Úterý 23. února 1993

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně a páni poslanci, premiér vlády České republiky mě pověřil, abych vás informoval o mezinárodně politických aktivitách České republiky v oblasti ilegální migrace, a především o jednání se SRN.

Nejprve bych chtěl poznamenat, že migrace je běžný sociální jev. Překročí-li určitou mez, změní-li se v masový nekontrolovatelný pohyb obyvatel opouštějících svoji zemi, stává se nanejvýš nebezpečným, destabilizujícím faktorem všude tam, kde se tyto migrující osoby objevují. Spouštějícími mechanismy bývají válečné konflikty, neúnosné ekonomické podmínky anebo nepřijatelná ekonomická situace.

Masovou migraci provází další negativní společenské jevy, které radikalizují situaci v regionech, do nichž se tyto osoby nelegálně přesouvají. Různé typy kriminality a sociální labilita, která ve svých důsledcích vede k projevům fašizujících ideologií a interetnické a rasové nesnášenlivosti.

Zesilující migrační pohyb a nárůst negativních společenských jevů kulminovaly především v SRN. Vyvolávají akutní potřebu mezinárodní spolupráce v azylové oblasti. Nutno podotknout, že aktuálně je tato spolupráce podněcována především německou vládou, protože situace způsobená přítomností 450 000 cizinců, kterou není německá společnost schopna integrovat, nabývá velmi vážných politických i sociálních rozměrů.

Samotní migrující jsou poněkud zvláštní kategorií obyvatelstva. Špičku tvoří úzká vrstva intelektuálů a odborníků, kteří nemívají problémy s integrací do zemí, do nichž přicházejí. Podstatnou část migrujících osob ovšem tvoří nejlabilnější část obyvatelstva té které země reprezentující převážně takové sociální vrstvy, které mají s integrací v jiných sociálních systémech závažné problémy. Mezi těmito osobami se celkem snadno ztrácejí asociální a kriminální skupiny či jedinci, z nichž mnozí migrační situace využívají k páchání závažné trestné činnosti.

Česká republika vzhledem ke své geografické poloze a poměrně liberální a zahraniční a vízové politice a neexistenci ostrahy česko-slovenské hranice se stává tranzitní zemí pro tisíce cizinců směřujících do zemí západní Evropy. V poslední době též zaznamenáváme vyšší počet migrujících osob, které na území České republiky zůstávají delší dobu, nebo ji dokonce považují alespoň na přechodnou dobu ze svého hlediska za zemi cílovou. A to vše spolu s měnící se azylovou politikou SRN nutí vládu České republiky jak k jednání se SRN, tak i k dalším mezinárodním aktivitám.

Politika vlády v oblasti migrace zahrnuje dva aspekty zahraničně politický a vnitrobezpečnostní.

Z iniciativy Spolkové republiky Německo se v říjnu 1991 konala v Berlíně konference ministrů vnitra evropských zemí. Jejím cílem bylo vytvoření systému, který by zabraňoval ilegální migraci ze zemí a přes země střední a východní Evropy. Přijetím závěrečného komuniké byl vytvořen základ pro budování moderní kontroly na hranicích, trestní postih převaděčů a vytváření readmisních dohod.

Na následných pracovních schůzkách expertů, jichž se účastnili zástupci i z tehdejšího Československa, byl připraven návrh rezoluce, který byl předložen ministrům vnitra na konferenci v Budapešti v únoru 1993. Tento proces dostal na konci roku 1992 zcela novou dimensi. V Německu došlo ke shodě koaličních stran a opoziční SPD na novém návrhu zpřísněného azylového zákona. Podstata zákona spočívá v tom, že země Spolkové republiky Německo nebudou na své území přijímat uprchlíky, pokud přijdou z tzv. třetího bezpečného státu, přičemž správní řízení o odmítnutí azylu těmto osobám bude vedeno z první bezpečné země, kterou uprchlík prošel. Vzniká tak paradoxní situace, že zákon přijatý v jedné zemi bude mít závažný dopad na situaci v zemích jiných.

Jednání mezi německou a českou stranou bylo zahájeno dne 22. ledna 1993 v Bonnu. Setkal jsem se se svým německým kolegou, ministrem vnitra Rudolfem Seitersem. Cílem německé strany je uzavřít s Českou republikou bilaterální dohodu o zpětném předávání cizinců. Ministr Seiters ubezpečil, že Německo nechce řešit své problémy na úkor České republiky, a proto je ochotno poskytnout České republice jak finanční a administrativní, tak i materiální pomoc.

Dále požadoval rychlý postup při dalším jednání, protože situace s ilegální migrací v Německu začíná být kritická. Vyjádřil jsem pochopení pro tíživou situaci ve Spolkové republice Německo. Zároveň jsem zdůraznil, že Česká republika chápe tento problém jako problém celoevropský, a proto podmiňuje podpis dohody se Spolkovou republikou Německo o předávání cizinců podpisem obdobných readmisních dohod mezi státy střední a východní Evropy. Dále jsem zdůraznil, že toto řešení musí směřovat do budoucnosti a v žádném případě se nemůže vztahovat na 450 tis. osob, které budou nuceny po přijetí nového azylového zákona Německo opustit. V případě části těchto osob je Česká republika ochotna vyjít vstříc německé straně uzavřením dohody o policejním průvozu ad hoc za podmínky, že Spolková republika Německo zabezpečí podobné dohody i s ostatními státy až do zemí původu, že průvoz uhradí a že celá akce bude nejdříve vyzkoušena.

Informoval jsem ministra Seiterse problému zabezpečení hranic mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Fyzická ochrana této hranice je pro nás lidsky citlivou a politicky velmi komplikovanou záležitostí. Vláda České republiky se tímto problémem samozřejmě intenzivně zabývá.

Dále jsem informoval ministra Seiterse o tom, že pro vládu je připravován materiál o nové koncepci vízové politiky České republiky.

Na tyto rozhovory navazovalo setkání zástupců obou stran na nižší úrovni v Praze dne 11. 2. 1993. Česká strana opět zdůraznila, že v současné době nemíní se Spolkovou republikou Německo uzavřít bilaterální dohodu a upřednostňuje uzavření multilaterální readmisní dohody mezi státy střední a východní Evropy. Obě strany se domluvili, že tento návrh na vytvoření pracovní skupiny pro přípravu takové smlouvy bude prezentován Spolkovou republikou Německo na konferenci v Budapešti.

Následovalo setkání ministra zahraničních věcí ČR pana Zieleniece s ministrem zahraničních věcí panem Kinkelem. Česká strana prosazovala multilaterální celoevropské řešení azylové otázky, týkající se nejen tranzitních zemí, nýbrž i zemí původu žadatelů o azyl ve Spolkové republice Německo. Německé straně bylo řečeno, že opatření, která by ostatní, především sousední, země, stavěly před hotovou věc, mohou být vnímána jako opatření jednostranná. Kromě technického aspektu azylového problému byla oboustranně zdůrazněna i potřeba brát v potaz zahraničně politický aspekt a podtext. Ministr Kinkel navrhl setkání ministrů vnitra a zahraničí ČR, Polska, Rakouska, Švýcarska a Spolkové republiky Německo v Bonnu. Ujistil, že Spolková republika Německo je připravena azylový problém řešit komplexně.

Proces zahájený v Berlíně v r. 1991 vyvrcholil ve dnech 15 - 16. února 1993 konferencí o ilegální migraci v Evropě v Budapešti. Závěrečná rezoluce této konference obsahuje konkrétní doporučení k potírání ilegální migrace. Jedná se o následující okruhy problémů:

1. kriminalizace pašování ilegálních migrantů,

2. vzájemná pomoc v trestných věcech pro postihování pašování ilegálních migrantů,

3. vytvoření speciálních jednotek pro potírání aktivit sítí ilegální migrace.

4. výměna informací o ilegální migraci,

5. postupy pro zlepšení kontroly na státních hranicích,

6. readmisní dohody,

7. ochrana vnějších hranic mimo uznané hraniční přechody,

8. povinnosti dopravců při zabraňování ilegální migrace.

Účastníci se shodli na vytvoření pracovních skupin, které budou monitorovat realizaci přijatých doporučení.

Ve svém projevu v Budapešti ministr Seiters explicitně hovořil o možnosti uzavřít multilaterální readmisní dohodu. Na jeho návrh pak byla vytvořena pracovní skupina, která se bude zabývat přípravou takové smlouvy. Při neoficiálních rozhovorech německá strana nabídla, že bude podporovat kandidaturu ČR na významné místo v pracovní skupině pro střední Evropu. Česká strana tento návrh přivítala. Ministr Seiters uvedl, že Spolková republika Německo netrvá principiálně na uzavření bilaterální smlouvy mezi ČR, pokud bude rychle uzavřena smlouva multilaterální.

Při neformálních dvoustranných rozhovorech v Budapešti jsem navrhl setkání ministrů vnitra tranzitních států s pracovním názvem Pražská iniciativa. Schůzky, která by se měla uskutečnit 16. března v Praze, se zúčastní ministři vnitra Polska, Slovenské republiky, Rakouska, Maďarska, Slovinska a České republiky. Hlavním tématem těchto politických rozhovorů bude otázka, zdali a za jakých podmínek je možné uzavřít mezi těmito státy multilaterální readmisní dohodu nebo síť standardizovaných bilaterálních smluv. Základem smluv by měly být tři následující body:

1. přebírání vlastních státních příslušníků,

2. umožnění policejního průvozu,

3. převzetí osob ze třetích států, které ilegálně přešli přes společnou státní hranici.

Tato aktivita by měla do jisté míry eliminovat pocit politického tlaku z německé strany na účastněné státy. Po ní budou následovat další jednání se Spolkovou republikou Německo. V Budapešti bylo mimo oficiální program dohodnuto se spolkovým ministrem vnitra Rudolfem Seitersem, že budeme Německou stranu informovat o závěrech jednání Pražské iniciativy.

Uvedená politická jednání na ministerské úrovni jsou provázena řadou expertních jednání na úrovni nižší. Při nich jsou rozpracovávána stanoviska obou stran. Na konferenci v Budapešti obě strany postupovaly v souladu se závěry předcházejících jednání a další rozhovory na expertní úrovni budou záhy pokračovat v Mnichově.

Při rozhovorech se Spolkovou republikou Německo je diskutována i otázka ostrahy česko-německé hranice. Čeští experti cizinecké a pohraniční policie byli přizváni ke sledování zkoušek speciální techniky na ostrahu tzv. zelené hranice. Německá strana v této oblasti stojí o spolupráci s naší republikou.

Kromě toho probíhá řada dalších expertních jednání se Spolkovou republikou Německo, jako např. jednání o smlouvě o malém pohraničním styku a ulehčení odbavování na státních hranicích tak, jak byla tato témata předjednána na úrovni ministrů.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, na závěr považuji za nutné zdůraznit, že vláda České republiky věnuje problému ilegální migrace zvýšenou pozornost. V nejbližší době se bude zabývat materiálem týkajícím se nové koncepce vízové politiky České republiky.

Kromě toho bude projednávat opatření k realizaci zásad migrační politiky. Tento materiál řeší kromě integrace České republiky do mezinárodních aktivit v oblasti migrační politiky též návrhy na novelizaci zákonů v oblasti cizinecké problematiky a dále různé bezpečnostní aspekty. V nejbližší době bude předložen materiál o ochraně česko-slovenské hranice. Tomu však předcházejí intenzivní jednání se slovenskou stranou. Česká republika musí na jedné straně dostát svým mezinárodním závazkům, jako je např. Ženevská konference o uprchlících, na straně druhé však nesmí dopustit, aby nastala situace nezvládnutého migračního problému, jež by mohla mít vážné destabilizační účinky. Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru vnitra Rumlovi, a protože zařazení tohoto bodu na program navrhli zástupci Klubu nezávislých liberálních poslanců, ptám se, zda si přejí vystoupit a případně přednést návrh usnesení. Já mám do rozpravy zatím písemnou přihlášku pana poslance Hirše. Zároveň jsem chtěl požádat předsedu klubu, pana poslance Vyvadila, aby mi byl pokud možno nápomocen při hlasování o návrzích na usnesení, pokud vzejdou z rozpravy pozměňovací návrhy, abychom ušetřili čas a měli tyto návrhy formulovány přesně.

Prosím pana poslance Hirše. Nyní je otevřena rozprava.

Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, musím s uspokojením konstatovat, že zpráva pana ministra Rumla byla do jisté míry vyčerpávající a do jisté míry uspokojila i tu představu, kterou náš klub ohledně této otázky má. Dovolte mi přesto, abych přednesl určitý návrh.

Skupina poslanců Čs. strany socialistické a nezávislých si uvědomuje tíživý problém otázky žadatelů o azyl v sousedním Německu a složitost i obtížnost jejího řešení. Nemůžeme však v žádném případě souhlasit se snahou přesunout řešení na sousedící státy odsunem statisíců těchto žadatelů o azyl do těchto zemí, odkud přišli s platnými cestovními dokumenty do Spolkové republiky Německo.

Problém masivního přílivu lidí požadujících azyl do SRN vznikl pouze proto, že to umožňovalo zákonodárství této země. Proto vláda SRN může ostatní evropské země pouze žádat o spolupráci při hledání východisek řešení.

