Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředsedové PSP J. Vlach, J. Kasal, K. Ledvinka, P. Tollner a 173 poslanců.

Za vládu České republiky: místopředseda vlády J. Kalvoda, místopředseda vlády a zemědělství J. Lux, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, ministr životního prostředí F. Benda, ministr pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek, ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministr hospodářství K. Dyba, ministr zdravotnictví L. Rubáš, ministr státní kontroly I. Němec, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr vnitra J. Ruml, ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci J. Skalický, ministr dopravy J. Stráský, ministr práce a sociálních věcí J. Vodička, ministr zahraničních věcí J. Zieleniec.

(Jednání opět zahájeno v 9.07 hodin.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené poslankyně, vážení poslanci, podle prezenční listiny je nás více než 90, tzn., že Poslanecká sněmovna je schopná se usnášet. Zahajuji přerušené jednání 11. schůze.

Včera jsme projednali 7 bodů ze schváleného pořadu a přerušili jsme projednávání návrhu pana poslance Seifera a dalších o zákazu výroby, užívání a dovozu ozón ničících látek. Dnes začneme projednáváním žádosti prezidenta republiky o souhlas Poslanecké sněmovny se jmenováním soudců Ústavního soudu a poté dokončíme projednávání návrhu pana poslance Seifera - tisky 179433.

Prosím, abyste se dostavili do sněmovny, abychom mohli pokračovat v našem velmi náročném a obsáhlém programu.

Dalším bodem pořadu, o kterém jsme rozhodli, že bude projednáván dnes jako bod první, je

Podkladový materiál k tomuto bodu pořadu jste dostali jako sněmovní tisk 456. Prosím pověřenou zástupkyni ústavně právního výboru, kterou je paní poslankyně Röschová, aby nás seznámila se stanoviskem tohoto výboru.

Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, ústavně právní výbor na svém posledním zasedání projednal všechna jména soudců, o které pan prezident svým dopisem z 1. 7. požádal.

Nyní bych sněmovně přečetla usnesení ústavně právního výboru č. 105, kterým doporučujeme, jakým způsobem hlasovat. Jestliže toto bude odsouhlaseno, dovolila bych si číst jednotlivé návrhy usnesení, které ústavně právní výbor doporučuje sněmovně přijmout.

Usnesení ústavně právního výboru č. 105 z 6. července 1993 o způsobu hlasování Poslanecké sněmovny parlamentu k žádosti prezidenta republiky na vyslovení souhlasu se jmenováním soudců Ústavního soudu:

"Ústavně právní výbor doporučuje, aby Poslanecká sněmovna hlasovala o návrzích usnesení, jejichž přijetí ústavně právní výbor doporučuje svými usneseními č. 92,104 a 107, jednotlivě a veřejně."

Toto je první návrh, který zde přednáším.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.

Poslanec Martin Chudoba: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že se jedná o závažnou věc - je to volba ústavních soudců - navrhuji, aby volba byla provedena tajným hlasováním.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Jsou zde tedy dva návrhy. Pan poslanec Výborný se hlásí s faktickou poznámkou, potom pan poslanec Vyvadil, pokud se tematicky nepřekryjí.

Poslanec Miloslav Výborný: K tomu, co bylo řečeno naposledy, bych, dámy a pánové, rád připomenul, že se vůbec nejedná o volbu. V žádném případě nejde o volbu. Jedná se o hlasování o usnesení, jímž vyslovíme, případně, nepřijmeme-li toto usnesení, nevyslovíme souhlas s tím, aby ten nebo onen byl jmenován soudcem. Proto jsme i ve výboru navrhovali veřejné hlasování o usnesení. Je ale samozřejmě možné i o usnesení sněmovny hlasovat tajně. Není však možno v tomto případě považovat toto hlasování za tajnou volbu.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu předsedovi ústavně právního výboru za vysvětlující stanovisko. Pan poslanec Čapek, prosím.

Poslanec Miroslav Čapek: Pane předsedající, dámy a pánové, souhlasím s tím, co řekl předseda Výborný z ústavně právního výboru. Přesto všechno mám za to, že by se mělo jednat o hlasování tajné, byť půjde pouze o kandidáty, které prezident republiky může či nemusí jmenovat. Soudní moc je ale mocí nezávislou. A mám za to, že i kandidáti, kteří poté budou vykonávat funkci ústavního soudce, by neměli ani vědět, která politická strana Poslanecké sněmovny jim vyjádřila svoji podporu či nikoliv k doporučení pro jejich jmenování. Proto já pléduji pro tajnou volbu.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Dámy a pánové, zazněl zde návrh a zazněl i protinávrh. Velmi bych doporučoval, abychom nerozvíjeli rozpravu, která de facto k tomuto bodu formálně nebyla ani otevřena. Zaznělo zde stanovisko, myslím si, že bude nejrychlejší, když rozhodneme hlasováním.

Ústavně právní výbor velmi pečlivě projednal tuto záležitost, než zaujal své stanovisko. Jak z dnešního ranního jednání politického grémia vyplynulo, pečlivě se tomu věnovaly takřka všechny kluby Poslanecké sněmovny. Já se obávám, že další rozpravou k tomuto tématu se pouze připravujeme o cenný čas.

Dámy a pánové, zazněl zde návrh ústavně právního výboru, který přednesla pani poslankyně Röschová. Jako protinávrh zazněl návrh na tajné vyjádření se k těmto návrhům usnesení. Dám tedy hlasovat nejprve o protinávrhu.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku! 58. Děkuji.

Kdo je proti? 42. Kdo se zdržel hlasování? 32. S panem místopředsedou vlády 33.

Tento návrh nebyl přijat.

Nyní tedy rozhodneme o způsobu hlasování, tedy o návrhu paní poslankyně Röschové. Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku 74. Děkuji.

Kdo je proti? 40. Děkuji.

Kdo se zdržel hlasování? 15. Děkuji.

Tento návrh byl přijat.

Tím jsme rozhodli o způsobu hlasování.

Předal bych slovo opět zástupkyni ústavně právního výboru paní poslankyni Röschové, prosím.

Poslankyně Anna Röschová: Děkuji. Pane místopředsedo, dámy a pánové, nyní mi dovolte, abych přednesla jednotlivé návrhy usnesení, které doporučuje ústavně právní výbor k udělení souhlasu se jmenováním soudců, kteří jsou uvedeni v dopise prezidenta republiky z 1. července 1993.

Dámy a pánové, domnívám se, že tato sněmovna zažívá opět jeden z důležitých a velkých okamžiků, protože právě tímto dnem budeme naplňovat třetí pilíř státní moci. Proto mi dovolte, abych učinila to, co není příliš obvyklé, a u jednotlivých jmen sdělila i to, jakým způsobem hlasoval ústavně právní výbor o doporučení usnesení, které vám přednesu.

Jako první bych si dovolila přečíst návrh usnesení, a to usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ze dne 8. července 1993:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí podle čl. 84 odst. 2 a čl. 106 odst. 2 ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, se jmenováním dr. Evy Brožové soudkyní Ústavního soudu."

Ústavně právní výbor projednal tento návrh usnesení. Dovolte, abych Vás seznámila s hlasováním.

Bylo přítomno 15 poslanců ÚPV, pro hlasovalo 13, proti nikdo, dva se zdrželi.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Já se ale domnívám, že budeme muset zvolit takovouto proceduru. Budeme muset být zřejmě vámi, paní kolegyně, seznámeni se stanovisky ke všem jménům. pak bude otevřena rozprava a potom se vrátíme k hlasování veřejnému, jak jsme rozhodli, o jednotlivých kandidátech. Jinak si to nedovedu představit, znamenalo by to čtrnáctkrát otevřít a uzavřít rozpravu ke každému jménu a dokončit hlasování. Já navrhuji přečíst jména se stanovisky ÚPV, otevřít rozpravu ke všem navrhovaným kandidátům a potom přistoupit k hlasování. Prosím tedy, abyste pokračovala s informací.

Poslankyně Anna Röschová: Já, pane předsedo, s tím souhlasím. Dále doporučuje ÚPV vyslovit souhlas se jmenováním doc. dr. Vojtěcha Cepla. Opět z 19 přítomných pro toto doporučení hlasovalo 15. dva byli proti, dva se zdrželi. Dalším jménem je doc. dr. Vladimír Čermák. Ze 16 přítomných 14 pro, 1 proti, jeden se zdržel hlasování. Dr. Vojen Güttler - opět ÚPV doporučuje a hlasováno bylo: ze 17 přítomných 17 pro, nikdo proti, nikdo se nezdržel. Dr. Miloš Holeček - z 19 přítomných 17 pro, dva proti. Doc. dr. Pavel Holländer - z 19 přítomných 17 pro, dva se zdrželi. Dr. Vladimír Jurka - ze 16 přítomných 12 pro, 1 proti, 3 se zdrželi. Dr. Zdeněk Kessler - z 19 přítomných 17 pro, nikdo proti, dva se zdrželi. Prof. dr. Vladimír Klokočka - z 19 přítomných 12 pro, 7 se zdrželo. Doc. dr. Pavel Mates - z 19 přítomných hlasovalo 16 pro, nikdo proti, 3 se zdrželi. Dr. Vladimír Paul - z 16 přítomných 12 pro, nikdo proti, 4 se zdrželi. Doc. dr. Irena Pelikánová - z 19 přítomných hlasovalo 14 pro, jeden proti, 4 se zdrželi. Dr. Antonín Procházka - z 18 přítomných 16 pro, jeden proti, jeden se zdržel. Dr. Vlastimil Ševčík - z 19 přítomných 14 pro, nikdo proti, 5 se zdrželo hlasování.

Toto je výsledek hlasováni a projednávání jmen v ÚPV. Nyní, pane místopředsedo, bych poprosila o otevření rozpravy ke všem kandidátům a potom bych jednotlivě četla návrh usnesení.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní kolegyni Röschové. Otevírám rozpravu k tomuto bodu pořadu. Jako první se písemně přihlásil pan poslanec Vlček, kterému uděluji slovo.

Poslanec Jaroslav Vlček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, toto mé vystoupení bude poněkud netypické, proto se domnívám, že to bude asi jedno z mých nejméně příjemných vystoupení na půdě českého parlamentu.

Já si nejsem zcela jist, zdali, pokud budu požádán říci více podrobností, by nebylo vhodné udělat zasedání neveřejné. Z předložených kandidátů, kteří byli navrženi prezidentem republiky na ústavní soudce, k jednomu z nich mám takové výhrady, že se domnívám, že nemůže zastávat tento člověk tuto funkci. Jedná se o historii poměrně dost starou, z r. 1984, přesně z července roku 1984. S tímto kandidátem jsem i osobně hovořil. Dokonce i interpretace tohoto setkání byla poněkud jiná. Říkám tato slova s plným vědomím toho, že vím, že tento člověk byl evidován pouze v kategorii KTS a nakonec bylo řečeno, že se nejednalo o vědomou spolupráci. Naopak člověk, který byl se mnou na té dovolené, byl dlouholetým a špičkovým pracovníkem StB.

Celá situace, která tam byla, mě naprosto jednoznačně utvrzuje v tom, oč se jednalo, a proto toto jméno, pokud samozřejmě potom budeme hlasovat po jménech, jsem povinen vám sdělit s tím, že můj názor je, že bychom volili stejného člověka, jako když - dovolte mi takové přirovnání - s bývalým ministrem zahraničních věcí běhali ti běžci, kdy starý pán rád běhával, tak bychom dnes toho mladého příslušníka volili za prezidenta policejního sboru. Je to taková paralela. Zatím děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vlčkovi za jeho vystoupení. Obávám se, že jako jeden z 200 poslanců jsem teď nezískal žádnou informaci. Prosím, pan poslanec Trnka je přihlášen do rozpravy.

Poslanec František Trnka: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a poslanci, máme před sebou důležitý úkol dát ve smyslu ústavy souhlas či nesouhlas s navrženými kandidáty a v této souvislosti považuji za nutné přezkoumat plnění všech zákonných podmínek pro jmenování.

Jednou z podmínek je, že soudce nesmí být členem žádné z politických stran. Obsahem této podmínky je nepochybně snaha zajistit naprostou politickou nezávislost soudců Ústavního soudu. Zákon ale nepamatuje na situaci, kdy by kandidát na soudce Ústavního soudu v rámci své kandidatury účelově ukončil své členství v některé ze stran. Zákon ani nepamatuje na situaci. kdy by kandidáti na soudce jinak prokázali svou součinnost s některou z politických stran. Taková součinnost může např. vyplývat z kandidatury za některou stranu ve volbách či z faktu, že takový kandidát na soudce byl dokonce za volební stranu zvolen. Je i v tomto případě zaručena politická nezávislost? Já se domnívám, že nikoli. Mezi navrhovanými kandidáty jsou nejméně dvě osoby, které spadají do rámce, o kterém jsem hovořil.

Jak jsem již řekl, zákon na tyto případy nepamatuje. Domnívám se, že situace je řešitelná, a proto navrhuji:

1. Aby nám byla poskytnuta informace, zda a kteří navrhovaní kandidáti jsou či byli po roce 1989 členy politických stran či hnutí a kterých, případně kdy a jakým způsobem ukončili své členství.

2. Zda za některou, případně za kterou z politických stran či hnutí kandidovali ve volbách 1990 a 1992.

3. Zda za některou, případně za kterou z politických stran či hnutí byli zvoleni ve volbách konaných v roce 1990 a v roce 1992 do ČNR nebo do Federálního shromáždění.

Oznámení takových skutečností by se pochopitelně mělo týkat i členství v KSČ před listopadem 1989. Sdělení těchto skutečností považuji za podmínku toho, aby naše rozhodnutí bylo skutečně objektivní.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Trnkovi. Připraví se pan poslanec Výborný. Kolega Vlček mě upozorňoval, že dával návrh. Já jsem to tak přesně nevyrozuměl. Jestli mě paměť neklame, pane kolego, vy jste nedával návrh na neveřejné zasedání, vy jste pouze

vyjádřil názor, že si nejste jist, zda byste neměl požádat o neveřejné zasedání. Hlásíte se s faktickou poznámkou, zřejmě budete chtít tento návrh přednést nyní. Já vám v tom nebráním, jen chci upozornit na to, že se snažím nezapomenout na žádný přednesený návrh.

Poslanec Jaroslav Vlček: Omlouvám se, pane předsedající, zřejmě jsem to řekl nejasně. Chtěl jsem požádat sněmovnu, aby hlasováním rozhodla, zdali má toto zveřejnění jména proběhnout při veřejném či neveřejném zasedání.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dáváte tedy návrh, aby pro vaše vystoupení v rozpravě, do které se hlásíte (pro vaši informaci jste nyní pátý v pořadí), bylo zasedání učiněno neveřejným. Tak tomu rozumím.

Poslanec Jaroslav Vlček: Jde to tak říci, i když bych byl rád, aby sněmovna sama rozhodla, jestli chce, aby v té chvíli zasedání bylo veřejné či neveřejné.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Já vám jen chci říci, že nemohu položit sněmovně otázku takto. Musím položit otázku nějak formulovanou.

Poslanec Jaroslav Vlček: Řekl bych, zda si sněmovna přeje, aby zasedání bylo veřejné.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Veřejné zasedání je ze zákona, to tedy není žádný návrh. Jestli nemáte námitky, tak před vaším vystoupením dám hlasovat o tom, zda si sněmovna přeje, aby pro vaše vystoupení v rozpravě bylo zasedání prohlášeno za neveřejné.

Slovo má pan poslanec Výborný, připraví se pan poslanec Šoler.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, nejprve bych se rád jako předseda výboru, jemuž byla žádost prezidenta republiky z 1. července letošního roku přikázána k projednání, vyjádřil k proceduře, která této schůzi Poslanecké sněmovny předcházela.

Souhlasím s tím, co uvedl poslanec Trnka, že je třeba, aby poslanci byli informováni zevrubným způsobem o osobách, u nichž prezident republiky žádá o udělení souhlasu s jejich jmenováním ústavními soudci. Právě proto v okamžiku, kdy organizační výbor přikázal ústavně právnímu výboru projednat tuto věc na jeho schůzi, jsem svolal na úterý 6. července schůzi ústavně právního výboru, která by se zabývala pouze a výlučně touto tematikou. O tom, že je schůze ústavně právního výboru svolána, a o tom, co bude předmětem projednávání, jsem informoval všechny členy organizačního výboru ihned 1. července. Byli přítomni. Po pravdě řečeno jsem předpokládal, že 6. července bude schůze ústavně právního výboru (mimochodem, byla svolána do větší jednací místnosti než obvykle) navštívena širokým počtem poslanců sněmovny, kteří využijí svého práva daného jim jednacím řádem a budou klást uchazečům rozličné otázky, aby si ověřili, do jaké míry jsou z jejich poslaneckého pohledu tito uchazeči způsobilí k vyslovení souhlasu či nikoliv. S lítostí musím konstatovat, že z 20 členů ústavně právního výboru se jich do schůze dostavilo 19, onen dvacátý byl vyslán Poslaneckou sněmovnou na služební cestu, výbor tedy jednal při plné účasti svých členů, avšak z ostatních poslanců Poslanecké sněmovny se dostavil pouze jeden. Byl to předseda sněmovny. Žádný z ostatních poslanců, kteří by bývali měli doporučující hlas, do výboru nepřišel. Jsem samozřejmě přesvědčen, že zpravodajka může odpovědět i na otázky, které tu položil pan profesor Trnka, protože i tyto otázky byly zkoumány. Tolik k proceduře, jak byla věc projednávána.

Přihlásil jsem se však také proto, abych jistým způsobem už v tuto chvíli - vlastně okamžitě po vystoupení poslance Vlčka jsem podával přihlášku - alespoň stručně reagoval na to, co kolega Vlček sdělil. Ono sdělení bylo poněkud tajuplné, vypovídací schopnost tohoto sdělení skutečně nebyla velká, kromě toho. že nám bylo doporučováno, abychom věc projednávali neveřejně, nicméně když jsem včera o půlnoci poslouchal zprávy a dnes si přečetl noviny, zjistil jsem, že o takovou tajemnost se nejedná, protože na jiných místech než v této sněmovně bylo panem poslancem Vlčkem sděleno, že oním uchazečem na funkci ústavního soudce - jak se zdá podle identifikačních znaků, které pan poslanec předložil - by zřejmě nemohl být nikdo jiný než doc. dr. Vojtěch Cepl. Já to jméno tady říkám a jsem přesvědčen, že nikoho jiného pan poslanec Vlček nemohl mít na mysli. Popírá-li to, věřím, že to učiní veřejně z tohoto místa.

Chci připomenout, že ústavně právní výbor v době projednávání žádosti prezidenta republiky o udělení souhlasu se jmenováním ústavních soudců u doc. dr. Vojtěcha Cepla měl k dispozici osvědčení vydané ještě Federálním ministerstvem vnitra 22. dubna 1992 pod čj. 1D15100/1-023/1- RU-91, osvědčení vydané podle § 9 odst. 1 zákona č. 451/1991 Sb. Tímto osvědčením jsme měli ověřeno, že doc. dr. Vojtěch Cepl, nar. 16. 2. 1938 v Praze, je evidován jako osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 451/1991 Sb. K tomu připomínám, že citované ustanovení zákona č. 451/1991 Sb. bylo dotčeno nálezem Ústavního soudu a podle mého - a nejen mého - názoru již není součástí našeho právního řádu.

Kromě tohoto osvědčení měli jsme však k dispozici nález nezávislé komise při Federálním ministerstvu vnitra, vydaný 14. května 1992 pod čj. NK668/S-92, jímž podle § 13 odst. 2 dříve citovaného zákona nezávislá komise na svém zasedání 14. května 1992 rozhodla, že jmenovaný doc. dr. Vojtěch Cepl nebyl vědomým spolupracovníkem Státní bezpečnosti, tedy osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. c) uvedeného zákona. Opakuji, nebyl osobou uvedenou v tomto ustanovení.

Je tedy třeba říci, že jsme měli dostatek podkladů pro to, abychom ověřili, zda nejen mnou jmenovaný kandidát, ale všichni ostatní splňují ústavou předepsané předpoklady pro vyslovení souhlasu, mimo jiné také předpoklad jejich bezúhonnosti.

Nemám nic proti tomu, aby sněmovna jednala neveřejně, spíše vyjadřuji podiv nad tím, že něco, co mohlo být každým poslancem zjištěno, ověřeno, prozkoumáno už při jednání, které probíhalo v úterý, je tajuplným způsobem sdělováno až nyní.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Výbornému a dávám slovo panu poslanci Šolerovi. Připraví se pan kolega Kužílek.

Poslanec Jiří Šoler: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení hosté, zaujala mě poněkud kuriózní situace této 11. schůze Poslanecké sněmovny, ve které máme na jedné straně schvalovat soudce Ústavního soudu a na druhé straně zákon o protiprávnosti komunistického odboje. Zákon samozřejmě ještě schválen nebyl, je to pouze návrh. Dovolil bych si tady přečíst několik vět z jeho preambule.

Konstatuje, že Komunistická strana Československa, vedení i členové jsou odpovědni za způsob vlády v naši zemi v letech 1948 - 1989, a to zejména za programové ničení hodnot evropské civilizace, za vědomé porušování lidských práv, za morální a hospodářský úpadek provázený justičními zákony a terorem proti nositelům odlišných názorů, nahrazení fungujícího hospodářství direktivním řízením, destrukcí tradičních principů vlastnického práva, zneužití výchovy, vzdělání, vědy a kultury k politickým a ideologickým účelům a bezohledným ničením přírody.

Proto jsem byl nepříjemně překvapen, když letmým nahlédnutím do materiálů navržených soudců jsem objevil dva, soudruha Pavla Holendra a soudruha Vladimíra Klokočku, kteří oba byli členy této organizace, která u nás tak silně devastovala hodnoty. Domnívám se, že tito kandidáti nejsou na takové morální výši, aby mohli být dobrými členy Ústavního soudu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Šolerovi. Dávám slovo panu poslanci Kužílkovi. Dovolím si poznámku, že doufám, že bod 25 se nezvrtne v projednávání protiprávnosti protikomunistického odboje. Prosím, pane kolego.

Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, budu reagovat na vystoupení pana poslance Vlčka.

Pan poslanec Vlček zde velmi funebrálním hlasem vytvořil jakousi představu. Podle mého soudu tato představa je jakýsi útvar tvaru bubliny skryté v mlze. Pokusím se, aby i mlha byla rozptýlena, aby i bublina učinila to, k čemu především je nadána. Nutně však musím poukázat na jeden aspekt. Je-li sděleno něco zde od tohoto místa, každý, kdo to sdělí, je za takovýto jakýkoliv výrok zcela nepostižitelný. Za výroky učiněné ve sněmovně je každý poslanec nepostižitelný, a proto se domnívám, že musíme dát průchod i tomu, co z toho plyne, tj. umožnit, aby i z tohoto místa bylo také zcela umožněno takovou mlhu rozptýlit a takovou bublinu nechat splasknout.

Jedno přísloví praví: kdo chce kam, pomozme mu tam.

Budu se k němu několikrát vracet. Navrhnu jednoduchou věc. Navrhnu Poslanecké sněmovně, aby byl povolán na toto jednání ministr vnitra České republiky, aby vzal s sebou příslušný agenturní svazek výše zmíněné osoby, pana dr. Vojtěcha Cepla, a aby při uzavřeném zasedání ministr vnitra seznámil poslance s podstatnými částmi nebo obsahem tohoto svazku.

Domnívám se, že pokud zde bylo vytvořeno takové domnění, že někde ulpívá špína, je potřeba učinit skutečně vše, aby z tohoto místa opět bylo vše dotaženo do konce a špína odstraněna. Kdo chce kam, pomozme mu tam. Navrhuji tedy, abychom pomohli dr. Vojtěchu Ceplovi k očištění a abychom pomohli panu poslanci Vlčkovi tam, kam patří i se svým strategickým záměrem vnést sem mlhu. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kužílkovi. Předávám slovo panu poslanci Ullmannovi, připraví se pan poslanec Vlček.