Federální shromáždění ČSFR, 1992 – 1992 Společné schůze SL a SN

Pozeral som sa na ďalšie veci, ktoré ovplyvňujú celú politiku štátu. Miera nezamestnanosti klesla za prvý polrok 1992 o 1 %, zo 6,6 % na 5,5 % v porovnaní s rokom 1991, ale prehĺbil sa rozdiel medzi Slovenskou republikou a Českou republikou. V Českej republike je 2,7 %, v Slovenskej republike 11,3 % z použiteľných pracovných síl alebo zdrojov.

Podobné je to u uchádzačov o zamestnanie. V celej ČSFR 424 tisíc, v Českej republike 141 tisíc, v Slovenskej republike 282 tisíc. Je to pomer 2:1, ale keď hovoríme o delení majetku, je to v opačnom pomere.

Rast životných nákladov oproti mesiacu decembru 1991 v domácnostiach zamestnancov 3,1 %, u družstevných roľníkov 2,7 %, u dôchodcov 2,1 %. Vieme, že ceny boli vysoké už predtým.

Tak je to aj keby sme porovnávali reálne mzdy. Nechcem sa tým zaoberať, bolo to tu dostatočne rozobrané, najviac reálne mzdy poklesli zasa u poľnohospdárov. Situácia je taká, že väčšina poľnohospodárskych podnikov už nemá budúci mesiac na výplaty, ale pracovať budú musieť ďalej.

Prekvapuje ma najväčší pokles vo výrobe dopravných prostriedkov - 37,8 %. Ja myslím, že také vozidlá ako tatra, liaz, škoda reprezentovali našu republiku na rôznych pretekoch a podobne, teda nemali by mať problémy s odbytom. Mám dojem, že sú tu nejaké zámery konkurencie spoza našich hraníc vytlačiť nás z trhu.

Veľmi skepticky sa človek pozerá na export. Vzrástol vývoz nerastných surovín, papierenský priemysel. Čo nám robí papierenský priemysel - ničí životné prostredie, likviduje naše lesy. Ďalej koks, energeticky náročné plastické hmoty. Mali by sme sa bez emócií - pravica, ľavica - začať vážnejšie zaoberať vývojom našej ekonomiky.

Pán podpredseda vlády Filkus povedal, že sa u obyvateľstva prejavuje sklon k úsporám. Jedni si môžu tento sklon vysvetľovať tak, že sa posilňuje pozícia našej koruny, druhí si to môžu vysvetľovať tak, že ľudia nemajú dôveru v budúcnosť a v ďalší vývoj našej ekonomiky, tak šetria peniaze, aby mali na nájomné, potraviny a na takzvané združené inkaso, teplo a podobne.

Rastie dovoz potravín, predovšetkým nápojov. Naši poľnohospodári - alebo potravinársky priemysel - možno nemajú takú kvalitnú obalovú techniku, ale myslím, že kvalita výrobkov je zrovnateľná. To je tiež na zamyslenie.

Došlo k zvýšeniu zadĺženosti ČSFR za druhý štvrťrok o 924 miliónov dolárov a celkový dlh je 9,781 miliardy dolárov. Treba sa podívať, načo to čerpáme, či berieme úvery na technológiu alebo niečo iné. Ide o to, aby sa finančné prostriedky efektívne vracali späť. Je možné, že to skôr prejeme alebo niekde inde znehodnotíme.

Ja nie som politik a po skúsenostiach z tejo budovy by som ním ani nechcel byť, ale mám taký dojem, že nacionalizmus sa dá vypestovať šikovne riadenou finančnou a hospodárskou politikou. Keď sa tak pozerám na konverziu, čo sme urobili? Nahradili nás Poliaci, Bulhari, Nemci. Keď sa nadväzne pozerám na mieru nezamestnanosti , je to vážna vec a mali by sme sa radšej zaoberť tým, ako inými, nepodstatnými vecami.

poslanec Klein

Podľa mňa ekonomika nemá ani ľavicu ani pravicu, ale len výsledky, ktoré by sa mali odraziť na životnej úrovni obyteľstva a predovšetkým na zabezpečení blahobytu. Ďakujem vám za pozornosť. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Kleinovi. Ďalej je do rozpravy prihlásený poslanec Valenčík, po ňom sa do rozpravy prihlásil poslanec V. Šilhán.

Poslanec SL R. Valenčík: Vážený panepředsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Souhlasím s myšlenkou, kterou řekl v závěru svého vystoupení předřečník, že ekonomika by neměla být ani pravá, ani levá, ale že by to měli být především výsledky.

Myslím si, že především ekonomické otázky by měly být zbaveny ideologizace. Trochu mě mrzelo v závěrečném vystoupení pana místopředsedy vlády Filkuse, že obvinil některé poslance opozice z přílišné ideologizace problémů. Podle mého názoru, ve všech vystoupeních, která v rozpravě zazněly, známky ideologizace nebyly, protože konstatovat určitá fakta znamená konstatovat fakta, a rozhodně to není ideologizace. Spíše se obávám tvrzení toho typu, že existuje jediná možná alternativa transformace apod., že toto právě v sobě už zárodky ideologizace nese. Ale o tom nechci hovořit.

Myslím si, že po tom všem, co jsme vyslechli, jsou korekce ekonomické reformy naléhavě nutné a nezbytné. Opozice, která otázku ekonomické reformy nechápe prestižně, ale cítí zodpovědnost i za sociální postavení těch, kteří ji volili, je pro korektní spolupráci při hledání optimálních cest.

Pokud se týká hodnocení vlády, jejíž zprávu o rozpočtu projednáváme (tedy té minulé vlády), rozhodně nelze říci, že by se jednalo o vládu, která by nebyla výkonná. Rozhodně se nejedná o vládu, která by byla málo cílevědomá. Myslím, že jde o pozitiva, která je potřeba ocenit.

Snad jediné, co by se jim mohlo vytýkat, kromě toho nejdůležitějšího, tedy otázky, zda zvolila tu správnou koncepci transformace ekonomiky je, že věnovala malou pozornost komplexní legislativní ochraně ekonomiky. Ale i to souvisí s jejím názorem na způsob vzniku majetkově silných vrstev, které by měly k oživení ekonomiky přispět.

Problém je však, podle mého názoru, v samotné koncepci transformace. Zejména v tom, že tato koncepce vyšla ze špatného odhadu mezinárodního kontextu vývoje ekonomiky. Co mám na mysli? Řeknu to zjednodušeně, ale pokud možno názorně. Vládní koncepce předpokládá, že radikální transformace ve směru otevřené tržní ekonomiky vytvoří podmínky pro příliv zahraničního kapitálu, který bude motivován existencí levné pracovní síly. Pracovní síly kvalifikované a možnosti působit v relativně civilizovaném prostředí s vysokou vyspělostí infrastruktury a současně nízkou měrou internacionalizace ekologických nákladů.

Neříkám, že v určitém stavu mezinárodní ekonomiky by toto východisko nebylo oprávněné. Bohužel, svět je dnes v poněkud jiné situaci, která není patrně přechodná. Stále zřetelnějším se stává fakt, že svět v současné době prochází globální odbytovou krizí a že globální odbytová krize se stává jedním z dominantních globálních problémů celé civilizace jako takové. Je to dáno charakterem inovačních procesů. Tím, že v důsledku vědeckotechnického pokroku velmi dynamicky probíhají inovace, které šetří pracovní sílu, zatímco nejsou ani náznaky inovací, které by vytvářely nové potřeby, které by generovaly poptávky a následně výrobu.

V mezinárodní ekonomice se tak setkáváme s fenoménem velmi cynického exportu vnitřních odbytových problémů z více vyspělých zemí do zemí méně vyspělých. Tímto nejsou ohroženy dnes již jen rozvojové země, není ohrožena jen celá zóna, která vznikla rozpadem bývalého východního, nebo chcete-li socialistického bloku, tím jsou ohroženy i vyspělejší země samotné. Právě v poslední době jsme svědky toho, jak se tyto problémy přenášejí i do vztahů evropské dvanáctky. Tyto problémy podle mého odhadu, podle mých znalostí, budou narůstat.

Světová ekonomická centra, vyspělé regiony, nemají v současné fázi vývoje světové ekonomiky jinou šanci, než se chovat bezohledně, než ve prospěch udržení vlastní stability hledat cesty zbavování se vlastních odbytových přebytků i za cenu destability celých regionů, za cenu poklesu výroby v těchto regionech a následně i za cenu poklesu koupěschopné poptávky v těchto zemích; poklesu, který tuto krizi následně reprodukuje. Zkrátka, a nechápejte to nyní opravdu politicky, celá naše země (stále ještě ji chápu jako zemi českou a slovenskou) se pohybuje v nepříliš příznivém prostředí a jdeme do velmi nepříznivého stadia vývoje celého světa.