V této souvislosti se plně ztotožňujeme se stanoviskem ministra České republiky Jiřího Rumla, které vyjádřil při rozhovorech se svým německým partnerem, v tisku či při jiných příležitostech. Tento postoj vítáme a soudíme, že návrhy, které přednesl, jsou jedinou možnou základnou pro řešení problému azylantů v SRN. Proto podáváme návrh na následující usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

" Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR doporučuje vládě České republiky, aby vyvolala jednání o otázce odsunu žadatelů o azyl ze SRN na základě následujících zásad:

1. Řešení tohoto problému není výhradní záležitostí vlády SRN.

2. Svolat mezinárodní konferenci mezi SRN a dalšími zainteresovanými státy, která by řešila odsun žadatelů o azyl ze SRN a k zabránění jejich dalšího přílivu.

3. Česká strana je ochotna pouze spolupůsobit při transferu azylantů do zemí, odkud přišli, a zajistit přepravu přes naše území, nutnou policejní ochranu i lékařský dozor. Tato přeprava musí být hrazena z prostředků SRN.

4. K této přepravě nemůže dojít dříve, dokud SRN neuzavře dohody o transferu těchto osob i se státy ležícími mezi Českou republikou a zemí konečného určení.

Poslanecká sněmovna dále doporučuje vládě ČR, aby urychleně předložila návrh na zesílenou kontrolu našich hranic, včetně hranice se Slovenskem. Dále doporučuje znovuzavedení vizové povinnosti s některými státy i jiná opatření nutná k tomu, aby se zabránilo ilegálnímu pobytu cizinců na našem území."

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Hiršovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan poslanec Výborný jako první přihlášený, po něm jsem viděl pana poslance Šumana.

Poslanec Miloslav Výborný: Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo, dámy a pánové, byla to podle mého mínění dobrá zpráva, kterou přednesl pan ministr vnitra, a je třeba k této zprávě vést rozpravu a přijmout k této zprávě i dobré usnesení. Špatné usnesení by mohlo naši republiku poškodit. Předpokládám, že i to je cílem navrhovatelů a předkladatelů textu, který bohužel nemáme před sebou, nemohli jsme ho předem studovat, neboť - jak víme z politického grémia a z našich poslaneckých klubů navrhovatelé původně předpokládali usnesení jiné.

Za této situace doporučuji, aby Poslanecká sněmovna hlasovala o přerušení tohoto bodu pořadu, a to pravděpodobně až do březnové schůze Poslanecké sněmovny, a doporučuji, aby Poslanecká sněmovna uložila svému zahraničnímu výboru, resp. doporučila mu, se touto problematikou zabývat, a to za přítomnosti zástupců vlády, nejméně ministra vnitra a ministra zahraničí. To je můj návrh, který je patrně návrhem procedurálním, takže bych prosil, aby o něm bez rozpravy bylo hlasováno.

Předseda PSP Milan Uhde: Budeme hlasovat bez rozpravy o návrhu, který podal pan poslanec Výborný. Jeho návrh zní - přerušit projednávání tohoto bodu a doporučit zahraničnímu výboru, aby za účasti ministra zahraničí a ministra vnitra se touto záležitostí zabýval, předpokládat projednávání až na březnové schůzi. Pane poslanče, vystihl jsem správně smysl vašeho návrhu? Technická poznámka pana poslance Šumana. Dám jí příležitost ještě před hlasováním.

Poslanec Vladimír Šuman: Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo, dámy a pánové, já souhlasím se vším, včetně procedurálního návrhu kolegy Výborného. Moje prosba o to, abyste mne vyslyšeli, spočívá v tom, že žádám, aby totéž bylo uloženo také našemu výboru, protože celá záležitost má významné aspekty související s bezpečností našeho státu. Pan ministr u nás na výboru referoval, takže prosím, aby to uložení bylo rozšířeno i na náš výbor. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Šumanovi. Usnadňuje tím průběh hlasování, protože přidáme k oběma jmenovaným výborům ještě branně bezpečnostní výbor, jehož je pan poslanec Šuman předsedou.

Je tu ještě poznámka pana poslance Hirše.

Poslanec Pavel Hirš: Pane předsedo, dámy a pánové, já souhlasím s tím, protože nemáte text k dispozici, že je třeba ho prostudovat, také souhlasím s tím, aby byla posílena prestiž této republiky, nehledě k tomu, že předmětný zákon se bude projednávat v Bundestagu, tuším v květnu, takže březnový termín je dostatečnou dobou k tomu, abychom mohli celou věc promyslet. Podporuji tedy návrh kolegy Výborného. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Hiršovi. Domnívám se, že teď už nestojí nic v cestě tomu, abychom mohli hlasovat o procedurálním návrhu.

Kdo je pro jeho přijetí, ať to dá najevo zvednutím ruky. 105.

Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku. Nikdo.

Návrh byl přijat, bod byl přerušen. Než vyhlásím přestávku, mám informaci o tom, že pana prezidenta jeho povinnosti nutí k tomu, aby se s námi rozloučil. Proto mu chci poděkovat za jeho návštěvu, za jeho projev a rozloučit se s ním nejen jménem svým, ale také jménem všech členů a členek Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Následuje 25minutová přestávka, začneme v 15.45 minut. Loučíme se s panem prezidentem. (Shromáždění povstává a tleská.)

Předseda PSP Milan Uhde: Přistoupíme k projednávání dalšího bodu našeho schváleného pořadu. Je jím

IV.

Návrh organizačního výboru Poslanecké sněmovny na upuštění od projednávání zásad zákonů podle sněmovních tisků 1129

K tomuto bodu byly příslušné sněmovní tisky rozdány. Připomínám, že podle novely jednacího řádu výjimečné upuštění od projednávání zásad zákona schvaluje Poslanecká sněmovna, a to na návrh organizačního výboru podle § 59, odst. 2 a 37 a), odst. 6 písm. ch) jednacího řádu.

Než budeme hlasovat, chci vás upozornit, že do sněmovního tisku 129, který se týká Nejvyššího kontrolního úřadu, se vloudila chyba, která se v tomto sněmovním tisku opakuje dvakrát. Je tam uveden návrh poslance Mandelíka a dalších. Tento údaj se dostal do tisku nedopatřením. Správné znění, ve kterém také organizační výbor projednával tento návrh, zní: návrh skupiny poslanců. Opravte si v textu na prvním a druhém řádku a v textu usnesení na předposledním a předpředposledním řádku tuto textaci.

Má někdo k předloženým návrhům připomínku nebo chce vznést nějaký dotaz? Není tomu tak.

Budeme hlasovat postupně o jednotlivých návrzích.

Ptám se sněmovny, kdo souhlasí s návrhem organizačního výboru, uvedeném ve sněmovním tisku 113, který se týká sociální potřebnosti, ať zvedne ruku. (Je to u vládního návrhu na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti a některé navazující zákony. Tisk 92 ve výborech Poslanecké sněmovny.) 76.

Kdo je proti, ať zvedne ruku. 9.

Kdo se zdržel hlasování? 42.

Tento návrh byl přijat,

Kdo souhlasí s návrhem uvedeným ve sněmovním tisku 127, který se týká soustavy základních a středních škol, ať zvedne ruku. 112.

Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku. Nikdo.

Tento návrh byl přijat.

Kdo souhlasí s návrhem, který byl uveden ve sněmovním tisku 129 - týká se Nejvyššího kontrolního úřadu - a v němž bylo jméno poslance Mandelíka a dalších nahrazeno termínem "skupina poslanců".

Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne 129. Číslo tisku je vypuštěno.) 76.

Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku. 12.

Tento návrh byl zcela zjevně přijat.

Ukončili jsme projednávání čtvrtého bodu.

Přistupujeme k pátému bodu, tím je

V.

Návrh organizačního výboru Poslanecké sněmovny na zkrácení zákonné lhůty šedesáti dnů k projednání návrhů zákonů.

Jde o sněmovní tisk 114. Sněmovní tisk vám byl rozdán. Protože podle § 75 jednacího řádu ČNR se o takovém návrhu rozhoduje bez rozpravy, přejdeme ihned k hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem organizačního výboru Poslanecké sněmovny uvedeném ve sněmovním tisku č. 114, jenž se týká sociální potřebnosti, ať zvedne ruku. 83.

Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku. 12.

Tento návrh byl zcela zjevně přijat. Dosáhl podpory nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

Ukončili jsme projednávání tohoto bodu.

Přistupujeme k bodu č. 6, jímž je

VI.

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti a některé navazující zákony podle sněmovních tisků 91111

Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní tisk 92, společnou zprávu výborů k němu jako sněmovní tisk č. 111.

Z pověření vlády odůvodní předložený návrh zákona ministr práce a sociálních věcí pan Jindřich Vodička. Prosím ho, aby se ujal slova.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP