Federální shromáždění ČSFR, 1992 – 1992 Společné schůze SL a SN

Poprosím nyní premiéra federální vlády pana dr. Stráského, aby zdůvodnil návrh programového prohlášení.

Předseda vlády ČSFR J. Stráský: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci a milí hosté, v pátek 10. července 1992 v 10 hodin jsem odevzdal panu předsedovi Federálního shromáždění návrh programového prohlášení vlády České a Slovenské Federativní Republiky, který vláda dopracovala a schválila 9. července 1992.

Začínám tímto konstatováním ze dvou důvodů. Nejprve tím chci doporučit vaší pozornosti, že vláda zpracovala své programové prohlášení za pouhý týden po svém jmenování, přičemž nezastírám, že měla svou roli usnadněnu zásadami, které byly dohodnuty na závěrečném jednání politických reprezentací Občanské demokratické strany a Hnutí za demokratické Slovensko. Vláda chce tímto dát najevo zájem a snahu o zajištění co nejtěsnější časové kontinuity federální výkonné moci.

Za druhé to připomínám proto, že pokládám za možné, že vás nebudu seznamovat s textem programového prohlášení, poněvadž mám důvod se domnívat, že jste se s ním seznámili jednotlivě v klubech a výborech a v těchto úrovních jste již měli možnost se k němu vyjádřit. Projednání ve výborech se účastnili i jednotliví členové vlády.

Vláda se dnes dostavila před Federální shromáždění, aby se účastnila projednání svého programového prohlášení v plénu Federálního shromáždění a aby požádala o důvěru, o souhlas s realizací obsahu tohoto prohlášení, což těmito slovy ve smyslu čl. 69 úst. zák. o československé federaci činím.

Dovolte mi, abych přesto komentoval, případně zdůraznil některé zásady tohoto programového prohlášení. Jakkoliv jsou v posledních dnech víc reflektována slova o rozdělení státu, nebo právě proto, považuji za nutné zdůraznit: Politické reprezentace, které svým jednáním předurčily východiska a zásady předloženého programového prohlášení, se nedohodly na státoprávním uspořádání ČSFR. Výslovně se sice vyjádřily o nepřijatelnosti konfederace z české jednací strany a nepřímo proti federaci a setrvání na principu právní subjektivity Slovenska ze slovenské strany. Konečné rozhodnutí však odsunuly do sféry zákonodárných sborů s tím, že určily přibližný žádoucí termín, do kterého by bylo podle jejich názoru účelné k rozhodnutí dospět: 30. září 1992.

Federální vláda má nejen prostor, ale i povinnost chovat se a rozhodovat tak, aby po uplynutí tohoto termínu byl návrat k fungující federaci možný, pokud se nepodaří do té doby získat politicky legitimní směrnici pro její jiný postoj.

Z tohoto hlediska budou připravovány ve spolupráci s republikovými orgány návrhy úprav kompetencí, s nimiž se na vás vláda obrátí nejspíš na přelomu tohoto a následujícího měsíce, získá-li dnes vaši důvěru.

1) Chce zabezpečit kontinuitu všech procesů započatých po listopadu 1989 a pokračovat ve všech zahájených reformách.

2) Navrhuje výraznou redukci počtu i velikosti ústředních orgánů státní správy, přesun kompetencí zrušených a redukovaných ústředních orgánů státní správy na zbývající orgány státní správy a přesun dohodnutých kompetencí na orgány republik.

3) Zavazuje se, že připraví a, pokud k tomu bude zmocněna, navrhne podmínky pro hladké fungování dvou svrchovaných států s mezinárodně právní subjektivitou.

Vláda nepovažuje za možné předurčit svůj program po zmíněném datu, neboť by byl v jednotlivých variantách kontradiktorický. Zvolila tedy programové prohlášení do doby rozhodnutí o státoprávním uspořádání s tím, že pak vás požádá o vyslechnutí a posouzení dodatku k programovému prohlášení. Nejde vůbec o omezení mandátu federální vlády. Víme, že doba našeho mandátu je dána ústavou a vaší vůlí a jsme připraveni ji plnit.

Jde o programový horizont, který bude v prvním období vyplněn úpravami kompetencí po navrhované změně struktury federálních orgánů státní správy, a v druhém období přípravnými opatřeními k eventuálnímu rozdělení státu. Vláda tím nechce porušit rovnovážný vztah k oběma možným variantám konečného rozhodnutí o státoprávním uspořádání a nechce žádnou z těchto variant předjímat.

Pokud by se to přes toto ujištění někomu tak jevilo, nejspíš by to mohlo být tím, že práce na variantním rozdělení státu je mnohem více a vyžadovalo by to i v našem prohlášení více slov.

Jako vláda ČSFR nemůžeme nečinně přehlížet stav, kdy programová prohlášení vlád obou republik deklarují svou připravenost nebo úsilí se připravovat na eventuální rozdělení státu. V daných podmínkách se vláda zavazuje především zabezpečit kontinuitu právního řádu, vytvořit podmínky pro další rozvoj demokratického systému a dodržování Listiny základních lidských práv a svobod a pokračovat v transformačním procesu ekonomiky.

Dále - zajistit jednotné vystupování státu navenek při plnění všech závazků ČSFR, chránit její zájmy v zahraničí a pokračovat v zapojení ČSFR do evropských integračních procesů.

Dále - zabezpečit opatření na úseku ochrany ústavnosti, vnitřního pořádku a potlačování zločinnosti. Naplňovat obrannou vojenskou doktrínu ČSFR.

Přitom dokončit započatou dislokaci vojsk a připravit další opatření k zajištění obrany celého státu při rovnoměrném rozmístění sil v obou republikách.

Udržet stabilitu makroekonomického prostředí na celém území a v mezích svých federálních kompetencí podporovat privatizaci, efektivní ekonomický růst a regionální opatření na podporu oživení ekonomiky.

Dále - podporovat příliv zahraničního kapitálu a všechny účelné formy mezinárodní ekonomické spolupráce.

Zamezit růstu zahraniční zadluženosti ČSFR, aby transformace, kterou provádíme, nebyla uskutečňována na úkor příštích generací.

Vláda ČSFR si je vědoma své nejobtížnější role, která je na ni kladena. Je to role, kterou však, dáte-li jí svou důvěru, bude sdílet s vámi.

Je to včasné poznání vůle našich občanů a taková reakce na ni, která by znamenala respekt této vůle, ale zároveň její pokojnou, spravedlivou a i pro svět přijatelnou realizaci. Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji panu předsedovi vlády. Návrh programového prohlášení byl přikázán k projednání všem výborům obou sněmoven, kromě výborů mandátových a imunitních a výboru iniciativního a petičního sněmoven Federálního shromáždění. K tomuto návrhu připravily gesční výbory, tedy výbory finanční a rozpočtové návrh usnesení a pověřily své předsedy, aby přednesli k tomu zprávu.

Prosím nyní pana poslance Schneidera, aby se za Sněmovnu národů ujal slova.

Společný zpravodaj výborů SN J. Schneider: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, výbor finanční a rozpočtový Sněmovny národů mě pověřil, abych přednesl shrnující stanovisko, resp. zprávu o projednávání programového prohlášení vlády ČSFR ve výborech Federálního shromáždění. Budu zde hovořit o výborech Sněmovny národů.

Máte před sebou návrh výborů finančních a rozpočtových na usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů, tisk 27, který byl vypracován na základě § 39 odst. 4 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění. Tento návrh usnesení byl přijat po projednání programového prohlášení ve výborech finančních a rozpočtových a po zohlednění všech stanovisek ostatních výborů, které byly formulovány v jejich usneseních.

V navrhovaném usnesení Federálního shromáždění vidíte, že jsou zohledněna pouze ta stanoviska, která vzal za své výbor finanční a rozpočtový Sněmovny národů i Sněmovny lidu. Mým úkolem je seznámit vás s těmi stanovisky, které, jak vyplývá ze znění tisku 27, nebyly přijaty.

Výbor ústavně právní Sněmovny národů vyslovil souhlas s programovým prohlášením federální vlády a to chci podtrhnout, poněvadž toto stanovisko vzal v úvahu výbor finanční a rozpočtový při hlasování o námitkách ústavně právní povahy, které vzešly z ostatních výborů a které byly odmítnuty.

Výbor branný a bezpečnostní Sněmovny národů doporučil schválit Federálnímu shromáždění návrh programového prohlášení vlády ČSFR a dále navrhl zařadit na pořad společné schůze obou sněmoven rozpravu k dalšímu státoprávnímu uspořádání České a Slovenské Federativní Republiky. Tento návrh nebyl garančním výborem akceptován.

Výbor zahraniční vyslovil souhlas s programovým prohlášením vlády ČSFR a ve svém usnesení č. 4 navrhl uložit vládě ČSFR připravit návrh na zapojení orgánů Federálního shromáždění do procesu přípravy jednání o státoprávním uspořádání a předložit ho nejbližší schůzi sněmoven. Ani tento návrh na usnesení, vzešlý z výboru zahraničního, nebyl výborem garančním akceptován.

Výbor sociální Sněmovny národů byl jediným výborem SN, který nevyslovil souhlas s programovým prohlášením vlády ČSFR. V doprovodném usnesení výbor sociální Sněmovny národů navrhl doporučit vládě ČSFR, aby ve své činnosti neprejudikovala rozpad společného státu a b) navrhl doporučit Sněmovně lidu a Sněmovně národů FS, aby zařadily na program jednání 2. společné schůze FS bod "Rozprava o státoprávním uspořádání". Ani první požadavek, ani druhý požadavek, který je věcně totožný s návrhem výboru branně bezpečnostního, nebyl akceptován.

Výbor hospodářský Sněmovny národů vyslovil souhlas s předloženým programovým prohlášením a v doprovodném usnesení navrhl, aby FS požádalo vládu ČSFR, aby před 30. zářím 1992 předložila FS materiál zabývající se ekonomickými, sociálními, kulturními a geopolitickými důsledky případného rozpadu společného státu tak, aby tento materiál mohlo FS projednat na svém říjnovém zasedání. Dále navrhl výbor hospodářský Sněmovny národů, aby vládě ČSFR bylo doporučeno vypracovat kvantifikaci majetku federace a jeho rozmístění do 30. 8. 1992 a tento materiál předložit poslancům FS. Ani tyto dva požadavky na usnesení, vzešlé z hospodářského výboru Sněmovny národů, nebyly akceptovány.

Výbor pro životní prostředí Sněmovny národů ve svém usnesení číslo 2 vyslovil souhlas s programovým prohlášením federální vlády a dále konstatoval, že programové prohlášení vlády vychází ze záměru dohodnout způsob řešení státoprávního uspořádání České a Slovenské Federativní Republiky do 30. 9. 1992. Ani návrh této konstatační části nebyl garančním výborem zahrnut do návrhu usnesení FS.

Dále mi zbývá sdělit vám, že i výbor garanční ve svém samostatném usnesení k programovému prohlášení vlády ČSFR, vyslovil souhlas s programovým prohlášením vlády ČSFR.

Shrnu-li tedy, ze 7 výborů Sněmovny národů Federálního shromáždění, kterým byl bod jednání "Programové prohlášení vlády" přikázán, 6 výborů vyslovilo s programovým prohlášením souhlas a 1 výbor, výbor sociální Sněmovny národů, souhlas nevyslovil.

Závěrem mi dovolte, abych, jsa pověřen výborem finančním a rozpočtovým Sněmovny národů, jako zpravodaj, vám doporučil přijetí návrhu usnesení Federálního shromáždění ve znění tisku 27. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji poslanci Schneiderovi. Prosím předsedu výboru finančního a rozpočtového SL pana poslance Daniela. Ještě mi dovolte malé upozornění. Prosím představitele klubů, kteří chtějí vystoupit jménem klubů, aby dali přihlášky. Zatím mám pouze dvě.

Společný zpravodaj výborů SL A. Daniel: Vážený pán predsedajúci, vážený pán predseda, vážené panie poslankyne, vážení páni poslanci, vážení hostia! Dovoľte, aby som ako spravodajca, predseda výboru finančného a rozpočtového Snemovne ľudu predniesol spravodajskú správu o výsledkoch prerokovania programového vyhlásenia vlády ČSFR vo výboroch Snemovne ľudu.

Programové vyhlásenie vlády ČSFR prerokovali tieto výbory Snemovne ľudu: výbor ústavnoprávny, výbor brannobezpečnostný, výbor zahraničný, výbor hospodársky, výbor sociálny, výbor pre životné prostredie a finančný a rozpočtový výbor, ktorý bol garančným výborom. Programové vyhlásenie vlády bolo na zasadnutiach uvedených výborov podrobne zdôvodnené všetkými členmi federálnej vlády, ktorí sa týchto zasadnutí zúčastnili. Z toho je zrejmá snaha vlády o jeho dôkladné vysvetlenie poslancom Federálneho zhromaždenia.

Z uznesení jednotlivých výborov vyplýva, že sa k programovému vyhláseniu rozvinula vo výboroch rozsiahla diskusia. Súhlasné vyjadrenie s programovým vyhlásením vlády, zakotvené vo svojich uzneseniach, dalo šesť výborov Snemovne ľudu. Výbor pre životné prostredie súhlas nedal.

Výbory Snemovne ľudu prijali vo svojich uzneseniach rad pripomienok, odporúčaní a návrhov, ktoré boli pri prerokovávaní v garančných výboroch zamietnuté. Boli to tieto návrhy: Vo výbore hospodárskom požiadať vládu ČSFR, aby vypracovala správu o dôsledkoch trvania federálneho usporiadania spoločného štátu pri danom rozložení politických síl. Návrhy v ostatných výboroch Snemovne ľudu boli spoločné s výbormi Snemovne národov a boli tu teda citované.

Záverom dovoľte, aby som za finančný a rozpočtový výbor Snemovne ľudu navrhol Snemovni ľudu a Snemovni národov, aby schválili programové vyhlásenie vlády ČSFR a vyjadrili tejto vláde dôveru. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji panu poslanci Danielovi a otvírám rozpravu k programovému prohlášení. Napřed budou vystupovat zástupci poslaneckých klubů. Jako první se přihlásil pan poslanec Horák. Ještě technická poznámka, prosím, pan poslanec Pleva.

Poslanec SL P. Pleva: Vážený pane předsedající, vážení poslanci, já mám podle § 20 odst. 4 jednacího řádu procedurální návrh, abychom omezili dobu jednotlivých diskusních příspěvků na maximálně 10 minut.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji, pane kolego, ta doba byla již schválena na začátku dnešní schůze.

Prosím nyní pana poslance Horáka, aby jménem poslaneckého klubu ČSSD se vyjádřil. Potom bude hovořit poslanec Houška.

Poslanec SL J. Horák: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové. Brzy po volbách se Československá sociální demokracie vyjádřila, že podporuje jednání vítězných politických stran směřující k vytvoření federální vlády. Obě vítězné strany, Občanská demokratická strana a Hnutí za demokratické Slovensko, se zhostily svého úkolu, vládu vytvořily a dnes nám tato vláda předkládá své programové prohlášení.

Nelze než uvítat návrhy vlády, týkající se legislativních otázek včetně dalšího vytváření podmínek pro další rozvoj demokratického systému, dodržování Listiny základních lidských práv a svobod, jednotné zahraniční politiky, zajištění bezpečnosti a ochrany, osobní svobody všech občanů, realizace obranné vojenské doktríny, pokračování transformačního procesu ekonomiky včetně privatizace a podpory rozvoji soukromého sektoru, udržení sociálního smíru. (Hluk v sále.)

Podrobnější analýza vládního prohlášení však ukazuje, že bylo připraveno nekompetentně v chvatu. Abych uvedl několik příkladů. Tatáž vláda, která mluví o tom, že dále zlepší podmínky pro již začínající hospodářské oživení, jedním dechem oznamuje, že státní rozpočet je pod značným tlakem a je třeba ještě důsledněji regulovat jeho výdaje a přizpůsobovat je vývoji státních příjmů. Znamená to tedy, že zatím co se ekonomika zlepšuje, státní příjmy se zhoršují. Je zajisté chvályhodné, že vláda chce podpořit rozvoj soukromého sektoru. Je však zvláštní, že tak chce učinit, cituji: "Například vytvářením podmínek pro uplatnění nových daní." Konec citátu. Domnívám se, že jde o chybu tisku, protože jinak bych těžko hledal způsob, jak podpořit živnostníka zavedením nových daní.

A mohl bych pokračovat v citování různých protikladů z tohoto programového prohlášení, jako je třeba příklad ministerstva zahraničního obchodu, které není mezi těmi, co zůstávají. Na další stránce však nadále odpovídá za tvorbu koncepce - to byl citát - aby na příští stránce bylo konstatováno, že vláda navrhne, aby jeho činnost byla ukončena.

Řekl jsem, že prohlášení bylo připraveno nekompetentně a v chvatu. Nedomnívám se, že se tak stalo proto, že vláda nedisponuje dostatečným počtem kvalitních odborníků. Myslím si, že se tak stalo proto, že tato vláda už nad budoucností státu vynesla svůj rozsudek. Toto programové prohlášení nese všechny znaky toho, že federální vláda fakticky směřuje k jedinému - k zániku České a Slovenské Federativní Republiky jen na základě dohody některých politických sil.

Nemůžeme k takovému postupu mlčet. Tento postup je nejen v rozporu se současnou ústavou, neboť se v něm, zdá se, vůbec nepočítá s vyjádřením vůle občanů a vycházíme z toho, že pouze všelidové hlasování má právo rozhodnout o zániku státu.

Úkolem politiků v případě tak závažného rozhodnutí je jen jediné: Otázat se všech občanů co nejvýstižněji, jaká je jejich vůle a seznámit je před tím co nejobjektivněji s tím, co jim jedno či druhé rozhodnutí přinese, co jim přinese v oblastech jejich nejvlastnějšího zájmu, co se stane s jejich životní úrovní, co se stane s jejich smíšenými rodinami, jaký dopad to bude mít na jejich budoucnost a co to znamená pro jejich děti. O něčem takovém není v prohlášení ani slovo.

Jeden z nejhlavnějších úkolů dnešní vlády vidím v tom, aby dříve "než připraví právní úpravu způsobu přechodu České a Slovenské Federativní Republiky na dva svrchované státy" zhodnotila kvalifikovaně a se vší zodpovědností následky tohoto kroku ve všech oblastech, společenské, ekonomické i mezinárodní, a to nejen kvalitativně, ale i kvantitativně, neboť jen na základě takového podkladu mohou jednat národní rady, mají-li jednat vůči občanům odpovědně.

Dříve než vláda navrhne podmínky pro hladké fungování dvou států s mezinárodní subjektivitou, je její povinností formulovat spolu s Federálním shromážděním a národními radami zásady nové podoby česko-slovenské státnosti.

K té části vládního prohlášení kde se mluví o nejrychlejším řešení státoprávního problému na základě dohody obou národních rad a o tom, dojde-li v této otázce k dohodě, že ji předloží Federálnímu shromáždění, bych rád dodal toto. Dohoda o rozdělení federace, uzavřená mezi národními radami, může být jen politickou dohodou, která se v právní dokument může změnit jedině tím, že by oběma národními radami byla chápána jako ústavodárná iniciativa, na základě které by na návrh vlády mělo Federální shromáždění přijmout ústavní zákon o rozdělení společného státu.

Obecně lze říci, že po formálně právní stránce je ústavní vše, co je založeno na ústavním zákoně, takže by bylo formálně ústavní i rozdělení Československa na dva státy příslušným ústavním zákonem Federálního shromáždění. Ve své podstatě by však byl takový ústavní zákon evidentně nelegitimní, stejně jako by byl nelegitimní každý ústavní zákon, který by porušoval principy právního státu. Poslanci totiž složili slib věrnosti České a Slovenské Federativní Republice, to je slib upevňovat a rozvíjet myšlenky společného státu a principy, na nichž je založen. Nemají tedy právo rozhodovat o zániku tohoto státu.

(Předsedající upozorňuje řečníka na vyčerpání časového limitu.)

Případný ústavní zákon o rozdělení státu na dva samostatné státy by byl v rozporu s principy právního státu. Ani poslanci Federálního shromáždění, ani poslanci národních rad nedostali od svých voličů legitimní mandát k takovému jednání.

Přes všechny tyto výhrady pokládáme v této chvíli za správné, abychom nehlasovali proti vládě, protože by to přispělo k další destabilizaci a mohlo by to přímo vést až k rozpadu státu.

Své rozhodnutí opíráme o ty pasáže Programového prohlášení federální vlády, kde se hovoří o ústavním řešení státoprávního uspořádání a budeme se vší rozhodností na takovém postupu trvat. Děkuji vám.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji panu poslanci Horákovi, prosím pana poslance Houšku za klub ODS a připraví se pan poslanec Anderko za klub KDH.

Poslanec SL F. Houška: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení hosté. Dovolte, abych přednesl stanovisko klubu ODS. Ať jsem civilním povoláním advokát a obhájce, nemám ten dojem, že bych zde měl přednášet závěrečnou obhajovací řeč pro případ nějaké kriminální záležitosti. Jak říkali staří Římané "sinne era et studio" čili bez vášně, z objektivních skutečností, protože my tu máme pouze dvě a jen dvě volby. Buď programové prohlášení přijmout, nebo ho nepřijmout a nedat vládě důvěru. Nic jiného nám nenáleží, ani jazykové úpravy, ani obsahové úpravy, ale samozřejmě, můžeme si popovídat o obsahu.

Já a celý náš klub vychází samozřejmě z analýzy výsledků jednotlivých výborů, které tuto záležitost projednávaly. A v podstatě, pokud jistě mi dáte za pravdu, vycházelo se ze dvou skutečností, které byly podrobeny kritice. Jednak, že toto programové prohlášení je příliš stručné, příliš obecné a dokonce tam byly názory, že je nic neříkající. Ale jestliže si uvážíme otázku pojmovou, že je to programové prohlášení, čili každý program musí být stručný, musí být věcný, musí být též samozřejmě i vyčerpávající.

Jestliže si uvědomíte, že tato vláda má i resty, má resty od předchozí vlády, to znamená má projednat 85 legislativních podkladů, které tu jsou. Pokud tato vláda by v programovém prohlášení například v této právní problematice měla toto vypočítávat, pokládal bych toto programové prohlášení za nevyvážené, za špatné.

Podle mého názoru toto programové prohlášení, alespoň pokud ho korelujete i s předchozím programovým prohlášením z 3. července 1990, nebo s předchozím a podíváte-li se na programové prohlášení jiných vlád, demokratických vlád, vidíte, že se příliš neliší. Samozřejmě liší se jedním, že každý předseda vlády, dá tomuto programovému prohlášení svoji osobitost, osobitost svého kabinetu, ale nic více. Pro nás je tu jenom otázka samozřejmě volby.

Druhá věc, která zde byla jaksi zásadně podrobena kritice, to byla ta věc, že svůj program tato vláda považuje jako časově podmíněný a podíváte-li se na závěr na stránce 14, že počítá s rozšířeným programovým prohlášením. A slyšel jsem názory i v ústavně právním výboru, i v jiných výborech, jejichž zasedání jsem se zúčastnil, že tu dokonce toto uvedené programové prohlášení vybočuje z ústavního rámce a poukazovalo se na článek 69 zákona o československé federaci. Já jenom pro oživení bych tuto dikci přesně přečetl: "Vláda ČSFR je povinna po svém jmenování předstoupit před Federální shromáždění na jeho nejbližší schůzi a předložit mu svůj program a požádat o vyslovení důvěry."

Tady vidíte, že tu v podstatě zákon o československé federaci nedává nějaký striktní příkaz o časové dimenzi. Samozřejmě logickým výkladem je jasné, že tato vláda byla zmocněna k tomu, aby působila samozřejmě po celé volební období. Ale nicméně ji naprosto nebrání nic, aby posléze mohla rozšířit programové prohlášení, i když by to nebylo obecně vžité.

Je tu totiž jedna věc. Jestliže tato vláda, protože má-li toto programové prohlášení být vyváženým, musí vycházet z přesných analýz a vy dobře víte, že tento stát je na historickém rozcestí a že jsou tu mnohé neznámé a že právě je zapotřebí ztopografovat ne jednu alternativu, ale mnoho a mnoho alternativ. A tyto budou zřejmě jasné v krátkém období, a to je velice důležité. A je také velice důležité, co si musíme uvědomit, že tato vláda se zrodila v těžkých porodních bolestech. Já bych řekl, že se zrodila kvalifikovaným a těžkým císařským řezem. A jestliže bychom této vládě nedali důvěru, mám velké a velké obavy o celkovou destabilitu a tu si nemůžeme vzít na svědomí.

Já proto sděluji, že klub ODS je pro schválení programového prohlášení a dává této vládě důvěru.