Federální shromáždění ČSFR 1992 – 1992

Z hlediska zajištění celoročních záměrů rozpočtové politiky je nejvážnějším signálem nízké plnění výnosu daně z obratu a absolutní pokles tohoto výnosu ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o 6,6 mld Kčs.

Relativní plnění daně z obratu je letos o 12,2 bodu nižší než v loňském roce a o 7,7 bodu nižší než činí průměr za předchozí roky.

Plnění daně z obratu v %:

V jednotlivých měsících bylo na dani z obratu inkasováno:

V červnu byl měsíční výnos poprvé vyšší než ve stejném období předcházejícího roku, což by mělo signalizovat postupné zvyšování poptávky a tím i možný nárůst daňového výnosu ve 2. pololetí letošního roku.

V průměru dosáhl měsíční výnos daně z obratu v 1. pololetí necelých 9,5 mld Kčs, zatímco splnění celoročního předpokladu v této položce by vyžadovalo průměrné měsíční inkaso 12,1 mld Kčs. Propad výnosu daně z obratu k 30. 6. t. r. představuje cca 15 - 16 mld Kčs. Je zřejmé, že podobně jako v roce 1991 nedosáhne daň z obratu ani letos předpokládaného výnosu (v roce 1991 se počítalo s výnosem 141,9 mld Kčs a ve skutečnosti bylo dosaženo pouze 123,4 mld Kčs, pro rok 1992 se uvažuje s výnosem 145 mld Kčs).

Je třeba zdůraznit, že se jedná o společný příjem všech tří státních rozpočtů, na kterém se podílejí ve stanoveném poměru (35 % rozpočet federace, 41,5 % státní rozpočet České republiky a 23,5 % státní rozpočet Slovenské republiky). V uvedeném poměru také nesplnění tohoto druhu příjmů ovlivní konečné výsledky jednotlivých rozpočtů v letošním roce.

Nepříznivý vývoj příjmů daně z obratu je ovlivněn zejména těmito faktory:

- v podmínkách prohlubující se příjmové a majetkové diferenciace obyvatelstva trvá v souhrnu silný sklon k úsporám, poptávka obyvatelstva po zboží se obnovuje pomalu (peněžní příjmy obyvatelstva rostou rychleji než jeho výdaje za zboží a služby);

- v poklesu daňového zatížení se projevily úpravy sazeb daně z obratu provedené v průběhu roku 1991. Z dosud známých údajů za 1. čtvrtletí t. r. vyplývá, že zatímco v loňském roce činilo průměrné daňové zatížení vztažené k prodejním cenám (včetně daně) 28,7 %, v 1. čtvrtletí letošního roku pokleslo na 25,5 %. Dodávky v cenách bez daně se přitom podle daňové statistiky zvýšily ze 79,4 mld Kčs v roce 1991 na 82,7 mld Kčs ve stejném období letošního roku. Srovnání těchto ukazatelů signalizuje také změnu struktury poptávky směrem k výrobkům podléhajícím nulové sazbě daně (základní potraviny, paliva a energie) a službám a výkonům, které dani z obratu vůbec nepodléhají (doprava, komunální služby, služby pro obyvatelstvo, nájemné apod.);

- přetrvávají daňové úniky;

- na výši daňového výnosu se odrážejí také současné legislativní, věcné i správní nedostatky systému daně z obratu, jimž lze čelit pouze průběžně přijímanými metodickými a organizačními opatřeními.

Ministerstva financí ve spolupráci s finančními úřady již přijala s účinností od 1. 4. 1992 některá opatření, která byla směrována proti daňovým únikům při nákupu cigaret, piva a lihovin, kde byly tyto úniky nejvyšší. Byla vyhlášena povinnost nakupovat tyto výrobky za ceny "s daní z obratu", a to i při deklaraci, že jsou určeny na vývoz (při potvrzení celnicí se provádí odpočet daně z obratu). Od 1. 6. t. r. se toto opatření rozšířilo i na víno.

Další opatření jsou připravována ve spolupráci s celními orgány (zamezení daňových úniků při dovozu zboží) a v úpravách legislativy, které by měly podmínit "výmaz" podnikatelů z obchodního rejstříku dokladem o vyrovnání daňových povinností vůči státnímu rozpočtu.

Negativně byl celkový předpokládaný výnos daně z obratu, do něhož je zahrnut i výnos dovozní daně (uvažován ve výši cca 5 mld Kčs), ovlivněn tím, že výnos dovozní daně byl v 1. pololetí minimální a dosáhl pouze 46 mil. Kčs. Vyplývá to především ze skutečnosti, že novela devizového zákona, podle níž je umožněna vnitřní směnitelnost i podnikatelům - fyzickým osobám, nabyla účinnosti až 1. července 1992. Dalším důvodem nízkého výnosu dovozní daně jsou zřejmě - stejně jako v systému daně z obratu - i nelegální dovozy. Je proto možno předpokládat, že uvažované výše dovozní daně v roce 1992 nebude dosaženo.

Na daních a odvodech ze zisku placených podnikatelskými subjekty (odvody ze zisku státních podniků, zemědělská daň ze zisku, důchodová daň ze zisku) bylo do konce června odvedeno do státního rozpočtu celkem 59,4 mld Kčs, tj. 47,3 % celoročního rozpočtu (ten činí 125,8 mld Kčs). Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku jsou tyto daně a odvody nižší o 21,7 mld Kčs, zejména v důsledku neopakovatelných vlivů z roku 1991. V rámci tohoto druhu příjmů byl odvod důchodové daně ze zisku v letošním 1. pololetí o 1,8 mld Kčs, resp. o 85 % vyšší než ve stejném období minulého roku.

Společné příjmy, tj. odvody ze zisku státních podniků a zemědělská daň ze zisku, dosáhly k 30. 6. celkové výše 55,6 mld Kčs. Jejich relativní plnění je v porovnání s rokem 1991 nižší o 14,1 bodu, v porovnání s předchozími roky o 1 bod.

Plnění odvodů ze zisku a zemědělské daně ze zisku v %:

V jednotlivých měsících bylo do státního rozpočtu odvedeno:

Výpadek tohoto druhu společných příjmů za 1. pololetí představuje 2,3 mld Kčs. V jejich dosavadním plnění se projevuje již zmíněný vliv zúčtování za rok 1991 v rozsahu cca 1,7 mld Kčs, po vyloučení tohoto vlivu by plnění podílových odvodů a daní ze zisku k 30. 6. dosáhlo pouze 46,6 % a srovnání s předchozími lety by tedy bylo ještě nepříznivější. Vývoj v dalších měsících lze s ohledem na podmínky letošního roku a tendence ve vývoji výroby zatím těžko předvídat.

Dalšími položkami, jejichž plnění nedosahuje alikvóty 6 měsíců, jsou odvody z objemu mezd a clo.

Odvody z objemu mezd, které jsou příjmem státních rozpočtů republik, jsou zatím plněny pouze na 43,8 % (v České republice na 44,2 %, ve Slovenské republice na 42,8 %). Tento podíl je rovněž nižší než v předchozích letech.

Plnění odvodů z objemu mezd v %:

Absolutně však je výnos odvodů z objemu mezd, který dosáhl výše 48,2 mld Kčs, o 3,8 mld Kčs vyšší než v 1. pololetí loňského roku. Po vyloučení vlivu finančního zúčtování za minulý rok (3,6 mld Kčs), by relativní plnění za 1. pololetí činilo pouze 40,6 %.

Hlavní příčinu uvedeného nízkého plnění je třeba zřejmě hledat v určitém nadhodnocení předpokladů, z nichž vycházel rozpočet na letošní rok, a to především s ohledem na skutečnost dosaženou v roce 1991, kdy navíc byl zemědělským organizacím povolen odklad části odvodu do státního rozpočtu: zatímco v loňském roce dosáhla skutečnost - zvýšená o povolené odklady pouze 99 mld Kčs, předpokládá rozpočet na rok 1992 odvod ve výši 110 mld Kčs.

Ve státním rozpočtu Slovenské republiky se v nízkém plnění odráží i platební neschopnost, zejména zemědělských organizací, jakož i nižší úroveň zaměstnanosti.

Z uvedeného je zřejmé, že lze zcela reálně předpokládat nesplnění celoročního úkolu v této oblasti.

Příjmy z cel včetně dovozní přirážky jsou ke konci června plněny na 45,6 %, i když absolutně je výnos tohoto příjmu o 1,3 mld Kčs vyšší než v loňském roce. Výnos dovozní přirážky dosáhl 1,5 mld Kčs. Počítá se se zlepšením tohoto výnosu ve 2. pololetí.

Nad průměrem celkových příjmů je daň ze mzdy, která je rovněž příjmem státních rozpočtů republik. Celostátně byla k 30. 6. 1992 splněna na 53,7 % (v České republice na 52,7 %, ve Slovenské republice na 56,9 %).

3. Výdaje souhrnu státních rozpočtů

Výdaje státních rozpočtů dosáhly výše 223,4 mld Kčs, tj. 44,3 % ročního rozpočtu.

Jednotlivé položky byly čerpány takto:

Celkově bylo čerpání výdajů státních rozpočtů za první pololetí o 1,7 bodu nižší než ve srovnatelném období loňského roku, kdy činilo 46,0 %. V tomto vývoji se projevil především vliv opatření přijatých ministerstvy financí k regulaci rozpočtových výdajů. Nízké bylo rovněž čerpání výdajů na investiční výstavbu v rozpočtové sféře a v místních rozpočtech.

Relativní plnění výdajů za prvních 6 měsíců podle jednotlivých rozpočtů činí:

V investičních dotacích podnikům je zahrnuta částka 1,55 mld Kčs, poskytnutá z rozpočtu Slovenské republiky nad rámec schváleného rozpočtu na dokončování výstavby vodního díla Gabčíkovo.

Vysoký objem dotací poskytovaných finančním institucím formou úhrady majetkové újmy, realizované plně ze státního rozpočtu federace, vychází z dohod mezi ministerstvem financí a peněžními ústavy (Investiční banka, Česká spořitelna a Slovenská spořitelna). Týká se půjček a úvěrů, které jsou bankami a spořitelnami poskytovány na nekomerčních principech, tedy především za státem stanovené nízké úrokové sazby, a to především na bytovou výstavbu, půjčky mladým manželstvím, jaderné elektrárny apod. Z tohoto titulu bylo z federálního rozpočtu vyplaceno do konce června již 3,2 mld Kčs, což představuje 80,8 % rozpočtované částky. Celkově uvažovaný objem těchto výdajů ve výši 4 mld Kčs je zjevně podhodnocen a je třeba počítat s jejich překročením.

V dosavadním nízkém čerpání výdajů na sociální zabezpečení (48,8 %) se zatím výrazněji neprojevila valorizace důchodů, provedená k 1. 6. t. r. V celkové částce jsou zahrnuty i výdaje na politiku zaměstnanosti, které jsou poskytovány plně z prostředků federálního rozpočtu a které ke konci června dosáhly pouze 31,7 % (z celkové částky 3,5 mld Kčs připadlo na území České republiky 1,9 mld Kčs a na území Slovenské republiky 1,6 mld Kčs).

Vlastní výdaje republik na sociální zabezpečení jsou čerpány v podstatě rovnoměrně a dosáhly v České republice 50,2 % a ve Slovenské republice 50,4 %. Právě v této položce však lze ve druhé polovině roku očekávat výraznější nárůst výdajů, zejména v republikových rozpočtech.

Zatím velmi nízký je podíl dotací poskytovaných republikami místním rozpočtům. Tento podíl činil celostátně pouze 28,1 %, přičemž z rozpočtu České republiky bylo k 30. 6. poskytnuto pouze 27,5 % těchto prostředků (v rozpočtu Slovenské republiky činí tento podíl 42,9 %). Průběh čerpání těchto dotací, stejně jako dotací na bytovou výstavbu (obě položky jsou výdaji republikových rozpočtů), bude dále analyzován.

Vcelku lze konstatovat, že regulace rozpočtových výdajů ministerstvy financí v prvním pololetí letošního roku se osvědčila. Avšak podle operativních hlášení Státní banky československé v prvních dnech měsíce července se "uvolněním" rozpočtových výdajů dostávají všechny tři státní rozpočty do schodku vlivem "zadržovaných" výdajů.

4. Státní rozpočet federace

Ve srovnání se státními rozpočty republik dosáhl státní rozpočet federace za 1. pololetí letošního roku horších výsledků. Jeho hospodaření skončilo k 30. 6. 1992 schodkem 2 mld Kčs a oproti 1. čtvrtletí se jeho výsledky zhoršily o 2,6 mld Kčs:

Z uvedených údajů je zřejmé, že i přes určitý nárůst v průběhu 2. čtvrtletí byly výdaje federálního rozpočtu čerpány ke konci června pouze na 42,9 %, což je výrazně nejen pod úrovní alikvóty 6 měsíců, ale i pod úrovní regulace, stanovené tak, aby výdaje ke konci 1. pololetí v zásadě nepřesáhly 47 % celoročně rozpočtované částky.

Přesto však federální rozpočet vykázal k 30. 6. 1992 schodek, neboť úroveň plnění jeho příjmů byla ještě nižší a o 1,5 bodu zaostala za skutečným čerpáním výdajů.

Tato skutečnost je příčinou značného napětí ve federálním rozpočtu, jak o tom ostatně svědčí i srovnání se státními rozpočty republik:

Z tohoto přehledu vyplývá, že i když čerpání výdajů federálního rozpočtu bylo nejnižší ze všech tří státních rozpočtů, nezabránilo to vzniku jeho schodku.

Příčinu je třeba spatřovat především ve vysoké závislosti federálního rozpočtu na tvorbě společných příjmů, tj. odvodů ze zisku a zejména daně z obratu. Tyto dvě položky představují 68 % celkových příjmů schváleného rozpočtu na letošní rok a úroveň jejich plnění je tudíž rozhodujícím faktorem dosahovaných výsledků.

Nízké plnění příjmů federálního rozpočtu je ovlivněno zejména těmito položkami:

a) inkaso daně z obratu k 30. 6. bylo celostátně splněno na 39,3 %, výpadek tohoto druhu příjmů za 1. pololetí představuje 15 - 16 mld Kčs. Při stanoveném podílu federace ve výši 35 % jsou příjmy federálního rozpočtu tímto výpadkem nepříznivě ovlivněny v rozsahu cca 5,5 mld Kčs, přitom daň z obratu představuje téměř 38 % celkových příjmů tohoto rozpočtu. Je zjevné, že uvedené výpadky se nutně odrážejí v jeho celkovém výsledku;

b) zatím neuspokojivě jsou realizovány splátky půjček poskytnutých z rozpočtu, v rozpočtu federace jsou v této položce zahrnuty především splátky vládních úvěrů poskytnutých do zahraničí a rozpočtované ve výši 12 mld Kčs, což vyplývá z poměrně rozsáhlého programu deblokací vládních pohledávek. Tento program se ale neplní - podle posledních údajů dosáhly tyto splátky pouze 3,4 mld Kčs a jsou plněny na 28,1 %;

c) na neplnění příjmů se podílejí i odvody SBČS - z rozpočtované částky 1,2 mld Kčs bylo k 30. 6. odvedeno pouze 146 mil. Kčs, tj. 12,2 %.

Nepříznivá situace v plnění příjmů federálního rozpočtu je ovlivněna i tím, že v loňském roce inkasoval tento rozpočet poměrně značný objem tzv. "jiných příjmů", zejména příjmů, které nebyly zahrnuty v rozpočtu. Tato situace se v letošním roce neopakuje.

Ve výdajích federálního rozpočtu se - stejně jako v rozpočtech republik - pozitivně projevila přijatá regulační opatření. Přesto je třeba vidět, že čerpání výdajů mělo (s výjimkou měsíce června) trvale vzestupnou tendenci:

čerpání výdajů v %:

Při posuzování výdajů federálního rozpočtu je třeba vzít v úvahu, že převážnou část tvoří výdaje uskutečňované do celé ekonomiky, tedy i do oblastí v působnosti republik. Jde zejména o výdaje spojené s vyplácením státního vyrovnávacího příspěvku, zabezpečení státní politiky zaměstnanosti a o dotace poskytované k úhradě majetkové újmy peněžních ústavů.

Z těchto druhů výdajů se zatím ukazuje jako velmi reálné překročení uvažovaných dotací poskytovaných finančním institucím formou úhrady majetkové újmy - celoročně rozpočtovaná částka byla ke konci června již z 80 % vyčerpána a je třeba počítat s překročením v této položce cca o 2 - 2,5 mld Kčs.

Naproti tomu výdaje na politiku zaměstnanosti jsou zatím čerpány na 31,7 %. Z toho však nelze usuzovat na možnosti úspor v této oblasti, a to zejména z toho důvodu, že ministerstva práce a sociálních věcí republik očekávají možnou změnu tendence ve vývoji nezaměstnanosti s přihlédnutím k postupu procesu privatizace a k problémům spojeným s umístěním absolventů středních a vysokých škol.

Samostatnou skupinu ve výdajích rozpočtu federace s celorepublikovou vazbou tvoří tituly neinvestičních dotací, kterými byly zajišťovány výdaje na Fond tržní regulace v zemědělství, na krytí cenových rozdílů z dodávek tepelné energie pro obyvatelstvo a na podporu strukturálních změn v čs. ekonomice. Rozpočtované výdaje na tyto objemově významné tituly se v čerpání k 30. 6. pohybují pouze na úrovni 28,9 % schváleného rozpočtu.

Tento vývoj lze přičíst především tomu, že

- použití prostředků z rozpočtu na rok 1992 u Fondu tržní regulace (celkem 1,2 mld Kčs, plnění na 23 %) vyplývá především ze sezónnosti jejich čerpání, těžiště využití těchto prostředků lze očekávat až podle výsledků úrody v roce 1992;

- u dotací k teplu pro obyvatelstvo (2,4 mld Kčs) odpovídá čerpání ve výši 35 % záměrům založeným do návrhu rozpočtu a umožňuje v závěru roku pracovat s určitou rezervou nezbytnou pro řešení nepředvídatelných (především klimatických) vlivů v závěru roku;