Předseda PSP Milan Uhde: Pane poslanče, děkuji
vám za pochopení.
Je tu ještě návrh pana místopředsedy
Vlacha, aby byl stažen bod původně označený
jako 16. Odůvodnění pan místopředseda
poskytl. Budeme o tomto návrhu hlasovat.
Kdo je pro návrh pana místopředsedy Vlacha
vyřadit bod původně označený
jako 16, ať zvedne ruku! 90.
Kdo je proti? 19.
Tento návrh byl přijat.
Byly vyčerpány všechny doplňující
návrhy. Podle prezenční listiny je přítomno
jistě více než 110 poslanců, kteří
byli podepsáni ve 13,00 hodin. Poslanecká sněmovna
je schopna se usnášet.
Ještě se táži, kdo souhlasí s posunutím
bodu "Zpráva o činnosti Generální
prokuratury" před bod "Interpelace, otázky
a podněty poslanců", ať zvedne ruku. 146.
Kdo je proti? Nikdo.
Tento návrh byl přijat.
Nyní budeme hlasovat o celém návrhu pořadu.
Kdo souhlasí s návrhem pořadu 10. schůze
Poslanecké sněmovny včetně schválených
doplňujících návrhů, ať
zvedne ruku! 110.
Kdo je proti? 2.
Návrh pořadu byl přijat většinou
hlasů.
Přistoupíme k prvnímu bodu. Tím je
K tomuto bodu vám byly rozdány sněmovní
tisky 391, 394, 396, 398, 409, 411, 413 a 415.
Táži se, zda má někdo k předloženým
návrhům nějaký dotaz nebo připomínku.
Nevidím žádnou přihlášku.
Proto se ptám, kdo souhlasí s návrhem na
upuštění od projednávání
zásad zákonů, uvedeným ve sněmovním
tisku 391 - týká se novely zákona č.
92/1991 Sb. - převod majetku státu - ať zvedne
ruku! 86.
Kdo je proti? 9.
Tento návrh byl přijat.
Dále se táži, kdo souhlasí s návrhem
uvedeným ve sněmovním tisku 394, který
se týká ochrany spotřebitele, ať zvedne
ruku. 110.
Kdo je proti? Nikdo.
Návrh byl přijat.
Dále se táži, kdo souhlasí s návrhem
uvedeným ve sněmovním tisku 396, který
se týká protiprávnosti komunistického
režimu, ať zvedne ruku! 99.
Kdo je proti? Nikdo.
Návrh byl přijat.
Další výzva zní: Kdo souhlasí
s návrhem na upuštění od projednávání
zásad zákonů, uvedených ve sněmovním
tisku 398, který se týká celního zákona,
ať zvedne ruku.
106.
Kdo je proti? Nikdo.
Návrh byl přijat.
Další výzva zní: Kdo souhlasí
s návrhem uvedeným ve sněmovním tisku
409, který se týká spotřební
daně, ať zvedne ruku! 105.
Kdo je proti? Nikdo.
Návrh byl přijat.
Další návrh: Kdo souhlasí s návrhem
uvedeným ve sněmovním tisku 411, který
se týká daně z přidané hodnoty,
ať zvedne ruku. 110.
Kdo je proti? Nikdo.
Návrh byl přijat.
Další návrh zní: Kdo souhlasí
s návrhem uvedeným ve sněmovním tisku
413, který se týká přídavků
na nezaopatřeně děti, ať zvedne ruku.
143.
Kdo je proti? Nikdo.
Návrh byl přijat.
Poslední návrh na upuštění od
projednávání zásad zákona je
uveden ve sněmovním tisku 415. Tento návrh
se týká distribuce a prodeje denního tisku.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zdvihne
ruku. 75.
Kdo je proti tomuto návrhu. 34.
Musím se ještě dotázat, kdo se zdržel
hlasování. 30.
Tento návrh byl rovněž přijat.
