Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Sněmovna národů

Předsedající místopředseda SN J. Sokol: Já také vaším jménem děkuji panu ministrovi. Ptám se vás, zda k předneseným stanoviskům jsou nějaké otázky. Slovo má poslanec Tahy.

Poslanec SN M. Tahy: Vážený pán predseda, pán predsedajúci, vážení hostia, vážená snemovňa, prejednával som v nedeľu túto otázku s ministrom poľnohospodárstva pánom Krškom, aby som si ujasnil stanovisko slovenskej vlády. Pán minister ma veľmi prosil, aby som tlmočil skutočnosť, že je veľmi významné podporiť toto zákonné opatrenie, ktoré predsedníctvo Federálneho zhromaždenia prijalo. Pre slovenské poľnohospodárstvo je mimoriadne dôležité, aby tento fond bol zriadený a preto tlmočím túto jeho požiadavku a prosím vás, aby ste sa podľa toho pri hlasovaní zariadili. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda SN J. Sokol: Děkuji. Hovořit bude poslanec Kontra.

Poslanec SN M. Kontra: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené poslankyne a poslanci, dovoľte mi vyjadriť stanovisko klubu poslancov Hnutia za demokratické Slovensko k otázke federálneho fondu trhovej regulácie v poľnohospodárstve a zároveň odpovedať na niektoré výroky, úvahy a invektívy ministrov Dlouhého a Kubáta a poslanca Humpála voči poslancom, ktorí hlasovali proti alebo sa zdržali hlasovania pri schvaľovaní tohto fondu.

Minister Dlouhý označil neschválenie zákonného opatrenia predsedníctva Federálneho zhromaždenia v pléne Federálneho zhromaždenia za nedorozumenie, minister poľnohospodárstva Kubát za ďalšie opatrenie k samostatnosti Slovenska a poslanec Humpál obvinil slovenských poslancov, ktorí hlasovali proti schváleniu predmetného opatrenia z ohromnej krátkozrakosti.

Tento fond, podľa názorov poľnohospodárskych odborníkov, nie je totiž ničím viac a ničím menej než záplatou na chybné schéma rozdeľovania finančných zdrojov medzi tri rozpočty. Federácia vo svojom rozpočte sústredila relatívne nadmerné finančné zdroje z republík. Namiesto toho, aby zmenila nesprávny rozdeľovací kľúč 40: 25: 35 v prospech republík, snaží sa robiť federálnu dobročinnú politiku, ale zachráncu zlej situácie v našom poľnohospodárstve, ktorú práve federálne ekonomická politika priamo spôsobila.

V čom je chybnosť federálnej ekonomickej politiky voči poľnohospodárstvu vôbec a slovenskému zvlášť? Federálne ministerstvo hospodárstva ústami ministra Dlouhého vychádza z predstavy, že v ČSFR ako v jednom štáte je jednotný trh s jednotnými cenami. V súvislosti s neschválením federálneho fondu trhovej regulácie vyslovuje vážne obavy z dvojitej cenovej úrovne, ktorá by viedla k prelievaniu potravín do tej republiky, kde poľnohospodári sú zvýhodnení. V tomtom stanovisku je skutočne priznanie, že federálna vláda nepovažuje Slovensko za svoju integrálnu súčasť, pretože parametre Českej republiky považuje za totožné s parametrami federácie. Je možné to dnes jednoznačne dokázať. Federálna vláda na návrh Federálneho ministerstva hospodárstva a Federálneho ministerstva financií schválila súčasne so schválením návrhu na federálny fond trhovej regulácie i radikálne zníženie garantovaných nákupných cien jatkového dobytka a obilnín, a to u jatkových býkov a jalovíc s pôvodných 35 Kčs za 1 kg živej hmotnosti na 28 Kčs, t. j. o 7, 40 Kčs menej, cien potravinárskej pšenice z 3.400, - Kčs na 3.000, - Kčs, cien ryže z 3.200 Kčs na 2.900 Kčs. Tak to teda chápe Federálne ministerstvo hospodárstva vývoj jednotnej ceny na jednotnom trhu ako jednostranné prispôsobovanie sa celoštátnych cien podmienkam Českej republiky po tom, keď celoštátny dopyt po potravinách vôbec a po relevantných komoditách, hlavne jatočného hovädzieho dobytka a obilnín poklesla práve vďaka zmrazeniu miezd a príjmov obyvateľstva.

Po takomto ťahu vyjadruje pán minister Dlouhý varovanie pred dvojakou cenovou hladinou. Keď je preferenciou jednotný poľnohospodársky trh Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, potom musí podľa objektívnych ekonomických zákonitostí tento jednotný trh generovať jednotnú trhovú cenu na úrovni marginálnej výrobnej ceny tých výrobkov, ktorých produkcia je potrebná pre vyrovnanie ponuky kúpyschopného domáceho trhu. To by však nesmela restrikčná politika federálnej vlády najskôr znížiť kúpyschopnosť obyvateľstva takmer na úroveň "hladnej" spotreby. Nemohlo by napríklad dôjsť k poklesu domácej spotreby hovädzieho mäsa o 50 % a mlieka o 34 % oproti roku 1989, kedy tiež nebolo možné považovať spotrebu za nadmernú. Preto vzniknuté prebytky produkcie je treba pripísať plno na konto reštrikčnej hospodárskej politiky federálnej vlády, nie poľnohospodárom.

V uvedenom kontexte je pre naše poľnohospodárstvo, hlavne Slovenské, mimoriadne škodlivé opatrenie zníženia garantovaných nákupných cien. Garantované ceny, donedávna platné, boli stanovené výmerom Federáleho ministerstva financií č. 7428/XV/90, pričom vychádzali z nákladovej úrovne, ovplyvnenej menovým kurzom 24,- Kčs za US dolar. Decembrovou zmenou kurzu na 28,- Kčs došlo k dodatočnému zvýšeniu nákladov na poľnohospodársku výrobu, minimálne o 22 %, celoštátne o 15 mld. Kčs. Preto bol pripravený v januári tohto roku návrh odpovedajúci zvýšeniu garantovaných nákupných cien, ktoré bolo možné považovať za hraničné minimálne výrobné ceny pre poľnohospodárstvo, a to u potravinárskej pšenice z 3.400,- na 3.700,- Kčs za tonu, u raže z 3.200,- na 3.400,- Kčs za tonu, zemiaky z 3.100,- na 3.200,- Kčs, mlieka z 5.40,- na 5.60,- Kčs, jatočného hovädzieho dobytka z 35.40,- na 37.50,- Kčs za Kg živej hmotnosti.

Federálna vláda v rozpore so svojím uznesením č. 689/90 o konkretizácii ekonomickej reformy návrh neprijala a ponechala v platnosti pôvodné garantované ceny, stanovené pre ekonomické podmienky pri kurze 24,- Kčs za US dolar.

V súvislosti s vytvorení federálneho fondu trhovej regulácie, federálna vláda pôvodné neupravené garantované ceny naopak podstatne znížila, čo v prepočte za Slovenskú republiku to predstavuje celkom 1,093 mld. Kčs, čiže index týchto cien klesol na 82.6 %.

V kontexte s týmto faktom je treba posudzovať i vyhlásenie pána ministra Kubáta, že vždy upozorňoval slovenských kolegov na to, že tento fond je predovšetkým výhodný pre nich. Nevieme, akou metódou zistil pán minister výhodnosť fondu trhovej regulácie pre Slovensko, ale keď sme sa pokúsili vyčísliť efekty údajného preferovanie Slovenskej republiky intervenčnými nákupmi a porovnať ich so stratami spôsobenými centrálnym znížením garančných cien, dostali sme celkom opačný výsledok. To je, keď od celkovej straty zo zníženia garantovaných nákupných cien vo výške 1 miliarda 93 miliónov korún odpočítame "zisk" z realizovanej preferencie vo výške 455,4 mil. Kčs, dostaneme výsledok straty vo výške 637,6 mil. Kčs. Ako z uvedeným prepočtov vyplýva, o žiadnych jednostranných výhodách federálneho fondu trhovej regulácie pre slovenské poľnohospodárstvo nemôže byť reč, práve naopak, v dôsledku tvrdej konkurencie na vnútornom trhu a prispôsobovaním "ochranných" garančných cien podmienkam Českej republiky, speje slovenské poľnohospodárstvo do ešte hlbšej krízy, ktorá ohrozuje potravinovú bezpečnosť Slovenskej republiky.

Záverom je treba povedať, že to, či bude alebo nebude existovať fond trhovej regulácie, nemá vplyv na uvoľňovanie finančných prostriedkov z federálneho rozpočtu na intervenčné nákupy poľnohospodárskych prebytkov. Proklamovenie, že keď nebude schválený federálny fond, nebudú peniaze na nákup prebytkov, je demagógia, ktorá má za cieľ opätovne posiľovať výkon poľnohospodárskej politiky na federálnej úrovni, čo je v rozpore s čl. 4 ods. 4 ústavného zákona o čs. federácii. Výkonom regulácie trhu potravín majú byť oprávnené republikové fondy regulácie a spoločná koordinácia sa má dosiahnuť nie zvláštnym federálnym orgánom, ale koordinačnou radou, ktorú by tvorili paritným zastúpením zástupcovia týchto republikových fondov.

Preto by bolo správne, aby federálna vláda oddelila približne realizované riešenie tohto problému v roku 1991 na základe kompetencií Federálneho ministerstva financií a Federálneho ministerstva hospodárstva od problémov systémového riešenia regulácie trhu potravín na ďalšie roky v rámci vlastných kompetencií, ako to urobila napríklad v otázke konverzie alebo v iných prípadoch vyčlenenia účelových dotácií. Ďakujem za pozornosť.(Potlesk.)

Předsedající místopředseda SN J. Sokol: Děkuji panu poslanci. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pan poslanec Roman. Prosím, máte slovo.

Poslanec SN L. Roman: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne poslankyne, vážení kolegovia poslanci, vážení hostia. Po diskutabilnom procedurálnom postupe, ktorým sa rozhodlo, že budeme o zákonnom opatrením predsedníctva Federálneho zhromaždenia o zriadení federálneho fondu trhovej regulácie opäť hlasovať, zišli sme sa dnes v Snemovni národov, aby sme predmetnú problematiku prehodnotili a zaujali k nej konečné stanovisko. Pretože ohlasy na záporný postoj niektorých poslancov slovenskej časti Snemovne národov pri prvom hlasovaní sa dezinterpretujú, skresľujú a nepravdivo sa informuje o podstate problémov, dovoľte mi prosím, aby som k veci zaujal stručné stanovisko.

Zriadenie federálneho fondu trhovej regulácie navrhla federálna vláda. Veľký prebytkový federálny rozpočet to umožňuje. Už pri zrode myšlienky založiť nielen republikové fondy, ale aj federálny fond, minister poľnohospodárstva Jozef Krška mal proti tomu námietku. Zvíťazila však snaha federálnych orgánov zasahovať do kompetencie republík formou vytvárania federálnych fondov a potom pri ich čerpaní diktovať podmienky trhu. Fond bol teda prechodne uzákonený opatrením predsedníctva Federálneho zhromaždenia. Časť výkonov poľnohospodárskej politiky sa tým presúva na federálnu úroveň. Odôvoďnuje sa to tým, že fond má prispieť k udržaniu jednotného trhu a jednotnej cenovej úrovni a má prispieť na dotácie výrobkov na vývoz. To je však v rozpore so základnými zásadami a princípmi trhu. Okrem toho, dotovaním poľnohospodárskych prebytkov na vývoz okrádame vlastných spotrebiteľov a umožňujeme mnohým špekulantom získavať bezplatné príjmy. Nie je to na úkor domácich daňových poplatníkov? Nie je to pomýlený spôsob prenikania na zahraničné poľnohospodárske trhy? Pokiaľ však chceme dávať štátne dotácie, tak ich dávajme z úrovne republík a dávajme ich priamim poľnohospodárom na zvyšovanie poľnohospodárskej aktivity.

Vážené kolegyne, vážení kolegovia, našou povinnosťou je strážiť dodržiavanie ústavy, vrátane ústavných zákonov, a neschvaľovať také kroky, ktoré by boli s nimi v rozpore alebo ich odkladajú. Koordinácia poľnohospodárskej politiky medzi republikami je nutná, nesmie sa však realizovať za priameho vytvárania novej federálnej byrokracie a priamym alebo nepriamym zasahovaním federálnych orgánov do kompetencie republikových orgánov. Vieme, že celý zámer je možné uskutočniť orgánmi oboch republík, kompetentnými ministerstvami - pravda za predpokladu, že federálna vláda v rámci svojej hospodárskej politiky presunie plánované zdroje do republikových fondov trhovej regulácie. Zákon rozpočtových pravidiel federácie to umožňuje a potvrdzuje to aj terajšia prax, napríklad dotácie na tlač národnostných menšín alebo konverziu. Pokiaľ pán minister vyhlásil na tlačovej konferencii v stredu 25. 9. 1991, že buď bude federálny fond, alebo sa tento rok nebudú dávať poľnohospodárom žiadne intervencie na vývoz, tak mu nejde o riešenie problémov poľnohospodárov, ale o posilnenie právomocí federálnych orgánov.

Zároveň je tu snaha vyvolať odpor a tlak poľnohospodárov na nás, na poslancov Federálneho zhromaždenia. Dúfam, že tomu nepodľahneme. Ústavný zákon o kompeteciách je nám známy. Poznáme aj spôsob realizácie a príjmov federálneho rozpočtu na rok 1991. Zostáva nám len spôsob ohodnotenia ponúkaných grošov. To urobíme po skončení tejto rozpravy hlasovaním. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda SN J. Sokol: Děkuji panu poslanci Romanovi. Do rozpravy se hlásí poslanec Tomis.

Poslanec SN V. Tomis: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, já mám jenom dotaz na pana ministra Dlouhého - a sice jak velké dotace jsou v současné době dávány na prodej zemědělských a potravinářských výrobků při vývozu na západ, dále jaká jsou prováděna ochranářská opatření před dovozem potravinářských a zemědělských produktů, např. nyní u vína, protože vína je údajně velká úroda, my víno dovážíme a naši lidé ho nemají kde prodávat, dále pak na mléčné výrobky - jogurty, sýry a pod. Stejně tak jaká jsou prováděna opatření v dovozu zařízení na technologii např. na margaríny apod., aby se nemusely dovážet, ale mohly se vyrábět u nás z našich výrobků. Děkuji.

Předsedající předseda SN J. Sokol: Dále se hlásí pan poslanec Humpál. Kolegyně a kolegové, prosil bych vás o stručnost.

Poslanec SN V. Humpál: Vážený pane předsedo, pane předsedající, pane předsedo vlády, kolegyně a kolegové, vážení hosté. Především bych chtěl požádat všechny, kteří budou hovořit, aby se nesoustřeďovaly na obecné problémy zemědělské problematiky, protože to není problémem našeho dnešního jednání, i když by se s mnohými věcmi, které zde zazněly, dalo souhlasit nebo by se dalo souhlasit s tím, že by se o nich mělo diskutovat. Ale musím upozornit, vážené kolegyně a kolegové, že jsem jako předseda zemědělské komise dostal uloženo zpracovat zemědělskou problematiku.

V současné době budeme rozesílat na příslušné orgány vlády žádosti o stanovisko k zemědělství a měli bychom se tím na příštím plénu - pokud to bude odhlasováno - zabývat. Všechny otázky, které by se měly týkat toho, zda jsou garantované ceny v souladu se scénářem ekonomické reformy, jaké jsou dotace apod., by se měly stát předmětem dalšího jednáni a ne dnešního.

Dále velmi stručně k věcem, které zde zazněly. Myslím si, že o kompetencích už bylo řečeno moc. Měli bychom se oprostit od emočních přístupů k této záležitosti. Víme všichni dobře, že strategické záležitosti hospodářské politiky jsou v kompetenci federace a vlastní konkrétní resortní politika v kompetenci národních republik. O tom se přece nemusíme přesvědčovat.

O tom, že Fond tržní regulace, který chce jednotný fond na území celé republiky, zejména právě v období, kdy se zjistilo, že krize v zemědělství se prohlubuje a že je potřeba ji řešit, právě v této souvislosti je třeba říci, že je to zásah strategické hospodářské politiky. Myslím si, že bychom s tím měli všichni souhlasit, nehledě na to, že pomoc je směrována do obou republik. O významu rozdělení fondu i v číslech už tady ministr Dlouhý řekl tolik, že málokoho by to mělo nechat na pochybách o správnosti tohoto fondu.

Co se týká toho, co říkal poslanec Roman - o jakémsi tlaku zemědělců na dotace, abychom tomu nepodlehli apod. - Fond tržní regulace, ať chceme nebo nechceme, je všude ve světě zcela běžný, zejména v západní Evropě. Nejmenuje se to možná všude Fond tržní regulace, ale ve všech státech takováto regulace je. Dovolím si říci, že v mnohých státech ještě ve větší míře než u nás.

Co se týká posledního problému, o kterém bych chtěl hovořit: Myslím si, že hlasování některých slovenských poslanců odpovídalo i určité znalosti či menší znalosti celkového problému. Mohu to potvrdit i na základě svých osobních rozhovorů. Hned druhý den jsem hovořil s jedním z poslanců HSDS, který po delší rozpravě - řekněme čtvrthodinové - mi dal za pravdu a řekl, že kdyby tyto informace měl, hlasoval by jinak.

Vím, že to, co jsem nyní řekl, se některým nelíbí, ale je to fakt. Znovu bych chtěl požádat slovenské kolegy, kteří dokáží o tomto problému uvažovat s chladnou hlavou, s tím, že se jedná o pomoc věcnou, nikoli politickou ani národnostní, aby své zdržení se hlasování korigovali a dnes aby hlasovali pro tento návrh.

Předsedající místopředseda SN J. Sokol: Děkuji panu poslanci Humpálovi. Dále je přihlášen pan poslanec Stome. S technickou poznámkou se hlásí poslanec Roman.

Poslanec SN L. Roman: Pán poslanec Humpál povedal, že som proti fondu trhovej regulácie. Ja nie som proti fondu trhovej regulácie, ja som len pre to, aby fondy boli vytvárané v republikách.

Poslanec SN K. Stome: Chtěl bych připomenout jen jednu věc. Řízení ve smyslu hospodářského zákoníku a řízení ve smyslu ústavy po přijetí kompetenčního zákona jsou odlišné pojmy. To je jedna věc.

Druhá věc. Neslyšel jsem, jestli bychom chtěli na úrovni federace provést toto řízení takovým způsobem, že bychom nemuseli budovat celní hranice mezi jednotlivými státy.

Za třetí bych se chtěl zeptat, jestli - má-li federace tuto strategickou povinnost v hospodářství - chceme vládu naším hlasováním zbavit plnění této povinnosti a vzít na sebe hospodářské následky, které by nepochybně nastaly, kdybychom toto opatření nepřijali. Děkuji.

První místopředseda FS Z. Jičínský: Chtěl jsem jen říci, že otázka pana poslance Tomise přesahuje rámec tohoto jednání. Doporučuji ukončit rozpravu a hlasovat o stanovisku k Fondu tržní regulace, ne o problematice celkové zemědělské politiky v rámci ČSFR.

Předsedající místopředseda SN J. Sokol: Děkuji, jsem také toho názoru. Slovo má pan poslanec Rašev. Prosím, abyste byli co možná nejstručnější.

Poslanec SN P. Rašev: Mám tri krátke poznámky. Pán minister Dlouhý hovoril o tom, že fond je momentálne náhradou riešenia problémov v poľnohospodárstve, pokiaľ nebudú zriadené normálne inštitúcie, ktoré regulujú trh. Nevidím, preto dôvod, prečo sa okolo fondu točíme tak dlho.

Druhá poznámka. Počul som, že minister Krška pri zriadení fondu protestoval. Je to možné, ale na druhej strane som zasa počul, že pán minister žiada slovenských poslancov, aby pre fond hlasovali. Keď pán minister zmenil svoj názor, asi má viac infomácií ako poslanci, ktorí vystupujú proti tomuto fondu.

A to tretice. Počul som tu veľmi silné slovo, ktoré ja nerád používam. Slovo demagógia z úst pána kolegu Kontru. Domnievam sa, že tiež demagógiou v jeho prejave bol asi 10 minútový výpočet ohľadom hovädzieho dobytka, o ktorom bolo jasne povedané, že hovädzie nepatrí pod federáciu, ale pod republiky. Ďakujem.