Středa 24. března 1993

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Pane předsedající, dámy a pánové, abychom se vyhnuli dalším případům Národního divadla, jak jsem konsultoval s právníky, je můj návrh, který je v § 3 - čili vymezení nemovitostí nebo uvedení vlastníků, Náboženská matice, Metropolitní kapitula a Kolegiátní kapitula u Všech svatých natolik jednoznačné a určující označení, že to nepotřebuje přílohu.

Čili bych prosil, aby můj návrh byl upraven a upravuji svůj návrh tak, že vypouštím ze znění § 3 přílohu, čili příloha by součástí tohoto návrhu nebyla.

Tím ruším i svůj druhý návrh, to je návrh upravit původní znění.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi Tollnerovi za upřesnění jeho pozměňovacího návrhu.

Táži se, kdo se dále hlásí do rozpravy. - Pan poslanec Ortman.

Poslanec Jaroslav Ortman: Pane místopředsedo, pane předsedo, chtěl bych sdělit jménem poslaneckého klubu, že nepodpoříme ani změnu, kterou uvedl pan místopředseda Tollner ve svém pozměňovacím návrhu.

Osobně se domnívám, že ani návrh kolegy Výborného problém neřeší.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Ortmanovi, kdo se dále hlásí do rozpravy.

Jestliže nikdo, rozpravu končím a ptám se zástupce navrhovatele, zda si přeje vystoupit se závěrečným slovem. - Ano, je tomu tak, prosím pana místopředsedu vlády Kalvodu, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, návrhy tak, jak zde odezněly - pozměňovací návrhy - byly podle mých poznámek tyto:

Pan místopředseda Tollner navrhl za § 2 vložit nový odst. 3 ve znění, které si dovolím ocitovat: "Sídlem prezidenta republiky je areál Pražského hradu s výjimkou nemovitostí uvedených v příloze tohoto zákona, které byly ke dni 25. 2. 1948 ve vlastnictví Náboženské matice, Metropolitní kapituly U Svatého Víta, Pražské proboštské benefice a Kolegiátní kapituly kostela Všech svatých a dále zámek Lány."

Na tento návrh posléze pak navazoval návrh pana poslance Matulky, rozumím-li tomu správně.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ale v posledním vystoupení, myslím, pan kolega Tollner vypustil přílohu.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Tu část, která se týká přílohy, ano. Je to návrh, který jednak se zabývá kodifikací sídla prezidenta republiky a jednak z tohoto sídla jakýmsi negativním výčtem některé nemovitosti vyčleňuje. Oproti tomuto návrhu, který byl přednesen již v ústavně právním výboru, zde chybí logická druhá část, kde pokud se cosi vyjímá z nějakého v podstatě vlastnického režimu, se také určuje, do jakého režimu se situuje. A tady je tedy ta prvá část.

V případě současné podoby návrhu pana místopředsedy Tollnera se restitučně tento návrh tváří jen v té části, že z onoho režimu ustanovení § 3 vládního návrhu zákona, tedy z práva hospodaření, kromě jiného nejen pokud jde o sídlo, se vyjímají uvedené nemovitosti. Nenavrhuje se, co s nimi dál. V tom je z hlediska ryze a striktně právního jakýsi otazník, který by mohl vyústit v situaci, že se sice vyjme z režimu práva hospodaření Kanceláře prezidenta uvedený počet nemovitostí a neřekne se, kdo s nimi bude hospodařit a nakonec by to mohlo být ministerstvo financí nebo Magistrát, což asi záměrem není.

Dovolte mi však, abych souhrnně řekl, že tento návrh pana místopředsedy Tollnera nekoresponduje s intencí vládního návrhu, že jsem přesvědčen, že restituční otázky by měly být řešeny komplexně a nikoliv dílčím způsobem, jak se byť v jakémsi polovičatém řešení navrhuje v návrhu pana místopředsedy Tollnera. Vyslovuji tedy za předkladatele s tímto návrhem nesouhlas.

Totéž se týká - a nebudu dále zdržovat průběh tohoto jednání - i návrhu pana poslance Matulky, který však byl podmíněný pro případ přijetí návrhu pana místopředsedy Tollnera.

Dalším návrhem byl návrh na vypuštění jedné věty z návrhu § 1 odst. 1, a to věty ve znění "Kancelář je právnickou osobou." Přednesl pan poslanec Payne.

Chtěl bych říci, že argumenty, které pan poslanec Payne přednesl z hrubého pohledu, mají svojí relevanci a mají svojí logiku. Nejsou to však argumenty podle mého soudu pro vypuštění této věty z tohoto návrhu zákona, ale jsou to argumenty pro mnohem zásadnější řez legislativou. My jsme do značné míry stávající legislativou, např. i zákonem o rozpočtových pravidlech, předjali fakt, že tato věta podle mého soudu je zde velmi významná a že kdybych přemýšlel, jak tento gard § 1 odst. 1 a 2 změnit, pak bych spíš - dovolte mi říci - strpěl vypuštění celého odstavce 2 než uvedené věty z odstavce 1. Jde totiž o to, že rozpočtové organizace jsou kromě jiného kodifikovány i zmíněným zákonem o rozpočtových pravidlech, předpokládá se však, že budou vznikat jiným způsobem než právě tím, že jsou zřízeny zákonem, tj. zakladatelským aktem, ve kterém je rozsah právní subjektivity vymezen pokud možno co nejpřesněji. Není tedy řečeno, že je-li Kancelář rozpočtovou organizací, je zároveň právnickou osobou, anebo lépe, že má právní subjektivitu ve všech oblastech práva, s nimiž přichází do styku při výkonu svých působností. To tím není řečeno. Mohlo by se tedy velmi snadno stát, že vypuštěním této věty by došlo k jakémusi právnímu chaosu, kdyby nebylo zřejmé, jaké právní úkony, např. přijímání pracovníků do zaměstnání pracovní smlouvou nebo nejbanálnější majetkové dispozice vyplývající z práva hospodaření, že by byly zpochybněny, protože není kodifikován fakt, že Kancelář může takto jednat, neboť nemá zakladatelskou listinu, kde se vymezuje právní subjektivita v tom či onom oboru práva, právních vztahů. Poté co jsem tedy konstatoval, že argumentace pana poslance Payna má svou relevanci, ale podle mého soudu nemůže vést k souhlasu s vypuštěním věty "Kancelář je právnickou osobou ", vyslovuji rovněž s tímto návrhem nesouhlas.

Pokud jde pak o návrh paní poslankyně Tomanové v intencích změny, která byla provedena v rámci rozpravy na popud pana poslance Bendy, suše konstatuji, že s tímto návrhem lze souhlasit.

Návrh pana poslance Výborného se poměrně velmi málo dotýká stávajícího textu ustanovení § 3 a domnívám se, že tímto návrhem nebude vůbec dotčena základní koncepce ustanovení § 3, že s ním lze souhlasit, že znamená do značné míry v tom příkladném výčtu v odkazu 2 zpřesnění, pokud by takové zpřesnění bylo třeba, ale zdá se, že třeba je, pak nezbývá, než vyslovit souhlas.

Pokud jsem správě zapisoval připomínky či návrhy změn, jsou všechny, a já bych tím skončil své vyjádření. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi Kalvodovi a chci se zeptat společného zpravodaje, zda je připraven vystoupit. Prosím, předávám mu tedy slovo. Pan poslanec Benda.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, v rozpravě k návrhu zákona o Kanceláři prezidenta republiky vystoupilo celkem 6 poslanců, z nichž jeden, a to pan poslanec Severa, podle mých záznamů nepodal žádný pozměňovací návrh.

Jako první vystoupil pan místopředseda Tollner, který podal určitý návrh, který ovšem později modifikoval. Ptám se tedy, zda je nějaká zásadní výhrada proti tomu, abychom o tomto návrhu, který byl podán na počátku rozpravy, ale pak byl modifikován, dali hlasovat teď.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Myslím že je v pořádku, aby mu bylo ponecháno první pořadí.

Poslanec Marek Benda: Pokud tedy tato námitka není, ocituji návrh, který přednesl pan místopředseda Tollner. Zní:

Za § 2 vložit nový § 3, který by zněl takto:

"Sídlem prezidenta republiky je areál Pražského hradu ", kde by byl odkaz 1: "Vládní nařízení č. 55/1954 Sb., o chráněné oblasti Pražského hradu s výjimkou nemovitostí, které byly ke dni 25. 2. 1948 ve vlastnictví Náboženské matice, Metropolitní kapituly u sv. Víta, Pražské proboštské benefice a Kolegiální kapituly kostela Všech svatých a dále zámek Lány."

Tak zní návrh, který podal pan místopředseda Tollner. Ostatní paragrafy by samozřejmě při přijetí tohoto návrhu bylo nutné přečíslovat. Vyjádření navrhovatele, pana místopředsedy vlády, jste slyšeli, který návrh nedoporučuje. Návrh nebyl na žádném z výborů projednáván. Pokud byla na ústavně právním výboru, kdy byla tato problematika řešena jako jediná, projednávána otázka restitucí, byl odmítnut princip dílčích restitucí a ne princip toho, že by tyto objekty neměly patřit k Pražskému hradu. Tolik snad komentář, který mi dovoluje mé postavení společného zpravodaje a prosím pana místopředsedu, aby dal hlasovat.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Ještě prosím faktická poznámka - poslanec Exner.

Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, dámy a pánové, dovoluji si upozornit, že doplňovací návrh pana poslance Tollnera měl dva body a že je potřeba připomenout i první bod a hlasovat zřejmě o celém návrhu dohromady.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkujeme za upozornění.

Poslanec Marek Benda: Já se sněmovně strašně omlouvám za chybu, kterou jsem udělal. Je to pravda, děkuji panu kolegovi Exnerovi. Návrh zněl tak, že by měl být ještě změněn název zákona, a to tak, že by se zákon nazýval "Zákon o sídle prezidenta republiky a o Kanceláři prezidenta republiky". Je to samozřejmě společný návrh a ještě jednou se omlouvám za své opomenutí.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.

Kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu, ať zvedne ruku. 24. Děkuji.

Kdo je proti? 50.

Tento návrh nebyl přijat. Prosím další návrh.

Poslanec Marek Benda: Druhý návrh podal pan poslanec Payne, týká se § 1 odst. 1, kde pan poslanec Payne navrhuje vypustit druhou větu ve znění: "Kancelář je právnickou osobou." Odst. 1 by pak zněl pouze: "Zřizuje se Kancelář prezidenta republiky (dále jen Kancelář)." K návrhu se vyjádřil pan místopředseda vlády, který ho nedoporučil. Výbory tento návrh ani žádný obdobný návrh neprojednávaly, čili stanovisko mé jako společného zpravodaje je takové - nechť rozhodnete hlasováním.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu, ať zvedne ruku. 1.

Kdo je proti? 3. Děkuji.

Tento návrh nebyl přijat. Prosím další návrh.

Poslanec Marek Benda: Další, kdo vystoupil v rozpravě, byl pan poslanec Severa, který nepřednesl žádný návrh. Čili jeho vystoupení můžeme přejít. Další v rozpravě vystoupil pan poslanec Matulka, který přednášel pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu, i když je to trochu sporné z hlediska jednacího řádu, nepřednášel celý návrh ještě s tímto doplněním, čili je možné také jeho návrh přejít, jestli se mnou pan kolega Matulka souhlasí. (Souhlas,)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Není-li námitek, přistoupíme k dalšímu návrhu.

Poslanec Marek Benda: S dalším návrhem vystoupila paní poslankyně Tomanová, která navrhuje, aby v § 5 tohoto zákona na str. 3, jak ho máte před sebou, byla za slova - "armády ČR" - doplněna slova s názvem "Vojenská kancelář prezidenta republiky." Navrhovatel, místopředseda vlády, se k tomuto návrhu vyjádřil pozitivně. Z výborů se podobným návrhem zabýval branně bezpečnostní, který ho nepřijal, mluvilo se o tom i na schůzi zpravodajů, kde panoval názor, že by podobný návrh bylo možné akceptovat. Mohu sněmovně snad doporučit a neporuším tím příliš své povinnosti zpravodaje - aby tento návrh přijala.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Prosím, kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku. 127.

Kdo je proti? 1.

Tento návrh byl přijat. Prosím další návrh.

Poslanec Marek Benda: Poslední v rozpravě vystoupil pan doktor Výborný, předseda ústavně právního výboru, který podal návrh, aby § 3 odst. 1 byl v závěrečné větě upraven takto: místo "tím nejsou dotčeny" by znění poslední věty bylo: "Ustanovením tohoto odstavce nejsou dotčeny zvláštní zákonné úpravy vlastnických vztahů." To je jedna změna. Nebo ty změny jsou současné, pane doktore? Společné změny. Čili toto je jedna změna. Druhou změnu navrhuje pan dr. Výborný do odkazu 1, který by v tom případě byl doplněn o slova - jak máme ten odkaz před sebou - na str. 2 - "ve znění pozdějších předpisů ", a doplňovalo by se "a zákona č. 92/91 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby ve znění pozdějších předpisů." Navrhovatel, pan místopředseda Kalvoda, s tímto návrhem vyslovil souhlas za vládu. Já mohu říci, jak už jsem citoval, na ústavně právním výboru byla problematika projednávána, nebyla doporučena restituční část v tomto zákoně, ale nebylo v žádném případě v rozpravě zpochybněno to, že by církevní objekty do budoucna Kanceláři patřit neměly, jenom bylo řečeno, že to nemá být řešeno v tomto zákoně. Z tohoto hlediska mohu snad doporučit přijetí tohoto návrhu.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku. 91.

Kdo je proti? 44.

Tento návrh byl přijat. To byl poslední návrh?

Poslanec Marek Benda: To byl poslední pozměňovací návrh a můžete dát hlasovat o celém zákoně, pane místopředsedo.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona o Kanceláři prezidenta republiky podle sněmovního tisku 145 ve znění společné zprávy výborů podle sněmovního tisku 163, včetně schválených pozměňovacích návrhů, ať zvedne ruku. 100. Děkuji.

Kdo je proti? 3. Děkuji.

Konstatuji, že tento návrh zákona byl schválen. Tím jsme projednali další bod našeho programu. Děkuji panu místopředsedovi vlády Kalvodovi a společnému zpravodaji panu poslanci Bendovi.

Dámy a pánové, přistupujeme k dalšímu bodu našeho pořadu, což je bod

XII.

Zpráva o stavu vysílání a o činnosti Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání

Podle zákona České národní rady 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání předložila Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání Poslanecké sněmovně zprávu o stavu vysílání a o své činnosti. Zprávu jste obdrželi jako sněmovní tisk 147. Předloženou zprávou se zabýval výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, a proto nyní prosím pověřeného zpravodaje pana poslance Koronthályho, aby nás seznámil se stanoviskem tohoto výboru a případně přednesl návrh na usnesení,

Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, již bylo řečeno, proč a z jakých důvodů Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání tuto zprávu byla povinna předložit. Podle zákona ji byla povinna předložit v únoru, což také splnila. Zpráva byla projednána jak komisí pro sdělovací prostředky, tak posléze výborem pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, kde byly ke zprávě vznášeny dotazy, na tyto dotazy byly sděleny odpovědi, výbor tyto odpovědi projednal a posléze ve svém usnesení po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně, aby tuto zprávu schválila. Současně doporučil výbor vládě České republiky, aby vypracovala návrh novely zákona č. 468 o provozování rozhlasového a televizního vysílání, především pokud jde o koncepci licenční politiky v oblasti vysílání a hospodaření s kmitočtovým spektrem.

Jakožto zpravodaj výboru navrhuji ve smyslu usnesení výboru, aby Poslanecká sněmovna přijala ke zprávě toto usnesení:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schvaluje zprávu o stavu vysílání a o činnosti Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, sněmovní tisk 147."

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Koronthálymu. Otevírám rozpravu k tomuto bodu programu. Do rozpravy se písemně přihlásil pan kolega Koháček, kterého prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání nám předkládá zprávu, což je její zákonná povinnost, o své činnosti za uplynulý rok. K tomu bych chtěl učinit pár následujících poznámek.

Jak všichni víme, zákon, který Radu zřídil, jí dává dva základní úkoly. První úkol je přidělovat licence pro rozhlasové a televizní vysílání a druhým úkolem je kontrolovat dodržování zákonů o rozhlasovém a televizním vysílání na území České republiky.

Začnu druhým bodem, který Rada z technických a provozních důvodů nemohla provádět, tj. monitoring jednotlivých držitelů licencí i vysílatelů ze zákona a dělala to jenom ojediněle - vím o jediném případě, kdy upozornila na porušení zákona Českou televizi.

Chtěl bych se ale věnovat té části zprávy, která hovoří o udělování licencí. Trochu mě zarazilo, že tato zpráva, kterou nám Rada předložila, je do značné míry teoretickou úvahou, nikoliv zprávou v pravém slova smyslu. A pokud jde o udělování licencí, nedočetl jsem se zde o konkrétních důvodech, které vedly ve všech případech k tomu, aby udělila licence tomu kterému žadateli. Je zde přesně vyjmenováno, kdy komu byla udělena která licence, kdy proběhlo veřejné slyšení, ale to základní, čím se vlastně Rada při svém rozhodování řídila, to zde chybí. Je tady třeba případ, kdy o určitou rozhlasovou licenci na regionální vysílání podali žádost tři žadatelé a Rada přidělila licenci celkem logicky jednomu, protože to byla jediná možnost. I po diskusích s členy Rady i na základě jejich informací, které nám písemně, jako komisi, poskytli, jsem se nedočetl, o co byla stanice žadatele, který nedostal licenci, horší než ta, která ji dostala. Vede mne to k závěru, že vlastně rozhodování členů Rady je do značné míry subjektivní, protože se neřídí žádnými konkrétními pravidly.

V podstatě nám Rada předložila podmínky, kterými je povinen se řídit držitel licence ve třech klíčových případech, které se týkají jednak udělení licence na ČT 2, pokud jde o televizní vysílání, a pokud jde o vysílání na dvou rozhlasových celoplošných okruzích. Tato hodnocení se ovšem, bohužel, opět týkají jenom držitele licence, tzn. toho, komu byla licence přidělena. Nepodařilo se zjistit, a ani tato zpráva to neobsahuje, jaká a oč horší měli kritéria ostatní žadatelé a důvody, které k tomuto rozhodnutí Radu vedly. Tyto důvody nejsou uvedeny ani u jedné ze stanic a vzhledem k tomu, že toto byla - kromě zařizování provozu - hlavní činnost Rady, domnívám se, že tato zpráva z tohoto hlediska je naprosto nedokonalá.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Koháčkovi a prosím, aby se ujala slova paní poslankyně Nováková, která vystoupí se stanoviskem klubu.

Poslankyně Eva Nováková: Vážený pane předsedající, pane předsedo, paní a pánové, dovolte, abych vyslovila stanovisko poslanců klubu KDU-ČSL ke zprávě o stavu vysílání a o činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání:

1. Bereme na vědomí, že až do nedávné doby pracovala Rada za velmi ztížených podmínek. Neměla finanční zabezpečení ani prostory, a tím byla činnost značně ztížena.

2. Ze zprávy vyplývá, že podstatnou část své činnosti Rada věnovala udílení licencí. Nemáme výhrady k tomu,

komu byly licence uděleny. Rozhodnutí je plně v kompetenci členů Rady. Máme však některé výhrady ke způsobu udělování licencí. Tato skutečnost plyne i ze zprávy, neboť v ní, dle našeho názoru, chybí jasná pravidla pro udělování licencí, a chybí i koncepce licenční politiky.

3. Ze zprávy neplyne, že by se Rada soustavně zabývala dohlížením na dodržování právních předpisů, které upravují rozhlasové a televizní vysílání. Jediným dokladem ve zprávě směrem k veřejnoprávní televizi je dopis generálnímu řediteli České televize z ledna t. r. v příloze zprávy. O této činnosti se dovídáme více až z dodatečně dodaného materiálu, jak si ho vyžádali členové komise pro sdělovací prostředky. Viz kapitola Varianty sledování souladu vysílání se zákony a podmínkami licencí odborem monitoringu. Z textu je zřejmé, že odbor teprve svoji činnost koncipuje a začíná. Při počtu pracovníků a vybavení je sice tato situace možná, nicméně nelze se prakticky po roce od zvolení Rady s tímto stavem spokojit.

4. Rovněž se jeví, že koncepci a zásadám státní politiky v oblasti rozhlasového a televizního vysílání věnovala Rada méně pozornosti než by si stav vysílání zasloužil. Tak se nám jeví situace z kapitoly 5. 1. 2. Vlastní koncepci jsou zde věnovány vlastně jen poslední tři řádky.

Vzhledem k tomu, že rozhlasovému a televiznímu vysílání přikládáme mimořádný význam, nejen pro všestrannou, objektivní a ověřenou informovanost občanů, ale i pro možnost vzdělávání, šíření kultury a nakonec i zábavy, a to jak vysílání soukromých držitelů licencí, tak veřejnoprávních institucí, je pro nás velmi důležitá veškerá činnost Rady tak, jak jí minimálně ukládá zákon. Není pro nás podstatné množství ani rychlost udělování licencí, ale komplexnost práce Rady.

Z výše uvedených důvodů navrhuje klub poslanců KDU - ČSL, abychom zprávu pouze vzali na vědomí.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Novákové a předávám slovo panu poslanci Vrzalovi.

Poslanec Ivan Vrzal: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, řada věcí, které jsem zde chtěl přednést, byla řečena již mými předřečníky, a proto bych si dovolil pouze jednu konkrétní otázku. Neviděl jsem zde nikoho z České televize, kdo by mně mohl odpovědět, nebo někoho z rozhlasového vysílání, čili prosil bych, aby mně bylo odpovězeno písemně na tuto otázku. Týká se to přidělování licencí - a jedná se konkrétně o Karlovy Vary - obrátila se na mne řada voličů s připomínkou, že již od 1. 1. 1993 nelze v Karlových Varech chytit Radiožurnál.

Bylo řečeno, že frekvence byla zrušena a že bude přidělena v novém řízení. Interpeloval jsem prostřednictvím pana předsedy Radu České televize právě v bodě přidělení této frekvence. Chtěl bych se zeptat proč, když v některých případech jsme byli svědky, že Rada pro televizní a rozhlasové vysílání je schopna postupovat až neuvěřitelně rychle, proč v Karlových Varech trvá přidělení licence již tři měsíce. Byl bych rád, kdyby mi na tuto otázku bylo odpovězeno, a zároveň bych chtěl říci, že pokud se ve zprávě hovoří o jakési koncepci, že bych byl velice rád, kdyby se koncepčně postupovalo při přidělování všech licencí, a nejen licencí vybraných.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vrzalovi. Táži se, kdo se dál hlásí do rozpravy? Pan poslanec Trojan Václav.

Poslanec Václav Trojan: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, v souvislostech této debaty bych chtěl připomenout dva konkrétní příklady, které se týkají záležitostí zdánlivě možná jakoby okrajových a detailních, nicméně se domnívám, že ilustrují jednu velice důležitou a závažnou věc. V neděli večer vystoupil v televizi jistý pan Zajíc. Rozhovořil se o videoklipu, ve kterém zpívá Lucie Bílá svůj známý hit Láska je láska. Většina z vás asi tento klip viděla, a shodneme se na tom, že o jeho umělecké úrovni není třeba si dělat iluze. Jedná se spíše o něco, pro co nenacházím výstižnější označení než ztřeštěná sranda. Koření, kterého nemusí být příliš, které ale v maloměšťácké protoplazmě našich televizních programů zcela chybí. A když se ho špetka objeví, několik prudérních sucharů napíše dopis, místo aby vypnuli televizi. Potom vystoupí ve vysílání pan Zajíc a vážně praví, že taková věc se přes den vysílat nesmí, neboť pohoršuje veřejnost.

Bude se vám možná zdát, že tato epizoda je málo esenciální, přesto se domnívám, že má svou obecnou vypovídací hodnotu. Svědčí totiž o přístupu Rady, jejímž je zmíněný pan Zajíc členem, k hodnocení televizního vysílání. K dokonalému dojmu chyběla jenom zmínka o výchově mas. Toho se ostatně dočkáme, až levicoví sociologové z CET 21 začnou vědecky formovat mravní společenské vědomí.

Druhou poznámkou chci poukázat na věc ještě varovnější. Ve zprávě o činnosti Rady na str. 27 je jmenovitě napaden doc. Radim Uzel, gynekolog a sexuolog, který již mnoho let u nás prosazuje kompetentní a otevřenou výchovu mládeže v otázkách sexuality.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane kolego, chci upozornit jenom na to, že jsou zde dvě rady a částečně vaše vystoupení směřuje spíše k Radě České televize. Říkám částečně, protože kompetence nebo činnost se překrývají. Chci na to jen upozornit.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP