Myslím, že v této věci budeme mít
v nejbližší době co dělat. Apeluji
na vás vážení kolegové, kteří
jste se ještě nad touto problematikou pořádně
nezamysleli, abyste si ji nechali ještě jednou projít
hlavou. Jsem toho názoru, že případná
neústavnost rozdělení ČSFR na dva
samostatné státy bude výsledkem nezodpovědného
přístupu těch politických sil, které
se snaží ještě dnes křečovitě
se držet mrtvého federálního státu.
Jsem také proti tomu, abychom z české politické
scény masivně zasahovali dnes již do svéprávně
se konstituující politické scény slovenské.
Myslím, že máme co dělat v České
republice.
Doufám, že pragmatický přístup,
který zvolily strany vládní koalice, bude
podnětem pro zodpovědné rozhodování
při hlasování všech zúčastněných
poslanců. Tady nejde o to, abychom tady prosazovali své
straničtění nebo stranickou řevnivost
nebo levopravou řevnivost. Tady jde o to, aby ve střední
Evropě vznikly dva suverénní státy,
které, každý po svém, ale doufám,
že ne proti sobě, budou prosazovat své zájmy
a budovat společnost podle toho, jak si rozhodnou jejich
občané v demokratických volbách a
jak si to občané budou do budoucna představovat.
Ještě bych něco řekl na adresu kritiků
z řad poslanců vůči našim voličům.
Myslím, že za prvé je nemístné,
aby kdokoliv z nás kritizoval své voliče
za to, jak volili. Za druhé mám takové mrazení
v zádech, když se někdo takto obrací
na 30 % voličů, tak vidím povstávat
vizi koncentráků, jak nám to předvedli
nacisté a komunisté.
Ještě něco ke generační otázce,
která tady byla naznačena. To, že je někdo
mladšího data narození, a to, že nemá
své místo bydliště v Praze, neznamená,
že po listopadu 1989 jaksi nic nedělal. A právě
proto tito lidé, patřím mezi ně i
já, kteří mnohé udělali ve
svých regionech, mají právo kritizovat ty,
kteří v Praze, zde v centru dění,
místo aby se starali o budoucnost republiky, starali se
pouze o zajištění svých vlastních
postů. Jak to ostatně ukázal případ
minulého parlamentu a některých představitelů
vlád. Z tohoto hlediska bych skutečně očekával
vhodnější přístup těch,
kteří nesli zodpovědnost za ty činy
za dva a půl roku nebo teď už za tři roky
od listopadu.
Vážené kolegyně, vážení
kolegové, vážení hosté.
Možná, že tato slova trochu vybočují
z toho, co zde už bylo řečeno. A bylo to i
mým úmyslem, abychom se na to podívali trochu
z jiné strany. Myslím, že odvolávat
se, jak řekl jeden můj kolega, na lid, že chce
něco, a zdůrazňovat, že ten lid chce
něco, aniž máme možnost si říci,
co to ten lid vlastně chce a co to ten lid je, to znamená,
nerespektovat převažující vůli
lidí, občanů, kteří říkají:
Už konečně s tím něco udělejte,
aby bylo jasno.
Prosím vás, kolegové, udělejme s tím
něco, aby bylo jasno. Zodpovědnost je na nás,
nesvalujme to na své voliče. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji vám. Technická poznámka.
Poslanec SL R. Valenčík: Pokud se odvolával
pan poslanec Kříž na názory lidí,
abychom nedělali z lidí lid, tak podle dnešního
zpravodajství v rozhlase podle firmy INFAS, která
doufám nebude obviňována jako Institut pro
výzkum veřejného mínění
z toho, že tam intrikuje levice, tak 80 % občanů
v této zemi si přeje referendum. To je fakt. (Potlesk.)
Ale chtěl jsem vznést dotaz k jednomu výroku,
kterému nerozumím v tom, co pan Kříž
říkal. Jestli jsem si to stačil zaznamenat,
tak říkal, že případná
neústavnost bude výsledkem působení
těch politických sil, které se křečovitě
drží stávajících platných
principů. Abych byl konkrétní, jestli to
znamená, že jestliže HZDS nebo ODS, jejich reprezentanti
ve výkonných strukturách moci, udělají
kroky, které jsou neústavní, zda za to mohou
ty síly v tomto parlamentu, které důsledně
hájí princip dodržení ústavnosti.
Jestli to myslel takto.
Poslanec SN P. Bohunický: Keďže je takáto
rozprava, myslím, že si treba preložiť niektoré
pojmy z češtiny do slovenčiny, pretože
si niekedy nerozumieme. Keď tu hovoril druhý predrečník
o funkčnej federácii ODS, na Slovensku to prekladáme
ako "unitárny štát". Keď sa
hovorilo o konfederácii HZDS, v češtine to
prekladáme ako "separatisti zo Slovenska, ktorí
chcú samostatný štát". Ak hovoríme
o českej štátnosti, môžeme tomu
dať znamienko rovnosti funkčnej federácie,
a potom nám vychádza československá
štátnosť. To tu už bolo.
Poslanec SL E. Kříž: Dovoluji si odpovědět
kolegovi Valenčíkovi. Mluvil jsem o silách,
které se křečovitě snaží
udržet dnes již mrtvý federální
stát. O principu nebyla řeč. Byl bych rád,
když už chceme slovíčkařit, aby
to bylo přesné.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda:
S faktickou poznámkou se hlásí poslanec Kalina.
Poslanec SN K. Kalina: Jenom na vysvětlenou. Ve svém
vystoupení jsem zmínil rozdílnost pohledů
na to, co to je nebo není funkční federace.
Nikomu samozřejmě nemohu vyčítat,
že užívá určitých pojmů.
Jenom jsem poukázal na to, že tyto pojmy se v různých
částech politického spektra a v různých
částech republiky naprosto odlišují,
a že to ztěžuje dorozumění a jakékoliv
společné nazírání na budoucnost.
A samozřejmě by to nesmírně ztížilo
i vypracování otázky pro referendum, protože
v podstatě nemáme společný jazyk.
Jak tedy můžeme pokládat společnou otázku?
Chtěl jsem se ještě zmínit o tom, na
co se ptal kolega Valenčík pana kolegy Kříže.
Není to nic jiného, než určité
konstatování reality. Co se stane, nebude-li tento
zákon přijat. Domnívám se, že
v tom případě bude naprosto nutné,
aby ODS a česká vládní koalice osvědčily
svoji schopnost řídit stát i v podmínkách,
které si nevybraly, které jim byly vnuceny a které
nejsou označeny na nejbližším úseku
ústavními značkami. Je to naše povinnost
a já věřím, že veřejnost
bude na straně zodpovědného řidiče,
který si nenechá vytrhnout volant z ruky i tehdy,
když na silnici náhodou značky nejsou, že
bude na straně tohoto zodpovědného řidiče
daleko spíš, než na straně případného
počasí nebo jiných sil, které mu tuto
cestu ztěžují. (Předsedající
místopředseda FS V. Benda: Pane poslanče,
překročil jste rámec faktické poznámky.)
Omlouvám se, končím.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Kolega Kostya se hlásí s faktickou
poznámkou.
Poslanec SN L. Kostya: Pane předsedající,
dámy a pánové, kolega Valenčík
před chvílí vzpomněl poslední
průzkum Institutu pro výzkum veřejného
mínění. Před několika minutami
jsem tento úplný výzkum dostal z faxu. Dvě
minuty na faktickou poznámku nestačí, abych
vás i občany na balkóně s těmito
čísly seznámil. Přihlásil jsem
se řádně do rozpravy a slibuji, že v
deseti minutách čísla přečtu,
a slibuji dopředu panu doktoru Kalinovi i doktoru Křížovi,
že se minimálně oni dva a možná
i další kolegové přesvědčí
o tom, že občané si myslí něco
úplně jiného než vy. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Prosím poslance Vrábela, aby se ujal
slova. Připraví se kolega Mihalik.
Poslanec SN J. Vrábel: Vážený pán
predseda, vážený pán predsedajúci,
vážené Federálne zhromaždenie,
dámy a páni! Drvivá väčšina
mojich predrečníkov sa vyjadrila odmietavo k riešeniu
štátoprávneho usporiadania tak, ako ho prezentuje
predložený návrh zákona o spôsobe
zániku ČSFR. Pri všetkej úcte k nim
musím zdôrazniť, že za dva roky sa tento
problém nevyriešil a mnohí z jeho odporcov
boli jeho priamymi aktérmi. Ak víťazi júnových
volieb našli prijateľný spôsob a ponúkajú
konkrétny postup, ozývajú sa často
z tých istých úst výhrady a kritika.
Ak sa pritom odvolávajú na voličov, patrí
sa rešpektovať aj vôľu tých voličov,
ktorí dali svoje hlasy iným stranám a hnutiam,
teda aj ODS a HZDS.
Myslím, že sa zhodneme v názore, že je
potrebné vzťahy medzi Českou republikou a Slovenskou
republikou usporiadať inak. A nielen to. Je najvyšší
čas tak urobiť. Snahy opozície majú
tendenciu súčasný stav konzervovať.
Lipnutie na požiadavke referenda ma vedie k presvedčeniu,
že pokračovanie ďalších diskusií
prinesie málo pozitívneho, skôr naopak, zvyšuje
napätie a neistotu v oboch republikách a voliči
- na rozdiel od inteligentného politika, ako to nedávno
zaznelo - nechcú žiť v chaose, neistote a napätí,
a to ani tí voliči, v mene ktorých predrečníci
hovorili. Práve takéto dlhé a neplodné
diskusie priniesli jediný efekt. Vôľa občanov
zachovať federáciu utešene klesá.
Ak sa riešenie ponúka, čakal by som, že
opozícia - podotýkam, že konštruktívna
opozícia - prispeje do diskusie niečím pozitívnym.
S tým som sa však, až na vzácne výnimky,
nestretol. Skôr naopak. Keď chýbajú argumenty,
šetria sa takzvané zásadné výhrady
a pripomienky pre televízne kamery.
Rovnako je absurdné obvinenie z úmyselného
zaradenia tohto bodu práve na 29. september a nesvedčí
o snahe hľadať kompromis, ale skôr o vytĺkaní
politického kapitálu. Som hlboko presvedčený,
že pokiaľ by sa tento kardinálny problém
Čechov a Slovákov zodpovedne riešil v minulosti,
neriešil by sa práve dnes a najmä až dnes.
Niektorí diskutéri - a to sa ma zvlášť
dotýka - idú vo svojej zaujatosti ešte ďalej,
keď oznamujú pozoruhodné zistenie, že
totiž viac, než jednu tretinu voličov Slovenskej
republiky na pôde Federálneho zhromaždenia reprezentuje
akási skupina barbarov. Neviem, či tým chcel
pán poslanec Šimko Slovensko označiť za
barbarský štát a takto usilovať o samostatnú
stoličku. Jedno však viem iste.
Slovensko a jeho občania v posledných voľbách
odmietli spasiteľov v dresoch KDH a jeho historicko-biblické
expozé na tom nemôže nič zmeniť.
Charakter diskusie vyznieva často tak, ako by mnohí
kritici nedočítali návrh zákona do
konca. Ten totiž hovorí aj o tom, aký bude
ďalší postup. Čím neskôr
urobíme prvý krok, tým menej času
zostane na kroky nasledujúce, nemenej dôležité.
My zatiaľ nezodpovedne prešľapujeme na mieste.
Uvaliť konečné rozhodnutie na bedrá
voličov je možné chápať aj trochu
inak, než sa tu všeobecne proklamuje. Je to možné
chápať aj ako priznanie vlastnej neschopnosti, zbavenie
sa zodpovednosti a spochybnenie svojho mandátu.
Z týchto dôvodov a s pocitom úplnej zodpovednosti
voči svojim voličom budem hlasovať za predložený
návrh ústavného zákona. Ďakujem
za pozornosť.
Předsedající místopředseda FS V. Benda: Děkuji panu poslanci. Slovo má poslanec Mihalik, připraví se poslanec Faldýn.
Poslanec SN M. Mihalik: Vážený pán predseda,
vážení poslanci! Pomaly, ako nám pokračuje
diskusia, povedal by som, že naše zhromaždenie
se rozdeľuje v základe na dve skupiny. Na tú,
ktorá v inštitúte referenda nevidí jednu
jedinú dogmu, fetiš, možnosť spôsobu,
ako legitímne riešiť štátoprávne
veci, a na druhú skupinu, použil by som terminus technicus,
proreferendumchtivú. V tejto súvislosti sa nedá,
myslím si, celkom oprávnene hovoriť o tom,
že existuje vo vzťahu k predloženému návrhu
zákona zákon o referende, že tiež existuje
novela zákona o referende, ktorá už bola v
iniciatívnom výbore i v ďalších
výboroch, určite aj v ústavnoprávnom.
Operuje sa tu tým, ako by práve oná spomenutá
novela, návrh novely zákona, mala byť akýmsi
všeliekom, ako možno napraviť isté vady,
istú nedokonalosť zákona o referende, teda
zákona č. 327/1991 Zb. Myslím si, že
mal pravdu poslanec Filip, ktorý povedal, že dané
referendum vychádzalo z inej politickej situácie,
keď bolo prijímané, a preto treba návrh
zákona novelizovať.
Pozrime sa teda reálne, k čomu oná zmienená
novela vedie. Skutočne nechcem zdržiavať, ale
pre jasnosť veci by som prečítal najskôr
meritum problému z ústavného zákona
č. 327, potom návrh novely, ktorá sa týka
tohto zákona.
Budem citovať čl. 1 ods. 2: "O návrhu
na vystúpenie Českej republiky alebo Slovenskej
republiky z Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky je možné rozhodnúť len referendom."
To je pravda, taký je nedostatok daného zákona
o referende.
Novela, mám teda na mysli tlač č. 67, sa
snaží demokraticky rozšíriť možnosť,
aby z federatívnej republiky nebolo možné len
vystúpiť, ale naopak, aby občania mohli rozhodovať
aj v súvislosti s rozdelením federácie, aby
sa teda predišlo zbytočnej diskusii, respektíve
obavám o právnom nástupníctve jednej
z republík, ktorá by požiadala o vystúpenie
z federácie.
Odcitujem teraz návrh na zmenu ústavného
zákona č. 327 o referende. V merite veci je tam
viac zmien, ale podstata tkvie v tom, že sa tam dopĺňa
v článku 1 ods. 3, ktorý znie: "V referende
môže byť občanom Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky predložený aj návrh
na rozdelenie Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky
na dva samostatné štáty - Českú
republiku a Slovenskú republiku." Takto by sme si
mohli povedať - je to v poriadku, pretože možnosť
len vystúpiť je tu rozšírená na
možnosť, aby bolo možné realizovať
aj návrh na rozdelenie federácie. Takto by to vyzeralo,
že novela je v poriadku.
Keď to porovnáme s citáciou odseku tohto článku,
ktorý som spomínal v súvislosti s existujúcim
ústavným zákonom o referende, vidíme,
že tým nijako nie je zmenená možnosť
národných rád, aby tiež mali možnosť
v prípadnom zákone o referende hovoriť o rozdelení.
Stále je tam možnosť rozhodovať len o vystúpení
z Českej a Slovenskej Federatívnej republiky. Dochádza
tu teda logicky k tomu, že - povedal by som - táto
novelizácia zákona o referende v konečnom
dôsledku, a to zdôrazňujem, znevýhodňuje
republikové národné rady proti Federálnemu
zhromaždeniu, pokiaľ ide o možnosť vyhlásiť
referendum. A to je základné meritum veci.
Naopak, v tomto smere sa domnievam, keď hovoríme o
referende, bolo tu práve spomínané, ale neviem,
ktorý inštitút, ktorá organizácia
robila prieskum verejnej mienky, totiž že 80 % občanov
je za referendum. Ja osobne som tiež za referendum a hovorím
to ako člen poslaneckého klubu Slovenskej národnej
strany, ale som plnou mierou za referendum, ktoré budú
mať možnosť vyhlásiť národné
rady. Pretože som občanom Slovenskej republiky, prirodzene,
Slovenská národná rada. To by sme teda pekne
dopadli, keby sme sa vo Federálnom zhromaždení
mali začať baviť len o obsahu otázky ,
akú otázku dáme v rámci vyhlásenia
referenda.
V tomto smere chcem vyjadriť svoj súhlas a dávam
na zváženie pozmeňovací návrh,
ktorý uvádzal ešte na začiatku diskusie
pán poslanec Hrivík, aby v súvislosti s navrhovaným
zákonom § 1 písm. c) znel: "...na základe
výsledku referenda, vyhláseného na základe
ústavného zákona Českej národnej
rady alebo ústavného zákona Slovenskej národnej
rady."
Samozrejme, že táto zmena by si vyžiadala pozastavenie,
respektíve zrušenie účinnosti existujúceho
zákona o referende a v nadväznosti s tým aj
zákona o spôsobe uskutočnenia referenda. Myslím,
že je to číslo 490. To by si vynútilo
prijatie nového paragrafu. Možnosť tejto zmeny
tiež bola v rámci pozmeňovacieho návrhu
predložená poslancom Hrivíkom.
Dávam teda tento návrh do pozornosti. Hovoríme
o referende. Hovorme o referende, diskutujme o tom, či
ratifikáciou, respektíve nie, ale aby bola v kompetencii
možnosť vyhlásenia referenda národných
rád. Isteže sa dá proti tomu namietať,
že zákon o referende nemá ani Slovenská
národná rada, nemá ani Česká
národná rada, ale to nie je úlohou návrhu
tohto ústavného zákona. Dôležité
je, že on vo svojej koncepcii predpokladá, aby túto
možnosť mali práve národné rady.
Na záver chcem povedať len toľko, že súhlasím
s poznámkou spoločného spravodajcu za Snemovňu
ľudu poslanca Voleníka o tom, že otázka
referenda v nijakom prípade nemôže byť
absolutizovaná. Myslím si, že je nesprávne
vytvárať z inštitútu referenda inštitút
- povedal by som - skostnatenej, nemennej dogmy. Domnievam sa,
že práve absolutizovanie, dogmatizovanie referenda
mi osobne pripomína akúsi snahu nájsť
za každú cenu záplatu na deravé nohavice.
Myslím si, že z deravých nohavíc, ktoré
nám federácia ponúkala, národy - ako
slovenský, tak český - už dávno
vyrástli. To je z mojej strany všetko. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji vám, pane poslanče.
Poslanec SN M. Mihalik: Nijaký pozmeňovací
návrh nemám, pretože ten bol obsiahnutý
v pozmeňovacích návrhoch poslanca Hrivíka.
Ešte by som poprosil poslanca Kostyu, až bude čítať
výsledky tohto prieskumu, aby si povšimol, či
tam nejakým spôsobom existuje aj otázka, či
ľudia, respektíve verejnosť z 80 % je za, aby
referendum vyhlásili národné rady, alebo
nie.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Kolega Faldýn ztratil pořadí.
S poznámkou se hlásí kolega Fišera.
Poslanec SN I. Fišera: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, pane poslanče Mihaliku,
chtěl bych vás jen upozornit, že právě
v návrhu, který jsem dával, je tato možnost
pro národní rady záměrně uvedena.
Kdybyste to posoudili v komplexu těchto návrhů,
v podstatě národní rada by mohla v případě,
že by začala a postupovala velmi efektivně,
se dostat nejdříve k referendu ze všech ostatních
možností, které tam jsou uvedeny.
Chtěl bych říci, že podle mých
informací, které jsem získal za tuto dobu,
mítink, který se konal na Václavském
náměstí, byl mítinkem běžným,
normálním. Samozřejmě při něm
bývají vyvolávána určitá
hesla.
Myslím, že informace zde podaná podle toho,
co jsem se já dozvěděl o tomto mítinku,
nebyla úplně přesná. Budeme muset
počítat s tím, že lidé budou
chtít vyjádřit své názory na
to, jak by mělo probíhat řešení
této státoprávní krize, a měli
bychom opravdu pospíchat, abychom zbytečně
nevyvolávali vášně, které by
nás přece jen později mohly ohrozit. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji. Nyní bude mít slovo
poslanec Mečl. Připraví se poslanec Hošek.
Faktickou poznámku poslanec Mihalik.
Poslanec SN M. Mihalik: Len krátko. Nehnevajte sa, pán
poslanec Fišera, ja beriem vaše argumenty, ale zdôrazňujem,
že daná novelizácia sa naozaj nijakým
spôsobom nedotýka čl. 1 ods. 2, a tým
pádom vlastne národné rady majú ohraničenú
možnosť postupovať len v rámci toho, že
by dochádalo k vypísaniu referenda. Otázka
by v zásade znela len v súvislosti s návrhom
na vystúpenie, nie na rozdelenie. Keď budú
chcieť postupovať podľa tohto ústavného
zákona, budú povinné sa tým riadiť.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji.
Další faktická poznámka.
Poslanec SN J. Novák: Nechtěl bych rušit, jenom
na to, co tady řekl pan doktor Kalina, bych reagoval, pan
poslanec Fišera už to řekl. V podstatě
se nejednalo o žádné blouznění,
nebo nevím, jak to bylo nazváno. Pan doktor Kalina
pouze viděl to, co probíhá mimo území
Prahy už dávno, a co je v několika tisícových
davech lidí, kteří si přejí
to, po čem tady volá levice. Tedy nic jiného,
nic zvláštního, ani nic protistátního.
(Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Kolega Faldýn se hlásí o slovo.
Poslanec SL M. Faldýn: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, vážení hosté, asi půl
hodiny jsem mohl postávat na Václavském náměstí
a pozorovat probíhající demonstraci.
Musím konstatovat, že řečníci,
kteří promlouvali, apelovali na city, a řekl
bych, až na pudy posluchačů. Nevím,
jak to bylo hodnoceno mým předřečníkem;
takto to hodnotím a vidím já. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Než dám slovo poslanci Mečlovi,
ještě upozorňuji, protože stále
přibývají další a další,
že v tuto chvíli máme stále ještě
13 písemných přihlášek do rozpravy.
Prosím o maximální tempo.
Prosím, profesor Mečl.
Poslanec SL J. Mečl: Dámy a pánové,
dovolte mi jen několik poznámek k vládnímu
návrhu ústavního zákona o způsobu
zániku ČSFR.
Úvodem bych chtěl říci, že se
v podstatě ztotožňuji s návrhy, které
přednesl kolega Filip, kolega Fišera a někteří
další poslanci.
Chtěl bych říci, že v debatě
vystupují poslanci, kteří byli v minulém
parlamentu, vystupují poslanci noví, kteří
byli zvoleni v tomto volebním období. Sněmovny,
podle prezence, věnují pozornost dnešnímu
jednání takovou, jakou věnují. Nemyslím
si, že je z toho třeba dělat jakékoli
závěry.
Chtěl bych jenom říci, že teprve tímto
ústavním zákonem, schválením
tohoto ústavního zákona, když vycházím
ze záměrů vlády, která ho předkládá,
aby schválen byl, bude spuštěn proces zániku
československé federace a zániku československého
státu. Chtěl bych vás všechny poprosit,
abychom si uvědomili, že nic není rozhodnuto.
Přes veškerá tvrzení i fakt, že
federace funguje tak či onak, že společný
stát je přežitkem, je minulostí, na
nás, poslancích Federálního shromáždění
záleží, zda tento proces vůbec začne,
skutečný proces zániku československého
státu, a jak bude probíhat.
Nemá smysl, a chtěl bych poprosit i poslance vládní
koalice, nemá smysl si namlouvat, že společný
stát, vzájemnost Čechů a Slováků,
v těchto formách je již za námi, je
ztracená, a že tento zákon je pouze potvrzením
faktického stavu. Není to pravda, a nikdy v minulosti
to nebyla pravda. (Potlesk.)
Dokud nebude tento zákon schválen, nemohou se dát
do pohybu ani ostatní legální oficiální
procesy. Byl bych skutečně rád, abychom si
toto uvědomili, že toto Federální shromáždění,
ať už je jeho autorita v Československu či
jinde jakákoli, že toto Federální shromáždění
je jedině kompetentní k tomu, aby tento proces započal,
bez ohledu na to, jak funguje federální vláda,
jaká jsou federální ministerstva atd.
Kolegové zpravodajové tady uvedli při svých
expozé (mimo jiné i já, jako člen
ústavně-právního výboru), že
tento zákon je nepřímou novelizací
nejenom ústavního zákona o československé
federaci, ale je také nepřímou novelizací
ústavního zákona o referendu.
To, vážené kolegyně, vážení
kolegové, není žádné zjištění
ani objev. To je konstatování tohoto stavu.
Vyplývá to nepochybně ze záměrů
vlády, která volila tuto cestu se všemi riziky,
kterou nepřímá novelizace má pro pozdější
aplikaci.
Federální vláda, federální
orgány, ale i další orgány budou vykládat,
jak tento zákon, který leží před
námi, jak se dotýká ústavního
zákona o referendu, nebo jak se to dotýká
ostatních ústavních zákonů
o čs. federaci. To je nevýhoda tohoto ústavního
zákona, který neobsahuje žádná
derogační ustanovení, který neobsahuje
žádná pozměňovací ustanovení
k jiným ústavním zákonům, kterých
se nepochybně dotýká. Jsou to rizika tohoto
zákona. Rizika, na která někteří
poslanci v ústavně-právních výborech
upozorňovali federální vládu. Je to
problém výkladu tohoto zákona a jeho aplikace.
Myslím si, pokud federální vláda,
HZDS a ODS chtěly předložit zákon tohoto
typu, s tímto obsahem, že to měl být
zákon pořádný. Zákon, který
tuto složitou, komplikovanou a svým způsobem
historickou problematiku bude řešit beze zbytku, kvalitně
a kvalifikovaně, a vyhne se už v zárodku nejrůznějším
konfliktům a problémům.
Ještě než přejdu k pozměňovacímu
návrhu, chtěl bych položit dotaz panu místopředsedovi
vlády, který se týká § 2 odst.
2 a který mimo jiné svědčí
také o příliš obecném charakteru
tohoto návrhu zákona.
poslanec Mečl
V § 2 odstavec 2 se uvádí, že ústavní
zákon Federálního shromáždění
v případě uvedeném § 1, písm.
a) a dohoda České republiky a Slovenské republiky
v případech uvedených v § 1 písm.
b), c) a d) stanovuje ... atd... náležitosti, které
jsou uvedeny v následujících písmenech.
Chtěl bych ale upozornit předkladatele, že
pojem dohody je v tomto zákoně vyhrazen pouze písmenu
b), kde se hovoří o dohodě České
národní rady a Slovenské národní
rady, ale pojem dohody se v ostatních případech,
kdy jde o referendum
Federálního shromáždění
nebo národních rad nebo o jednostranné vystoupení
České nebo Slovenské republiky, nevyskytuje.
Je mi opravdu záhadou, jak zabezpečí federální
vláda, respektive tento parlament, jak bude zavazovat Českou
a Slovenskou národní radu, aby takovou dohodu, která
bude obsahovat náležitosti uvedené v písm.
2 a) a 2 b), uzavřely a aby stanovily otázky přenesení
působnosti a přechodu majetku České
a Slovenské republiky. Jakou formu tato dohoda, o které
se v zákoně blíže nehovoří,
bude mít.
Doporučuji, dámy a pánové, abychom
v uvozovací větě ústavního
zákona, která zní: "Federální
shromáždění České a Slovenské
Federativní Republiky ...", vložili slova "vycházejíc
z práva Českého a Slovenského národa
na sebeurčení se usneslo na tomto zákonu."