Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji paní poslankyni a prosím pana poslance Ortmana, připraví se pan poslanec Lobkowicz, potom poslanec Budinský.

Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, chtěl bych se krátce vyslovit - a nebudu mluvit dlouho - k této novele, a to konkrétně k jednomu ustanovení, a to jest § 27 b), který je zařazen do společné zprávy..

Ustanovení § 27 b) navržené ve společné zprávě zmocňuje vládu, aby svým nařízením mohla prodloužit lhůty stanovené v § 18, odst. 1 a 2, dále pak v § 18 a) ten je zařazen nově - a v § 19, odst. 1 zákona o nabývání státního občanství, a to nejdéle do 30. 6. 1994.

Upozorňuji, že se tak ponechává na rozhodnutí vlády, aby prodloužila či neprodloužila zákonem stanovenou lhůtu, a to v tak závažné otázce, jako je nabytí občanství. Takové řešení neposkytuje právní jistotu občana. Jsem proto přesvědčen, že lhůty k nabytí občanství by měly být stanoveny expresis verbis přímo v zákoně.

Přistupujeme-li k novele zákona tak důležitého, jako bezesporu je tento, učiňme vše pro to, aby to byla novela neoslabující právní jistotu občana, a proto předkládám tento pozměňovací návrh:

1. K bodu 4 společné zprávy je navrženo nové ustanovení § 18 a) - nahradit v pátém řádku slova "do 31. prosince 1993" slovy "do 30. června 1994".

2. Zařadit nový bod 5 ve společné zprávě a ostatní přečíslovat, a to: V § 18 odst. 1 a v § 18 odst. 2 nahradit slova: "nejpozději do 31. prosince 1993" slovy "nejpozději do 30. června 1994".

V § 19 odst. 1 nahradit původní slova "do 31. prosince .1993" slovy "do 30. června .1994".

3. Vypustit z textu navržené ustanovení § 27 b).

Myslím, že jde o systémový návrh, proto doporučuji hlasovat o něm jako o celku. Jeho smyslem skutečně je, aby občan přesně znal lhůtu, která je k otázkám nabytí státního občanství přímo stanovena zákonem, abychom později nemuseli v měsíci květnu či měsíci dubnu se obracet na vládu, aby svým nařízením tyto otázky upravila znovu. Znovu podtrhuji, že základní smysl tohoto návrhu, který písemně předám předkladateli i zpravodaji, je právní jistota občana.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Ortmanovi, prosím pana poslance Lobkowicze.

Poslanec Michal Lobkowicz: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, rád bych řekl, že velice vítám tuto novelu zákona č. 40/93 Sb. o nabývání a pozbývání státního občanství, protože se domnívám, že řeší řadu problémů, které vyvstaly v této souvislosti. Jedním z nich je problém repatriace krajanů.

Repatriace krajanů probíhá v podstatě dvojím způsobem: buď jako hromadná repatriace, tak jako k tomu došlo například v případě volyňských Čechů, což se domnívám, že je odůvodnitelné a ospravedlnitelné, zejména v případě živelných katastrof a podobných pohrom, které dopadnou na nějakou skupinu obyvatelstva, a nebo individuálním způsobem, kdy se do původní vlasti vracejí krajané jednotlivě. Osobně se domnívám, že i když ten první případ je možný a v některých případech nutný, že v zásadě je vhodnější způsob druhý, kdy na základě individuálního rozhodnutí, na základě vlastní iniciativy se lidé vracejí do své původní vlasti nebo do vlasti svých předků a domnívám se, že Česká republika by měla podporovat - pokud vůbec podporovat - spíše otevírat dveře tomuto druhému způsobu, tzn. repatriace individuální, že se lidé vracejí jednotlivě.

Proto, protože vím, že navržené písm. g) řeší ten problém první, tzn. repatriace hromadné, a to zejména problém repatriace volyňských Čechů, tak bych rád dal pozměňovací nebo doplňovací návrh, nebo doplnil návrh o další písm. h), které by řešilo druhý případ, tzn. případ repatriace individuální.

Domnívám se ještě - a to bych rád dodal - že tím, že stát pootvírá dvířka repatriaci individuální, tzn. umožňuje lidem, aby se vraceli jednotlivě, tak v podstatě zmenšuje možnost, že v budoucnu dojde k repatriaci hromadné na základě nějakého tlaku ze strany krajanů nebo občanů a podobně. Čili můj pozměňovací návrh zní takto:

V § 11 odst. 1 se vkládá písm. h), které zní: "... byl příslušníkem české národnostní menšiny, žijící na území cizího státu, který zažádal o trvalý pobyt na území České republiky".

Domnívám se, že všechny termíny použité v pozměňovacím návrhu jsou termíny, které se běžně objevují v našem právním řádu, takže myslím, že by neměl být v tom problém. Problém může nastat ve stanovení podmínek, nebo ve stanovení kritérií, komu může být přiznáno, že je příslušníkem české národnostní menšiny a z toho důvodu navrhuji, jako doplnění v § 7, vložit nový odstavec 4, který zní:

"Ministerstvo zahraničních věcí České republiky stanoví obecně závazným právním předpisem kritéria pro stanovení příslušnosti fyzických osob k české národnostní menšině, žijící na území cizího státu podle § 11, odst. 1, písm. h). A v § 7 vložit nový odstavec 5, který zní:

"Ministerstvo vnitra České republiky je příslušné k posouzení toho, zda individuální žadatel splňuje kritéria, stanovená obecně závazným právním předpisem, vydaným na základě ustanovení § 7, odst. 4. "

Domnívám se, že s těmito doplněními prováděcích vyhlášek se zabrání možnosti nějakého hromadného přílivu osob a nakonec rozhodnutí stejně zůstane v rukou Ministerstva vnitra, které bude mít poslední slovo v rozhodnutí, komu případné prominutí pětileté lhůty odpustí a komu ne. Nemyslím si, že by takováto změna způsobila nějaký markantní příliv občanů do České republiky. Podle mého názoru je to pootevření dvířek pro naše krajany, ke kterým by bylo vhodné, kdyby Česká republika vyslala minimální pozitivní signál. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Lobkowiczovi, prosím pana poslance Budinského, připraví se pan poslanec Gjurič.

Poslanec Vladimír Budinský: Vážený pane místopředsedo, vážená Poslanecká sněmovno, dnes jsme se ve dvou bodech zabývali ekonomickými otázkami a já bych se chtěl na tento zákon podívat trochu z ekonomického hlediska.

Počty práceschopného a produktivního obyvatelstva České republiky klesají a v budoucích letech klesat budou a my se dostaneme v naší demografické křivce do

jakéhosi úžlabí, a proto bychom měli zvážit všechna opatření a všechny zákony, kterými chceme zvýšit počty těch, kteří budou v budoucích obdobích závislí na státní podpoře a na sociálních výdajích placených z rozpočtu. Hospodářský výbor zákon neprojednával a já bych poprosil předkladatele, kdyby ve svém závěrečném slově sdělil zhruba jeho odhad, kolika občanů a zhruba jakých výdajů ze státního rozpočtu by se navrhovaná novela měla týkat.

Ze svých praktických poznatků vím, že v minulosti, v časech federace, lidé často z konjunkturálních důvodů měnili svá trvalá bydliště jenom proto, aby čerpali určité výhody, které jim dřívější, dnes absolutně nevyhovující zákoník práce umožňoval čerpat, tzn. různé odlučné, zvýšené cestovné apod. Docházelo často k razantním změnám míst trvalého bydliště.

Přestože jsem měl původně v úmyslu navrhnout celé vypuštění § 18 a), ale s uvážením toho, že v poslední době některé moje návrhy vykazují sníženou přijatelnost pro Poslaneckou sněmovnu, navrhuji pouze v § 18 a), na konci řádky u tohoto písmena, místo číslovky 2 dát číslovku 10. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Budinskému a prosím pana poslance Gjuriče. Jeho přihláška je poslední písemná, kterou jsem obdržel do rozpravy.

Poslanec Andrej Gjurič: Vážený pane předsedající, kolegové a kolegyně, už předkladatel kolega Payne řekl, že se jedná o velice zásadní a citlivý zákon, kde každá formulace a každá změna může mít - a já si myslím, že vždycky má - velice podstatné konsekvence vnitrostátní, ale i zahraničně politické a někdy jdoucí dokonce až do mezinárodních listin a deklarací lidských práv.

Zároveň ovšem pan poslanec Payne připustil - a teď se to i ukázalo - že už se objevilo několik dalších, ne nepodstatných, návrhů problémových okruhů kolem tohoto problému, i rozdílných názorů na některé formulace, což je např. onen zmíněný § g).

Není s podivem, že tento zákon v této citlivé době prověřila až praxe. A tak byla potřeba novela. Každý stát si hájí pochopitelně svoje občanství, obrňuje si ho řadou podmínek. My ale, dámy a pánové, přece jen žijeme v určité přechodné době, a proto je potřeba přinejmenším alespoň pro tři, čtyři měsíce uvažovat i o nejrůznějších dalších možnostech, zkrátka uvažovat dynamicky.

Proto se domnívám, že velká většina vznesených návrhů stojí za úvahu, jenže všichni dobře víme, jaký háček mají návrhy vznesené přímo na plénu (tím spíš je to u návrhu tohoto zákona), tzn., že nemohou docenit řadu souvislostí, řadu důsledků a řadu dopadů na vnitřní, mezinárodní právo atd.

Řeknu veřejně, že jsem z tohoto důvodu byl na klubu pro přeložení tohoto zákona na příští schůzi. Pokud jsem svůj názor pozměnil, tak proto, abych neblokoval ty paragrafy, které sám v současné dikci považuji za podstatné, tj. např. onen paragraf týkající se občanů nad 60 let, event. i onen paragraf, který prodlužuje lhůtu, která je potřebná pro registraci.

Z těchto důvodů se domnívám, že by bylo dobře znění, které nám tady předkládá předkladatel, přijmout. I když se s názorem pana poslance Grulicha na možnost opce do určité míry ztotožňuji, mám jen obavu z důsledků, které si nedovedu momentálně představit. I když jsem dostal podobné signály kolem adopce a pěstounské péče, kolem dětí v kojeneckých ústavech, které jsou vlastně slovenské národnosti, tudíž cizinci, zase si nedovedu teď zcela přesně představit dopad např. na deklaraci práv dětí, čl. 8, který zaručuje zachování jejich integrity a občanství. Domnívám se, že všechny tyto návrhy, ať už zde padly nebo jsou zde nějakým způsobem implicitně obsaženy, by mělo ošetřit to, co tady přednesl pan kolega Pavela, tj., že jeho výbor se chystá z několika důvodů pokud jsem tomu dobře rozuměl - vypracovat další novelu. Mně se moc nelíbí to, že po jedné novele přijde druhá novela, ale došel jsem k názoru, že to bude asi potřeba. Po tříletých zkušenostech však nevěřím tomu, že bychom to za normálních okolností stihli do příštího pléna. Při neupouštění od zásad a nezkracování lhůt si nejsem jist, že bychom v říjnu mohli mít další novelu. Proto bych navrhoval, abychom si to pojistili určitou formou usnesení. Jednalo by se o usnesení, které ukládá garančnímu výboru, aby do příštího pléna analyzoval, zpracoval a vtělil do další novely relevantní podněty a návrhy. Toto usnesení bych vám přečetl v případě, že mně odhlasujete tuto možnost, to znamená možnost návrh usnesení tady přednést.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Gjuričovi. Ještě se přihlásil do rozpravy pan poslanec Matulka.

Poslanec Dalibor Matulka: Vážené dámy a pánové, nerad vystupuji s replikou, ale ruku s přihláškou do rozpravy mně zvedl pozměňující návrh pana poslance Lobkowicze.

Jak jste si určitě povšimli, zákon, ať má nebo nemá vady, zákon na pozbývání českého občanství není postaven na nějakém národnostním principu. Konstrukce tohoto zákona je jiná. Pokud by se zákon snažil nabývání a pozbývání státního občanství postavit na národnostním principu, dostal by se v mnohém do neřešitelných potíží.

Domnívám se, že neřešitelný je pozměňovací návrh pana poslance Lobkowicze. On nepochybně sleduje asi dobrý úmysl, nicméně ve formě, v jaké to navrhuje, není možné o tom ani hlasovat, protože tento zákon by se potom stal úplně neprůchodným.

Jestli jsem dobře pochopil obsah jeho pozměňujícího návrhu, znamenalo by to, že ministerstvo zahraničí by rozhodlo o tom, kdo je příslušníkem české národnostní menšiny. Tento člověk, který by podle rozhodnutí ministerstva zahraničních věcí takovým příslušníkem byl, měl by možnost získat jednoduchým způsobem státní občanství. .

Nic proti dobrému úmyslu, ale naskýtá se mnoho otázek. Co potom s příslušníky moravské národnostní menšiny, německé národnostní menšiny a dalších, které u nás žijí? Museli bychom tyto otázky odpovědět. Nejsem si vůbec jist, že to zákonem nebo podzákonným předpisem vydaným výkonnou mocí lze uspokojivě vyřešit. Otázka definice, kdo je příslušníkem jakého národa a kdo je příslušníkem jaké národnostní menšiny, je teoreticky složitá otázka. Domnívám se, že takto jednoduché řešení, které pan poslanec Lobkowicz navrhuje, je naprosto nestravitelné v této podobě. Domnívám se, že by bylo ve prospěch věci, kdyby tento pozměňující návrh - bez ohledu na účel, který sleduje - byl ještě jednou zvážen a konzultován třeba s legislativním odborem ministerstva zahraničních věcí a předložen při nejbližší příležitosti, ale domnívám se, že v této podobě by to sněmovna odhlasovat neměla a ani nemohla. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Matulkovi. Ptám se, kdo se ještě hlásí do rozpravy. Hlásí se pan poslanec Gjurič, uděluji mu slovo.

Poslanec Andrej Gjurič: Protože jsem chtěl dostát proceduře, tzn. nečíst text usnesení, dokud event. k tomu nedáte souhlas, způsobil jsem - jak jsem slyšel ze signálů - určitý zmatek. Přečtu tedy text jako návrh.

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky:

1. doporučuje vytvoření komise, která by do příští schůze Poslanecké sněmovny analyzovala další podněty a možné dopady variantních řešení nabývání státního občanství a předložila další novelu zákona;

2. pověřuje předsedy výborů zahraničního, petičního, pro lidská práva, ústavně právního, branně bezpečnostního a sociálně zdravotního, aby delegovali vybrané poslance do této komise "

To je to, čím bych si rád pojistil, abychom do příštího měsíce další návrhy, které se nyní neodvažuji přijmout neznaje jejich dopad, zanalyzovány skutečně měli. Domnívám se, že by to měly být i mnohé z těch, které zde dnes byly předneseny. Uvědomuji si sám, že novela po novele je trochu klopotné řešení. Přistoupil jsem ale na to, že je zde řada paragrafů, které by bylo dobře, aby byly uvedeny v život už dnešním plénem.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji, pane poslanče. O vašem procedurálním návrhu na usnesení rozhodneme po projednání tohoto bodu. Ptám se ještě, kdo se hlásí do rozpravy. Hlásí se pan poslanec Vyvadil.

Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, ještě v roce 1989 Sbírka zákonů byla pravda tlustá, ale byla jediná. Když jsem si nechával svázat zákony v minulém roce, už je to šest knížek. Někdy mám pocit, že přijímáme zákony s pocitem "papír všechno snese" , ale papír všechno nesnese. V tomto ohledu mám za to, že celá problematika vyžaduje ještě dopilování a děsí mne úvaha, která je celkem nepochybná a logická, od pana kolegy Gjuriče, že evidentně bude nová novela. Proboha - toto šílenství už musíme jednoho dne zastavit!

Podávám procedurální návrh. Vím, že je zapotřebí změny provést. S ohledem na to a třeba i s ohledem na to, aby věci byly projednány ještě ve výborech, budiž tento bod přerušen a na příští schůzi dokončen ve smyslu toho, co výbory projednají. Ale ve jménu právního řádu prosím, snažte se tomuto návrhu vyhovět. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Vyvadilovi. Je zde procedurální návrh, o kterém nechám hlasovat bezprostředně. Opět jsem vás všechny odhlásil a prosím, abyste se všichni přihlásili.

Dámy a pánové, rozhodneme hlasováním, které bude 167., o procedurálním návrhu pana poslance Vyvadila na přerušení projednávání tohoto bodu.

Kdo je pro toto řešení?

Kdo je proti?

Kdo se zdržel hlasování?

Děkuji. Hlasování je ukončeno. Návrh byl přijat poměrem hlasů 93 pro, 11 proti a 17 se zdrželo hlasování.

O slovo požádal jménem navrhovatelů pan poslanec Payne.

Poslanec Jiří Payne: Vážení kolegové, vážené kolegyně a zvláště kolego Vyvadile, já se s vámi zcela ztotožňuji a myslím, že jsem dostatečně znám tím, že jsem nepřítelem zkracování lhůt. Leč u tohoto zákona zákonná lhůta nebyla zkrácena. Pane poslanče, vy jste měl 60 dnů na to, abyste si promyslel své připomínky, abyste je přednesl ve výborech. Vy jste to neučinil, pane poslanče! Neučinili to ani ostatní, kteří dnes přišli se svými návrhy. Přátelé, takto pracuje Parlament. Děkuji vám. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Payneovi. Tento bod je tedy přerušen a přistoupíme k dalšímu, předposlednímu bodu 12. schůze Poslanecké sněmovny. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Vyvadil.

Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený pane předsedající, drahý kolego Payne, já měl připomínky, bohužel při projednávání v ústavně právním výboru ne kvalitně mi bylo odpovězeno v rozporu s realitou. Čili to nebylo uplatněno. Takto pracuje Parlament.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Přistoupíme tedy k dalšímu bodu programu a tím je

Pan poslanec Jiří Drápela zde není, nicméně předpokládám, že jsou zde další z poslanců. Podali písemnou interpelaci na předsedu vlády Václava Klause ve věci postupu hledání tzv. štěchovického pokladu, kterou jste již obdrželi pod číslem tisku 519. Vzhledem k časové i věcné naléhavosti celé záležitosti žádají interpelující Poslaneckou sněmovnu, aby tuto interpelaci prohlásila za naléhavou a stanovila lhůtu 10 dnů na odpověď. Rozumí se od dnešního dne.

Ptám se, zda je přítomen někdo z navrhujících poslanců, zda si přeje ještě někdo odůvodnit či doplnit podanou interpelaci. Protože se nikdo nehlásí, předpokládám, že nikdo již doplnit nic nechce a budeme tedy hlasovat o naléhavosti interpelace.

Vzhledem k tomu, že pohled do sněmovny mě nutí vás znovu odhlásit, prosím, aby se všichni přihlásili.

Budeme hlasovat o naléhavosti interpelace.

Kdo s návrhem souhlasí, ať zvedne ruku!

Kdo je proti?

Kdo se zdržel hlasování?

Výsledek 168. hlasování: 41 pro, 43 proti, 9 se zdrželo.

Návrh na odpověď ve zkrácené lhůtě 10 dnů nebyl přijat. Bude odpovězeno v zákonné lhůtě.

Ptám se, kdo se dále hlásí s interpelací? Nemám žádné písemné přihlášky. Slovo má poslanec Wagner.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, rád bych se obrátil s interpelací na vládu republiky. Obracím se na ni se žádostí, aby posoudila námět související s řešením důchodů pro ty občany České republiky, kteří už jsou v důchodovém věku nebo jsou eventuálně k důchodovému věku velmi blízko. Jak blízko, to závisí na tom, jaký bude osud rozvoje české ekonomiky.

Není vinou celých generací občanů této země, že nemohli být účastni např. důchodového připojištění a že by je eventuelně čekal osud horší než si zasloužili. Domnívám se, že v etapě transformace je možné najít řešení, jak těmto generacím umožnit podíl na řešení některých jejich zájmů a životních situací.

Ptám se tedy vlády České republiky, zda-li je ochotna uvažovat o tom, že by bylo možné využít privatizovaného majetku podle příslušného zákona k posílení příslušných pojišťovnických fondů s tím, aby výnos z tohoto majetku byl použit na úhradu připojištění důchodců, těch generací, které komunistický režim zjevně poškodil.

Vyslovil jsem pouze námět, který je uvnitř České sociální demokracie prodebatován a mohl by být při zájmu vlády České republiky předložen v příslušné legislativní podobě. Nechci ale zaměstnávat ani vládu ani Parlament zbytečnou prací, pokud vláda sama nevysloví souhlas s názorem, že i tudy vede cesta k řešení.

Proto jsem položil tuto otázku vládě republiky. Vzhledem k tomu, že považuji tuto otázku za důležitou a významnou, protože se týká nikoliv statisíců, ale milionů občanů této země, dovoluji si požádat vás o zkrácení lhůty na 14 dní.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Wagnerovi. Pan poslanec přednesl interpelaci, u které žádá, aby byla zkrácena lhůta k odpovědi na 14 dnů. O tom rozhodneme hlasováním.

Budeme hlasovat. Jde o 169. hlasování.

Kdo je pro tento návrh na zkrácení lhůty, ať zvedne ruku!

Kdo je proti?

Kdo se zdržel hlasování?

Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 38 pro, 34 proti, 12 se zdrželo.

Ptám se sněmovny, kdo si dále přeje vystoupit s interpelací. Hlásí se pan poslanec Trojan. Má slovo.

Poslanec Zdeněk Trojan: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, 10. července t. r. tato sněmovna přijala zákon, kterým se změnil a doplnil zákon o vysokých školách. Nechci zde hovořit o tom, že se jedná o jeden z nejhorších zákonů, který v tomto volebním období zatím byl v této sněmovně přijat. Jeho dopady na vysoké školy si zatím ještě nedovedeme zcela představit. S ohledem na to, že se dostavil pan ministr Piťha, bych si dovolil položit mu jednu otázku, jak jeho ministerstvo vyřeší jeden z problémů.

Ve smyslu tohoto zákona je možné přijímat na vysoké školy učitele pouze na základě konkurzního řízení. Zákon určuje, jakým způsobem se ustavují konkurzní komise, ve kterých bude toto konkursní řízení probíhat. Můj dobrý odhad je, že bude možné, aby takovéto konkurzní komise začaly pracovat asi tak za 3 měsíce. Znamená to tedy, že po 3 měsíce nebude na vysoké školy přijat ani jeden učitel. Já se tedy ptám, jak ministerstvo tuto situaci hodlá řešit. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Upozorňuji přítomného pana ministra, že pokud si bude přát odpovědět na některou z interpelací, otázek nebo podnětů, bude mít příležitost v dalším projednávaném bodě.

Ptám se sněmovny, zda si ještě někdo přeje vystoupit s interpelací. Pokud tomu tak není, končím tento bod.

Přistoupíme k poslednímu bodu 12. schůze Poslanecké sněmovny. Tímto bodem jsou

Nejprve bychom projednali odpovědi na interpelace poslanců, které nebyly projednány na začátku naší schůze.

Ministr spravedlnosti Jiří Novák odpověděl na interpelaci poslance Josefa Valenty ve věci nefunkčnosti Nejvyššího soudu České republiky. Ptám se, zda je tu pan poslanec Valenta. Není. Myslím, že tuto odpověď na interpelaci nebudeme moci projednávat. Nejsou námitky proti tomuto postupu? (Námitky nebyly.)

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Piťha odpověděl na interpelaci pana poslance Jiřího Vyvadila ve věci udělení názvu Českoslovanská akademie obchodní škole v Praze 2, Resslova 8 (tisk 31). Odpověď byla předložena jako tisk 31 A. Její projednávání bylo na 7. schůzi Poslanecké sněmovny přerušeno s tím, že výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu byl požádán o stanovisko.

Toto stanovisko je obsaženo v usnesení výboru č. 53 z r. 1993 ze dne 12. 5. 1993, které vám bylo rozdáno.

Ptám se, zda předseda výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, pan poslanec Kozel, chce doplnit usnesení výboru. (Poslanec Kozel: Nechci.)

Děkuji. Považuje pan poslanec Vyvadil odpověď za uspokojivou? (Poslanec Vyvadil: Nepovažuji.)

Pan poslanec Vyvadil nedoporučuje. Hlásí se ještě pan poslanec Kozel.