Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Kozlovi. Kdo se dál hlásí do
rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám.
Chci se zeptat pana poslance Mandíka, zda si přeje
vystoupit jako zástupce navrhovatelů.
Poslanec Josef Mandík: Vážené
dámy a pánové, myslím si, že
bych měl ještě vysvětlit jednu maličkost,
a to je vlastně směšování dvou
věcí, My, kteří nepracujeme v této
oblasti, je těžko rozlišujeme. A to je školní
statky u středních zemědělských
škol, kde zřizovatelem je ministerstvo školství,
a střední odborné učiliště
zemědělské, kde vlastně zákonem
taxativně není vyjmenována možnost zřízení
školního hospodářství a hlavně
u specializovaných oborů. Představme si učiliště
zahradník nebo učiliště včelař
- nedovedu si představit, že nebude mít možnost
provádět odborný výcvik na vlastním
zařízení, s tím, že vlastně
musíme rozdělit odborný výcvik do
dvou fází. Odborný výcvik, který
je v tzv. období odborného rozvoje, kdy žák
po získání základních dovedností
a zkušeností může jít na farmu,
do jakéhokoli provozu, který bude existovat v blízkosti,
na základě uzavřené smlouvy mezi středním
odborným učilištěm a tímto podnikatelem,
ale nedovedu si dost dobře představit, že žák,
který se začíná učit roubovat,
začíná se učit obsluhovat včely,
celé tyto specializované obory, žádný
podnikatel nemá o tyto žáky zájem, aby
mu tam udělali více škody, nežli se naučili.
To je podstatný rozdíl mezi současnými
statky středních zemědělských
škol a zřízením školních
hospodářství v rámci organizace učiliště.
To znamená ne jako samostatné právní
subjekty. To je třeba velmi rozlišit. V tom se samozřejmě
s panem Kozlem nemůžeme shodnout, protože to
nemůže ovlivnit počet státních
učňů, ani zvýšit náklady,
ale naopak to učilišti náklady na výuku
musí snížit. Výsledek hospodaření
vlastně snižuje částky fakturované
sponzorům, ať jsou to učni státní,
nebo jsou to učni, které sponzorují určité
organizace, popř. soukromníci. To je vše.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Mandíkovi. Nyní se chci zeptat společného
zpravodaje, zda si přeje vystoupit. Není tomu tak.
Dámy a pánové, v rozpravě nezazněl
žádný pozměňovací návrh,
přistoupíme tedy k hlasování o celém
návrhu zákona.
Kdo souhlasí s návrhem poslance Josefa Mandíka
a dalších na vydání zákona ČNR,
kterým se mění a doplňuje zákon
ČNR č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních
ve znění zákonů č. 31/1984
Sb., a 390/1991 Sb., podle sněmovního tisku 18 -
tisk ČNR 165, ve znění společné
zprávy výborů Poslanecké sněmovny
podle sněmovního tisku 44, ať zvedne ruku.
66.
Kdo je proti? 53.
Domnívám se, že návrh nebyl přijat,
ale pro přesnost:
Kdo se zdržel hlasování? 23. Děkuji.
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů
66: 76.
Dámy a pánové, tím jsme projednali
další bod našeho jednání, ještě
není možno seznámit sněmovnu s výsledky
tajných voleb, přistoupíme tedy k bodu
Návrh zákona jste obdrželi, tak jak jsem říkal,
úvodem chci sdělit, že pan poslanec Richard
Mandelík dopisem z 19. ledna odvolal svůj podpis
jako spolunavrhovatel tohoto návrhu zákona.
Za skupinu navrhovatelů předložený návrh
zákona odůvodní pan poslanec Josef Holub,
prosím ho, aby se ujal slova.
Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
vážení přítomní, návrh
zákona, o němž budeme teď rozhodovat,
se nerodil lehce.
Původní poslanecký text byl široce připomínkován
vládou. To vedlo autory k předložení
pracovního textu s označením 19a, ve kterém
byly obsaženy všechny připomínky vlády.
Text 19a byl připomínkován ve výborech
a jako konečný text návrhu zákona
je obsažen ve společné zprávě.
Možností, jak řešit jednotlivé
paragrafy, je v podstatě nekonečně mnoho,
ale závěrečný konečný
text může mít znění pouze jedno.
Současný text závěrečné
zprávy, podle mého názoru, je dobrý
a prosím ty, kdo budou přednášet pozměňovací
návrhy, aby zvážili, zda jejich podněty
zákon opravdu kvalitativně vylepšují.
Zákon není zázračným všelékem
bytové problematiky, ale je jedním kamínkem
do mozaiky změny systému vlastnických vztahů.
Jeho výsledky se neobjeví ihned, ale až po
delší době působení.
Věřím, že i vzhledem ke složení
předkladatelů, kde je zastoupena jak koalice, tak
opozice, přijetí návrhu zákona podpoříte.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Holubovi a nyní žádám
společného zpravodaje Poslanecké sněmovny
pana poslance Richarda Mandelíka, aby se ujal slova a odůvodnil
společnou zprávu výborů.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
dámy a pánové, předložený
poslanecký návrh zákona O stavebním
spoření a o státní podpoře
stavebního spoření je, jak navrhovatel již
řekl, velmi důležitou součástí
bytové politiky, nikoliv ovšem jedinou.
Tento zákon umožní občanům rozšířit
jejich možnost investovat jejich prostředky cíleně
na uspokojování jejich bytových potřeb
a také umožňuje a nařizuje státu,
aby některé prostředky mohl tímto
způsobem vkládat na podporu bytové politiky
a na podporu stavebního spoření.
Zákon byl projednáván skutečně
velmi podrobně a doznal v průběhu projednávání
ve sněmovně i ve výborech dosti značných
změn, nyní ho máte tedy v podobě společné
zprávy. Tento zákon projednávaly výbory
ústavně právní, rozpočtový
a hospodářský a také výbor
pro veřejnou správu, regionální rozvoj
a životní prostředí a výsledek
máte před sebou ve formě tisku 45.
Já bych chtěl vás jenom vyzvat, abyste své
připomínky pokud možno dávali písemně
a byl bych rád a vyzývám vás, abychom
tento návrh zákona schválili ve znění
společné zprávy.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Mandelíkovi a otevírám rozpravu
k tomuto návrhu zákona. Do rozpravy se hlásí
paní poslankyně Röschová, uděluji
jí slovo.
Poslankyně Anna Röschová: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte, abych přednesla
pozměňovací návrh. Velice stručně
odůvodním, proč tak činím.
Myslím si rovněž, tak jako předkladatel
a společný zpravodaj, že tento návrh
zákona je dobrý, ale domnívám se,
že přece jenom chybí určitý jeho
dopad do občanskoprávní sféry.
V původním návrhu, kteří jste
ve výborech projednávali tento tisk, tak víte,
že tam byl § 10, který se týkal dědických
nároků. Protože podle názoru ústavně
právního výboru tento původní
§ 10 byl problematický, tak se vypustil, ve společné
zprávě již není, ale přesto se
domnívám, že by případné
úmrtí účastníka stavebního
spoření mělo být v zákoně
řešeno. A tak bych si dovolila vám předložit
nové znění § 10 a zároveň
ostatní paragrafy přečíslovat, pakliže
bude přijat můj návrh.
Ten nový § 10 by zněl: "§ 10 - úmrtí
účastníka stavebního spoření.
odst. 1 - v případě úmrtí účastníka
přechází práva a povinnosti vyplývající
ze stavebního spoření na pozůstalého
manžela, k tomu soud přihlédne v řízení
o dědictví.
odst. 2 - není-li pozůstalý manžel,
jsou práva a povinnosti vyplývající
ze stavebního spoření předmětem
dědění, jen dohodnou-li se dědicové
v dohodě o vypořádání dědictví,
že práva a povinnosti ze stavebního spoření
převezme jeden dědic.
odst. 3 - nedojde-li mezi dědici k dohodě podle
odst. 2, smlouva o stavebním spoření zaniká
dnem úmrtí zůstavitele a v dědickém
řízení se vypořádává
pouze naspořená částka, včetně
úroků a poměrné části
státní podpory ke dni úmrtí účastníka
stavebního spoření."
To by byl první pozměňovací návrh,
který by se týkal zařazení nového
paragrafu 10.
Pak bych si dovolila přednést ještě
druhý drobný pozměňovací návrh
ke společné zprávě, a sice pozměnit
v § 5 odst. 9, a to tak, že za slovy "poskytnutím
úvěru" by se vypustilo slovo "nebo",
udělala by se čárka a pokračovalo
by se "vyplacením podpory" a dál by byl
text "nebo uplynutím pětileté lhůty".
Takže nový odstavec 9 by zněl: "Doba spoření
začíná dnem uzavření smlouvy
a končí poskytnutím úvěru,
vyplacením státní podpory nebo uplynutím
pětileté lhůty." Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
paní poslankyni Röschové. Kdo se dál
hlásí do rozpravy? K mikrofonu dále přistoupí
pan poslanec Pěnička.
Poslanec Stanislav Pěnička: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, dámy a pánové. Dovoluji
si vám předložit několik drobných
připomínek, ale zato elegantních, které
vylepšují tuto právní předlohu.
Jedná se o tyto připomínky:
První čtyři spolu vzájemně
souvisejí, a proto bych zároveň doporučil,
aby o nich bylo hlasováno společně.
§ 5, odst. 1 vypustit "po sjednanou dobu ".
§ 5 v odst. 2 vypustit "po určité době".
§ 5, odst. 4 vypustit "a je stanovena ve smlouvě".
Dále § 8, odst. 1, písmeno b) vypustit "délku
čekacích lhůt na úvěr".
Odůvodnění: Smlouva o stavebním spoření
nemůže obsahovat ustanovení o termínu,
kdy bude poskytnut úvěr, neboť se jedná
o nekonkretizovatelný, proměnlivý prvek,
který je závislý na počtu účastníků
a výši uložených prostředků.
To by byl soubor krátkých připomínek.
Dále § 10, odst. 2 - místo 30% uvést
40%, neboť stavební spořitelny v rámci
své obchodní politiky mohou poskytovat maximálně
30% prostředků na úvěry. Omezení
uvedená v § 10, odst. 2 a v § 10, odst. 6 znamenají,
že stavební spořitelny nebudou moci určitou
část svých finančních prostředků
vůbec používat. Přibližná
rezerva těchto prostředků je něco
kolem 15 - 20%. Myslíme si, že je plně dostačující.
Poslední připomínka je k § 14, odst.
2 - vypustit slova "ukládány sjednané
úložky a". Stručně odůvodním:
Interval čtvrtletního kontrolování
smluv nemá prakticky žádný význam,
neboť o výši státní podpory žádá
stavební spořitelna jednou ročně a
navíc zavádí smluvní nevýhodnost
pro účastníka spoření povinností
kontrolovat placení sjednaných úložek,
což je v rozporu s jedním ze základních
principů stavebního spoření. Přechodná
platební neschopnost účastníka nemůže
být důvodem pro nepřiznání
státní podpory. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Pěničkovi za přednesené
návrhy, které komentoval se svou vrozenou skromností.
Dále se do rozpravy přihlásil kolega Mandelík.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
dámy a pánové, jak je již zvykem při
mých zpravodajských vystoupeních, mám
také pozměňovací návrhy.
1. § 5, odst. 5 navrhuji, aby zněl nově takto:
"Smlouva o stavebním spoření musí
obsahovat úrokovou sazbu z vkladu a úrokovou sazbu
z úvěru. Rozdíl mezi úrokovou sazbou
z vkladu a úrokovou sazbou z úvěru může
činit nejvýše tři procentní body."
Důvodem je nesprávná formulace nejvýše
"tři procenta". Mohlo by to znamenat tři
procenta z úrokové sazby. Správná
terminologie je "tři procentní body".
A ještě upřesnění - vložení
předložky "z". Správné je
úroková sazba "z úvěru ".
Dále navrhuji, aby byl vypuštěn celý
§ 6, a to pro nadbytečnost, neboť se domnívám,
že náležitosti smluv upravuje dostatečně
občanský zákoník, a to by mělo
platit i pro případ stavebního spoření,
Naopak, uvádět v pokušení ministerstvo,
že bude nějakým odchylným způsobem
upravovat náležitosti smluv a jejich obsah zákonnou
normou, není dobré a tento paragraf je podle mého
názoru zbytečný.
Poslední můj návrh zní, abychom vypustili
celou část 3 společné zprávy,
která se týká doplnění zákona
o dani z příjmu, kde se úroky ze stavebního
spoření osvobozují od daně z příjmu.
Odůvodnění: Bylo by sice velmi zajímavé
a prospěšné pro stavební spoření,
aby úroky z těchto vkladů byly osvobozeny
od daně z příjmu, ale při bližším
propočtu zjistíme, že se jedná o velmi
zanedbatelné částky a účinek
tohoto opatření by byl více méně
psychologický, protože by lákal vkladatele
jenom na to, že mají nějakou daňovou
úlevu. Ta úleva je jen minimální,
v prvním roce se pohybuje kolem 100 Kč, bude-li
spořit 18 tisíc, takže to v podstatě
nehraje pro jednotlivce roli.
Nebezpečí, která z toho plynou, jsou, že
jakýkoli další subjekt, který bude dělat
podobnou činnost a mohl by se domnívat, že
vzhledem k povaze této činnosti by mohl žádat
úlevu na dani, vyvine okamžitě tlak, aby i
tyto subjekty byly osvobozeny od placení daně z
příjmu.
Proto se domnívám, že by bylo správné
třetí část vypustit a nepřipouštět
neplacení daně z úroků. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Mandelíkovi. Dále se o slovo přihlásil
pan poslanec Maryt,
Poslanec Jiří Maryt: Vážený
pane předsedající, vážené
paní poslankyně, páni poslanci, chtěl
bych reagovat na pozměňovací návrh
pana poslance Mandelíka, který přednesl dosti
závažný návrh na vypuštění
celé části tři, kde se hovoří
o osvobození úroků od daně z příjmu.
Původně tato část tři byla
v tisku 19 zahrnuta v rámci zákona v části
1, pak na doporučení legislativy byla zařazena
do zvláštní části 3, protože
se jedná vlastně o nepřímou novelu
zákona o dani z příjmu.
S argumenty, které zde přednesl pan poslanec Mandelík,
aby bylo vypuštěno ustanovení o tom, že
úroky ze stavebního spoření jsou osvobozeny
od daně z příjmu, nesouhlasím. Nesouhlasím
ani s tím, že částky jsou minimální.
Pokud si uvědomíme, že spoření
trvá i pět let, tak tyto částky jsou
větší.
Co považuji za naprosto závažné, je fakt,
že stavební spoření, aby vůbec
mohlo vzniknout a rozběhnout se a aby bylo funkční,
potřebuje minimálně - podle odhadu - 500
tisíc účastníků. Zhruba podíl
těch, kteří budou žádat úvěr,
k těm, kteří budou pasívními
účastníky, tzn. že nebudou požadovat
úvěr, je 2/5 ku 3/5.
Čili je potřeba vytvořit takové podmínky
pro pasívní účastníky, tzn.
pro ty, kteří budou spořit bez nároku
na úvěr, aby bylo toto spoření pro
ně zajímavé a mohly zde být konkurenčněschopné
podmínky k ostatním komerčním způsobům
spoření.
Přimlouvám se velmi za to, aby část
tři, která hovoří o osvobození
od daně z příjmu úroků ze stavebního
spoření, byla zachována. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Marytovi. Dále se přihlásila
paní poslankyně Marvanová.
Poslankyně Hana Marvanová: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, chtěla bych přednést tři
pozměňovací návrhy. První pozměňovací
návrh se v podstatě týká stejného
paragrafu, ke kterému přednesl pozměňovací
návrh pan poslanec Mandelík. Ten navrhl vypustit
§ 6 ze společné zprávy. Pro případ,
že by nebyl přijat jeho návrh na vypuštění,
přednesla bych v podstatě legislativní zpřesnění
dosavadního textu § 6, a to tak, aby toto ustanovení
znělo: "náležitostí smluv o stavebním
spoření, kromě náležitostí
stanovených tímto zákonem a obecních
náležitostí stanovených Občanským
zákoníkem stanoví ministerstvo právním
předpisem". Tzn., že za slovo "kromě"
by se vložila slova "náležitostí
stanovených tímto zákonem". Jde jen
o legislativní zpřesnění a nemění
se význam tohoto ustanovení.
Dále bych navrhla vypuštění § 9
ze společné zprávy. Při projednávání
společné zprávy jsme v podstatě byly
upozorněni i zástupci České národní
banky na to, že toto ustanovení není přesné,
neodpovídá zákonu o bankách a o České
národní bance a s ohledem na to, že stejnou
úpravu obsahuje odst. 1 a 4. § 6, jeví se toto
ustanovení § 9 jako nadbytečné.
Proto navrhuji vypustit ustanovení § 9.
Můj třetí pozměňovací
návrh je vlastně návrh komplexnější
a týká se § 10, odst. 8 a § 19. Navrhuji
zároveň vypustit odst. 8 § 10 a zařadit
do § 19 nový odst. 1 a dosavadní text, uvedený
v § 19, by se označil jako odst. 2.
Navrhuji, aby odst. 1 § 19 zněl takto: "Za nedostatky
v činnosti ve smyslu ustanovení § 26 zákona
č. 21/1992 Sb., o bankách, se považuje i porušení
tohoto zákona."
Jenom ke stručnému vysvětlení tohoto
mnou navrhovaného ustanovení: podstata je táž,
jako v mnou navrhovaném ustanovení odst. 8 §
10., tzn., je zapotřebí, aby stejně jako
obecně banky jsou povinny dodržovat zákon o
bankách a další zvláštní
zákony, tak i tyto specifické banky, stavební
spořitelny byly povinny dodržovat nejen ustanovení
zákona o bankách a dalších předpisů,
ale i všechna ustanovení a povinnosti uvedené
v tomto zvláštním zákoně.
Ustanovením § 19 odst. 1, které jsem navrhla,
bude vlastně možné sankcionovat stavebním
spořitelnám za to, když poruší
některé povinnosti stanovené v tomto zákoně
a sankcionovat je stejně, jako může Česká
národní banka sankcionovat jakoukoli banku podle
zákona o bankách. Tzn., celá škála
od pokut, opatření k nápravě, nucené
správě až případně k odnětí
povolení k činnosti.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
paní poslankyni Marvanové. Dále se do rozpravy
hlásí pan poslanec Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Vážený pane
předsedající, vážený pane
předsedo, dámy a pánové, nemám
žádný pozměňovací návrh,
mám jen prosbu ve formě procedurálního
návrhu.
Bylo zde vzneseno dost pozměňovacích návrhů,
z toho některé dost významné, a proto
bych doporučoval, jestliže už nejsou další
pozměňovací návrhy, přerušit
jednání do zítřka, abychom mohli pozměňovací
návrhy písemně rozdat do lavic. Například
pozměňovací návrh paní dr.
Röschové, týkající se nového
textu § 10 - jde o věci spojené s dědictvím
- se mi na první poslech zdá přijatelný,
ale měl bych rád jistotu, že je to tak správně.
Proto bych to měl rád písemně a doporučuji
o tom hlasovat až zítra.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Do rozpravy se nikdo dále nehlásí, rozpravu
končím. Protože předpokládám,
že zástupce navrhovatele a společný
zpravodaj si vyžádají čas na zpracování
pozměňovacích návrhů /hlas
z místa zpravodaje: Není třeba./ - Jestliže
ne, a pánové jsou ochotni vyjádřit
se ihned, pak moje myšlenka směřovala někam
jinam. V tom případě je třeba se vyrovnat
s procedurálním návrhem pana poslance Matulky.
Je zde návrh na přerušení projednávání
tohoto bodu, a to do zítřejší dne tak,
aby všichni poslanci mohli dostat pozměňovací
návrhy k dispozici písemně.
Kdo je pro přijetí tohoto procedurálního
návrhu, ať zvedne ruku. 98.
Kdo je proti? 13.
Děkuji, tento procedurální návrh byl
přijat.
Právě přerušený bod bude zařazen
jako třetí bod zítřejšího
jednání. Sněmovna již rozhodla o zařazení
dvou bodů na začátek zítřejšího
jednání.
V tomto okamžiku, když sněmovna takto rozhodla,
vystoupení zástupce navrhovatele pozbylo svého
významu.
Dámy a pánové, tento bod byl přerušen
a my přistoupíme k projednávání
bodu, kterým je
Prosím, aby se ujal slova navrhovatel pan poslanec Tomáš
Ježek a předložený návrh zákona
nám odůvodnil.
Poslanec Tomáš Ježek: Vážený
pane místopředsedo, vážený pane
předsedo, vážená sněmovno, předkládám
návrh na vydání zákona, kterým
se mění zákon České národní
rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech.
Novela, kterou předkládám, je nezbytná
z hlediska onoho magického data 29. března, tj.
téměř za měsíc, kdy má
být konečně spuštěn tzv. RM-systém,
tj. mimoburzovní trh cenných papírů
a kdy se ti praví akcionáři, ať investiční
privatizační fondy nebo jednotliví dikové,
ujmou výkonu svých akcionářských
práv.
Česká republika z jednoho pohledu byla ve velké
nevýhodě tím, že více než
40 let zde neexistoval finanční trh. Ale tato velká
nevýhoda se paradoxně dá převrátit
v obrovskou výhodu, a sice v tom smyslu, že technický
systém mimoburzovního a trhu cenných papírů
vůbec může být postaven na nejmodernějším
principu, ke kterému se postupně blíží
všechny tržní ekonomiky, u nichž kontinuita
vývoje nebyla přerušena a zavést rovnou
tzv. dematerializovaný trh, který pracuje pouze
se zaknihovanými cennými papíry, což
je pojem, který zná zákon o cenných
papírech.
Emise, které budou nyní distribuovány dikům
a investičním privatizačním fondům,
byly vydány vesměs v loňském roce
1. května a mají v tomto okamžiku podobu tzv.
listinných cenných papírů.
Části těchto emisí byly již prodány
podle privatizačních projektů různým
investorům domácím nebo zahraničním
a část této emise bude distribuována
prostřednictvím RM systému nebo centra kupónové
privatizace. Problém je v tom, že je třeba
tyto listinné cenné papíry přeměnit
v zaknihované. Je to možné provést buď
svoláním valných hromad, těch by však
muselo být asi 1.300, což je technicky absolutně
nemožné, nebo ze zákona, a o tom je právě
tato novela. Ze zákona měníme listinné
cenné papíry na zaknihované.
Podotýkám a podtrhuji to mnohokrát, že
tím nejsou dotčena žádná práva
akcionářů. Je to pouze vyhovění
technickému požadavku, že středisko cenných
papírů vlastně neumí zacházet
s žádnými jinými cennými papíry
než se zaknihovanými, což je právě
výhoda, o níž jsem hovořil.
Novela, kterou předkládáme, je velmi jednoduchá
a řeší ze zákona přeměnu
listinných cenných papírů na zaknihované.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Tomáši Ježkovi a prosím
společného zpravodaje poslance Richarda Mandelíka
o odůvodnění společné zprávy.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
kolegyně a kolegové, na první
pohled se zdá, že jde o novelu velmi jednoduchou,
je ovšem třeba také říci pro
vaši informaci, že vláda měla jistou připomínku
k tomuto návrhu zákona a ta připomínka
se objevila na projednávání hospodářského
výboru. Ve společné zprávě
není, protože porada společných zpravodajů
se odehrávala mimo jiné také za účasti
zástupců banky a Fondu národního majetku,
kde jsme tuto připomínku podrobně projednali
a seznali jsme, že není správná a že
věc, jak ji zamýšlel navrhovatel a jak je potřeba
splnit daný účel, je řešena dobře
již v návrhu navrhovatele. Proto společná
zpráva zní, aby se návrh neměnil kromě
jedné drobné změny a navrhuje se účinnost
od 15. března.
Já vám jako zpravodaj doporučuji, abyste
schválili tento návrh zákona ve znění
společné zprávy. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
pan poslanci Mandelíkovi. Zahajuji rozpravu k tomuto návrhu
zákona. Slovo má pan poslanec Josef Hájek.
Zároveň žádám pracovníky
aparátu, aby sledovali, zda někdo nechce podat písemnou
přihlášku do rozpravy.