"Stejně tak jsou oprávněné jednat
o státních finančních aktivech a pasívech
ČSFR, o měnových rezervách, hmotných
federálních rezervách a majetku nacházejícím
se mimo jejich území. Česká republika
a Slovenská republika jsou oprávněny jednat
i o vzájemných dohodách a tyto uzavírat."
Výbor Sněmovny lidu tento návrh nepřijal.
Předposledními výbory Federálního
shromáždění, které návrh
projednávaly, jsou výbory sociální
sněmoven. Výbory sociální souhlasí
s předloženým návrhem svým usnesením
číslo 14 z 10. září t.r. a
doporučují sněmovnám návrh
schválit. Připomínky jsou tyto:
Co se týče článku 1, vypustit body
a), b) a d), přičemž pokud jde o Sněmovnu
lidu, pro vlastně hlasovalo pouze osm poslanců,
proti bylo devět poslanců, nikdo se nezdržel.
Co se týče výboru Sněmovny národů
pro bylo pět poslanců, proti sedm a dva poslanci
se zdrželi hlasování. Čili zde je toto
uvedeno na základě požadavku, aby bylo uvedeno
minoritní vótum.
Obdobná situace je, i pokud jde o navrženou změnu
článku 1, písm. c). Tam se navrhuje vypustit
slova "vyhlášeným na základě
ústavního zákona Federálním
shromážděním nebo". Pro návrh
hlasovalo:
Ve výboru sociálním Sněmovny lidu
pro devět poslanců, proti pět poslanců
a zdrželi se čtyři poslanci.
Pokud jde o výbor Sněmovny národů:
pro bylo sedm poslanců, proti šest poslanců,
zdržel se jeden poslanec. Čili rovnost hlasů
- návrh nebyl přijat.
A poslední stanovisko je stanovisko výborů
pro životní prostředí. Je zaneseno v
usnesení číslo 21 ze dne 10. 9. t.r. a toto
usnesení bere na vědomí přednesené
zdůvodnění a doporučuje sněmovnám
vládní návrh ústavního zákona
schválit s tím, že se doplňuje v článku
4, že zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
Nyní si dovolím upřít vaši pozornost
na projednávání předmětného
zákonného návrhu ve výborech ústavně-právních,
které byly výbory garančními. Nejprve
vás ve stručnosti seznámím s návrhem
usnesení výborů ústavně-právních,
které koneckonců vám bylo předloženo
jako tisk 99.
V návrhu, který máte, jsou již zapracovány
přijaté pozměňovací návrhy,
a vy jste vlastně text obdrželi v upraveném
znění. Při této příležitosti
by bylo asi vhodné, abych vás upozornil na hlasování
o jednotlivých pozměňovacích návrzích,
respektive na to, proč tyto pozměňovací
návrhy byly do tisku 99 zapracovány tak, jak zapracovány
jsou.
Co se týče označení jednotlivých
článků návrhu, tam jsme došli
k závěru, že je nezbytné právě
proto, že se jedná o ústavní zákon,
změnit označení "paragrafů"
na "články", tak jak bývá
zvykem při projednávání a předkládání
ústavních zákonů. To je první
legislativně technická úprava.
Co se týče článku 1 v písm.
a) jsme vypustili slova "deklarací Federálního
shromáždění schválenou"
s tím, že text § 1 písm. a) tedy zní
v upraveném tisku 99: " ... ústavním
zákonem Federálního shromáždění
nebo ...".
V článku 2 jsme provedli následující
změny, které byly akceptovány jako změny
legislativně technické. V písmenu c) jsme
vypustili slova "referendem vyhlášení"
a místo nich jsme vložili slova "podle výsledků
referenda vyhlášeného". Co se týče
vlastního znění písmene c), toto zní
nyní takto: "Podle výsledků referenda
vyhlášeného na základě ústavního
zákona Federálního shromáždění
nebo ústavního zákona České
národní rady nebo ústavního zákona
Slovenské národní rady nebo ...."
V článku 2 jsme v odst. 1 vypustili slovo "jakýmkoliv".
To slovo je naprosto nadbytečné. Považovali
jsme to za legislativně technickou úpravu.
V odst. 2 čl. 2 jsme upravili znění písm.
a) a písm. b). V písm. a) jsme došli ke změně,
kde nástupnické státy, jak je uvedeno v závěru
písm. a), jsme nahradili slovy: "na Českou
republiku a Slovenskou republiku". Totéž v písm.
b). Čili text písm. a) by zněl: "Stanoví
přenesení působnosti na Českou republiku
a Slovenskou republiku."
U písm. b): "určí způsob přechodu
majetku z České a Slovenské Federativní
Republiky na Českou republiku a Slovenskou republiku".
Toto jsme považovali za legislativně technickou změnu
zejména i v souvislosti s vídeňskými
úmluvami o smluvním právu, které jsme
v tomto směru na výboru také brali v potaz.
Pokud jde o poslední věc, o účinnost
tohoto zákona, přistoupili jsme v podstatě
na návrhy, které byly obsaženy už jak
ve stanoviscích národních rad, tak výborů
Federálního shromáždění,
a doporučujeme sněmovnám, aby zákon
nabyl účinnosti dnem vyhlášení.
Vedle toho ale považuji za nutné vás upozornit,
že se také hlasovalo o návrhu pana doktora
Benčíka, který se týká čl.
2. odst. 2. A tento návrh zněl: "Před
tím, než ústavní zákon o zániku
České a Slovenské Federativní Republiky
nabude účinnosti způsobem uvedeným
v § 1 zákona, ústavní zákon Federálního
shromáždění ...." A nyní
by následovala písm. a) a písm. b), jak jsou
uvedena, beze změny.
O tomto návrhu bylo ve výborech ústavně-právních
hlasováno a bylo zaznamenáno toto minoritní
vótum. Ve Sněmovně lidu pro návrh
hlasovalo devět poslanců, sedm poslanců bylo
proti a pět poslanců se zdrželo. Ve výboru
Sněmovny národů hlasovalo pro sedm poslanců,
šest poslanců bylo proti a tři poslanci se
zdrželi.
Co se týče vlastního usnesení výborů
ústavně-právních, toto bylo přijato
ve Sněmovně lidu třinácti hlasy, osm
hlasů bylo proti a jeden se zdržel hlasování.
Ve Sněmovně národů hlasovalo proti
přijetí návrhu osm poslanců, pět
bylo proti a dva se zdrželi.
Nyní, jestli dovolíte, tak ještě bych
považoval za nutné upozornit na takové úhelné
body, které byly nejvíce v ústavně-právních
výborech diskutovány.
Předsedající místopředseda
FS R. Zelenay:
Prepáčte, pán kolega, ja by som si vás
dovolil upozorniť, že v spravodajskej správe
by ste mali najskôr konštatovať rozhodnutie ústavnoprávnych
výborov, takže by som prosil, keby ste sa sútredili
predovšetkým na toto.
Společný zpravodaj výborů SL L. Voleník:
Rozhodnutí ústavně-právních
výborů jsem zmínil, takže pokud považujete
za dostatečné, nemáte zájem vědět,
jak probíhala jednání v ústavně-právních
výborech, jsem ochoten se vzdát slova a přepustit
slovo kolegovi, ale domnívám se ... (Předsedající
místopředseda FS R. Zelenay: Ja som vám nevzal
slovo, pán kolega, ja som vás len upozornil, aby
sme išli viac k spravodajskej správe.) To je zpravodajská
zpráva, co přednáším. Rád
bych pokračoval. Budu pokračovat tedy stručně.
Za prvé se tam objevil problém ve spojení
s ustanovením čl. 1., písm. d). Problém
naznačil, myslím, pan doktor Mečl s tím,
že písm. d) svým způsobem formulace
naznačuje demonstrativní výčet způsobů
zániku čl. 1, ačkoliv čl. 1 je koncipován
úvodní větou a svou celkovou strukturou jako
taxativní.
Dovoluji si na toto úskalí upozornit. Věc
byla diskutována, nakonec ústavně-právní
výbory došly k závěru, že tato
otázka je v pořádku a není třeba
znění písm. d) čl. 1 měnit.
Další úhelný bod souvisel s už
zmíněným pozměňovacím
návrhem pana doktora Benčíka, který
v podstatě tendoval k tomu, aby prakticky ke všem
čtyřem způsobům zániku uvedeným
v čl. 1 došlo teprve poté, co bude přijat
ústavní zákon Federálního shromáždění
o vypořádání majetku České
a Slovenské Federativní Republiky, čili poté,
co bude vyřešena otázka sukcese. V polemice
s panem doktorem Benčíkem vystoupil i pan doktor
Mečl, rozvinula se široká debata a hovořilo
se o tom, že sukcese na základě ústavního
zákona Federálního shromáždění
by měla minimálně být akceptována
- pokud jde o způsoby zániku uvedené v písm.
a) a c).
Pokud jde o zánik uvedený v písm. b), tam
dochází k zániku vlastně dohodou národních
rad, tam určitě není nezbytné toto.
Co se týče písm. d), tam došlo k tomu,
že bylo tvrzeno, že toto písmeno je zcela nadbytečné.
Ústavně-právní výbory došly
k opačnému závěru, a proto přijaly
usnesení tak, jak jsem vám zde usnesení zmiňoval.
A konečně poslední, velice závažný
problém, který byl řešen, byl problém
eventuální kolize s ústavním zákonem
č. 327/1991 Sb. o referendu. Tam bych si dovolil snad jen
upozornit na to, že nakonec došlo k obecnému
názoru ústavně-právních výborů,
zejména ho prezentovali poslanci Mečl, Masopust,
čili fundovaní právníci, s tím,
že ústavní zákon, jak ho máte
předložen, respektive jeho návrh, je nepřímou
novelizací, jíž jsme vlastně novelizovali
i ústavní zákon o referendu tím, že
jsme údajně v tomto zákoně stanovili
další metody způsobu zániku, a tím
jsme tam vlastně i vyloučili užití lhůty
jednoho roku, která je stanovena v ústavním
zákoně o referendu, a stanovili jsme i další
náležitosti, které přímo s touto
novelizací souvisejí.
Na závěr snad ještě tolik, že bylo
také zmiňováno v této souvislosti,
zda by nebylo dobré se také zabývat hierarchií
způsobů zániku federace, jak jsou uvedeny
v článku 1. A také tím, co by se eventuálně
stalo, kdyby došlo k souběhu těchto forem zániku.
Nakonec, ač pan akademik Čič, který
zastupoval předkladatele, měl určité
pochybnosti ohledně toho, že tento zákon, který
máte před sebou, je nepřímou novelou
ústavního zákona o referendu, i dalších
ústavních zákonů, s potěšením
akceptoval, že tak renomovaní právníci,
jako je pan doktor Mečl, pan doktor Masopust a pan profesor
Jičínský, pokládají a považují
tento zákon, který projednáváme, za
nepřímou novelizaci ústavního zákona
o referendu. To je asi zhruba vše, co jsem vám zatím
chtěl při projednávání zákonného
návrhu v ústavně-právních výborech
říci.
Jinak bych chtěl ještě jednou požádat,
abyste byli tak laskavi a skutečně projednávání
tohoto zákona věnovali mimořádnou
péči a pozornost a rozhodovali se skutečně
odpovědně o tom, jaké bude výsledné
znění tohoto zákona, a zda ho přijmeme.
Já osobně jako zpravodaj Sněmovny lidu vám
ho vřele doporučuji k přijetí, protože
je to zákon, který je nutné přijmout.
Je to skutečně, abych tak řekl slovy amerických
písničkářů Simona a Garfunkela,
most přes rozbouřené vody posttotalitní
Evropy. Je to skutečně ten záchranný
člun. Važme, jestli je skutečně pro
nás výhodné se vzdát toho, tento člun
postavit a zachránit na něm z potápějícího
se korábu všechny pasažéry, a pokud možno
i veškerý majetek těchto pasažérů,
a šťastně doplout se člunem na břeh
a na břehu spokojeně. Když už ne spolu,
alespoň vedle sebe žít. A nežít
tam vedle sebe nebo spolu jen rok, ale deset let a i za sto let
v pokoji a v míru jako přátelé. Važte,
že rozhodujete nejen za sebe, ale rozhodujete i za své
děti a děti jejich dětí. Rozhodujete
za skutečně novou Evropu. Děkuji vám.
(Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS R. Zelenay: Ďakujem spravodajcovi za vyčerpávajúcu
správu. Teraz má slovo spravodajca Snemovne národov,
pán poslanec Cuper. Dovolím si pritom podotknúť,
že som predpokladal, že tieto veci - a tým chcem
aj pána Cupera upozorniť - ktoré sa týkajú
diskusie v ústavnoprávnych výboroch, možno
využiť počas rozpravy na vysvetlenie presne podľa
§ 20 ods. 5, kedy má spravodajca právo požiadať
v ktoromkoľvek momente rozpravy o slovo a okamžite ho
dostane, takže je možné vysvetliť určité
legislatívne problémy, ktoré sa v ústavnoprávnych
výboroch prerokovávali. Teraz udeľujem slovo
pánovi poslancovi Cuperovi ako spravodajcovi Snemovne národov.
Společný zpravodaj výborů SN J. Cuper
: Vážený pán predsedajúci, vážené
predsedníctvo, vážené poslankyne, vážení
poslanci, milí hostia! Vyhoviem predsedajúcemu dnešnej
schôdze. Pretože správa môjho predrečníka
Voleníka bola vyčerpávajúca a podrobná,
nebudem ju opakovať. Pripájam sa k nej, súhlasím
s ňou. Rovnako tak súhlasím s prednesenou
správou predkladateľa.
Pretože ide o veľmi významný zákon,
ako tu už bolo niekoľkokrát zdôraznené,
aj preto, že u niektorých poslancov vznikli pochybnosti
o tom, či predseda ústavnoprávneho výboru
Snemovne národov je oprávnený viesť
tento výbor alebo nie, alebo - lepšie povedané
- pochybnosti o jeho právnických znalostiach, chcel
by som vysvetliť pár vetami to, čo som minule
začal.
Vážené panie poslankyne, páni poslanci!
Vždy, keď sa československá spoločnosť
dostala do krízy, vyvstal so všetkou naliehavosťou
problém spolužitia týchto dvoch navzájom
si blízkych národov - Čechov a Slovákov.
Tento problém sa musel riešiť vždy s plnou
naliehavosťou, riešil sa v roku 1968 a vyvstal aj v
roku 1989. Revolúcia, ktorá ho mala riešiť,
sa nazývala nežnou.
V právnickej terminológii by sme mohli povedať,
že ide o legitimistickú revolúciu alebo o legitímny
pokus pre niektorých zmeniť, pre niektorých
reformovať, pre niektorých transformovať spoločný
štát, československú federáciu,
na novú kvalitu.
V prvej etape po novembri sa javí ako jediná možná
forma s ohľadom na doznievanie predchádzajúcej
legitimity, ktorú prevzali sily, ktoré uchopili
moc, reformácia federácie zhora, to znamená
zákonom Federálneho zhromaždenia, lepšie
povedané ústavným zákonom. Bolo to
celkom v súlade so starou legitimitou.
Od nových parlamentných volieb sa rozsah starej
legitimity, a tým aj ústavnosti, podstatne zmenil.
Kto túto skutočnosť nechce brať na vedomie,
zatvára oči pred realitou, ktorá v československej
spoločnosti vznikla.
V prvom rade by som chcel upozorniť, že už staré
Federálne zhromaždenie reciprovalo všetky medzinárodné
pakty svojím ústavným zákonom č.23
do československého právneho poriadku a v
jeho paragrafe sa konštatuje, že stoja nad zákonmi
štátu. V tomto zmysle aj spôsoby zániku,
ktoré sú uvedené najmä pod písmenami
a), b), d), sa stávajú celkom legitímnymi.
Nemusí sa o nich viesť diskusia.
Ďalší zlom v chápaní ústavnosti,
a tým i legitimity, nastal po prijatí Deklarácie
Slovenskej národnej rady a Ústavy Slovenskej republiky.
Tá celkom legitimuje referendum, vyhlásené
národnými radami, pretože je upravené
v Ústave Slovenskej republiky, v článkoch
93 a 100. Toľko k otázkam legitimity. Pokiaľ
by boli ďalšie nejasnosti, vysvetlím.
Ďalším problémom, ktorý už
bol načrtnutý mojím predrečníkom,
je otázka, či ide o priamu alebo nepriamu novelizáciu.
Tu sa ukázali dve možnosti: buď predchádzajúcu
právnu normu, ústavný zákon 327, derogovať,
teda zrušiť, alebo, samozrejme, aprobovať. Ani
jedna z týchto ciest pre opozíciu nebola schodná,
preto ani strany vládnej koalície na tomto spôsobe
v ústavnoprávnom výbore netrvali, takže
otázka vzťahu navrhovanej právnej úpravy
a ústavného zákona 327 zostala nevyriešená.
Budeme sa k nej zrejme musieť vrátiť a vyjadriť
sa k nej.
Z mojej strany by to zatiaľ bolo všetko. Ďakujem
za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS R. Zelenay: Ďakujem druhému spravodajcovi. Kým
otvorím rozpravu, je tu procedurálny návrh
pani kolegyne Freiovej, ktorá sa prihlásila s faktickou
poznámkou. Má slovo.
Poslankyně SN M. Freiová: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
návrh, který máme před sebou, je natolik
závažný, že lze předpokládat,
že se k němu bude chtít osobně vyslovit
velká řada poslanců. Dovoluji si proto navrhnout
v zájmu toho, aby se na všechny dostalo a všem
byla věnována pozornost, abychom už předem
určili maximální dobu trvání
příspěvku do rozpravy na patnáct minut.
Jsem přesvědčena, že patnáct
minut k vyslovení konsistentního stanoviska plně
postačuje.
Předsedající místopředseda
FS R. Zelenay: Ďakujem. Máme tu procedurálny
návrh, o ktorom musím nechať hlasovať
bez rozpravy. Je tu ešte faktická pripomienka. Hlási
sa pán poslanec Fišera a pán poslanec Mikloško.
Poslanec SN I. Fišera: Pane předsedající
a paní navrhovatelko, byla byste ochotna akceptovat můj
návrh, který by doplnil "s výjimkou
zástupců klubů"?
Předsedající místopředseda
FS R. Zelenay: Pýtam sa pani poslankyne Freiovej, či
sa to vzťahuje aj na zástupcov klubov. Alebo navrhujete,
aby sa to týkalo len všeobecnej diskusie po vystúpení
zástupcov klubov? Akceptujete doplnenie svojho návrhu
v tejto forme? (Paní poslankyně Freiová přijímá.)
Beriem na vedomie, že návrh je doplnený. Bude
sa o ňom hlasovať ako o celku, pretože podľa
zákona o Rokovacom poriadku tieto dva návrhy vzájomne
súvisia a vzájomne sa dopĺňajú.
Hlási sa pán poslanec Mikloško s faktickou
poznámkou.
Poslanec SN J. Mikloško: Moja poznámka sa týka
spravodajcov. Paralela spravodajcu poslanca Voleníka s
potápajúcou sa loďou je skutočne výstižná.
Ale pripomínam, že práve jeho strana pokladala
a stále pokladá tú chátrajúcu
loď za jedine možnú funkčnú federáciu
a tvrdením, že buď funkčná federácia
alebo nič prispieva tiež k rozpadu jednej nefunkčnej
lode na dve plte. Nesúhlasím však, že
tento zákon je "bridge over troubled water" -
most cez rozbúrenú rieku, pretože v zákone
o spôsobe zániku federácie nijakú novú
kvalitu, nijaký most nevidím, skôr vidím
deštrukciu mosta bez jediného náznaku, ako
sa bude ďalej pokračovať.
Tiež konštatujem, že ak správa poslanca
Voleníka bola obsažná, tak správa druhého
spravodajcu bola bezobsažná a pokladám za chybu,
že slovenská časť k tomu takto pristupovala.
Předsedající místopředseda
FS R. Zelenay: S faktickou poznámkou sa hlási poslanec
Rambousek, potom sa hlási poslanec Dostál.
Poslanec SN J. Rambousek: Vážení kolegové,
doporučuji stanoviska národních rad nechat
rozmnožit a předat pacientům, promiňte,
poslancům do lavic. (Smích v sále.) Choroba
z povolání.
Předsedající místopředseda
FS R. Zelenay: Ďakujem pánovi poslancovi Rambouskovi.
Ešte by musel charakterizovať, o akých pacientov
ide. Teraz prehovorí poslanec Dostál, potom je prihlásený
pán spravodajca Cuper. Prosím kolegov, aby sa vrátili
do lavíc. Budeme hlasovať o procedurálnom návrhu,
skrátení rečníckej doby na pätnásť
minút, s výnimkou predstaviteľov klubov.
Poslanec SN P. Dostál: Moje faktická poznámka
se týká pana poslance Cupera, že se o ničem
diskutovat nemusí. Chtěl bych se ho zeptat, zda
to mám chápat jako doporučení či
jako příkaz. (Potlesk.)
Společný zpravodaj výborů SN J. Cuper:
Predovšetkým chcem poďakovať pánovi
poslancovi Mikloškovi za obsažné doplnenie mojej
správy. Môže mi ho dať písomne,
budem si ho doma čítať. Poznámke pána
poslanca Dostála nerozumiem. Prosím, aby to zopakoval.
Předsedající místopředseda
FS R. Zelenay: Doporučoval by som kolegom, aby sa pri takej
závažnej veci venovali skutočne zákonom.
Poslanec SN M. Rajčan: Viem, že ide o najzávažnejší
zákon z tých, ktoré budeme prerokovávať
v najbližšom období, ale pretože sme o tejto
problematike rokovali už niekoľko dní, navrhujem,
aby sme predstaviteľom klubov nechali neobmezený čas,
ale ďalším diskutujúcim desať minút.
V tomto čase sa dá mnoho vysloviť.
Předsedající místopředseda
FS R. Zelenay: Beriem váš návrh ako druhý.
Prvý návrh je pätnásť minút,
druhý je desať minút.
Poslanec SL J. Lhotka: Nevidím zde pana poslance Bendu,
takže navrhuji polední přestávku.
Předsedající místopředseda
FS R. Zelenay: Mám to brať ako procedurálny
návrh, pán kolega? Budeme o ňom hlasovať
ako o treťom návrhu. Nevidím ďalšie
faktické poznámky. Budeme hlasovať.
Najskôr hlasujeme o prvom návrhu, to je, aby sa rečnícka
doba obmedzila na pätnásť minút, s tým,
že sa to nebude vzťahovať na predstaviteľov
klubov.
Kto je za tento návrh, nech zdvihne ruku a stlačí
tlačidlo!
Hlasování: 12.04
(SN 32, SL 30)
Kto je proti? (SN 10, SL 8)
Kto sa zdržal hlasovania?
(SN 55, SL 60)
Konštatujem, že zo sto tri poslancov Snemovne národov
bolo tridsaťdva za, desať proti, päťdesiatpäť
sa zdržalo hlasovania, šesť ignorovalo. Zo sto
štyroch poslancov Snemovne ľudu bolo tridsať za,
osem proti, šesťdesiat sa zdržalo, osem ignorovalo
hlasovanie.
Návrh nebol prijatý ani v jednej zo snemovní.
Teraz budeme hlasovať o druhom procedurálnom návrhu,
teda o skrátení rečníckej lehoty na
desať minút - s vylúčením predstaviteľov
klubov, ktorí majú čas neobmedzený.