Federální shromáždění ČSFR, 1992 – 1992 Společné schůze SL a SN

Že pak ODS slovy svého předsedy neustále prohlašovala, že občan Havel je jejím jediným kandidátem na prezidenta federace, bylo jen manévrem, jenž měl zakrýt jejich vinu za svržení prezidenta. V každé slušné společnosti občan neschopný složit vládu svého státu by to prostě oznámil hlavě státu a nechal tuto možnost provést jinému politikovi. Nemusel by to být ani moc demokratický stát. Ovšem u nás, u nás si prostě vedoucí síla sama sobě založí nový stát. A tak vznikla tato vláda jako vedlejší produkt úplně jiných politických činů.

Vznik eventuálních nových dvou států se odůvodňuje jakousi politickou realitou. I dnes se to tady zdůrazňovalo, že prý jenom levice neumí uznat politickou realitu. Vzpomínám si, že pan Brežněv naše předchůdce v tomto shromáždění nutil také uznat politickou realitu, pro smlouvu o dočasném pobytu sovětských vojsk. Někteří tehdy měli odvahu říci, že jde o zločin. Dneska pomalu všichni uznáváme, že o zločin šlo. Někteří kolegové poslanci tady už označili dnešní rýsující se realitu jako zločin. Začněme o tom uvažovat, vážení přítomní, jestli náhodou tady není nějaká paralela.

Vládní garnitury tvrdí, že volby rozhodly rozdělení tohoto státu a vytvořily tuto realitu. To je další mystifikace. Voliči totiž, podle takového malého průzkumu, jen ve třech procentech rozhodovali na základě toho, že si přečetli víc jak programy tří politických stran. Z celých 61% volili na základě sympatií k osobám, jenom v jedné třetině se rozhodovali na základě svého sociálního postavení, což ve světě bývá obyčejně přes polovinu. Ale u nás tyto volby - takové první demokratické - měly bohužel tyto relace rozhodování. Čili svést dnes odpovědnost za to, že voliči vytvořili situaci k rozpadávání se státu, je demagogie.

Tyto úvahy mne vedou k druhé části mého vystoupení, ve kterém si dovoluji pochybovat o morálním oprávnění k vládnutí těch, kteří vyšli z voleb. Posouzeno podle jejich zatímních činů.

Omlouvám se, že začnu vzpomínkou. Kdysi jsem v televizi viděl pány Reagana a Gorbačova, jak na břehu Ženevského jezera sami dva chodí a rozmlouvají, a tehdy mi hrůzou vstávaly vlasy na hlavě, když jsem si uvědomil, že tito dva starci rozhodují o této planetě, rozhodují dokonce o osudu všech bytostí této planety, které nejenže nevědí o nich samotných, že existují, ale nevědí třeba ani to, že existoval nějaký Sovětský svaz, USA, a že mohou být bytosti jim rovné, které o nich skutečně rozhodovat mohou, rozhodovat o jejich životě a smrti. Ti lidé, kteří žijí například v Guinei, v amazonských pralesích apod., si dosud myslí, že o nich mohou rozhodovat pouze bohové.

Každý politik, který si přisvojuje toto rozhodování o svých spolubydlících na této Zemi, se vlastně sám povyšuje na Boha. A to se stává pomalu a jistě i naší vládní garnituře.

Demokratická vláda je však pouze službou k organizování kompromisů mezi zájmy skupin. Sugerovat si rozhodovací pravomoc o osudech lidí je podle mého názoru mravní diskvalifikací k vládnutí. Podle mne je to značný nedostatek pokory, z něhož hrozí vznik diktatury. (Potlesk.)

Druhým důvodem pochybnosti o kvalifikovanosti k vládnutí je věčná touha po rychlém vyřešení problémů - rychle vyřešit transformaci ekonomiky, státního uspořádání a dalších věcí. To vše svědčí o nemoudrosti, nedostatku trpělivosti, o snaze dočkat se za každou cenu uskutečnění svých vlastních vizí. Je to prostě politická puberta, nezralost k odpovědnosti, která jim byla zvolením dána.

Třetím faktorem, který zvyšuje mé pochybnosti, je neustálá snaha o jednoduchost řešení, o navozování jistot pro rozhodování, snaha o rozdělení státu mi dokazuje, že noví mocní chtějí vládnout bez konkurence, chtějí mít větší pořádek, chtějí mít jasno, jistoty a neuvědomují si, že moderní doba je dobou permanentních změn. Vlastně jedinou její charakteristikou je, že jedinou jistotou moderní doby je stálá nejistota. Klasik už kdysi říkal, že pořádek je pro blbce. Opravdový inteligent musí umět zvládat chaos. Chtít mít jasno, chtít stabilitu - to je volání těch, kteří neumějí vládnout v moderní době.

Možná, že bych dokázal vládním politikům zmíněné morální nižší kvalifikace odpustit. Jedno jim však již dnes odpustit nemohu. Nejenže občana degradují na svědka svých rozhodnutí, oni v něm soustavně ubíjejí lidskou hrdost, ba lidství samo. (Potlesk.)

Při setkáních s voliči se setkávám s novým fenoménem, který se dá vyjádřit slovy: "Proboha, nedopusťte Jugoslávii!" Ta vhodná manipulace v televizi, kdy problém slovensko-český je okamžitě následován zabíjením v Jugoslávii, nám z našich lidí dělá pomalu živočichy, kteří mají jediný motiv strach o svůj holý život. (Potlesk.) Jsou ochotni se vzdát svých nezadatelných práv, jen aby si svůj život uchovali. Tak hluboce už dnes klesla naše demokracie.

Hovořit o demokracii chci ve třetí části svého vystoupení. Padla zde již slova o ohrožení demokratického vývoje v této zemi. Proč bychom chodili tak daleko, začněme tady, v tomto parlamentě. Všimněme si např. procedury jeho výstavby apod. Právě tento parlament by měl být vzorem a první zárukou demokratismu v této zemi.

Když se vytváří nějaký systém, bývá zvykem učit se u nejlepších. Jinak je tomu u nás. V opačném případě bychom prosazovali například nadstranického předsedu Federálního shromáždění, jak je to v Anglii. Nemohlo by se stát, že zájmy své strany takový funkcionář povyšuje nad jednací řád. Jen maličký příklad. Při projednávání zákona o zániku federace v sociálním výboru nebyl nikdo schopen prokázat, že bylo povoleno neprojednávání zásad tohoto zákona. Pikantní na tom všem bylo, že mi úředníci sdělili, že mám sice pravdu, ale nikdo v této budově mi nezaručí antidatování onoho prominutí, stejně jako jim nedokáži já, že oni se mnou vůbec mluvili.

Vážení, tuto atmosféru znám z let 1969-70 mezi obyčejnými lidmi při tehdejší normalizaci. Je pro mne otřesné, že je v této budově nyní.

Ve slušném parlamentě by platilo, že parlamentní kontrolní orgán je v rukou opozice, pokud má kontrolovat úřad, jenž je v rukou koalice. O tom se prostě ve slušném parlamentě nemusí diskutovat. U nás to byl důvod ke zmrazení činnosti tohoto shromáždění, aby si někdo nějaký čas mohl dělat vlastně co chce.

Tak nám pomalu a jistě vzniká nadvláda jedné strany. Jsme-li u toho, chci jen připomenout, co tu říkal pan poslanec Valenčík, že existuje jakási smlouva mezi ODS a HZDS, která má zajistit funkčnost tohoto Federálního shromáždění. Navrhuji, aby tato smlouva byla předložena ústavně-právnímu výboru k přezkoumání, zda se nám nějakými zadními vrátky do jednání Federálního shromáždění nevrací vedoucí úloha strany, kterou jsme s takovými fanfárami z ústavy vyškrtli.

Už poslanec Sviták zde naznačil, že v tomto parlamentě si nejsou všichni rovni. Máme tady tři kasty poslanců. Jsou to rovnoprávní poslanci, všude volitelní, všude možně jezdící, pak jsou to poslanci s omezenými právy a pak prakticky bezprávní. Nemíním to dál komentovat. Mohl bych pokračovat dál, ale naprosto mi tyto jevy stačí k přesvědčení, že náš parlament nemá ani demokratický mechanismus, a nemá ani demokratické politiky. Tak jak to už kdysi řekl Masaryk, že už sice máme demokracii, ale chybí nám tady demokraté.

Do voleb 1990 jsme mohli užívat revolučního práva. Po nich se dalo omluvit autoritativní vedení moci. Za tyto dvě etapy nebylo splněno ovšem to zásadní, nebyl vytvořen základ právního státu. Dnes se tady pomalu právě proto vytváří autokracie označovaná některými politology jako diktatura většiny. Od ní už vede jen široká a rovná cesta k nové totalitě, nikoliv však k demokracii.

Přecházím ke čtvrté části, samotné federální vládě. Schválili jsme její složení a program. Do jejího čela byl v klimatu, které jsem tady zhruba popsal, postaven jeden z nejpoctivějších a nejčestnějších lidí, které ODS našla, ale hned byl obklopen škálou politiků od oportunismu až po radikalismus. V této sestavě se vládnout nedá, pouze bourat. Sice jsme premiéra slyšeli, jak nás ujišťuje, že jeho vláda nebude likvidační komisí, ale opak je pravdou a dokazovali to tady někteří na konkrétních případech. Ona je navíc diktátorsky likvidační komisí, protože likviduje fakticky federální úřady ještě před tím, než jí to toto Federální shromáždění zákonem schválí.

Vážení, v této vládě cítím i absenci odpovědnosti za to, jak budou fungovat části federace po rozchodu. Místopředseda vlády zodpovědný za likvidaci federálního ministerstva práce a sociálních věcí na otázku, proč bezohledně likviduje všechno, když musí vědět, že na Slovensku není dostatek odborníků, odpoví: Co je mi po nich? Vážení, to není federální úředník. Mě federální vláda dosud nepřesvědčila, že cítí odpovědnost za osud částí federace za nějaký čas.

Proto navrhuji, aby mimo jiné součástí nového programového prohlášení, jež nám má být předloženo, byl návrh na soustavu smluv, které bude vláda ČSFR iniciovat, a pod jejichž záštitou je uzavřou vlády České republiky a Slovenské republiky. Tyto smlouvy v jednotlivých oborech života společnosti budou určovat mechanismy zajišťující, aby různost zájmů nepřerostla v konflikty. Smlouvy ať určí zodpovědné instituty a osoby, jakož i sankce mezinárodního charakteru. Za vrchol těchto smluv já osobně považuji smlouvu o osobní odpovědnosti těch, kdo vehementně prosazují rozdělení země. Odpovědnost za to, že nevznikne ozbrojený konflikt. Za to ať nám tito lidé ručí svými vlastními životy. Nevidím jiné záruky našeho rozdělení, nevěřím, že jeho iniciátoři mají dostatek státnické odpovědnosti, pokud tuto záruku alespoň mně osobně nedají.

A nakonec dvě poznámky. V této zemi se po volbách v r. 1990 začíná vytvářet politická situace charakterizovaná slovy, že stát je majetkem politických stran. Tím jsme se vrátili do minulého století, kdy stát byl vlastnictvím císaře pána. Ti, co převzali moc od totality, nevěděli si s ní rady, a proto z nouze udělali ctnost, prohlásili se za konzervativce a chovají se jako jediní majitelé tohoto státu.

Ve druhé poznámce chci říci, že tento rozkládající se stát nevznikl jen z vůle jeho lidu, ve třicátých letech nezanikl z vůle jeho lidu, po druhé světové válce nevznikl jen z vůle jeho lidu, a mám vážné obavy, že nyní nezaniká z vůle jeho lidu. V budoucnu se ukáže, pro koho, v čím zájmu dnešní vládci trhají svou zem. I když nevěřím, že my se to dovíme, věřím, že naši vnuci jim to ještě zhodnotí. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS P. Jajtner: Nyní mě požádal pan poslanec Fišera, aby mohl promluvit jménem klubu. Jen se táži, zda klub ČSSD do toho návrhu, který hodlá předložit pan Fišera, zakomponuje návrh, který nyní přednesl pan Hošek. (Poslanec SN I. Fišera: V podstatě tam je.) Dobře. Slovo má pan poslanec Fišera. Prosím, technická poznámka.

Poslanec SN J. Cuper: Ako poslanec zo slovenskej časti ubezpečujem môjho predrečníka, že by som nestál o jeho odborné vedenie Slovenska cestou Federálneho zhromaždenia. Ďakujem. (Potlesk.)

Poslanec SL P. Švec: Mám faktickú poznámku aj procedurálny návrh. Neviem, ako to vyzeralo v roku 1968, keď sa z unitárneho štátu robila takzvaná federácia, mal som vtedy iba sedem rokov, ale myslím si, že podobné reči sa viedli v opačnom zmysle.

Druhá vec je, že tento prejav predrečníka trval príliš dlho. Môj čas je veľmi drahý, ako každého. Neviem, či každého baví počúvať tieto plané reči, ale mňa nie. Žiadam pána predsedajúceho, aby zvolal ľudí, aby tu bola nadpolovičná väčšina a mohli by sme odhlasovať skrátenie príspevkov na 10 minút. Navrhujem, aby sa to skrátilo na 10 minút.

Předsedající místopředseda FS P. Jajtner: Bohužel, sněmovny nejsou dosud usnášeníschopné. Zazvoním a pokusíme se dosáhnout usnášeníschopnosti. Zatím budeme pokračovat s technickými poznámkami.

Poslanec SN Š. Paulov: Predrečník tu opakovane strašil vojenským konfliktom a Juhosláviou. Všetci vieme,že konflikt v Juhoslávii je konfliktom medzi národmi, ktoré žijú na území bývalej Juhoslávie. Opýtal by som sa ho, ako si predstavuje ten vojenský konflikt, ktorého sa tak desí na našom území, či by Česi zaútočili na Slovensko, alebo Slováci na Čechov. Slováci ťažko môžu zaútočiť, pretože na Slovensku je minimálna armáda a nikto na Slovensku nemá túžbu vztýčiť slovenskú vlajku nad Hradčanmi. Neviem ako si predstavujete tento konflikt, či obrátene.

Hovoril o Československej Federatívnej Republike. Kolega, tento štát sa volá Česká a Slovenská Federatívna Republika.

Poslanec SL J. Liška: Chtěl bych se zeptat pana kolegy, do které poslanecké kasty se řadí, a kdyby mi laskavě vysvětlil, jaký to má praktický význam, ta jeho kasta, ve které on je. (Poslanec SN S. Hošek: Odpověděl bych. Do té druhé.)

Předsedající místopředseda FS P. Jajtner: Ještě někdo s technickou poznámkou? Není tomu tak.

Prosím pana poslance Fišeru, aby přednesl svůj diskusní příspěvek.

Poslanec SN I. Fišera: Dámy a pánové, budu hovořit za klub sociálních demokratů. Dovolte, abych přednesl návrh usnesení FS ke zprávě vlády České a Slovenské Federativní Republiky i současné situaci ve státoprávním uspořádání ČSFR vzhledem ke stavu přípravy ústavních zákonů o novém rozdělení působnosti mezi ČSFR a republikami, a dalších ústavních zákonů pro přípravu na rozdělení státu. To je oficiální hlavička, která byla původně v návrhu.

I. Navrhujeme toto: "Federální shromáždění vzalo na vědomí zprávu vlády České a Slovenské Federativní Republiky a požaduje od vlády České a Slovenské Federativní Republiky předložit Federálnímu shromáždění:

1. Analýzu a odhad mezinárodně právních, bezpečnostních, ekonomických, sociálních a kulturních důsledků případného zániku České a Slovenské Federativní Republiky k 1. lednu 1993. Termín, který navrhujeme, je do 31. října 1992."

Myslím, že nemusím zdůvodňovat. Hovořilo se tu mnohokrát o tomto požadavku. Chtěl bych jenom říci, že zde dáváme slovo odhad, protože jsme si vědomi toho, že není možné vše přesně kvantifikovat a že jsou nutné tzv. odborné odhady.

"2. Předložit Federálnímu shromáždění program opatření vlády České a Slovenské Federativní Republiky proti živelnému a neústavnímu rozpadu federace a proti případnému riziku vyvolávání konfliktů mezi občany v souvislosti s řešením státoprávních otázek. Termín do 15. října 1992."

Myslíme si, že by nebylo namístě hrát onen ping-pong na zodpovědnost, kdo způsobí, že by případně k něčemu takovému mělo dojít. Myslíme si, že je povinností federální vlády v součinnosti s národními vládami učinit případná preventivní opatření, aby z nějakých, i případně náhodných, nebo můžeme říci, i nenáhodných důvodů k něčemu podobnému došlo. Nemáme na mysli nějaký rozsáhlý program, ale máme na mysli přece jenom program základních opatření a kroků, které vláda chce v této oblasti učinit.

"3. Federální shromáždění požaduje na vládě, aby zpracovala koncepci spolupráce České republiky a Slovenské republiky pro případ ústavního rozdělení ČSFR, a to zejména v těchto oblastech: zahraniční politika, obrana, měnová, finanční, rozpočtová, celní a případně i celková hospodářská politika, doprava, telekomunikace a pohyb osob. Termín do 15. listopadu 1992." Tedy předpokládáme zde delší dobu na zpracování.

Omlouvám se vám, protože u druhého bodu, který se týká opatření vlády proti živelnému a neústavnímu rozpadu, navrhujeme termín 15. říjen 1992, protože předpokládáme, že zde by mohlo být riziko z prodlení.

II. Navrhujeme toto: "Federální shromáždění ukládá předsednictvu Federálního shromáždění, aby urychleně ustavilo komisi, která by byla pověřena zpracováním návrhu zásad ústavního řešení transformace československé federace do nové podoby státoprávního uspořádání vztahů České republiky a Slovenské republiky."

Vidíte, že tento návrh ponecháváme značně otevřený co do konečné podoby vzájemného soužití. Nicméně jsme toho názoru, že Federální shromáždění je povinno touto věcí se zabývat, a že ustavení takové komise by mohlo přispět k pozitivnímu řešení celého závažného problému, před kterým zde stojíme.

Já si myslím, že by bylo zbytečné, abych dlouho hovořil, že návrhy jsou jasné, jsou blízké i poslancům z řady dalších klubů, takže myslím, že další povídání by bylo opravdu zbytečné.

Chtěl bych vás poprosit jenom o to, aby pokud možno byl tento návrh rozmnožen a dán do lavic poslancům, aby se mohli s ním seznámit a ještě k němu v debatě vystoupit a navrhnout případné změny nebo inovace nebo doplňky k tomuto návrhu. Děkuji vám pěkně. Zde ho předávám. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS P. Jajtner: Děkuji. Je zde, prosím, přítomen poslanec Peter Ryška? To je poslední poslanec, který byl přihlášen do rozpravy 11. září. (Nebyl přítomen.) Není tomu tak.

Dalším přihlášeným do rozpravy je poslanec Malíř. Není přítomen.

Konstatuji, že je přítomna nadpoloviční většina obou sněmoven, takže bychom mohli hlasovat o procedurálním návrhu, zkrátit diskusní dobu na deset minut. Už není pravda to, co jsem řekl.

Takže prosím poslance Alexeje Pludka, aby vystoupil se svým diskusním příspěvkem, a pokusíme se, zda dosáhneme usnášeníschopnosti po jeho diskusním příspěvku.

Poslanec SL A. Pludek: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, předložená Zpráva (v tisku 82) vlády České a Slovenské Federativní Republiky o současném stavu státoprávního uspořádání se jeví zdánlivě rozporná. Říkám zdánlivě.

Totiž v odstavci druhém na první straně se vláda zavazuje neučinit žádné kroky, jimiž by zpochybnila stávající federální uspořádání státu, zatím co v následujícím odstavci třetím hovoří, že učiní všechno pro podmínky k rozdělení státu.

Domnívám se, že tato rozpornost je pouze hraná. Vláda totiž v podstatě nemá žádnou druhou alternativu než tu, kterou navrhla na druhé straně v posledních řádcích zmíněné Zprávy v tisku 82. Navrhuje zákon o zániku státu a ten návrh už také předložila. Domnívám se, že tento návrh má něco maskovat. Jsou tam totiž 4 varianty, takže tento návrh předstírá jakoby možnost určitých alternativ. Ve skutečnosti jedinou alternativou k zákonu o zániku může být návrh zákona o trvání. A takový návrh zákona o trvání společného státu může také obsahovat několik variant. A teprve tehdy, až se rozhodneme buď pro zákon o zániku, nebo pro zákon o trvání státu, můžeme hovořit, diskutovat a hlasovat o variantách. Hlasovat pouze o jedné jediné alternativě se mi jeví naprosto nedemokratické. (Potlesk.)

Nemá-li vláda dostatek odborníků, jak vyplývá ze Zprávy, která je značně nezodpovědná, pak se mohla obrátit na toto Federální shromáždění, neboť, jak jsem četl v seznamu poslanců, je zde celá řada známých a zkušených právníků, ekonomů, historiků, politiků, sociologů atd., a nepochybuji, že mnozí by nabídli svou práci, svůj čas, svůj um a své síly federální vládě, aby vypracovala tuto druhou alternativu, zákon o trvání našeho společného státu.

Domnívám se dále, že výmluva jako by slovenská ústava byla dalším krokem k rozpadu, je jakýmsi trikem, aby vláda ze sebe shodila odpovědnost. Měla se obrátit na Slovenskou národní radu a na Českou národní radu a jejich stanoviska - i kdyby byla alternativní nebo rozporná -, potom zapracovat do této Zprávy, která by tím byla daleko úplnější a nikoli takovým torzem, diletantským torzem, jakým je nyní.

Proto navrhuji, abychom nepřijímali jako Federální shromáždění návrh na usnesení, který předložila vláda, a přiklonili se s jistými připomínkami k sociálním demokratům.

Domnívám se, že by ještě bylo třeba někam zapracovat tyto věty: "Federální shromáždění nepřijímá tento návrh a pozastavuje se nad tímto dokladem nezodpovědné práce vlády. Proto ho vrací k přepracování ve smyslu požadavku na předložení návrhu zákona o trvání transformovaného společného státu." To všechno do 28. října, tohoto významného data naší republiky.

Předsedající místopředseda FS P. Jajtner: Pane poslanče, můžete předložit doplnění návrhu písemně? Buďte tak laskav.

Požádal poslanec Krejsa za poslanecký klub Republikánské strany předložit návrh na usnesení. Uděluji mu tímto slovo.

Poslanec SN J. Krejsa: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, návrh usnesení poslaneckého klubu Sdružení pro republiky - Republikánské strany Československa:

"1. Federální shromáždění odmítá jakékoliv kroky směřující k rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky.

2. Federální shromáždění považuje dělení nebo likvidaci orgánu federace, která byla provedena před přijetím odpovídajících ústavních zákonů, za protiústavní.

3. Federální shromáždění požádá vládu České a Slovenské Federativní Republiky, aby do 10. října předložila návrh zákona o transformaci.

4. Federální shromáždění zřizuje komisi pro vypracování ústavy České a Slovenské Federativní Republiky."

Předsedající místopředseda FS P. Jajtner: Slovo má poslanec Josef Kůta a připraví se poslanec Jan Repaský.