Kým dostane slovo spravodajca, upozornil by som predstaviteľov
poslaneckých klubov, pokiaľ by chceli vystúpiť
za kluby, aby podali písomné prihlášky.
Zároveň upozorňujem aj ostatných poslancov
a poslankyne, ak sa chcú prihlásiť do diskusie,
aby odovzdali svoje prihlášky písomne.
Společný zpravodaj výborů SL L. Voleník:
Vážený pane předsedo, vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně, kolegové, dámy a pánové,
dostalo se mi té cti, a zároveň i trochu
smutné povinnosti, předstoupit dnes před
vás jako zpravodaj Sněmovny lidu k vládnímu
návrhu ústavního zákona o způsobu
zániku československé federace, který
jste obdrželi jako parlamentní tisk č. 72,
přičemž návrh usnesení ústavně-právních
výborů jste obdrželi jako tisk č. 99.
Jak se již zmínil zástupce předkladatele,
pan místopředseda vlády Čič,
návrh předloženého ústavního
zákona je skutečně velmi stručný
a obsahuje všeho všudy čtyři články.
Ale, oč je tento návrh útlejší,
o to - se domnívám -, že je závažnější
jeho obsah a vůbec význam tohoto ústavního
zákona, který máme dnes projednávat,
je naprosto mimořádný.
Vedle toho, že mám rýmu, čímž
se i omlouvám, pokud byste mi nerozuměli, jak bych
si přál, mám trochu i stín na duši
a dovolím si hned na začátku relativně
odbočit.
Když jsem totiž před dvěma lety a posléze
i letos kandidoval do Federálního shromáždění,
netušil jsem, že moje premiéra coby společného
zpravodaje Sněmovny lidu se odehraje právě
dnes a právě při projednávání
tohoto návrhu zákona, tak mimořádně
závažného pro nás všechny. Když
jsem totiž před dvěma lety nastupoval s ostatními
bývalými kolegy - teď mi odpusťte, použiji
příměr - na palubu korábu zvaného
"Federace", byl jsem plný entuziasmu a odhodlání,
co nejvydatněji přispět k tomu, aby se co
nejdříve pohnul ze stojatých vod uplynulého
čtyřicetiletí. Dlouhých dvacet let
se koráb sice honosil hrdým jménem "Federace",
ale za ta dlouhá léta mu shnil kýl. Když
jsme s ním pak vyjeli na volné moře, začalo
v něm podivně praštět, protože
byl stavěn pouze a jen na to, aby stál ve stojatých
vodách mezi opuštěnými skalisky. Loď
nejenže měla shnilý kýl, ale nebyla
vybavena žádnými záchrannými
čluny.
Takový byl náš stát, federace, jejíž
správu jsme v roce 1990 po prvních svobodných
volbách po druhé světové válce
převzali a taková byla a dosud, žel, je i Ústava
České a Slovenské Federativní Republiky,
která postrádá základní sebezáchovné
ústavní mechanismy.
zprav. Voleník
Bláhově jsme se domnívali, že když
na palubu lodi nastoupíme po letošních červnových
volbách s obměněnou posádkou, podaří
se nám její kýl společnými
silami opravit. Mezitím jsme se však ale dostali doprostřed
rozbouřeného moře národnostními
spory zmítané postkomunistické Evropy. A
shnilý kýl korábu se začal lámat
ve dví. Nezbývá nám tedy nic jiného,
nelze-li již zachránit samotný koráb,
nežli společně přiložit ruku k
dílu a urychleně, dokud se loď nepotopí,
vystavět alespoň vory, pltě, na kterých
bychom zachránili životy a pokud možno i majetek
všech pasažérů, kteří se
s námi v tuto osudovou hodinu na této lodi plaví.
A právě proto se domnívám, že
i přes námitku poslance Malíře, která
zde byla vznesena ohledně dnešního data, je
právě důležité dnes tento zákon
projednat tak, abychom předešli všem těm
apokalyptickým vizím, které nás pronásledují
v okolní postkomunistické Evropě. A takovým,
přiznejme si otevřeně, narychlo sestaveným
a možná i nevzhledným záchranným
člunem je i návrh zákona, který dnes
začalo projednávat toto ctěné plénum.
Přesto věřím, že to je člun
natolik bezpečný, že nás všechny
bez vážnějších nehod dopraví
k pevnému břehu.
Vím, existují námitky, že to není
záchranný člun, nýbrž torpédo,
které má za úkol zlikvidovat federaci. Já
se domnívám, že to torpédo, které
míří ke korábu "Federace",
vypustil někdo úplně jiný, než
jsme my, kteří dnes možná o tomto zákonu
zde jednáme.
A navíc se domnívám, že koráb
skutečně kýl má shnilý a že
se rozpadne i bez toho, že by někdo na něj
takové torpédo vypouštěl. A to, jak
rychle a bezpečně se dostaneme na suchou zem, jak
rychle vybředneme ze stávající ústavní
krize, závisí na každém z vás,
co tu sedíte. Na tom, jak kvalitní ústavní
zákon dnes, respektive tento týden, dokážeme
přijmout.
Prosím vás proto, abyste projednávání
tohoto zákona věnovali skutečně maximální
pozornost a přistupovali k jeho projednávání
s mimořádnou odpovědností. Já,
jakožto zpravodaj Sněmovny lidu, a koneckonců
i doktor Cuper, který je zpravodajem Sněmovny národů,
se pokusíme být při této plavbě
lodivody a zdárně vás provést všemi
úskalími tohoto zákonného návrhu,
a případně vás upozornit na nejostřejší
hroty skal, byť jsou skryty pod hladinou moře.
Pokud jde o mou vlastní zpravodajskou zprávu, v
prvé řadě je mojí zpravodajskou povinností
vás seznámit se stanoviskem právního
konzultanta, doktora Kovaříka, k předmětnému
zákonnému návrhu, t.j. k návrhu, který
jste obdrželi jako tisk č. 72.
Za druhé. Považuji za nezbytné vás seznámit
se stanoviskem národních rad a poté i se
stanovisky výborů Federálního shromáždění.
Těžiště mé zprávy by mělo
být věnováno projednávání
tohoto zákonného návrhu v ústavně-právních
výborech, tedy ve výborech garančních.
Tam si dovolím vás nejen seznámit s průběhem
jednání, ale především upozornit
na nejmarkantnější úskalí, s
nimiž jsme se při projednávání
v ústavně-právních výborech
setkali.
Nyní, jestli dovolíte, přikročím
k předběžnému stanovisku právního
konzultanta pana Kovaříka.
Obecně upozorňuje pan doktor Kovařík
na to, že se jedná vlastně o ústavní
zákon s tím, že tento zákon se do určité
míry dotýká i ústavního zákona
č. 327/1991 Sb., o referendu. Zejména je upozorněno
a akcentována otázka spojená s tím,
že zatím podle platné ústavně-právní
úpravy je referendum jediným možným
způsobem vystoupení z federace. Je to tak koneckonců
zakotveno právě v mnou citovaném zákoně
o referendu. Na tyto a ještě další drobné
kolize upozornil pan doktor Kovařík.
Otázka další souvisí i s úpravou
řešení přechodu majetku z vlastnictví
ČSFR na právní nástupce s tím,
že tato otázka je v ústavním zákoně
o referendu sice svěřena ústavnímu
zákonu Federálnímu shromáždění
- je tomu věnováno i samostatné ustanovení
ústavního zákona o referendu - ale zákonný
návrh, který máme před sebou, tuto
otázku řeší do určité
míry trochu jinak - ustanovením článku
druhého.
To by bylo zhruba to nejpodstatnější, na co
upozornil pan doktor Kovařík ve své zprávě.
Nyní, jestli dovolíte, přistoupím
k předběžným stanoviskům národních
rad, respektive výborů národních rad
k tomuto zákonnému návrhu.
Pokud jde o Slovenskou národní radu, tam zákonný
návrh projednaly tyto výbory: ústavně-právní
výbor, výbor pro státní správu,
územní správu a národnosti, výbor
pro petice, právní ochranu a bezpečnost,
zahraniční výbor, národohospodářský
a rozpočtový výbor, výbor pro zemědělství,
lesní a vodní hospodářství,
výbor pro vzdělání, vědu a
kulturu, výbor pro zdravotnictví a sociální
věci a konečně výbor pro životní
prostředí a ochranu přírody.
Nyní, jestli dovolíte, seznámím vás
s jednotlivými stanovisky výborů Slovenské
národní rady. Pokud jde o výbor ústavně-právní,
ten ve svém usnesení č. 20 ze 16. září
t.r. souhlasí s vládním návrhem ústavního
zákona o způsobu zániku České
a Slovenské Federativní Republiky s návrhem
určitých změn a doplňků.
Za prvé - v § 2 odst. 2 navrhuje znění:
"Ústavní zákon Federálního
shromáždění, kterým se schvaluje
Deklarace Federálního shromáždění
podle § 1 písm. a) a Dohoda České republiky
a Slovenské republiky v případech uvedených
v § 1 písm. b), c) a d):
a) ustanoví přenesení působnosti České
a Slovenské Federativní Republiky na nástupnické
státy
b) určí způsob přechodu majetku České
a Slovenské Federativní Republiky na nástupnické
státy."
V § 4 doporučuje, aby zákon, t.j. článek
čtvrtý tisku 99, nabyl účinnosti dnem
vyhlášení.
Pokud jde o usnesení výboru Slovenské národní
rady pro státní správu, územní
správu a národnosti, i tento výbor svým
usnesením č. 9 z 16. září t.r.
souhlasí s vládním návrhem ústavního
zákona a doporučuje, aby tento tisk byl projednán
spolu s připomínkami, které jsou uvedeny
v tomto usnesení:
1. V § 1 písm. b) za slova "Slovenské
národní rady" doplnit text "kterou schvaluje
Česká národní rada a Slovenská
národní rada".
2. V § 1 písm. d) v druhém řádku
text za slovem "republiky" nahradit slovy "na základě
usnesení Slovenské národní rady a
nebo České národní rady".
3. V § 3 ve třetím řádku za slovy
"vzájemných poměrů" vložit
slovo "a nebo".
Výbor Slovenské národní rady pro petice,
právní ochranu a bezpečnost svým usnesením
č. 16 také ze 16. září t.r.
souhlasí s vládním návrhem a v podstatě
doporučuje pouze jedinou změnu, a to v § 3
za slova "oprávněná jednat" vložit
slova "a uzavírat smlouvy".
Co se týče výboru zahraničního
Slovenské národní rady, ten také souhlasí
svým usnesením č. 18 ze 17. září
letošního roku s předloženým návrhem
ústavního zákona a doporučuje, aby
byla do návrhu zapracována určitá
nová, respektive pozměněná ustanovení.
V § 1 první větu za slovem "zanikne"
rozšířit o text "na návrh národních
rad".
V § 1 písm. b) mezi slova "rady a nebo"
vsunout text "kterou schvalují národní
rady ústavním zákonem".
V § 1 písm. d) přesně specifikovat výklad
pojmu "jinak".
A konečně - v § 3 mezi slova "oprávněných
a jednat" vložit slovo "vzájemně"
a mezi slova "jednat" a "před" vložit
slova "a uzavírat smlouvy".
Výbor národohospodářský a rozpočtový
Slovenské národní rady svým usnesením
č. 18 také ze 16. září t.r.
souhlasí s předloženým vládním
návrhem a doporučuje pouze v § 2 odst. 1 slova
"jakýmkoli způsobem uvedeným v §
1" vypustit.
zpravodaj Voleník
Další výbor Slovenské národní
rady je výbor pro zemědělství, lesní
a vodní hospodářství. Svým
usnesením č. 11 ze 17. září
rovněž tak vyslovuje souhlas s předloženým
vládním návrhem a navrhuje vlastně
nové znění § 3, čili článku
třetího tisku 99 a to by znělo takto: "Česká
republika a Slovenská republika jsou oprávněny
jednat a uzavírat smlouvy před určeným
termínem zániku České a Slovenské
Federativní Republiky o úpravě vzájemných
poměrů ve věcech, které náleží
do působnosti České a Slovenské Federativní
Republiky."
To jsou v podstatě všechny návrhy tohoto výboru,
a nyní bych se věnoval usnesení výboru
Slovenské národní rady pro vzdělání,
vědu a kulturu č. 14 ze 16. září
t.r.
Tento výbor souhlasí s vládním návrhem
a doporučuje v něm určité změny.
Pokud jde o čl. 1 písm. b) - nahradit novým
zněním. Písmeno b) by tedy znělo:
"Dohodou České národní rady a
Slovenské národní rady, kterou schválí
národní rady ústavním zákonem
anebo ..."
Za druhé. Pokud jde o čl. 1 písm. d), písm.
b) vypustit do konce věty text za slovy: "Z České
a Slovenské Federativní Republiky" a nahradit
tento text takovýmto zněním - "na základě
usnesení České národní rady
a Slovenské národní rady, které se
přijme formou ústavního zákona České
národní rady a nebo Slovenské národní
rady."
Za třetí. Co se týče odstavce druhého,
navrhuje tento výbor celý text odstavce druhého
nahradit novým zněním, které by znělo
takto: "Přenesení působnosti České
a Slovenské Federativní Republiky na nástupnické
státy a způsob přechodu majetku na nástupnické
státy upraví ústavní zákon
Federálního shromáždění.
Tento ústavní zákon se nevztahuje na případy,
kdy dojde k rozhodnutí podle § 1 písm. b),
c), d) a Česká republika a Slovenská republika
uzavřou dohodu o přenesení působnosti
a přechodu majetku České a Slovenské
Federativní Republiky na nástupnické státy."
Za čtvrté. To je čtvrtý pozměňovací
návrh tohoto výboru - ve druhém řádku
za slovo "jednat" vložit slova "a uzavírat
smlouvy" a za první větu zařadit novou
větu v tomto znění: "Takto uzavřené
smlouvy nabudou účinnost po zániku České
a Slovenské Federativní Republiky."
Další usnesení, které mám ze
Slovenské národní rady k dispozici, je usnesení
výboru pro zdravotnictví a sociální
věci č. 12 ze 17. září. Výbor
souhlasí s předloženým návrhem
a nedoporučuje žádné změny, čili
tak, jak byl předložen vládou.
A konečně poslední usnesení Slovenské
národní rady, které mám momentálně
k dispozici, je usnesení č. 11 z 16. září
výboru pro životní prostředí
a ochranu přírody. Také tento výbor
souhlasí s návrhem ústavního zákona
bez připomínek.
Omlouvám se, že jsem tak dlouho pročítal
veškerá ta usnesení Slovenské národní
rady, ale žel bohu nemám k dispozici tak jako z České
národní rady společné stanovisko Slovenské
národní rady k předloženému návrhu
ústavního zákona.
Pokud jde o Českou národní radu, tam návrh
ústavního zákona projednaly výbory
ústavně-právní, pro právní
ochranu a bezpečnost, výbor petiční,
pro lidská práva a národnosti, rozpočtový
výbor, hospodářský výbor, zemědělský
výbor, poté výbor pro sociální
politiku a zdravotnictví a zahraniční výbor.
Výbor pro veřejnou správu, regionální
rozvoj a životní prostředí a výbory
pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež
a tělovýchovu se návrhem ústavního
zákona nezabývaly.
Rozpočtový výbor České národní
rady, hospodářský výbor České
národní rady, zemědělský výbor
České národní rady, výbor České
národní rady pro sociální politiku
a zdravotnictví doporučují Federálnímu
shromáždění, aby vyslovil s předloženým
návrhem ústavního zákona souhlas.
Ústavně-právní výbor České
národní rady, výbor České národní
rady pro právní ochranu a bezpečnost a zahraniční
výbor České národní rady souhlasí
s vládním návrhem ústavního
zákona s následujícími připomínkami.
Pokud jde o čl. 1 odst. 1 písm. a) doporučují
tyto posledně jmenované výbory vypustit slova
"deklarací Federálním shromážděním
schváleno". Co se týče písm.
c) navrhují zmíněné výbory
upravit znění písm. c), pokud jde o začátek
věty, takto: "Na základě výsledků
referenda vyhlášeného na základě
..."
K čl. 1 písm. d) je uvedena tato připomínka:
Slova "jinak ústavně projevenou vůlí
České národní rady nebo Slovenské
národní rady" nahradit slovy "projevem
vůle České národní rady nebo
Slovenské národní rady". Jedná
se tedy o určité změkčení tohoto
ustanovení.
K článku druhému odstavci prvnímu
navrhují citované výbory vypustit označení
odstavce a slova "nástupnickými státy"
nahradit slovy "právními nástupci"
a tuto změnu promítnout i do dalších
ustanovení zákona.
K článku druhému odstavci druhému
se navrhuje označit je jako čl. 3, který
by zněl takto: "Ústavní zákon
Federálního shromáždění
uvedený v čl. 1 písm. a) a dohoda České
republiky a Slovenské republiky uvedená v čl.
1 písm. b) určí způsob přechodu
majetku České a Slovenské Federativní
Republiky na právní nástupce". Výbory
doporučují ostatní články přečíslovat.
K čl. 3 navrhují výbory toto znění:
"Pokud je stanovena lhůta pro zánik České
a Slovenské
Federativní Republiky podle § 1, jsou Česká
republika a Slovenská republika oprávněny
jednat před zánikem České a Slovenské
Federativní Republiky o úpravě vzájemných
poměrů ve věcech, které náleží
do působnosti České a Slovenské Federativní
Republiky."
Na závěr bych chtěl upozornit, že výbor
petiční, pro lidská práva a národnosti
České národní rady s návrhem
předmětného ústavního zákona
nesouhlasí a nedoporučuje jeho přijetí.
To by bylo takové hrubé shrnutí stanoviska
národních rad. A nyní se pokusím věnovat
se stanoviskům výborů Federálního
shromáždění.
Ve Federálním shromáždění,
jak již bylo řečeno, se předmětným
návrhem ústavního zákona nezabývaly
pouze výbory mandátový a imunitní
a výbor iniciativní a petiční. Proč?
To zde již řekl pan předsedající.
Návrh zákona projednaly tedy tyto výbory:
výbor ústavně-právní, který,
jak jsem již zmínil v úvodu, je výborem
garančním, a jehož jsem členem, poté
výbor zahraniční, hospodářský
výbor, finanční a rozpočtový
výbor, branný a bezpečnostní výbor,
sociální výbor a konečně výbor
pro životní prostředí.
V prvé řadě se tedy zaměřím
postupně, jak jsem ty výbory četl, na výbor
zahraniční. Zahraniční výbor
svým usnesením č. 23 z 19. září
t.r. souhlasí s předloženým návrhem
ústavního zákona a doporučuje projednání
připomínek, které jsou přiloženy
k tomuto usnesení, projednat na plénu sněmoven.
Pokud jde o výbory hospodářské, tyto
výbory také souhlasí s předloženým
vládním návrhem, a to usnesením č.
19 ze dne 10. září t.r., a doporučují
doplnit nový čl. 4 - to si myslím, že
je takové novum, jímž se doporučuje
vlastně zrušit dosud platný ústavní
zákon č. 327/1991 Sb. o referendu.
zpravodaj Voleník
Výbory finanční a rozpočtové
rovněž usnesením č. 22 z 23. září
t.r. se vyjádřily k návrhu tímto způsobem:
Doporučují návrh sněmovnám
ke schválení, ale mají určité
připomínky:
1) V článku 1, v preambuli za slovo "republika"
vložit slovo "může" a slovo "zanikne"
nahradit slovem "zaniknou".
2) V článku 1 v písm. a) vypustit slova "deklarací
Federálního shromáždění
schválenou ...". Je to v podstatě návrh,
který koresponduje i s některými návrhy
národních rad.
3) V článku 2 odst. 2 vypustit v úvodu slovo
"ústavní" a slova "České
republiky a Slovenské republiky" nahradit slovy "České
národní rady a Slovenské národní
rady".
Potom došlo k určitým projednáváním
námitek, k nimž výbory jednotlivých
sněmoven zaujaly odlišná stanoviska. Například
pokud jde o článek 3, výbor Sněmovny
lidu přijal návrh tohoto znění:
"Česká republika a Slovenská republika
projednají před zánikem České
a Slovenské Federativní Republiky úpravu
vzájemných poměrů s tím, že"
dále text pokračuje tak, jak je uveden v návrhu,
který máte před sebou.
Výbor Sněmovny národů ale tento návrh
nepřijal. Tam došlo k hlasování, kdy
deset poslanců bylo pro, jeden byl proti a deset se zdrželo
hlasování. Čili výbor Sněmovny
národů tento návrh nepřijal.
Další návrh, který byl přednesen,
se týká také čl. 3., přičemž
zase ve výboru Sněmovny národů byl
přijat návrh na doplnění textu na
konci věty o slova " v součinnosti s Českou
a Slovenskou Federativní Republikou".
Pokud jde o výbor Sněmovny lidu, ten tento návrh
nepřijal, tam bylo hlasováno tímto způsobem:
osm poslanců bylo pro, čtyři proti a pět
se zdrželo hlasování.
V článku 4 byl schválen návrh na přečíslování
článku 4 na článek 5, čili
článek 5 by obsahoval ustanovení o účinnosti
zákona s tím, že by se vložil nový
článek 4 s tímto textem, jednalo by se o
zrušovací ustanovení: Tímto se v zákoně
č. 327/1991 Sb., v článku 1 odstavec 2 vypouští
slovo "jen".
To by vlastně řešilo určitý rozpor,
který již zmiňoval ve své zprávě
právní konzultant pan doktor Kovařík
a koneckonců se ho do určité míry
dotkl i zástupce předkladatele a byl dost značně
ventilován na ústavně-právních
výborech o čemž vás ještě
budu informovat.
Ve výboru Sněmovny národů bylo potom
přijato i vypuštění slova "jen"
v článku 3 odstavec 2 zákona č. 327/1991
Sb. o referendu.
Pokud jde o hlasování výboru Sněmovny
lidu, ten tento návrh nepřijal a hlasoval: sedm
hlasů pro, tři hlasy proti s tím, že
pět poslanců se zdrželo hlasování.
Obecně ale výbory finanční a rozpočtové
Sněmovny lidu a Sněmovny národů požádaly
garanční výbory, výbory ústavně-právní,
aby zákonný návrh byl uveden do souladu se
zněním ústavního zákona č.
327/1991 Sb. o referendu tak, aby tisk 72 a jeho znění
nekolidovalo případně se změněným
ústavním zákonem č. 327/1991 Sb.
Další usnesení, které mám před
sebou, je usnesení číslo 22 z 9. září
t.r. a je to usnesení výborů branných
a bezpečnostních. Výbory doporučují
sněmovnám návrh projednat a schválit,
ale výbor Sněmovny národů doporučuje
doplnit v článku 3 návrhu tento text: