Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Žižkovi. Domnívám se, že návrh usnesení sám o sobě zřejmě volá po tom, abychom sestavili nějakou pracovní skupinu, která by se zabývala případnými dalšími návrhy. Pokud padnou další návrhy, myslím, že je ustavení takové pracovní skupiny nevyhnutelné. Slovo má pan poslanec Josef Holub.

Poslanec Josef Holub: vážený pane předsedo, vážení přítomní, situace v oblasti životního prostředí na severu Čech je úzce spojena se strukturou výroby energie v České republice. A zde se v diskusích v poslední době nedospělo podle mého názoru až k samé podstatě problému. V čem spočívá?

Energetika České republiky je založena na špatné struktuře výroby energie, například výroba elektrické energie je zajišťována z cca 80% spalováním hnědého uhlí. To je procento, které nemá v zemích s vyspělou ekonomikou obdoby. Energetika obecně je odvětvím s obrovskou setrvačností, To je dáno tím, že výroba energie je zabezpečována v zařízeních, které jsou složitými investičními celky, u nichž doba realizace od záměru ke spuštění do provozu se počítá na deset i dvacet let.

Z toho plyne, že rozhodnutí, která se učiní dnes, ovlivní například změnu struktury výroby elektrické energie až za pět, deset i více let. Do té doby budeme stále vyrábět elektřinu z 80% spalováním hnědého uhlí. Pokud uděláme rozhodnutí odkládající, nebo neučiníme žádné, bude tento stav konzervován na ještě delší dobu. Ještě pro ilustraci: spalováním hnědého uhlí vzniká obrovské množství tuhých odpadů, asi jedna třetina ze spáleného uhlí vyjde z procesu jako popílek a škvára. Tedy na každé 3 t uhlí 1 t odpadu. Nakládání s těmito odpady není vyřešeným problémem, jak by se snad někomu mohlo zdát. Dá se jen říci, že jsme na ně jen více zvyklí než na odpady jiné, například chemické či radioaktivní.

Proto znovu opakuji: struktura výroby energie v České republice je díky zvůli plánovačů komunistického režimu špatná. Když od této chvíle bude tato vláda i vlády příští dělat v oblasti energetiky jen dobrá rozhodnutí, začne se špatná struktura měnit v lepší až uvedením nových zdrojů do provozu. A to nebude dříve než od spuštění prvního bloku jaderné elektrárny Temelín. Tím nebojuji proti budování odsiřování bloků stávajících hnědouhelných elektráren. Musím jen připomenout, že SO₂ není zdaleka jedinou škodlivinou z procesu spalování - viz mimo jiné obrovské množství škváry a popílku plus těžké kovy atd. Pokud se však upneme jen na odsiřování, zachováme malé České republice katastrofální strukturu výroby energie, zakonzervujeme současný stav drancování přírodních zdrojů a krajiny v severních Čechách. Ať se to někomu líbí či ne, odsoudíme tím další generaci obyvatel tohoto regionu k životu v nedůstojných zdraví škodlivých podmínkách. A to by si měli uvědomit především ti, kdo připravují jakkoli krásně motivovanými kroky půdu pro zakonzervování současné nevyhovující struktury výroby elektrické energie v České republice.

Tato vláda předloženým rozborem, k němuž diskutujeme, jednoznačně prokázala, že si je celého problému v plné šíři vědoma a že za svého devítiměsíčního působení podnikla a podniká takové kroky, které vedou ke zlepšení životního prostředí v severních Čechách v takové míře, jak je to jen možné s ohledem na délku jejího působení. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Holubovi. Prosil bych pana poslance Žižku, který je zatím jediný, kdo navrhl konkrétní usnesení, aby buď ze svého místa nebo z místa navrhovatele sledoval případné další návrhy a pomohl je registrovat.

Slovo má pan poslanec Kubiš, který se přihlásil písemně. Jeho přihláška je zatím poslední, kterou jsem dostal.

Poslanec Josef Kubiš: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové. V návaznosti na informaci vlády a opatření, která byla učiněna v oblasti životního prostředí zejména v Severočeském kraji, dále také z materiálu "Státní ekologická politika na léta 1992 až 1996" a dalších odborných prací bych se rád dotknul problému, který je pro všechny tyto odborné materiály a diskuse společný, a to je názor, že jedním z hlavních znečišťovatelů životního prostředí jsou lokální topeniště.

Vláda vynakládá nemalé prostředky formou Státního fondu životního prostředí a státních dotací na plynofikace a teplofikaci těchto území, ale rozsah zanedbanosti v této oblasti je tak velký, že si budeme muset ještě počkat než se nám lokální topeniště podaří elektrifikovat, plynofikovat nebo přebudovat na centrální zdroje tepla tak, aby nezamořovala naše bydliště.

Je to také zdravotní problém z hlediska výskytu alergických onemocnění, která - jak je uvedeno v materiálu Státní ekologická politika - postihují 30 až 50% dětí. Jsou zde uvedeny faktory, které se podílejí na alergických onemocněních. Jeden z těchto faktorů říká, že je nutné docílit plošného snížení SO₂ a NO". V neposlední řadě se připravují opatření i zákonná úprava omezování látek a výrobků, které znečišťují životní prostředí, a další legislativní opatření ve smyslu znečišťovatel platí. Tyto zásady jsou v pořádku, ale z pohledu prostého občana by měl mít každý možnost přejít na takovou formu topení, aby nemohl být novými legislativními úpravami sankcionován.

Doporučuji tedy, aby vláda navrhla takové opatření a vytvořila takové podmínky, aby nejenom v období smogových situací, ale i za normálního stavu byla povinnost v lokálních topeništích spalovat pouze nízkosirnaté palivo, a to celoplošně v rámci celé České republiky, což by podle mého názoru řešilo situaci těch území, kde není možné přejít na jinou formu topení. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Kubišovi. Dále se přihlásil o slovo pan ministr dr. Petr Lom. Připraví se pan poslanec Syka.

Ministr zdravotnictví ČR Petr Lom: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci. Rád navážu na svého předřečníka a vyjádřím se z hlediska péče o zdraví k ekologické problematice, protože ekologicky nepříznivá situace se nejviditelněji odráží ve zhoršení zdravotního stavu obyvatel postižené krajiny.

Zdravotnictví však nemůže příčinně řešit negativní ekologické vlivy. To je úkolem komplexní politiky, která sestává jak z útlumové a sociální, tak preventivní a nápravné koncepce. V současné době přitahuje naši pozornost nedávná krizová situace ekologických škod v severních Čechách. Je v Čechách nejhorší, ale my víme, že skoro stejně špatná situace může být i v Praze nebo na severní Moravě.

V severních Čechách je situace nejtíživější, protože se prokazatelně jedná o vícegenerační expozici, která se dnes odráží i v genetické zátěži. Ekologicky dominantně znečištění ovzduší, a jedná se nejen o oxidy síry a aromatické uhlovodíky, ale důležitá je přítomnost polétavého prachu z kouře, který obsahuje vysokou koncentraci rtuti a arzenu. Tyto látky jsou navázány na kouřové částečky tak malé, že mohou pronikat přímo do krevního oběhu. V severočeském kraji je většina základních ukazatelů zdravotního stavu mnohem nepříznivější než jsou průměrné údaje za celou Českou republiku. V rámci tohoto kraje je pak nejméně 5 okresů, kde je situace ještě horší Ústí n. L., Teplice, Most, Chomutov, Děčín.

Mezi základní ukazatele patří celková standardizovaná úmrtnost, úmrtnost na kardiomaskulární nemoci, na zhoubné novotvary, která je vyšší než je republikový průměr. Obdobně je tomu i u nádorových onemocnění. Jiná situace je u statistických výkazů vrozených vad, kde výsledná incidence není znepokojující, ale je to dáno jinými faktory - neonatologickou péčí, ale bohužel i jednou z nejvyšších incidencí potratovosti a předčasné porodnosti, která je 2x tak vyšší než na území ostatní republiky.

Největší pozornost však věnujeme respiračním a alergickým onemocněním, která jsou v severočeském kraji velmi četná. vytypovali jsme ohrožené skupiny obyvatel, mezi které patří děti, těhotné ženy, nemocní zejména se srdeční i cévními chorobami a občané senioři. V listopadovém období se vláda zabývala ekologickou situací na severu Čech. Ze zdravotnického hlediska je nutno se zmínit o tzv. projektu Teplice, který probíhá za spolupráce s americkými a norskými organizacemi a který má výrazný monitorovací a preventivní charakter.

Povolanější mohou říci o finančních programech, které byly určeny na zabránění ekologickým škodám, zejména na opatření ke snížení znečištění přírodní vrstvy atmosféry, opatření ve výrobě elektřiny, opatření v lomové těžbě, hospodaření s odpady a mnohé další.

Dovolil bych si zde zmínit se jenom o finančních dotacích, které byly v minulých letech uvolněny na zdravotnictví v severních Čechách na neinvestiční účely. V roce 1991 to bylo na léky a speciální zdravotnický materiál 41 miliónů, z toho Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem jako největší zdravotnické zařízení dostala 3,5 milionu, v roce 1992 to bylo 40 miliónů, z nich zase jenom pro účely Masarykovy nemocnice 3,3 mil. V roce 1993 je do rozpočtu Všeobecné zdravotní pojišťovny zahrnuta částka 200 milionů pro krytí zdravotního dopadu nepříznivých ekologických situací. Dále byla na podzim roku 1992 otevřena v Ústí n/Lab. specializovaná dětská klinika, ze které se postupně stane komplexní středisko pro poskytování pediatrické péče v celém Severočeském kraji. Péče o děti zahrnuje také klimatické pobyty a v roce 1991 to bylo 100 dětí, které byly vytypovány s respiračními a alergickými onemocněními, které byly na léčebném pobytu u moře. V roce 1992 to bylo 40 dětí ve vysokohorském a horském prostředí, 57 dětí u moře. V roce 1993 je počítáno s výjezdem 150 dětí ze Severočeského kraje postižených alergickými a respiračními nemocemi k mořskému léčebnému pobytu.

Dámy a pánové, rád bych nyní komentoval zdravotnická opatření vzhledem k nedávné smogové situaci na severu Čech. Na vrcholu této krizové situace navštívila ve dnech 12. a 13. února expertní skupina ministerstva zdravotnictví severočeské okresy, kde se zajímala především o zdravotní dopady negativních ekologických škod. Výsledek zjištění v této pracovní skupině byl rozpracován a sloužil jako základ k vytvoření globální koncepce zdravotnické prevence vzhledem k ekologickým vlivům. Považujeme tuto globální zdravotnickou ekologickou koncepci za základ dalších opatření a dalšího vývoje. Jsme si vědomi toho, že ministerstvo zdravotnictví nemůže příčinně řešit celou situaci, která je spojena s mnohými dalšími aspekty, ale domníváme se, že ve spolupráci s okresními úřady a zdravotními referáty jednotlivých okresních úřadů můžeme vytyčit mnohá opatření v této globální preventivní koncepci, aby zdravotní dopady vlivem ekologické situace byly minimalizovány.

Návrh této koncepce jsme projednali 19. 2. s přednosty okresních úřadů pánevní oblasti a přidružených okresů. Jedná se o okresy Sokolov, Chomutov, Most, Teplice, Děčín, Ústí n/Lab., Litoměřice, Liberec a Louny. Soustředili jsme se v diskusi na vytvoření jednak preventivní složky této koncepce, jednak na složku přímého poskytování léčebné péče. V té prevenci klademe samozřejmě důraz na spolupráci s ministerstvem životního prostředí a jsme k dispozici ministerstvu životního prostředí pro další opatření širšího charakteru. Zejména ve spolupráci s Okresním úřadem Teplice a Chomutov bylo rozhodnuto vypracování varovného systému k dodržení účinnosti regulační politiky v ohrožených oblastech, stejně tak okresní úřady se zavázaly k tomu, že budou analyzovat dodržování regulačních opatření tak, jak je při jednotlivých regulačních stupních vyhlášeno. Ve druhém preventivním bodě jsme se zaměřili na omezení expozic ohrožených skupin. Říkal jsem již dříve, že tyto skupiny byly vytypovány jako děti, těhotně ženy, nemocní a občané senioři. V této preventivní globální prevenci budou podporovány krátkodobé i dlouhodobé výjezdy z těchto ekologicky postižených oblastí, školy v přírodě a lázeňská léčba, zejména u dětí. Další část tohoto preventivního programu spočívá v technické pomoci. Je to instalace filtračních jednotek, tzv. praček vzduchu, do všech místností, kde se shromažďuje větší počet osob, zejména dětí. Jsou to různá zařízení pro děti, školy, školky, veřejné místnosti apod. Filtrační jednotky jsou samozřejmě vhodné i do domácností, do rodin. Další preventivní skupinou by bylo posílení obranyschopnosti organismu, zejména u rizikových skupin obyvatel systémem posílení struktury správné výživy a omezení negativních návykových faktorů.

Ve složce přímé zdravotní péče se ministerstvo zdravotnictví zavázalo prověřit dostupnost zdravotnických zařízení, zejména lůžkových, a jejich vybavení pro léčení nemocí respiračních, alergických, kardiovaskulárních, onkologických, a dále dostupnosti a vybavenosti pro neonatologickou péči.

Dovolte, abych vás seznámil s některými předběžnými výstupy této globální koncepce. Ve spolupráci s okresními úřady byl navržen a dohodnut předpovědní systém, kde na základě předpovědi napříště postačí záchyt zvýšení zvláštního emisního limitu pouze na jedné monitorovací stanici, zatímco dříve bylo nutno k vyhlášení regulace mít záchyt nejméně z 5 stanic. Okresní úřady pak budou dbát na dodržování všech regulačních opatření, zejména zákazu osobní dopravy v krizových situacích a na zákazu shromažďování osob.

Pokud se týká otázky filtračních jednotek a otázky praček, ministerstvo zdravotnictví uvolnilo ze svého jediného a skromného fondu 0,5 mil. Kč na nákup těchto praček, který mínilo jako takový spouštěcí kamínek do aktivity různých sponzorských činností. Přidala se k nám Všeobecná zdravotní pojišťovna, která věnuje rovněž 0,5 mil. Kč, a po žádosti na ministerstvo financí ministr Kočárník přislíbil za každé ministerstvo rovněž 0,5 mil. Kč. Tím získáme celkovou částku 9 - 10 mil. Kč, kterou jsme původně mínili věnovat na nákup preventivních technických opatření, praček vzduchu. Ze severních Čech však iniciativní skupina lékařů žádá, aby polovina této částky byla věnována na přímou investiční přístrojovou vybavenost. To je zatím v jednání, protože nevíme, jestli takto uvolněné peněžní prostředky budeme moci použít nebo věnovat na tyto účely. Domnívám se, že snad ano.

Pokud se týká výjezdu dětí (z toho preventivního programu), v současné době z rozpočtu ministerstva zdravotnictví, z rozpočtu občanských sdružení, byla uvolněna částka 10 mil. Kč, která byla určena jako finanční krytí klimatických a evakuačních pobytů a výjezdů dětí z ekologicky postižených oblastí prostřednictvím Červeného kříže. Tyto výjezdy začaly 22. února v okresech Chomutov a Česká Lípa. Pokud se týká škol v přírodě, ty jsou velmi významné jako jedna z forem kompenzačních opatření pro děti z oblastí s nejvíce postiženým životním prostředím. Byly hodnoceny a byla zvažována jejich účelnost v souvislosti se školskými úřady v Lounech, Litoměřicích a ministerstvem školství. Byla stanovena určitá pravidla pro pobyt dětí ve školách v přírodě a bylo zjištěno, že nejméně přínosné jsou tyto školy v pozdním létě nebo v pozdním jaru, ale nejvíce jsou přínosné na vrcholu topné sezóny. Snížení nemocnosti lze objektivně prokázat po 2 - 3 týdnech po návratu ze školy v přírodě za podmínek, že tato škola v přírodě trvá nejméně 3 týdny a že denní expozice na čerstvém vzduchu trvá nejméně 5 hodin.

U těhotných žen bude zaveden systém ovlivňování životního stylu podle výsledků projektu Teplice a zlepšení imunobiologického stavu, který má příznivý vliv i na zdraví plodu, včetně možnosti individuálního nástupu, potvrzeného lékařem, do pracovní neschopnosti ještě před nástupem na mateřskou dovolenou.

Ke zjištění možnosti poskytovat efektivní péči byla provedena pasportizace u většiny severočeských okresů a bude dokončena k 30. 3. tohoto roku. V příštích dnech bude na ministerstvu zdravotnictví kontrolní porada zdravotních radů z těchto okresů a rozhodneme o dalším postupu.

Pokud se týká přímé finanční pomoci, jedná se o rozdělení částky 200 mil. Kč do 31. 3. podle postupného finančního plánu podle směrnic ministerstva životního prostředí a ministerstva financí ČR. V bodě 5 § 5 o použití těchto prostředků je určena část těchto prostředků také na zdravotnické účely. Nemůžeme bohužel vyhovět žádosti severočeských lékařů, kteří strukturovali za pět okresů požadavek na přístrojovou vybavenost za 88 mil. Kč. Ale budeme se snažit, aby část vládou uvolněných prostředků z mimořádné dotace šla také do zdravotnictví.

Dámy a pánové, to byl přehled toho, jak můžeme ze zdravotnického hlediska přispět ke zmírňování vlivů špatného ekologického prostředí na zdraví populace v ekologicky špatných oblastech. Děkuji vám za pozornost,

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru Lomovi. O slovo se přihlásil pan ministr František Benda, a protože jako ministr má právo přednostního pořadí, dopřeji mu slovo.

Ministr životního prostředí ČR František Benda: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já mám poměrně krátkou doplňující informaci, o které se domnívám, že by ji měli páni poslanci mít a odnést si ji z tohoto dnešního jednání. Tím, že byl na program jednání sněmovny zařazen tento bod s určitým časovým předstihem před projednáním této problematiky v řádném programu jednání vlády, stalo se, že nebylo možno v krátkém čase předložit pokud možno vyčerpávající podklady k této problematice. Chtěl bych vám sdělit, že na březnový program vlády je zařazen a připravován velmi obsáhlý program, který se nazývá Zpráva o stavu životního prostředí, který problematiku životní o prostředí pojednává komplexně, analyticky, i ve vztahu k ekologické politice této vlády. To je tedy jeden velice obsáhlý materiál, který zahrnuje i řadu těch problémů, o kterých zde byla řeč a které byly projednávány v souvislosti s tímto bodem. Dále již od podzimu připravuje ministerstvo životního prostředí materiál, který se nazývá Program zlepšení stavu životního prostředí severních Čech. Tento materiál byl projednáván již předtím, než na sebe tento region upozornil nedávnými inverzemi, byl připraven již ve stavu, kdy jsme se domnívali, že je možno ho projednat ve vládě. Nicméně po zmíněných inverzích a po tom, co tyto inverze vyvolaly, jsme znovu ve spolupráci především se zastupitelskými orgány severočeskými některé části tohoto materiálu zrevidovali, zaktualizovali. Tento materiál je již hotový, mám ho zde, nebyl však ještě projednán ve vládě. V těchto týdnech bude předložen k projednání ve vládě. Tím jsem chtěl doplnit informaci, abyste si odnesli i to vědomí, že dnešním projednáním tohoto bodu vláda nekončí se svojí pozorností této problematice. Některé části tohoto bodu byly již projednány ve výboru životního prostředí. To byla má informace, kterou jsem chtěl doplnit projednávaný bod. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji. Slovo má pan poslanec Syka, jeho přihláška je poslední písemná přihláška do rozpravy. Vidím, že se hlásí pan poslanec Vlček Jaroslav jako další.

Poslanec Martin Syka: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi krátkou informaci o práci výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, který v souvislosti s vystoupením premiéra vlády na minulém plénu a zařazením tohoto bodu uskutečnil výjezdní zasedání 10. března v Mostě, kde jednal dopoledne se starosty okresu Most, potom navštívil nemocnici v Mostě a ústav sociální péče, odpoledne se zabýval zevrubným projednáváním problematiky s představiteli regionální státní správy, čili přednostů okresních úřadů a zdravotních radů těch regionů, které jsou ve výčtu postižené oblasti. Dne 18. 3. na řádné schůzi výboru se věnoval projednání tohoto výjezdního zasedání a přijal usnesení, ve kterém se hovoří o tom, že výbor si uvědomuje globálnost tohoto problému, která se musí řešit nadresortně a ve vztahu ke svému resortnímu ministerstvu vyslovuje souhlas s jeho aktivitou. Dále že určení poslanci výboru se zúčastní dalších projednávání ministerstva se zdravotními rady okresů a doporučuje - tak jak již zde zaznělo z vystoupení některých mých předřečníků - aby příslušná ministerstva, jichž se tato problematika týká, zajistila větší informovanost a komunikaci s představiteli státní správy regionu. Tolik moje povinnost jako předsedy výboru vám sdělit informaci o práci výboru, pokud jde o tuto problematiku. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Do rozpravy se hlásil pan poslanec Jaroslav Vlček, má slovo.

Poslanec Jaroslav Vlček: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, já bych chtěl přednést několik polemických bodů, které se týkají číselných bodů, které předložil pan ministr Lom. Spíše jako doplnění těchto číselných údajů. Domnívám se, že není zcela správné se orientovat po událostech, které byly v inverzní situaci, pouze na severní Čechy, protože z číselných údajů, které naše poměrně dobrá a kvalitní zdravotnická statistika dává, víme, že např. nejvyšší incidence rakovinových onemocnění, a to těch nejzávažnějších, ať je to rekta nebo plic, se týká i okresů relativně zdravých, např. Jindřichova Hradce, kde je vlastně nejvyšší úmrtnost na toto onemocnění. Je pravdou, že pokud se týká celkového počtu rakovinových onemocnění, jsou na prvním místě severní Čechy, ale týká se to zejména rakoviny kůže, na kterou úmrtnost není tak vysoká, jako na ta nejzávažnější onemocnění, to je rakovina plic a rakovina rekta.

Dále je tady zajímavé to, že např. u cévních onemocnění variabilita na celém území státu není příliš velká. V podstatě z celkového počtu úmrtnosti kolísá od 48 až do 52% celkové počtu úmrtnosti, kdežto u novotvarů variabilita podle jednotlivých okresů kolísá zhruba od 13% až do 25% celkové počtu úmrtnosti a tady se domnívám, že je to právě otázka technického vybavení jednotlivých okresů v časné záchytnosti těchto onemocnění. Čili byl bych rád, kdyby se to nesoustředilo pouze na severní Čechy, ale v podstatě na celé území České republiky.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Vlčkovi. Byl poslední, kdo se přihlásil do rozpravy. K replice se hlásí pan ministr Lom. Prosím, pane ministře!

Ministr zdravotnictví ČR Petr Lom: Pane předsedo, dámy a pánové, především chci poděkovat svému předřečníkovi, panu poslanci, za uznání o zdravotnické statistice. Také si myslím, že to jsou standardní techniky, které jsou na poměrně slušné referenční úrovni. Ale nehodlám tady polemizovat s čísly, i když bych mohl doložit, že v úmrtnosti na zhoubné novotvary zaujímá Severočeský kraj ve srovnání se standardem České republiky nejhorší místo jak u mužů, tak u žen a je trvale o 15 až 20% vyšší než republikový průměr. Překračují zejména Most, Chomutov, Teplice, Ústí nad Labem u mužů. U ženské populace je to obdobné. A jistě carcinum kůže je zde ve vysoké incidenci a zejména je to bronchopulmonární carcinum u mužů, kdy úmrtnost v pánevních okresech je statisticky významně vyšší, než je výskyt v České republice.

Velmi rád mnohu v této diskusi pokračovat, protože statistiky, které máme k dispozici, musí být v podstatě shodné. Ale již v úvodu svého vystoupení jsem říkal, že možná je stejná situace v Praze, na severní Moravě a v jiných ekologických oblastech. Čím se liší severní Čechy je to, že toto škodlivé prostředí zde trvá v podstatě 40 let a že má svoji genetickou impresi, že má svoji zátěž. Tím je tato situace zvláštní než v jiných krajích. Souhlasím, že ekologií se musíme zabývat územně komplexně a že neexistuje jenom problematika severních Čech. Problematika severních Čech je nejhorší z tohoto hlediska, jak jsem uvedl. Jinak děkuji za doplnění.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru Lomovi. Do rozpravy se hlásí pan poslanec Pavel Seifer.

Poslanec Pavel Seifer: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, na úvod bych chtěl vyjádřit potěšení nad informací, která pro mě není nová, nicméně dnes zazněla od pana ministra Bendy: Že se vláda nespokojila s tou zprávou, kterou nám přednesl na minulém zasedání pan premiér, a že chystá dále se zabývat stavem životního prostředí a řešením. Než přejdu k podstatným věcem, rád bych upozornil, že skutečně jsou zde nutná dvě hlediska: jednak opatření krátkodobá a dlouhodobá: neříkám nic nového.

Pokud jde o krátkodobá, uvítal jsem opět informaci, že bude stačit pouze jeden signál z jednoho monitorovacího střediska, aby byl vyhlášen poplach. To se týká i Prahy i dalších lokalit. Zatím se čekalo, až bude skutečně pět i více. Problém je v tom, že z dnešní znalostí techniky, vědy a meteorologie, když se předpokládal vznik inverzí, si myslím, že se mohlo a dokonce i mělo předcházet vůbec vznikům těchto situací nikoliv inverzím, ale průvodního jevu inverzí, totiž smogu a smogové zátěže. To je do budoucna cesta, kterou budeme muset jít, abychom řešili rychlé situace, které vznikly.

Pokud jde o dlouhodobá opatření, o kterých se hovoří: Souhlasím s předřečníkem, panem poslancem, že je potřeba upravit energetickou politiku a vůbec energii dlouhodobě. Problém je v tom, že to není vůbec pouze jen otázka energie, ale je to otázka celého průmyslu. A jestliže je špatná struktura energie, energetiky, tak ještě horší je struktura průmyslu. To všichni dávno víme. A to je problém, který by se měl řešit samozřejmě dlouhodobě, koncepčně, ale už dnes je vlastně pozdě, už se měl řešit před dvěma - třemi roky.

Rád bych se ale vrátil ke zprávě, kterou přednesl pan premiér Klaus s tím, že předeslal, že je to zpráva "letem světem", že si nedělá nároky na to být komplexní a že v podstatě jenom bodově chce zaznamenat některé jevy. Měl skutečně pravdu, to vystihl naprosto přesně. Některé údaje tam nekorespondují s údaji z jiných let, těžko je posoudit. Tam prostě není položka "má dáti - dal". Tam se prostě vypočítává jakýsi souhrn informací. Mně to místo připomnělo, - omlouvám se za to přirovnání - když jsem poslouchal před lety politického nebožtíka Obzinu, jako ministra životního prostředí a vnitra, když vyhlásil grandiozní plán "Sto miliard na obnovu životního prostředí", tak mně to připomíná možná jazyk, možná způsob přednesu. Pořád si myslím, že to bylo spíše tím, že to bylo tak narychlo a tak krátce. Ale nerad bych hovořil o materiálu, k němuž se těžko dá hovořit koncepčně, ale mám zde daleko důležitější materiál, a protože pan premiér se věnoval zejména severním Čechám, tak zde mám Kontrolní zprávu o plnění úkolů usnesení vlády ČR k programům ozdravění životního prostředí Severočeského kraje a okresu Sokolov. Je to dílčí informace, ale také široká, protože se zabývá jak okresem Sokolov, tak celým Severočeským krajem. Rád bych upozornil na některá hodnocení, která z toho vyplývají. Jednak hodnocení vlády a potom, jak to hodnotí místní odborníci, místní ekologové i třeba místní politické organizace.

Takže hned na začátku je tu úkol 1A2. "Zavést pro těžební organizace a výrobce elektrické energie dodatečný odvod zahrnutý do nákladové části ceny uhlí a energií k odstranění nedořešených následků devastace životního prostředí, spojených s těžbou a zpracováním hnědého uhlí v oblasti severočeského hnědouhelného průmyslu. Legislativně upravit použití takto získaných prostředků v rámci ekologických fondů životního prostředí. K tomu kvantifikovat potřebu prostředků a navrhnout příslušnou výši odvodů. Termín: v návaznosti na úpravu cen energií."

K tomu je napsáno: "V souladu se zpracovanou koncepcí cenového vývoje na úseku cen energií bude docházet k postupnému zvyšování cen energií, které budou zohledňovat zvýšení nákladů těžebních organizací v důsledku zavedení úhrad, vyplývajících z novely horního zákona počínaje rokem 1993." Pod tím je napsáno: "Úkol splněn."

Podle návrhu z Děčína se konstatuje, že pro posouzení účinnosti je nutné kvantifikovat potřebu prostředků a předpokládanou výši odvodů do rozpočtů obcí a státního rozpočtu. Tato část úkolů nebyla ze strany ministerstev splněna.

Další úkol 1A2.1 konstatuje: "Posoudit možnosti a důsledky zrušení úhrad na jednu tunu odbytové těžby podnikatelům se složitějšími úložnými podmínkami s cílem použít prostředků získaných z cenového odvodu ve smyslu nařízení vlády č. 118/1991 ze společného podniku Severočeské hnědouhelné doly ve prospěch realizace programu ozdravění Severočeského kraje. Odpovídá ministerstvo financí ... atd."

"Podle sdělení ministerstva financí budou cenové odvody dle nařízení vlády uplatněny pouze do konce roku 1992."

To znamená, že úkol nebyl splněn, zrušení cenového odvodu do r. 1993 nevyřešilo požadavek použít získané prostředky na plnění programu ozdravění. Termínový úkol pro ministerstvo financí atd. byl do 1. 1. 1992.

Nechci vás unavovat výčtem, ale těch bodů je tam asi 20 nebo 25, z toho závažných je asi 13 nebo 14. Podstata problému je v tom, že vláda měla přednést pro informaci poslanců ne obecnou zprávu "letem - světem", kterou vymyslela během jedné noci, ale měla předložit konkrétní a ta studie existuje, mám ji v ruce - informaci o tom, jak se plní konkrétní programy. Jsou to tři usnesení vlády na ozdravění Severočeského kraje. Jak se toto plní a umožnit právě oponentům, aby mohli skutečně konkrétně odpovídat na jednotlivé body, které vláda uvádí. Takže to, co nám bylo předneseno jakkoli krásně, bylo spíše z říše sci-fi nebo krásných bájek, ale s faktickým stavem to mělo málo co společného.

Nemám konkrétní návrh, nemám konkrétní doporučení, kromě jednoho, aby se vláda skutečně systematicky zabývala životním prostředím, aby ho brala už skutečně vážně, aby to pouze nedeklarovala, aby skutečně neuvažovala pouze technokraticky, ale také lidsky. Děkuji.