Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem Jiřimu Kinclovi. So stanoviskom klubu následníckej politickej strany nás teraz oboznámi pán poslanec Václav Tomis. Dúfam, že názov klubu uvádzam dobre.

Poslanec SN V. Tomis: Ne následnické, ale následné.

Pane předsedo, pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, nebudu dlouho zdržovat. Chtěl bych říci jen názor našeho klubu asi takovýto: Především, že tento zákon je nesmírně důležitý a že pravděpodobně by se nedaly bez toho, abychom ho schválili, uskutečnit hospodářské záměry, které tady pro příští rok byly. Ale na druhé straně nesmíme zapomenout jednu věc - že se jedná o nesmírně složitý, těžký zákon, ke kterému jsme nedostali jedinou odbornou expertizu, jediné stanovisko. Čili musíme věřit jedině vládě, která vlastně naši ekonomiku zavádí někde na dno propasti, a nevíme tedy, co nám připravila za léčku v tomto zákoně.

Nejen já to považuji za velikou chybu. Už jsem předsednictvu Federálního shromáždění několikrát z tohoto místa vytkl, že by nám neměl být předložen složitější zákon bez stanovisek odborníků mají z daňových oblastí našich a zahraničních. Tento zákon byl předložen skutečně pozdě a v době, kdy jsme neměli šanci ho projednávat v terénu a sehnat si tato odborná stanoviska sami.

Náš klub se přiklání plně k názoru přednesenému panem poslancem Zemanem za sociálně demokratickou orientaci, a pokud by jejich protinávh nebyl přijat, nemůžeme tento zákon podporovat.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. To boli všetky prihlášky za jednotlivé poslanecké kluby. Ďalej sú do rozpravy prihlásení pán poslanec Zán, Jurečka a Prokop. Slovo má poslanec Ján Zán.

Poslanec SL J. Zán: Vážený pán predseda, vážené Federálne zhromaždenie! Na úvod niekoľko poznámok k prerokúvanému návrhu zákona.

Osobne podporujem zmenu doterajšieho daňového systému, a teda v ňom aj návrh zákona o dani z pridanej hodnoty.

Ovšem, treba konštatovať, že časový priestor na preštudovanie a odbornú konzultáciu k návrhu zákona a jeho väzbu na celkovú daňovú sústavu bol skutočne minimálny. Ťažko posúdiť a zistiť, či zákon o dani z pridanej hodnoty a ostatné daňové zákony vytvárajú jednotlivý celok a či nebude dochádzať k ich prekrývaniu. Túto situáciu, bohužiaľ, spôsobil aj navrhovateľ, keď nepokladal za žiadúce doložiť prehľadnú a zrozumiteľnú kvantifikáciu, týkajúcu sa zásadných dopadov zo zmien daňového systému na poplatníkov a obyvateľstvo.

Pri porovnávaní návrhu zákona o dani z príjmu s návrhom zákona o dani z pridanej hodnoty je evidentné, že má dôjsť k znižovaniu podielu daňových príjmov na hrubom domácom produkte v prospech podnikateľov, teda právnických osôb, ale celkové daňové bremeno sa má asi zachovať a má sa preniesť na spotrebiteľa aj prostredníctvom dane z pridanej hodnoty.

Toto sa v konečnom dôsledku môže prejaviť rušením štátom platených služieb (v zdravotníctve, školstve a pod.), ale hlavne na raste cenovej hladiny, ako tu už bolo uvádzané, podľa toho, čo som mal možnosť zistiť, o 15 - 20 % pri základných potravinách a službách.

Nechcem ďalej rozvádzať tieto fakty a skutočnosti, pretože nemám ich tak kvantifikované, ako by bolo žiadúce. Preto pristúpim k vlastnému pozmeňovaciemu návrhu.

1) V § 5 ods. 1 doplniť ďalšiu vetu tohto znenia: "Platcovia daní sú tiež vnútorné organizačné zložky právnických osôb, ak ich sídlo je na území druhej republiky."

Lapidárne vysvetlené, keď základný podnik má sídlo v Českej republike a závod v Slovenskej republike, aby platca dane bol aj tento závod, ktorý má sídlo v Slovenskej republike.

Ďalší pozmeňujúci návrh sa týka mimoriadne zložitého problému v súvislosti s § 16. Som toho názoru, a nemám nijaké zásadné výhrady voči pozmeňovaciemu návrhu, prednesenému poslancom Zemanom, z jednej strany. Z druhej strany sa ale domnievam, že predovšetkým to, čo som uviedol, že tento daňový zákon bude mať bezprostredný vplyv na zvýšenie hladiny cien hlavne pri potravinách - ako to už aj pán minister zdôraznil - domnievam sa, že by bolo správne rozšíriť z doterajších dvoch sadzieb daní na tri sadzby, že nulová sadzba by sa týkala predovšetkým základných potravín, teda, aby ste ma správne pochopili, keď dnes v dani z obratu je nulová sadzba, relatívne by nemalo dôjsť k rozkolísaniu príjmov z tejto sféry spotrebného alebo úžitkového tovaru. Ďalej, ktoré sa týkajú farmaceutických výrobkov a ortopedických pomôcok, prístrojov a invalidných vozíkov.

V podstate je to čiastočne zhodné s návrhom pána poslanca Kincla. Teda konkrétne znenie § 16 ods. 1 druhej vety zmeniť takto: "Pri tovare, uvedenom v prílohe č. 1 a), ktorý je neoddeliteľnou súčasťou tohto zákona, je sadzba dane nula percent. Pri tovare, uvedenom v prílohe 1 b), ktorý je neoddeliteľnou súčasťou tohto zákona, a v tepelnej energii je sadzba dane 5 %."

Čo sa týka prílohy 1 a) a prílohy 1 b), mám ju tu taxatívne uvedenú, a to na základe toho, že je rozčlenená príloha č. 1 z tlače 1488 do týchto dvoch častí, teda prílohy 1 a) a 1 b). Aby som to nemusel čítať a zdržiavať vás, odovzdám to spravodajcom na dopracovanie do návrhu na uznesenie.

Posledná poznámka. Som presvedčený, že prijatím daňových zákonov - teda aj toho pozmeňujúceho návrhu na tri sadzby dane z pridanej hodnoty, určite nedôjde k takým daňovým únikom, ako sme zaznamenali počas posledných dvoch rokov, aj keď toto nebezpečenstvo sa tu zvyšuje. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Zánovi. Teraz bude hovoriť poslanec Jurečka, pripraví sa Michal Prokop.

Poslanec SL J. Jurečka: Pane předsedající, dámy a pánové, bylo zde řečeno, že jedním z nejzávažnějších opatření ekonomické reformy je zavedení daně z přidané hodnoty. Současně i zde dnes bylo zdůrazněno, že podmínkou pokračování této ekonomické reformy je sociální konsensus dosažený a dosahovaný opakovaně nejen na tripartitních radách, ale v celé společnosti.

Je nepochybné, že jedna sazba daně z přidané hodnoty je systémově čistší, ale stejně tak je nepochybné, že jedna sazba znamená jednorázové zvýšení cenové hladiny ze dne na den a velké nebezpečí narušení právě tohoto sociální konsensu.

Předpoklad, že lze obnovit sociální konsensus tím, že předběžně lze připravit taková cílená opatření, která by kompenzovala tuto tvrdost nízkopříjmovým vrstvám obyvatelstva, nesedí. A to proto, že v dubnu 1992 nelze připravit takový aparát, který by umožňoval tyto cílené sociální kompenzace definovat a předurčit.

Z evropských zemí má jednu sazbu daně z přidané hodnoty snad jen Dánsko a Švédsko, a to proto, že v době přechodu na tento systém daně obě tyto země měly velice sofistikovaný aparát sociálních podpor, který jim umožňoval rychlou reakci nízkopříjmovým vrstvám obyvatelstva.

Souhlasím s panem poslancem Zemanem, že při zavedení dvou sazeb je zde riziko daňového úniku. Domnívám se však, že toto riziko je podstatně menší než riziko narušení sociálního konsensu. Nehledě na to, že toto riziko lze velice účinně minimalizovat tím, že při správě daní se budou správci držet zlatého pravidla "dvacet osmdesát", totiž že 20 % producentů, podnikatelů, plátců dává 80 % výnosu daně. Tak tedy při auditu soustředění právě na tuto skupinu plátců se může zmíněné riziko účinně minimalizovat.

Souhlasím také s poslancem Ryndou v tom, že je nutné hledat nástroje k řešení ekologické problematiky. Nejsem si však jist, že jím předložené návrhy jsou nalezením těchto nástrojů. Systémově do tohoto zákona tyto návrhy nepatří a jsou krokem zpět, k cestě k více sazbám, přičemž u daně z obratu jsme se přesvědčili, že několik desítek sazeb k úspěchu nevede.

Diferenciace by byla u podnikatelů narušením konkurenčního prostředí, u rozpočtových organizací by vedla k zneprůhlednění daní a možným spekulacím.

Dovolte mi, abych předložil na závěr jeden pozměňovací návrh. Navrhuji, aby za odstavec 1 § 16 byl vložen nový odstavec tohoto znění: "Správce daně uzná pro účely správného zatřídění zboží do číselného kódu přílohy č. 1 tohoto zákona právoplatné rozhodnutí o zatřídění zboží orgány celní správy." Dosavadní odstavce 2 až 6 se přečíslují.

Stručně zdůvodním tento svůj návrh. V souvislosti s existencí dvou sazeb daně z přidané hodnoty budou nepochybně vznikat případy, kdy se plátci budou snažit zařadit zboží, které patří do pásma s vyšším daňovým zatížením, do pásma s nižší sazbou daně. Proto je nutné řešit spory o zatřídění zboží mezi plátcem a správcem daně. Návrh vychází z toho, že gestorem zatřídění zboží, které se uplatňuje v zákoně, je Ústřední celní správa. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Jurečkovi. Ďalej v rozprave vystúpi pán poslanec Michal Prokop. Predtým ale prosím všetkých poslancov, ktorí event. nepredložili písomne pozmeňovacie návrhy, aby tak učinili. Mám informáciu, že pán poslanec Kincl nedal písomne pozmeňovacie návrhy. Prosím, aby tak urobil, pretože návrhy sa spracúvajú na počítači a potrebujeme ich mať okamžite k dispozícii.

Poslanec SN M. Prokop: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, nemluvím tady jménem poslaneckého Klubu ODA, jehož jsem členem. Mluvím pouze jménem svým, ale přesto bych vás rád ujistil, že i poslanci Klubu ODA návrh zákona podpoří, a to s dvojí sazbou daně z přidané hodnoty, a to ze stejných důvodů a se stejnou argumentací, kterou zde uváděl můj předřečník kolega Jurečka.

Přesto bych tady chtěl přednést jeden pozměňovací návrh. Rád bych vaši pozornost upřel k § 26, který se týká, jak už je mým tradičním zvykem v tomto parlamentu, rozhlasového a televizního vysílání. Zde se praví, že provozovatelé ze zákona - podle zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání - jsou osvobozeni od daňové povinnosti, s výjimkou vysílání reklam a sponzorovaných pořadů, případně jejich částí. Toto ustanovení je, podle mého názoru, naprosto v pořádku. Výjimka, která se týká reklam je rovněž opodstatněná. Je evidentní, že příjem z reklamního vysílání je zcela jasným a velmi snadno kvantifikovaným příjmem takového provozovatele ze zákona. Je pochopitelné, že by to mělo být zdaněno.

Ovšem, podle mého názoru, zcela jiná je situace u sponzorovaných pořadů. Sponzoring je jakýmsi nepřímým podporováním provozovatele ze zákona. Může probíhat různou formou, buď finanční částkou, která by byla příspěvkem na pořad (a tam je potom kvantifikace celkem snadná), ale může probíhat i zcela jinou formou - dodáním hotových pořadů, které jsou vyrobeny mimo provozovatele ze zákona. Domnívám se, že daňově zatížit sponzorované pořady je nejen technicky velmi obtížně proveditelné, ale i z hlediska funkce provozovatele vysílání ze zákona dokonce nevhodné.

Myslím si, že skutečně sponzorované pořady nejsou příjmem v tom smyslu, v jakém jsou příjmy z reklam, a proto bych navrhl tuto část věty, která zní: "a sponzorovaných pořadů, případně jejich částí" z § 26 tisku 1488 vypustit. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Prokopovi. Posledným z písomne prihlásených do rozpravy k tomuto vládnemu návrhu je pán poslanec Lacina.

Poslanec SL J. Lacina: Vážené Federální shromáždění, hovořilo se tady o tom, že daňové sazby, v tomto případě daň z přidané hodnoty, lze posuzovat z různých hledisek. Jsem přesvědčen, že občan, alespoň v našich podmínkách, bude jakoukoli daňovou sazbu posuzovat jako vysokou. Stejně vím, že jednotná daňová sazba je nejen zjednodušením, ale i omezením daňových úniků. Nejsem však přesvědčen obecně o tom, že milionář má jiný žaludek, než lidé žijící na hranici životního minima.

Nesdílím tedy sociální pohled na daň z přidané hodnoty. Jednotná sazba, tedy relativně vysoká, přinese velký pohyb cen. Nebude-li tyto možno kompenzovat, dostane se další skupina občanů na hranici životního minima. Dojde zřejmě k omezení spotřeby potravin pod únosnou mez a při plné kompenzaci výrazně vzroste i inflace, nemluvě o tom, že dojde k určitému napětí ve společnosti. Současně bude mít tato jednotná sazba výrazný vliv na výrobce potravin, zemědělce.

Na jedné straně kritizujeme vysoké ceny vstupů, na druhé straně jednotnou sazbou daně z přidané hodnoty jím bereme možnost uplatnit nárok na vrácení rozdílu daně, a tedy se i tržně chovat.

Budu rád, až bude možno jednotnou sazbu daně z přidané hodnoty stanovit. Jsem přesvědčen, že v současné době nemáme pro to předpoklady, abychom se zařadili jednotnou sazbou mezi velmi málo zemí, které v současné době jednotnou sazbu daně mají. (Mimochodem Norsko se vrátilo zpět k více sazbám.)

Z těchto důvodů nemohu souhlasit s navrhovanou jednotnou sazbou v pozměňovacích návrzích. Budu podporovat původní vládní návrh. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Lacinovi. Ako som už informoval, bol posledným z prihlásených. Hlási sa ešte pani poslankyňa Nazari-Buřivalová. Má slovo.

Poslankyně SL M. Nazari-Buřivalová: Děkuji za udělené slovo. Vážené Federální shromáždění, protože můj pozměňovací návrh je nejmenší ze všech, čekala jsem až na konec. Dovolte mi přečíst pozměňovací návrh k tisku 1407, a to do přílohy 1 zařadit: Osiva, sadby, sádě, krmiva a krmné směsi, vitamíny a minerální krmné přísady, biofaktory, hnojiva, pesticidy, biologicky degratovatelná paliva, (bionafta) a maziva, zemědělské stroje a zařízení a náhradní díly k nim.

U uvedených výrobků je třeba, aby legislativa doplnila číselné kódy dle příslušných zákonných norem, a tyto položky případně podle nich upravila.

Z přílohy 1 pak přeřadit položku 2309 - přípravky používané k výživě zvířat - mezi položky s 5 % sazbou a z přílohy 2 vyřadit položku 915 - opravy a údržba traktorů, zemědělských strojů a zařízení.

V ostatních evropských zemích je zcela obvyklé, že vstupy do zemědělské výroby jsou zatěžovány stejnou nebo nižší sazbou daně z přidané hodnoty jako zemědělské produkty. Vyšší sazba daně z přidané hodnoty by vedla, vzhledem k půlročnímu odkladu refundace této daně, k nutnosti zvýšení úvěrů v zemědělství. To by se projevilo ve zvýšení úroků přibližně o 3 miliardy Kčs, které by se bezprostředně promítly do cen potravin. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pani poslankyni Buřivalovej. Kto sa ďalej hlási do rozpravy? (Nikdo.) Nehlási sa nikto. Vyhlasujem rozpravu za skončenú.

Záverečné slová udeľujem predovšetkým podpredsedovi vlády, ministrovi financií Václavovi Klausovi.

Prosím, aby sa ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČSFR V. Klaus: Jsem na rozpacích, zda se mám pokoušet seriózně objasňovat věci, když to mé objasňování míří na poslance, kteří budou zítra nebo dneska hlasovat, a ne na jejich prázdné lavice... Takže jsem skutečně na rozpacích, zda se teď do této debaty pouštět. Není tu už ani pan předsedající, dokonce... (Šum v sále.)

Ptal jsem se pana předsedy, zda má smysl abych pronášel za vládu závěrečné slovo k tak závažné věci, když to poslanci nepřišli poslouchat. Řekl bych snad tedy několik základních... (Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ja si myslím, že áno, pán podpredseda vlády, keď je otázka adresovaná priamo mne, pretože musíme uzatvoriť túto problematiku. Záleží na vás, ako rámcove a ako podrobne. Zajtra potom, pred hlasovanám, eventuálne môžeme to záverečné slovo v rozhodujúcich oblastiach zopakovať alebo uviesť.) To bych ho pak nechal raději na ráno, kdyby platila tato úvaha.

Pokusím se ale říci základní teze.

První nejčastěji opakovaný problém - jedna či dvě daňové sazby. O tom, že je lépe mít méně sazeb než více sazeb není sporu a samozřejmě my za daňový ideál spolu s některými z vás považujeme jednu sazbu. Druhá věc je, jestli jsme schopni se k tomuto ideálu, realizovaném pouze v několika zemích světa, které můžeme spočítat na prstech jedné ruky, tedy jestli se máme za každou cenu - opravdu za každou cenu - k tomuto ideálu připojit, připodobnit právě dnes a už dnes, v dnešní etapě naší ekonomické transformace, v naší dnešní ekonomické situaci. Podle mého názoru a podle názoru vlády nikoliv.

Důvody nejsou vůbec politické, jak naznačoval pan poslanec Zeman. Dokonce by mohlo být populistické jeho slovo, kdyby důvody převažujícím způsobem byly důvody sociální. Musím prohlásit, že dominantním důvodem pro dvě sazby jsou důvody ekonomické. Nasazení jedné daňové sazby, třeba jím navrhovaných 18 procent, by znamenalo další obrovský posun cen zejména potravin směrem nahoru, který - vynecháme-li politické dopady a vynecháme-li sociální dopady, tedy věci citlivé pro nás všechny v předvolební době zejména, ale i jindy - by vytvořil naprosto neprůchodnou ekonomickou situaci, vytvořil by obrovský problém dalšího nárazu na poptávkové omezení. Zvýšení cen potravin o 20 procent by nadále zkomplikovalo odbyt potravin, díky tomu by velmi nepříznivým způsobem zasáhlo naše zemědělství a zasáhlo náš potravinářský průmysl.

V tomto smyslu já to řešení, jakkoliv se mi líbí daňařsky a já bych ho samozřejmě vítal a byl bych velmi rád, kdybych toto řešení já sám mohl doporučovat s čistým svědomím vám, Federálnímu shromáždění, tak já to bohužel udělat nemohu a z důvodů, které bych poctivě označil za primárně ekonomické a obracel bych to pořadí od toho politického, sociálního, ekonomického, od těch ekonomických k těm dalším.

Takže abychom nesmírně nekomplikovali jak situaci spotřebitelů s jejich podílem poptávky po potravinách, tak ale zejména zemědělství a potravinářského průmyslu, nemohli bychom s dobrým vědomím a svědomím doporučovat jednu daňovou sazbu. To je první věc, kterou bych chtěl navrhnout.

Nedoporučujeme samozřejmě ani více sazeb než dvě. Zde se objevil návrh na sazbu v hodnotě nula. Opravdu, nulová sazba je vzhledem ke konstrukci této daně naprosto neúnosná. Vznikla by spousta ekonomických subjektů nebo daňových poplatníků, kteří by měli vůči státu a státnímu rozpočtu opačné vztahy. Ne že oni by platili státu, ale stát by platil jim, vznikaly by tím obrovské komplikace technického, správního, organizačního typu, došlo by tím k dalším deformacím cenových relací a celé řady dalších věcí.

Čili s tímto doporučením také nesouhlasím, ani ve vazbě nula - dvacet tři nebo, jak říkal poslanec Kincl. On neříkal, kolik má být ta druhá sazba. Ta by samozřejmě musela být neskonale vyšší, kdybychom zvolili místo pěti nulu, tak dvacet tři by muselo jít o velmi vysokou hodnotu nahoru. Ani v té variantě tři, jestli jsem rozuměl poslanci Zánovi, nula - pět - dvacet tři. Doporučujeme zůstat u našich dvou původních návrhů. Říkám-li našich dvou původních návrhů, s velkými rozpaky si troufáme tři čtvrtě roku před schvalováním státního rozpočtu budoucími vládami a parlamenty mít jistoty o tom, že je lepší dvacet tři než dvacet dva nebo dvacet čtyři. Prostě se přiznáváme, že to neumíme. Proto jsme původně jako předkladatelé navrhovali nechat jistý malý rozptyl, který by se upravil zákonem o státním rozpočtu, abychom věděli, jestli to může být dvacet dva, dvacet tři nebo dvacet čtyři. Toto řešení nebylo parlamentem přijato, konec konců ani vládou. Avšak z hlediska ministerstev financí bychom doporučovali doladit to každý rok nebo alespoň první rok při zákonu o státním rozpočtu.

Další věcí, která je naprosto z hlediska předkladatele, z hlediska federální vlády neúnosná, je rozbití daňových sazeb ve smyslu tentokrát teritoriálním. Zavedení jedné daňové sazby v České republice a jiné daňové sazby ve Slovenské republice. Toto je neznámý jev, jev, který by porušil celý smysl tohoto zákona, který by vedl k naprosto neschůdné daňové problematice. Takže toto také není cesta, jak vylepšit ekonomiku. V tom to opravdu není.

Zrovna tak nemá smysl, jak navrhoval poslanec Zán, dělit plátce podle toho, kde sídlí. Opět prohlašuji, nemá to žádnou souvislost s tím, kam plyne výnos daně, do kterého rozpočtu.

Souhlasím s celou řadou připomínek, které zde byly navrženy. Souhlasím s myšlenkou poslance Šedivého o změně § 22 odst. 1, zkrácení lhůty z šesti na dva měsíce. Je to obrovský problém, který nechme posoudit parlamenty, protože šest měsíců je spíš obrana státu před nekalými pokusy o úniky některých neseriózních daňových poplatníků, dva měsíce je zase spíš obrana seriózních daňových poplatníků, aby netrvalo delší dobu, než jim stát navrátí přeplacené daně. Já s tím návrhem zkrátit lhůtu ze šesti na dva měsíce souhlasím. Alternativou by bylo říci, že je to do šesti měsíců a že vláda může určit vládním nařízením, že pro první období se ta doba zkracuje, aby to bylo příznivější pro podnikovou sféru a méně příznivé pro stát. Souhlasím s dalšími návrhy, které byly řečeny.

S čím nesouhlasím, to je argumentace ekologická.

Opravdu si myslím, že návrhy pana poslance Ryndy nebyly schváleny - já znám jeho návrhy již delší dobu - ani výbory pro životní prostřední ani garančními výbory. Vznikají obrovské problémy, jak technicko-organizačně odlišovat výrobky z recyklovaného papíru, z normálního papíru a podobně. Čili použijme jiné daně, použijme - jak je navrženo - například osvobození od silniční daně na automobily s katalyzátorem do roku 1995 a podobné věci v některých jiných daních. Čili vláda nedoporučuje tyto návrhy nikoliv z nedostatku respektování ekologického problému. Naopak, právě proto.

Nesouhlasím ani s návrhy paní poslankyně Buřivalové, která navrhla celou řadu posunů daňových sazeb. Jestli jsem se nepřeslechl, ona navrhla, aby sáně byly převedeny do nižší daňové sazby apod. Její návrhy nedoporučuji.

To je základní stanovisko, které jsem chtěl dnes říci k zásadním věcem.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem, pán minister. Pokiaľ ide o nedostatok poslancov pri vašom záverečnom slove, tento problém sa môže vyriešiť aj tým, že dostanete pri prerokúvaní jednotlivých pozmeňujúcich návrhov ako navrhovateľ (ako to býva zvykom) možnosť vyjadriť sa k jednotlivým návrhom, takže by ste eventuálne mohli svoje stanovisko doplniť.

Okrem toho chcem pripomenúť, že toto celé rokovanie je prenášané kábelovou televíziou do všetkých priestorov v parlamente, zvukový aj obrazový signál. Predpokladám, že vaše záverečné slovo sledovalo ďaleko viac poslancov ako tí, ktorí sú tu prítomní.