Projednali jsme bod první.
Přistoupíme k bodu druhému. Je to
K tomuto bodu vám byly rozdány sněmovní
tisky 392, 393, 395, 397, 399, 410, 412 a 414.
Protože podle § 75 jednacího řádu
České národní rady se o takovém
návrhu rozhoduje bez rozpravy, přejdeme ihned k
hlasování.
Kdo souhlasí s návrhem na zkrácení
zákonné lhůty uvedeným ve sněmovním
tisku 392, který se týká novely zákona
č. 92/1991 Sb. - převod majetku státu, ať
zvedne ruku. 75.
Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku. 9.
Návrh byl přijat. (Hlasy z pléna: dokončit
hlasování.)
Dále:
Kdo souhlasí s návrhem na zkrácení
zákonné lhůty uvedeným ve sněmovním
tisku 393, který se týká přístupu
ke Statutu Rady Evropy, ať zvedne ruku. 104.
Kdo je proti? Nikdo.
Tento návrh byl přijat.
Slyším hlasy o dokončení hlasování.
Většina 75 (o 11 hlasů) stačila ke schválení
příslušného návrhu. Proto jsem
nedal hlasování dokončit. Doufám,
že vysvětlení je dostačující.
Dále se táži, kdo souhlasí s návrhem
uvedeným ve sněmovním tisku 395, který
se týká ochrany spotřebitele, ať zvedne
ruku. (Faktická poznámka pana poslance Payna.)
Poslanec Jiří Payne: Pane předsedo,
je mi velice líto, že tady nestačí aritmetika.
Měli bychom na to v případě novely
jednacího řádu pamatovat, aby se hlasování
urychlilo, ale skutečně, pan poslanec Wagner má
pravdu. Hlasování musí být dokončeno.
Z tohoto počtu není zřejmé, že
návrh nebyl přijat, byť byste vy aritmeticky
spočítal, že to tak pravděpodobně
je. Nemůžete z toho usuzovat, že to tak skutečně
je. Poslanci by mohli najednou "vtrhnout" do sněmovny,
a výsledek hlasování by dopadl jinak.
Myslím si, že tady byla taková zvyklost, že
pokud počet hlasujících pro a proti přesáhne
100 hlasů, pak z toho lze aritmeticky dopočítat,
že už ani příchod nových poslanců
nemůže výsledek změnit. Myslím,
že tady pan poslanec má naprosto pravdu, že je
potřeba hlasování dokončovat až
do závěru, je-li ten součet takovýto.
Předseda PSP Milan Uhde: Já už jsem
jednou takový výklad od vás, pane kolego
Payne, vyslechl. Domnívám se, že i na toto
téma by mohlo být několikahodinové
sympozium. Udělám to tak, že se zeptám
pánů poslanců, kteří se dožadovali,
aby bylo hlasování dokončeno, zda po mém
vysvětlení na tom trvají. Pokud trvají,
dám samozřejmě hlasování dokončit.
Prosím. (Netrvají na tom. Děkuji. Budu to
sledovat tak, aby hlasování bylo právoplatné
a přesvědčivé.)
Znovu se táži, kdo souhlasí s návrhem
uvedeným ve sněmovním tisku 395, který
se týká ochrany spotřebitele, ať zvedne
ruku. 129.
Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku. Nikdo.
Návrh byl přijat.
Dalšího návrhu se týká tato výzva:
Kdo souhlasí s návrhem uvedeným ve sněmovním
tisku 397, který se týká protiprávnosti
komunistického režimu, ať zvedne ruku. 106.
Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku. 14.
Tento návrh byl přijat.
Kdo dále souhlasí s návrhem uvedeným
ve sněmovním tisku 399, který se týká
celního zákona, ať zvedne ruku. 105.
Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku. Nikdo.
Tento návrh získal nadpoloviční většinu
a byl přijat.
Kdo souhlasí s návrhem uvedeným ve sněmovním
tisku 410, který se týká spotřební
daně, ať zvedne ruku. 102.
Kdo je proti, ať zvedne ruku. 4.
Tento návrh byl přijat.
Kdo dále souhlasí s návrhem uvedeným
ve sněmovním tisku 412, který se týká
daně z přidané hodnoty, ať zvedne ruku.
102.
Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku. Nikdo.
Návrh byl přijat.
Paní poslankyně a páni poslanci, poslední
návrh a poslední výzva zní.
Kdo souhlasí s návrhem uvedeným ve sněmovním
tisku 414, který se týká přídavku
na nezaopatřené děti, ať zvedne ruku.
128.
Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku. Nikdo.
Návrh byl přijat a vyrovnali jsme se s druhým
bodem pořadu 10. schůze.
Třetím bodem je
Prosím, aby se slova ujal zástupce navrhovatelů
pan poslanec Leopold Zubek a návrh na zpětvzetí
odůvodnil.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Leopold Zubek: Vážený pane
předsedo, vážená vládo, vážení
kolegové, návrh novely zákona o vodách
č. 138/1973 sledoval to, že po vydání
novel ústavy nebyly řešeny vlastnické
vztahy k vodním tokům. V původní ústavě
bylo toto vlastnictví přiřčeno státu.
S požadavky, které šly řádově
do desetitisíců, na restituci zemědělských
pozemků se kombinovaly požadavky na restituci vodních
toků, které v pozemkových knihách
jsou vedeny velice různě a nejednotně. Např.
tok je někdy veden jenom jako dno toho toku, někdy
jako jenom břehy, někdy jenom jako jeden břeh,
někdy je to součást pozemku. Protože
tím vzniká situace velice nepřehledná
a mohla by způsobit značný chaos, byla snaha
tohoto návrhu odložit restituční požadavky
tím, že by zůstalo na omezenou dobu vlastnictví
státu, vztah státu k vodním tokům
zachován podle původní ústavy.
Tento návrh byl projednán v zemědělském
výboru, byl projednán i v našem výboru,
ale neprošel ústavně právním
výborem a organizační výbor jej několikrát
odložil, takže dneska už proběhla celá
řada restitucí, takže by tento návrh,
pokud by měl být uplatněn, musel řešit
i ty situace, které nově vznikly. To řeší
nový vládní návrh, který zpracovává
ministerstvo životního prostředí. Viděl
jsem koncept, skutečně je to tak řešeno,
toto je dokonalejší návrh, proto navrhuji stažení
mého návrhu. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Zubkovi za jeho výklad a otevírám k tomuto
bodu rozpravu. Kdo se do ní hlásí? Písemné
přihlášky nemám a nevidím ani
žádnou přihlášku z místa,
rozpravu uzavírám a navrhuji sněmovně,
aby přijala toto usnesení.
"Poslanecká sněmovna souhlasí, aby byl
vzat zpět návrh poslance Leopolda Zubka a dalších
na vydání zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon 138/1973 Sb., o vodách,
sněmovní tisk 55."
Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení,
ať zvedne ruku? 76.
Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku? 40.
Protože počet přítomných se změnil,
ptám se pro pořádek, kdo se zdržel hlasování.
10.
Návrh byl přijat a my jsme ukončili třetí
bod a přistupujeme k bodu 4.
Tím je
Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní
tisk 304 a společnou zprávu výborů
k němu jako sněmovní tisk 387.
Z pověření vlády předložený
návrh zákona odůvodní místopředseda
vlády pověřený řízením
ministerstva financí pan Ivan Kočárník.
Prosím ho, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Vážený
pane předsedo, vážené poslankyně,
vážení poslanci, dovolte mi ve stručnosti
uvést novelu zákona o rozpočtových
pravidlech.
Jde o drobnou novelu, protože se zásadní novelou
přijde vláda do parlamentu na podzim zřejmě
v souvislosti se zákonem o státním rozpočtu.
Cílem této novely je změnit pravidlo pro
poskytování záruk státním rozpočtem
za přijímané úvěry. Dosud podle
stávajících pravidel je ministr financí
zmocněn poskytovat záruky za úvěry
do výše deseti procent příjmů
rozpočtu v daném roce. To znamená, v letošním
roce stav záruk může být zhruba 34 miliard
Kč. Tato novela navrhuje změnit určitou nesystémovost
v dosavadní právní úpravě,
a to tak, aby do vztahu k příjmům rozpočtu
se nedostával celý objem úvěrů,
ale aby se dostávaly pouze splátky na ten či
který rok.
To znamená, že stoupá úloha splátkového
kalendáře, rozvrhování půjček,
jejich splatnost podle jednotlivých let. Novela předpokládá,
aby objem takto pojatých možných splátek
půjček ve vztahu k příjmům
v jednotlivých letech byl 8%.
Dále v této novele je obsaženo to, aby úvěr,
na který budou záruky poskytovány, mohl být
ručen majetkem toho subjektu, který úvěr
přijímá, a zřizuje se tudíž
zástavní právo u tohoto subjektu.
Doporučuji jménem vlády, aby Poslanecká
sněmovna návrh novely zákona o rozpočtových
pravidlech přijala. Snad ještě malou poznámku,
proč s tím spěcháme, proč to
nemůže počkat až na velkou novelu zákona
o rozpočtových pravidlech. Již v současné
době jsme vlastně za hranicí stávajícího
zákona zejména díky tomu, že po rozdělení
republiky převzal rozpočet České republiky
i závazky ručené federací. Čili
je nezbytné toto ustanovení změnit. Děkuji
pěkně za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi
vlády a ministru financí panu Kočárníkovi
za jeho úvodní slovo a žádám,
aby se nyní ujal slova společný zpravodaj
výborů Poslanecké sněmovny pan poslanec
Tomáš Ježek.
Poslanec Tomáš Ježek: Vážený
pane předsedo, vážená sněmovno,
má úloha společného zpravodaje je
velmi jednoduchá, neboť výbory rozpočtový
a hospodářský projednaly na svých
schůzích v květnu 1993 tento vládní
návrh zákona a doporučují Poslanecké
sněmovně Parlamentu, aby předložený
návrh schválila beze změny.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Tomáši Ježkovi, společnému zpravodaji
výborů Poslanecké sněmovny, a otevírám
k tomuto bodu rozpravu. Jako první se do ní písemně
přihlásil pan poslanec Věnceslav Lukáš,
který má slovo, a připraví se pan
poslanec Josef Hájek.
Poslanec Věnceslav Lukáš: Vážený
pane předsedo, vážená vládo,
dámy a pánové, schválením zákona
č. 68/1993, to znamená letos na jaře, došlo
k nahrazení § 20 zákona o politických
stranách novým zněním, které
nárok politických stran na příspěvek
ze státního rozpočtu omezuje pouze na cca
třetinu. Abychom napravili tuto nepřesnost a umožnili
zákonné fungování politických
stran, využívám této příležitosti
a navrhuji následující pozměňovací
návrhy.
Za prvé. K názvu zákona doplňuje se
"a zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování
v politických stranách a politických hnutích,
ve znění pozdějších předpisů
". Za článek I se vkládá nový
článek II, který zní : "Zákon
č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických
stranách a politických hnutích, ve znění
zákona č. 468/1991 Sb., a zákona č.
68/1993 Sb." a doplňuje se takto: Za § 21 se
vkládá nový § 21 a), který zní:
"§ 21 a)
1. V letech 1993, 1994 a 1995 mají strana a hnutí
nárok na příspěvek ze státního
rozpočtu České republiky ve výši
odpovídající jedné čtvrtině
úhrady volebních nákladů, která
jim byla vyplacena podle zákona č. 47/1990 Sb.,
o volbách do Federálního shromáždění,
za volby v roce 1992.
2. Pro výplatu tohoto příspěvku se
použije § 54 a) zákona 54/1990 Sb., o volbách
do České národní rady, ve znění
pozdějších předpisů. Příspěvek
v roce 1993 se vyplatí nejpozději do 31. 8. 1993."
Dosavadní článek II. se označí
jako článek III. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Lukášovi. Slovo má pan poslanec Josef Hájek,
který je posledním přihlášeným
do rozpravy.
Poslanec Josef Hájek: Vážený
pane předsedající, vážení
členové vlády, dámy a pánové,
předložený návrh novely ošetřuje,
přestože je velmi stručný, dvě
velmi významné oblasti rozpočtové
problematiky. Jak tady bylo řečeno předkladatelem,
dočasný nesoulad mezi příjmy a výdaji,
potom velmi rozsáhlou problematiku státních
a tedy rozpočtových garancí úvěrů.
Chtěl bych nejprve vznést pozměňovací
návrh k návrhu § 36 odst. 1 písm. a),
a to takto: Dikci, jak je uvedena v tisku, vypustit část
věty až do výše nákupní
hodnoty 16 miliard a současně přidat větu
novou: "Tyto prostředky nesmí v průběhu
roku přesáhnout limit ve výši 16 miliard
Kč."
Zdůvodnění: Jedná se o krátkodobé
finanční sanování rozpočtu
zpravidla čtvrtletní, ať formou úvěru
nebo pokladničních poukázek, a de facto z
dikce, jak je navržená, bychom si mohli vykládat
kompetenci tak, že ministr financí je oprávněn
prakticky každý den emitovat pokladní poukázky
ve výši 16 miliard korun. Myslím, že i
záměr předkladatele je jiný a dikce,
kterou navrhuji, podle mého názoru, zpřesňuje
účel tohoto odstavce.
Ke druhé oblasti, to znamená k oblasti státních
a rozpočtových garancí úvěru,
bych pouze konstatoval to, co tady bylo řečeno.
Abychom si to všichni uvědomili prakticky legalizujeme
daný stav, který je mimozákonný, nebudu
říkat nezákonný. A není to
jen z titulu solidárních závazků vůči
Slovenské republice. Tím se vracím k diskusi,
která se tady vedla, a připomenu některým
z vás, že jsme si vysvětlovali, že jestli
za některé závazky, za některé
úvěry je možné považovat ručení
Fondu národního jmění za ručení
rozpočtové nebo naopak. De facto tady doháníme
tímto zákonem daný stav. Myslím si,
že filozofie přístupů předkladatele
k ošetření této kategorie rozpočtu
je správná, ale neúplná.
Správná je v tom, že zavádí do
tohoto procesu určitou dynamiku, čili z toho statického
pohledu, který stejně nemohl ani vládě,
ani poslancům nic říci, zavádí
časovou řadu a z toho vyplývající
i rizika. Čili - toto správné je.
Současně bych ale chtěl doporučit
předkladatelům, čili vládě,
až bude předkládat velkou novelu nebo nový
zákon nebo návrh zákona o rozpočtových
pravidlech, aby ještě tuto pasáž dopracovala
o jakousi povinnou rozpočtovou rezervu, třeba v
kapitole VPS na rizika vyplývající z převzetí
ručení, záruk. Čili, de facto nejen
nový pohled garance např. formou nemovitostí,
ale jde i o určitou rozpočtovou rezervu, která
by byla účelově už od samého
schválení rozpočtu blokována na vytěsnění
těchto garančních rizik.
Jinak - potvrzujeme a podporujeme ten účel, který
tím vláda sleduje, tzn. posílit určitou
průmyslovou a proexportní politiku přílivem
možného kapitálu, za který přímou
garanci dá vláda.