Ministr pro správu národního majetku
a jeho privatizaci ČR Jiří Skalický:
Vážený pane předsedající,
vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, předkládám vám
v souladu s § 19 zákona ČNR č. 171/1991
Sb., o působnosti orgánů České
republiky ve věcech převodů majetku státu
na jiné osoby a o Fondu národního majetku
České republiky, návrh rozpočtu Fondu
národního majetku České republiky
na rok 1993.
Fond národního majetku - připomenu pro začátek
- byl zřízen citovaným zákonem ke
dni 24. května 1991 jako zvláštní právnická
osoba, která ve svém hospodaření podléhá
přímé parlamentní kontrole. V procesu
transformace státního majetku náleží
Fondu národního majetku bezesporu jedno z klíčových
míst. Na základě zákona je Fond národního
majetku odpovědný za realizaci schválených
privatizačních projektů. Vykonává
přitom značný rozsah činností
spojených se základním posláním
fondu. V rámci schválených privatizačních
projektů mimo jiné zakládá akciové
a jiné obchodní společnosti, nabývá
akcie na základě své účasti
na podnikání akciových společností
a vykonává práva akcionáře
na valných hromadách a práva vyplývající
z účasti na jiných společnostech.
Uzavírá dále smlouvy o prodeji podniků,
a to buď předem vládou určenému
zájemci, nebo k tomuto účelu organizuje veřejné
soutěže či aukce. Spravuje rovněž
samostatné účty s výnosy z privatizace,
vypořádává některé nároky
oprávněných osob podle zákona č.
87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, a dále
vykonává celou řadu dalších s
privatizačním procesem souvisejících
činností.
Z nastíněné působnosti Fondu národního
majetku vyplývá značná náročnost
zejména na finanční prostředky a počet
pracovníků vykonávajících jednotlivé
okruhy činností fondu. V souladu se zákonem
fond hradí náklady spojené se svou činností
ze svého majetku, a to v rámci rozpočtu schvalovaného
Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky.
Majetek fondu je zákonem oddělen od státního
rozpočtu a lze jej použít pouze k účelům
stanoveným zákonem. Návrh rozpočtu
Fondu národního majetku připravil výkonný
výbor fondu a souhlasně ho projednalo jak prezidium,
tak dozorčí rada Fondu národního majetku.
Vláda na svém zasedání 18. prosince
loňského roku návrh rozpočtu nepřijala
a doporučila snížit rozpočtové
výdaje fondu o jednu třetinu. S tímto stanoviskem
jsem mimo jiné povinen vás seznámit.
Rozpočtový a hospodářský výbor
Parlamentu po zdůvodnění příčin
nárůstu jednotlivých výdajových
položek při projednávání rozpočtu
akceptovaly návrh rozpočtu v původní
výši, tj. v celkové výši
výdajů pro rok 1993 100 840 tis. Kč ve struktuře
jednotlivých výdajů podle tabulkové
části, která je přiložena k návrhu.
Současně však výbory projevily výraznou
vůli zasadit se o důslednou kontrolu hospodaření
s rozpočtovými prostředky fondu, a to především
prostřednictvím dozorčí rady, jejíž
složení by mělo být v nejbližší
době obměněno. Hospodářský
výbor mě v této souvislosti požádal
o předložení návrhu čtyř
kandidátů z řad ekonomických odborníků
na členy dozorčí rady.
Hlavním argumentem, který bych uvedl pro zdůvodnění
nárůstu výdajů fondu, je skutečnost,
že oproti roku 1992, kdy celkové výdaje činily
37 mil. Kč, dochází k některým
závažným změnám ve skladbě
jednotlivých výdajových položek a k
posunu v akcentech na jednotlivé činnosti, které
fond v tomto roce bude vykonávat. Především
se v roce 1993 výrazně zvyšuje objem práce
zejména ve finančně nákladných
činnostech, jako je pořádání
veřejných soutěží a dražeb,
což vyplývá z určité koncepční
změny v důrazech na jednotlivé formy privatizace,
zejména zvýšení průhlednosti
tohoto procesu. Kromě toho fond v současné
době realizuje podstatně vyšší
objem projektů, jejichž obsahem je privatizace standardními
metodami a které byly schváleny v rámci dokončování
první vlny, kdy schvalovacím procesem prošel
majetek v celkovém objemu více než 700 mld.
korun.
Pro druhou vlnu privatizace se počítá s privatizací
majetku v hodnotě přibližně 500 mld.
korun, z čehož zhruba za 130 až 150 mld. korun
majetku by mělo být privatizováno kupónovou
metodou a zbytek představuje rovněž značný
objem práce při realizaci standardních metod.
Vedle zmíněných příčin
nárůstu objemu rozpočtu je třeba připomenout
důsledky některých systémových
změn v právním řádu, k nimž
došlo ve srovnání se situací v roce
1992. Především se předpokládá
založení přibližně 800 akciových
společností a náklady na tuto činnost
vzrostou zhruba desetinásobně, neboť zatímco
v roce 1992 činily notářské poplatky
placené státním notářstvím
na založení jedné akciové společnosti
zhruba 300 korun, v současné době se náklady
budou odvozovat od objemu převáděného
majetku a mohou dosahovat výše až 30 tis. korun.
Podstatně se zvyšují i náklady na provedení
veřejných dražeb a soutěží,
zvýšila se cena inzerce o 50% a rostou i náklady
spojené se zajišťováním a organizací
veřejných soutěží.
Další aspekt, který bych rád zdůraznil,
souvisí s tím, že Fond národního
majetku dosud sídlil v pronajatých prostorách,
v podmínkách nevyhovujících jeho potřebám.
Z tohoto důvodu byla pořízena z aktiv fondu
budova pro umístění pracovníků
a kanceláří fondu. Náklady spojeně
s provozem této budovy, nutnými opravami a údržbou
představují zhruba 35% navrhovaného rozpočtu.
Je třeba zdůraznit, že tyto prostředky
přispějí ke zhodnocení budovy, která
může být po ukončení činnosti
fondu prodána, a tím tyto prostředky nebudou
z aktiv fondu nenávratně ztraceny.
Pokud jde o mzdové náklady, pracovníci fondu
jsou odměňováni podle platového systému
v České národní bance, s přihlédnutím
k platům ve sféře ústředních
orgánů státní správy. K 31.
prosinci měl fond 116 pracovníků, pro letošní
rok z dříve zmíněných důvodů
nárůstu agendy se počítá s
nárůstem cca 40 - 50 odborných pracovníků,
což vzhledem ke zmíněnému podstatnému
přírůstku objemu práce lze považovat
na nárůst přiměřený.
V souvislosti s technickým provozem budovy je počítáno
asi s 20 novými pracovníky.
Dámy a pánové, stojím před
vámi v této věci v postavení, které
bych nazval konfliktem dvou loajalit. Jako člen vlády
se cítím povinen závěrem znovu připomenout
její negativní stanovisko a zároveň
jako předseda prezídia Fondu národního
majetku věřím, že pozorně posoudíte
uvedené argumenty pro kladné stanovisko návrhu
rozpočtu a že vzhledem k mimořádně
důležitému postavení fondu v procesu
privatizace schválíte projednávaný
návrh rozpočtu v předložené výši.
Zároveň věřím a přimlouvám
se za to, aby důslednou kontrolou z vaší strany
bylo zajištěno opravdu hospodárné nakládání
s prostředky, které privatizačním
procesem bezprecedentního rozsahu získáváme.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministrovi Skalickému a prosím zpravodaje hospodářského
výboru pana poslance Ivana Vrzala, aby nás seznámil
se stanoviskem výboru a přednesl návrh na
usnesení Poslanecké sněmovny.
Poslanec Ivan Vrzal: Vážený pane předsedající,
vážený pane ministře, vážení
kolegové, vyslechli jste zprávu pana ministra k
rozpočtu Fondu národního majetku. Tímto
rozpočtem se zabývaly dva výbory, výbor
rozpočtový a výbor hospodářský.
Jak již zde bylo řečeno, vláda navrhla
plošnou restrikci tohoto rozpočtu o 30% a právě
z tohoto důvodu si hospodářský výbor
vyžádal od předsedy výkonného
výboru pana ing. Ježka podrobnější
zprávu k tomuto rozpočtu, abychom mohli kvalifikovaně
rozhodnout, zda restrikce 30%ní je oprávněná
nebo není.
Toto podrobnější rozpracování
rozpočtu Fondu národního majetku nám
bylo dodáno a výbor rozpočtový a výbor
hospodářský konstatovaly, že doporučují
schválit Poslanecké sněmovně navrhovaný
rozpočet v původní výši bez restrikcí.
Zároveň jsme ovšem konstatovali, že dozorčí
rada neplní svoji funkci přesně podle našich
představ, a proto hospodářský výbor
navrhuje zvolit novou dozorčí radu Fondu národního
majetku. Z toho důvodu dvakrát požádal
vládu, aby navrhla čtyři kandidáty
z řad odborníků.
Musím bohužel konstatovat, že vláda už
dvakrát tento termín, který byl určen,
nedodržela. Proto potom v návrhu usnesení,
které zde přijmu, bychom rádi zavázali
vládu v usnesení Poslanecké sněmovny
k tomu, aby do dubnové schůze nám navrhovaný
počet odborníků předložila.
Oba dva výbory doporučují schválit
rozpočet v původní výši, ale
usnesení hospodářského výboru
je poněkud širší.
Proto jako návrh usnesení Poslanecké sněmovny
bych
přednesl jen maličko pozměněné
usnesení hospodářského výboru.
Navrhuji usnesení Poslanecké sněmovny k rozpočtu
Fondu národního majetku České republiky
na rok 1993:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky
1. schvaluje rozpočet Fondu národního majetku
na rok 1993.
2. Žádá předsedu výkonného
výboru, aby čtvrtletně informoval hospodářský
výbor o čerpání rozpočtu.
3. Žádá vládu, aby předložila
čtyři kandidáty z řad ekonomických
odborníků za členy dozorčí
rady Fondu národního majetku nejpozději do
termínu dubnové schůze Poslanecké
sněmovny Parlamentu České republiky."
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Vrzalovi. Otevírám rozpravu. Dávám
slovo prvnímu přihlášenému do
rozpravy panu poslanci Vorlíčkovi.
Moje poznámka k návrhu usnesení k bodu tři.
Myslím, že je třeba bod tři precizovat,
neboť má-li vláda předložit návrhy,
nestačí, aby tak učinila k datu, kdy zahajujeme
schůzi, ale aby se tím mohly zabývat příslušné
orgány sněmovny, tak s určitým předstihem.
Myslím, že datum musíme precizovat. Nelze takto
obecně tento bod tři.
Prosím, pane kolego.
Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
v úvodu bych chtěl říci, že požadavek
vlády za současné finanční
situace, jak ji známe ze školství, vědy
a kultury a dalších oblastí, považuji
za pochopitelný a ztotožňuji se s ním.
Moje dotazy k panu ministrovi budou směřovat k tomu,
že se s finančními prostředky z Fondu
národního majetku nenakládá hospodárně.
V komentáři k návrhu rozpočtu tohoto
fondu, který jsme dostali při projednání
v hospodářském výboru, se na str.
4 píše. Cituji: "Na zabezpečení
věcných výdajů spojených s
organizováním veřejných soutěží
se předpokládá částka 13 mil.
400 tisíc korun." Konec citátu.
Mám určitou zkušenost s pořádáním
veřejných soutěží, protože
mě před časem primátor hlavního
města Prahy jmenoval do komise pro pořádání
veřejných soutěží při
pražském zastupitelstvu.
Chtěl bych vás upozornit, dámy a pánové,
že účast ve veřejné soutěži
je u nás běžně spojena s účastnickým
poplatkem a složením vádia, takže pořádání
našich veřejných soutěží
nejen může, ale musí být finančně
aktivní, v nejhorším případě
neziskové, ale rozhodně ne závislé
na dotacích. Kdybychom byli ztrátoví, tak
by nás zastupitelstvo zakrátko rozehnalo.
Ptám se tedy pana ministra, jak je možné, že
se trpí ztrátový režim v pořádání
veřejných soutěží ve Fondu národního
majetku?
Druhý dotaz zní: Co se stalo se zařízením
federálních institucí, že je třeba
za nemalý peníz v rozpočtu nově zařizovat
60 - 70 kanceláří Fondu národního
majetku?
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Vorlíčkovi. Ptám se, kdo se
dále hlásí do rozpravy. Jestliže nikdo,
rozpravu končím. i
Chci se zeptat pana ministra, zda si přeje vystoupit s
reakcí na obsah rozpravy. Prosím, uděluji
mu slovo.
Ministr pro správu národního majetku a
jeho privatizaci ČR Jiří Skalický:
Děkuji, pane předsedající. Chtěl
bych především vyjádřit svůj
souhlas s návrhem usnesení, který zde předložil
pan zpravodaj.
Co se týká návrhu na členy dozorčí
rady, vláda je již o této skutečnosti
informována a já předpokládám,
že tento úkol budeme schopni splnit maximálně
do 14 dnů.
Co se týká dotazů, které byly položeny.
Pořádání veřejných soutěží
samozřejmě není ztrátovou záležitostí.
Nicméně výnosy z účastnických
poplatků jsou shromažďovány, tvoří
součást majetku fondu a rozpočet Fondu národního
majetku, který je vám předkládán,
není koncipován jako klasický rozpočet,
který má své příjmy a výdaje.
Protože příjmy Fondu národního
majetku, jak jsem se ve svém úvodním slově
zmínil, dosahují řádově miliard
korun každý měsíc a nelze z nich odvozovat
výdaje rozpočtu. Výdaje souvisí pouze
s nezbytnou organizační činností fondu
a poplatky a příjmy, které v rámci
této činnosti fond získává,
samozřejmě automaticky přicházejí
na jeho majetkový účet. Tudíž
organizace veřejných soutěží
není rozhodně ztrátová.
V rozpočtu jsou předkládány pouze
výdaje, nejsou zde zmíněny příjmy,
které např. z organizace veřejných
soutěží plynou. Myslím, že v rámci
zpráv o hospodaření s prostředky fondu,
které si Poslanecká sněmovna pravděpodobně
vymíní, je možno pravidelně podávat
zprávu o tom, jaké příjmy z organizace
veřejných soutěží do Fondu národního
majetku připlynuly.
Co se týče skutečnosti, že Fond národního
majetku si musel z vlastních prostředků obstarat
budovu, ač jsme v uplynulém období získali
značný počet budov, které sloužily
původně federálním institucím,
mohu to replikovat pouze tím, že o osudu těchto
budov rozhoduje pouze dislokační komise vlády
ČR, která vydala k žádosti Fondu národního
majetku stanovisko, že mu není schopna žádnou
budovu přidělit. O vysvětlení tohoto
stanoviska bohužel budete muset požádat Úřad
vlády ČR, nikoliv mne osobně, já tu
odpověď, proč se nenašla volná
budova po federálních institucích pro Fond
národního majetku, neznám.
To je všechno, jiné dotazy jsem nezaregistroval. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministru Skalickému, prosím pana poslance Vrzala,
aby se ujal slova a zrekapituloval nám návrh usnesení.
Poslanec Ivan Vrzal: Pane předsedající,
dámy a pánové, během rozpravy padly
dvě připomínky, pokud za jednu z nich považuji
připomínku pana místopředsedy Vlacha,
nebyl vznesen žádný konkrétní
pozměňovací návrh, tak chci pouze
na vysvětlenou k vaší připomínce
říci, že kandidáty na volbu dozorčí
rady bude projednávat pouze jeden výbor, bude to
garanční výbor, výbor hospodářský,
čili my jsme se dohodli s členy hospodářského
výboru, pokud vláda předloží
do zahájení schůze své kandidáty,
že to bude na hospodářském výboru
projednáno tak, aby druhý nebo třetí
den schůze mohl výbor své stanovisko dát.
Byla zde možnost přednést jakýkoliv
jiný pozměňovací návrh, protože
zde přednesen nebyl, nemohu ani návrh usnesení
měnit. Proto vám přečtu návrh
usnesení, jak by o něm měla sněmovna
hlasovat.
Usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
k návrhu rozpočtu Fondu národního
majetku ČR na rok 1993.
"Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
I. schvaluje rozpočet Fondu národního majetku
na rok 1993:
II. žádá předsedu výkonného
výboru, aby čtvrtletně informoval hospodářský
výbor o čerpání rozpočtu,
III. žádá vládu, aby předložila
čtyři kandidáty z řad ekonomických
odborníků na členy dozorčí
rady Fondu národního majetku nejpozději do
termínu zahájení dubnové schůze
Poslanecké sněmovny Parlamentu."
Navrhuji, abychom hlasovali o celém usnesení najednou.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano,
jsou námitky proti tomuto postupu? Pan kolega Budinský
má námitku proti tomuto postupu?
Zazněl zde návrh usnesení, chystáme
se hlasovat, další úpravu, myslím, nejsem
oprávněn připustit. Není námitek
proti tomu, abychom hlasovali o celém usnesení najednou
vcelku.
Kdo je tedy pro přijetí tohoto usnesení,
ať zvedne ruku. 88. Děkuji.
Kdo je proti? 29. Děkuji.
Tento návrh usnesení byl přijat.
Tím jsme projednali i tento bod našeho programu, děkuji
společnému zpravodaji a panu ministru Skalickému.
Ještě poznámka na vysvětlení.
To datum precizované je v pořádku, ty kroky,
které naznačoval pan zpravodaj, budou muset vypadat
poněkud jinak. Tedy ty následné kroky.
Tam byl drobný rozpor.
Nyní bychom se vrátili, dámy a pánové,
k přerušenému bodu našeho jednání,
k bodu č. 6, což je
Pokud si dobře vzpomínám, rozprava k tomuto
bodu nebyla ukončena, prosím zástupce navrhovatele
a zpravodaje, aby zaujali opět svá místa
a chystám se zahájit přerušenou rozpravu.
Budeme pokračovat v rozpravě, jako první
se do rozpravy písemně přihlásila
paní poslankyně Tomanová, které uděluji
slovo. Prosím.
Poslankyně Hana Tomanová: Vážený
pane předsedající, vážené
poslankyně, vážení páni poslanci,
dovolte, abych podala pozměňující
návrh k § 5, odst. 1, který se zabývá
zajištěním úkolů souvisejících
s výkonem pravomoci prezidenta republiky jako vrchního
velitele ozbrojených sil.
Úkoly související s výkonem pravomocí
prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených
sil od roku 1919 do současné doby vykonávala
vždy Vojenská kancelář prezidenta republiky,
eventuelně vojenské oddělení Kanceláře
prezidenta republiky. Příslušníci vojenské
kanceláře byli vždy příslušníci
armády. I poslední právní úprava
z roku 1991, to je zákon č. 135/1991 Sb., o Kanceláři
prezidenta ČSFR ve svém § 1, odst. 2 hovoří,
že záležitosti související s výkonem
funkce prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených
sil zajišťuje vojenská složka Kanceláře.
I při respektování zákona č.
15/1993 Sb., o armádě České republiky,
který hovoří o vojenských útvarech
a vojenských zařízeních české
armády, se domnívám, že použití
názvu vojenský útvar armády České
republiky pro složku vyčleněnou k zabezpečení
ústavních pravomocí prezidenta republiky,
vyplývajících z článku 62 a
63 Ústavy České republiky, se jeví
jako nevhodné a neadekvátní k náplni
její činnosti. V současné době
zřízená Vojenská kancelář
prezidenta České republiky zabezpečuje celou
řadu úkolů spadajících do kompetence
prezidenta republiky a jeho Kanceláře ve vztahu
k činnosti ozbrojených sil a sborů a řešení
žádostí, stížností a podnětů
občanů, vztahujících se k službě
v těchto ozbrojených silách a sborech.
Způsob jejich řešení vyžaduje,
aby se náčelník této složky obracel
jménem prezidenta a jeho Kanceláře na ostatní
kompetentní ústřední orgány
státní správy a vhodnou formou vyžadoval
informace a stanoviska ke způsobu řešení
předmětných záležitostí.
Domnívám se, že název stanovený
v dnes projednávaném vládním návrhu
zákona plně neodráží postavení
této vojenské složky, a je předpoklad,
že by to vedlo k vytváření celé
řady pochybností o oprávněnosti postupu
jejího náčelníka a v konečném
důsledku by zatěžovalo včasnost řešení
jednotlivých podání, směřujících
na prezidenta republiky.
Tuto nežádoucí situaci by nevyřešil
ani případný adekvátní název,
stanovený v prezidentem schváleném organizačním
řádu jeho Kanceláře s ohledem na pouze
omezenou vnitřní působnost.
Nejasnosti ve vztahu k výše zmíněným
ústředním orgánům státní
správy by nevyřešil ani rozkaz prezidenta republiky,
který je závazný pouze pro ozbrojené
síly, případně vojska ministerstva
vnitra.
Navrhuji proto, aby v § 5 odst. 1 projednávaného
vládního návrhu byla přijata doplňující
část, která se týká názvu
vojenského útvaru armády ČR o název
"Vojenská kancelář ČR".
Tento § odst. 1 by tedy zněl: "Úkoly související
s výkonem pravomocí prezidenta republiky jako vrchního
velitele ozbrojených sil a řízení
Hradní stráže zajišťuje k tomu určený
vojenský útvar armády ČR s názvem
Vojenská kancelář prezidenta ČR. Náčelníka
tohoto vojenského útvaru jmenuje a odvolává
prezident republiky, jemuž je přímo podřízen."
Dovolte mi, abych vás seznámila i s tím,
že s tímto pozměňujícím
návrhem souhlasí i prezident ČR. Děkuji
vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
paní poslankyni Tomanové, táži se, kdo
se dále hlásí do rozpravy. - Pan poslanec
Vyvadil, prosím.
Poslanec Jiří Vyvadil: Budu mluvit jenom
krátce.
My jsme se zabývali otázkou pozměňovacího
návrhu pana místopředsedy Tollnera. Máme
za to, že to je právě otázka, která
je předmětem oněch restitučních
nároků, že to je otázka, kterou by se
měla tato úprava zabývat. A zrovna toto řešení
možná není šťastné, protože
by mohlo vyvolávat značné nejasnosti a za
těchto okolností se dokonce domnívám,
že by to vyvolalo více nejasností, než
jak si to nepochybně předkladatel představoval.
Máme za to, že to je nemoudré a my tento pozměňovací
návrh nepodpoříme, jak jinak chápeme
pocity kolegy Bendy, ale ty mohou být upraveny v restitučním
zákoně. (Veselost.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Vyvadilovi a předávám slovo
panu poslanci Výbornému, který se přihlásil
do rozpravy písemně a já jsem jeho pořadí
opomenul, za což se omlouvám. Připraví
se pan poslanec Benda.
Poslanec Miloslav Výborný: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, dámy a pánové, klub
poslanců KDU - ČSL se po včerejší
rozpravě k návrhu zákona o Kanceláři
prezidenta republiky velmi odpovědně zabýval
také pozměňovacím návrhem místopředsedy
Poslanecké sněmovny pana kolegy Tollnera a snažil
se najít východisko, které překlene
rozpory, jež - jak se nám zdálo - ve sněmovně
přednesením tohoto poslaneckého návrhu
vznikly.
Soudíme - po velmi pečlivých konsultacích,
že tyto rozpory by mohl překlenout následující
pozměňující návrh, který
přednáším.
Navrhuji, aby v § 3 odst. 1 věta poslední zněla
takto: "Ustanovením tohoto odstavce nejsou dotčeny
zvláštní zákony o úpravě
vlastnických vztahů." A navrhuji, aby v odkazu
č. 1 pod čarou byl doplněk za tam citovanými
a příkladmo uvedenými zákony i zákon
č. 92 z roku 1991 Sb., o podmínkách převodu
majetku státu na jiné osoby ve znění
pozdějších předpisů.
Taková úprava navrženého vládního
návrhu zdá se nám být rozumnou a vhodnou
i k dosažení, jak se domníváme, toho
cíle, kterého chtěl dosáhnout pozměňovací
návrh pana místopředsedy Tollnera.
Navrhuji tedy, aby tento náš pozměňovací
návrh byl přijat.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Výbornému a předávám
slovo panu poslanci Bendovi.
Poslanec Marek Benda: Děkuji.
Nejprve poznámku k panu kolegovi Vyvadilovi - nevím,
co já mám s návrhem společného,
návrh podal pan místopředseda Tollner, já
jsem tady jako nezávislý zpravodaj výboru.
(Veselost.)
Ale jinak bych měl prosbu k paní poslankyni Tomanové
která navrhovala označení "Vojenská
kancelář prezidenta České republiky",
že vzhledem k tomu, že se všude používá
termínu "prezident republiky", jestli by tedy
bylo možno ještě v rozpravě to slovo "České"
stáhnout. Všude je termín "prezident republiky",
je tomu tak i v ústavě, je tedy zbytečné
tam vkládat slovo "České".
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji,
paní poslankyně Tomanová tento návrh
akceptuje a bere ho za svůj, jak chápu z jejího
gesta.
Dále se hlásí o slovo pan poslanec Vyvadil.
Tak prosím.
Poslanec Jiří Vyvadil: Mám ještě
jednu poznámku jsem přesvědčen o tom,
že příloha k pozměňovacímu
návrhu pana místopředsedy je zcela nezpůsobilá
k projednání, neodpovídá ani platnému
právnímu stavu, protože nepochybně je
třeba vycházet z dosud platných právních
předpisů, Pozemkových knih, nevíme,
co to představuje za nemovitosti, jaké budovy to
jsou, zda tam nejsou rodinné domky, nevíme, jestli
momentálně tam znovu nenastane problém Nové
scény, čili i z těchto důvodů
- řekl bych - fakticko-technických nelze, dle našeho
názoru, to podpořit.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
za upřesnění stanoviska. Pan místopředseda
Tollner se hlásí o slovo, prosím.