Poslanec SL V. Filip: Nerozumím, proč by neplatil,
když je to otázka vnitřní bezpečnosti,
zákonná úprava FS článek 27
odstavec 2, zákaz majorizace se na to vztahuje.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Předpokládám, že legislativci slyšeli
toto zpochybnění a já je prosím o
doplnění tohoto výkladu. Po krátké
konzultaci podáme výklad k tomuto upozornění.
Poslanec Čič podá definitivní výklad.
Poslanec SL M. Čič: Vážení kolegovia!
Pokúsim sa o výklad, neviem či úspešný,
pretože článok 27 ods. 2 dáva do pozornosti
vymedzenie ďalšej pôsobnosti ČSFR vo veciach
vnútorného poriadku a bezpečnosti, pričom
toto vymedzenie ďalšej pôsobnosti stanoví
zákon Federálneho zhromaždenia.
Teda, keď to budeme považovať za vymedzenie ďalšej
pôsobnosti, potom by platil zákaz majorizácie.
Ale keď to nebudeme považovať za vymedzenie ďalšej
pôsobnosti, potom zákaz majorizácie nie je.
Sú tu teda dve možnosti. Podľa názoru
legislatívy ide o tzv. vykonávací zákon.
Podľa mojej mienky, možno, že sa mýlim,
by zákaz majorizácie platiť mal, pretože
ide o vymedzenie ďalšej pôsobnosti Českej
a Slovenskej Federatívnej Republiky vo veci vnútorného
poriadku, pretože tým sa vlastne prijíma nový
zákon, ktorý určuje pôsobnosť
určitej ozbrojenej zložky. To je môj názor
a myslím, že aj názor poslanca Világiho.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Vyslechli jste názor členů ústavně
právních výborů. Přeje si ještě
někdo k tomu zaujmout stanovisko? Hlásí se
ještě předkladatel návrhu pan poslanec
Stome.
Poslanec SN K. Stome: Chtěl bych obrátit pozornost
lidí, kteří mají názor, který
jsme právě slyšeli jako poslední, na
důvodovou zprávu k zákonu 127 z 11. března
1992, kde se právě o působnosti hovoří
takto: Zákon č. 384/1990 Sb., o vymezení
působnosti ČSFR ve věcech vnitřního
pořádku a bezpečnosti se mění
a doplňuje takto: V § 1 se za ustanovení písm.
j) vkládá nové ustanovení pod písmenem
k), které zní: Zabezpečovat ochranu železniční
dopravy. Domnívám se tedy, že působnost
byla stanovena zákonem 384, v novelizovaném znění
zákona č. 127 a že tedy nemohou dva zákony
upravovat tutéž působnost a že se tedy
jedná o zákon vykonávací v předloze,
kterou jsme o železniční policii vyslechli,
zatímco zákon 127, jak ostatně plyne i z
jeho dikce, je zákonem, který hovoří
o vymezení působnosti, tedy přesně
to, co má na mysli článek 27, jak bylo správně
konstatováno kolegou předřečníkem.
Domnívám se tedy, že zákaz majorizace
by zde neplatil.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Jsme tedy v legislativním rozporu. Ještě se
přihlásil pan poslanec Čič.
Poslanec SL M. Čič: Myslím, že nie sme
v rozpore, pretože pán dr. Stome to tak presvedčivo
vysvetlil, že to beriem aj ja. Okrem iného článok
27 písm. a) hovorí o úprave, zriaďovaní
a postavení ozbrojených bezpečnostných
zborov. Teda podľa tohto výkladu a týchto ustanovení
a podľa článku 27 písm. e) ods. 1 by
tu zákaz majorizácie nebol.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji za tento výklad. Zdá se tedy, že
bychom mohli tento způsob zjištění právní
skutečnosti přijmout. Ještě se hlásí
kolega zpravodaj Hradílek.
Společný zpravodaj výborů SN T. Hradílek:
Kolegyně a kolegové, zabýval jsem se také
tímto problémem a dovoluji si připomenout,
že skutečně je nutné se na to dívat
z pohledu § 27 odst. 1, nikoliv odstavec 2. Z tohoto pohledu,
přesně stejným způsobem byl schválen
zákon o Federálním policejním sboru
a Sboru hradní policie. Také v tomto případě
nebyl uplatněn zákaz majorizace.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Ve smyslu toho, co jste přednesl, hovořil již
kolega Čič. Vy jste zřejmě nebyl přítomen.
Vyznělo to ale jenom k dotvrzení toho, že se
nemýlíme a že postupujeme podle regulí.
Bohužel, žádná čekací lhůta
v jednacím řádě není stanovena.
Soustřeďte svoji pozornost, jeden z poslanců
se přihlásil. Slovo má poslanec Žáček.
Poslanec SL L. Žáček: Dovolím si požádat
předsedu Sněmovny národů, aby zajistil
účast svých poslanců. Ti přece
v budově jsou.
Předseda SN M. Šútovec: Vyzývam predsedu
poslaneckého klubu Strany demokratickej ľavice, aby
zorganizoval svojich poslancov do parlamentu. Vyzývam predsedu
klubu Slovenskej národnej strany, aby jeho členovia
prišli do parlamentu. To je všetko, čo môžem
urobiť, pán poslanec Žáček. Môžem
pozvať každého menovite, aby sa dostavil do snemovne,
ale nie je to moja rola, nie som školník.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Také já se necítím být školníkem.
Nicméně řada poslanců mě žádala,
zda by nemohli pronést politické projevy. Já
jsem to samozřejmě odmítl. Také zpívání
není povoleno.
Prosím, nyní se soustřeďte, protože
o slovo se přihlásil poslanec Magyar.
Poslanec SL F. Magyar: Vážené Federálne
zhromaždenie! Žiadam vytlačiť prezenciu
a okrem ospravedlnených dať tlači k dispozícii,
aby voliči vedeli, ktorí to sú poslanci,
ktorí si nezaslúžia, aby sedeli v budúcom
Federálnom zhromaždení. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Pan poslanec Magyar chce vytisknout prezenci, já bych raději
vytlačil opozici, ale to není možné.
(Potlesk.) Omlouvám se, prosím o klid.
Přihlásil se představitel opozice, kolega
Kostya.
Poslanec SN L. Kostya: Pane předsedající,
jestli v této sněmovně mohou předsedové
klubů tvořící vládní
koalice vystoupit za řečnickým pultem a odmítnout
vládní návrh a přímo říci,
že budou v jedné sněmovně hlasovat pro
a v druhé proti, aby dosáhli nepřijetí
zákona, mohou jiní poslanci vyjádřit
vztah k tomuto zákonu tím, že zde nejsou.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Já s vámi souhlasím. To všechno je právo
poslanců a my to samozřejmě musíme
respektovat. V tomto případě jde ale spíš
o to, že poslanci se nedostavují nikoliv s ohledem
na snahu vytvářet obstrukci, ale spíše
z technických důvodů.
Magické číslo 36 a 37 nejsme schopni překročit.
Hlásí se o slovo poslanec Tomsa.
Poslanec SL J. Tomsa: Nečiním si nárok na
to, že bych měl být soudcem tohoto parlamentu.
Ovšem domnívám se, že poslanci byli zvoleni
do parlamentu a nikoliv do kuloárů, že by tedy
měli sedět v parlamentě a nikoli v kuloárech.
(Potlesk.) Proto se připojuji k návrhu kolegy Magyara
a prosím, jestli nestačí moje prosba, prosím,
abyste o tom dal hlasovat, aby skutečně byla zjištěna
prezence v této chvíli, aby bylo zjištěno,
kdo v parlamentu je oprávněně a kdo je oprávněně
pouze v kuloárech. Děkuji.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Stalo se, že v české části Sněmovny
národů je přítomno 46 poslanců,
ve slovenské části 38 poslanců, ve
Sněmovně lidu 84 poslanců. Takže můžeme
přistoupit k hlasování. Musíme pokud
možno rychle, aby někdo nezmizel.
Hlasujeme ve smyslu nikoli zákazu majorizace, obě
sněmovny hlasují jako celky.
Měl bych přečíst závěrečnou
formuli, aby bylo jasno, o čem hlasujeme. Jde o návrh
zákona, jak je uveden v parlamentním tisku 1402
a v usnesení - tisk 1459 - ve znění pozměňujících
a doplňujících návrhů a podle
doporučení sněmovních zpravodajů.
Táži se poslanců. Přerušuji hlasování
a považuji předchozí výklad za zmatečný,
protože jsem měl před sebou zcela jiný
zákon.
Táži se poslanců obou sněmoven. Kdo
souhlasí s návrhem zákona ve znění
usnesení, případně schválených
pozměňujících a doplňujících
návrhů a podle doporučení sněmovního
zpravodaje, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko!
(Hlasování: 15.17)
(SN 60, SL 64)
Kdo je proti?
(SN 1, SL 2)
Kdo se zdržel hlasování?
(SN 28, SL 28)
Ve Sněmovně národů šedesát
pro, jeden proti, dvacet osm se zdrželo. Ve Sněmovně
lidu šedesát čtyři pro, dva proti, dvacet
osm se zdrželo.
Dovolte, abych konstatoval, že návrh zákona
o Federální železniční policii
- tisk 1010 - a návrh usnesení Sněmovny lidu
a Sněmovny národů - tisk 1457 - byl schválen
v obou sněmovnách.
Děkuji oběma sněmovnám za tvořivou
účast.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 352, SN
č. 543, SL č. 512)
Měli bychom tedy přistoupit k dalšímu
hlasování. Prosím, neopouštějte
svá místa. Měli bychom dokončit projednání
vládního návrhu zákona, kterým
se mění a doplňuje zákoník
práce a zákon o zaměstnanosti tisk 1402,
a návrh usnesení SL a SN tisk 1459.
Bod programu 25: Vládní návrh zákona,
kterým se mění a doplňuje zákoník
práce a zákon o zaměstnanosti (tisk 1402)
a návrh usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny
národů (tisk 1459).
Protože pan poslanec Benda vznesl požadavek, aby mohla
být ještě otevřena rozprava a mohl vystoupit
s pozměňujícím návrhem a já
se sám domnívám, že takovýto
požadavek může být vznesen, chtěl
bych dát o tom hlasovat, aby sněmovny rozhodly.
Prosím, pan poslanec Kostya.
Poslanec SN L. Kostya: Pane předsedající,
mám bohužel opačný názor než
vy. Neupírám poslanci Bendovi právo podat
jakýkoliv procedurální návrh, ale
ten procedurální návrh musí mít
oporu v zákoně o jednacím řádu.
Prosím pana Bendu, aby řekl, o jaký paragraf
zákona o jednacím řádu opírá
svůj požadavek na znovuotevření rozpravy.
§ 25 jednoznačně říká:
Jestliže v rozpravě vystoupili všichni, kdo se
do ní přihlásili, předsedající
rozpravu ukončí.
Pouze do 29. ledna 1991, než jsme přijali tento nový
jednací řád, byla možnost po vystoupení
člena vlády znovu otevřít rozpravu.
Tato záležitost padla, a proto se domnívám,
že nemůžete nechat hlasovat o požadavku
pana Bendy.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Beru váš výklad za zásadní upozornění
a táži se proto pana poslance Bendy, zda si je vědom,
že tomu tak je, a zda tedy trvá na svém požadavku
a oč jej opírá. Kolega poslanec Masopust.
Malý okamžik prosím, nejdříve
tedy pan poslanec Masopust.
Poslanec SL Z. Masopust: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové - nejprve oslovuji vás,
vážený pane předsedající,
že jste mi dal slovo před poslancem Bendou, protože
to, co chci říci, patrně vyvolá reakci
z jeho strany.
A teď k vám všem, ostatním kolegům.
Pan poslanec Benda vyjádřil přání
předložit pozměňovací návrh
nikoliv svým jménem, ale jménem klubu, jehož
je předseda. Mně, upřímně řečeno,
není zcela jasné, proč poslanecký
klub, který chce podat pozměňovací
návrh, tak neučiní i v situaci, kdy předseda
náhodou není přítomen. Myslím,
že klub nebyl v důsledku nepřítomnosti
pana Bendy sebeméně zbaven možnosti předložit
svůj pozměňovací návrh. Mám
skutečně dojem, že v této situaci je
věc procedurálně vyřízena.
Děkuji vám. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Ještě zjistíme, jak dalece se cítí
vyřízen kolega Benda.
Poslanec SL V. Benda: Nejprve odpovím kolegovi Masopustovi.
To je prosté. Kolega Benda nebyl nepřítomen,
kolega Benda se usilovně snažil získat text
tohoto pozměňovacího návrhu, který
si zapomněl. (Smích.) Ten text neměl v tu
chvíli k disposici nikdo z klubu, tak ho také nemohl
nikdo jiný podat. Jakmile jsme ho získali, tak jsme
ho podali.
Pokud jde o procedurální návrh, skutečně
jako každá změna k proceduře nemá
tento můj návrh nějakou oporu nebo neexistuje
nárok na to, aby byla rozprava znova otevřena, jako
neexistuje nárok na to, aby byla např. dělána
přestávka na jednání klubů
nebo něco podobného. Je to procedurální
návrh, nic v jednacím řádu nezakazuje
rozpravu znovu otevřít. Já se prostě
obracím na sněmovny s tím, aby o tomto procedurálním
návrhu rozhodly.
Naopak bych musel upozornit kolegu Kostyu, že se o procedurálních
návrzích se zásadně rozhoduje bez
rozpravy, čili pokud bylo něco v rozporu s jednacím
řádem, tak to bylo jeho kritické vystoupení
k mému procedurálnímu návrhu. (Smích
v sále.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Prosím, poznámky by neměly
přesahovat dvouminutovou lhůtu. Kolega Mandler.
Poslanec SL E. Mandler: K tomu, co říkal pan poslanec
Kostya, bych chtěl připomenout, že v jednacím
řádu není nikde řečeno, že
rozprava nemůže být znova otevřena.
To tam není řečeno.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Takže se zdá, že tento procedurální
spor ještě bude chvíli pokračovat. Prosím,
pan poslanec Kostya.
Poslanec SN L. Kostya: Pane předsedající,
neberte to prosím vás jako obstrukci, ale jestliže
takovýto precedens poprvé za dva roky těsně
před ukončením připustíme,
tak já teď odejdu, nechte si to odhlasovat, ať
pan Benda promluví, a až ukončíte druhou
rozpravu, tak já se přihlásím znovu
s procedurálním návrhem a mezi tím
si připravím pět až šest pozměňovacích
návrhů a doufám, že je tady dost kolegů,
kteří mě budou následovat.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Prosím vás, nedělejte to, to by bylo strašné.
Prosím, abyste neodcházel. Jsem nucen po krátké
konzultaci se přiklonit k názoru, který zde
již byl vysloven a nedám tedy hlasovat o znovuotevření
rozpravy. Tím končím k této procedurální
otázce jednání. (Potlesk.)
Jestli se nemýlím, za navrhovatele pan ministr Miller
už promluvil? (Ne.) Ještě ne. Tedy pardon, je
na pořadu vaše závěrečné
slovo. Vidím na vaší tváři nebývalou
únavu, ale přesto vás prosím, pane
ministře. Chápu, že jste zde trpělivě
seděl a váš čas není právě
levný.
Ministr práce a sociálních věcí
ČSFR P. Miller: Pane předsedající,
vážené dámy, vážení
pánové, bohužel, nesdílím váš
smích, je mi to líto.
Pan poslanec Adam uvedl, že občanům rómské
národnosti je docela veřejně odepřeno
ucházet se o některá pracovní volná
místa. Předložil mi doklad, že Úřad
práce v Košicích má takto označených
1800 případů. K tomu mohu sdělit pouze
to, že je to jednoznačná diskriminace. K Úřadu
práce v Košicích nemám žádnou
kompetenci, je nutno, aby se obrátil na SNR, na ministryni
práce a sociálních věcí paní
Wolekovou.
Využil jsem přestávky a připravili jsme
odpovědi pro naše zpravodaje, nicméně
k některým bych se rád vyjádřil.
Především je tady debata kolem statutu uprchlíka,
zda přidělovat možnost zaměstnání
a pod. Bylo řečeno paní poslankyní
Němcovou, že těchto případů
je tady 229 až 230. Byla tady debata kolem textu, kterého
my jsme se drželi, té ratifikované úmluvy.
Tady bych chtěl říci, že jsme si tuto
věc ověřili teď hned ve Vídni.
Situace je taková, že anglický originál
používá termín spouse, což znamená
choť, manžel, manželka. Úřad vysokého
komisaře pro uprchlíky ustanovení úmluvy
v této části přeložil takto:
Uprchlík, který se nachází v manželském
svazku s občanem země pobytu, se tohoto dobrodiní
nemůže domáhat, jestliže opustil partnera.
Termínem "partner" je tady míněn
"manželský partner". Upozorňuji,
že oficiální překlad úmluvy nebyl
dosud publikován ve Sbírce zákonů.
V další diskusi v § 20, kde se říká:
"Jestliže zaměstnavatel v souvislosti s přechodem
na nový podnikatelský program nebo v důsledku
dočasných odbytových potíží
nemůže zabezpečit..." atd. atd. My se
tady domníváme, že tato situace je skutečně
diskutabilní. Uplatňování tohoto opatření
se i ve vyspělých ekonomikách využívá
výjimečně a obdobně by tomu mělo
být i u nás. Použití doplatku z úřadu
práce zaměstnavatelům by mělo být
pouze v případech, kdy je zaručena skutečná
efektivita a záruka, že pracovníci, kteří
dostanou doplatek mzdy, přejdou na nový perspektivní
program.
Příliš plošné využití
může vést k vyčerpání
uvedených prostředků na aktivní politiku
zaměstnanosti na úkor rekvalifikace v nových
společensky účelných pracovních
míst, včetně míst pro občany
zdravotně postižené, jakož i tvorbu veřejně
prospěšných prací.
Úmluva Mezinárodní organizace práce
č. 168 předpokládá, že každý
členský stát bude usilovat o rozšíření
ochrany při ztrátě výdělku,
při dočasném omezení normální
nebo zákonné pracovní doby, bez přerušení
pracovního poměru, zejména z důvodů
hospodářských, technologických, strukturálních,
a podobných. Tedy navrhovaná dikce zákona
- přechod na nový podnikatelský program -
v sobě zahrnuje důvody technologické, strukturální
a Úmluvě Mezinárodní organizace práce
vyhovuje.
Rozšíření příspěvků
zaměstnavatelů i na dočasné odbytové
potíže je nereálné, neboť se domnívám,
že neexistuje ani objektivní definice tohoto pojmu,
bez níž by ustanovení bylo vágní.
V současné době má odbytové
potíže řada organizací, a proto je vážná
obava, že republiková ministerstva hospodářství
za pomoci ministerstev práce a sociálních
věcí si budou řešit své problémy
na účet federální rozpočtové
rezervy na zaměstnanost. Opakuji - federální
rozpočtové rezervy. Zároveň se domníváme,
že k řešení těchto otázek
ve zvlášť odůvodněných případech
je možno použít jiných prostředků.
Jinak upozorňuji ještě na to, že federální
ministerstvo práce a sociálních věcí
nebylo ještě seznámeno s analýzou republikových
ministerstev práce a sociálních věcí
o účelnosti prostředků vynaložených
z rozpočtů České republiky a Slovenské
republiky v uplynulém roce. A tady se domníváme,
že i třičtvrtě roční platnost
vyhlášek ministerstev práce a sociálních
věcí ČR a SR není dostatečně
dlouhým obdobím, aby bylo možno s ohledem na
transformaci československé ekonomiky tuto analýzu
seriózně provést.
Pokud by však přece jenom se rozhodlo, že odbytové
potíže budou argumentem, tak bych chtěl upozornit,
že v odst. 4 je, že výše příspěvku
zaměstnavateli, popřípadě podmínky
o vrácení územnímu orgánu práce
je vágní, a já bych navrhoval - nemohu nic
navrhovat, vím to - ale zvažte, aby prostředky,
pokud budou poskytnuty, byly, jestliže budou poskytnuty z
důvodů odbytových potíží,
zásadně vráceny.
Jinak se domnívám, že na všechny ostatní
otázky odpoví zpravodaj. Nicméně ještě
bych se chtěl vyjádřit k tomu postavení
uprchlíka. Vláda toto již jednou nebo dvakrát
řešila, a vedena obavou z možného vývoje,
tento návrh odmítla. Nicméně se domnívám,
že kdyby se situace vyvíjela tak, jak se vyvíjí,
pak i kdyby se toto přijalo, nebyla by to žádná
zvláštní tragédie. Je jenom otázka
zvážit, jaký ten vývoj bude. V současné
době skutečně 229 lidí není
naprosto žádný problém.
Byla tam diskuse pana posledního poslance - nezapamatoval
jsem si jméno - který řekl, jak to bude s
těmi lidmi, kteří jsou ve státní
správě a v současné době na
základě zákona si vytvořili jakýsi
podnik, ke kterému ho váže řada povinností.
Má na něj půjčky, atd. To je opravdu
situace velice složitá, je potřeba konkrétní
rozhodnutí a nelze to opravdu řešit nějakým
zákonným opatřením.
Jinak skutečně sdílím obavy řady
poslanců, že tady je absence zvláštní
úpravy státně zaměstnaneckých
vztahů. To pociťujeme již všichni dlouho,
poukazují na to zaměstnanci státní
správy i odbory, a je si toho naprosto zřetelně
vědoma i vláda. S jejím zavedením
samozřejmě spojuje každá z těchto
stran naprosto něco jiného. Všichni však
od ní očekávají zlepšení
současné situace. Zaměstnancům a odborům
jde především o zlepšení sociálního
postavení zaměstnanců, vládě
pak o zlepšení kvality výkonu státní
správy. Obě základní zmíněné
motivace a očekávání se vzájemně
nevylučují, jejich uspokojení však naráží
na množství otázek, jejichž řešení
není a ani nemůže být v kompetenci ministerstva,
v našem případě tedy ministerstva práce
a sociálních věcí.
Především není dosud ujasněno,
jaký model státní správy se v České
a Slovenské Federativní Republice má vůbec
uplatnit. Zda má jít o státní správu
politicky naprosto neutrální, například
britský model, či státní správu
s určitým stupněm politické závislosti,
jako je tomu například v USA. Anebo nějaký
kompromis mezi těmito krajními póly. Není
tady třeba připomínat, že rozhodnutí
v této věci ovlivní i mechanismus obsazování
vyšších funkcí ve státní
správě. Chtěl bych tedy připomenout,
že touto otázkou se zabýváme, metoda
postupných dílčích kroků spočívající
v přípravě povinností zaměstnanců
státní správy, to jest výše navrhovaná
novelizace zákoníku práce a jejich platových
poměrů - už nějakým způsobem
na tom pracujeme. Ale přijmout nějaké zásadní
pojetí, to zároveň souvisí s kompetencí
otázek státoprávního uspořádání,
atd. Děkuji za pozornost.