13. Líh a lihoviny (§ 24 až § 31)
Plátcem daně (§ 24) je rovněž Správa
hmotných rezerv ze stejných důvodů,
jako u uhlovodíkových paliv a maziv.
Předmět daně (§ 25) je definován
základními pojmy o lihu, které uvádí
vyhláška federálního ministerstva zemědělství
a výživy č. 16/1972 Sb., ze dne 28. března
1972 o hospodaření s lihem, novelizovaná
vyhláškou federálního ministerstva hospodářství
č. 66/1991 Sb., ze dne 31. ledna a1991. Federální
ministerstvo financí požádalo republiková
ministerstva financí, aby dosavadní platné
vyhlášky novelizovala tak, aby byly v souladu s navrhovanou
daňovou soustavou. Novela vyhlášky o lihu se
připravuje. Normy ztrát při výrobě
lihu jsou stanoveny ministerstvy zemědělství
republik po dohodě s ministerstvy financí. Tyto
normy jsou stanoveny pouze při výrobě a oběhu
lihu. Na rozdíl od zásad jsou v předmětu
daně zahrnuty i alkoholizované šťávy
(např.Mixela).
Vznik daňové povinnosti (§ 26) je rozšířen
proti části první v souvislosti s režimem
výroby a spotřeby lihu.
Definice měrné jednotky lihu pro základ daně
(§ 27) vychází z již citované vyhlášky
o hospodaření s lihem. Základní měrnou
jednotkou je metr krychloví absolutního alkoholu
a odvozenou jednotkou je 1 litr absolutního alkoholu při
normální teplotě 20oC, při
které se objemová koncentrace zjistí skleněným
areometrem na líh.
Sazby daně (§ 28) vycházejí z očekávaného
výnosu daně z obratu v r.1991 sníženého
o podíl výnosu daně z přidané
hodnoty. Na rozdíl od dnešního stavu předpokládá
zákon zdanění veškerého vyskladněného
čistého lihu s výjimkou osvobození
(§8 a § 29). Stejná sazba, jako na čistý
líh, je stanoven a i na lihoviny a destiláty. Z
hlediska kontroly výroby a oběhu lihu je třeba
stanovit sazbu, byť i nulovou, na tzv. technický líh
(syntetická a denaturovaný líh, vedlejší
produkty při výrobě lihu obsahující
líh apod.).
Mimo osvobození od daně uvedené v části
první se v § 29 osvobozují navíc dodávky
lihu tak, aby bylo zachováno dosavadní osvobození
od daně z obratu. Takový rozsah osvobození
jde nad rámce schválených zásad, kde
se předpokládalo jen osvobození dodávek
lihu k výrobě léčiv a farmaceutických
lučebnin. Uvedená změna v osvobození
od daně je motivována snahou zamezit negativním
dopadům při zavedení spotřebních
daní z lihu a lihovin na výrobky, pro jejichž
výrobu se dnes používá nezdaněný
líh. Další tituly osvobození jsou dány
odlišným charakterem hospodaření s lihem.
Ze stejných důvodů je stanovená třicetidenní
lhůta pro registraci plátců (§ 30).
V § 29 novela zpřesňuje příjemce
vzorků k výpočtu výroby či
zásob lihu podle toho zda jde o výrobky vyráběné
v tuzemsku nebo dovážené.
14. Pivo (§ 31 až § 33)
V předmětu daně (§ 31) je uvedeno pivo,
které obsahuje 0,6% hmotnostních alkoholu, spotřební
daní zdaňováno nebude.
Sazby daně (§ 33) vycházejí z očekávaného
výnosu daně z obratu v r. 1991 sníženého
o podíl výnosu daně z přidané
hodnoty.
15. Víno (§ 34 až § 37)
Ustanovení § 34 - Plátci - akceptuje dnešní
stav, kdy existuje mnoho fyzických osob, které si
v minimálním množství a pro vlastní
potřebu vyrábějí různé
druhy ví. Pokládáme za neúnosné
zatěžovat drobné pěstitele administrativu
spojenou s daňovým řízením.
Tato administrativa by nadměrně zatěžovala
i finanční orgány neúměrně
k výnosu daně, který by bylo možno očekávat.
Po věcné stránce jsou tak dodrženy schválené
zásady zákona, i když po formální
stránce není tato skutečnost řešena
formou osvobození od daně, ale formou vymezení
plátců daně.
Předmět daně (§ 35) postihuje všechny
druhy vín v současné době klasifikované
dle JKPOV v oboru 783. Členění do skupin
odpovídá dnešnímu zdanění
jednotlivých druhů vín. Novela nově
zařazuje odstavec 3, který zpřesňuje
definici desertních vín.
Měrná jednotka stanovená pro základ
daně (§ 36) je běžně užívanou
měrnou jednotkou v tomto oboru. V případech
dodávek vína v atypických obalech, cisternách
apod. bude obsah vždy přepočítán
na litry.
Sazby daně (§ 37) vycházejí ze skutečného
výnosu daně z obratu za první pololetí
r.1991 sníženého o podíl výnosu
daně z přidané hodnoty. V případě
šumivých vín a desertních vín
byl tento výnos snížen o částku
připadající na zdanění skleněných
obalů. Pro ostatní nápoje podle § 35,
odst. 1, písm. e) a pro tokajské víno je
navržena nulová sazba vzhledem k tomu, že dnešní
výnos daně z obratu bude pokryt výnosem daně
z přidané hodnoty a uplatnění spotřební
daně by znamenalo neadekvátní zvýšen
cen těchto výrobků.
16. Tabákové výrobky (§ 38 až
§ 40)
Předmět daně (§ 38) postihuje všechny
druhy tabákových výrobků.
Měrné jednotky kus pro základ daně
(§ 39) bude užito u cigaret, cigarilos a doutníků
. V ostatních případech bude použito
měrné jednotky kilogram. U jednoho druhu výrobků
bude použita vždy jen jedna měrná jednotka.
Sazby daně (§ 40) vycházejí z očekávaného
výnosu daně z obratu v r.1991. Proti dnešnímu
stavu jsou stanoveny tak, aby byly zdaněny stejně
tuzemské i dovážené výrobky.
Nulová sazba u doutníků a cigarilos je navržena
proto, že dnešní výnos daně z obratu
bude pokryt výnosem daně z přidané
hodnoty a uplatnění spotřební daně
by znamenalo neadekvátní zvýšen cen
těchto výrobků.
Zákonem byla stanovena stejná sazba ve výši
35,- Kčs/kg pro všechny tabáky. V důsledku
toho by mohlo dojít k rozšíření
používání cigaretového tabáku
na úkor cigaret, které jsou zdaněny podstatně
vyšší sazbou. Porto se v novele zvyšuje
sazba daně z cigaretového tabáku na 230,-
Kčs/kg. Nová sazba byla propočtena z norem
spotřeby tabáku na výrobu cigaret. Sazby
daně u ostatních tabáku se nemění.
17. Přechodná a závěrečná
ustanovení (§ 41 až § 43)
Návrh zákona o spotřebních daních
vychází z toho, že zákon o dani z přidané
hodnoty zruší dnes platné zákony o dani
z obratu. Proto musí být řešeny problémy
spojené s přechodem z daně z obratu na spotřební
daně. Navrhovaná řešení mají
zamezit jednak dvojímu zdanění, jednak možným
daňovým únikům.
Proti schválenému zákonu byl změněn
§ 41 odst. 1, kdy se z původního pojetí
zdanit výrobky vyskladněné před účinností
a vyfakturované po účinnosti tohoto zákona
spotřební daní přešlo na zdanění
daní z obratu. Navíc se doplnil § 42 pro zachování
právní kontinuity.
Datum účinnosti (1.1.1993) je v souladu se scénářem
ekonomické reformy a shodné s předpokládaným
datem účinnosti zákona o dani z přidané
hodnoty.