Z tohoto hlediska si myslím, že by ve spolupráci všech politických sil, ale i těch, kteří vidí problémy jinak než politicky, a možná že je to dobře, se našly cesty, jak tímto obdobím proplout tak, aby občané naší země měli právo na důstojný život, abychom předešli destabilitě. Nebudu dále rozvádět tyto myšlenky, které patří spíše na půdu odborného projednávání, spíše dám k přednesené zprávě pozměňovací návrh, který má za účel iniciovat aktivitu právě v tomto směru.

Navrhuji do usnesení následující: "Federální shromáždění na základě projednání zprávy o plnění státního rozpočtu federace a souhrnu státních rozpočtů za I. pololetí 1992 doporučuje federální vládě iniciovat reprezentativní odborné posouzení stavu ekonomiky, průběhu ekonomické reformy a případně i jejich nezbytných korekcí."

Myslím, že je to doporučení, kterému je těžko možno něco vytýkat, co se týká ideologizace, a při hlasování o něm bychom se neměli řídit ideologickými hledisky. Myslím si, že je nanejvýš naléhavé a nutné, aby k takovémuto posouzení, kdy dáme hlavy dohromady a pokusíme se najít co nás spojuje, došlo co nejdříve. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem kolegovi Valenčíkovi. Teraz vystúpi v rozprave pán poslanec Šilhán. Pripraví sa poslanec Bartakovics.

Poslanec SL V. Šilhán: Pane předsedající, dámy a pánové, pokusím se ve stručnosti upozornit na některé věci, o kterých si myslím, že jsou důležité.

Nejdříve bych chtěl říci, že se obávám, že pololetní zpráva o plnění státního rozpočtu je asi poslední, kterou tento parlament projednává. Pokud se týká hospodaření státu, jak ho známe a jak v současné době funguje. V této souvislosti chci upozornit na jednu věc. Z posledního jednání ČNR zazněl signál české vládě, že je nutné podat návrh na přepracování zákona o státním rozpočtu České republiky. To samozřejmě nutně vyvolá celý řetěz změn a opatření. Jakmile to bude českou vládou předloženo, nemůže k těmto změnám zůstat lhostejná ani federální vláda, a zdá se mi také, že ani ne slovenská vláda. Tak to je první upozornění, které jsem chtěl učinit.

Samozřejmě, že si přeji, aby projednání tak závažné otázky, jako je státní rozpočet, jeho změny nebo jeho plnění bylo předmětem naprosto seriózního, korektního a velmi kvalifikovaného projednání a expertizy. Myslím, že to nejsou oblasti, ve které by se měly příliš střetávat stranickopolitické zájmy, ale že to jsou oblasti, které se dotýkají každého občana bez ohledu na to, které straně fandí.

To znamená při projednávání rozpočtu myslím, že nestojí před námi úkol získávat budoucí voliče, a když, tak jen seriózností přístupu k tomu, čemu říkáme hospodaření státu.

Chtěl bych zde říci jednu důležitou věc, myslím, že důležitou. Když začalo období transformace našeho hospodářství na nový typ hospodářského systému, tak státní rozpočet hrál velmi významnou, konkrétní úlohu. Zejména se zdůrazňoval jeho restriktivní charakter - to bylo v roce 1990 - a v roce 1991 dokonce s přebytkem. S tím souvisela politika odbourávání dotací podnikům a mnoho jiných věcí, které obsahovala tehdejší hospodářská politika. Pro tento rok byla vyslovena filozofie vyrovnaného rozpočtu. Ovšem vyrovnaný rozpočet v situaci celkového poklesu hospodářské aktivity nefunguje jinak než restriktivně. Má restriktivní úlohu. To, že funguje restriktivně a současně to, že disponuje menšími zdroji, než tomu bylo dříve, staví hospodáře a šéfy státu, zejména výkonnou moc, před zcela mimořádné úkoly, které jsou dosavadní hospodářskou politikou v určitém ohledu neřešitelné.

Podivuji se nad tím, že je z lavic vládních představitelů vyslovován nepříliš argumentovaný oficiální optimismus, pokud se týká hospodářského rozvoje. Dovolte, abych ukázal na některá čísla, která sice nejsou obsahem zprávy o plnění státního rozpočtu, ale jsou to čísla, která jsou velmi významná. Jsou to čísla, která charakterizují ekonomické aktivity za období leden až červen 1992 proti stejnému období předchozího roku.

Hospodářské výkony v prvním pololetí 1992 v České republice představují 85 %, ve Slovenské republice 75,3 %, čistá produkce v ČR 79,4 %, v SR 70 % ve srovnání s prvním pololetím minulého roku. Zisk v České republice dosáhl 55,4 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, ve Slovenské republice 31,6 %.

Materiálové náklady, které celkem sledují pohyb výkonů, se pohybují takto: 86,9 % v České republice a 75,1 % ve Slovenské republice. Přitom považuji za nejvážnější skutečnost, že celkové náklady, které obsahují souhrn mezd materiálových nákladů, a ostatní náklady, dosáhly v České republice 90,1 % a ve Slovenské republice 81,3 % jejich úrovně v pvním pololetí minulého roku. Zkuste porovnat tato čísla. Myslím, že při analýze těchto čísel, to znamená srovnání výkonů, čisté produkce, zisku jejich dynamiky a vývoje s obecnými nebo materiálovými náklady, že srovnání těchto čísel je velmi, velmi neuspokojivé a varující.

Chtěl bych říci, že v těchto číslech je skryta časovaná bomba inflace. Nemůže to být ani jinak, jestliže souhrnné náklady klesají pomaleji než výnosy, jak na jednotku produkce rostou. To není výrazem ničeho jiného než poklesu produktivity práce, mizerné hospodárnosti s energií, hmotami a se vším, co k výrobě patří. To nejsou čísla zanedbatelná, to sice nejsou čísla makroekonomických agregátů měnových, rozpočtových atd., ale jsou to čísla, která s tím mají velmi co dělat, která jsou s těmito agregáty v úzké souvislosti. Myslím, že hospodáři ve vládě by se nad tím měli důkladněji zamyslet, než jak to jejich spokojené tváře někdy ukazují.

Na co jsem chtěl poukázat v diskusi o rozpočtu?

Abychom se nezaujatě pokusili analyzovat všechno to, co s hospodářstvím souvisí, protože všechny výsledky našeho hospodaření, a my na to máme vliv zákonodárnou činností a vláda svou výkonnou mocí, všechno to podstatně ovlivňuje život našeho občana, a to je pro nás nesmírně důležitý faktor. Nemám, s ohledem na to, že považuji jednání o státním rozpočtu za jedno z posledních jednání našeho shromáždění, v této věci žádný konkrétní návrh. Považuji však za nutné upozornit na některé souvislosti hospodářského vývoje, především státního rozpočtu a neuspokojivé ekonomické aktivity, které jsou v rozporu a mohou ohrozit optimistické naděje hospodářských představitelů ve vládě. To je všechno. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Šilhánovi. Teraz pozývam do rozpravy pána poslanca Bartakovicsa Istvána, po ňom vystúpi poslanec Jiří Čejka a potom poslanec Peter Švec, ktorý je posledným písomne prihláseným.

Poslanec SL Š. Bartakovics: Vážený pán predsedajúci, vážený parlament! Z plánu kontrolnej činnosti Federálneho ministerstva kontroly vyplýva, že svoju kontrolnú činnosť zameriava na zákonnosť, na účinnosť a na hospodárnosť pri používaní verejných finančných prostriedkov zo štátneho rozpočtu. Z titulu uvedených zásad by malo sledovať aj to, ako sú využívané finančné prostriedky, vyčlenené z federálneho rozpočtu na rok 1992 pre národnostné menšiny a pre regionálny rozvoj. Pod tým titulom boli do slovenského rozpočtu vyčlenené finančné prostriedky v objeme 3,3 miliardy korún a pri prerokovávaní štátneho rozpočtu ČSFR na rok 1992 koncom minulého roka požiadavka viacerých poslancov na položkovitú špecializáciu využitia uvedenej finančnej čiastky nebola akceptovaná. Preto podávam nasledujúci návrh do uznesenia:

posl. Bartakovics

"Federálne ministerstvo financií poskytne Federálnemu zhromaždeniu položkovitý prehľad využitia finančnej čiastky 3,3 miliardy korún pre potreby národnostných menšín a pre regionálny rozvoj."

Vážený parlament! Chcel som sa venovať aj hospodárskym problémom, najmä v oblasti poľnohospodárstva, ale odstúpim v tom zmysle, ako nás upozornil pán predseda, lebo to bolo už dostatočne rozobrané. Ďakujem pekne.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem aj ja poslancovi Bartakovicsovi. Prosím teraz kolegu Jiřího Čejku, aby predniesol svoje vystúpenie a po ňom sa pripraví pán poslanec Peter Švec.

Poslanec SL J. Čejka: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vzhledem k tomu, že již hodně věcí zde bylo řečeno, a především mnoho z mého plánovaného vystoupení řekl pan kolega Rodr, chtěl bych se pouze zaměřit na záležitost týkající se struktury našeho vývozu.

Jak již bylo v předešlých slovech vyřčeno, struktura našeho vývozu ustupuje od tradičních produktů a začíná naplňovat státní pokladnici především vývozem energií, ať v přímé formě, nebo v nepřímé formě, ve formě surovin a výrobků energeticky náročných.

Jak již tady bylo dále zmíněno, to vše nese dosti neúnosnou ekologickou zátěž na obě naše republiky. Proto se domnívám, že by bylo vhodné, a navrhuji, aby usnesení uveřejněné v tisku 83 bylo rozšířeno v bodě 3. o větu: "Upozorňuje na dále nevyhovující vývoj ve struktuře vývozu." A protože už je pozdní odpoledne, děkuji za pozornost a končím své vystoupení.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Čejkovi. Odovzdajte, prosím, pozmeňujúci návrh spravodajcovi, aby sme ho mohli zaevidovať a hlavne rozmnožiť pre všetkých poslancov, pretože pozmeňujúcich návrhov je viac.

Teraz prosím pána poslanca Petra Šveca, ktorý, ako som už uviedol, je posledným písomne prihláseným.

Poslanec SL P. Švec: Ja som sa prihlásil len preto, lebo som nemal istotu, že s faktickou pripomienkou nepresiahnem dve minúty. O čo ide? Prítomný spravodajca výboru konštatoval záver výborov branných a bezpečnostných k rozpočtovým položkám kapitoly Federálneho ministerstva vnútra. Suché vyjadrenie znie, že výbory branné a bezpečnostné nesúhlasia s nákupom lietadiel Challenger. Myslím si, že takéto vyjadrenie v skutočnosti nehovorí, o čo vlastne ide, a preto by som to rád vysvetlil.

Pri rokovaní výborov sme zistili - samozrejme, že aj osobne som to zistil - že z rozpočtu pre kapitolu Federálneho ministerstva vnútra bolo podľa nariadenia vlády z januára 1992 ministerstvo povinné uvoľniť čiastku zhruba 90 miliónov korún, ktorá je ako záloha na nákup týchto Challengerov v hodnote niekoľkosto miliónov korún. Je to nákup pre - ja to nazývam kráľovskými letkami - kráľovskú letku alebo hradnú letku. Nech to nazve kto chce ako chce, to je v podstate takmer do osobného vlastníctva bývalého pána prezidenta Havla. Myslím, že sme posledný štát na svete - pokiaľ viem, je to len Rumunsko, ktoré má vôbec tieto kráľovské hradné letky. Všade na svete prepravu predstaviteľov uskutočňuje armáda. Ako pilot môžem povedať, že hoci lietadlá Challenger sú kvalitné, myslím, že ako štát, ktorý sa nachádza na pokraji prepadnutia medzi rozvojové krajiny, na to nemáme vôbec financie a vôbec morálne právo. Ani tento parlament, aby takýto nákup podporoval.

Okrem toho si dovolím tvrdiť, že postup, akým boli tieto peniaze uvoľnené, bol protizákonný. Preto sme navrhli, aby finančné položky - samozrejme, nie zaevidované - na nákup tejto techniky sa hradili z hradného rozpočtu, čiže z rozpočtu Hradu alebo prezidentskej kancelárie. Pán Dobrovský, ktorý sa vyzná v obrane - ako tvrdil, hoci ma nikdy nepresvedčil - môže na tom pracovať, aby hľadal tie položky. Myslím, že Hrad, keďže je dnes neobsadený, na to peniaze nájde.

Ja myslím, že v takom prípade, keď budete posudzovať - podľa mňa to ide do uznesenia branného a bezpečnostného výboru - budeme odhlasovávať tieto body, treba, aby ste i tento faktor brali do úvahy, že je to v záujme ľudí, národa alebo národov, aby vedeli, že tu došlo k podvodníckemu nákupu a myslím, že je našou povinnosťou poslancov hlasovať proti takémuto postupu. Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Petrovi Švecovi, poslancovi Snemovne ľudu, ktorý bol posledným prihláseným.

Kto sa ešte chce vyjadriť k predloženej správe vlády? (Nikdo se nehlásil.) Už nikto sa nechce vyjadriť.

Vyhlasujem rozpravu za skončenú. Udeľujem záverečné slová, predovšetkým podpredsedovi federálnej vlády pánovi Filkusovi.

První místopředseda vlády ČSFR R. Filkus: Zďaleka som si nekládol za cieľ, aby som zhrnul všetko, čo som počul, to by sme tu ešte niekoľko dní sedeli. Na každý pád som si rozkategorizoval príspevky, najmä z toho pohľadu, aby to prispelo k tomuto materiálu, či ho schválime alebo neschválime.

Po prvé si myslím, že minister financií Klak má ešte priestor, na čo odpovedať - nemyslím ústne, písomne, ale vo svojej práci - najmä na také veci, ktoré súvisia s celým procesom oživenia, s dynamikou vývozu v súlade s globálnou ponukou a dopytom atď.

Ďalší je balík takých problémov, ktoré sú veľmi všeobecné a sú - samozrejme - názorom toho-ktorého poslanca. To im ja neberiem a nemám ani v úmysle im v rámci tohto slova odpovedať.

Ale na čo treba upozorniť niektorých poslancov, to je oblasť konjunkturálneho vývoja ekonomiky, tak ako sa u nás realizuje ovplyvňovaním ponuky a dopytu. Príklad: keď viem, že som v priebehu jedného roka ovplyvnil dopyt spôsobom cez reštrikciu, cez monetaristické prístupy, s cieľom stabilizácie ekonomiky a teraz viem, že je treba oživiť a chcem vedieť, v akom som stave, tak to určite nemôžem porovnávať so stavom v roku 1989. A všetci tí, ktorí porovnávajú a prichádzajú s číslami a hovoria, ako to bolo v roku 1989 a ako to vyzerá teraz - to je zavádzajúce, mylné, neodborné - mali by ďalej o tom uvažovať, pretože naozaj v našom transformačnom procese je rozhodujúce kratšie obdobie a v ňom musím posudzovať, čo sa deje s pohybom ponuky a dopytu. My sme od roku 1989 vstúpili do nejakého transformačného procesu, ktorý nás privedie k trhu a v súčasnosti nemôžeme porovnávať výsledky z toho minulého obdobia s výsledkami obdobia terajšieho. Je vhodné porovnávať trhové podmienky s trhovými a potom, samozrejme, prídeme k iným záverom. To doporučujem, to je ale vec uplatnenia autority rozumu - u každého, kto ju rešpektuje.

Chcem reagovať na také veci, že keď pripustím skutočnosť, že prostredníctvom stavebníctva sa mi podarilo urobiť ako - tak nejaké malé krôčiky k oživeniu, neviem, prečo by som sa mal pozastavovať nad tým, či je zlé, keď naši stavbári idú von a prinesú kapitál, a nielen oni, podnikatelia, ale aj ich jednotliví pracovníci a uložia ich tu. Kiež by toho bolo čo najviac a vo veľkej miere. To je predsa to, čo chceme. Keď hovoríme, že jedným z faktorov procesu oživovania je zintenzívniť proces vlievania zahraničného kapitálu, tak aj toto je jedna z jeho ciest.

první mpř. vlády ČSFR R. Filkus

Nakoniec tá štvrtá skupina problémov je tá, ktorá navrhuje bezprostredné návrhy na zmeny uznesení. A to vy nakoniec posúdite samotným hlasovaním a tým sa k tomu vyjadríte. To je všetko. Ďakujem pekne.