Úterý 28. dubna 1992

My sme, pán predsedajúci, viackrát vysvetli1i, že túto akciu sme robili s plným vedomím, že neporušujeme zákon a že nepáchame trestný čin. Vôbec nikto z nás sa nikdy nevyjadril, že sa nenechá zbaviť imunity. Ja osobne budem hlasovať za to, aby sme sa nechali zbaviť imunity.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Faktickú poznámku má pán poslanec Hradílek. Ďalej sa hlási poslanec Fišera, Lédl a ďalší.

Poslanec SN T. Hradílek: Pane předsedající, už jste mě předešel. Domnívám se, že skutečné všechny tyto argumenty a mnoho dalších, které tady pan kolega Kulan přednesl, patřily před vyšetřující orgány, eventuálně před soud. Podle mého je nešťastné, že aktéři kolem růžového tanku sami nepožádali o zbavení imunity dávno předtím, než začala probíhat tato naše samostatná schůze.

Podle mého názoru, jestliže se tak nestalo, neměli bychom toto navrhované usnesení přijmout, a měli bychom sami z vlastní iniciativy kolegy poslance imunity zbavit. (Potlesk.)

Poslanec SN I. Fišera: Musím říci, pane předsedající, že jsem opravdu překvapen tím slovem "údajný". Vzpomínám si stále na to, co jsem viděl na příslušných záběrech a jsem stále překvapen.

Chci říci, že poté, co jsem znovu vyslechl pana poslance Kulana a jeho argumentaci, že jsem se utvrdil v jednom, zcela opačném postoji. Nevydat. Já bych nechtěl, aby jednou někdo znovu natíral nějaký památník, který by byl postaven mučedníkům této, a já nechci dál charakterizovat, nešťastné akce.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Žiadal by som vás, aby sme rozpravu skončili. Považujem ju vcelku za neplodnú. Chcem vám navrhnúť, aby sme hlasovali - áno alebo nie.

Pán poslanec Devátý sa hlási ešte o slovo. Je jedným z tých, ktorých sa vec bezprostredne dotýka.

Poslanec SN S. Devátý: Řeknu jen pár slov k tomu, k čemu mé vyprovokoval v podstatě pan poslanec Uhl. Když jsem byl před listopadem roku 1989 zatčen, obžalován a posléze odsouzen k 20 měsícům nepodmíněné k vězení, tak jsem tehdy trestní stíhání, které vůči mně bylo zahájeno za pobuřování, naprosto jednoznačně odmítl jako neopodstatněné a protiprávní.

Když jsem se jako poslanec nechal zbavit imunity, abych dosáhl rehabilitace v této samé věci, tak mi poslanecká sněmovna vyhověla, a zbaven imunity jsem byl. V průběhu řízení, které potom následovalo, jednoznačně se prokázalo, že celé to řízení bylo vykonstruováno, že jsem byl odsouzen čistě účelově, aby tento můj trest, který jsem měl nastoupit, byl brán jako určitá výstraha dalším občanům, kteří se pokoušeli, a nebo dělali to samé co já. To samé přesně - tak to chápu v případě natření smíchovského tanku.

Smíchovský tank jsem nenatíral já osobně proto, a tím tedy říkám, že žádné "údajně", ale skutečně jsem ho natíral, ale nedělal jsem to proto, abych porušil nebo spáchal nějaký trestný čin, nýbrž jsem to chápal jako určitý protest a podporu studenta Davida Černého, který, jak dnes víme, nebyl odsouzen za tento trestný čin. Dokonce víme, že tento trestný čin byl nakonec překvalifikován jako přestupek a byla mu uložena pokuta 1 000 Kčs, kterou zaplatilo zastupitelstvo úřadu pro Prahu 5.

Chci tím říci jednu věc, že v žádném případě neberu tento můj čin jako trestný čin. Od počátku popírám, že bych spáchal nějaký trestný čin. Nicméně, abych ukojil určité choutky poslance Uhla k mému trestnímu stíhání, tak žádám sněmovnu, aby mě zbavila imunity a vydala mě k trestnímu stíhání, a já se budu hájit sám před soudem. (Potlesk.)

Jsem pověřen poslanci Gandalovičem a Hruškou, abych za ně sdělil totéž stanovisko, že oba dva souhlasí s tím, aby byli vydáni k trestnímu stíhání. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Pán poslanec Zeman, pán poslanec Blažek, pán poslanec Mlčák, pán poslanec Toman. Pán poslanec Stome, ešte predtým pán poslanec Zeman.

Poslanec SN M. Zeman: Pane předsedo, vážení kolegové, chtěl bych se zastat těch poslanců, o jejichž vydání, nebo nevydání zde diskutujeme. Pokud totiž nejsem zcela sklerotický, pak bezprostředně v souvislosti s jejich aférou to byli oni sami, kdo veřejně v masových sdělovacích prostředcích prohlásili, že jsou si vědomi, že se dopustili trestného činu a že si přejí, aby jejich případ byl projednáván před soudem. Nechci teď hodnotit ten problém meritorně. V řadě případů mám obdobné názory a pokoušel jsem se je prosazovat právní cestou včetně změny data státního svátku. Chtěl bych se zvlášť zastavit u pana poslance Kulana. Slyšel jsem zde nesmírně zajímavý projev, asociací zcela nahodilou jsem si vybavil dopis podepsaný všemi volenými funkcionáři výboru pro plán a rozpočet ve Sněmovně lidu a ve Sněmovně národů, který žádá předsedajícího dnešní schůze, aby panu poslanci Kulanovi byl odňat poslanecký plat za trvalou nepráci v tomto výboru, v podstatě nepráci několikaměsíční. Kladu si otázku, zda ostentativní akce tohoto typu jsou hodné toho poslance, který nevykonává své základní parlamentní funkce. A konečně poznámka zcela poslední. Domnívám se, že by bylo dobré, aby se k poslancům Devátému, Gandalovičovi a dalším připojili v rámci fair play i ostatní poslanci, byť zde nebyli jmenováni, včetně např. kolegy Igora Němce; a téměř bych opakoval výzvu kolegy Šlápoty, která zde zazněla na adresu ministra financí: Buďte přece jednou chlapi. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Dúfam, že sa to netýka pani poslankyne Samkovej, táto posledná veta. Pán poslanec Blažek. Technická poznámka pána poslanca Devátého. Jeho replika na prejav pána poslanca Zemana.

Poslanec SN S. Devátý: Pane poslanče Zemane. Já si nejsem vědom toho, že bych já osobně někdy prohlašoval něco v tom smyslu, že bych spáchal nějaký trestný čin. To je omyl. A vyprošuji si od vás, abyste vy mě vyzýval k tomu, abych byl chlapem. Od vás. Přímo od vás. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Pán poslanec Blažek.

Poslanec SN A. Blažek: Kolegyně a kolegové, kvalifikace toho činu za čin případně trestný, to je věcí soudu, o tom tady nemá smysl vést debatu. Ovšem smysl vést debatu snad má, jestli rozhodneme o vydání našich kolegů nebo ne. Já jsem od začátku smysl celé akce spatřoval v tom, že zde jde o jakousi snahu demonstrativním způsobem, se kterým jsem osobně, jakožto demokrat konzervativního ražení zcela nesouhlasil, dosáhnout změny těch ustanovení trestního řádu a jejich formulací, za které potom bylo možno takovýto čin v případě toho studenta, který natřel ten tank jako první, stíhat. My jsme tehdy argumentovali - já si na tu debatu dost dobře vzpomínám, že poslanci jakožto členové nejvyššího zákonodárného sboru jsou nadáni vyšší mocí než jiní občané, a že mají možnost této moci využít ke změně zákona. Naši kolegové této možnosti nevyužili. Využili své přitažlivosti pro veřejnost k tomu, aby tuto přitažlivost soustředili na článek zákona trestního řádu, který podle mého soudu je třeba změnit. Domnívám se, že postavíme-li se k žádosti o jejich vydání negativně, k žádosti, kterou podává prokuratura, jakožto orgán vyšetřování, tak nesplníme ten účel, pro který se ta akce stala. Já se domnívám, že je zapotřebí, aby tito naši kolegové byli postaveni před soud nebo aby se před soud dostavili sami a tam ten čin potom hájili. Proto navrhuji, abychom je zbavili imunity bez ohledu na to, jestliže někteří z nich o to požádají dobrovolně nebo ne. Ti, kteří o to požádají dobrovolně, si zaslouží o to větší míru našeho uznání.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Pán poslanec Lédl sa hlási s faktickou poznámkou.

Poslanec SN L. Lédl: Děkuji, pane předsedající. Nevím jestli to ještě má smysl. Já jsem chtěl pana poslance Kulana a pana poslance Devátého upozornit, že předvolební kampaň ve sdělovacích prostředcích začíná až 13. května. Podle mého názoru pokud dnes chceme být tak čestní a upřímní, že se chceme teď nechat zbavit imunity, aby se ukázalo, jak jsme na tom dobře, tak jsme to měli udělat dávno a ne v období, kdy se kolem toho začíná dělat trošičku legrace.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Prosím, aby sme neupadali do tohto tónu. Navrhujem, aby sme skutočne prerušili túto rozpravu. Je mi ľúto, že práve posledná schôdza Snemovne národov má skončiť v tomto tóne. Bolo by vhodné, keby sme sa rozišli zmierlivejším spôsobom. Pán poslanec Mlčák.

Poslanec SN J. Mlčák: Vážení kolegové, nebudu dlouho zdržovat. Já jsem chtěl jen říci, že jsem byl jeden z těch, kdo u toho také byl, a přesto jsem nebyl jmenován tím vyšetřovatelem mezi těmi kolegy, kteří spadají do celé akce. A já musím říci, že je mi to líto. Já za sebe prohlašuji, že žádám, abych byl zbaven imunity.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Pripíšeme si vás na zoznam. Pán poslanec Stome trvá na svojej žiadosti o faktickú poznámku. Pán poslanec Sláma chce tiež ešte hovoriť.

Poslanec SN K. Stome: Pane předsedající, vážené dámy poslankyně a páni poslanci, vážení hosté, tato záležitost nabírá zřejmě obrátky do směru, který zákon nezná. § 6 našeho jednacího řádu říká, že žádost předkládá předsedovi Federálního shromáždění příslušný orgán činný v trestním řízení. To se stalo. Já se divím, proč někdo iniciativu orgánu, která samozřejmě může vycházet od kohokoliv jiného, tedy i od jednotlivce, směšuje dohromady. To je první záležitost.

Imunitní výbor, jehož mám čest být členem, tak jednal přesně podle zákona, kde totiž je uvedeno, že musí být vymezení skutku, o který jde, který jsme se dodnes řádně nedověděli, a musí tam být předpokládaná právní kvalifikace. Čili i tato věc je předmětem naší úvahy. A samozřejmě, že my musíme rozhodovat podle stavu, který právě nyní trvá. Čili musíme se zabývat otázkou, jak dopadlo trestní řízení v případě obdobném, abychom zjistili, zda zde neplatí, ať poslanci chtějí, nebo nechtějí mít § 6 odst. 5. To není věc vůle, ale věc zákona podrobit se tomu, co jednací řád zná v § 6 pod odstavcem pátým, že poslance nelze stíhat kázeňsky, ani v přestupkovém řízení, i kdyby chtěl. Byl-li tedy za situace, kdy 9. květen byl památným dnem, který v době natírání tanku už nebyl podle zákona, protože 8. května jsme byli svobodnou zemí, uznán takovýto obdobný čin za přestupek, nelze očekávat, že by byl jinak kvalifikován za pozdější činnost v době, když k nám někdo na návštěvu přijel na tanku, ačkoliv mohl také přijet na oslu nebo pěšky. To je první záležitost. Čili nemůžeme hovořit o žádném památném dnu, neboť toto Federální shromáždění tento památný den, tuším, že na návrh pana poslance Zemana, určilo jako 8. a nikoli 9. květen.

Znovu se ptám, kdo to na tanku přijel do svobodné země? A proč to máme oslavovat? Já návštěvy přijímám než s kulometem raději bez kulometu, než na tanku, raději pěšky nebo autem.

Touto otázkou se samosebou budeme muset zabývat, hodnotíme-li právní kvalifikaci tohoto skutku, a podívat se, z čeho asi vycházel vyšetřovatel, zda ne z reziduí čtyřiceti let - já jsem měl tu čest hájit mnoho lidí za mnohem menší přestupky, než je "trestný čin" natírání tanku.

Druhá věc je poškozování cizí věci. Čí to tedy byla věc, tato "cizí" věc? Možná, že byla obecního zastupitelstva, možná, že byla hlavního města Prahy. Ptám se tedy - kde je nyní ta věc, jejíž památku jsme měli urazit? Pokud se pamatuji, není tam ani tank, ba dokonce ani kámen už. Tedy z hlediska stupně společenské nebezpečnosti - neboť to je součástí právní kvalifikace - se musíme zeptat, koho že jsme to vlastně urazili. A proč jsme odstranili tuto skvělou památku?

Domnívám se, že imunitní výbor rozhodl z tohoto hlediska naprosto dobře, nehledě na to, že poslance Jána Mlynárika jsem dodnes nepoznal, nikde v žádném seznamu uveden nebyl, ale přesto je žádán jako poslanec, kterého je žádáno vydat panem vyšetřovatelem. Tato chyba nebyla na trojí dotaz našeho imunitního výboru dodnes opravena, když jsme se ptali, koho máme vůbec vydávat.

To jsou asi stručně věcné důvody, které vedly imunitní výbor k tomu usnesení, které měl tu čest jeho předseda, pan profesor Horník, vám zde přednést. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Slovo má pán poslanec Sláma, potom pán poslanec Lis, ale navrhujem, aby sme obmedzili prihlášky do rozpravy. Pokladám ju za nadbytočnú.

Poslanec SN V. Sláma: Dovolte, abych se k tomu také vyjádřil. Já jsem ten tank také natíral. Jsem na to hrdý. Natírat něco, co je jako válečná zbraň, neznám stát nebo zemi, kterou osvobodila tzv. osvobozenecká Sovětská armáda a odešla. To byla - podle mě - okupační armáda. Ti všude, kam přišli, zabrali, kam přišli, to si nechali. Jestli takový tank má sloužit jako symbol míru, zaplať Pánbůh za takový mír.

Přihlašuji se k tomu také, protože jsem tam natíral. Jak řekl pan poslanec Devátý nebo pan poslanec Hruška, chci říci, že se k tomu připojuji. Račte to tam napsat. To je všechno. Jestli to někdo považuje za mír, já tedy ne. Těch čtyřicet dva let od roku 1945 je krásná vzpomínka na mír, až to do nebe volá. To je všechno.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Slovo má pán poslanec Lis.

Poslanec SN L. Lis: Pane předsedo, dámy a pánové, nedomnívám se, že by naše sněmovna měla rozhodovat o vydání našich kolegů poslanců. Nebudu hlasovat pro jejich vydání. Ale domnívám se, že odůvodnění, které přednesl předseda imunitního výboru, je nedostatečné. Tam přece nemůže být konstatování, že neznáme osoby, nebo že osoby, které natíraly tank, jsou neidentifikovatelné. Kdybychom tímto argumentovali, je to velmi špatné a zesměšníme se před veřejností. Řada poslanců byla přece na fotografiích, v televizních záběrech. My musíme najít jiné zdůvodnění.

Už zde byl vysloven názor, že čin poslanců nelze charakterizovat jako trestný čin. S tím se i já ztotožňuji. Proto bychom měli k této otázce rozhodnout bez demagogických postojů a politické licitace, měli bychom se k věci rozumně postavit, rozhodnout hlasováním.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Myslím, že by sme mali pristúpiť k rozhodnutiu o tejto veci hlasovať. Upozorňujem, že akýkoľvek náš výrok v tejto veci - vo veci zbavenia imunity - má väzbu s volebným zákonom. Bol som opravený - má len vzdialenú väzbu, nie priamu väzbu.

Prosím, aby ste sa posadili do lavíc. Uznesenie, ktoré nám predkladá mandátový a imunitný výbor, má toto znenie:

Snemovňa národov na svojej schôdzi, konanej dňa 28. apríla 1992 rozhodla neudeliť súhlas na trestné stíhanie poslancov Snemovne národov Kláry Samkovej, Petra Gandaloviča, Věroslava Slámu, Stanislava Deváteho, Milana Hrušku, Jána Mlynárika, Petra Kulana a Františka Pernicu, ktorí sa údajne dňa 16. 5. 1992 v Prahe 5 - Smíchove, na námestí Sovietskych tankistov, okolo 18. hodiny po skončení prejavov v rámci zhromaždenia občanov za zrušenie ustanovenia § 202 trestného zákona, po predchádzajúcej dohode podieľali na natrení ružovou farbou tanku č. 23, umiestneného na pomníku sovietskych osloboditeľov a sú preto dôvodne podozriví zo spáchania trestného činu výtržníctva podľa § 202 ods. 1, prípadne ods. 2 trestného zákona a trestného činu poškodzovania cudzej veci podľa § 257 ods. 1, 2 písm. c) trestného zákona.

Navrhujem, aby sme hlasovali zvlášť o každom jednotlivom mene. Sú tu dve kategórie poslancov. Jedni poslanci, ktorí sa hlásia o zbavenie imunity (a pán poslanec Uhl podal návrh v tomto smere.) Chce mať odlíšené, kto sám seba vydáva spravodlivosti a kto s tým nesúhlasí. V takomto prípade pokladám za prirodzené, aby sme zvolili tento spôsob. S námietkou sa hlási pán poslanec Stome.

Poslanec SN K. Stome: Pane předsedo, přání poslanců je v tomto případě zcela právně irelevantní. My nemůžeme tímto způsobem vůbec rozhodovat, protože o jejich vydání nikdo nežádal. Imunitní výbor toto neprojednával a tento sbor není schopen bez procedury zákona, to znamená jednacího řádu, tuto otázku zpracovat. Vyšetřovatel žádá tuto skupinu bez jakéhokoli rozlišení.

My už víme, že někteří lidé, kteří tam byli účastni, tam jsou. jiní lidé, kteří měli pochybnou účast, tam eventuálně nejsou - nebo obráceně - ale tento postup je postupem, o kterém jsem hovořil, že se míchají dvě věci. Subjektem, který žádá, je vyšetřovatel. Objektem je tato skupina. Není napsáno poslanec A učinil toto, poslanec B učinil toto, abychom mohli rozlišovat. Předmět řízení, o kterém máme jednat, je jeden, a to je skupina vyjmenovaná v žádosti vyšetřovatele. To je vše. O této skupině musíme jednat najednou.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem za poučenie. Budeme teda hlasovať o návrhu, ako som ho práve prečítal. Ešte má slovo pán poslanec Horník ako predseda mandátového a imunitného výboru.

Poslanec SN J. Horník: Vážené kolegyne, vážení kolegovia, vážený pán predseda! Mandátový a imunitný výbor sa zbavením imunity poslancov zaoberal niekoľkokrát. Dvoch poslancov sme poslaneckej imunity na určité ciele súdu zbavili. Ale v obidvoch prípadoch, aj keď títo poslanci osobne žiadali o zbavenie imunity, ich osobná žiadosť bola len akousi súdnou žiadosťou, teda žiadosťou súdu.

Pretože mandátový a imunitný výbor chcel celú túto causu uzatvoriť, prijali sme podľa najlepšieho vedomia a svedomia uznesenie, ktoré sme vám navrhli. To sú len poslanci Snemovne národov. Nie sú tu poslanci Snemovne ľudu. Potom by sme sa dostali do určitého rozporu.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP