Středa 24. března 1993

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Jiří Skalický: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládám vám v souladu s § 19 zákona ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, návrh rozpočtu Fondu národního majetku České republiky na rok 1993.

Fond národního majetku - připomenu pro začátek - byl zřízen citovaným zákonem ke dni 24. května 1991 jako zvláštní právnická osoba, která ve svém hospodaření podléhá přímé parlamentní kontrole. V procesu transformace státního majetku náleží Fondu národního majetku bezesporu jedno z klíčových míst. Na základě zákona je Fond národního majetku odpovědný za realizaci schválených privatizačních projektů. Vykonává přitom značný rozsah činností spojených se základním posláním fondu. V rámci schválených privatizačních projektů mimo jiné zakládá akciové a jiné obchodní společnosti, nabývá akcie na základě své účasti na podnikání akciových společností a vykonává práva akcionáře na valných hromadách a práva vyplývající z účasti na jiných společnostech. Uzavírá dále smlouvy o prodeji podniků, a to buď předem vládou určenému zájemci, nebo k tomuto účelu organizuje veřejné soutěže či aukce. Spravuje rovněž samostatné účty s výnosy z privatizace, vypořádává některé nároky oprávněných osob podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, a dále vykonává celou řadu dalších s privatizačním procesem souvisejících činností.

Z nastíněné působnosti Fondu národního majetku vyplývá značná náročnost zejména na finanční prostředky a počet pracovníků vykonávajících jednotlivé okruhy činností fondu. V souladu se zákonem fond hradí náklady spojené se svou činností ze svého majetku, a to v rámci rozpočtu schvalovaného Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky. Majetek fondu je zákonem oddělen od státního rozpočtu a lze jej použít pouze k účelům stanoveným zákonem. Návrh rozpočtu Fondu národního majetku připravil výkonný výbor fondu a souhlasně ho projednalo jak prezidium, tak dozorčí rada Fondu národního majetku.

Vláda na svém zasedání 18. prosince loňského roku návrh rozpočtu nepřijala a doporučila snížit rozpočtové výdaje fondu o jednu třetinu. S tímto stanoviskem jsem mimo jiné povinen vás seznámit.

Rozpočtový a hospodářský výbor Parlamentu po zdůvodnění příčin nárůstu jednotlivých výdajových položek při projednávání rozpočtu akceptovaly návrh rozpočtu v původní výši, tj. v celkové výši výdajů pro rok 1993 100 840 tis. Kč ve struktuře jednotlivých výdajů podle tabulkové části, která je přiložena k návrhu. Současně však výbory projevily výraznou vůli zasadit se o důslednou kontrolu hospodaření s rozpočtovými prostředky fondu, a to především prostřednictvím dozorčí rady, jejíž složení by mělo být v nejbližší době obměněno. Hospodářský výbor mě v této souvislosti požádal o předložení návrhu čtyř kandidátů z řad ekonomických odborníků na členy dozorčí rady.

Hlavním argumentem, který bych uvedl pro zdůvodnění nárůstu výdajů fondu, je skutečnost, že oproti roku 1992, kdy celkové výdaje činily 37 mil. Kč, dochází k některým závažným změnám ve skladbě jednotlivých výdajových položek a k posunu v akcentech na jednotlivé činnosti, které fond v tomto roce bude vykonávat. Především se v roce 1993 výrazně zvyšuje objem práce zejména ve finančně nákladných činnostech, jako je pořádání veřejných soutěží a dražeb, což vyplývá z určité koncepční změny v důrazech na jednotlivé formy privatizace, zejména zvýšení průhlednosti tohoto procesu. Kromě toho fond v současné době realizuje podstatně vyšší objem projektů, jejichž obsahem je privatizace standardními metodami a které byly schváleny v rámci dokončování první vlny, kdy schvalovacím procesem prošel majetek v celkovém objemu více než 700 mld. korun.

Pro druhou vlnu privatizace se počítá s privatizací majetku v hodnotě přibližně 500 mld. korun, z čehož zhruba za 130 až 150 mld. korun majetku by mělo být privatizováno kupónovou metodou a zbytek představuje rovněž značný objem práce při realizaci standardních metod. Vedle zmíněných příčin nárůstu objemu rozpočtu je třeba připomenout důsledky některých systémových změn v právním řádu, k nimž došlo ve srovnání se situací v roce 1992. Především se předpokládá založení přibližně 800 akciových společností a náklady na tuto činnost vzrostou zhruba desetinásobně, neboť zatímco v roce 1992 činily notářské poplatky placené státním notářstvím na založení jedné akciové společnosti zhruba 300 korun, v současné době se náklady budou odvozovat od objemu převáděného majetku a mohou dosahovat výše až 30 tis. korun.

Podstatně se zvyšují i náklady na provedení veřejných dražeb a soutěží, zvýšila se cena inzerce o 50% a rostou i náklady spojené se zajišťováním a organizací veřejných soutěží.

Další aspekt, který bych rád zdůraznil, souvisí s tím, že Fond národního majetku dosud sídlil v pronajatých prostorách, v podmínkách nevyhovujících jeho potřebám. Z tohoto důvodu byla pořízena z aktiv fondu budova pro umístění pracovníků a kanceláří fondu. Náklady spojeně s provozem této budovy, nutnými opravami a údržbou představují zhruba 35% navrhovaného rozpočtu.

Je třeba zdůraznit, že tyto prostředky přispějí ke zhodnocení budovy, která může být po ukončení činnosti fondu prodána, a tím tyto prostředky nebudou z aktiv fondu nenávratně ztraceny.

Pokud jde o mzdové náklady, pracovníci fondu jsou odměňováni podle platového systému v České národní bance, s přihlédnutím k platům ve sféře ústředních orgánů státní správy. K 31. prosinci měl fond 116 pracovníků, pro letošní rok z dříve zmíněných důvodů nárůstu agendy se počítá s nárůstem cca 40 - 50 odborných pracovníků, což vzhledem ke zmíněnému podstatnému přírůstku objemu práce lze považovat na nárůst přiměřený.

V souvislosti s technickým provozem budovy je počítáno asi s 20 novými pracovníky.

Dámy a pánové, stojím před vámi v této věci v postavení, které bych nazval konfliktem dvou loajalit. Jako člen vlády se cítím povinen závěrem znovu připomenout její negativní stanovisko a zároveň jako předseda prezídia Fondu národního majetku věřím, že pozorně posoudíte uvedené argumenty pro kladné stanovisko návrhu rozpočtu a že vzhledem k mimořádně důležitému postavení fondu v procesu privatizace schválíte projednávaný návrh rozpočtu v předložené výši.

Zároveň věřím a přimlouvám se za to, aby důslednou kontrolou z vaší strany bylo zajištěno opravdu hospodárné nakládání s prostředky, které privatizačním procesem bezprecedentního rozsahu získáváme.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi Skalickému a prosím zpravodaje hospodářského výboru pana poslance Ivana Vrzala, aby nás seznámil se stanoviskem výboru a přednesl návrh na usnesení Poslanecké sněmovny.

Poslanec Ivan Vrzal: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážení kolegové, vyslechli jste zprávu pana ministra k rozpočtu Fondu národního majetku. Tímto rozpočtem se zabývaly dva výbory, výbor rozpočtový a výbor hospodářský. Jak již zde bylo řečeno, vláda navrhla plošnou restrikci tohoto rozpočtu o 30% a právě z tohoto důvodu si hospodářský výbor vyžádal od předsedy výkonného výboru pana ing. Ježka podrobnější zprávu k tomuto rozpočtu, abychom mohli kvalifikovaně rozhodnout, zda restrikce 30%ní je oprávněná nebo není.

Toto podrobnější rozpracování rozpočtu Fondu národního majetku nám bylo dodáno a výbor rozpočtový a výbor hospodářský konstatovaly, že doporučují schválit Poslanecké sněmovně navrhovaný rozpočet v původní výši bez restrikcí. Zároveň jsme ovšem konstatovali, že dozorčí rada neplní svoji funkci přesně podle našich představ, a proto hospodářský výbor navrhuje zvolit novou dozorčí radu Fondu národního majetku. Z toho důvodu dvakrát požádal vládu, aby navrhla čtyři kandidáty z řad odborníků.

Musím bohužel konstatovat, že vláda už dvakrát tento termín, který byl určen, nedodržela. Proto potom v návrhu usnesení, které zde přijmu, bychom rádi zavázali vládu v usnesení Poslanecké sněmovny k tomu, aby do dubnové schůze nám navrhovaný počet odborníků předložila.

Oba dva výbory doporučují schválit rozpočet v původní výši, ale usnesení hospodářského výboru je poněkud širší.

Proto jako návrh usnesení Poslanecké sněmovny bych

přednesl jen maličko pozměněné usnesení hospodářského výboru.

Navrhuji usnesení Poslanecké sněmovny k rozpočtu Fondu národního majetku České republiky na rok 1993:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

1. schvaluje rozpočet Fondu národního majetku na rok 1993.

2. Žádá předsedu výkonného výboru, aby čtvrtletně informoval hospodářský výbor o čerpání rozpočtu.

3. Žádá vládu, aby předložila čtyři kandidáty z řad ekonomických odborníků za členy dozorčí rady Fondu národního majetku nejpozději do termínu dubnové schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky."

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vrzalovi. Otevírám rozpravu. Dávám slovo prvnímu přihlášenému do rozpravy panu poslanci Vorlíčkovi.

Moje poznámka k návrhu usnesení k bodu tři. Myslím, že je třeba bod tři precizovat, neboť má-li vláda předložit návrhy, nestačí, aby tak učinila k datu, kdy zahajujeme schůzi, ale aby se tím mohly zabývat příslušné orgány sněmovny, tak s určitým předstihem. Myslím, že datum musíme precizovat. Nelze takto obecně tento bod tři.

Prosím, pane kolego.

Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v úvodu bych chtěl říci, že požadavek vlády za současné finanční situace, jak ji známe ze školství, vědy a kultury a dalších oblastí, považuji za pochopitelný a ztotožňuji se s ním.

Moje dotazy k panu ministrovi budou směřovat k tomu, že se s finančními prostředky z Fondu národního majetku nenakládá hospodárně.

V komentáři k návrhu rozpočtu tohoto fondu, který jsme dostali při projednání v hospodářském výboru, se na str. 4 píše. Cituji: "Na zabezpečení věcných výdajů spojených s organizováním veřejných soutěží se předpokládá částka 13 mil. 400 tisíc korun." Konec citátu.

Mám určitou zkušenost s pořádáním veřejných soutěží, protože mě před časem primátor hlavního města Prahy jmenoval do komise pro pořádání veřejných soutěží při pražském zastupitelstvu.

Chtěl bych vás upozornit, dámy a pánové, že účast ve veřejné soutěži je u nás běžně spojena s účastnickým poplatkem a složením vádia, takže pořádání našich veřejných soutěží nejen může, ale musí být finančně aktivní, v nejhorším případě neziskové, ale rozhodně ne závislé na dotacích. Kdybychom byli ztrátoví, tak by nás zastupitelstvo zakrátko rozehnalo.

Ptám se tedy pana ministra, jak je možné, že se trpí ztrátový režim v pořádání veřejných soutěží ve Fondu národního majetku?

Druhý dotaz zní: Co se stalo se zařízením federálních institucí, že je třeba za nemalý peníz v rozpočtu nově zařizovat 60 - 70 kanceláří Fondu národního majetku?

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vorlíčkovi. Ptám se, kdo se dále hlásí do rozpravy. Jestliže nikdo, rozpravu končím. i

Chci se zeptat pana ministra, zda si přeje vystoupit s reakcí na obsah rozpravy. Prosím, uděluji mu slovo.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Jiří Skalický: Děkuji, pane předsedající. Chtěl bych především vyjádřit svůj souhlas s návrhem usnesení, který zde předložil pan zpravodaj.

Co se týká návrhu na členy dozorčí rady, vláda je již o této skutečnosti informována a já předpokládám, že tento úkol budeme schopni splnit maximálně do 14 dnů.

Co se týká dotazů, které byly položeny. Pořádání veřejných soutěží samozřejmě není ztrátovou záležitostí. Nicméně výnosy z účastnických poplatků jsou shromažďovány, tvoří součást majetku fondu a rozpočet Fondu národního majetku, který je vám předkládán, není koncipován jako klasický rozpočet, který má své příjmy a výdaje. Protože příjmy Fondu národního majetku, jak jsem se ve svém úvodním slově zmínil, dosahují řádově miliard korun každý měsíc a nelze z nich odvozovat výdaje rozpočtu. Výdaje souvisí pouze s nezbytnou organizační činností fondu a poplatky a příjmy, které v rámci této činnosti fond získává, samozřejmě automaticky přicházejí na jeho majetkový účet. Tudíž organizace veřejných soutěží není rozhodně ztrátová.

V rozpočtu jsou předkládány pouze výdaje, nejsou zde zmíněny příjmy, které např. z organizace veřejných soutěží plynou. Myslím, že v rámci zpráv o hospodaření s prostředky fondu, které si Poslanecká sněmovna pravděpodobně vymíní, je možno pravidelně podávat zprávu o tom, jaké příjmy z organizace veřejných soutěží do Fondu národního majetku připlynuly.

Co se týče skutečnosti, že Fond národního majetku si musel z vlastních prostředků obstarat budovu, ač jsme v uplynulém období získali značný počet budov, které sloužily původně federálním institucím, mohu to replikovat pouze tím, že o osudu těchto budov rozhoduje pouze dislokační komise vlády ČR, která vydala k žádosti Fondu národního majetku stanovisko, že mu není schopna žádnou budovu přidělit. O vysvětlení tohoto stanoviska bohužel budete muset požádat Úřad vlády ČR, nikoliv mne osobně, já tu odpověď, proč se nenašla volná budova po federálních institucích pro Fond národního majetku, neznám.

To je všechno, jiné dotazy jsem nezaregistroval. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Skalickému, prosím pana poslance Vrzala, aby se ujal slova a zrekapituloval nám návrh usnesení.

Poslanec Ivan Vrzal: Pane předsedající, dámy a pánové, během rozpravy padly dvě připomínky, pokud za jednu z nich považuji připomínku pana místopředsedy Vlacha, nebyl vznesen žádný konkrétní pozměňovací návrh, tak chci pouze na vysvětlenou k vaší připomínce říci, že kandidáty na volbu dozorčí rady bude projednávat pouze jeden výbor, bude to garanční výbor, výbor hospodářský, čili my jsme se dohodli s členy hospodářského výboru, pokud vláda předloží do zahájení schůze své kandidáty, že to bude na hospodářském výboru projednáno tak, aby druhý nebo třetí den schůze mohl výbor své stanovisko dát.

Byla zde možnost přednést jakýkoliv jiný pozměňovací návrh, protože zde přednesen nebyl, nemohu ani návrh usnesení měnit. Proto vám přečtu návrh usnesení, jak by o něm měla sněmovna hlasovat.

Usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR k návrhu rozpočtu Fondu národního majetku ČR na rok 1993.

"Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

I. schvaluje rozpočet Fondu národního majetku na rok 1993:

II. žádá předsedu výkonného výboru, aby čtvrtletně informoval hospodářský výbor o čerpání rozpočtu,

III. žádá vládu, aby předložila čtyři kandidáty z řad ekonomických odborníků na členy dozorčí rady Fondu národního majetku nejpozději do termínu zahájení dubnové schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu."

Navrhuji, abychom hlasovali o celém usnesení najednou.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, jsou námitky proti tomuto postupu? Pan kolega Budinský má námitku proti tomuto postupu?

Zazněl zde návrh usnesení, chystáme se hlasovat, další úpravu, myslím, nejsem oprávněn připustit. Není námitek proti tomu, abychom hlasovali o celém usnesení najednou vcelku.

Kdo je tedy pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku. 88. Děkuji.

Kdo je proti? 29. Děkuji.

Tento návrh usnesení byl přijat.

Tím jsme projednali i tento bod našeho programu, děkuji společnému zpravodaji a panu ministru Skalickému. Ještě poznámka na vysvětlení. To datum precizované je v pořádku, ty kroky, které naznačoval pan zpravodaj, budou muset vypadat poněkud jinak. Tedy ty následné kroky. Tam byl drobný rozpor.

Nyní bychom se vrátili, dámy a pánové, k přerušenému bodu našeho jednání, k bodu č. 6, což je

VI.

Vládní návrh zákona o Kanceláři prezidenta republiky

Pokud si dobře vzpomínám, rozprava k tomuto bodu nebyla ukončena, prosím zástupce navrhovatele a zpravodaje, aby zaujali opět svá místa a chystám se zahájit přerušenou rozpravu. Budeme pokračovat v rozpravě, jako první se do rozpravy písemně přihlásila paní poslankyně Tomanová, které uděluji slovo. Prosím.

Poslankyně Hana Tomanová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych podala pozměňující návrh k § 5, odst. 1, který se zabývá zajištěním úkolů souvisejících s výkonem pravomoci prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil.

Úkoly související s výkonem pravomocí prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil od roku 1919 do současné doby vykonávala vždy Vojenská kancelář prezidenta republiky, eventuelně vojenské oddělení Kanceláře prezidenta republiky. Příslušníci vojenské kanceláře byli vždy příslušníci armády. I poslední právní úprava z roku 1991, to je zákon č. 135/1991 Sb., o Kanceláři prezidenta ČSFR ve svém § 1, odst. 2 hovoří, že záležitosti související s výkonem funkce prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil zajišťuje vojenská složka Kanceláře. I při respektování zákona č. 15/1993 Sb., o armádě České republiky, který hovoří o vojenských útvarech a vojenských zařízeních české armády, se domnívám, že použití názvu vojenský útvar armády České republiky pro složku vyčleněnou k zabezpečení ústavních pravomocí prezidenta republiky, vyplývajících z článku 62 a 63 Ústavy České republiky, se jeví jako nevhodné a neadekvátní k náplni její činnosti. V současné době zřízená Vojenská kancelář prezidenta České republiky zabezpečuje celou řadu úkolů spadajících do kompetence prezidenta republiky a jeho Kanceláře ve vztahu k činnosti ozbrojených sil a sborů a řešení žádostí, stížností a podnětů občanů, vztahujících se k službě v těchto ozbrojených silách a sborech.

Způsob jejich řešení vyžaduje, aby se náčelník této složky obracel jménem prezidenta a jeho Kanceláře na ostatní kompetentní ústřední orgány státní správy a vhodnou formou vyžadoval informace a stanoviska ke způsobu řešení předmětných záležitostí.

Domnívám se, že název stanovený v dnes projednávaném vládním návrhu zákona plně neodráží postavení této vojenské složky, a je předpoklad, že by to vedlo k vytváření celé řady pochybností o oprávněnosti postupu jejího náčelníka a v konečném důsledku by zatěžovalo včasnost řešení jednotlivých podání, směřujících na prezidenta republiky.

Tuto nežádoucí situaci by nevyřešil ani případný adekvátní název, stanovený v prezidentem schváleném organizačním řádu jeho Kanceláře s ohledem na pouze omezenou vnitřní působnost.

Nejasnosti ve vztahu k výše zmíněným ústředním orgánům státní správy by nevyřešil ani rozkaz prezidenta republiky, který je závazný pouze pro ozbrojené síly, případně vojska ministerstva vnitra.

Navrhuji proto, aby v § 5 odst. 1 projednávaného vládního návrhu byla přijata doplňující část, která se týká názvu vojenského útvaru armády ČR o název "Vojenská kancelář ČR". Tento § odst. 1 by tedy zněl: "Úkoly související s výkonem pravomocí prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil a řízení Hradní stráže zajišťuje k tomu určený vojenský útvar armády ČR s názvem Vojenská kancelář prezidenta ČR. Náčelníka tohoto vojenského útvaru jmenuje a odvolává prezident republiky, jemuž je přímo podřízen."

Dovolte mi, abych vás seznámila i s tím, že s tímto pozměňujícím návrhem souhlasí i prezident ČR. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Tomanové, táži se, kdo se dále hlásí do rozpravy. - Pan poslanec Vyvadil, prosím.

Poslanec Jiří Vyvadil: Budu mluvit jenom krátce.

My jsme se zabývali otázkou pozměňovacího návrhu pana místopředsedy Tollnera. Máme za to, že to je právě otázka, která je předmětem oněch restitučních nároků, že to je otázka, kterou by se měla tato úprava zabývat. A zrovna toto řešení možná není šťastné, protože by mohlo vyvolávat značné nejasnosti a za těchto okolností se dokonce domnívám, že by to vyvolalo více nejasností, než jak si to nepochybně předkladatel představoval. Máme za to, že to je nemoudré a my tento pozměňovací návrh nepodpoříme, jak jinak chápeme pocity kolegy Bendy, ale ty mohou být upraveny v restitučním zákoně. (Veselost.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vyvadilovi a předávám slovo panu poslanci Výbornému, který se přihlásil do rozpravy písemně a já jsem jeho pořadí opomenul, za což se omlouvám. Připraví se pan poslanec Benda.

Poslanec Miloslav Výborný: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, klub poslanců KDU - ČSL se po včerejší rozpravě k návrhu zákona o Kanceláři prezidenta republiky velmi odpovědně zabýval také pozměňovacím návrhem místopředsedy Poslanecké sněmovny pana kolegy Tollnera a snažil se najít východisko, které překlene rozpory, jež - jak se nám zdálo - ve sněmovně přednesením tohoto poslaneckého návrhu vznikly.

Soudíme - po velmi pečlivých konsultacích, že tyto rozpory by mohl překlenout následující pozměňující návrh, který přednáším.

Navrhuji, aby v § 3 odst. 1 věta poslední zněla takto: "Ustanovením tohoto odstavce nejsou dotčeny zvláštní zákony o úpravě vlastnických vztahů." A navrhuji, aby v odkazu č. 1 pod čarou byl doplněk za tam citovanými a příkladmo uvedenými zákony i zákon č. 92 z roku 1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby ve znění pozdějších předpisů.

Taková úprava navrženého vládního návrhu zdá se nám být rozumnou a vhodnou i k dosažení, jak se domníváme, toho cíle, kterého chtěl dosáhnout pozměňovací návrh pana místopředsedy Tollnera.

Navrhuji tedy, aby tento náš pozměňovací návrh byl přijat.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Výbornému a předávám slovo panu poslanci Bendovi.

Poslanec Marek Benda: Děkuji.

Nejprve poznámku k panu kolegovi Vyvadilovi - nevím, co já mám s návrhem společného, návrh podal pan místopředseda Tollner, já jsem tady jako nezávislý zpravodaj výboru. (Veselost.)

Ale jinak bych měl prosbu k paní poslankyni Tomanové která navrhovala označení "Vojenská kancelář prezidenta České republiky", že vzhledem k tomu, že se všude používá termínu "prezident republiky", jestli by tedy bylo možno ještě v rozpravě to slovo "České" stáhnout. Všude je termín "prezident republiky", je tomu tak i v ústavě, je tedy zbytečné tam vkládat slovo "České".

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji, paní poslankyně Tomanová tento návrh akceptuje a bere ho za svůj, jak chápu z jejího gesta.

Dále se hlásí o slovo pan poslanec Vyvadil. Tak prosím.

Poslanec Jiří Vyvadil: Mám ještě jednu poznámku jsem přesvědčen o tom, že příloha k pozměňovacímu návrhu pana místopředsedy je zcela nezpůsobilá k projednání, neodpovídá ani platnému právnímu stavu, protože nepochybně je třeba vycházet z dosud platných právních předpisů, Pozemkových knih, nevíme, co to představuje za nemovitosti, jaké budovy to jsou, zda tam nejsou rodinné domky, nevíme, jestli momentálně tam znovu nenastane problém Nové scény, čili i z těchto důvodů - řekl bych - fakticko-technických nelze, dle našeho názoru, to podpořit.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji za upřesnění stanoviska. Pan místopředseda Tollner se hlásí o slovo, prosím.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP