Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Žiadam divákov na galérii, aby takýmto
spôsobom nezasahovali do rokovania, ako tá dáma
v tejto chvíli.
Otváram diskusiu. Ako prvý vystúpi pani poslankyňa
Parkanová, pripraví sa pán poslanec Stome.
Poslankyně SN V. Parkanová: Vážený
pane předsedající, vážení
kolegové, jménem poslanců klubu Občanské
demokratické aliance vám chci vyjádřit
stanovisko k zákonu o policejních vysokých
školách a o zřízení Policejní
akademie.
Domnívám se, že není žádný
věcný důvod k tomu, aby policejní
akademie byla součástí soustavy státních
vysokých škol zřízených zákonem
Federálního shromáždění.
Takové řešení by bylo vhodné
teprve tehdy, kdyby příslušná škola
už delší dobu existovala a prokázala své
kvality ve výsledcích a badatelské činnosti,
a zejména ve složení svého pedagogického
sboru. O kvalitách bývalé zrušené
Vysoké školy SNB to jistě nelze říci
a nově konstituovaná škola své kvality
teprve v budoucnu dokáže.
Chtěla bych uvést příklad ze sousední
republiky Německo, kde policejní školou na
nejvyšší úrovni v celé síti
škol tohoto charakteru je Policejní velitelská
akademie Hiltrup u Münsteru. Tato policejní akademie
není vysokou školou obecně státem uznaného
typu. Jedná se o vnitroresortní učiliště
zřízené v roce 1948 zemskou vládou
Severního Porýní - Vestfálska jako
ústřední policejní škola. Tato
škola pracuje na základě smlouvy mezi ministry
vnitra, případně státními ministry,
a to z 28. dubna 1972.
Je mi známo, že čtyřicetiletou snahou
představitelů této akademie je získat
od státu uznání jako státní
vysoká škola. Dosud se jim tohoto cíle při
přísnosti kritérií pro uvedený
vysokoškolský status nepodařilo dosáhnout.
Úroveň této policejní akademie, která
už čtyři desetiletí úspěšně
vychovává odborníky pro policejní
praxi v SRN, je jistě nepoměrně vyšší,
než jakou si můžeme představit u případného
učiliště podobného typu v Československu,
kde tradice a předchozí zkušenosti případných
odborníků jsou spíš nevýhodou
a nežádoucí zátěží
s ohledem na to, že jejich služba v minulosti byla službou
totalitnímu komunistickému režimu.
Tato disproporce ve srovnání s kvalitou výuky
v SRN a v Československu zcela jistě vynikne zejména
v oborech právních a humanitních, jako je
psychologie, historie, pedagogika, a stejně tak v oblasti
výzkumné. Já nepochybuji o dostačující
kvalitě odborných předmětů,
jako je nauka o řízení, nauka o nasazení,
kriminalistika, kriminologie, nauka o dopravním provozu
atd. Tuto kvalitu však považuji za samozřejmý
předpoklad, pro který není nutné přiznávat
učilišti status vysoké školy.
Domnívám se, že vládní návrh
zákona sleduje pravděpodobně víc zájmy
zřízení mnoha pracovních míst
pro vysokoškolské pedagogy, než praktickou potřebu
ministerstev vnitra a v žádném případě
tento návrh nebere ohled na zachování úrovně
vysokého školství v ČSFR.
Tento poslední argument považujeme za nejvážnější
překážku pro přijetí tohoto návrhu
zákona a doporučujeme proto návrh zákona
odmítnout a vládě doporučit zřízení
federálního policejního učiliště,
podobně jako je tomu v citované Spolkové
republice Německo. Tedy dohodou mezi ministerstvy vnitra
ČSFR, ČR a SR. Tato dohoda by obsahovala, tak jako
je tomu u Policejní velitelské akademie Hiltrup
v SRN, podíl federace a republik na zajištění
provozu takového učiliště. Bylo by dále
na vedení a pedagozích takového učiliště,
jak brzy - a připomínám, že v sousedním
Německu o to usilují zatím marně čtyřicet
let - by taková škola dosáhla u příslušné
akreditační komise vyššího stupně
státního uznání.
Závěrem mi dovolte vyslovit přesvědčení,
že doktorů práv, absolventů bývalé
Vysoké školy SNB, zvané "obuchárna",
má tato země ještě dost. Z přednesených
důvodů nebudeme pro návrh zákona hlasovat.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pani poslankyni Parkanovej. Teraz prosím,
aby sa ujal slova pán poslanec Stome.
Poslanec SN K. Stome: Pane předsedající,
dámy a pánové, poslanci, vážení
hosté, pokusil jsem se sledovat expozé pana federálního
ministra vnitra a pokusil jsem se konfrontovat text předlohy,
kterou máte schvalovat s předřečnicí
paní Dr. Parkanovou.
Mě velice zarazilo, že argumentační
doložení názoru poslaneckého klubu ODA
se opírá v pořadí dozadu o pátou
předlohu nejméně, a nikoli o předlohu,
kterou máme řešit. Argumenty, které
zde byly řečeny, jsou argumenty, které platily
ještě na podzim roku 1991 a naposled v únoru
1992, kdy byla pátá či šestá
předloha zákona odmítnuta jako neodpovídající
potřebám této společnosti. Od té
doby byly ještě další předlohy
a já bych se pokusil rozdíly mezi původní
vysokou školou SNB a nynější navrhovanou
policejní akademií - také za tím účelem,
aby poslanecký klub ODA mohl zvážit tyto věci
i na základě skutkového materiálu
a případně změnit stanovisko - vám
doložit.
Především způsob zřízení
této instituce. Vysoká škola SNB, a potud souhlasím
s paní kolegyní Parkanovou, byla zřízena
jako výrazně resortní vzdělávací
instituce, a to dokonce i formálním postupem zcela
odlišným od jiných vysokých škol.
Nově navrhovaná policejní akademie - a i
tedy další vysoké školy policejní
- jsou navrhovány takovým způsobem, jak na
Slovensku tak v Čechách, jako každá
jiná vysoká škola.
Pokud šlo o zřizování této školy
a obsazování jejího pedagogického
sboru odbornými pracovníky, v podstatě vysoká
škola SNB a tady rovněž souhlasím s Dr.
Parkanovou - byla výrazně poznamenána nízkou
řídící a pedagogickou kompetencí,
zejména děkanů jednotlivých fakult
a řady učitelů tak zvaných odborných
bezpečnostních předmětů.
Při přípravě policejní akademie
spolupracovala komise jmenována ministrem vnitra ČSFR,
kde byli i představitelé oborově blízkých
vysokých škol, kde byli zástupci ministerstev
školství ze Slovenské i České
republiky a byli tam i někteří poslanci zastupitelských
sborů.
To je jedna záležitost. Dostali jsme se tedy ze stigmatu
resortního utajování a v podstatě
pojímání této vysoké školy
jako vysoké školy, jejíž obsah je utajován.
Pokud jde o koncipování instituce, tak je pravda,
že instituce vysoké školy SNB byla zřízena
zákonným opatřením Federálního
shromáždění 107 z roku 1973 a byla charakterizována
jako vysoká škola s takovou řadou výjimek,
že v podstatě se stala resortní školou.
Potud rovněž souhlas s předřečnicí.
Výrazem toho byl i odkaz na sovětské bezpečnostní
školy, které byly koncipovány stejným
způsobem. Na připravovanou Policejní akademii
a jiné policejní školy se má plně
vztahovat zákon č. 72/1990 Sb., o vysokých
školách, jenom s těmi výjimkami, které
doporučila akreditační komise.
Při koncipování této Policejní
akademie byly využity zahraniční zkušenosti
vyspělých evropských států.
A zde bych se pokusil argumentovat, že nejsou to jediné
vysoké školy, které sloužily a slouží
k policejnímu vzdělávání, které
byly zmíněny paní předřečnicí,
ale je to řada jiných vysokých škol
s jiným zaměřením, které se
spíše přimykají k naší koncepci
Policejní akademie, než ony, které byly uváděny
jako rozdílové.
Čili uzavřel bych, že s oněmi školami,
které paní kolegyně jmenovala, nelze samozřejmě
a plným právem
Policejní akademii srovnávat, a to už i proto,
že jsou to školy zcela jiného cíle a zaměření.
Pokud jde o studijní obor, studijní zaměření
a určení: Studijním oborem Vysoké
školy SNB bylo právo. Ovšem, to byla v podstatě
kamufláž, jak zde bylo vyloženo paní kolegyní.
Ale zaměření bylo státobezpečnostní
(pro STB a VKR), veřejnobezpečnostní, penitenciární,
velitelské, zpravodajské, vyšetřování
STB a vyšetřování VB.
Studijním oborem Policejní akademie je obor bezpečnostní
služba se studijním zaměřením
na policejní službu, bezpečnostní službu,
pohraniční a cizineckou a pasovou službu a
obecní a civilní bezpečnostní služby.
Již z tohoto vidíme značný rozdíl,
takže porovnávání s Vysokou školou
SNB i v tomto odvětví pokulhává.
Nyní často diskutovaná záležitost
formy a délky studia, způsob jeho zakončení
a přiznávaný titul. Studium na Vysoké
škole SNB bylo čtyřleté, případně
pětileté, a bylo ukončeno státními
závěrečnými zkouškami, o kterých
se tvrdilo, že jsou to právnické zkoušky,
a absolventi získávali titul Iuris utriusque doctor,
čili doktor práv. Navrhovaná Policejní
akademie má poskytovat ucelené vysokošloské
vzdělání nižšího stupně
podle zákona o vysokých školách, tedy
ukončené bakalářskou zkouškou
a přiznávaným titulem bude bakalář,
tedy Bc, tak jak je všude ve světě u tohoto
druhu studia zvykem.
Policejní akademie nemá poskytovat studium právnické,
ale má poskytovat studium policejní a bezpečnostní.
To je další rozdíl, a řekl bych upřímně,
vyjádřený rozdíl proti původní
koncepci, kterou jsme několikrát odmítli.
Posléze je zde pro občany záležitost
velmi významná, a to je transparentnost a koncepce
studia a obsah učiva. Vysoká škola SNB byla
výrazně resortním vzdělávacím
zařízením, určeným pro příslušníky
ozbrojených sborů, učivo bylo neúměrně
ideologizováno a posluchači byli zatěžováni
těmito infiltracemi i do odborného učiva.
Čili tyto infiltrace častěji suplovaly i
odbornou materii a odtud oprávněná kritika
nízké kvality.
Co bylo příčinou tohoto druhu studia? Příčinou
tohoto druhu studia byl ideový obsah, totiž nadměrné
zvýrazňování represívní
role státu a práva se záměrným
oslabením výuky, zdůrazňující
význam ochrany občanských práv a svobod.
Policejní akademie v navrhovaném textu přijala
princip otevřenosti studia. Ten je zajištěn
jednak odtajněním učebních plánů
a profilací absolventa Policejní akademie, maximální
redukcí utajovaných částí studia,
zřízením samostatného studijního
zaměření pro studenty z řad občanské
veřejnosti včetně možnosti přihlásit
se ke studiu kteréhokoliv ze studijního zaměření.
Studentům Policejní akademie naopak bude umožňováno
mezioborové studium na jiných vysokých školách.
Vedle důsledného odideologizování
učiva bylo výchozím principem určeno
i spojení učiva s požadavky společenské
praxe a projektování výuky to reflektuje,
respektive to odráží.
Posléze zde byla záležitost koncepce vědecké
práce. Je pravdou, že Vysoká škola SNB
provozovala takřka sterilní základní
výzkum, aplikovaný výzkum byl pouze okrajový
a sledovatelský výzkum se prakticky nerozjížděl.
(Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Máte poslednú minútu, pán poslanec.)
Pokud jde o hlavní poslání Policejní
akademie, podle předlohy budou jimi kriminalistika a kriminalistická
psychologie, kriminologie, správní a policejní
právo a psychologie forenzní.
Posléze, abych dostál časovému omezení,
musím říci, že personální
zabezpečení Vysoké školy SNB čítalo
bez tří osob 400 osob, zatím co personální
zabezpečení Policejní akademie počítá
se 160 osobami. Zatím co na Vysoké škole SNB
bylo kádrovým způsobem tvořeno jádro
pedagogických pracovníků i externích
učitelů, tak na Policejní akademii, na které,
respektive na reziduu, tj. v institutu, zůstalo necelých
15 procent bývalých zaměstnanců, jsou
vybíráni tito výhradně formou konkursního
řízení, při počítání
s velkým počtem externistů.
Materiální a finanční zabezpečení
bylo zde objasněno panem zpravodajem a nepřekročí
současné náklady.
Chtěl bych tedy upozornit vážené kolegyně
poslankyně a kolegy poslance (Předsedající
předseda SN M. Šútovec: Prekračujete
rečnícku lehotu, pán poslanec.), že
budou rozhodovat o jiném než kritizovaném návrhu
a budou uvažovat jiný než předřečnicí
kritizovaný stav i na současném institutu
ministerstva vnitra.
Kromě toho bych chtěl říci, že
bychom byli jedinou zemí, které by se podařilo
to úspěšně odkládat, což
bylo bývalými učiteli této školy,
nyní již odeššími, velice forsírováno,
abychom totiž Policejní akademii co nejdéle
neměli. (Předsedající předseda
SN M. Šútovec: Prosím, ukončite svoj
príspevok.) Děkuji.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ja tiež ďakujem. Kto ďalší hodlá
vystúpiť v tejto rozprave? Nemám písomné
prihlášky, ani iným spôsobom sa nikto
ďalší nehlási. Prepáčte,
pán poslanec Marián Kováč zo Snemovne
národov.
Poslanec SN Marián Kováč: Ďakujem, pán
predsedajúci. Nehlásil som sa písomne do
rozpravy. Pôvodne som neuvažoval vystupovať z
jedného prostého dôvodu, ale niektoré
vystúpenia predrečníkov mi nedovolia, aby
som nezaujal niekoľko poznámok.
Ešte jednu poznámku predtým, ako sa vyslovím.
Obyčajne vždy, keď niekto z nášho
klubu alebo keď som ja vystupoval v parlamente a chcel som
niečo presadiť, tak obyčajne som dosiahol pravý
opak, že to bolo zabité. Dúfam, že v tomto
prípade to tak nebude.
Chcem nadviazať na vystúpenie kolegu Stomeho a chcem
vyzdvihnúť tú skutočnosť, že
v súvislosti s prerokúvaným zákonom
branné a bezpečnostné výbory mali
natoľko priestoru na posúdenie uvedeného zákona,
toľko materiálu, že mi skutočne nedá,
aby som z tohto miesta objektívne nevyzdvihol tú
situáciu, že pri tomto zákone bolo dostatok
času, dostatok materiálov na to, aby sme mohli objektívne
posudzovať situáciu.
Z uvedeného sa mi tento návrh zákona javí
ako prijateľný, aj to, že v súlade s množstvom
informácií prešiel zodpovedajúcim pripomienkovým
konaním, čiže bol tu dostatočný
priestor vyjadriť sa k nemu.
Zvlášť by som chcel oceniť - a predpokladám,
že moji kolegovia zo Slovenska ma neopravia - v predloženom
znení vládneho zákona sa dôsledne rešpektuje
kompetencia republík a federácie, čo považujem
za veľmi pozitívne. Zároveň aj skutočnosť,
že je možné hodnotiť tento návrh
zákona pozitívne aj preberanú konvergenciu
s ostatnými vysokými školami.
Podľa môjho názoru návrh vytvára
zodpovedajúce legislatívno právne predpoklady
na vytvorenie Policajnej akadémie tak, ako je to obsiahnuté
v návrhu. Je teda možné predpokladať,
že Policajná akadémia, v prípade, že
bude schválená v podobe tohto návrhu zákona
a že budú obsiahnuté ciele a predstavy uvedené
v návrhu, bude mať všetky predpoklady pre zodpovedajúcu
prípravu pracovníkov bezpečnostnej služby.
Preto kolegom poslancom a samozrejme aj kolegyniam poslankyniam
vrelo odporúčam tento návrh podporiť.
Ďakujem.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pánu poslancovi Kováčovi. Praje
si ešte niekto vystúpiť v rozprave? (Nikdo s
nehlásil.) Nie je to tak. Rozprava je skončená.
Pýtam sa predkladateľa, pána ministra Langoša,
či chce vystúpiť so záverečným
slovom? Áno. Slovo má pán minister Langoš.
Ministr vnitra ČSFR J. Langoš: Ďakujem. Nebude
to záverečné slovo. Bude to len drobná
reakcia na názor poslaneckého klubu Občianskej
demokratickej aliancie.
V októbri 1991, teda v minulom roku, sme predložili
návrh na zriadenie Policajnej akadémie akreditačnej
komisii pri českom Ministerstve školstva. Akreditačná
komisia tento návrh prerokovala. V zápise z rokovania
sa píše: "Návrh je podrobne a kvalitne
spracovaný. Akreditačná komisia bola oboznámená
aj s posudkami právnickej fakulty Karlovej univerzity,
podpredsedu vlády ČSFR pánom Mikloškom,
Vojenskej akadémie v Brne, Juhočeskej univerzity,
profesora Preráta, Policajnej školy v Münsteru
a ďalšími, ktoré všetky vznik Policajnej
akadémie odporúčajú. Navrhované
je bakalárske štúdium."
Akreditačná komisia teda prijala projekt na zriadenie
Policajnej akadémie. Odborný projekt vyhodnotila
v minulom roku ako najlepšie pripravený. Ďakujem.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pánu ministrovi Langošovi. Pýtam
sa spravodajcov, či chcú vystúpiť a
komentovať rozpravu? Domnievam sa, že žiadne pozmeňujúce
návrhy prednesené neboli. Pán spravodajca
Jedinák sa chce vyjadriť.
Společný zpravodaj SL J. Jedinák: Chci dodat,
že navrhovaná předloha na zřízení
Policejní akademie se opírá o § 31 zákona
o vysokých školách, který stanoví,
že způsob vysokoškolského vzdělávání
odborníků v oboru bezpečnostní služby
stanoví zákon Federálního shromáždění.
Mám zde zápis z jednání akreditační
komise ze dne 21. až 23. října, tedy komise
republikového ministerstva školství. Všichni
zástupci komise vyslovili souhlas. K předkládanému
návrhu zákona se vyslovil také ředitel
Policejní akademie z Münsteru a jeho posudek je také
kladný.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem poslancovi Jedinákovi. Žiadam všetkých,
ktorí sa nachádzajú v priľahlých
priestoroch Snemovne ľudu, aby vstúpili do sály
a zaujali miesto v laviciach.
Budeme hlasovať o tlači 1456, čo je návrh
branných a bezpečnostných výborov
na príslušné uznesenie k vládnemu návrhu
zákona o policajných vysokých školách
a o zriadení Policajnej akadémie, čo je tlač
1375.
Pri hlasovaní o tomto návrhu neplatí zákaz
majorizácie, je však potrebná najmenej nadpolovičná
väčšina prítomných. Chýbajú
traja poslanci v Snemovni národov a sedem poslancov Snemovne
ľudu, aby sme mohli začať hlasovať.
Vážení kolegovia, rád by som vám
oznámil, skôr ako sa zaplní kvórum,
že po tomto hlasovaní by sme hlasovali ešte o
návrhu na uznesenie k situácii v Bosne a Hercegovine.
To bol podnet pána poslanca Mornára. Návrh
nám predložili predsedovia zahraničných
výborov. Potom by sme prikročili k hlasovaniu o
troch vládnych návrhoch zákona, ktoré
sa týkajú notárstva atď. To je agenda,
ktorá nám ostala z minulého týždňa.
Takže prosím, aby ste zotrvali v sále.
Konštatujem, že obidve snemovne sú schopné
uznášať sa. V Snemovni národov je prítomných
83 poslancov, v Snemovni ľudu je prítomných
77 poslancov.
Konštatujem, že k predloženému vládnemu
návrhu zákona v znení uznesenia branných
a bezpečnostných výborov obidvoch snemovní
- tlač 1456 - neboli vznesené žiadne pozmeňujúce
ani doplňujúce návrhy. Diskusia bola uzatvorená.
Vypočuli sme záverečné slovo ministra
a aj jedného zo spravodajcov. Nie sú prekážky,
aby sme o predloženom návrhu hlasovali. Prikročíme
k hlasovaniu.
Kto súhlasí s predloženým návrhom
na uznesenie snemovní k vládnemu návrhu zákona
o policajných vysokých školách a o zriadení
Policajnej akadémie - tlač 1456 - nech zdvihne ruku
a stlačí tlačidlo!
(Hlasování: 15.07)
(SN 75, SL 75)
Kto je proti?
(SN 2, SL 1)
Kto sa zdržal hlasovania?
(SN 8, SL 2)
V Snemovni národov: sedemdesiatpäť pre, dvaja
proti, osem sa zdržalo. V Snemovni ľudu: sedemdesiatpäť
pre, jeden proti, dvaja sa zdržali.
S ohľadom na súhlasné uznesenie snemovní
konštatujem, že Federálne zhromaždenie prijalo
vládny návrh zákona o policajných
vysokých školách a o zriadení Policajnej
akadémie.
Ďakujem spravodajcom, ďakujem predkladateľovi,
ministrovi Jánovi Langošovi.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 354, SN
č. 545, SL č. 513)
Teraz podľa návrhu, ktorý som vám pred
chvíľou predniesol, by sme pristúpili ku schvaľovaniu
návrhu na uznesenie Federálneho zhromaždenia
Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky k situácii
v republike Bosna a Hercegovina. Prosím niektorého
z predsedov zahraničných výborov - pána
poslanca Šebeja, ako predsedu výboru Snemovne národov,
alebo pána poslanca Komárka ako predsedu výboru
Snemovne ľudu - aby nás oboznámili s týmto
návrhom. Vy ho máte vytlačený na listine
pod číslom 00612 z 26. 4. 1992.

