Poslanec SN P. Serenčéš: Pán
predsedajúci, dámy a páni, chcel by som úvodom
povedať, že zákonné opatrenie predsedníctva
Federálneho zhromaždenia o fonde trhovej regulácie
je štandartná norma, ktorá sa používa
všade vo svete. Myslím, že u nás v prechodnom
období má tiež uplatnenie. Preto som pre to,
aby sa táto norma prijala bez nejakých pripomienok.
Ide mi tu ale o to, aby sme pre pôsobenie tejto normy našli
uplatnenie, to znamená v praxi. Preto navrhujem prijať
na našej schôdzi uznesnie, ktoré by zaväzovalo
federálnu vládu, aby nás informovala a to
po prvé o súčasnej situácii a krátkodobých
výhľadoch nášho poľnohospdárstva
s tým, že by tam boli garantované minimálne
nákupné ceny pre rok 1992. Po druhé, prosil
by som informovať, aký je stav na práci okolo
koncepcie agrárnej politiky ČSFR. Po tretie, chcel
by som aby sa vyčerpal celý objem, ktorý
bol kvalifikovaný v rozpočte a celé finančné
prostriedky vo federálnom fonde trhovej regulácie
pre rok 1991 vo výške 3,4 mld. Kčs.
Krátko by som zdôvodnil, prečo chcem, aby
sa tieto tri okruhy otázok u nás prejednali a na
18. spoločnej schôdzi aby táto informácia
bola poskytnutá. Je treba povedať, že doteraz
aplikovaný reformný nástroj hospodárskej
politiky, okrem všeobecne a plošne pôsobiacich
účinkov, sa prejavil veľmi rozdielne v poľnoshospodárstve
a hlavne v oboch republikách. Na jednej strane liberalizácia
cien na Slovensku spôsobila zvýšenie vstupov
zhruba indexom 1,60, na druhej strane príjmy v poľnohospodárstva
cestou tržieb sa zvýšili indexom 1.02.
To znamená, že táto asymetrická cenová
politika štátu spôsobila poľnohospodárstvu
značné straty, ktoré sú radovo miliardové.
Je treba povedať, že cez odovody zo zisku od ostatných
dodávateľov vstupov, obchodu a banky sa takto neplnil
samozrejme federálny rozpočet, a je treba s ním
kalkulovať. Po druhé, chcel by som povedať, že
je treba vyčerpať všetky možnosti, čo
sa týka tohto fondu, a to vykúpiť celý
objem prebytkov, ktoré sú a ktoré sú
kvantifikované v materiáloch z porád v Židlochoviciach
a v Prahe. Jedná sa o 110 tisíc ton hovädzieho
mäsa, 460 ton pšenice, ktorá tam bola kvantifikovaná
a preto by bolo dobré, keby sa to vykúpilo vzhľadom
k tomu, že je veľká platobná neschopnosť
poľnohospodárov. A to je potrebné zálohovo
riešiť ešte v tomto roku.
Záverom, ako som povedal, je treba túto všeobecnú
normu, toto zákonné opatrenie prijať.
Předsedající místopředseda
SN J. Sokol: Děkuji Vám, pane poslanče.
Dáte ten návrh na usnesení zpravodaji písemně?
Buďte tak laskav.
Hlásí se ještě někdo do rozpravy?
Prosím, pan poslanec Hrivík.
Poslanec SN P. Hrivík: Vážená
snemovňa, budem stručný, aby som prezentoval
len stanovisko klubu poslancov Slovenskej národnej strany.
Klub poslancov Slovenskej národnej strany podporuje stanovisko
Hnutia za demokratické Slovensko k zákonnému
opatreniu o zriadení federálneho fondu trhovej regulácie
v poľnohospodárstve, ktoré predniesol profesor
Kontra.
Předsedající místopředseda
SN J. Sokol: Děkuji. Hlásí se ještě
někdo do rozpravy? Prosím, kolega Mikan.
Poslanec SN V. Mikan: Jen krátkou poznámku.
Přál bych všem kolegům, aby viděli,
s jakou vehemencí politikové v Radě Evropy
a v Evropských společenstvích brání
a hledají výhody pro své jednotlivé
státní zemědělské politiky,
pro podporu svého zemědělství. Nikdo
nám nic zadarmo nedá. Toto mi připadá
trochu úplně někde jinde.
Předsedající místopředseda
SN J. Sokol: Děkuji. Kolegyně, kolegové,
uzavírám rozpravu, do které se už nikdo
nehlásí, a ptám se především
zpravodaje, zda chce říci k této debatě
závěrečné slovo.
Poslanec SN M. Zeman: Vážení kolegové,
patrně mě nikdo nebude považovat za nekritického
apologeta vládní hospodářského
politiky, a nemýlím-li se, ani výbor pro
plán a rozpočet naší sněmovny
není považován za soubor obdivovatelů
ekonomické politiky vlády.
Z tohoto hlediska bych chtěl konstatovat, že řešíme
v podstatě jeden jediný konkrétní
problém a veškeré diskuse o agrární
koncepci nebo o celkové hospodářské
politice patří prostě jinam. Ten problém
zní: Má být Fond tržní regulace
v zemědělství na úrovni republik nebo
na úrovni federální? Máme-li k tomuto
problému přistupovat s informacemi a nikoli s emocemi,
musíme znát základní fakta.
Fakt číslo jedna: Podle současných
výsledků pokladního plnění
státního rozpočtu je Česká
republika ve schodku zhruba 5 mld. Kčs a Slovenská
republika ve schodku zhruba 2 mld. Kčs. Ta čísla
se samozřejmě dekádu od dekády mění,
ale tento řád zůstává, pokud
se neprohlubuje.
Fakt číslo dvě: Na rozdíl od mínění
poslance Romana bych chtěl konstatovat, že zákon
o rozpočtových pravidlech ani zákon o státním
rozpočtu neumožňuje - za sebe dodávám
zaplať pánbůh, ale to je druhá věc
- přelévání mezi jednotlivými
rozpočty. Z toho vyplývá zcela logicky, že
i kdyby zde byl předložen návrh na přesun
centrálního Fondu tržní regulace na
úroveň republik, není proveditelný,
dokud nenovelizujeme příslušné zákony.
Z toho vám podle mého názoru může
vyplynout jedno doporučení, které jako zpravodaj
předkládám.
Pohlédněme na kalendář, zjistěme,
že je začátek října a že
v listopadu a v prosinci zde budeme probírat jak nový
návrh státního rozpočtu, tak i dohodnutou
novelizaci zákona o rozpočtových pravidlech.
Tam v klidu a přátelsky můžeme zhruba
za dva měsíce všechny tyto problémy
řešit v rámci orientace naší rozpočtové
politiky na rok 1992.
Buďme nyní velkorysí, uvědomme si, že
na naše rozhodnutí čekají zemědělci,
kterým je poměrně jedno, zda žijí
a pracují v České nebo Slovenské republice,
ale kteří mají naprosto stejné problémy
a kteří by nás, parlament, patrně
nepokládali za příliš kvalifikovaný,
kdyby kompetenčními diskusemi se nám podařilo
dosáhnout jenom to, že jim nakonec nedáme nic.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
SN J. Sokol: Děkuji. Ptám se ještě
zástupce předkladatele pana ministra Dlouhého
nebo jestli by pan náměstek Kočárník
chtěli říci nějaké slovo.
Ministr hospodářství ČSFR V. Dlouhý:
Rád, velmi krátce, možná mne pak pan
náměstek Kočárník rovněž
krátce doplní.
Já bych chtěl poděkovat za všechny pozitivní
a konstruktivní připomínky, které
zde zazněly. Chtěl bych informovat, protože
považuji za logické, že se zabrousilo k otázkám
širším, souvisejícím s celkovou
zemědělskou politikou, chtěl bych tedy zopakovat
to, co asi již víte, že celková federální
agrární politika byla projednána federální
hospodářskou radou, Českou hospodářskou
radou v úterý, Slovenská hospodářská
rada, případně slovenská vláda
ji projedná koncem tohoto týdne, případně
začátkem týdne příštího,
a předpokládám projednání ve
federální vládě od zítřka
za týden.
Současně ale připomínám to,
co zde již také zaznělo z několika úst,
že tato agrární politika v souladu s příslušným
zněním kompetenčního zákona
se musí zabývat především otázkami
strategickými, mezi něž - je to můj
názor - zahrnuji i problém udržení jednotného
vnitřního československého trhu zemědělskými
výrobky. Předpokládám, že federální
agrární politika bude k dispozici do konce příštího
týdne. Závisí to teď skutečně
jen na technických otázkách projednání.
Já přijímám návrh zatím
vznesený v podobě ústně, aby Federální
shromáždění na příští
schůzi, to znamená na 18. schůzi, bylo informováno
o tom, jak federální Fond tržní regulace
funguje. Mělo by být i řečeno, jak
váže krátkodobé působení
federálního Fondu tržní regulace s otázkami
celkové agrární politiky, která v
té době již bude rozpracována z federální
úrovně na úroveň republikovou.
Nechtěl bych se vyhnout otázce pana poslance Tomise,
to je už za rámec. Jen velmi stručně.
Pane poslanče, po skončení jednání
o přestávce jsem schopen poskytnout podrobnější
podklady. Například k úhradě cenových
rozdílů při vývozu tak, jak se v současné
době děje prostřednictvím Správy
federálních hmotných rezerv, která
zatím nahrazuje federální Fond tržní
regulace z technického hlediska a odpovídá
to rozpočtu federálního Fondu tržní
regulace pro druhé pololetí tohoto roku, k úhradě
cenových rozdílů při vývozu
u másla za celou federaci se počítá
s 1 031,6 mil. Kčs, z toho v České republice
580 mil. Kčs, ve Slovenské republice 451,6 mil.
Kčs. U sušeného mléka 284,4 mil. Kčs.
Možná bych mohl uvést zase jen informačně
z pohledu jednotlivých konkrétních položek:
u másla např. ztráta při vývozu
na jednotku, na 1 tunu činí 41 430 Kčs.
Je vidět, že jsou to částky nemalé.
Souvisí to s celkovou efektivností, nebo spíše
neefektivností našeho zemědělství.
Poslední otázka se týká ochrany vnitřního
trhu. Byla zpracována restrukturalizace našeho celního
sazebníku. Tuto restrukturalizaci projednává
dnes česká vláda a federální
vláda ji bude projednávat ve čtvrtek. Současně
víte, že za pochodu řešíme některé
konkrétní problémy. Budeme se vracet k otázce
ochrany trhu cukru.
Myslím, že z hlediska věcných informací
je to asi vše, co bych vám v daném okamžiku
mohl poskytnout. Znovu bych vás chtěl požádat,
abyste kladně přistoupili k hlasování
o zřízení federálního Fondu
tržní regulace. Rozdělení na úroveň
republik v první polovině tohoto roku ukázalo,
že je určitá nekoordinovanost, určitá
snaha o subvencování, dotace vnitřního
trhu v situaci, kdy máme přebytky a kdy jsme nuceni
dotovat dále vývoz. To je ta nejhorší
politika, kterou vůči našim zemědělcům
můžeme udělat. A nejen vůči našim
zemědělcům, ale i vůči všem
daňovým poplatníkům v tomto státě,
kteří zde také byli vzpomenuti. Těm
nejméně vysvětlíme, proč jsme
v jedné polovině roku dotovali vnitřní
trh a byli jsme pod tlakem, jak už to zde také zaznělo,
prostřednictvím vyšších garantovaných
cen dotovat trh ještě více, a proč v
druhé polovině roku ze stejných peněz
daňových poplatníků dotujeme vývoz
těchto přebytků. Děkuji vám.
Předsedající místopředseda
SN J. Sokol: Děkuji. Prosím pana náměstka.
Náměstek ministra financí ČSFR
I. Kočárník: Pane předsedo, pane
předsedající, vážené poslankyně,
vážení poslanci. Budu velice stručný.
Chtěl bych nejprve předeslat jednu obecnou ekonomickou
poznámku. Pro každého ekonoma je zcela jasné
a nepochybné, že existuje-li jeden trh, musí
existovat i jednotné zásahy do trhu. Zásahy
do trhu jsou subvence. Z tohoto hlediska Fond tržní
regulace nemá vůbec žádný národní
rozměr. Je to ekonomická kategorie, kterou se zasahuje
do trhu.
To, že se přijalo koncem loňského roku,
že budou dva fondy tržní regulace, to byl základní
omyl. Ten omyl se přijal pouze z politických důvodů,
při sestavování rozpočtu. Dva fondy
neměly nikdy vůbec vzniknout.
K některým námitkám, které
zde byly řečeny.
K dělení rozpočtových příjmů,
nebo že federální rozpočet má
dnes nějaké velké příjmy, jak
zaznělo ve vystoupení pana poslance Kontry - na
tomto dělení se dohodli tři premiéři
vlád, dohodl se na něm i nynější
šéf HZDS, tehdejší premiér pan
Mečiar. Všichni byli přesvědčeni,
když se na tom dohodli, že toto dělení
je správné.
Federální rozpočet nemá nyní
tolik zdrojů, aby mohl volně zvyšovat výdaje.
Nicméně vzhledem k tomu, že situace je kritická,
vláda rozhodla, že se tyto zdroje uvolní, i
když to může zvýšit napětí
ve federálním rozpočtu. To říkám
s plnou vážností.
Pokud jde o ceny, které byly stanoveny na hovězí
maso, byly dohodnuty za účasti všech tří
zástupců ministerstev financí na poradě
u pana ministra Dlouhého, na které jsem také
měl to potěšení být. Čili
to není žádné jednostranné opatření.
Je pravda, že marginální cenu určuje
trh, ale v podmínkách, kdy je nadprodukce, není
to cena těch nejhorších nákladů,
ale pouze ta cena, kterou trh bere. Jestliže trh hovězí
maso nebere, nemůže být cena na marginálních
nákladech těch nejhorších podmínek.
To je elementární poznatek.
Všichni víte dobře, že už problémy
s hovězím masem byly v roce 1989. Čili závěr,
že to vzniklo až nynější restriktivní
politikou, je opět nedorozumění.
Pokud jde o jeden výrok pana poslance Romana, - proč
dáváme dotace na export, proč je nedáme
raději do vnitřní ekonomiky? Když je
dáme do vnitřní ekonomiky, bude stále
přetlak nabídky a nezotaví se ceny pro zemědělce.
Ceny budou tlačeny dolů a zemědělci
nebudou mít z čeho žít. Proto přebytky
musejí z ekonomiky, aby se vyrovnal vztah mezi nabídkou
a poptávkou a zotavily se ceny pro zemědělce.
Není možné to dávat do nemocnic, jak
někdo navrhoval, protože nabídka se tím
nesníží. To je všechno. Děkuji.
Předsedající místopředseda
SN J. Sokol: Vážené kolegyně, vážení
kolegové, podle prezenční listiny je shodou
okolností v obou sněmovnách přítomno
po 61 poslanci. Domnívám se, že sněmovna
je usnášení schopná.
Hlásí se ještě pan poslanec Kanis.
Poslanec SN P. Kanis: (Poslanec mluvil z místa,
takže mu bylo špatně rozumět.) Navrhoval
by som, aby snemovňa najskôr hlasovala o pripravenom
uznesení, potom by bola prestávka, aby sa kluby
dohodli a na koniec, aby bolo hlasované o federálnom
fonde trhovej regulácie.
První místopředseda FS Z. Jičínský:
Vážení kolegové, z hlediska jednacího
řádu rozprava byla ukončena, vyslovil se
zpravodaj a navrhovatel a není dále o čem
jednat. Přistupme proto k hlasování.
Předsedající místopředseda
SN J. Sokol: Navrhuji, aby Sněmovna národů
při jala toto usnesení:
Sněmovna národů FS ČSFR schvaluje
podle článku 58 odst. 4 ústavního
zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci zákonné
opatření předsednictva FS ze dne 5. srpna
1991 č. 340 o federálním Fondu tržní
regulace v zemědělství.
K tomuto usnesení zde byl podán jeden pozměňovací
návrh a to pana poslance Serenčéše,
který si přál doplnit usnesení o další
bod.
Poslanec SN M. Zeman: Pane předsedající,
dovolte, abych drobně technicky polemizoval.
Podle mého názoru se v návrhu pana poslance
Serenčéše jedná o další
usnesení, což by i technicky bylo výhodnější,
protože by bylo správné, aby naše usnesení
bylo shodné s usnesením Sněmovny lidu.
Navrhovatel, to znamená člen vlády ministr
Dlouhý, se již předběžně
vyjádřil na základě ústního
odposlechu, že s návrhem kolegy Serenčéše
souhlasí.
Domnívám se, že bychom měli hlasovat
o dvou usneseních, v libovolném pořadí.
Kolega Serenčéš - pro Vaši informaci -
sice doporučoval, aby toto usnesení bylo přijato
na společné schůzi sněmoven, avšak
domnívám se, že Sněmovna národů
je natolik kompetentní a suverénní orgán,
že se může obrátit na vládu rovnou.
Usnesení vlastně žádá vládu,
aby informovala FS o současné situaci a krátkodobém
výhledu československého zemědělství,
o stavu garantování nákupních cen,
o stavu prací na koncepci agrární a výživové
politiky, apod.
Pak to přečtu, abych vás nyní nezahlcoval
informacemi, než o tom budeme hlasovat. Jde jen o formálně
procedurální návrh, aby to byla dvě
usnesení, nikoli jedno.
Předsedající místopředseda
SN J. Sokol: Pan poslanec Serenčéš s tím
souhlasí? (Poslanec SN P. Serenčéš:
Ano.)
Kolegové, můžeme se tedy vrátit k připravenému
pořadu a hlasovat o usnesení, které jsem
navrhl s tím, že potom budeme hlasovat o druhém
usnesení.
Pane poslanče, vy jste toho názoru, jak říkal
pan poslanec Kanis, že máme nejdříve
hlasovat o druhém usnesení?
Poslanec SN P. Kanis: Navrhoval som, aby sme hlasovali
najskôr o navrhnutom uznesení pánom poslancom
Serenčéšom.
Předsedající místopředseda
SN J. Sokol: Požádal bych pana zpravodaje, aby
ho přečetl.
Poslanec SN M. Zeman: Sněmovna národů
doporučuje vládě ČSFR informovat Federální
shromáždění o:
1. Současné situaci a krátkodobém
výhledu čs. zemědělství a garantování
nákupních cen v roce 1992. (Minimální
nákupní ceny zemědělských produktů
- zabezpečení rentability výroby.) Do konce
dubna 1992 stanovit minimální garantované
ceny pro rok 1993.
2. Informovat o stavu prací na koncepci agrární
a výživové politiky ČSFR.
3. Vyčerpat celý objem rozpočtových
finančních prostředků. (To bude asi
věc, ke které by se měl vyjádřit
i navrhovatel.) Do fondu tržní regulace, tj. 3,4 mld.
Kčs v roce 1991.