Předseda PSP Milan Uhde: Nyní se hlásí
pan poslanec Výborný s faktickou poznámkou,
po něm promluví pan poslanec Jaroslav Novák,
který je v pořadí.
Poslanec Miloslav Výborný: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, zatím,
jak jsem si povšiml, vystupuje jedenáct poslanců,
kteří si říkají republikáni
- je jich 11 ze dvou set, křičí, že
jejich kandidát je diskriminován a nečiní
nic jiného, než špiní kandidáty
ostatní.
Dámy a pánové, republikánského
mítinku se účastnit nehodlám. (Potlesk.)
Předseda PSP Milan Uhde: Dále je přihlášen
pan poslanec Jaroslav Novák, připraví se
pan poslanec Oldřich Vrcha.
Poslanec Jaroslav Novák: Vážený
pane předsedo, nepřítomná vládo,
dámy a pánové, díky publicitě,
kterou mi v poslední době věnovaly sdělovací
prostředky právě v souvislosti s panem Václavem
Havlem, jsem dostal v posledních týdnech spoustu
dopisů, ze kterých bych vybral několik myšlenek,
týkajících se kandidáta pana Václava
Havla.
Pan Havel za přispění "demokratické"
televize projevuje aktivitu. Má i svého tiskového
mluvčího - kdo jej asi platí který
ho všude následuje a jeho osobě dodává
lesk. Před nedávnou dobou, ještě jako
prezident, prohlásil Václav Havel, že nechce
být hrobařem federace. Zdánlivě charakternější
bylo písemné ohlášení Federálnímu
shromáždění, že odstupuje z funkce
prezidenta, když již dávno věděl,
že plán rozpadu byl již napsán a že
vlastizrádci nepocítí újmu na svým
prebendách.
Vracím se k pravdám minulých let. Půl
roku před jeho zvolením již Hlas Ameriky jasně
mluvil o tom, že bude prezidentem Československa.
Pro myslícího občana bylo úsměvné
jeho tvrzení, že kandidaturu přijme jedině,
když po jeho boku bude stát statečný
Slovák Dubček. Bylo to prohlášení
proradné, protože prezidentem se chtěl stát
za každou cenu a věděl, že je vlastně
již nadekretován. Stalo se, co se mělo stát.
Další úsměvné prohlášení
bylo, že bude prezidentem jen po dobu konsolidace poměrů
u nás.
Byl jsem jedním z těch, co ronili slzy, že
nastala doba radosti ze svobody. Rozčarování
postupně narůstalo, když se každým
dnem ukazovalo, kdo se vlastně chce stát otcem vlasti.
Bylo nesmyslem věřit, že Václav Havel,
syn bývalé milionářské rodiny
Havlů, která za války hostila německé
důstojníky, se bude řídit lidským
člověčenstvím velkého vlastence,
filosofa a vysoce vzdělaného muže T. G. Masaryka.
Místo snahy dát občanům nástin,
co je demokracie, velký dramatik se upnul k plánům,
které měl již dávno promyšlené.
Přes veškeré názory velkých ekonomů
o tom, že naše vlast je po totalitě finančně
zcela na dně, začal s předěláváním
Hradu. Jeho prohlášení, že nebude používat
"domečku" všech prezidentů a že
bude pracovat doma, bylo záměrné, protože
v jeho plánech byl zakotven fakt, že bude celoročně
používat zámek v Lánech, bez ohledu,
co bude toto rozhodnutí stát státní
pokladnu. Mimo honorovaných hovorů z Lán,
kdy jsme slyšeli převážně jakési
nic neříkající osobní úvahy,
nic o většině občanů, kteří
doslova budují stát a zajišťují
život lidí v této zemi. Občané,
kteří pečou chléb a rohlíky,
opravují boty, šoféři, kteří
zásobují prodejny, zemědělci zajišťující
výživu národa, armáda dělníků,
kteří čistí kanály a stoky,
pracují ve veškeré dopravě, pracovníci
v kotelnách a vodohospodářských provozech,
horníci a další. Bez těchto občanů
by život zůstal stát.
Nikdo nikdy neslyšel, že by hovořil o vlasti
a vlastenectví. Jen opíjející slova
o lásce a porozumění, bez jejich naplnění.
Slova, která opětně používá
nyní v různých obměnách při
snaze stát se znovu hlavou státu. Není nepochopitelné
a musí na to být žaludek, když někdo
na svoji státní funkci nestačí a uteče
z ní a za nějaký čas by se chtěl
vrátit zpět. Mňačkova kniha "Jak
chutná moc" je hluboká pravda. Byla napsána
sice pro jinou dobu, ale její autor netušil, že
obsah této knihy bude aktuální i pro dobu
stávající, pro dobu svobody a demokracie.
Je známo, že Václav Havel se jako malý
kluk velmi přátelil s německými důstojníky,
kteří hodovali v rodině Havlů, zatímco
většina národa strádala. Vše souvisí
se vším, a proto sympatie k Němcům se
projevila i v tom, že první cesta prezidenta do světa
vedla do Německa. Proto smlouva s Německem byla
taková, jaká je. Prezident si dovolil poplivat památku
statisíců vojáků v boji za vlast.
Předseda PSP Milan Uhde: Pane poslanče, omlouvám
se velice, jsem nucen z technických důvodů
udělat půlhodinovou přestávku, po
ní budete mít příležitost pokračovat
ve svém projevu.
Předseda PSP Milan Uhde: Vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, je všechno připraveno k tomu, abychom mohli
pokračovat v dnešním zasedání.
Zvu vás do sálu, budeme pokračovat.
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, opakuji svou výzvu, je všechno
při praveno, můžeme pokračovat v rozpravě
a prosím ty, kteří mají zájem
zaujmout svá místa, aby tak neprodleně učinili.
Ve svém přerušeném příspěvku
do rozpravy pokračuje pan poslanec Novák. Dále
je přihlášen pan Oldřich Vrcha.
Poslanec Jaroslav Novák: Dámy a pánové,
já bych si dovolil pokračovat tam, kde jsem skončil.
Je známo, že Václav Havel se jako malý
kluk velmi přátelil s německými důstojníky,
kteří hodovali v rodině Havlů, zatím
co většina národa strádala. Vše
souvisí se vším a proto sympatie k Němcům
se projevila i v tom, že první cesta prezidenta do
světa vedla do Německa. Proto smlouva s Německem
byla taková, jaká je. Prezident si dovolil poplivat
památku statisíců padlých vojáků
v boji za vlast, tisíců povražděných
občanů doma i v plynových komorách,
výrokem že nebyli Němci odsunuti, ale vyhnáni.
lnu velké příjmy za disident jsou nutné
splácet nějakou formou.
Při cestách po celém světě
nazapomíná opakovaně zdůrazňovat,
že byl vězněn, neuvádí však,
že byl vězněn v době, kdy bylo vězeňství
pro všechny a pro politické vězně zvláště
velmi tvrdé, jak je tedy možné, že on
mohl z vězení psát "Dopisy Olze",
ve kterých žádá o zaslání
amerických cigaret, čokolády a banánů
a také je dostává. Při znalosti nesmírných
útrap v totalitních věznicích zůstává
nezodpovězeno, proč politický vězeň
Václav Havel měl privilegia, když jen za vynesení
motáku z vězení byly tvrdé sankce,
týrání a samotka.
A jak to bylo dál. Bez jakékoliv moudrosti a rozumných
důvodů pustil do naší společnosti
tisíce vrahů a násilníků, prý
na něj nenechají dopustit, kteří zavraždili
sta a znásilnili tisíce občanů a zanesli
strach mezi občany jít večer na ulici.
Nástupnická vláda při každé
příležitosti dokazovala, do jaké těžké
finanční situace nás přivedl minulý
režim. Zdravý rozum však se ptá, proč
právě Václav Havel nebral tyto úvahy
v potaz a začal plnýma rukama rozhazovat státní
peníze na svoji pomyslnou reprezentaci. Nákup západních
automobilů, divadelní uniformy pro hradní
stráž a hradní kapelu, tisíce litrů
benzínu pro jízdy do Lán a podobně.
Kolik se vypilo alkoholu při všech recepcích
a jiných příležitostech, kolik miliard
stálo letecké cestování do všech
koutů světa a to mnohdy jen ze soukromých
důvodů. Zvlášť záslužně
vstoupí do našich dějin obsazení hradní
kanceláře knížetem s vizáží
degenerace, který ani nezná správně
česky. U slušných vlastenců budil hrůzu,
jakou češtinou uváděl předávání
řádů T. G. Masaryka. Jsme určitě
jedinou zemí světa, kde se vláda na jednání
schází v hospodě a jindy v chalupě
Václava Havla. Jak se státnicky jednalo na Vikárce,
je zřejmé ze šestimístného čísla
účtu, který stál tento vládní
večírek.
Není v naší republice jediné odvětví,
které pro nedostatek financí je schopno fungovat,
o sociálních případech občanů,
hlavně důchodců ani nemluvě. Nic není
schopna státní pokladna utáhnout a tak není
problém, jak zachránit naše hospodářství
před krachem. Zcela jednoduše se přenesou náklady
podniků na občany. Zdraží se vodné,
elektřina, plyn, veškeré jízdné,
benzin, nájemné, poštovné o několik
set procent. Při této katastrofální
situaci, která uvádí mnoho lidí na
hranici bídy, si "vyčerpaní" poslanci,
vládní činitelé, pracovníci
magistrátu odhlasují platy a odměny včetně
výdajových příplatků, které
suma sumárum se rovnají několikaročnímu
příjmu důchodce. Kde je slušnost a charakter
těchto lidí vůči občanům,
kteří jim dali důvěru? Budoucí
prezident má mít prý měsíčně
85 - 90 tisíc korun na reprezentaci a to ještě
převážná většina vládních
činitelů z titulu svých funkcí lehce
získává majetek z různého soukromého
podnikání. Bylo by nespravedlivé tvrdit,
že nejsou i spokojení občané. Veksláci,
zloději, šmelináři a pozůstalí,
kteří získali zdarma obrovské majetky
po svých předcích. To jsou skupiny naprosto
spokojených lidí.
Co dodat. Naše veliká rodina Čechů prezidenta
asi potřebuje, vysokoškolsky vzdělaného
člověka, který dává přednost
státním zájmům před svojí
samolibostí. Člověka s lidskou duší,
abstinenta, který by byl svým životem příkladem
a bude zárukou, že naplní slib, který
při zvolení podepisuje, blaho lidu, kterému
bude vládnout, Není pravdou, že v našem
národě neexistuje osobnost, která by se alespoň
zčásti přiblížila charakteru
a velikosti nezapomenutelného T. G. Masaryka. Naplní-li
se představa občanů, neuvažujících
o pravdě vlády Václava Havla minulých
let, kdy souhlasil, aby v demokratické vládě
nového státu na důležitých postech
byli vysocí představitelé totality, a bude
opět zvolen, pak nám pomáhej Bůh.
Neroňme pak slzy nad sebou, ale nad životem našich
potomků.
Proto vás žádám, opravdu snažně
žádám, abyste pečlivě zvážili,
komu dáte v příští volbě
svůj hlas. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: K řečništi
zvu pana poslance Oldřicha Vrchu, připraví
se pan poslanec Jan Litomiský.
Pan poslanec Vrcha není ve sněmovně přítomen,
a proto přichází o pořadí.
Slova se ujímá pan poslanec Litomiský.
Poslanec Jan Litomiský: Vážený
pane předsedo, vážená sněmovno,
především podotýkám, že
k volbě prezidenta mám osobní vztah, neboť
s kandidátem panem Václavem Havlem jsem prožil
tři roky ve věznici na Borech, kde jsme byli oba
společně uvězněni po podvracení
republiky v letech 1981 - 1984.
Pana doktora Nováka mohu ujistit, že Václav
Havel nepožíval ve věznici žádných
privilégií a panu dr. Novákovi bych tento
pobyt nepřál.
Přesto mi dovolte, abych přednesl stanovisko klubu
KDS.
Po celé odpoledne jsme byli nuceni poslouchat zdlouhavé
a nechutné projevy kolegů z jedné opoziční
strany, jejíž řečníci se snažili
střídavě hanobit kandidáta vládní
koalice a zároveň vychvalovat kandidáta vlastního.
Ze všech těchto projevů čišela
představa všemocnosti prezidentského úřadu
a zázračné účinky, které
nastanou, bude-li tento stolec obsazen jejich nadlidským
kandidátem, který se mezi tím pral s novináři
na záchodě. (Potlesk.)
KDS chápe úřad prezidenta jinak. Nepředstavujeme
si, že můžeme prezidentský úřad
obsadit ideální osobou, která jako kouzelným
proutkem vyřeší vše. V našem pojetí,
které je ve shodě s platnou Ústavou republiky,
nemá prezident určovat politickou linii státu.
O tom rozhodují občané ve všeobecných
volbách do parlamentu a vláda odpovídá
za její provádění. Úřad
prezidenta je tu především proto, aby zajišťoval
chod ústavních institucí v rámci daných
ústavních pravidel a v případě
krize některé z těchto institucí umožnil
její opětovné fungování.
Domníváme se, že pan Václav Havel je
pro tyto úkoly dostatečně integrální
osobností. (Potlesk.)
Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Litomiský
ukončil svůj příspěvek. Zvu
k řečništi paní poslankyni Ivanu Janů.
Připraví se pan místopředseda Karel
Ledvinka.
Poslankyně Ivana Janů: Pane předsedo,
dámy a pánové, ani já nemohu jinak
než reagovat na monotónní vystoupení
jednoznačně útočící
na kandidáta koalice. Jsem přesvědčena,
a mluvím i za klub poslanců KDU ČSL, že
kandidát Václav Havel je osobností, která
je svým významem nesrovnatelná. Každý
slušný člověk bez ohledu na politickou
příslušnost musí uznat, je-li objektivní,
jeho přínos v otázce ochrany základních
lidských práv a jeho přínos jako člověka
a politika, který položil základy víry
v obnovu morálky v politice.
I z těchto uvedených úvodů je mi líto,
že mi dnes ráno nebylo umožněno vystoupit
a přednést této sněmovně důvody,
které KDU ČSL vedly k tomu, že požadovala
veřejnou volbu prezidenta. To co v této sněmovně
probíhá nyní, nebo probíhalo až
dosud, mě k tomu znovu vede.
Nejde o to, že bychom obecně neuznávali tajnou
volbu jako nejdemokratičtější rozhodovací
princip, ale politická situace ve společnosti v
období, kdy v praxi zakládáme ústavní
instituce českého státu podle přijaté
ústavy, je zcela specifická. S přihlédnutím
k tomu, že ve veřejnosti jak jsme jistě nezapomněli
- byly silné tlaky na volbu prezidenta České
republiky přímo občany, považujeme veřejnou
volbu prezidenta za důležitý faktor, který
povede k upřehlednění politické situace
a roli jednotlivých politických stran v ní
i k adresné odpovědnosti jednotlivých poslanců
při obsazování tak důležité
ústavní funkce, kterou prezidentský úřad
bezesporu je.
Občan, který chtěl na výběru
přímo participovat, by měl mít alespoň
možnost kontroly, jak jeho zástupci v parlamentu hlasovali
a naplnili jeho představu o osobě prezidenta. Jsem
přesvědčena, že přesnou informaci
pro další orientaci veřejnosti ve smyslu "kdo
je kdo" může přinést pouze veřejná
volba prezidenta. Sama ústava tím, že zásadu
tajného hlasování nekodifikuje jako obligatorní,
s takovou politickou potřebou veřejné volby
počítá.
Vážení kolegové, dámy a pánové,
děkuji všem, kteří se rozhodnou mnou
uvedené důvody zvážit a podpořit
návrh KDU ČSL na revokaci našeho dnešního
usnesení o tajné volbě prezidenta a rozhodnou
přistoupit k volbě prezidenta veřejně.
Předseda PSP Milan Uhde: Paní poslankyně
Janů dokončila svůj příspěvek
návrhem. Doporučuji, abychom o jejím návrhu
hlasovali na závěr rozpravy, nikoli okamžitě.
Pokud paní poslankyně má pochopení
pro toto doporučení, budu rád.
K řečništi se dostaví pan místopředseda
Karel Ledvinka, připraví se pan poslanec Petr Koháček.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, na rozdíl
od svých předřečníků
nebudu reagovat na maraton republikánů. Chci říci
několik vět.
Společného kandidáta koaličních
stran Václava Havla navrhujeme a podporujeme, protože
ztělesňuje kontinuitu těch ideí, které
my vnímáme jako úhelné kameny státu,
ve kterém chceme žít. Jsou to úcta ke
svobodě, k demokracii a k člověku. Václav
Havel se těmto ideím nikdy nezpronevěřil,
naopak, stal se jejich živým symbolem nejen pro nás,
ale také pro svět,
Připomeňme, že Václav Havel první
pozvedl hlas proti genocidě naši kultury a vzdělanosti
v 70. letech. Udržel tak naději všech svobodomyslných
lidí v této zemi a dal tak významný
signál do zahraničí, že u nás
stále žijí lidé, kterým jsou
hodnoty svobodného světa drahé natolik, že
jsou kvůli nim ochotni nést oběti.
Od otevřeného dopisu doktoru Husákovi celou
svojí činností kultivoval politické
myšlení i život u nás i v nás.
Pokračoval v tom také ve funkci prezidenta ČSFR.
Odmítáme účetnictví - má
dáti, dal. Co měl dát, je podle našeho
názoru soukromým názorem každého.
Můžeme pouze konstatovat, že málokterý
politik učinil pro naši zemi to, co on.
Občanská demokratická aliance navrhuje Václava
Havla proto, že je to člověk, který
nadevší pochybnost a celým svým dosavadním
životem prokázal, že klade zájmy svobody
a demokracie vysoko nad vše ostatní. Ve svém
zápase s temnými silami komunismu obětoval
svoji vlastní svobodu. Nemohl počítat s tím,
že jeho vize spravedlivé společnosti dostane
jednou šanci a že ve vězení on třeba
osobně nepodlehne. Nikdo jiný není dnes schopen
předložit pádnější důkaz
o tom, jakou oběť je ochoten přinést,
a jak vysoko si cení hodnot, které i my všichni
uznáváme a které jsme před nedávnem
my všichni vtělili do Ústavy ČR. Celý
civilizovaný svět si Václava Havla právě
pro to váží a očekává
jeho zvolení na důkaz, že ČR si přeje
i nadále jít cestou, na jejímž začátku
Václav Havel právě stál.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předseda PSP Milan Uhde: Místopředseda
Poslanecké sněmovny Karel Ledvinka ukončil
svůj projev. Přihlásil se a slovo dostává
pan poslanec Petr Koháček.
Poslanec Petr Koháček: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové. Byli
jsme od 15 hodin svědky určitého maratonu,
kde byly zdůvodňovány návrhy na kandidáta
na prvního prezidenta ČR. Rád bych, abychom
si všichni uvědomili, že v historii mnohokrát
byly považovány určité osobnosti za
politické nuly - V. I. Lenin, J. V. Stalin, Adolf Hitler.
Nicméně tyto nuly dokázaly zneužít
demokratického pořádku, který vládl
v jejich zemích, a zvrátit tento demokratický
nepořádek tak, že pro obyvatele jejich zemí
to znamenalo milióny mrtvých, zavražděných
a vězněných. Nezlobte se na mě, nemohu
se ubránit pocitu, že někteří
naši kolegové, kteří zde vystupovali
před chvílí, ve mně vzbuzují
stejné emoce, stejné úvahy. Domnívám
se, že způsob, který zvolili - obstrukce našeho
rodícího se demokratického systému
- není zrovna nejšťastnější,
protože píšeme necelý měsíc
existence tohoto státu. Několikrát jsem z
tohoto místa mluvil o nebezpečí, které
může ohrozit demokracii v této zemi. Několik
projevů, které od 15 hodin byly v této sněmovně
proneseny, svědčí o tom, že mé
pocity nejsou úplně neoprávněné.
To asi k průběhu dosavadního jednání.
Nyní bych se rád zmínil o kandidátu,
který zde byl za posledních několik hodin
mnohokrát hanoben. Jde o návrh, který podala
koalice, aby kandidátem na prezidenta ČR se stal
Václav Havel. Přiznám, protože jsem
tomu vázán i usnesením ČNR,
že Václav Havel je mým dlouholetým přítelem
a nikdy jsem tuto skutečnost netajil. Chtěl bych
zde podotknout, že v dobách, kdy třeba někteří
lidé působili v různých funkcích
a sloužili komunistickému režimu, třeba
ve funkci cenzora, v této době už dávno
Václav Havel velice razantně vystupoval proti zrůdnému
režimu, který přivedl k nám do naší
země komunistický režim.
Dámy a pánové, rád bych upozornil
na to, že již v polovině 70. let Václav
Havel otevřeným dopisem tehdejšímu prezidentu
Gustavu Husákovi se obrátil s poměrně
podrobnou analýzou stavu naší společnosti,
na kterou samozřejmě, protože totalitní
systém má tu bezvadnou vlastnost, že nemusí
reagovat na žádosti a přání občanů,
nereagoval.
Vzápětí na to, zhruba po dvou letech v roce
1977 následoval vznik Charty 77, jejíž signatáři
se tehdy dosti neohroženě postavili na podporu dodržování
lidských práv nejen v tehdejším Československu,
ale i v celé komunistické Evropě a Asii.
Dámy a pánové, je potřeba si uvědomit,
že Václav Havel byl několikrát za tyto
svoje názory tehdejším komunistickým
režimem stíhán, zavřen a nikdy tyto
své názory nezměnil. Václav Havel,
který byl 29. prosince 1989 zvolen prezidentem Československé
republiky, se dopustil jistě některých chyb
jako prezident. Ale řekněme si všichni, co
sedíme v této sněmovně, kdo z nás
se jich nedopustil. Můžeme ho kritizovat zprava, můžeme
ho kritizovat zleva, ale v podstatě kredit, který
má v našem národě mezi občany
ČR a který má i v mezinárodních
souvislostech, je nepopiratelný, a proto si dovoluji vás
vyzvat k tomu, aby po několika nedůstojných
hodinách jsme si uvědomili závažnost
této chvíle a vrátili se k našemu původnímu
tématu, tj. k volbě prezidenta republiky a přistoupili
k ní se vší vážností, úctou
k tomuto úřadu - doufáme, že tato úcta
mu bude přidělena.
Závěrem a na závěr bych chtěl
připomenout, že Václav Havel byl vždy
od počátku kandidátem Občanské
demokratické strany, i když byla období, kdy
tento postoj ODS byl do jisté míry zpochybňován,
ale ODS od tohoto návrhu nikdy neustoupila.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předseda PSP Milan Uhde: O slovo požádal
pan ministr Ruml a má na základě jednacího
řádu právo promluvit přednostně.
Toto právo mu přiznávám. Prosím,
pane ministře.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený
pane předsedo, vážené poslankyně,
vážení poslanci, když byl Václav
Havel v minulosti vláčen Rudým právem
v článcích, které vyrábělo
desinformační oddělení Státní
bezpečnosti, bylo nám, kdo ho známe a vážíme
si ho, nevolno z bezmoci, že se nemůže bránit
a že jej nikdo nemůže bránit v totalitním
komunistickém režimu. Dnes po 3 letech od listopadu
1989 zažívám stejnou bezmoc a stejné
znechucení, protože zde je ve jménu svobody
zneužíváno právo poslanců bez
omezení kohokoliv urážet, aniž by se vůbec
našel někdo, kdo by měl žaludek, nikoliv
odvahu, ale žaludek na tyto sprosté lži adekvátně
reagovat.
Když se mě lidé ptají, co se stalo se
Státní bezpečností, kterou jsem z
titulu své funkce postavil mimo federální
ministerstvo vnitra a paralyzoval, nemohu po dnešním
dni říct nic jiného, než, že její
duch se usídlil ve straně pana Sládka. (Potlesk.)
Václave Havle, sledujete-li tento přenos, omlouvám
se vám za poslance této strany. Děkuji. (Potlesk.)
Předseda PSP Milan Uhde: K řečništi
zvu pana poslance Oldřicha Vrchu, připraví
se pan poslanec Josef Pavela.