Přítomni:
Předseda PSP M. Uhde, místopředsedové
PSP J. Kasal, K. Ledvinka a 181 poslanců.
Za vládu České republiky: předseda
vlády V. Klaus, místopředseda vlády
J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr
financí I. Kočárník, ministr obrany
A. Baudyš, ministr životního prostředí
F. Benda, ministr pro hospodářskou soutěž
S. Bělehrádek, ministr průmyslu a obchodu
V. Dlouhý, ministr hospodářství K.
Dyba, ministr kultury J. Kabát, ministr zdravotnictví
P. Lom, ministr státní kontroly I. Němec,
ministr spravedlnosti J. Novák, ministr školství,
mládeže a tělovýchovy P. Piťha,
ministr práce a sociálních věcí
J. Vodička.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené
paní poslankyně, vážení poslanci,
vážení hosté, z pověření
předsedy Poslanecké sněmovny zahajuji přerušené
jednání 6. schůze Poslanecké sněmovny
a všechny vás vítám.
Ze schváleného pořadu 6. schůze nám
zbývají k projednání body 15, 16,
17 a 18 - podle schváleného pořadu 6. schůze.
Osmý a devátý bod jsme přerušili
pro konání 3. kola voleb a dnes vyslechneme výsledky
tajného hlasování.
Dále jsme přerušili projednávání
11. bodu a souhlasili jsme s tím, že v jeho projednávání
budeme pokračovat před interpelacemi.
Nyní se hlásí pan kolega Zdeněk Vlček,
prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Zdeněk Vlček: Pane předsedající,
pane předsedo, dámy a pánové, žádám
o doplnění dnešního programu o bod "Zřízení
kontrolní poslanecké komise ze všech politických
subjektů, která by dohlížela nad výběrem
firem pro bývalé vojenské prostory Mladá
- Milovice".
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slyšeli
jste návrh na rozšíření programu
6. schůze. Poprosil bych ještě pana poslance,
aby mi sdělil, kam by chtěl zařadit tento
bod. Předpokládám, že do té doby
by vypracoval návrh na usnesení.
Poslanec Zdeněk Vlček: Žádám,
zdali by se o tom mohlo bez rozpravy hlasovat a doporučuji
toto zařadit jako první bod, tedy hned.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Slyšeli jste návrh na rozšíření
programu dnešní schůze. S faktickou poznámkou
se hlásí kolega Holub.
Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
vážení přítomní, myslím,
že nemůžeme tento bod zařadit do probíhajícího
bodu volby.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Můžeme,
protože tento bod je přerušen, to odpovídá
jednacímu řádu. S faktickou poznámkou
se hlásí pan poslanec Chudoba.
Poslanec Martin Chudoba: Pane předsedající,
dámy a pánové, pokud bude zřízena
tato poslanecká komise v prostoru Milovice a Mladá,
žádám, aby byla ještě doplněna
o prostor Ralsko.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji,
dále se hlásí pan poslanec Šuman.
Poslanec Vladimír Šuman: Dámy a pánové,
považuji za svoji povinnost v této situaci sněmovně
sdělit, že náš výbor se rozhodl
zařadit tuto problematiku na jednání v prvním
příštím výborovém týdnu.
Nechť se každý podle toho zachová.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Nechám tedy hlasovat o rozšíření
programu o bod, který jste slyšeli a jak ho navrhl
kolega Vlček. Nyní mě informoval o zařazení
tohoto bodu před interpelace.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne
ruku? 55.
Kdo je proti? 27.
Kdo se zdržel hlasování? 46.
Tento návrh nebyl přijat.
Dále se přihlásil s žádostí
o návrh na rozšíření programu
kolega Čechák. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Vojtěch Čechák: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
členové vlády, kolegyně a kolegové,
můj návrh spočívá v rozšíření
programu týkající se školských
zařízení, tedy materiálu, který
jsme včera projednávali pod tiskem č. 18.
Zároveň dovolte, abych přednesl návrh
usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pane kolego,
prosím vás, zdali byste jen přednesl procedurální
návrh na zařazení do programu a jeho krátké
odůvodnění. Text až při projednávání
bodu.
Poslanec Vojtěch Čechák: Včera
jsme projednávali a zamítli návrh na vydání
zákona ČNR na doplnění zákona
č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních.
Jsem jedním z předkladatelů a uvědomuji
si, že celý problém je třeba řešit
systémově. Proto předkládám
návrh usnesení, který by tomuto řešení
vyhovoval.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
kolegovi Čechákovi. Prosím, aby sněmovna
hlasováním rozhodla o zařazení tohoto
bodu a pana kolegu prosím, kam by si přál
tento bod zařadit.
Poslanec Vojtěch Čechák: Prosím
o zařazení hned.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kdo souhlasí
s návrhem kolegy Čecháka na zařazení
bodu, který právě přednesl, ať
zvedne ruku. 65.
Kdo je proti? 36.
Zdržel se hlasování? 36.
Tento návrh nebyl přijat.
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, při schvalování programu
jsme si odsouhlasili, že prvním bodem čtvrtečního
jednání dnešního bude
Poprosil bych pana premiéra docenta Klause, aby se ujal
slova.
Předseda vlády ČR Václav Klaus:
Vážená Poslanecká sněmovno,
dovolte mi, abych vás seznámil se zprávou,
kterou vláda byla schopna za poslední den připravit
pro toto vaše zasedání, zprávou, kterou
samozřejmě musím hodnotit jako nárys,
jako takový spíše letecký pohled na
celou problematiku, nikoliv detailní všezahrnující
studii, která by mohla postihnout všechny části
této velmi, velmi složité a komplikované
problematiky. Bude tedy zúžena na problematiku více
méně severních Čech, i když řada
věcí má obecnější platnost.
Kritická ekologická situace v severních Čechách,
k níž v minulých týdnech došlo
vlivem teplotní inverze, naléhavě ukázala
nám všem, naléhavě ukázala celé
české veřejnosti a zejména obyvatelům
této části naší země míru
devastace životního prostředí v tomto
regionu a zdůraznila nebo podtrhla nezbytnost všech
kroků, jež je třeba udělat, aby došlo
ke zlepšení této situace.
Ekologické problémy severních Čech
nevznikly dnes. Na jejich obyvatele dnes dopadají důsledky
průmyslové struktury regionu, založené
na zpracování a spalování nekvalitního
hnědého uhlí a na energetice, která
na ně navazuje. Tato struktura průmyslu už
minimálně od počátku tohoto století
negativně poznamenávala životní prostředí
tohoto regionu, avšak rozhodující díl
devastace severních Čech přidalo uplynulých
40 let tzv. socialistické ekonomiky. Neracionální
systém založený na plýtvání
a výrobě pro výrobu, systém, který
rozvrátil všechna hodnotová kritéria
hospodářství i celé společnosti,
takže problém ekologických důsledků
svého hospodaření zcela ignoroval.
Ekologická krize dnešních dnů proto
není krátkodobou katastrofou, kterou je možno
napravit jednorázovou, stejně krátkodobou
akcí, kterou je možno napravit usnesením či
zákonem. Ekologii severních Čech je možno
rehabilitovat nebo životní prostředí
severních Čech je možno rehabilitovat pouze
dlouhodobou aktivitou všech subjektů, které
zde fungují - vlády, obcí, podnikatelské
sféry i každého z obyvatel, žijících
v této části země. Pouze dlouhodobé
společné úsilí v racionálně
uspořádaném a demokratickém společenském
prostředí může po delší
době částečně napravit to,
co minulost zanedbala.
Zásadním krokem ve směru nápravy je
sama tržní ekonomika s racionální cenovou
strukturou, která činí plýtvání
zdroji a znečišťování drahým,
nákladným a finančně neúnosným
postojem a která přirozeně vede k úsporám.
Smyslem ekonomické reformy je navíc obnovit prosperitu
země, tj. mimo jiné vytvořit hospodářství,
které na jedné straně bude životní
prostředí zatěžovat pouze v rozumné
míře a na druhé straně konečně
vytvoří zdroje, umožňující
škody minulosti ve větším rozsahu napravit.
Zatím se nacházíme pouze na počátku
této cesty, ale přesto po roce 1989 minulé
vlády i současná vláda České
republiky byly a jsou tím účastníkem
nezbytné celospolečenské aktivity, která
pokládá ekologickou problematiku severních
Cech za svou prioritu a který se snaží její
řešení maximálně urychlit.
Dovolte mi, abych vás v této souvislosti seznámil
s hlavními aktivitami, které vlády, leckdy
kombinovaně, česká i federální,
v uplynulých dvou letech v oblasti životního
prostředí severních Čech podnikly,
a seznámit vás také s hlavními směry
činnosti, které vláda v této oblasti
plánuje pro letošní rok či pro roky
následující.
Pokusím se uvést základní charakteristiky
opatření tohoto typu. Přijatá opatření
lze rozčlenit do čtyř základních
oblastí. Je to oblast přímého vynakládání
finančních prostředků v tomto směru.
Za druhé je to oblast opatření a změn
v oblasti energetiky. Za třetí je to oblast sociální
a zdravotní péče a konečně
za čtvrté je to oblast legislativy jako takové.
Čili budu pokračovat v rámci této
základní strukturace celého problému.
Nejdříve se pozastavme v oblasti vynakládání
finančních prostředků.
V roce 1991 bylo na ekologická opatření v
severočeském regionu vynaloženo celkem 2,5
miliardy korun. Tato částka tvoří
47% z celkové výše finančních
prostředků 5,2 miliardy korun, směřovaných
na ekologické problémy v celé České
republice, čili do severních Čech 47% v
roce 1991.
V průběhu roku byla tato částka operativně
posílena, a to celkem třikrát o dalších
625 miliónů korun, což představovalo
3/4 dodatečně vynaložených prostředků
za celou Českou republiku.
Přímo do pánevních oblastí
bylo uvolněno 1,4 miliardy korun, což znamená,
že na přímá akutní opatření
bylo vynaloženo přes 1/4 prostředků
na ekologické programy.
V roce 1992 bylo na ekologické programy v rámci
severočeského regionu uvolněno celkem 1 a
3/4 miliardy korun, do pánevních oblastí
3/4 miliardy korun. Určitý pokles uvolněných
prostředků, směřovaných v roce
1992 oproti roku 1991 do severočeského regionu,
není možné chápat jako snížení
toku prostředků, směřovaných
do tohoto regionu, ale jako reálné proinvestovatelné
využitelné prostředky směřující
do rozpracovaných ekologických programů a
opatření. Čili domníváme se,
že vláda přihlíží k akutním
potřebám tohoto regionu a že zahájila
programy a opatření ekologického typu právě
v tomto regionu i za cenu určitého pozdržení
podobných opatření v regionech a oblastech
jiných.
Velmi důležité jsou přímé
investiční dotace ze státního rozpočtu.
V roce 1991 byla na investiční akce přidělena
1 miliarda korun, a to uvolněním prostředků
z účelové rezervy státního
rozpočtu. Při rozdělení těchto
investičních prostředků byly respektovány
připomínky a návrhy okresních úřadů
a občanských a společenských sdružení.
Z této 1 miliardy 900 miliónů bylo přiděleno
přímo pánevním oblastem a prioritně
byly financovány takové stavby, které znečištění
ovzduší omezovaly jak přímo v oblasti
elektráren a tepláren, tak u zdrojů znečištění
ve městech v pánevních oblastech.
V roce 1992 byla na tato aktivní investiční
opatření vyčleněna částka
1,6 miliardy korun a pro rok 1993 je plánováno kolem
2 miliard korun na pokračování těchto
aktivních ekologických programů.
Kromě investičních dotací jsou ze
státního rozpočtu financována i další
- nazveme to - pasívní ekologická opatření.
Jedná se zejména o úhradu opatření
k odstranění škod způsobených
exhalacemi v lesním hospodářství a
v zemědělství.
Na vědeckovýzkumné projekty řešení
situace severočeského regionu bylo v roce 1992 vynaloženo
kolem 53 miliónů korun, v roce 1993 se předpokládá
nárůst na 140 miliónů korun. Je nutné
si uvědomit, že převážná
část těchto prostředků byla
vynaložena na dlouhodobé ekologické programy
a opatření, z nichž ne všechna se mohla
dostatečně viditelně projevit zejména
v pánevních oblastech při takové teplotní
inverzi, jaká byla právě v minulých
týdnech.
Rád bych se ještě zmínil o dalších
přímých opatřeních vlády,
a to o státních garancích poskytnutých
vládou na zásadní ekologická opatření
na odsíření severočeských elektráren.
Tyto státní garance činí 13,4 miliardy
korun.
V daňové oblasti je umožněno poskytovat
úlevy na odvod ze zisku pro obnovitelné zdroje energie
a začínající podnikatele v oblasti
životního prostředí, je možné
podnikatelským subjektům odpouštět část
odvodů, pokud jejich výše bude profinancována
do proekologických opatření.
Čili tím jsem stručně nastínil
základní obrázek přijatých
a realizovaných opatření v oblasti finanční
podpory zlepšení životního prostředí
v severočeském regionu. Nyní k oblasti druhé.
Touto oblastí je energetika. Všichni dobře
víme, že rozhodujícím znečišťovatelem
životního prostředí v severních
Čechách, a ne pouze v severních Čechách,
je energetika založená na spalování
nekvalitního hnědého uhlí. Životní
prostředí přitom devastuje jak samotná
povrchová těžba, tak emise z tepelných
elektráren. V uplynulém období byla pro zlepšení
situace v této oblasti realizována následující
opatření:
Byly zrekonstruovány elektrofiltry prakticky u všech
elektráren, čímž se zvýšila
jejich účinnost na 99%, emise popílku tak
byly proti roku 1980 sníženy o 80%, emise oxidu siřičitého
poklesly na 60% maxima roku 1980.
Usnesením vlády ČSFR č. 828 z 22.
listopadu 1990 byl schválen útlumový program
uhelných elektráren severozápadních
Čech, jehož cílem je odstavit do roku 1995
minimálně 1200 megawattů elektrických
výkonů. Do dnešních dnů bylo
trvale vyřazeno z provozu 6 uhelných bloků
o celkovém výkonu 650 megawattů, to je zhruba
jedna desetina instalovaných energetických zdrojů
oblasti.
Uvedení do provozu jaderné elektrárny Dukovany
umožňuje další snížení
výroby elektřiny v elektrárnách pánevní
oblasti severních Čech. Příznivě
v tomto směru působí i určitý
pokles spotřeby elektřiny v posledních letech
a samostatný efekt přinese dostavba Temelína,
o které zde jistě budeme dále diskutovat.
Přijatá opatření umožnila dále
snížit emise oxidu síry v roce 1992 zhruba
o 20% ve srovnání s rokem 1990 a o 40% ve srovnání
s rokem 1984.
V období smogových situací je důsledně
operativně dodržován princip, zásada,
povinnost přechodu na spalování nízkosirnatého
paliva. Dalším operativním opatřením
je využívání ekologického regulačního
stupně stanoveného usnesením vlády
ČR č. 341 ze září 1991, který
minimalizuje výrobu elektřiny v parních elektrárnách
severních Čech i za cenu regulace spotřeby.
Výkon elektrárny v této oblasti se v tomto
případě při vyhlášení
ekologického regulačního stupně snižuje
minimálně o 1100 megawattů a myslím,
že víte, že při poslední inverzi
bylo odstaveno více - mezi 1300 až 1500 megawatt.
Na plynofikaci a teplofikaci, protože víme, že
hlavním znečišťovatelem jsou lokální
topeniště, jsou poskytovány státní
dotace - 243 miliónů v roce 1990, 394 miliónů
v roce 1991 a 116 miliónů v roce 1992.
Důležité je i to, že byla poskytnuta státní
garance na půjčku Světové banky na
odsíření elektrárny Prunéřov
a na modernizace dalších elektráren. Program
odsíření, velmi nákladný program,
zahrnuje všechny elektrárny, opakuji: všechny
elektrárny, které budou schopny zajišťovat
kombinovanou výrobu elektřiny a tepla i po roce
2000.
Do počátku letošního roku byly zahájeny
práce na odsíření šesti uhelných
bloků o celkovém výkonu 840 MW. V roce 1993
bude možné využívat efekt propojení
české elektrizační soustavy s Bavorskem,
což umožní při vzniku smogové situace
výpomoc ve výši 200 MW, což je další
objem výkonu severočeských elektráren,
který může být operativně snížen
v případě potřeby. V roce 1993 budou
trvale vyřazeny z provozu další 2 bloky o celkovém
výkonu 160 MW. V letošním roce budou zisky
severočeských uhelných společností
směrovány zpět do severočeského
regionu k řešení ekologických problémů,
především na rekultivaci.
Hlavními perspektivními oblastmi, které vláda
hodlá v oblasti energetiky realizovat, budou následující:
Pokračování realizace programu odsíření,
které bude provedeno u 21 bloků elektráren
s nákladem 70 mld. Kč do roku 1998. Prosím
vás - jenom, abych naznačil čísla,
neboť já to považuji za důležité,
jsem teď řekl - nákladem 70 mld. Kč.
Prohlašuji, že např. náklady na dostavbu
Temelína činí proti tomu, co už je profinancováno
a co je rozestavěno, tedy zbývající
náklady činí třetinu této položky,
abychom doceňovali rozměr některých
částek, o kterých hovoříme.
Čili odsíření 21 bloků s náklady
70 mld. do roku 1998.
Dalším opatřením je zahájení
programu denitrifikace parních elektráren. Plánuje
se výstavba 3 nových energetických bloků
s technologií ekologického půdního
spalování, samozřejmě útlumový
program bude prohlouben dostavbou elektrárny Temelín,
a omezování výroby elektřiny v parních
elektrárnách ovlivní i povrchovou těžbu
uhlí v této oblasti, která bude postupně
utlumována. Následná rekultivace bude dalším
prostředkem, a to významným prostředkem
ekologické rehabilitace tohoto regionu. Čili to
byla oblast dvě, oblast energetiky.
Velmi důležitou součástí zmírnění
důsledků složité situace v oblasti životních
podmínek je oblast sociální a zdravotní.
V této oblasti přechází vláda
od pasívního plošného přerozdělování
prostředků na kompenzaci zhoršených
pracovních podmínek v těchto oblastech, které
činily kolem 750 mil. korun ročně, k cílenějšímu
rozdělování těchto prostředků,
jejich přidělením do účelových
fondů obcí, které mohou tyto prostředky
využívat dle svých konkrétních
potřeb. Mohu tedy říci, že třeba
těchto 700 mil. korun v loňském roce bylo
vládním usnesením č. 315 rozděleno
takto: okres Chomutov 106,6 mil., okres Most 103,3, okres Teplice
109,8, Ústí nad Labem 101,6, méně
už dalším okresům: Litoměřice
73 mil., Louny 49 mil., Sokolov 63 mil., Liberec 33 mil. korun.
Předpokládá se, že i v dalších
letech budou tyto prostředky poskytovány ze státního
rozpočtu tímto způsobem a o jejich použití
budou rozhodovat jednotlivé obce.
V souvislosti s útlumovými programy v hnědouhelných
oblastech je velká pozornost věnována také
oblasti politiky zaměstnanosti, a to jejímu aktivnímu
a nikoliv pasivnímu pojetí. To je rekvalifikaci,
podpoře samostatného podnikání, tvorbě
pracovních míst v oblasti veřejných
prací. O aktivním přístupu vlády
v této oblasti svědčí jednak výše
vynaložených prostředků, které
dosáhly hodnoty téměř 190 mil., jednak
poměr těchto prostředků do této
oblasti k celkové výši vynaložených
prostředků na tuto oblast, tady činil severočeský
region 55%. Považuji za nutné vyzvednout i opatření
vykonaná a připravovaná v oblasti zvýšené
péče o zdraví dětí a mládeže,
v oblasti zdravotní a rehabilitační péče
apod., protože ve všech těchto oblastech severočeský
region ve všech ohledech zaujímá první
místo v rámci celé České republiky.
Uvedu takováto čísla - třeba ústavy
sociální péče nad 1000 osob starších
65 let: průměr ČR 29 lůžek nad
1000 obyvatel, Severočeský kraj 35, z toho Chomutov
43, Teplice 46, Ústí nad Labem 47, Most 53 (proti
průměru 29 v celé ČR) apod. S ohledem
na nepříznivé životní podmínky
je Severočeský kraj preferován v počtu
poukazů na lázeňskou péči atd.
Mohl bych tady uvést částky o výjezdu
dětí do škol v přírodě,
o provozu stálých škol v přírodě,
o bezplatných přesnídávkách
atd. Domnívám se, že i v této oblasti
je zřetelný výrazně nadprůměrný
posun finančních prostředků a dalších
aktivit ve směru severních Čech.
Oblastí čtvrtou je oblast legislativy. Chtěl
bych připomenout, že byly přijaty významné
zákony, týkající se těchto
věcí, což je za prvé zákon o
ochraně ovzduší, zákon o ochraně
přírody, zákon o posuzování
vlivu staveb a činností na životní prostředí.
V podobné logice musím považovat určení
z roku 1991, které definuje nepřekročitelné
linie těžby hnědého uhlí, což
je další klíčový zásah
v této víceméně legislativní
oblasti do životního prostředí severních
Čech. Česká vláda v roce 1993 v oblasti
legislativy připravuje a předpokládá
předložení návrhu atomového zákona,
energetických zákonů, zákona elektrizačního,
plynárenského a teplárenského, návrhu
zásad zákona o prevenci a likvidaci průmyslových
havárií, návrhu zásad zákona
o povinném pojištění odpovědnosti
za škody v životním prostředí,
návrhu zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon o ochraně ovzduší
před znečišťujícími látkami,
ochrana ozónové vrstvy a novela zákona o
státní správě v oblasti ovzduší,
návrhu zásad zákona o státní
geologické službě a o ochraně horninového
prostředí.
Všechny tyto zákony budou projednávány
vámi, budete mít - myslím - naprostou možnost
vnést do nich všechny potřebné podněty,
nápady, pohledy Poslanecké sněmovny.
Závěrem mohu říci pouze toto.
Situace v životním prostředí v severních
Čechách je pro nás prioritou. Ale musím
říci, že musí být prioritou pro
nás pro všechny, nejen pro vládu, ale i pro
obce a všechny místní regionální,
lokální útvary a samozřejmě
musí být zejména prioritou pro každého
občana. Protože bez aktivní účasti
každého z nás to řešitelné
není, a každý z nás to musí pocítit
na sobě samém.
Nemohu si odpustit osobní, svým způsobem
bezprostředně ekologický zážitek,
který mě čekal včera večer
doma, když včera v 9 hodin večer byly do našeho
domu namontovány měřiče spotřeby
vody a musím říci, že celá rodina
sledovala celý večer, kolik vody spotřebovalo
vyčištění zubů, kolik vody spotřebovalo
to či ono a najednou se celá rodina zděsila,
jestli jsme vůbec schopni tyto náklady zaplatit.
(Smích.)
Tím chci říci, že je to ideální,
klasická, modelová ukázka toho, jak životní
prostředí - a v tom jistě budu stát
na stejné straně barikády se stranami zelených
- není řešitelné pouze usneseními,
zákony nebo vydělenými milióny či
miliardami korun, ale aktivitou, osobní aktivitou každého
z nás a samozřejmě k této aktivitě
musíme být postrčeni, popohnáni prostředím,
podmínkami, principy, které pro nás budou
platit.
Vláda v této společné odpovědnosti
a zodpovědnosti nás všech nemůže
udělat nic jiného než pokračovat zhruba
ve stylu a způsobu, jak pokračovala dodnes. My si
uděláme pro sebe i na základě tohoto
rychle vytvořeného a - řekl bych - za noc
se rodícího shrnujícího materiálu,
který jistě na něco zapomněl, svým
standardním způsobem a v standardním časovém
okamžiku nový koncepční, shrnující
základní vládní dokument k této
problematice, ministr životního prostředí
to má již za úkol a mohu vás ubezpečit,
že vláda se tím bude nadále velmi intenzívně
zabývat,
Chtěl bych ovšem říci to, že řešení
životního prostředí má v sobě
dvě doplňující adjektiva, která
je třeba, abychom všichni znali, a tato adjektiva
jsou, že jde o řešení dlouhodobé
a že jde o řešení nákladné.
Kdokoli chce přistoupit užitečným, konstruktivním
způsobem k pomoci tuto problematiku řešit,
musí vědět, že tato dvě adjektiva
jsou bohužel neodstranitelná a neodmyslitelná
a je jasné, že jednorázové akce a navíc
akce, které by byly na úkor něčeho
nebo někoho jiného, v žádném,
ale v žádném případě nejsou
možné.
Proto je třeba vždycky s tím trade off, něco
za něco, kolik za kolik a kdy kolik za kolik, počítat,
zvažovat to a věřte tomu, že vláda
toto zvažuje.
Není důvod k pesimismu, ze světa známe
velmi úspěšné případy,
kdy se v tržním prostředí takováto
rehabilitace životního prostředí zdařila
- mohu jmenovat Londýn, Pittsburg, Porúří
a podobná místa. A to je zdrojem našeho optimismu.