Úterý 12. října 1993

Předseda PSP Milan Uhde: Viděl jsem, že pan poslanec Šimánek chce zpřesnit, ale upouští od svého přání, považuje vysvětlení pana poslance Pavely za dostatečné. Budeme tedy hlasovat o prvním z obou alternativních návrhů pana poslance Šimánka. Je tomu tak, pane poslanče Pavelo? (Ano.) Je to 45. hlasování.

Táži se sněmovny, kdo podporuje první z návrhů pana poslance Šimánka, ať to dá najevo. Hlasování bylo zahájeno. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování bylo ukončeno.

Pro 126, proti 3, zdrželo se 11. 71hlasové nadpoloviční většiny přítomných bylo dosaženo, návrh pana poslance Šimánka byl přijat.

Poslanec Josef Pavela: Pane předsedo, třetím vystupujícím byl pan poslanec Hirš, který ovšem nepodal žádný pozměňovací návrh, takže je možno hlasovat o usnesení jako celku. Domnívám se, že není třeba číst změny, které byly odhlasovány při projednávání jednotlivých bodů a doporučuji, aby bylo hlasováno o usnesení jako celku.

Předseda PSP Milan Uhde: Můžeme hlasovat o usnesení jako celku v případě, že nikdo z Poslanecké sněmovny nebude toho názoru, že je třeba usnesení ještě jednou přečíst, aby bylo připomenuto jeho znění po včlenění pozměňovacích návrhů. Přeje si to někdo, nebo stačí sněmovně to, jak byla věc vysvětlena a pochopena během hlasování? Vidím, že ano, budeme tedy hlasovat o celém usnesení.

Kdo souhlasí s předneseným návrhem usnesení, tak jak bylo upraveno přijetím pozměňovacích návrhů, ať to dá ve 46. hlasování na této schůzi najevo tím, že stiskne příslušné tlačítko a zvedne ruku. Hlasování bylo zahájeno. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? 46. hlasování bylo ukončeno.

Pro 122, proti 3, zdrželo se 14, nehlasoval 1. Bylo dosaženo nadpoloviční 71hlasové většiny přítomných. Usnesení bylo přijato.

Děkuji panu poslanci Pavelovi, děkuji také panu ministru Rumlovi. S procedurálním návrhem se hlásí pan místopředseda Vlach. Dám mu příležitost, aby tento návrh přednesl. Pane místopředsedo, prosím.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, chtěl bych vás požádat, abyste zvážili procedurální návrh, který se chystám přednést. Vzhledem k tomu, že jsme bod 3 neprojednali, ale přesunuli až za bod 17., chtěl bych dát sněmovně ke zvážení, zda bychom nyní neprojednali, tak jak postupujeme v programu, bod 10, potom udělali 30 minut přestávku na to, aby bylo možno se připravit k projednávání bodu označeného v návrhu pořadu jako bod 7, tedy zprávy o bezpečnostní situaci v České republice.

Jsem si vědom toho, že zde zazněla poznámka, že jsme dostali určitý dodatek. Poté, co jsem se do něj podíval, se domnívám, že tak úplně nesouvisí s tím, co bylo předneseno v první polovině.

Můj návrh není veden ničím jiným než tím, že se domnívám, že bychom měli využít čas, který zde je, dnes alespoň do 17.30 nebo do 17.45 hodin. To není tendence cokoliv urychlit. Situace se nijak nezmění. Domnívám se, že by bylo možné seznámit se zhruba s textem ještě ve zbývajících 45 minutách.

Abych to zestručnil, můj návrh zní projednat bod 10.

Po třicetiminutové přestávce zahájit projednáváním bodu v návrhu programu původně označeném jako bod 7. Přestávka by kromě jiného byla využita na přivolání členů vlády, které sněmovna chce mít ve sněmovně, kdy se tento bod bude projednávat.

Předseda PSP Milan Uhde: Pane místopředsedo, dovolte mi ex praesidio jednu otázku. Bod osmý rezignace členů prezidia - je také připraven k projednání. Znamená to, že ho doporučujete vynechat?

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane předsedo, nemám upravený pořad.

Předseda PSP Milan Uhde: Jste pro to projednat rezignaci členů prezidia, pak ústavní soudce a pak udělat pauzu na studium materiálu o bezpečnostní situaci.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ne. Rezignaci členů, přestávku a potom původní bod.

Předseda PSP Milan Uhde: Už je mi to jasné. Děkuji.

Dám hlasovat o procedurálním návrhu, ale předtím má slovo pan poslanec Výborný.

Poslanec Miloslav Výborný: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, rád bych poprosil, aby dnešní schůze sněmovny byla pokud možno ukončena v 18 hodin, neboť v 19 hodin má schůzi ústavně právní výbor. Od včasného zahájení této schůze odvisí i projednávání zítřejšího pořadu schůze. Byl bych nerad, aby byla - dejme tomu - v 17.45 hodin přivolána vláda a po čtvrt hodině se tato věc přerušovala. Tolik k návrhu pana místopředsedy Vlacha.

Předseda PSP Milan Uhde: Ubezpečuji pana předsedu ústavně právního výboru Výborného, že jeho upozornění jsem už dostal před schůzí a budeme hledět, aby ústavně právní výbor mohl v tomto termínu řádně zasednout.

Nyní jde o procedurální návrh pana místopředsedy Vlacha, abychom teď projednali bod - "Rezignace členů prezidia Pozemkového fondu České republiky", pak udělali přestávku a po ní se věnovali bezpečnostní situaci České republiky.

Má k tomu někdo nějakou technickou námitku, než dám hlasovat? Žádnou nevidím. Proto budeme hlasovat o procedurálním návrhu. (č. 47)

Kdo podporuje procedurální návrh pana místopředsedy Vlacha, ať to dá najevo příslušným způsobem. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?

Hlasování bylo ukončeno. Pro 88, proti 13, zdrželo se 33, nehlasovalo 5 poslanců. Bylo dosaženo nadpoloviční většiny 70 hlasů. Návrh byl přijat.

Přistupujeme k bodu

VII

Rezignace členů prezidia Pozemkového fondu České republiky

K tomuto bodu pořadu prosím pověřeného zástupce zemědělského výboru pana poslance Macha, aby podal sněmovně potřebnou informaci. Pane poslanče, prosím.

Poslanec Karel Mach: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, z pověření zemědělského výboru podám informaci k tomuto bodu programu.

Prezidium Pozemkového fondu České republiky je ze zákona 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky ve znění jeho novely devítičlenné. V současné době má 6 členů. Z prezidia Pozemkového fondu odstoupil 11. ledna 1993 ing. Jan Mrázek a dne 31. května 1993 jsem odstoupil z prezidia Pozemkového fondu já osobně.

Tyto skutečnosti jsem v souladu s § 12 odst. 1 a 2 citovaného zákona oznámil předsedovi Poslanecké sněmovny a týž den předsedovi prezidia Pozemkového fondu, kterým je ze zákona místopředseda vlády a ministr zemědělství ing. Lux. Zatím tato skutečnost nebyla sněmovnou vzata na vědomí a protože je nutné tak učinit, dovoluji si navrhnout následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna bere na vědomí, že pan ing. Jan Mrázek, CSc. a pan ing. Karel Mach se vzdali členství v prezidiu Pozemkového fondu České republiky."

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Machovi. Prosím ho, aby se posadil na místě, kde sedávají navrhovatelé nebo zpravodajové, a otevírám k jeho informaci rozpravu.

Kdo se do ní hlásí? Nikdo se nehlásí, proto rozpravu uzavírám.

Budeme hlasovat o předloženém návrhu usnesení, o rezignaci dvou členů prezidia Pozemkového fondu České republiky tak, jak usnesení zaznělo z úst pana poslance Macha. (č. 48)

Kdo podporuje toto usnesení, ať to dá najevo příslušným způsobem. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Hlasování bylo ukončeno. Pro 111, proti nikdo, 8 se zdrželo, nehlasovalo 12 poslanců. Bylo dosaženo nadpoloviční většiny 66 hlasů potřebné pro přijetí tohoto usnesení. Usnesení bylo přijato.

Děkuji vám a děkuji panu poslanci Machovi za informaci a za návrh usnesení.

Nyní je 16 hodin. Vyhlašuji přestávku do 16.30 hodin. Budeme pokračovat bodem zařazeným původně jako bod pátý - "Zpráva o bezpečnostní situaci v České republice". Prosím o dochvilnost.

(Jednání přerušeno v 16.00 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 16.43 hodin.)

Předseda PSP Milan Uhde: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat. Odhlašuji všechny ze záznamu a prosím, abyste se všichni přihlásili k přítomnosti zasunutím magnetické karty. Tím se zároveň dozvíme, zda je nás dostatečný počet - 67 - abychom mohli jednat. V této chvíli jsme schopni usnášení. Děkuji všem, kteří pochopili situaci sněmovny a zaujali svá místa.

Budeme podle schváleného procedurálního návrhu probírat bod

VIII.

Zpráva o bezpečnostní situaci v České republice

Připomínám, že na 12. schůzi Poslanecké sněmovny přednesl ministr vnitra ústní zprávu o bezpečnostní situaci v České republice a současně byla všem poslancům rozdána "informace o bezpečnostní situaci v České republice". Poslanecká sněmovna poté přijala usnesení, kterým přerušila projednávání tohoto bodu pořadu do příští schůze, uložila brannému a bezpečnostnímu výboru zprávu projednat a předložit návrh usnesení Poslanecké sněmovny a požádala ministra financí, aby se zúčastnil dalšího projednávání tohoto bodu pořadu.

Táži se nyní pana ministra Jana Rumla, zda si přeje ještě před otevřením rozpravy upřesnit nebo doplnit svůj ústní projev, který přednesl na minulé schůzi. Ano, chce k tomu ještě něco podotknout. Žádám proto pana ministra, aby zaujal místo u řečnického pultu, a pana poslance Vladimíra Šumana prosím, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Pan ministr Ruml má slovo.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, dovolil jsem si vás obdařit dodatkem k Informaci o bezpečnostní situaci v České republice, který komentuje některé statistické ukazatele a dává je do souvislostí. Druhým dodatkem budiž mé ústní doplnění zprávy o bezpečnostní situaci v České republice.

Bezpečnostní situace v České republice je vážná, především proto, že se nedaří zvrátit trend vzrůstající kriminality. Ačkoliv nemůžeme hovořit o tom, že kriminalita paralyzuje život společnosti a rozvrací státní moc a destabilizuje mezilidské vztahy, tak tím, že významně zasahuje do lidské společnosti, do soukromé sféry obyvatelstva, zpochybňuje právní jistoty a vytváří pocit obecného ohrožení a tak se stává politickým faktorem současného transformačního období.

Řešení problémů, které vyplývají z bezpečnostní situace a především z faktu stálého růstu kriminality, lze rozdělit do tří oblastí. Za prvé jde o krátkodobá konkrétní operativní opatření, jejichž cílem je omezit v kriminalitou nejvíce zatížených oblastech sledované druhy kriminální trestné činnosti. Za druhé jde o koncepční střednědobé aktivity legislativně organizační. Za třetí jde o dlouhodobou strategii řešení problémů kriminality vycházející z teze, že policejní represe sama o sobě nemůže tento problém vyřešit.

Nejprve bych se zmínil o krátkých bezprostředních opatřeních. Policie v této chvíli vytváří konkrétní teritoriální projekty k omezování určitých druhů kriminality, včetně toho, že vytváří speciální jednoúčelové týmy. Tyto projekty budou hotovy do 31. 10. 1993 a budou také jednotlivě podle své specifikace financovány. Pomocným materiálem k těmto projektům je zevrubná analýza kriminality v České republice až do úrovně okresů. Je to materiál, který je určen policejním ředitelům jednotlivých útvarů. Analyzuje kriminalitu řezem kvalitativním a kvantitativním a zároveň je dokladem práce policie a jejího řízení.

Dále jde o plošné posílení pořádkové policie zvláštním nařízením o zařazování nových policistů do oblasti tzv. čisté pořádkové policie, tzv. hlídkové. Tito policisté by se nezabývali v rámci pořádkové policie vyhledáváním, ale pouze by se zabývali hlídkovou službou. S tím souvisí modifikace 18měsíčního systému policejního vzdělávání tak, že po šesti měsících školy by policista nastoupil do přímého výkonu služby v pořádkové policii s tím, že bude mít povinnost dokončit do určité doby zbytek školy.

Dalším okamžitým opatřením, které se připravuje, je, že do 1. března 1994 budou ve všech krajích vytvořeny školské policejní útvary a studenti po absolvování šestiměsíční teorie nastoupí v rámci těchto školských útvarů přímo praxi v hlídkové službě.

Od 1. 1. 1994 chceme zákonem zvýšit horní hranici diferenčního příplatku z 2000 na 3500 až 4000 korun pro policisty v přímém výkonu služby podle bezpečnostní situace v teritoriích.

Dne 1. 12. 1993 skončí masivní náborová akce, do které byla zainteresována náborová centra při krajských ředitelstvích policie. Po tomto datu bude provedena rychlá, ale důkladná analýza, která zjistí, zda a za jak dlouho jsme schopni zaplnit volná tabulková místa policistů. Po nutném doplnění policejních útvarů budeme klást důraz na zakládání dalších malých policejních stanic v počtu 12 - 15 policistů.

Dalším okamžitým opatřením je, že pro pražskou policii chceme zakoupit z prvních prostředků získaných odprodejem nepotřebného movitého i nemovitého majetku systém MORFO, což je vektorový algoritmus umožňující digitální porovnávání otisků prstů. Tento systém je uplatnitelný v celé České republice a významně usnadní práci policie. Stojí 200 miliónů korun. Znovu opakuji, že chceme tuto částku hradit z odprodeje nepotřebného majetku.

Mezi další úkoly v krátkodobé okamžité oblasti patří sledování a případné rozšiřování experimentů, které ve spolupráci s Holandskem představují preventivní program na omezení kriminality sociálně neadaptibilního obyvatelstva. Experiment probíhá na Praze 5 a na Proseku. Účastní se jej kromě policie i orgány státní správy, samosprávy a zástupci občanských iniciativ.

Dále během listopadu bude provedena analýza tzv. experimentu Praha, který spočívá v tom, že po dohodě se starosty městských částí je Praha z hlediska městské policie pojímána jako jedna obec s centrálním řízením kriminální policie.

V těchto dnech proběhlo výběrové řízení pro nový typ radiového spojení Policie České republiky, s jehož zavedením se počítá již v tomto roce. Tento systém bude komplexní - od přenosných radiostanic, přes vozidlové stanice až po základnové výkonné radiostanice. Zkušební provoz byl zahájen ve vybraných odděleních ochrany hranic.

Intenzivně se pracuje na komplexním informačním systému evidence obyvatelstva. Současný stav se vyznačuje roztříštěností a okresní evidence jsou odtrženy od centra. Propojením celého systému se urychlí proces zjišťování totožnosti osob, což je důležité při zadržení a vzetí do vazby.

Na centrální úrovni by tento systém měl začít fungovat do dvou měsíců.

Jedním z posledních konkrétních opatření (je jich asi 30, nemohu je samozřejmě číst všechna) je rozkaz ministra vnitra, kterým jsem uložil policejnímu prezidentovi, aby od 1. 10. 1993 zahájil postupné naplňování ochrany celého průběhu československé státní hranice.

