Středa 24. února 1993

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kozlovi. Kdo se dál hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám. Chci se zeptat pana poslance Mandíka, zda si přeje vystoupit jako zástupce navrhovatelů.

Poslanec Josef Mandík: Vážené dámy a pánové, myslím si, že bych měl ještě vysvětlit jednu maličkost, a to je vlastně směšování dvou věcí, My, kteří nepracujeme v této oblasti, je těžko rozlišujeme. A to je školní statky u středních zemědělských škol, kde zřizovatelem je ministerstvo školství, a střední odborné učiliště zemědělské, kde vlastně zákonem taxativně není vyjmenována možnost zřízení školního hospodářství a hlavně u specializovaných oborů. Představme si učiliště zahradník nebo učiliště včelař - nedovedu si představit, že nebude mít možnost provádět odborný výcvik na vlastním zařízení, s tím, že vlastně musíme rozdělit odborný výcvik do dvou fází. Odborný výcvik, který je v tzv. období odborného rozvoje, kdy žák po získání základních dovedností a zkušeností může jít na farmu, do jakéhokoli provozu, který bude existovat v blízkosti, na základě uzavřené smlouvy mezi středním odborným učilištěm a tímto podnikatelem, ale nedovedu si dost dobře představit, že žák, který se začíná učit roubovat, začíná se učit obsluhovat včely, celé tyto specializované obory, žádný podnikatel nemá o tyto žáky zájem, aby mu tam udělali více škody, nežli se naučili.

To je podstatný rozdíl mezi současnými statky středních zemědělských škol a zřízením školních hospodářství v rámci organizace učiliště. To znamená ne jako samostatné právní subjekty. To je třeba velmi rozlišit. V tom se samozřejmě s panem Kozlem nemůžeme shodnout, protože to nemůže ovlivnit počet státních učňů, ani zvýšit náklady, ale naopak to učilišti náklady na výuku musí snížit. Výsledek hospodaření vlastně snižuje částky fakturované sponzorům, ať jsou to učni státní, nebo jsou to učni, které sponzorují určité organizace, popř. soukromníci. To je vše.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Mandíkovi. Nyní se chci zeptat společného zpravodaje, zda si přeje vystoupit. Není tomu tak.

Dámy a pánové, v rozpravě nezazněl žádný pozměňovací návrh, přistoupíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona.

Kdo souhlasí s návrhem poslance Josefa Mandíka a dalších na vydání zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních ve znění zákonů č. 31/1984 Sb., a 390/1991 Sb., podle sněmovního tisku 18 - tisk ČNR 165, ve znění společné zprávy výborů Poslanecké sněmovny podle sněmovního tisku 44, ať zvedne ruku. 66.

Kdo je proti? 53.

Domnívám se, že návrh nebyl přijat, ale pro přesnost:

Kdo se zdržel hlasování? 23. Děkuji.

Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 66: 76.

Dámy a pánové, tím jsme projednali další bod našeho jednání, ještě není možno seznámit sněmovnu s výsledky tajných voleb, přistoupíme tedy k bodu

XII.

Návrh poslance Josefa Holuba a dalších na vydání zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření, sněmovní tisky 19, původně tisk ČNR 174 a 45

Návrh zákona jste obdrželi, tak jak jsem říkal, úvodem chci sdělit, že pan poslanec Richard Mandelík dopisem z 19. ledna odvolal svůj podpis jako spolunavrhovatel tohoto návrhu zákona.

Za skupinu navrhovatelů předložený návrh zákona odůvodní pan poslanec Josef Holub, prosím ho, aby se ujal slova.

Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážení přítomní, návrh zákona, o němž budeme teď rozhodovat, se nerodil lehce.

Původní poslanecký text byl široce připomínkován vládou. To vedlo autory k předložení pracovního textu s označením 19a, ve kterém byly obsaženy všechny připomínky vlády.

Text 19a byl připomínkován ve výborech a jako konečný text návrhu zákona je obsažen ve společné zprávě.

Možností, jak řešit jednotlivé paragrafy, je v podstatě nekonečně mnoho, ale závěrečný konečný text může mít znění pouze jedno. Současný text závěrečné zprávy, podle mého názoru, je dobrý a prosím ty, kdo budou přednášet pozměňovací návrhy, aby zvážili, zda jejich podněty zákon opravdu kvalitativně vylepšují.

Zákon není zázračným všelékem bytové problematiky, ale je jedním kamínkem do mozaiky změny systému vlastnických vztahů. Jeho výsledky se neobjeví ihned, ale až po delší době působení.

Věřím, že i vzhledem ke složení předkladatelů, kde je zastoupena jak koalice, tak opozice, přijetí návrhu zákona podpoříte. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Holubovi a nyní žádám společného zpravodaje Poslanecké sněmovny pana poslance Richarda Mandelíka, aby se ujal slova a odůvodnil společnou zprávu výborů.

Poslanec Richard Mandelík: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, předložený poslanecký návrh zákona O stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření je, jak navrhovatel již řekl, velmi důležitou součástí bytové politiky, nikoliv ovšem jedinou.

Tento zákon umožní občanům rozšířit jejich možnost investovat jejich prostředky cíleně na uspokojování jejich bytových potřeb a také umožňuje a nařizuje státu, aby některé prostředky mohl tímto způsobem vkládat na podporu bytové politiky a na podporu stavebního spoření.

Zákon byl projednáván skutečně velmi podrobně a doznal v průběhu projednávání ve sněmovně i ve výborech dosti značných změn, nyní ho máte tedy v podobě společné zprávy. Tento zákon projednávaly výbory ústavně právní, rozpočtový a hospodářský a také výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a výsledek máte před sebou ve formě tisku 45.

Já bych chtěl vás jenom vyzvat, abyste své připomínky pokud možno dávali písemně a byl bych rád a vyzývám vás, abychom tento návrh zákona schválili ve znění společné zprávy.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Mandelíkovi a otevírám rozpravu k tomuto návrhu zákona. Do rozpravy se hlásí paní poslankyně Röschová, uděluji jí slovo.

Poslankyně Anna Röschová: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych přednesla pozměňovací návrh. Velice stručně odůvodním, proč tak činím. Myslím si rovněž, tak jako předkladatel a společný zpravodaj, že tento návrh zákona je dobrý, ale domnívám se, že přece jenom chybí určitý jeho dopad do občanskoprávní sféry.

V původním návrhu, kteří jste ve výborech projednávali tento tisk, tak víte, že tam byl § 10, který se týkal dědických nároků. Protože podle názoru ústavně právního výboru tento původní § 10 byl problematický, tak se vypustil, ve společné zprávě již není, ale přesto se domnívám, že by případné úmrtí účastníka stavebního spoření mělo být v zákoně řešeno. A tak bych si dovolila vám předložit nové znění § 10 a zároveň ostatní paragrafy přečíslovat, pakliže bude přijat můj návrh.

Ten nový § 10 by zněl: "§ 10 - úmrtí účastníka stavebního spoření.

odst. 1 - v případě úmrtí účastníka přechází práva a povinnosti vyplývající ze stavebního spoření na pozůstalého manžela, k tomu soud přihlédne v řízení o dědictví.

odst. 2 - není-li pozůstalý manžel, jsou práva a povinnosti vyplývající ze stavebního spoření předmětem dědění, jen dohodnou-li se dědicové v dohodě o vypořádání dědictví, že práva a povinnosti ze stavebního spoření převezme jeden dědic.

odst. 3 - nedojde-li mezi dědici k dohodě podle odst. 2, smlouva o stavebním spoření zaniká dnem úmrtí zůstavitele a v dědickém řízení se vypořádává pouze naspořená částka, včetně úroků a poměrné části státní podpory ke dni úmrtí účastníka stavebního spoření."

To by byl první pozměňovací návrh, který by se týkal zařazení nového paragrafu 10.

Pak bych si dovolila přednést ještě druhý drobný pozměňovací návrh ke společné zprávě, a sice pozměnit v § 5 odst. 9, a to tak, že za slovy "poskytnutím úvěru" by se vypustilo slovo "nebo", udělala by se čárka a pokračovalo by se "vyplacením podpory" a dál by byl text "nebo uplynutím pětileté lhůty".

Takže nový odstavec 9 by zněl: "Doba spoření začíná dnem uzavření smlouvy a končí poskytnutím úvěru, vyplacením státní podpory nebo uplynutím pětileté lhůty." Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Röschové. Kdo se dál hlásí do rozpravy? K mikrofonu dále přistoupí pan poslanec Pěnička.

Poslanec Stanislav Pěnička: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové. Dovoluji si vám předložit několik drobných připomínek, ale zato elegantních, které vylepšují tuto právní předlohu.

Jedná se o tyto připomínky:

První čtyři spolu vzájemně souvisejí, a proto bych zároveň doporučil, aby o nich bylo hlasováno společně.

§ 5, odst. 1 vypustit "po sjednanou dobu ".

§ 5 v odst. 2 vypustit "po určité době".

§ 5, odst. 4 vypustit "a je stanovena ve smlouvě".

Dále § 8, odst. 1, písmeno b) vypustit "délku čekacích lhůt na úvěr".

Odůvodnění: Smlouva o stavebním spoření nemůže obsahovat ustanovení o termínu, kdy bude poskytnut úvěr, neboť se jedná o nekonkretizovatelný, proměnlivý prvek, který je závislý na počtu účastníků a výši uložených prostředků.

To by byl soubor krátkých připomínek.

Dále § 10, odst. 2 - místo 30% uvést 40%, neboť stavební spořitelny v rámci své obchodní politiky mohou poskytovat maximálně 30% prostředků na úvěry. Omezení uvedená v § 10, odst. 2 a v § 10, odst. 6 znamenají, že stavební spořitelny nebudou moci určitou část svých finančních prostředků vůbec používat. Přibližná rezerva těchto prostředků je něco kolem 15 - 20%. Myslíme si, že je plně dostačující.

Poslední připomínka je k § 14, odst. 2 - vypustit slova "ukládány sjednané úložky a". Stručně odůvodním: Interval čtvrtletního kontrolování smluv nemá prakticky žádný význam, neboť o výši státní podpory žádá stavební spořitelna jednou ročně a navíc zavádí smluvní nevýhodnost pro účastníka spoření povinností kontrolovat placení sjednaných úložek, což je v rozporu s jedním ze základních principů stavebního spoření. Přechodná platební neschopnost účastníka nemůže být důvodem pro nepřiznání státní podpory. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Pěničkovi za přednesené návrhy, které komentoval se svou vrozenou skromností.

Dále se do rozpravy přihlásil kolega Mandelík.

Poslanec Richard Mandelík: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak je již zvykem při mých zpravodajských vystoupeních, mám také pozměňovací návrhy.

1. § 5, odst. 5 navrhuji, aby zněl nově takto: "Smlouva o stavebním spoření musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladu a úrokovou sazbu z úvěru. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladu a úrokovou sazbou z úvěru může činit nejvýše tři procentní body."

Důvodem je nesprávná formulace nejvýše "tři procenta". Mohlo by to znamenat tři procenta z úrokové sazby. Správná terminologie je "tři procentní body". A ještě upřesnění - vložení předložky "z". Správné je úroková sazba "z úvěru ".

Dále navrhuji, aby byl vypuštěn celý § 6, a to pro nadbytečnost, neboť se domnívám, že náležitosti smluv upravuje dostatečně občanský zákoník, a to by mělo platit i pro případ stavebního spoření,

Naopak, uvádět v pokušení ministerstvo, že bude nějakým odchylným způsobem upravovat náležitosti smluv a jejich obsah zákonnou normou, není dobré a tento paragraf je podle mého názoru zbytečný.

Poslední můj návrh zní, abychom vypustili celou část 3 společné zprávy, která se týká doplnění zákona o dani z příjmu, kde se úroky ze stavebního spoření osvobozují od daně z příjmu.

Odůvodnění: Bylo by sice velmi zajímavé a prospěšné pro stavební spoření, aby úroky z těchto vkladů byly osvobozeny od daně z příjmu, ale při bližším propočtu zjistíme, že se jedná o velmi zanedbatelné částky a účinek tohoto opatření by byl více méně psychologický, protože by lákal vkladatele jenom na to, že mají nějakou daňovou úlevu. Ta úleva je jen minimální, v prvním roce se pohybuje kolem 100 Kč, bude-li spořit 18 tisíc, takže to v podstatě nehraje pro jednotlivce roli.

Nebezpečí, která z toho plynou, jsou, že jakýkoli další subjekt, který bude dělat podobnou činnost a mohl by se domnívat, že vzhledem k povaze této činnosti by mohl žádat úlevu na dani, vyvine okamžitě tlak, aby i tyto subjekty byly osvobozeny od placení daně z příjmu.

Proto se domnívám, že by bylo správné třetí část vypustit a nepřipouštět neplacení daně z úroků. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Mandelíkovi. Dále se o slovo přihlásil pan poslanec Maryt,

Poslanec Jiří Maryt: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, chtěl bych reagovat na pozměňovací návrh pana poslance Mandelíka, který přednesl dosti závažný návrh na vypuštění celé části tři, kde se hovoří o osvobození úroků od daně z příjmu.

Původně tato část tři byla v tisku 19 zahrnuta v rámci zákona v části 1, pak na doporučení legislativy byla zařazena do zvláštní části 3, protože se jedná vlastně o nepřímou novelu zákona o dani z příjmu.

S argumenty, které zde přednesl pan poslanec Mandelík, aby bylo vypuštěno ustanovení o tom, že úroky ze stavebního spoření jsou osvobozeny od daně z příjmu, nesouhlasím. Nesouhlasím ani s tím, že částky jsou minimální. Pokud si uvědomíme, že spoření trvá i pět let, tak tyto částky jsou větší.

Co považuji za naprosto závažné, je fakt, že stavební spoření, aby vůbec mohlo vzniknout a rozběhnout se a aby bylo funkční, potřebuje minimálně - podle odhadu - 500 tisíc účastníků. Zhruba podíl těch, kteří budou žádat úvěr, k těm, kteří budou pasívními účastníky, tzn. že nebudou požadovat úvěr, je 2/5 ku 3/5.

Čili je potřeba vytvořit takové podmínky pro pasívní účastníky, tzn. pro ty, kteří budou spořit bez nároku na úvěr, aby bylo toto spoření pro ně zajímavé a mohly zde být konkurenčněschopné podmínky k ostatním komerčním způsobům spoření.

Přimlouvám se velmi za to, aby část tři, která hovoří o osvobození od daně z příjmu úroků ze stavebního spoření, byla zachována. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Marytovi. Dále se přihlásila paní poslankyně Marvanová.

Poslankyně Hana Marvanová: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, chtěla bych přednést tři pozměňovací návrhy. První pozměňovací návrh se v podstatě týká stejného paragrafu, ke kterému přednesl pozměňovací návrh pan poslanec Mandelík. Ten navrhl vypustit § 6 ze společné zprávy. Pro případ, že by nebyl přijat jeho návrh na vypuštění, přednesla bych v podstatě legislativní zpřesnění dosavadního textu § 6, a to tak, aby toto ustanovení znělo: "náležitostí smluv o stavebním spoření, kromě náležitostí stanovených tímto zákonem a obecních náležitostí stanovených Občanským zákoníkem stanoví ministerstvo právním předpisem". Tzn., že za slovo "kromě" by se vložila slova "náležitostí stanovených tímto zákonem". Jde jen o legislativní zpřesnění a nemění se význam tohoto ustanovení.

Dále bych navrhla vypuštění § 9 ze společné zprávy. Při projednávání společné zprávy jsme v podstatě byly upozorněni i zástupci České národní banky na to, že toto ustanovení není přesné, neodpovídá zákonu o bankách a o České národní bance a s ohledem na to, že stejnou úpravu obsahuje odst. 1 a 4. § 6, jeví se toto ustanovení § 9 jako nadbytečné.

Proto navrhuji vypustit ustanovení § 9.

Můj třetí pozměňovací návrh je vlastně návrh komplexnější a týká se § 10, odst. 8 a § 19. Navrhuji zároveň vypustit odst. 8 § 10 a zařadit do § 19 nový odst. 1 a dosavadní text, uvedený v § 19, by se označil jako odst. 2.

Navrhuji, aby odst. 1 § 19 zněl takto: "Za nedostatky v činnosti ve smyslu ustanovení § 26 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, se považuje i porušení tohoto zákona."

Jenom ke stručnému vysvětlení tohoto mnou navrhovaného ustanovení: podstata je táž, jako v mnou navrhovaném ustanovení odst. 8 § 10., tzn., je zapotřebí, aby stejně jako obecně banky jsou povinny dodržovat zákon o bankách a další zvláštní zákony, tak i tyto specifické banky, stavební spořitelny byly povinny dodržovat nejen ustanovení zákona o bankách a dalších předpisů, ale i všechna ustanovení a povinnosti uvedené v tomto zvláštním zákoně.

Ustanovením § 19 odst. 1, které jsem navrhla, bude vlastně možné sankcionovat stavebním spořitelnám za to, když poruší některé povinnosti stanovené v tomto zákoně a sankcionovat je stejně, jako může Česká národní banka sankcionovat jakoukoli banku podle zákona o bankách. Tzn., celá škála od pokut, opatření k nápravě, nucené správě až případně k odnětí povolení k činnosti.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Marvanové. Dále se do rozpravy hlásí pan poslanec Matulka.

Poslanec Dalibor Matulka: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, nemám žádný pozměňovací návrh, mám jen prosbu ve formě procedurálního návrhu.

Bylo zde vzneseno dost pozměňovacích návrhů, z toho některé dost významné, a proto bych doporučoval, jestliže už nejsou další pozměňovací návrhy, přerušit jednání do zítřka, abychom mohli pozměňovací návrhy písemně rozdat do lavic. Například pozměňovací návrh paní dr. Röschové, týkající se nového textu § 10 - jde o věci spojené s dědictvím - se mi na první poslech zdá přijatelný, ale měl bych rád jistotu, že je to tak správně. Proto bych to měl rád písemně a doporučuji o tom hlasovat až zítra.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Do rozpravy se nikdo dále nehlásí, rozpravu končím. Protože předpokládám, že zástupce navrhovatele a společný zpravodaj si vyžádají čas na zpracování pozměňovacích návrhů /hlas z místa zpravodaje: Není třeba./ - Jestliže ne, a pánové jsou ochotni vyjádřit se ihned, pak moje myšlenka směřovala někam jinam. V tom případě je třeba se vyrovnat s procedurálním návrhem pana poslance Matulky.

Je zde návrh na přerušení projednávání tohoto bodu, a to do zítřejší dne tak, aby všichni poslanci mohli dostat pozměňovací návrhy k dispozici písemně.

Kdo je pro přijetí tohoto procedurálního návrhu, ať zvedne ruku. 98.

Kdo je proti? 13.

Děkuji, tento procedurální návrh byl přijat.

Právě přerušený bod bude zařazen jako třetí bod zítřejšího jednání. Sněmovna již rozhodla o zařazení dvou bodů na začátek zítřejšího jednání.

V tomto okamžiku, když sněmovna takto rozhodla, vystoupení zástupce navrhovatele pozbylo svého významu.

Dámy a pánové, tento bod byl přerušen a my přistoupíme k projednávání bodu, kterým je

XIII.

Návrh poslance Tomáše Ježka na vydání zákona, kterým se mění zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech /sněmovní tisky 7898/

Prosím, aby se ujal slova navrhovatel pan poslanec Tomáš Ježek a předložený návrh zákona nám odůvodnil.

Poslanec Tomáš Ježek: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo, vážená sněmovno, předkládám návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. Novela, kterou předkládám, je nezbytná z hlediska onoho magického data 29. března, tj. téměř za měsíc, kdy má být konečně spuštěn tzv. RM-systém, tj. mimoburzovní trh cenných papírů a kdy se ti praví akcionáři, ať investiční privatizační fondy nebo jednotliví dikové, ujmou výkonu svých akcionářských práv.

Česká republika z jednoho pohledu byla ve velké nevýhodě tím, že více než 40 let zde neexistoval finanční trh. Ale tato velká nevýhoda se paradoxně dá převrátit v obrovskou výhodu, a sice v tom smyslu, že technický systém mimoburzovního a trhu cenných papírů vůbec může být postaven na nejmodernějším principu, ke kterému se postupně blíží všechny tržní ekonomiky, u nichž kontinuita vývoje nebyla přerušena a zavést rovnou tzv. dematerializovaný trh, který pracuje pouze se zaknihovanými cennými papíry, což je pojem, který zná zákon o cenných papírech.

Emise, které budou nyní distribuovány dikům a investičním privatizačním fondům, byly vydány vesměs v loňském roce 1. května a mají v tomto okamžiku podobu tzv. listinných cenných papírů.

Části těchto emisí byly již prodány podle privatizačních projektů různým investorům domácím nebo zahraničním a část této emise bude distribuována prostřednictvím RM systému nebo centra kupónové privatizace. Problém je v tom, že je třeba tyto listinné cenné papíry přeměnit v zaknihované. Je to možné provést buď svoláním valných hromad, těch by však muselo být asi 1.300, což je technicky absolutně nemožné, nebo ze zákona, a o tom je právě tato novela. Ze zákona měníme listinné cenné papíry na zaknihované.

Podotýkám a podtrhuji to mnohokrát, že tím nejsou dotčena žádná práva akcionářů. Je to pouze vyhovění technickému požadavku, že středisko cenných papírů vlastně neumí zacházet s žádnými jinými cennými papíry než se zaknihovanými, což je právě výhoda, o níž jsem hovořil.

Novela, kterou předkládáme, je velmi jednoduchá a řeší ze zákona přeměnu listinných cenných papírů na zaknihované.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Tomáši Ježkovi a prosím společného zpravodaje poslance Richarda Mandelíka o odůvodnění společné zprávy.

Poslanec Richard Mandelík: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, na první
pohled se zdá, že jde o novelu velmi jednoduchou, je ovšem třeba také říci pro vaši informaci, že vláda měla jistou připomínku k tomuto návrhu zákona a ta připomínka se objevila na projednávání hospodářského výboru. Ve společné zprávě není, protože porada společných zpravodajů se odehrávala mimo jiné také za účasti zástupců banky a Fondu národního majetku, kde jsme tuto připomínku podrobně projednali a seznali jsme, že není správná a že věc, jak ji zamýšlel navrhovatel a jak je potřeba splnit daný účel, je řešena dobře již v návrhu navrhovatele. Proto společná zpráva zní, aby se návrh neměnil kromě jedné drobné změny a navrhuje se účinnost od 15. března.

Já vám jako zpravodaj doporučuji, abyste schválili tento návrh zákona ve znění společné zprávy. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji pan poslanci Mandelíkovi. Zahajuji rozpravu k tomuto návrhu zákona. Slovo má pan poslanec Josef Hájek. Zároveň žádám pracovníky aparátu, aby sledovali, zda někdo nechce podat písemnou přihlášku do rozpravy.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP