Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda PSP Milan Uhde: Slyšeli jste návrh pana místopředsedy Vlacha, budeme o něm hlasovat bez rozpravy. Kdo je pro to, abychom neprodleně tento návrh zařadili, ať zvedne ruku. 103.

Kdo je proti tomuto návrhu? Nikdo.

Návrh byl přijat. Pane místopředsedo Vlachu, máte slovo, abyste návrh přednesl.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji Poslanecké sněmovně za pochopení a jménem klubu Občanské demokratické strany navrhuji, aby na místo náhradnice paní poslankyně Hany Tomanové byl zvolen náhradníkem pan poslanec Jaromír Kalus, neboť Poslanecká sněmovna svým usnesením ze 4. schůze č. 27 zřídila dočasnou komisi Poslanecké sněmovny a paní poslankyně Hana Tomanová byla zvolena náhradnicí.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi Vlachovi. Táži se, zda má někdo k přednesenému návrhu dotaz nebo připomínku. Hlásí se pan poslanec Motyčka.

Poslanec Ludvík Motyčka: Požádal bych také o souhlas sněmovnu s výměnou člena komise pana místopředsedy Kasala za náhradníka této komise pana poslance Kubiše. A obráceně, aby pan místopředseda Kasal se stal náhradníkem této komise. Koliduje to s ostatními komisemi a je třeba, aby se členové práce v komisích zúčastňovali.

Předseda PSP Milan Uhde: Byl to další návrh k tomuto bodu. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? (Nikdo se nehlásil.) Rozpravu uzavírám.

Budeme hlasovat o předložených návrzích, nejdříve o návrhu pana místopředsedy Vlacha. Hlásí se ještě pan místopředseda Vlach.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Promiňte, jde o formulační detail, ale je to ve stenografickém zápise komise nemůže provést tuto změnu, ale Poslanecká sněmovna.

Předseda PSP Milan Uhde: Budeme tedy hlasovat, aby na místo náhradnice paní poslankyně Hany Tomanové byl zvolen náhradníkem pan poslanec Jaromír Kalus.

Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 129.

Kdo je proti tomuto návrhu? Nikdo.

Tento návrh byl přijat.

Dále je zde návrh pana poslance Motyčky - prosím pana místopředsedu Kasala, aby tento návrh zpřesnil.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Návrh zněl, aby poslanec Josef Kubiš se stal členem dočasné komise a já abych se stal náhradníkem této komise.

Předseda PSP Milan Uhde: Návrh byl zopakován a domnívám se, že to stačí k hlasování. Budeme tedy hlasovat o tomto návrhu pana poslance Motyčky.

Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 125.

Kdo je proti? Nikdo.

Poslanecká sněmovna tuto změnu schválila.

Pokud není žádná další dodatečná změna, můžeme přistoupit k bodu 5, a to je

Z pověření vlády České republiky měl uvedený vládní návrh Smlouvy, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 152, odůvodnit místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník, který však pobývá v Brně, a mám zprávu, že se této funkce ujme pan místopředseda Kalvoda. Je tomu tak, nebo ne?

Konstatuji, že je zde jisté nedorozumění, které, jak se domnívám, je možné vyřešit jedině tím, že bychom schválili přesun tohoto bodu na takovou dobu, aby zde pan ministr Kočárník mohl být. Hlásí se pan poslanec Payne.

Poslanec Jiří Payne: Navrhnu procedurálně projednání této Smlouvy i případně bez účasti předkladatele, pokud by s tím sněmovna souhlasila, protože tato Smlouva je velice standardního typu a myslím, že je třeba využít času, který máme dnes, neboť konec týdne bude možná daleko náročnější. Zdá se, že by bylo možné toto projednat na základě stanovisek výborů, které Smlouvu projednaly.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Payne navrhl, abychom se touto Smlouvou zabývali. Domnívám se, že je třeba o jeho návrhu dát hlasovat.

Kdo je pro to, abychom tuto Smlouvu, jež má povahu, kterou pan poslanec Payne blíže osvětlil, projednali bez přítomnosti pana místopředsedy vlády a ministra financí Ivana Kočárníka, ať zvedne ruku. 68.

Kdo je proti tomuto návrhu? 1.

Kdo se zdržel hlasování? 45.

Procedurální návrh pana poslance Payna byl přijat.

Předložený vládní návrh projednal zahraniční výbor a rozpočtový výbor a oba výbory přijaly usnesení, které jste dostali na lavice.

Nyní prosím předsedu zahraničního výboru pana poslance Jiřího Payna, aby nás o jednání informoval.

Poslanec Jiří Payne: Vážený pane předsedo, vážená sněmovno, zahraniční výbor projednal tisk 152, ve kterém nám vláda předkládá Smlouvu mezi Českou republikou a Maďarskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku.

Tato smlouva byla podepsána 14. ledna v Praze a je to smlouva standardního charakteru. Česká republika má smluv obdobného typu asi dvě desítky a připravují se zhruba další dvě desítky obdobných smluv.

Smlouva je inspirována mezinárodními vzory, které obdobné vztahy upravují, jsou tam vyjmenovány daně, kterých se to týká na české straně, a daně, kterých se to týká na maďarské straně. Takováto smlouva v podstatě vytváří vhodné podmínky pro vzájemné investice, pro vytváření společných podniků, které mohou kooperovat přes hranice.

Z mezinárodního hlediska tato smlouva nahrazuje vztahy, které byly dříve regulovány smluvně v rámci RVHP, a znamená to nahrazení této ekonomické platformy platformou obchodní, která je nyní celosvětovým trendem.

Chtěl bych k tomu připomenout ještě tolik, že ekonomické vztahy mezi jednotlivými státy přispívají obecně ke stabilitě, k mezinárodní bezpečnosti a podpora takovýchto ekonomických vztahů je také součástí některých koncepcí kolektivní bezpečnosti, ať už celosvětové, nebo evropské.

Oba dva výbory, které Smlouvu projednávaly, doporučují Poslanecké sněmovně vyjádřit s vládním návrhem souhlas. Bylo to usnesení č. 27 ze 4. schůze zahraničního výboru ze dne 18. března a usnesení č. 34 rozpočtového výboru ze dne 17. března. Oba dva výbory projednávaly smlouvu za přítomnosti zástupce předkladatele a doporučily sněmovně přijmout souhlasné usnesení.

Návrh usnesení pro Poslaneckou sněmovnu by mohl znít: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovuje souhlas s vládním návrhem, kterým se předkládá Parlamentu České republiky Smlouva mezi Českou republikou a Maďarskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Praze dne 14. ledna 1993. (Sněmovní tisk č. 152.)."

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Paynovi. Otevírám rozpravu. Nemám písemné přihlášky, táži se, kdo se hlásí z místa - nevidím žádné přihlášky, rozpravu uzavírám.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení, které pan poslance Payne přečetl. Přejete si ještě jednou slyšet toto usnesení - předpokládám, že je v živé paměti, takže o něm můžeme hlasovat.

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, podle něhož Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR souhlasí se Smlouvou mezi Českou republiku a Maďarskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsanou v Praze 14. ledna 1993, ať zvedne ruku! 104 hlasy pro.

Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku! Nikdo.

Tento návrh byl přijat.

Projednali jsme 5. bod schváleného pořadu a přistoupíme k bodu 6., kterým je

Vládní návrh zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 145, z pověření vlády ČR odůvodní místopředseda vlády pan Jan Kalvoda, který tentokrát, doufám, se skutečně úlohy ujme, neb mu to odpovídá.

Hlásí se s faktickou poznámkou pan poslanec Čapek.

Poslanec Miroslav Čapek: Vážený pane předsedo, kolegové a kolegyně, jen bych využil času, než začneme projednávat tento návrh.

Týká se to toho, že dostáváme na stůl pozměňovací návrhy, - myslím to obecně, ne jenom ve vztahu k tomuto návrhu - kde není napsáno, kdo to předkládá. Myslím si, že by bylo vhodné, aby u všech materiálů byl podpis.

Nesměřuje to tedy jenom k tomu pozměňovacímu návrhu, který jsme teď dostali na lavice, ale obecně bych doporučoval, jestliže dostaneme na lavice některé pozměňovací návrhy, či jakékoliv jiné materiály, aby Kancelář zajistila, aby pod těmito návrhy či materiály byl uveden autor.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Čapkovi. K vysvětlení se hlásí pan místopředseda Tollner, prosím.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Omlouvám se, že hovořím takto z místa, a omlouvám se také panu kolegovi Čapkovi i celé sněmovně - je to můj návrh, u kterého skutečně - nedopatřením - není můj podpis. Velice se omlouvám.

Předseda PSP Milan Uhde: Je to tedy vysvětleno, alespoň pro tento případ.

Nyní se ještě jednou obracím k panu místopředsedovi Kalvodovi, tentokrát za jeho přítomnosti, a prosím, aby nám odůvodnil Vládní návrh zákona o Kanceláři prezidenta republiky.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Vážená sněmovno, dámy a pánové, je předložen vládní návrh komplexní právní úpravy postavení a působnosti Kanceláře prezidenta republiky. Dosavadní úprava z loňského roku se považuje za pouze rámcovou a v současné době již za nevyhovující.

Tímto návrhem se navrhuje zřídit Kancelář prezidenta republiky jako rozpočtovou organizaci se samostatnou kapitolou ve státním rozpočtu. Vymezuje se působnost Kanceláře při zajišťování úkolů vyplývajících z postavení prezidenta republiky jako hlavy státu. Jedná se především o odborný, technický a administrativní servis spojený s výkonem pravomocí prezidenta, s jeho protokolárními činnostmi a s veřejnou činností.

V návrhu se výslovně vymezuje rozsah práva hospodaření Kanceláře k movitým i nemovitým věcem majetku, které Kancelář fakticky již vykonává. Současně se deklaruje, že výkonem práva hospodaření nejsou dotčeny případné restituční nároky plynoucí ze zvláštních zákonů.

Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se mění postavení vojenské složky Kanceláře, která plní úkoly spojené s postavením prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil. Podle navrhované úpravy bude napříště tyto úkoly plnit vojenský útvar vyčleněný k tomuto účelu z armády České republiky, který není součástí Kanceláře. Z těchto důvodů není velitel vojenského útvaru podřízen vedoucímu Kanceláře, ale přímo prezidentu republiky.

S ohledem na to, že předloženým návrhem se zrušuje dosavadní Kancelář prezidenta České republiky, je pamatováno i na přechod práv a povinností z pracovně právních a jiných vztahů z tohoto subjektu na nově zřizovanou Kancelář.

Realizace tohoto návrhu zákona si nevyžádá zvýšené náklady nad rámec kapitoly Kanceláře prezidenta republiky ve schváleném rozpočtu pro tento kalendářní rok. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády Janu Kalvodovi a předávám slovo společnému zpravodaji poslanci Markovi Bendovi, aby odůvodnil předloženou společnou zprávu výborů, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk č. 163. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Marek Benda: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane místopředsedo vlády, dámy a pánové. Budu velmi stručný, protože - jak jste zjistili ze společné zprávy - společná zpráva doporučuje, abychom vládní návrh zákona o Kanceláři prezidenta republiky přijali bez připomínek. Jedinou připomínku vznesl branně bezpečnostní výbor, týkala se § 2 písm. b), kde navrhoval branně bezpečnostní výbor, aby za slova "veřejnou činností" byla vložena slova "vyplývajících z výkonu úřadu prezidenta republiky". Při poradě zpravodajů jsme došli k názoru, že není rozumné tuto připomínku akceptovat, protože vzniknou nekonečné dohady o tom, co přesně vyplývá z výkonu úřadu prezidenta republiky, která z veřejných činností, kterou prezident provádí, přesně vyplývá z výkonu úřadu prezidenta republiky a která z nich vyplývá jenom odvozeně. Proto jsme tuto připomínku nedoporučili zařadit do společné zprávy.

Jinak vám mohu za výbory - za ústavně právní výbor, branně bezpečnostní výbor, rozpočtový výbor a výbor pro sociální politiku a zdravotnictví - doporučit, abyste návrh zákona podpořili a schválili. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi za odůvodnění předložené společné zprávy výborů a otevírám rozpravu k tomuto tématu. Jako první se do ní připravil pan místopředseda Tollner, uděluji mu slovo. Připraví se pan poslanec Jiří Payne.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, projednáváme zákon o Kanceláři prezidenta ČR. Návrh zákona plně podporuji. Podotýkám pouze, že neskončil ještě třetí měsíc od vzniku našeho nového státu, uplynulo již 40 měsíců od listopadu 1989 a tudíž si myslím, že bude velmi nedobré, když v projednávaném zákoně ve stručnosti řečeno budeme petrifikovat zlý stav a potvrdíme skutečnost, že sídlem prezidenta pana Havla, stejně jako prezidentů Zápotockého, Novotného, Svobody a Husáka je chrám a věž sv. Víta a další církevní objekty, a to na základě jakéhosi fantasmagorického č. 2 z roku 1954 Sb., o státním plánu rozvoje národního hospodářství a na něj navazujícího pofiderního vládního nařízení č. 55/54 Sb. Osobně se domnívám, že je pro nový český stát nezbytné, aby sídlo prezidenta bylo definováno zákonem. Proto předkládám k posouzení doplněk k návrhu zákona v tom znění, jaký jste obdrželi, jaký vám byl rozdán.

Navrhuji tedy, aby název zákona byl změněn takto: "Zákon o sídle prezidenta republiky a o Kanceláři prezidenta republiky". To je můj první návrh. Druhý návrh na to navazující je, aby se za § 2 vložil nový § 3, který zní: "Sídlem prezidenta republiky je areál Pražského hradu (poznámka jedna - s výjimkou nemovitostí uvedených v příloze tohoto zákona, které byly ke dni 25. 2. 1948 ve vlastnictví náboženské matice Metropolitní kapituly u sv. Víta, pražské proboštské benefice a kolegiátní kapituly kostela Všech svatých), a dále zámek Lány." Pak tedy bude nutné legislativně technicky přeznačit všechny paragrafy.

Pokud by má idea definovat sídlo prezidenta zákonem nebyla akceptována, pak přece jenom navrhuji, aby v původním textu na str. 1 dole za slova "areál Pražského hradu" (to je ten původní vládní návrh) bylo doplněno "s výjimkou nemovitostí uvedených v příloze tohoto zákona". Přílohu zákona máte na tisku, který vám byl rozdán, na str. 2, myslím, že bych to nemusel číst. Pak tedy ten zákon by měl přílohu.

Na závěr bych chtěl ještě uvést, že takto navržená úprava pochopitelně neřeší vlastnické nebo restituční nároky církevních právnických osob, k tomu snad bude příležitost v příslušné normě v dalších měsících. V současnosti však můžeme takto věc aktuálně a přiměřeně projednat, mimochodem plně v intencích a podle přání pana prezidenta Havla, který rovněž považuje na neúčelné, až nesmyslné, aby obrazně řečeno půjčoval panu arcibiskupovi klíče od chrámu sv. Víta, pokud tento chce sloužit bohoslužby. Děkuji vám.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji místopředsedovi Tollnerovi. Slovo má poslanec Jiří Payne. Připraví se pan poslanec Pavel Severa.

Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající, vážené kolegyně a vážení kolegové, rád bych se zastavil u § 1 odst. 1, kde se říká, že Kancelář prezidenta je právnickou osobou. V následujícím odstavci prvního paragrafu se zároveň říká, že Kancelář je rozpočtovou organizací. Já tady vidím jakousi kontradikci mezi těmito dvěma termíny, protože právnická osoba se rozhoduje samostatně, nepřijímá pokyny od nikoho a poté také hospodaří se svými prostředky. Naopak rozpočtová organizace je podřízena zřizovateli. Má sice jistý stupeň autonomie a je také závislá na finančních prostředcích, které zřizovatel uvolní pro činnost této rozpočtové nebo příspěvkové organizace. V této věci bychom mohli mít před sebou zákon 576, který pojednává o rozpočtových pravidlech a tam právě jsou definovány všechny rozpočtové a příspěvkové organizace, jsou tam jistá pravidla, podle kterých se tyto organizace mají chovat. Zároveň je tam zmocnění k vydání vyhlášky, která podrobněji upraví režim rozpočtových a příspěvkových organizací. Je to vyhláška ministerstva financí č. 205 z roku 1991. Ani v té vyhlášce, ani v zákoně 576/90 se nikde neříká, že by rozpočtová organizace byla právnickou osobou. Myslím, že zcela správně, protože rozpočtová organizace je skutečně podřízena svým způsobem zřizovateli a zřizovatel nese odpovědnost za činnost rozpočtové organizace.

Já si kladu otázku, kdo v tomto případě Kanceláři prezidenta bude zřizovatelem. Vzhledem k tomu, že Kancelář je zřizována zákonem, domnívám se, že zřizovatelem bude přímo Parlament ČR. Parlament tímto zákonem zavazuje sám sebe, aby v rozpočtu poskytoval příslušné finanční prostředky na činnost Kanceláře. S tím tedy do jisté míry nese odpovědnost za činnost této Kanceláře. Pokud sněmovna ovšem v zákoně stanoví nějakým způsobem zvláštní režim podřízenosti, např. že prezident sám jmenuje a odvolává vedoucího Kanceláře apod., znamená to, že tato svá práva převádí nebo svěřuje je, pověřuje jejich výkonem někoho jiného.

Domnívám se, že takový postup je možný. Vzhledem k této právě vznesené situaci bych navrhoval vypustit v odstavci 1 § 1 větu: "Kancelář je právnickou osobou." Domnívám se, že to je nadbytečné. Jestliže nebylo nutné říci, že rozpočtové a příspěvkové organizace jsou právnickou osobou v zákoně o rozpočtových pravidlech, kterými jsou tyto organizace vlastně definovány, pak se domnívám, že je nadbytečné, abychom v tomto případě dělali nějakou zvláštní výjimku. Myslím si, že by tady měl platit. přibližně stejný režim jako pro každou rozpočtovou a příspěvkovou organizaci.

Dovolte, abych se pokusil uvést jeden příklad, k čemu by mohlo docházet, jestliže by nějaká organizace měla takovýto dvojaký charakter - jestliže bude zároveň právnickou osobou i rozpočtovou organizací.

V případě, že uzavře smlouvu, řekněme, s nějakým podnikatelem, pokud nebudou plněny závazky ze strany podnikatele, pak bude pro organizaci velmi výhodné vystupovat jako právnická osoba a celý právní spor bude spor mezi dvěma právnickými osobami. Tento režim bude pravděpodobně výhodnější. Naopak, jestliže Kancelář nesplní nějaké smluvní podmínky a příslušný smluvní partner bude chtít věc řešit soudním sporem, dojde k tomu, že Kancelář řekne, že je rozpočtovou organizací, a že tudíž za ni nese odpovědnost zřizovatel. Tento nesymetrický vztah, který umožňuje právě tuto dvojakost ve smluvních vztazích, po mém soudu nevnáší příliš mnoho jasného a příliš mnoho dobrého do ekonomického prostředí.

Z toho důvodu, abychom zabránili těmto případům, se domnívám, že beze škody, aniž by tím utrpěla prestiž Kanceláře, je možné vypustit tu poslední větu odst. 1 § 1, tj. větu: "Kancelář je právnickou osobou." Odstavec jedna by tedy končil za slovem "Kancelář" a závorkou za legislativní zkratkou.

Chtěl bych ještě připomenout snad několik drobných bodů, které by mohly vést k některým nejasnostem, ale doufejme, že k nim nepovedou. V § 3 v odstavci 1 se říká, že Kancelář má právo hospodaření k movitým věcem, které souvisejí s těmito nemovitými věcmi historicky nebo funkčně souvisejí s činností Kanceláře. To je poněkud nejasná formulace. Jde o to, co se až myslí tou historií, protože bychom mohli jít do minulého století nebo do 14. století a uvažovat, které předměty, které movité předměty souvisely s výkonem činnosti Kanceláře. Pokud by, řekněme, tento přechod do minulého století činil potíže, přinejmenším přechod do situace před 2. světovou válkou, mohl by být sporný. Předpokládám, že by tyto věci byly prodiskutovány ve výborech, a že k těmto problémům, doufejme, nebude docházet, a že Kancelář nebude uplatňovat právo hospodaření k nějakým novým předmětům. Předpokládám, že to skutečně je chápáno jako text, který uvozuje právo hospodaření k těm předmětům, ke kterým dosud Kancelář prezidenta měla právo hospodaření. Doufám také, že se to nedotkne ani vztahů se Slovenskou republikou, protože otázka vlastnických práv ke Kanceláři prezidenta je již vyřešena. Kromě toho se domnívám, že i z hlediska řízení by mohlo dojít k některým problémům, když by vedoucí Kanceláře měl nést odpovědnost za celou činnost Kanceláře, a přesto ovšem prezident by v některých případech mohl zasahovat do konkrétních pracovněprávních vztahů s některými zaměstnanci.

Myslím si, že obvyklejší je, aby veškerá odpovědnost ležela na jedné osobě. Ta může být odpovědná zase další osobě. A tyto propletené vztahy odpovědnosti nebo dvojí odpovědnost některých zaměstnanců by nemusela být příliš ku prospěchu věci.

Domnívám se ovšem, že pokud byl tento návrh konzultován s Kanceláří, zřejmě jsou tam takové mezilidské vztahy, že k těmto problémům nedojde.

V těchto dalších dvou věcech nepodávám pozměňovací návrh. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Paynovi. Slovo má pan poslanec Pavel Severa. Připraví se pan poslanec Dalibor Matulka.

Poslanec Pavel Severa: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že pan místopředseda Tollner odůvodnil pozměňovací návrh dostatečně, nebudu tady už v žádném případě zdržovat a odůvodňovat jednotlivé body. Chci pouze krátce konstatovat, že Klub KDU-ČSL návrh zákona, včetně pozměňovacího návrhu místopředsedy Tollnera, projednával. Domnívá se, že návrh je principiálně a věcně správný, a proto jej podpoří. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Severovi. Slovo má pan poslanec Dalibor Matulka. Nemám další písemné přihlášky do rozpravy. Prosím.

Poslanec Dalibor Matulka: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, chci zareagovat na pozměňovací návrh, který nám byl předán do lavic, pozměňovací návrh pana místopředsedy Tollnera. Domnívám se, že tento pozměňovací návrh má povahu vlastně návrhu restitučního zákona obratně převlečeného do podoby zákona o sídle prezidenta a krkolomně vmontovaného do návrhu zákona o Kanceláři prezidenta. Nechci ale to komentovat z tohoto hlediska. Spíš chci dát pozměňovací návrh pro případ, že by tento návrh byl přijat.

Když jsme projednávali návrh pana místopředsedy Tollnera v ústavně právním výboru, tehdy už jsem poukazoval na to, že zatímco původní návrh zákona o Kanceláři prezidenta republiky je politicky neutrální a neměl by tedy být problém jej v této sněmovně schválit, alespoň podle mého odhadu, tak pozměňovací návrh pana místopředsedy Tollnera už tak politicky neutrální nevidím. Otázka, kde má mít sídlo prezident této republiky, by měla být stanovena skutečně zákonem, to je skutečně pravda. Měli bychom to stanovit zákonem, ale určitě to bude předmětem i politických licitací. Ale v této chvíli je tu nebudu rozvíjet. Pro případ, že by tento pozměňovací návrh pana místopředsedy Tollnera byl přijat, mám k němu návrh na doplnění a drobnější změny.

Úplně na konci textu v § 3 navrhuji vynechat slovo "a" za čárkou. Znění by tedy bylo: "Kostela všech svatých, dále zámek Lány" - a teď bude moje doplnění "a areál hradu Špilberk v Brně". Domnívám se, že je jedním z možných míst, kde by mohl sídlit prezident. Přiznávám se k určité účelovosti, domnívám se, že to by byl jeden z možných prostředků, jak donutit tento stát k tomu, aby řádně začal financovat svůj vlastní státní Hrad. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Matulka ukončil svůj pozměňující návrh, nemám žádné další přihlášky do rozpravy. Hlásí se pan poslanec Honajzer. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jiří Honajzer: Pane předsedo, dámy a pánové, doporučuji přerušit jednání o tomto bodu do zítřejšího dne a nechat prostor na jednání v klubech v dnešní podvečer. Přinejmenším náš klub se určitě k tomuto návrhu zákona ještě dnes večer vrátí.