K § 27:
Od daňové povinnosti jsou osvobozeny běžné
finanční činnosti, které podle zákona
o bankách vykonávají banky a další
subjekty.
K § 28:
Od daňové povinnosti jsou osvobozeny vymezené
činnosti, pokud jsou prováděny oprávněnými
subjekty (pojišťovnami).
K § 29:
Podle tohoto paragrafu se bude postupovat při zdaňování
převodu a pronájmu nemovitostí. Z důvodu
zabezpečení správy daně se zpřesňuje
oznamovací povinnost pro fakultativní zdanění
pronájmu pozemků nebo staveb.
K § 30:
Ze sociálních důvodů se osvobozují
výchova a vzdělávání za podmínek
stanovených zvláštními předpisy.
Novelou se vedle dodání zboží se navrhuje
osvobodit i poskytování služeb, které
se také v některých případech
v rámci výchovné a vzdělávací
činnosti uskutečňuje (kadeřnictví,
pohostinství apod.).
K § 31:
Ze sociálních důvodů se osvobozují
zdravotnické služby a zboží ve vazbě
na zvláštní předpisy. Vzhledem k obtížnosti
odděleného sledování prodeje léků
za hotové a na lékařský předpis
se navrhuje osvobodit prodej veškerých léků,
jejichž vymezení je dáno resortními
předpisy.
K § 32:
Ve vazbě na zvláštní předpisy
se osvobozuje sociální pomoc, bez ohledu na to,
jakými subjekty je poskytována.
K § 33:
§ 33 se novelou vypouští vzhledem k tomu, že
se jedná o nadbytečné ustanovení,
protože pokud činnosti orgánů státní
správy, územní samosprávy a soudy
nejsou podnikáním a nejedná se tedy o zdanitelná
plnění, nemohou být ani předmětem
daně. Pokud by podnikaly, vztahovaly by se na ně
ustanovení zákona stejně jako na jakékoliv
osoby podléhající dani.
K § 34:
Ve vazbě na zvláštní předpisy
se osvobozují loterie a jiné hry, protože je
u nich obtížné určit základ daně.
Dalším důvodem je, že podléhají
správním poplatkům a část jejich
výtěžku musí provozovatel poskytnout
na veřejně prospěšné účely.
K § 35:
§ 35 se vypouští, protože jeho uplatnění
by znamenalo vlastně skrytou daň. Vratné
obaly by totiž obíhaly v cenách včetně
daně, protože by ani plátce nemohl uplatňovat
odpočet daně vzhledem k osvobození dodání
obalů na výstupu. Tato skrytá daň
by zatěžovala výrazně některé
plátce (např. chemické, potravinářské
a strojírenské podniky). Zrušením osvobození
budou z daňového hlediska posuzovány vratné
obaly jako jakékoliv jiné zboží. Specifický
režim platí jen pro vratné láhve ze
skla podle § 18.
K § 36:
Vzhledem k velkému finančnímu zatížení
kupujícího a z administrativních důvodů
se osvobozuje prodej podniku nebo jeho části ve
smyslu obchodného zákoníka, pokud je kupujícím
jiný plátce.
K § 37:
§ 37 se vypouští ze stejných důvodů
jako § 33, pokud neziskové organizace (nadace, rozpočtové
organizace, fondy apod.) nepodnikají, nemůže
být jejich činnost předmětem daně.
K § 38:
Základním zdaňovacím obdobím
bude kalendářní měsíc, pokud
si plátce s nižším obratem nezvolí
čtvrtletní zdaňovací období.
V novele se doplňuje otázka zaokrouhlování
záloh. V zákoně jsou uvedena i první
zdaňovací období v případě
vzniku nového subjektu nebo po registraci plátce
daně.
K § 39:
Splatnost daně je do 15 dnů po skončení
zdaňovacího období, s výjimkou daně
u dováženého zboží (30 dnů)
a u příležitostné autobusové
dopravy v tuzemsku (ihned). Na základě připomínek
ministerstev financí republik byly doplněny termíny
pro splatnost zvýšení daně, dodatečně
splatné daně, penále a pokuty, tak aby odpovídaly
úpravám realizovaným v § 42, kde bylo
doplněno zvýšení daně.
K § 40:
Plátce je povinen do 15 dnů po skončení
zdaňovacího období předložit
daňové přiznání způsobem
stanoveným zákony národních rad o
správě daní a poplatků.
K § 41:
Tímto paragrafem se vymezují základní
návaznosti na zákon o správě daní
a poplatků z hlediska registrace.
K § 42:
Tímto paragrafem je řešena otázka sankčních
postihů. Ve vazbě na zákon o správě
daní a poplatků se novelou navrhuje zpřesnění
a úprava uplatňování sankcí.
V odstavci 1 byl v návaznosti na zákon o správě
daní a poplatků změněn název
této sankce z penále na "zvýšení
daně". V odstavci 2 byl rozsah sankcí s ohledem
na odstavec 1 rozšířeno pojem "zvýšení
daně". V odstavci 3 byla dána možnost
finančním orgánům zvážit
výši pokuty, přičemž maximální
hranice pokuty ve výši 10% ze skutečné
vlastní daňové povinnosti byla zachována.
Odstavec 4 byl rozšířen o další
důvod pro vyměření pokuty, a to v
případě, že plátce vůbec
nepředloží daňové přiznání.
V odstavcích 6 a 7 bylo stanoveno zaokrouhlení vyměřené
sankce na celé Kčs a nevyměřování
sankcí, pokud nepřesáhnou hodnotu 100 Kčs.
K § 43:
Tímto paragrafem se vymezují základní
návaznosti na zákon o správě daní
a poplatků z hlediska řízení ve věcech
daní.
K § 44:
Při dovozu se bude uplatňování daně
řídit celními předpisy, pokud zákon
o dani z přidané hodnoty nestanoví jinak.
K § 45:
Dani podléhá dovoz zboží a tento paragraf
vymezuje případy považované za dovoz.
Jde zejména o zboží propuštěné
do volného oběhu v tuzemsku, zpět dovážené
zboží, které bylo dočasně v záznamním
oběhu v zahraničí za účelem
zpracování, úpravy nebo opravy a zpět
vyvážené zboží, které bylo
propuštěno do záznamního oběhu
v tuzemsku za účelem dočasného použití.
Daňová povinnost při dovozu zboží
vzniká dnem vzniku nároku státu na clo. Plátce
přitom má nárok na odpočet daně
zaplacené při dovozu zboží za stejných
podmínek jako při pořízení
zboží v tuzemsku. Daňovým dokladem při
dovozu je písemný návrh na celní řízení
nebo jiný doklad potvrzující propuštění
zboží. Tímto dokladem se dokládá
nárok na odpočet daně.
V novele se navrhuje vzhledem k odlišnému termínu
splatnosti daně při dovozu (30 dní ode dne,
kdy je účastníku celního řízení
oznámena výše vyměřeného
cla) vázat nárok na odpočet daně nikoliv
na zaúčtování, ale zaplacení,
aby nedocházelo k čerpání prostředků
ze státního rozpočtu ještě před
skutečným zaplacením daně. Dodatečně
se na základě upozornění Ústřední
celní správy doplňují některé
další dovozy zboží, které sice
budou osvobozeny od cla, ale nikoliv od daně.
K § 46:
Základem pro výpočet daně u dovezeného
zboží je součet základu pro vyměření
cla, cla a popř. poplatků vybraných celnicemi
a příslušné spotřební
daně (u vybraných spotřebních výrobků).
Sazby daně pro dovoz zboží jsou stejné
jako pro tuzemsko. Při vymezení podmínek
pro dovoz se v novele zákona o dani z přidané
hodnoty neuvažuje se žádnými změnami.
K § 47:
Vývoz zboží je od daně osvobozen, přitom
plátce má nárok na odpočet daně
zaplacené při nákupu zboží. Vývoz
zboží přitom musí být potvrzen
celnicí. Vrácení daně se zajišťuje
dvěma způsoby. Menší vývozci
si odpočet uplatní stejně jako u tuzemského
zboží, t. j. i s nutností přesunu nadměrného
odpočtu do dalšího období, nejdéle
dva měsíce. Vývozci s obratem vývozu
větším než 5 mil. Kčs ročně
a nejméně 20% podílem z celkového
obratu (oprávnění vývozci) daň
obdrží zpět do 15 dnů od předložení
daňového přiznání za příslušné
zdaňovací období bez toho, že by v případě
nadměrného odpočtu čekali 2 měsíce.
Ve vazbě na správu daní se uvažuje v
připravované novele s legislativním upřesněním
tohoto paragrafu s tím, že se nepočítá
s věcnými změnami.
Z důvodů zabezpečení účinné
správy daně a předcházení daňovým
únikům se v novele vymezuje pojem vývozce,
kterým bude vždy účastník celního
řízení. Pro lepší přehlednost
a srozumitelnost při zpracování daňových
přiznání u tzv. oprávněných
vývozců se zpřesňuje propočet
koeficientu, jehož pomocí bude vypočítáván
na daňovém přiznání nárok
na rychlejší vrácení nadměrného
odpočtu ve vztahu k vyváženému zboží.
Upřesňuje se název vyhlášek upravujících
vrácení daně popř. odpočtu
daně v případě, že se uskutečňují
zdanitelná plnění osobám jiných
států, které požívají
výhod podle mezinárodních smluv a prodej
typu "tax free-shop" v prostorech celnic a mezinárodních
letišť.
K § 48:
Poskytování služeb a převod a využití
práv do zahraničí se posuzuje stejně
jako vývoz zboží, t. j. plátce má
nárok na odpočet daně zaúčtované
na vstupu. V novele se změnou tohoto paragrafu neuvažuje.
K § 49:
Rovněž mezinárodní doprava je osvobozena
od daně, přitom plátci mají nárok
na uplatnění odpočtu daně zaúčtované
na vstupu. Podle připomínek ministerstva dopravy
se novelou zpřesňují používané
pojmy. Liberalizují se podmínky pro osvobození
služeb souvisejících s mezinárodní
dopravou, tak aby se osvobození vztahovalo i na služby
speditérských firem.
K § 50:
Celkové filosofii zákona se poněkud vymyká
zdaňování příležitostné
autobusové dopravy uskutečňované zahraničním
provozovatelem v tuzemsku, protože v tomto případě
neodvádí daň tuzemská osoba, ale zahraniční
subjekt. Uplatnění daně v tomto případě
vychází z úpravy ve Spolkové republice
Německo a zdaňovány budou zahraniční
autobusové zájezdy na základě počtu
přepravovaných osob a ujetých kilometrů
v tuzemsku. Daň se stanoví ve výši 0,
05 Kčs za osobu a ujetý kilometr v tuzemsku. Daň
budou zálohově vybírat celnice při
vstupu do ČSFR a vyúčtování
provedou před opuštěním ČSFR.
Podle připomínek ministerstva dopravy a ve vazbě
na § 1 se novelou zpřesňují používané
pojmy, aby odpovídaly předpisům o dopravě.
Do odstavce 3 bylo doplněno ustanovení o stanovení
počtu přepravovaných osob pro výpočet
základu daně. V odstavci 6 byl upřesněn
postup při vyúčtování daně,
tj. při dodatečném doplacení nebo
vrácení daně v návaznosti na skutečný
počet ujetých kilometrů. Odstavec 7 stanoví
peněžní částku, do které
se daň nevyměřuje ani nevrací.
K § 51:
Daň se bude uplatňovat podle § 51 pro všechna
zdanitelná plnění dnem účinnosti
zákona, t. j. od 1. 1. 1993 není možné
účtovat ceny bez daně z přidané
hodnoty. Nově se navrhuje doplnit odstavec 2, který
v souvislosti s uplatněním daně z přidané
hodnoty po 1. lednu 1993 stanoví, že u osobního
automobilu se daň po 1. lednu 1993 neuplatní, pokud
byl již v roce 1992 popř. dříve nakoupen
za cenu s daní z obratu nebo včetně dovozní
daně.
§ 52:
Podle ustanovení odstavce 1 a 2 již probíhá
registrace plátců. Obdobně jako u §
5 se novelou navrhuje úprava podmínek registrace
plátců v přechodném období
zejména pokud jde o lhůty předložení
žádosti o registraci a časové omezení
možnosti dobrovolné registrace. U dosavadních
plátců daně z obratu, kteří
se nezaregistrují jako plátci daně z přidané
hodnoty, se stanovuje povinnost odvést daň z majetku
pořízeného za ceny bez daně z obratu.
Výjimkou z tohoto postupu budou rozpočtové
a příspěvkové organizace a jiné
organizace, které nakupují v systému daně
z obratu zčásti za ceny bez daně a i když
se nezaregistrují jako plátci, nejsou povinny daň
z obratu odvést z důvodu jejich vazby na státní
rozpočet. Doplňuje se rovněž povinnost
plátce odvést při zrušení dobrovolné
registrace v průběhu roku 1993 daň z obratu
za nákupy pořízené v průběhu
roku 1992 oprávněně za cenu včetně
daně z obratu.
K § 53:
Protože někteří podnikatelé nakupují
stroje, zařízení, atd. výhradně
za ceny s daní z obratu a i plátci daně nakupují
povinně některé výrobky za ceny s
daní, bude jim, pokud se stanou od 1. 1. 1993 plátci
daně z přidané hodnoty, umožněn
odpočet této zaplacené daně z obratu.
Podmínkou je u hmotného majetku kromě zásob
pořízení po 1. 1. 1992 a dále pro
veškerý hmotný majetek doložení
doklady, ze kterých je zřejmá zaplacená
daň z obratu a inventura k 31. 12. 1992. Odpočet
daně z obratu zaplacené v roce 1992 není
možný u osobních automobilů. Novelou
se doplňuje i nárok na odpočet dovozní
daně a zpřesňují se další
podmínky pro odpočet daně z obratu.
K § 54
Obdobně jako v § 53 se novelou upřesňují
podmínky pro odpočet daně z obratu u zásob
materiálu a zboží a doplňuje se odvolávka
na vyhlášku ministerstva financí, kterou bude
zpřesněn postup a podmínky pro uplatňování
odpočtu daně z obratu i odpočtu dovozní
daně.
K § 55:
Vzhledem k úpravě § 19 ztrácí
§ 55 smysl, a proto se vypouští.
K § 56:
Vzhledem k tomu, že daň z přidané hodnoty
je třeba uplatnit od 1. ledna 1993 i u plnění
vyplývajících ze smluv uzavřených
před datem účinnosti je tento paragraf doplněn
o postup, který se bude uplatňovat u leasingových
smluv uzavřených do 31. prosince 1992. V případě
tuzemského leasingu budou zdanění podléhat
pouze splátky nájemného zaplacené
po 1. lednu 1992. Obdobný přístup se uplatní
i u zahraničního leasingu, tedy u výrobků,
které jsou na základě leasingových
smluv v záznamním oběhu v tuzemsku.
K § 57:
Vzhledem k nutnosti uplatňovat daň z přidané
hodnoty jen za plnění uskutečněná
po 1. 1. 1993 se doplňuje text o platnosti dosavadních
předpisů pro daňové povinnosti za
rok 1992 a za předchozí roky. V novém odstavci
2 se stanoví povinnost uvést do posledního
Hlášení o dani z obratu, popř. do dodatečného
hlášení i údaje o plněních
uskutečněných v roce 1992, i když faktura
nebo jiný doklad o prodeji či vnitropodnikovém
použití zboží, jejichž vystavením
vzniká daňová povinnost, budou vystaveny
po 1. 1. 1993.
K § 58:
Vzhledem k tomu, že daň z přidané hodnoty
nahrazuje daň z obratu a dovozní daň zrušují
se předpisy upravující tyto daně.
K § 59:
Zákon jako celek včetně novely nabývá
účinnosti dnem 1. ledna 1993. Podle toho, jak bude
z časového hlediska bude novela projednána
se doplní platnost pro § 52 odst. 1 a 2.
K příloze č. 1:
Na základě připomínek ministerstva
zdravotnictví se do přílohy č. 1,
kde jsou uvedeny výrobky podléhající
snížené sazbě daně doplňují
antibiotika, která jsou v rámci harmonizovaného
systému zařazena v jiné kapitole než
jiné léky, a proto v současném znění
zákona se na ně vztahuje sazba 23%, brýlové
čočky ze skla a sacharin.
Na základě připomínek ministerstva
životního prostředí se doplňují
do snížené sazby i další ekologická
paliva.
Dále se navrhuje doplnit do přílohy č.
1 i dětské knihy, hudebniny a kartografické
výroby (atlasy, mapy, glóbusy), které jsou
stejně jako knihy a časopisy zařazeny do
kapitoly 49 harmonizovaného systému.
K příloze č. 2:
V příloze jsou uvedeny výkony a služby
podléhající sazbě daně 23%.
V novele se žádné změny této
přílohy nenavrhují.