Přítomno: | 71 poslanců Sněmovny národů zvolených v České republice |
64 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské republice |
Nepřítomní poslanci:
Sněmovny národů zvolení v České
republice: Samková, Němec, Motyčka, Vodehnal
Sněmovny národů zvolení ve Slovenské
republice: Čalfa, Dubček, Gémesi, Kováč
Marián, Mečiar, Molnár J., Moric, Muška,
Slota, Polanský, Posluch, Seman
Místopředseda SN J. Sokol: Vážené
kolegyně a kolegové, všechny vás vítám
a zahajuji další jednání 11. samostatné
schůze Sněmovny národů. Vítám
též pana ministra Vladimíra Dlouhého,
který byl k našemu jednání přizván.
Dále byl přizván náměstek federálního
ministra financí Ivan Kočárník. Prosím,
abyste ve smyslu jednacího řádu vyslovili
s jejich účastí souhlas. Má někdo
námitky proti účasti na našem zasedání?
Nemá. Děkuji.
(Poznámka redakce: usnesení SN č. 337)
Vážené kolegyně a kolegové, ověřovateli
sněmoven byli posledně zvoleni poslanci Kulan a
poslankyně Matochová. Jsou oba přítomni?
Ano. Děkuji. Pan poslanec Kulan přítomen
není. Můžete navrhnout někoho místo
něho? Je tu návrh na kolegu Bačinského.
Jsou nějaké námitky? Nejsou. Děkuji.
Paní kolegyně Matochová a kolega Bačinský
budou plnit úlohu ověřovatelů.
(Poznámka redakce: usnesení SN č. 338)
Ve čtvrtek minulý týden jsme schválili
program 11. samostatné schůze Sněmovny národů,
a to opětovné projednávání
zprávy o zákonném opatření
předsednictva Federálního shromáždění
o federálním fondu tržní regulace v
zemědělství, tisk 851.
Znovu připomínám, že při hlasování
o této zprávě nepřijaly sněmovny
Federálního shromáždění
shodné usnesení. Sněmovna národů
zákonné opatření neschválila.
Podle schváleného postupu zprávu znovu projednal
výbor pro plán a rozpočet Sněmovny
národů. Poprosím teď předsedu
tohoto výboru, pana poslance Miloše Zemana, aby nás
seznámil se stanoviskem výboru.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec SN M. Zeman: Vážení kolegové,
budu vzácně stručný. Náš
výbor znovu projednal tuto záležitost a doporučil
naší sněmovně její opětovné
projednání s kladným výsledkem. Vedly
nás k tomu ty skutečnosti, které se týkají
situace v československém zemědělství
a potřeby mimo jiné řešit problém
exportních přebytků. Ale protože bych
tady opakoval jenom to, o čem předpokládám,
že bude mluvit ministr Dlouhý, konstatuji, že
náš výbor se vzácnou jednomyslností
doporučuje Sněmovně národů,
aby opět zvážila tuto problematiku a rozhodla
kladně, to znamená v souladu se stanoviskem Sněmovny
lidu. To je vše.
Místopředseda SN J. Sokol: Děkuji,
pane předsedo, a prosím, abyste zaujal místo
zpravodaje. Omlouvám se panu předsedovi federální
vlády a vám všem, že jsem ho zapomněl
přivítat.
Prosím zástupce předkladatele, pana ministra
Dlouhého, aby se ujal slova.
Ministr hospodářství ČSFR V. Dlouhý:
Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi, abych se krátce
vrátil k problematice federálního fondu tržní
regulace.
Především bych chtěl zdůraznit,
že federální fond tržní regulace
do určité míry nahrazuje dosavadní
neexistující instituce finančního
a výrobkového trhu. Především
v oblasti zemědělství zamýšlíme
zřídit peněžní a plodinové
burzy a některé další instituce, které
v tržní ekonomice zprostředkovávají
signály mezi výrobou a spotřebou.
Chci zdůraznit, protože o určité genezi
federálního fondu tržní regulace už
bylo řečeno mnoho a v závěru se k
tomu ještě krátce vrátím, že
nepovažujeme federální fond tržní
regulace za instituci trvalou, která bude mít své
plné a trvalé místo v rozvinuté tržní
ekonomice. Nemá toto místo ani v tržních
ekonomikách západní Evropy. Považujeme
ji pouze za instituci, která má reagovat na současnou
situaci na trhu zemědělských a potravinářských
výrobků, která je důsledkem předchozího
systému řízení zemědělství
a nepřirozené alokace výrobních zdrojů.
Opakuji, že zamýšlíme a prosazujeme jeho
zřízení především proto,
že neexistují ty standartní běžné
i plodinové burzy, které by měly jeho roli
do budoucna převzít.
Na druhé straně jeho působení v letošním
a příštím roce považujeme za nezbytné,
protože zemědělství nemá vzhledem
k biologickému a dlouhodobému výrobnímu
cyklu v rostlinné, ale zejména v živočišné
výrobě, možnost okamžité reakce
na změnu poptávky.
Z diskuse, která se rozvinula na půdě FS
i později na půdě některých
dalších zastupitelských orgánů
i ve sdělovacích prostředcích, bych
chtěl vyzdvihnout především čtyři
body, které byly uváděny jako argumenty proti
existenci federálního fondu tržní regulace:
a) prostředky ze státního rozpočtu
federace by se měly předat do rozpočtů
republik a federální instituci nezřizovat
b) rozdělení finančních prostředků
fondu diskriminuje Slovenskou republiku
c) složení fondu diskriminuje Slovenskou republiku
d) řešení přebytků jatečného
skotu se přednostně realizuje v České
republice. Především zde bych chtěl
reagovat na vystoupení slovenského ministra zemědělství
pana Krška v Čs. televizi 26. září
tohoto roku.
K bodu a): Ústavní zákon č. 556/1990
Sb. - a zde se omlouvám, že uvádím tyto
vám jistě zcela jasné argumenty - stanoví
v článku 4, že hospodářství
v ČSFR je integrací ekonomiky ČR a ekonomiky
SR. Je založeno na jednotném vnitřním
trhu... atd. Chtěl bych zdůraznit - a prosím,
není to jen plané opakování znění
příslušného ústavního
zákona -, ale skutečně bych chtěl
zdůraznit, že právě federální
fond tržní regulace by měl být institucí
jednotného vnitřního trhu zemědělskými
a potravinářskými výrobky v ČSFR.
Federální fond tržní regulace je zřízen
v souladu s citovaným ústavním zákonem
ve smyslu článku 15 - zákonná úprava
v oblasti cen, vyhlašování zásadních
cenových regulačních opatření,
a článku 11 odst. 5 c) a odst. 7 - účelové
fondy napojené na státní rozpočet
se zřizují zákonem.
Citovaný ústavní zákon dále
v článku 11 odst. 2) stanoví, že finanční
hospodaření ČSFR, ČR a SR je samostatné.
Z toho vyplývá, že finanční prostředky
vyčleněné pro regulaci trhu ze státního
rozpočtu federace by bylo velmi obtížné
převádět.
K bodu b): Rozdělení finančních prostředků
- užití prostředků federálního
fondu tržní regulace není možné
chápat jako diskriminaci jedné či druhé
republiky. Vždy jsme razili zásadu, že tyto prostředky
musejí zasáhnout ve prospěch regionu, kde
jsou nejvíce potřeba. Chtěl bych na následujících
příkladech ukázat, že takovým
regionem zcela logicky - a je to správné - je především
Slovenská republika. Dovolte, abych uvedl některé
příklady.
1) Usnesením federální vlády č.
689/1990 o tzv. konkretizaci ekonomické reformy v zemědělsko-potravinářském
komplexu, byť se nám slovník příliš
nelíbí, byly pro regulaci trhu vyčleněny
následující prostředky. V ČSFR
celkem 7 miliard 700 miliónů, z toho pro Českou
republiku 5 mld. 100 mil., pro Slovenskou republiku 2 mld. 600
mil. Navíc v každé republice byla miliarda,
respektive na Slovensku 0,5 miliardy rezerva, takže celkem
prostředků bylo 9 mld. 200 mil., z toho v České
republice 6 mld. 100 mil., a ve Slovenské republice 3 mld.
100 mil. Zajímavý údaj poskytuje procento
z celkových tržeb za zemědělské
výrobky, které odpovídá regulovanému
trhu. Za celou federaci je to 7,08 procent, zatímco v České
republice je to 6,80 procent a ve Slovenské republice 7,72
procent. To znamená, že Slovensko má vyšší
než celofederální průměr regulovaného
trhu.
2) Při projednávání rozpočtových
zákonů pro rok 1991 byly prostředky vyčleněné
pro regulaci trhu zahrnuty do rozpočtů republik
a bylo ustoupeno od jednotné celostátní regulace
trhu. Znovu připomínám situaci při
závěrečných jednáních
kolem federálního státního rozpočtu
i republikových státních rozpočtů
29. listopadu loňského roku, kdy skutečně
až v závěrečných dnech a hodinách
jednání bylo rozhodnuto, že nebude jednotný
federální fond tržní regulace, a že
to bude převedeno do republik. Zde vláda České
republiky nechala pro regulaci těch výše uvedených
6,1 mld., vláda Slovenské republiky tyto prostředky
krátila o 0,8 mld.
Chtěl bych tedy uvést, že z přehledu,
který uvádím, vyplývá, že
při schvalování rozpočtů republik
byly v České republice vyčleněny prostředky
pro regulaci v původně předpokládané
úrovni, zatímco vláda Slovenské republiky
tyto prostředky zkrátila o téměř
2 procenta z celkových tržeb za zemědělské
výrobky.
3) Usnesením vlády ČSFR č. 473/1991
o řešení přebytků chovu skotu,
byly pro regulaci trhu potravinářského obilí
a mléka vyčleněny nad úroveň
prostředků z rozpočtů republik ze
státního rozpočtu federace následující
prostředky - pro regulaci trhu celkem 3 mld. 382 mil.,
z toho v České republice 2 mld. 57 mil., ve Slovenské
republice 1 mld. 325 mil. Když si opět vezmeme procento
regulovaného trhu vůči celkovým tržbám
za celou federaci, je to 2,6 procent, v České republice
2,29 procent a ve Slovenské republice 3,3 procent. Opět
objem regulovaného trhu je ve Slovenské republice
vyšší.
Bylo nutno reagovat na situaci, a tak jsem svolal ustavující
radu dosud právně neexistujícího Fondu
tržní regulace na 13. září; byl
to pátek, možná, že jsem to měl
svolat na jiný den, aby byly zpřesněny i
požadované prostředky ze státního
rozpočtu. Předpokládáme, že necelé
3,4 miliard Kčs mohou nabíhat ještě
v první polovině příštího
roku. Co se týče situace do konce tohoto roku vypadá
situace následovně:
Pro regulaci trhu za celou federaci 1,935 mld., z toho pro Českou
republiku 1,217 mld. Kčs a pro Slovenskou republiku 718
mil. Kčs. V procentech z celkových tržeb u
ČSFR 1,49 %, u ČR 1,36 %, u SR 1,79 %.
Zpřesněním předpokládaných
přebytků potravinářského obilí
a mléka do konce roku 1991, které má řešit
Federální fond tržní regulace, snížila
se potřeba finančních prostředků
požadovaných ze státního rozpočtu
federace pro intervenční nákupy v České
republice o 840 mil. Kčs a ve Slovenské republice
o 607 mil. Kčs.
Další příklad. Usnesení vlády
ČSFR č. 689/1990 o konkretizaci ekonomické
reformy v APK, uvažovalo s následujícím
vyčleněním prostředků pro subvencování
zemědělství z rozpočtu republik:
Subvence celkem za federaci 21,201 mld. Kčs, z toho Česká
republika 9,551 mld. Kčs, Slovenská republika 11,650
mld. Kčs. Procento z celkových tržeb subvencování
za celou federaci 16,33 %, z toho za ČR 10,65 % a SR 29,01
%.
Při schvalování rozpočtu republik
byly pro subvencování zemědělství
vyčleněny následující prostředky:
Subvence celkem v České republice 7,4 mld. Kčs,
to jest 8,25 %, ve Slovenské republice 8,137 mld. Kčs,
to jest 20,26 %.
Bod c) - složení Rady Fondu:
Podle předložených návrhů na
jmenování místopředsedů a členů
Rady Fondu - zatím bez zástupce FMH - je návrh
následující:
Slovenské orgány - místopředseda +
6 členů, České orgány - místopředseda
+ 6 členů, federální orgány
- předseda + 6 členů, z nich jsou v současné
době navrženi 4 české národnosti
a 3 slovenské národnosti.
Bod d) - řešení přebytků jatečného
skotu
Zde bych si dovolil zareagovat na vystoupení pana ministra
Krška v televizi dne 26. září t.r.,
kdy uvedl, že Slovenská republika je diskriminována
tím, že intervenční nákupy u
jatečného skotu byly dříve a přednostně
realizovány v České republice. Musím
konstatovat, že tato informace je zavádějící,
neboť řešení přebytků jatečného
skotu je v působnosti republik a federace, potažmo
federální Fond tržní regulace do něj
nijak nezasahoval. Federální Fond tržní
regulace řeší otázky obilí, mléka
a mléčných výrobků.
Omlouvám se vám za příliš dlouhé
vystoupení, ale myslím, že tato čísla
je zde třeba uvést.
1) První pololetí letošního roku při
dokončován vývozu i v červenci bylo
vykoupeno za garantovanou cenu 35,40 Kčs za 1 kilogram
živé hmotnosti následující množství
jatečného skotu. Uvedu čísla celkem
bez rozlišení jatečních býků,
jalovic a jatečných krav: v České
republice 43 835 tun, ve Slovenské republice 39 463 tun.
Chtěl bych konstatovat v této souvislosti ještě
jeden zajímavý údaj. V České
republice 43 835 tun bylo pro vývoz vykoupeno 43 448 tun,
nula pro tuzemskou spotřebu a 387 tun byly dodávky
do nemocnic. Opačná situace byla ve Slovenské
republice. Z 39 463 bylo pro vývoz uvolněno 9 060
tun, pro tuzemskou spotřebu 30 403 tun.
Na uvedené nákupy jatečného skotu
byly z prostředků republik poskytnuty tyto sazby
dotací:
Jateční býci a jalovice v České
republice 15,56 Kčs/kg ž. hm., ve Slovenské
republice 12,95 Kčs/kg ž. hm., u jatečních
krav to bylo 5 Kčs na 1 kilogram a v průměru
to činilo 14,47 Kčs v České republice
a 12,38 Kčs ve Slovenské republice.
Chtěl bych znovu připomenout, že tato čísla
ohledně výkupu jatečného skotu uvádím
pouze informativně - federální Fond tržní
regulace nemá v tomto smyslu žádnou pravomoc.
Ještě mi dovolte, abych krátce zopakoval informace,
které jsem podal na tiskové konferenci minulý
týden, které se týkají toho, kolik
bylo z toho cestou federálního Fondu tržní
regulace mechanismy, které byly provizorně zřízeny,
vykoupeno: k 25. 9. bylo vykoupeno 936 007 tun potravinářské
pšenice - v České republice 610 644 tuny, ve
Slovenské republice 325 363 tun, žita 143 970 tun
- rozdělení na Čechy a Slovensko nebudu již
uvádět v celkové hodnotě 3,225 mil.
Kčs. K nákupu byly použity prostředky
státních finančních aktiv a nevykoupeno
7 895 tun, z toho v České republice 4 062, ve Slovenské
republice 3 797 tun. Sušeného mléka bylo vykoupeno
14 602 tun. Toto množství je vykoupeno, vyfakturováno,
nicméně zatím prostředky z federálního
Fondu tržní regulace nebyly uvolněny, bylo
to v podstatě zálohováno.
Pro čtvrté čtvrtletí je domluveno
13 367 tun másla a 30 350 tun sušeného mléka.
V případě, že by byla zablokována
další činnost federálního Fondu
tržní regulace, toto množství nebude možné
vykoupit a vyvézt.
Dámy a pánové, nebudu vás dále
zatěžovat těmito čísly, pokusil
jsem se na nich pouze ukázat, že nejsou jednoznačně
podloženy informace, které byly uváděny
proti federálnímu Fondu tržní regulace.
Chtěl bych však doplnit několik obecnějších
poznámek.
1) Dovolím si zdůraznit to, co jsem řekl
na začátku, že ani my nevidíme existenci
federálního Fondu tržní regulace do
budoucnosti jako jednoznačně nutnou, jako instituci,
která má své pevné místo v
rozvinuté tržní ekonomice. Nemáme zde
zatím ještě rozvinutou tržní ekonomiku,
nemáme instituce, o kterých jsem hovořil,
zato cítíme potřebu řízení
jednotného vnitřního trhu. Cítíme
tuto potřebu především proto, abychom
byli schopni vyjít vstříc požadavkům
soukromých zemědělců, požadavkům
ze strany zemědělců v obou dvou republikách
a obzvláště v té republice, kde situace
je obtížnější, to jest ve Slovenské
republice.
Znovu bych si dovolil opakovat argument, který jsem zde
již říkal pro sdělovací prostředky:
Připustíme-li rozdílný stupeň
regulace v jednotlivých republikách, díky
přesunu zemědělských produktů
z oblastí s efektivnějším zemědělstvím
do oblastí se zemědělstvím méně
efektivnějším bude větší
krátkodobý důchodový i sociální
dopad na to zemědělství, které je
v republice v méně příznivých
podmínkách. Jinými slovy bych si z toho dovolil
vyvodit závěr, že zřízením
federálního Fondu tržní regulace je
v zájmu republiky, která má pro zemědělství
méně příznivé podmínky.
2) Chtěl bych ujistit, že bez ohledu na v podstatě
právní neexistenci Fondu, tento Fond funguje. Radu,
jejíž složení doporučili představitelé
obou republik i příslušných federálních
orgánů, jsem svolal, budu ji svolávat podruhé
příští týden a současně
se vytvořily pracovní skupiny, jejichž cílem
je průběžně, vyhodnocovat fungování
federálního Fondu tržní regulace, regulovat
konkrétní cenové výnosy, vyhodnocovat
výkupy, vyhodnocovat skutečné objemy přebytků
a podobně.
Není žádným tajemstvím, že
výše přebytků byla několikrát
upravována a s přebytky to v některých
případech není zdaleka tak obtížné,
jak jsme se domnívali v létě.
Nebudu už proto déle hovořit. Snažil jsem
se, aby veškerá moje vystoupení jak ve sdělovacích
prostředcích, tak zde před vámi, byla
maximálně nekonfrontační. V tomto
nekonfrontačním duchu bych si dovolil uzavřít
své vystoupení. Chtěl bych vás požádat,
abyste znovu zvážili své původní
rozhodnutí a abyste schválili existenci federálního
Fondu tržní regulace. Děkuji vám. (Potlesk.)