Čtvrtek 25. března 1993

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, při řešení jistého dilematu, jak reagovat na právě skončenou rozpravu, jsem toho názoru, že je žádoucí reagovat na některé zásadní systémové výhrady, nebo některé návrhy změn, které se týkají tohoto zákona.

Nebudu tedy zřejmě reagovat, a asi to není ani patřičné a nepatří to k projednávanému bodu či do jeho rozsahu, na v podstatě velmi svou obecností odlehlá diskusní vystoupení, hodnotící jak ekonomickou situaci ČR, tak ekonomickou politiku české vlády této i minulých.

Pokud se těchto otázek dotknu, tak to bude pouze v souvislosti s postojem k některým návrhům změn.

Pokud jde o první pozměňovací návrh, návrh pana poslance Bendy, chci osobně říci, že jsou problémy, které znají nebo mohou míti různá řešení, mohou jich mít mnoho a řešení pana poslance Bendy, pokud jde o § 67, odst. 9, i pokud jde o § 67c) v podstatě mohu akceptovat.

Pokud jde o návrhy pana poslance Vorlíčka, navrhl, pokud jsem správně zachytil jeho pozměňovací návrh, v návrhu ustanovení § 1a) vypustit slova "zřízené zákonem".

Omezím se na stručné konstatování, že s tím jako předkladatel nesouhlasím, protože by se neúměrně rozšířilo množství podnikatelských subjektů, které by požívaly možnost režimu 1a) a není to v intencích tohoto zákona, kde se k omezení režimu konkursu a vyrovnání přistupuje jen velmi opatrně.

I když na to názory mohou být různé, a také zazněly.

Pan poslanec Vorlíček ještě navrhl vypuštění navrhovaných paragrafů 5a) až e), to je v podstatě vypuštění režimu ochranné lhůty.

Chtěl bych říci, že ochranná lhůta se pokouší řešit situaci, kdy je nezbytné samozřejmě chránit zájmy věřitelů, kdy se tedy dlužníku, případnému úpadci, ukládají jistá omezení, ale kdy se vytváří ještě před vyhlášením konkursu jistý, ale již procesní prostor s ingerencí soudu, aby mohl jak bylo již řečeno - dlužník konsolidovat své nejen finanční, ale vůbec majetkové poměry. Domníváme se, že s ohledem na to, že ochranná lhůta je situována právě do doby před vyhlášením konkursu a že ingerence soudu je v podstatě omezena jen formální náležitostí, kterou zkoumá při návrhu na ochrannou lhůtu, že nedojde fakticky v praxi k prodloužení - jak tady bylo řečeno - agónie neprosperujících, neperspektivních podnikatelských subjektů.

Pan poslanec Vorlíček dále navrhl vypuštění, resp. modifikaci § 27 tak, jak se navrhuje v odst. 2, kde jde o možnosti prodeje mimo dražbu.

Nesouhlasím ani s tímto návrhem a chtěl bych zdůvodnit proč.

Toto ustanovení je vázáno jednak na souhlas soudu, ale zejména i na souhlas věřitelského výboru. Protože zájem věřitelského výboru je docílit přinejmenším skutečné, adekvátní a co možná nejvyšší ceny při prodeji mimo dražbu, zdá se, že ingerencí tohoto subjektu, tohoto kontrahenta původních závazků je zajištěno, že nedojde k nějakým jiným, fingovaným právním úkonům, které by mohly jednu či druhou stranu poškodit. A navíc se tímto způsobem kodifikuje jakýsi dispozitivní rys, který by této fázi a v těchto vztazích režimu konkursu a vyrovnání, tedy v těchto vztazích měl být co možná nejširší.

Možná, že jsem nerozuměl přesně smyslu a motivaci návrhu pana poslance, ale pokud směřoval a spočíval v tom, že by mohlo dojít k nějakým malversacím a poškození zájmů stran, pak se domnívám, že tato obava je vyvrácena ingerencí nejen soudu, ale spíše podle mého osobního názoru ingerencí věřitelského výboru.

§ 67 odst. 9 byl vládou jako navrhovatelem schválen a já konstatuji, že omezení tohoto režimu, který znamená větší benevolenci vůči některým typům podniků, a to v maximální míře v intencích pana poslance Bendy, je vše, co mohu jako navrhovatel připustit. Tedy nesouhlasím s tímto návrhem.

Pokud jde o poslední návrh pana poslanec Vorlíčka, alespoň pokud jsem to správně zachytil - a to na bližší vymezení pojmu uvedeného v § 67 odst. 1, tj. "osoby blízké", pak bych chtěl podotknout, že je to ustálený legislativní termín, který je kodifikován i v občanském zákoníku v § 116, pokud se nemýlím, kde jak soudní praxí, tak i jinými způsoby právního života je nesporně kodifikováno - včetně rozhodnutí soudů - co znamená terminus technicus "osoby blízké". A pokud se ještě jednou nemýlím, pak si myslím, že ve společné zprávě se odkazuje na toto ustanovení občanského zákoníku, čili veškerá pochybnost by měla být vyloučena.

Další návrhy jsem nepostřehl ve vystoupení pana poslance Loukoty, krom negativního postoje klubu republikánů k tomuto návrhu zákona.

Pokud jde o paní poslankyni Mazalovou, také jsem nepostřehl konkrétní návrhy změn s tím, že vyslovila obavu z různých účelových převodů jmění na různé právnické osoby v úmyslu přivodit bankrot a vyhnout se majetkovým dopadům. Chtěl bych jen mimo tuto zákonnou předlohu podotknout, že krom velmi malé výseče možných jednání, která by vedla k těmto cílům, je takovéto jednání postižitelné podle trestního zákona, který může tomuto jednání bránit tak, jako jakýkoli trestný zákon může; nic více, nic méně.

Pan poslanec Křížek reflektoval své jednání s experty z Iowy a konstatoval, že tamní zákon o bankrotu sleduje dva principy, jak umožnit nový start dlužníku, tak i ochránit věřitele. Ano, to je střet a dilema každého zákona o bankrotu a toto dilema je přítomno i v tomto návrhu zákona, který se novelizuje, i v novele samotné. Je samozřejmě moudrost sama umět tyto dva principy, které jsou protichůdné, sladit tak, aby jak dlužník, tak věřitel byl spokojen: osobně si myslím, že je to cíl nedosažitelný.

Kromě toho pan poslanec Křížek navrhl v § 67c) jiný režim, než zde uvedený, a v podstatě spočívající ve smyslu návrhu pana poslance Bendy, ale s rozšířením další ochranné lhůty pro prvovýrobce, pokud tomu správně rozumím.

Domnívám se, že ochrana těch, na které § 67 pamatuje, tj. provozovatelů zemědělské prvovýroby, v intencích návrhu změny, s nímž jsem již vyslovil souhlas, je opravdu dostatečná a nemyslím si, že tato rozšířená ochrana je žádoucí. Konstatuji tedy, že s ní vyslovit souhlas nemohu.

Pokud jde o pana poslance Kozáka, podal několik pozměňovacích návrhů a promiňte mi jisté váhání, než se mi podaří je identifikovat.

V § 5a) odst. 2 navrhl vypustit druhou větu, tj. větu "Podává-li návrh na prohlášení konkursu dlužník, může sám s tímto návrhem spojit návrh na povolení ochranné lhůty ..." atd.

Odůvodnění: pokud si dobře vzpomínám, spočívalo v tom, že je nelogické, aby, pokud je sám navrhovatelem dlužník, aby ještě navrhoval ochrannou lhůtu. Myslím si, že to není pravda a že v tom jistá logika je. Dlužník má nepochybně zcela určité motivy a důvody, proč navrhuje sám bankrot. Může koneckonců dosáhnout lepšího a rychlejšího vypořádání svých majetkových poměrů, majetkových, tj. včetně poměrů svých pasiv, které je pro něj žádoucí, a dostává se zároveň do jistého režimu, který je dán právě tímto návrhem novely. Tento režim podle mého názoru mu umožňuje větší možnost, jak - řeknu to ještě jednou - konsolidovat jeho majetkové poměry, než zcela předprocesní režim. Může nastat situace, a je to docela dobře možné v mnoha případech a ne jenom v některých konkrétních causách, kdy dlužník bude mít zájem na tom, aby se ocitl v ochranné lhůtě a požíval jejího režimu. Byl sice omezen v dispozici s majetkem, ale požíval jisté možnosti komunikace s věřiteli a i minimální ingerence soudu, včetně ingerence, ať konsolidační banky, Fondu národního majetku či jiných subjektů.

Domnívám se tedy, že to není tak absurdní, že to je docela dobře možné a odůvodněné.

V § 5c) pan poslanec Kozák navrhl podmínit souhlas soudu s prodloužením ochranné lhůty o další tři měsíce tím, že celková zadluženost nepřesahuje 100 % hodnoty majetku dlužníka. Pokud jsem si správně poznamenal, že to je z hodnoty majetku, pak tedy předpokládám, že pan poslanec míní opravdu majetek, tedy souhrn aktiv a pasiv. Což je přinejmenším v této fázi těžko prokazatelné, ale hlavně je to omezení soudu, který má opravdu v minimálním počtu případů možnost nějak ingerovat do této fáze ochranné lhůty. Domnívám se, že soud by neměl být omezen možností povolit prodloužení ochranné lhůty, když dostatečnou korekci zde hraje opět věřitelský výbor zdůrazňuji opět ten dispozitivní prvek plní věřitelský výbor a mohou nastat situace, kdy v okamžiku rozhodování soudu bude ona zadluženost či předlužení stoprocentní, ale nebude to ještě důvod, aby se zamítla ochranná lhůta, protože perspektivně tak, jak soud skutkové okolnosti zjistí, perspektiva zmíněného dlužníka není tak malá. Považuji tedy tento návrh rovněž za málo přijatelný.

V § 67 odst. 8 - další návrh změny pana poslance Kozáka druhou větu vypustit, to jest: "Konkursu či vyrovnání se nemohou účastnit věřitelé, jejichž pohledávky se zcela vztahují k této části majetku." Zde nebudu rovněž argumentovat, protože jsem tak již v podstatě v jiné souvislosti učinil a myslím si, že tito věřitelé by měli zůstat vyloučeni z vyrovnání.

§ 67 odst. 9 - vyjádřil jsem se již, ale zde pan poslanec Kozák navrhuje zvýšit ono kvorum 50% akcií na 67. Je to jedna ze situací, kde řešení mohou být různá. Může to být 33% akcií, 50%, 67%, 90%, zde se vláda přiklonila k 50% hranici a má ji za akceptovatelnou.

§ 67 odst. b) vypustit úpravu, celý paragraf. Byl to jeden ze základních principů, kterými se vláda pokoušela reflektovat stávající situaci, kdy není tajemstvím, že struktura manažerů různých podniků svým způsobem dobře participuje na jejich majetkových problémech, myslím těch podniků. Mám tedy za to, že toto omezení je vzhledem k současné situaci - a nechci se zde bavit o systémovosti či nesystémovosti tohoto opatření - za velmi žádoucí a nesouhlasím s jeho vypuštěním.

Pokud jde o § 67 odst. c), což je další návrh pan poslance Kozáka, již jsem se vyjádřil v souvislosti s návrhem pana poslance Bendy i s dalším návrhem jiného kolegy.

Potom - pokud si dobře pamatuji - pan poslanec Wagner navrhl vypuštění § 27 a). Vyslovuji z důvodu evidentního rozporu s koncepcí tohoto návrhu první návrh pana poslance Wagnera s tím, že navrhuje vyjmout z obecného režimu podnik, který zaměstnává více než 500 zaměstnanců. Pokud jde o ustanovení § 27a), zde pan poslanec Wagner chce dovésti dále a striktněji princip uvedený v § 27a), to jest, že lze věci, práva a jiné majetkové hodnoty sloužící provozování podniku prodat jednou smlouvou. Domnívám se, že ustanovení navrhované vládou je dostatečné.

Jsem téměř u konce pozměňovacích návrhů s tím, že pan poslanec Hájek nevznesl pozměňovací návrh, pouze komentoval předložený návrh.

Pan poslanec Procházka navrhl změnu § 67 b). Pro stručnost svého vystoupení pouze konstatuji, že jsem se k témuž ustanovení již vyjádřil, a proto stručně nesouhlasím ani s doplněním tohoto ustanovení o třetí odstavec v tomto smyslu, který přednesl.

Pan poslanec Vrzal navrhl totéž, co bylo již navrženo panem poslancem Vorlíčkem ohledně § 67 odst. 9. Opakuji pouze nesouhlas s vypuštěním tohoto ustanovení.

Pokud jde o poslední návrh, pan poslanec Payne navrhl u § 1a) - pokud tomu správně rozumím - vypustit vedlejší větu "Jestliže stát převzal její dluhy nebo se za ně zaručil" a motivoval to tím, že by se vytvořil tlak na přijetí zákona o hospodaření obcí a nebo takové pasáže novelou zákona o obcích. Nemyslím si, že bychom si měli - myslím tím poslance zákonodárného sboru - tímto způsobem vytvářet motivaci, ale že bychom spíše měli přistoupit k takové novele zákona o obcích, o které mluvil pan poslanec Payne, kterou opravdu považuji jako on za velice významnou. Tam vidím řešení a ne v tomto ustanovení.

Pokud jde o vysvětlení slov "pod cenou" či "pod cenu", podle mého soudu upřímně řečeno nevím důvod této změny, ale obojí mi dává stejný smysl. Jak pod cenou, tak i pod cenu lze prodat nějakou věc. Souhlasím s tím, že je to těžko vysvětlitelná změna.

Dámy a pánové, dovolte, abych své vystoupení ukončil tím, že si velmi dobře uvědomuji, že rozprava k tomuto bodu se stala rozpravou k ekonomické politice vlády, k ekonomické situaci této země, rozpravou, která podle mého názoru vybočuje z projednávání tohoto bodu tak, jak já si jej vysvětluji. Nechci tedy reagovat ani na některá podle mého soudu ne zcela podložená tvrzení pana poslance Vorlíčka, ani na některé o stupeň konkrétnější výhrady pana poslance Wagnera s tím, že konstatuji, že na jejich vyslovení mají nepochybně právo, ale nemyslím si, že je nutno se jimi zabývat v té době, kdy schvalujeme podle mého soudu významnou novelu jednoho zákona.

Nemyslím si pouze to, že pan poslanec Vorlíček má pravdu, když říká, že je třeba odstranit příčiny, které vedly naše podniky k masovým bankrotům. Řekl to několikrát a já si nejsem vědom toho, že by takový stav skutečně existoval, že by bankroty probíhaly v masovém měřítku. Z ničeho, co vláda napsala v této předloze nebo prohlásila, podle mého názoru nevyplývá, že by považovala bankroty za nějaký samospasitelný mechanismus, který zabrání například riziku vedoucímu k řetězové zadluženosti. Nepochybně to není samospasitelný mechanismus, ale je to princip, který je potřebný. Nic víc, nic méně. Dále se nebudu vyjadřovat k rozsáhlému exposé zejména pana poslance Vorlíčka, prostě z toho důvodu, že se domnívám, že by zasloužilo pro svou šíři podrobnějšího studia a větší erudice v ekonomice, než mám já. Nikdy jsem se nepřistihl při výroku, kterým jsem odrážel kritiku vládní ekonomické politiky způsobem un fair. Nicméně troufám si říci, že Komunistická strana Čech a Moravy má podle mého soudu sporné morální právo na dotazy toho typu, kdo může za strukturu české ekonomiky. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu místopředsedovi vlády a dávám slovo společnému zpravodaji výboru panu poslanci Budinskému, aby se ujal svého úkolu.

Poslanec Vladimír Budinský: Vážené poslankyně, vážení poslanci, v tomto případě role zpravodaje nebyla příliš lehká, nicméně z vystoupení předkladatele jasně vyplývá, že předkladatel se vyslovil souhlasně nebo podpůrně pouze pro návrhy přednesené prvním vystupujícím panem poslancem Bendou, k ostatním se vyslovil nesouhlasně. Čili já bych se nadále zdržel svých komentářů a suše bych pouze plnil roli zpravodaje, pokud s tím budete souhlasit. Budeme postupovat tak, že bychom šli podle toho, jak byly jednotlivé návrhy vznášeny.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Ano, budeme tedy hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích.

Poslanec Vladimír Budinský: První pozměňovací návrh přednesl pan poslanec Benda, byl k § 67, odst. 9, kde pan poslanec Benda přednesl celé nové znění, které bych chtěl přečíst:

"Konkurs nelze prohlásit u dlužníka, u něhož bylo podle privatizačního projektu alespoň 50% akcií zařazeno do nabídky kupónové privatizace. Výjimku může povolit na návrh ministerstva vláda. Své rozhodnutí sdělí příslušnému soudu. Doba, v níž nelze konkurs prohlásit, běží od doby zveřejnění dlužníka v seznamu akciových společností, které budou v dané privatizační vlně privatizovány s použitím investičních kupónů (odkaz 6a) do uplynutí dvou měsíců od předání akcií dlužníka držitelům investičních kupónů a investičních privatizačních fondů. Po tuto dobu se nepřerušuje běh lhůt k podání návrhů na povolení ochranné lhůty, jakož i běh ochranné lhůty. Účinky podle § 5d) trvají i po dobu přerušení lhůt."

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Táži se tedy, kdo souhlasí s tímto pozměňovacím návrhem... Faktická poznámka - pan poslanec Vrzal.

Poslanec Ivan Vrzal: Pane předsedající, já bych se chtěl zeptat zpravodaje, zda-li hlasováním o tomto návrhu se vylučuje nebo nevylučuje hlasování o mém návrhu, příp. dalších návrzích týkajících se § 67.

Poslanec Vladimír Budinský: Chtěl bych doplnit, že k témuž paragrafu podal pozměňující návrh pan poslanec Kozák a pan poslanec Vrzal. Přijetím tohoto pozměňovacího návrhu se samozřejmě vyloučí hlasování o jejich pozměňujících návrzích.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Ano, budeme tedy hlasovat.

Kdo souhlasí s pozměňujícím návrhem, jak byl přečten, pana poslance Bendy, ať zvedne ruku. 86.

Kdo je proti tomuto návrhu? 8.

Kdo se zdržel hlasování? - Pro pořádek 59.

Návrh byl přijat.

Poslanec Vladimír Budinský: Chtěl bych se omluvit panu poslanci Vorlíčkovi, jehož návrh byl stejný jako návrh pana poslance Vrzala.

Další návrh přednesl pan poslanec Benda, týkal se § 67c). Ke stejnému bodu přednesl pozměňovací návrh pan poslanec Křížek a pan poslanec Kozák. Současně budu informovat o těch pozměňujících návrzích, které by pak hlasováním o návrhu pana poslance Bendy byly vyloučeny.

Čili pan poslanec Benda navrhuje § 67c) v tomto znění: Odst. 1: "Konkurs nelze prohlásit u dlužníka, který je právnickou nebo fyzickou osobou, jehož převážným předmětem činnosti je zemědělská prvovýroba v období od 1. dubna do 30. září, přičemž běh lhůt k podání návrhu na povolené ochranné lhůty, jakož i běh ochranné lhůty podle § 5a) a § 5c) není přerušen. Účinky podle § 5d) trvají i po tuto dobu."

Odst. 2: "Zemědělskou prvovýrobou se rozumí hospodaření na zemědělských pozemcích, jehož výsledkem jsou rostlinné nebo živočišné produkty před jejich dalším zpracováním."

To je návrh pana poslance Bendy. Pan poslanec Křížek navrhuje prodloužení termínu do 31. 12., a to v každém roce. Právo dlužníka navrhnout její prodloužení tím není dotčeno. Čili tady je rozdíl v delší lhůtě a ještě možnosti prodloužení.

Návrh pana poslance Kozáka k témuž bodu byl do 30. 11. Tam šlo o jiný termín - k 30. 11.

Čili hlasováním o návrhu pana poslance Bendy vylučujeme hlasování o dalších dvou pozměňujících návrzích pana poslance Kozáka a pana poslance Křížka.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Ptám se tedy, kdo souhlasí s pozměňujícím návrhem pana poslance Bendy, ať zvedne ruku. 92.

Kdo je proti tomuto návrhu? Nikdo.

Návrh byl přijat.

Další návrh, prosím.

Poslanec Vladimír Budinský: Další je skupina návrhů pana poslance Vorlíčka. První se týká § 1a), kde pan poslanec Vorlíček navrhuje v třetí řádce vypustit slova "zřízené zákonem".

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku. 58.

Kdo je proti tomuto návrhu? 7.

Kdo se zdržel hlasování? 100.

Návrh nebyl přijat.

Prosím další návrh.

Poslanec Vladimír Budinský: Další pozměňovací návrh pana poslance Vorlíčka. Navrhuje vypustit celou pasáž v § 5a) až 5f), veškeré paragrafy týkající se ochranné lhůty. Přijetím tohoto by byly vyloučeny první dva pozměňující návrhy pana poslance Kozáka.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Budeme tedy hlasovat.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku. 45.

Kdo je proti tomuto návrhu? 22.

Návrh nebyl přijat.

Prosím další návrh.

Poslanec Vladimír Budinský: Další návrh pana poslance Vorlíčka se týká § 27, odst, 2, kdy pan poslanec navrhuje vypustit "prodej mimo dražbu", čímž zřejmě míní vypustit celý odstavec 2.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Kdo je tedy pro tento návrh, ať zvedne ruku. 47.

Kdo je proti tomuto návrhu? 30.

Návrh nebyl přijat.

Prosím další návrh.

Poslanec Vladimír Budinský: Další návrh pana poslance Vorlíčka se týkal § 67 odst. 1, kde požadoval přesně vymezit - tam nevzešel konkrétní pozměňovací návrh - čili tím by návrhy pana poslance Vorlíčka končily. Vzhledem k tomu, že návrh pana poslance Křížka byl vyloučen hlasováním o návrhu pana poslance Bendy, přecházíme k návrhům pana poslance Kozáka.

První jeho návrh se týkal § 5 odst. 2, druhé věty. Jestli mi dovolí, protože jsem to zapisoval z jeho ústního vystoupení, předpokládám, že myslel 5b) - ano, 5a) odst. 2, vypustit druhou větu - "Podává-li" atd.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 57.

Kdo je proti tomuto návrhu? 9.

Návrh nebyl přijat.

Prosím další návrh.

Poslanec Vladimír Budinský: Další návrh pana poslance Kozáka se týkal § 5c), kde navrhuje za tečku doplnit: "a celková zadluženost není vyšší než 100 % z hodnoty majetku dlužníka".

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 61.

Kdo je proti tomuto návrhu? 7.

Návrh nebyl přijat.

Prosím další návrh.

Poslanec Vladimír Budinský: Další návrh pana poslance Kozáka se týkal § 67 odst. 8, kde navrhuje druhou větu vypustit - konkursu a další text - druhou větu vypustit.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP