Federální shromáždění ČSFR, 1992 – 1992 Společné schůze SL a SN

Praha, ako mnohí mýlne uvádzajú pri skandovaní "dosť bolo Prahy", ale politické sekretariáty a v predchádzajúcom volebnom období, miesto ešte bližšie určené - Pražský hrad. Vo chvíli, keď z tohto miesta, z ktorého po veky vekovité vanula túžba vládnuť ľudu pospolitému, vo chvíli keď po prvýkrát zazneli slová o návratu k tradície demokrata európskeho a svetového formátu, v tej chvíli sa našli ľudia v našej republike, ktorí spozorneli. Boli to predovšetkým tí, ktorí na vlastnej koži, aj keď dnes už dosť vrásčitej, pocítili, že demokracia takto proklamovaná, že to môžu byť aj telá detí neoblečených, líco mrazom zmrznuté, že to môžu byť aj dlhé rady na kus chleba či cukru, že to môže byť aj výstrel. Strašný dunivý, rachotivý a po ňom len už horúca krv (na chvíľku) a studená masa pripomínajúca ľudské telo (navždy). Tento pocit však dlho nevydržal. Stiahol sa do ústrania, pomyselná cesta do Európy, cesta bez ostnatých drôtov, bola lákadlom príliš veľkým, oprávneným, ale žiaľ skoro, veľmi skoro kľukatým. Slovensko začali skoro strašiť skutočne ešte horšie, než prírodné katastrofy. Hurikán Havel a uragán Klaus zanechali až príliš (Potlesk.), nie, nie je mi do tlieskania, ani do smiechu, keď konštatujem tieto veci, ale žiaľ zanechali až príliš hlboké ryhy, ryhy nepremyslenej amnestie, neuvážené konverzácie a zámerné, hovorím zámerné poľnohospodárske likvidácie. (Potlesk.)

Teda na hľadanie cesty k precíznosti, k hlbšej spravodlivosti, nie hľadanie prosperity v mene väčšiny, nie skvalitňovanie už istého zabezpečovania výživy, ale akoby zámerné otváranie dverí a zametanie cesty vládcovi zatiaľ nevidenému, aj keď mnohým z nás jasne tušenému. Pri takto vedenej politike tváriť sa, že mám záujem o silnú federáciu, ďakujem pekne, to je ako provokácia či dobre pripravený úmysel. (Potlesk.) To všetko sa dialo za aktívnej pomoci posledných vládnucich strán na Slovensku. Je preto veľká škoda, priatelia, zástupcovia jednej z nich, ktorí aj v tejto rozprave vystúpili, že sa tvária ako by to neboli oni. Predsa je nad slnko jasnejšie, že v tomto Federálnom zhromaždení v predchádzajúcom volebnom období nemohol byť prijatý ani jeden zákon nevyhovujúci Slovensku, za ktorý by nehlasovali sami slovenskí poslanci.

Uznávam, že asi bude výhodné pre jednotlivcov podieľať sa dnes, myslím tým tých, ktorí vládnu a vládli a ako sa ukazuje, darí sa im aj keď nevládnu, že asi bude pre nich výhodnejšie podieľať sa na obchodných transakciách typu Vizír, Blendamet a priamom a lacnom predaji rôznych podnikov, ale nevidieť pritom ako sa likviduje chlieb, mlieko, ako tíchne a zosmutňuje život na dedinách, to je vec nanajvýš nezodpovedná a nehodná politikov, ktorí sami seba charakterizujú ako zodpovedných. (Potlesk.)

Súhlasím s tým a som rád, že v takomto chápaní federácia končí. Nesúhlasím však s tými, ktorí príčinu vidia v nepolepšiteľnom slovenskom voličovi. To len sociálna báza a som rád, že podpredseda vlády pán Čič na ňu správne upozorňuje, sa opäť raz podcenila. Skutočnou príčinou k tomuto je odveká túžba národov po sebaurčení, rovnako ako životné skúsenosti z masarykovej demokracie, zo sladkého socialistického koláča, teda foriem, ktorými boli možné transplantovať akúkoľvek a čiukoľvek vôľu tak, ako sa pánom hore zachcelo. Nesúhlasím, že zaniká spoločný štát, aj keď úsilie o to niektorých je evidentné, že zaniká vzájomné spolužitie Čechov a Slovákov. Rešpektujeme vôľu väčšiny. To, čo pre nás bude vzájomne výhodnejšie, to môže byť naša nová forma štátnosti.

Zvykol som si veci nazývať pravým menom a robím to aj v tomto prípade. Snaha českej pravice dostať sa do západnej Európy za každú cenu je tak evidentná, že Slovensko má pritom dve možnosti, ktoré mu určuje: Po prvé - buď pôjdete s nami a to za podmienok aké vám určíme alebo po druhé - keď nechcete takto, tak potom "ať si táhou". (Potlesk.) Škoda, mňa len trápi to, že pri ceste do Európy, kam nakoniec chceme všetci, pretože tam sme od nepamäti, je niekomu ľahostajné to, či tam vchádzame ako bohatí alebo ako chudobní.

Jedno si musíme, priatelia, uvedomiť aj Česi aj Slováci. Nebude nám nikdy súdené sebavedomie príslušníkov veľkých národov, ktoré hrajú vedúcu úlohu v medzinárodnej politike, ktoré sa uplatňujú množstvom a hmotnými statkami, ktoré sa nemusia obávať straty občianskych a politických slobôd, vyhubenia ani vykoristenia.

Snaha niektorých politických subjektov a ich predstaviteľov nevidieť to je tak evidentná, až je egoistická a nebezpečná. Len na jedno pri tom nezabúdajme, vážení, že pokiaľ dnes rozhodnete, bez názoru iných, teda bez referenda, v budúcnosti o vás, pretože parlamentné lavice nemáme vyhradené do konca života, o vás, po nás, rozhodnú bez nás. Vy obnovíte to, čo tu už bolo, a pritom veľmi dobre viete, že to tak veľmi bolí.

Preto som za a budem podporovať referendum (Potlesk.), avšak referendum, zvýrazňujem, referendum zmysluplné, schopné stav riešiť, nie prehlbovať kritický stav. Referendum ako spôsob, kedy občianska spoločnosť je legitímna rozhodnúť o existencii či neexistencii určitej podoby štátu.

Samozrejme vidím tento krok nie ako jediný, ale ako súčasť krokov veľkého celku, o ktorom hovorili kolegovia zo SDĄ, ku ktorým patrím. Keď proces, ktorý teraz prežívame nie je len procesom búrania a zániku, ale tiež proces vytvárania niečoho nového, potom by som bol veľmi rád, aby tieto slová podporili kroky. Keď postavíme v poradí procesných krokov zákon o spôsoboch zániku federácie na prvé miesto a až potom budeme rozhodovať o majetku a zásadách spolužitia a o ďalších krokoch, stačí malá, maličká iskra a nič nebeží civilizovane a kultúrne. Touto iskričkou môže byť armáda.

Včera vo Federálnom zhromaždení došlo k jednému veľmi zaujímavému stretnutiu. Federálne zhromaždenie navštívila švédska parlamentná delegácia branného výboru a tá položila veľmi stručné otázky. Ako vidíme bezpečnosť budúcej Európy a či aj náš parlament kontroluje armádu? Armádu parlament nekontroluje, môže znieť stručná, ale pritom pravdivá odpoveď. Môžeme odpovedať aj iným spôsobom, že máme rôzne možnosti kontrolovať armádu. Rozpočtom a nejakými inými spôsobmi, ale súvislosti s touto otázkou naše branné aj bezpečnostné výbory aj potom, čo rokovali o opatreniach ministerstva národnej obrany, do konca roku aj opatreniach Federálneho ministerstva vnútra do konca roku zostali, dovolím si poznamenať, a kolegovia prepáčte, zostali opäť bezbranné a nebezpečné. Prečo? Pretože musíme konštatovať, že sme opäť nedostali konkrétne informácie.

To, čo vieme o procesoch prebiehajúcich v armáde a rezorte FMV, to, že sa podpisujú dohody medzi ministrami, to my vieme len z tlače. Pokiaľ chceme schvaľovať zákony, musíme poznať obsah prebiehajúcich procesov. Lebo keď pán minister Andrejčák sa vyjadrí o tom, že armáda bude tak rýchlo rozdelená ako Federálne zhromaždenie príjme zákon, ja sa pýtam, znamená to, že keď 22. decembra dostanem prvé informácie 24. decembra niekto po mne bude požadovať, aby som tento zákon schválil!? Závidím tým kolegom, ktorí sú priamo profesionálne z armády, že majú niektoré informácie a lepšie sa orientujú.

Pán premiér, určite sám uznáte, že poslanec by mal informácie predovšetkým získavať na kompetentnom mieste, teda v tomto prípade na rokovaniach branných a zahraničných výborov.

Chcem podporiť vystúpenie pána Repaského, ktorý upozornil na kritický stav spravodajských služieb, ich kontroly. Chcem upozorniť na tento stav, keď sa situácia nezmení, aj kolegov zo Slovenska. Zo slovenského pohľadu je táto situácia ešte horšia. Nebudem hovoriť o pocitoch, ako má Praha záujem selektovať informácie, ktoré dostáva zo Slovenska, ako s nimi mieni nakladať. Obávam sa,že informácie, ktoré dnes dostávajú môžu používať v budúcnosti proti záujmom Slovenska. Chcem vás z tohto dôvodu požiadať, pán premiér, aby ste sa zasadili o to, aby k rokovaniu o aktuálnych otázkach ministerstva národnej obrany i Federálneho ministerstva vnútra došlo v maximálne krátkej dobe na rokovaní branných a bezpečnostných výborov tak, aby rozhodnutia, ktoré sa od nás budú očakávať boli plne kompetentné. Vážení kolegovia, ďakujem vám za pozornosť. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Hlásil se s technickou poznámkou poslanec Čada. Ještě na ní trváte?

Poslanec SL V. Čada: Celá poznámka byla určena ke kolegovi, který vystupoval před těmito dvěma řečníky. Chtěl bych upozornit, že pokud hájíme společné soustátí, hájíme tím také zájmy českého národa. Ubezpečuji ho, že to není někdy jednoduché v českém národě prosadit.

Druhá poznámka se týká toho, že my samozřejmě žijeme ve stejných geopolitických podmínkách. My máme na jedné straně sousedy, ale myslím si, že

Slovensko má také své sousedy se stejnými problémy, které hrozí nám. Takže si myslím, že jsme v naprosto stejné situaci, a to soustátí je tady právě proto, abychom těmto problémům společně mohli čelit. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Děkuji. Poslanec Sládek, technická poznámka.

Poslanec SL M. Sládek: Nebo faktická. Dámy a pánové, cítím se povinen reagovat na výroky poslance ODS, které tady pronášel na adresu republikánů a mou osobu. V této řeči poslanec ODS označil sám sebe málem jako za zločince; vykládal tady, že podle řečí opozice by se musel stáhnout někam do kouta a vůbec se stydět chodit mezi lidi.

Myslím si, že to řekl docela dobře, a že mnozí poslanci ODS by se nad tady tím skutečně zamyslet měli. Neměl by zůstat jenom u té rétoriky a mluvit o tom ... (Předsedající místopředseda FS V. Benda: Pane kolego, váš proslov jednak překračuje rámec technické poznámky. Odpověď na faktickou poznámku musí být pronesena během řeči. Tyto invektivy tady padly před hodinou, a vy vstupujete do rozpravy na zcela jiném místě.) Pořád je to v rámci schůze, že to bylo před hodinou, za to skutečně nemohu.

Dále, nejapné útoky na Republikánskou stranu, to skutečně nekomentuji, protože takových lidí, kteří nás nazývali šašky a pouličním cirkusem, a nevím ještě čím vším možným, tak kde ti lidé dneska jsou? A kde jsou republikáni? Myslím, že je zcela zbytečné, abych tady rozebíral ... (Předsedající místopředseda FS V. Benda: Pane poslanče, znovu opakuji, překročil jste rámec faktické poznámky. Jste přihlášen do rozpravy. Za hodinu či hodinu a půl na vás přijde řada, můžete potom věci vysvětlit znovu.) Takže děkuji.

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Slovo má pan poslanec Rajčan. Připraví se pan poslanec Klanica.

Poslanec SN M. Rajčan: Vážený pán predsedajúci, vážená nekvalifikovaná väčšina vytrvalých poslankýň a poslancov! Vychádzajúc z nálad občanov a diskusie na našom poslednom zasadnutí je zrejmé, že väčšina z nás si uvedomuje reálnosť emancipačných snáh Slovenska a tiež samozrejme Čiech.

Aj tí, čo mali donedávna opačný názor chápu, že ku zmene musí dôjsť.

Pripravujeme zákon o zániku federácie, zákon o deľbe majetku, ale faktom je, že nikto zatiaľ nepovedal čo bude potom. Únia, či samostatné subjekty s colnými a pasovými orgánmi na spoločnej hranici - to je moment, ktorý je nutné riešiť súbežne nielen kvôli spokojnosti strán a hnutí mimo vládnu koalíciu, ale aj občanom tejto republiky.

Na tejto pôde boli pred nedávnom prijaté zákony, ktorých prínos nie je až taký jednoznačný. Bol prijatý lustračný zákon, ktorý je zneužívaný, postihuje malých previnilcov, bývalých milicionárov a veľké ryby obchádza. Je vôbec tento zákon funkčný? Môj zamestnávateľ - Lesy Topoľčianky, štátny podnik, - čaká na moju lustráciu už trištvrte roka. Ďalší transformačný zákon so svojim striktným termínom 28. apríl 1992 diskriminuje asi jednu tretinu súkromných vlastníkov pôdy na Slovensku.

Privatizačné zákony umožnili v dohovorených holandských dražbách rozpredávať národný majetok za nízke ceny, ale ten istý majetok bol o týždeň, dva predaný už novým vlastníkom, vydražiteľom za hodnotu trhovú. A to úplne legálne.

Na inom mieste bola vyhlásená nepremyslená amnestia, ako spomínal predrečník,- ktorá stála veľa životov, znásilnení a lúpeží. Následne od júla 1990 začala platiť vo verejnosti málo propagovaná a teda neznáma novela trestného zákona, podľa ktorej boli vedúci hospodárskej, či inej funkcie zbavený statusu verejného činiteľa. Na základe tejto novely, ktorú nazývame druhou ponovembrovou amnestiou, bolo zastavené trestné stíhanie mnohých bývalých prominentov. Paragraf 158 trestného zákona o zneužití právomocí verejného činiteľa sa už na nich totiž nevzťahoval. To znamená, že s majetkami, ktoré nadobudli pred novembrom môžu beztrestne vstúpiť do transformačného procesu a podnikať.

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Pane kolego, na programu je Zpráva vlády o vývoji státoprávního uspořádání a o možnostech zániku federace. Vaše poznatky jsou zajímavé, ale naprosto od věci.

Poslanec SN M. Rajčan: Ďakujem za upozornenie. Naväzujem práve na toto. Pritom na policajta, ktorý použil nie najvhodnejšie obušok sa táto výnimka nevzťahuje.

Znovu pripravujeme zákony, ktorých dopad v reálnom živote môže byť ešte vážnejší. Neprajeme si ale ďalšie krivdy, či nespravodlivosti. Navrhujem preto hlasovať o uznesení, v ktorom odporučíme národným radám (keď im nemôžeme prikazovať), pretože len ony sú na to kompetentné, navrhnúť neodkladne spôsob a formu štátoprávneho usporiadania po rozdelení ČSFR

V prijatej slovenskej Ústave je článok o možnosti vytvorenia zväzku Slovenska s inými štátmi, takže takáto príprava bude legitímna. V predbežnom návrhu českej Ústavy táto možnosť zatiaľ nie je. Je možné, že po tomto iniciovaní sa objaví.

Realizáciou nášho uznesenia si zároveň overíme vážnosť Federálneho zhromaždenia v národných radách a ochotu národných rád podeliť sa s občanom o svoje predstavy v takej závažnej otázke. Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Děkuji panu poslanci. Do rozpravy je přihlášen poslanec Klanica, dále se připraví poslanec Malíř.

Upozorňuji, že zatím, nechci se radovat předčasně, poklesl počet písemně přihlášených poslanců do rozpravy na šest, takže je snad reálná naděje, že bychom do pozdních odpoledních hodin mohli rozpravu ukončit.

Poslanec SN Z. Klanica: Vážené předsednictvo, kolegyně a kolegové, milí spoluobčané, zdá se mi, když se dívám na prázdné lavice před sebou, částečně i za sebou (potlesk), že v této prostoře se vznáší jakýsi podivný duch. Myslím si, že je to duch rozkladu a zmaru, který ochromuje naše smysly.

Mně nepřipadá, jako kolegům z ODS, že toto je divadlo a ještě k tomu fraška. Domnívám se, že toto jednání bude mít obrovský dopad na osudy našich lidí, na osudy 15 miliónů našich lidí. To mi jako divadlo vůbec nepřipadá.

Bohužel, racionální argumenty o transformaci federace zmizely téměř bez boje, vyklidily pole emocím, přísahy se staly cárem papíru, alespoň pro některé, a ze smyslu pro odpovědnost zůstala bohužel jen ta fráze.

Jsem, vážené kolegyně a vážení kolegové, historik, jehož časový pohled není ohraničen jen tímto tisíciletím. Proto si dovolím předvídat, že ještě po mnoha staletích, pokud tento svět bude existovat, budou naši potomci s údivem a lítostí analyzovat události československého podzimu 1992.

Protože racionální argumenty už vyčerpali předřečníci, apeluji především (nebo už jen) na vaše svědomí. Nedomnívám se totiž, že kostky už jsou vrženy, a nedomnívám se také, že jsme už překročili onu pověstnou říčku Rubikon. Myslím si ovšem, že u nás dále pokračuje umělá destabilizace. Ta umělá destabilizace je nebezpečná nejen pro nás, ale i pro celou Evropu. A právě Evropa si to velmi dobře uvědomuje.

Měl jsem tu čest zúčastnit se v minulém týdnu jako delegát tohoto váženého shromáždění jednání Evropského parlamentu ve Štrasburku, o němž zde tak zasvěceně hovořil kolega Kalina. Nesetkal jsem se tam ani s jediným hlasem, který by bez výhrad přijímal náš současný vývoj. Poslanci upozorňovali na nebezpečí, která lze na naší cestě předvídat. Požadovali předložení analýzy důsledků tohoto rozdělení. Mnozí šli dokonce tak daleko, že podmiňovali ratifikaci asociačních dohod provedením referenda o nás. Zaznělo tam zcela nedvojsmyslně, že bez referenda by nemohla být a nebude tato země dále pokládána za demokratickou.

Původně jsem doufal, že poslanci Evropského parlamentu nebudou pokládáni za nekonstruktivní jen proto, že jejich argumenty jsou totožné s názory československé opozice. Ale po vystoupení pana kolegy Kaliny musím uznat, že jsem se mýlil. Ovšem delegace poslanců Evropského parlamentu brzy k nám přijede. Já věřím, že bude mít sama příležitost nás se svými názory seznámit.

Už zde naznačil kolega Kováč, že zde převládá v diskusních příspěvcích nikoliv návrh na zánik federace, ale spíš mnoho různých návrhů na transformaci federace. Já si dovolím jménem klubu poslanců za Levý blok vyzvat ostatní, abychom hledali pozitivní řešení, abychom hledali to, co nás spojuje - zda vůbec je ještě něco, co nás spojuje. Nehledejme to jen zde, ale hledejme to spolu se všemi našimi občany, spolu se všemi občany této země. (Potlesk.)

Pan kolega z ODS zde hovořil o tom, že mají připraveny všechny prostředky proti opozici. Já všemi prostředky rozumím skutečně všechny prostředky, takže se nebojím ani zastřelení, ani upálení, ani oběšení, ale bojím se pouze jednoho. Bojím se toho, že náš národ nás všechny za naši činnost odsoudí. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Děkuji panu poslanci. Než dám slovo dalšímu, chci jenom upozornit, že už jsem delší dobu nedostal žádné písemné pozměňující nebo doplňující návrhy. Pokud tady padly třeba návrhy na to, jak by se měly zachovat národní rady, pokud si to pan poslanec přeje mít vtěleno do závěrečného usnesení, je třeba, aby to bylo urychleně odevzdáno, protože pak hned po schůzi budou pozměňovací návrhy rozmnoženy a rozdány poslancům. Čili opakuji, kdo jste přednesli nějaké návrhy a neodevzdali jejich písemné znění, tak tak učiňte neprodleně.

Slovo má pan poslanec Malíř, připraví se pan poslanec Ryška.

Poslanec SN D. Malíř: Vážený pane předsedající vážené Federální shromáždění, nebudu vás dlouho unavovat, neboť mnoho už bylo zde řečeno a jistě ještě mnohé tady zazní. Chtěl bych pouze poukázat na několik již vyřčených myšlenek.

Pokusme se společně vrátit o několik desítek let zpátky do historie a posuďme tehdejší politiku třicátých let, která se dovršila tzv. zrádnou mnichovskou dohodou, a posuďme ji s dnešní politikou některých politických stran, konkrétně politikou ODS i HZDS. Myslím si, že ta shoda je tady příliš velká a právem lze tuto politiku označit jako za politiku zrádnou. (Potlesk.)

Je zde opozici vytýkáno velice mnoho. Počínaje údajně teatrálním vystupováním některých opozičních poslanců a konče vystoupením některých poslanců ODS, kteří se netají jak už bylo řečeno i tím, že jsou připraveni použít všech prostředků k dosažení svých cílů. Je proto velice zarážející, jestliže zde takováto prohlášení přednese člověk zastupující stranu, která má ve svém názvu strana demokratická.

Co se týče otázky referenda. Vládnoucí koalice se nám snaží namluvit, že již skutečně není žádné jiné možnosti, než se smířit s myšlenkou rozpadu nebo, chcete-li, rozdělení Československé republiky. Já se však obávám, vážené dámy a pánové, že zde od počátku ani nebyla snaha o to, aby se našlo přijatelné řešení pro obě strany pro zachování společného státu - Československé republiky.

Byly zde vzneseny mnohé a mnohdy i oprávněné připomínky poslanců HZDS; a přiznám se i já, že v některých případech musím s nimi souhlasit. Porovnal bych to se situací v manželství, kdy došlo k určité manželské krizi, jeden z partnerů se snaží druhému partnerovi vysvětlit, co jej trápí, co se mu na druhém partnerovi nelíbí apod. Jestliže však druhý partner k takovýmto debatám a diskusím přichází s postojem, jak již tady bylo také řečeno, "buď to bude po mém, nebo se rozejdeme", nedivím se, že i druhý partner ztrácí chuť po společném soužití. Taková situace bohužel se vyvinula již od počátku jednání mezi ODS-KDS a HZDS.

V poslední době, a to je možná v této chvíli jediné, co mě mrzí, že se na to nepoukázalo, v poslední době se nám zde, alespoň to platí pro českou stranu, objevil staronový problém. A tím je tak zvaná otázka Sudet. Rád bych se zeptal pánů poslanců ODS, protože, jak už jsem řekl, je to především v této chvíli problém české strany. Ptám se pánů poslanců z ODS, zda-li v případě rozdělení Československé republiky jsou ochotni, a zda jsou vůbec schopni zajistit celistvost případně nově vzniklé samostatné České republiky. Poněvadž, jak již jsem řekl, stávající situace mě velice připomíná politiku třicátých let. Tak jako tehdy i dnes dochází ke snahám o rozdělení Čech a Slovenska, opět se nám vyrojí požadavky na navrácení území a majetku tzv. Sudet, tedy českého pohraničí. Bohužel, stejná situace, jaká se vyvíjela ve třicátých letech, se vyvíjí i dnes.

Bohužel, v dnešní pestré přehlídce názorů a projevů zde mi chybí jedna připomínka. Možná že jsem to nepostřehl, ale domnívám se, že zde nepadlo konstatování, proč se dnes nacházíme v takové situaci, v jaké nyní jsme. Položme si, vážené dámy a pánové, otázku, proč vůbec dochází k dnešním sporům v otázce státoprávního uspořádání a proč je zde vůbec snaha prosadit tuto myšlenku rozdělení republiky. Podle mého názoru jsou tady jen dvě skutečné příčiny, proč k tomu nyní došlo a dochází. Především, a řekl jsem to již na předešlé společné schůzi Federálního shromáždění, bohužel musím to opakovat i dnes, je to neúspěch ekonomické reformy prováděné Václavem Klausem a jeho stranou ODS. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Znovu prosím zvláště dámy na galerii, aby se zdržely vlastních projevů.

Poslanec SN D. Malíř: Jak již řekl, především je to neúspěch ekonomické reformy. Avšak velice často se zde snaží někteří páni poslanci poukázat na snahu ve vstupu do vyspělé západní Evropy. Jenže, vážené dámy a pánové, na vašich místech by v západní demokracii lidé neúspěšní již dávno se zbavili svých míst. Vy bohužel tak nečiníte, na místo toho jste ochotni a schopni se držet svých míst i za takovou cenu, jako je případný rozpad státu, aniž byste dali možnost projevit skutečnou vůli a názory občanům této republiky.

Pro mne a pro náš poslanecký klub Republikánské strany, jak již jsme mnohokrát dali najevo, je jedinou přijatelnou možností vyjádřit tuto otázku referendem. Jestliže se někdo snaží namluvit, že otázka referenda nebo vyhlášení referenda je nepřijatelné, jsou s tím spojeny velké finanční výdaje apod., občané nejsou schopni se kladně, rozumně a zodpovědně se k tomuto problémy vyjádřit, pak to pokládám bohužel za obyčejnou demagogii a lež.

Pochopitelně, že žádná politická strana, nikdo z nás, nemá právo bránit jednomu z obou národů ve snaze o vlastní svrchovanost, o vlastní samostatnost. Jenomže, vážené dámy a pánové, oháníte se mnozí z vás zde mandáty, ale v tak zásadní otázce při tom odmítáte dát možnost občanům této republiky.

Jestliže někdo z vás, ať již zástupci české strany, především vládnoucí koalice ODS-KDS nebo politická strana HZDS na Slovensku, jestliže jste si skutečně jisti, že naše národy touží po rozdělení, pak nechápu, proč se tolik bráníte vyhlásit referendum.

Rovněž bych chtěl ještě poukázat na vystoupení jednoho z mých předřečníků, myslím, že to byl pan kolega z HZDS, kdy se nám snažil namluvit, pokud to mohu takto obecně říci, že vlastně zákonodárný orgán, jakým je Federální shromáždění, nemá již do tohoto problému co mluvit. Já vás chci upozornit, dámy a pánové, že stejně jako poslanci do ČNR a SNR, stejně tak i poslanci do FS byli voleni a zvoleni týmiž občany, jakými byli voleni poslanci do obou národních rad. A musíme vzít do úvahy skutečnost, že ještě je stále nejvyšším zákonodárným orgánem Federální shromáždění. Jestliže se někdo v tak závažné otázce, jako je rozdělení federace, snaží tento orgán z tohoto problému jakýmkoli způsobem odsunout, zbavit ho možnosti se k tomuto vyjádřit, pak se na mne, vážené dámy a pánové, nezlobte, ale pokračujeme opět na té cestě, po které se naše republika ubírala více než čtyřicet let, to znamená cestou totality.

Je velice těžké zde hovořit a přitom vyjádřit něco nového, protože spousta věcí zde již byla řečena, spousta návrhů. Nerad bych se vážené dámy a pánové opakoval, a proto mi dovolte, abych uzavřel můj poměrně krátký projev jedinou myšlenkou. Ať již dopadne otázka státoprávního uspořádání jakkoliv, ať už dojde k rozpadu federace, nebo nedojde, ujišťuji vás pánové, že vyhraná bitva ještě neznamená vyhranou válku. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Děkuji panu poslanci. Jeho projev byl devítiminutový. Slovo má kolega poslanec Ryška, připraví se poslanec Sviták.