí, protože usnesení výborů
životního prostředí znějí
úplně jinak. Např. debata o tom, zda mají
být zařazeny automobily a traktory, které
splňují podmínky zákona o ovzduší
do snížené daňové kategorie,
tato debata proběhla a bylo konstatováno, že
není vůbec žádný důvod,
aby byly tyto výrobky zařazovány do nižší
daňové kategorie jenom proto, že splňují
nějaký zákon. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Áno, pán poslanec Rynda sa chce vyjadriť
faktickou poznámkou.
Poslanec SL I. Rynda: Já budu velmi stručný.
Traktory a nákladní automobily ve svém návrhu
neuvádím. Uvádím pouze osobní
automobily pro osobní spotřebu. V tomto smyslu také
jednání a výsledek jednání
výborů byl jiný.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďalšia faktická poznámka
bude od pána poslanca Soldáta.
Poslanec SL M. Soldát: To je úplně jedno.
Diskuse na úrovni výborů proběhla
velmi široce. Problém je natolik závažný,
že na půdě tohoto pléna to nemůžeme
tak jednoduše udělat. Myslím, že pokud
si někdo namontuje katalyzátor v ceně 5 000
Kčs, nemůže se stát, aby auto spadlo
do daně 5 %.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Pokračujeme v rozprave. Ďalej si vypočujeme
stanovisko klubu ľavicových poslancov KSČM,
ktoré prednesie Jiří Kincl. Po ňom
sa pripraví za klub následníckej strany a
hnutia pán poslanec Václav Tomis.
Poslanec SL J. Kincl: Vážené Federální
shromáždění, forma daně z přidané
hodnoty se v současné době v Evropě
považuje skutečně za progresívní
formu daně z obratu. Nutno však připomenout,
že ve Spojených státech k jejímu zavedení
po rozsáhlých diskusích nakonec nepřistoupili.
Její výhodou je to, že neovlivňuje ceny
v závislosti na počtu článků,
jímiž výrobek na cestě ke spotřebiteli
projde. Neovlivní ani podíl prvého článku
a tím odpadne tlak na koncentraci kapitálu jako
u klasické formy daně z obratu. Nelze však
přehlédnout, že tato nová daň
je poměrně složitá a náročná
na administrativu, což je zcela správně rozvedeno
v důvodové zprávě. Pro její
zavedení a její pochopení bude muset být
učiněno mnohé v nastávajícím
období.
Její efektivní fungování předpovědět
dnes by byla z naší strany veliká naivita a
bylo by to neúčinné, takže jinými
slovy až praxe následně ukáže,
zda jsme tady vůbec správně rozhodli.
Výnos této daně má být větší
než úroveň daně z obratu, což se
pochopitelně odrazí ve zvýšení
stávající hladiny spotřebitelských
cen, a zvláště u dosud bezplatně poskytovaných
služeb. To samo o sobě může vážně
narušit tolik potřebný sociální
konsens a může to být dokonce předmětem
politických spekulací. Za předpokladu, že
v zákoně zůstanou alespoň dvě
sazby, tj. 23 % a 5 %, a přijmou se odpovídající
kompenzace v dani z příjmů obyvatelstva,
budeme tento návrh podporovat.
A nakonec mi dovolte vlastní pozměňovací
návrh.
Podotýkám, že jsem při smyslech, že
mám naprosto počestné úmysly a že
dávám přednost miliónu obyvatel před
několika sty miliónářů. Navrhuji
změnu v § 16 v tomto znění: Zboží
uvedené v příloze č. 3 má sazbu
daně 0 %.
Příloha č. 3 by zněla: "Seznam
zboží podléhajícícho dani 0 %
- jmenuji podle jednotlivých číselných
kódů - 01 živá zvířata,
02 maso a poživatelné droby, 04 mléko a mlékárenské
výrobky, 07 zelenina, 10 obilí, 11 mlékárenské
výrobky, 12 léčivé rostliny atd.,
19 přípravky z obilí, 20 přípravky
ze zeleniny, 2201 voda minerální atd." A pak
už jen na dalších stranách 30 farmaceutické
výrobky a kód 8013 vozítka pro invalidy atd.
a 9021 ortopedické pomůcky. Děkuji za pozornost.