Co se týče střednědobých a koncepčních aktivit, jejich cílem je zachovat životaschopnost policie, zabránit dalšímu růstu kriminality obecné a vytvořit podmínky pro důslednější boj s organizovaným zločinem. Mezi tyto aktivity patří především aktivity legislativní. Je to novela trestního řádu a trestního zákona, kterou se bude zabývat Poslanecká sněmovna, která má vést k zjednodušení trestního řízení a definovat nové skutkové podstaty. Na ni navazuje novela zákona o Policii České republiky, která reaguje na podněty poslanců, na změny trestně právních norem a na podněty ze strany policie. Termín předložení Poslanecké sněmovně je 31. 10. 1993.

Další normou jsou zásady zákona o soukromých bezpečnostních službách a zásady zákona o zbraních a střelivu. Obě jsou schváleny vládou a byly odevzdány do Parlamentu České republiky.

Dále jde o připravované zásady zákona o provozu na pozemních komunikacích. Jedná se o dva zákony, jeden v gesci ministerstva vnitra a druhý v gesci ministerstva dopravy, jejichž termín je 31. 12. 1993.

Dále jde o novelu zákona o uprchlících, o níž jsem už hovořil. 15. října bude předána vládě. Jedná se o zjednodušení a urychlení azylového řízení.

Další normou je návrh zákona o evidencích vedených ministerstvem vnitra a Policií České republiky, který byl dán do legislativního procesu, návrh zásad zákona o zpravodajských službách, který bude vláda projednávat zítra, a další připravované návrhy zákonů podle legislativního plánu.

Co se týče organizačních aktivit, právě probíhá diskuse a má být ukončena do 30. 11. 1993, o nové organizaci policie a její možné decentralizaci v oblasti obecné kriminality a naopak centralizaci v oblasti organizovaného zločinu.

Od 1. 9. funguje na ministerstvu vnitra nový systém vzdělávání policistů.

Organizační opatření v souvislosti s migrační problematikou jsme projednávali před malou chvílí a nebudu se k nim v této chvíli vracet.

Dále vláda a jednotlivé výbory parlamentu projednaly koncepci a program protidrogové politiky vlády České republiky. Vláda projednala program sociální prevence a do 31. 10. předložíme vládě program prevence kriminality. Do konce roku budou dokončeny reorganizace ministerstva vnitra a policejního prezidia a vydány nové organizační řády.

Do 31. 12. bude do Policie České republiky začleněna Železniční policie a Služba ochrany letišť. Na ministerstvu vnitra funguje nová inspekce ministerstva vnitra, zaměřená na důsledné potírání trestné činnosti policistů. Tato nová koncepce je sledována branným a bezpečnostním výborem, kterému máme předložit zprávu o tomto experimentu.

Dále nám branný a bezpečnostní výbor uložil a máme již připravenu analýzu činnosti obecní policie a uvažujeme společně s poslanci o možnosti novely zákona o obecní policii.

Hledáme novou podobu služby ochrany ekonomických zájmů České republiky a s ministrem financí, místopředsedou vlády panem Kočárníkem jsme se dohodli o tom, že bychom jí mohli dát podobu, která by se blížila něčemu, čemu říkáme policie finanční.

Dalším opatřením, které ministerstvo vnitra připravilo, je integrovaný záchranný systém jako součást aktivit Rady obrany státu. Včera jsem předal panu premiérovi rozbor situace v oblasti potírání pohlavních nemocí a boje proti prostituci, kuplířství a obchodování se ženami a dětmi. Tímto materiálem by se měla v nejbližší době zabývat porada ministrů a dalších zainteresovaných osob. V současné době se připravuje nová koncepce ekonomického zabezpečení ministerstva vnitra a Policie České republiky.

Co se týče dlouhodobých strategických aktivit, k nim bych pro stručnost uvedl pouze to, že usilujeme o zavedení účinného systému sociální prevence a prevence kriminality, protože jsme si vědomi, že kriminalita není zdaleka pouze záležitostí ministerstva vnitra. Skutečné kořeny kriminality tkví mimo dosah pravomoci policie a orgánů klasické trestní justice a řešení tohoto problému je také záležitostí občanů a celé naší společnosti. Jde o to vytvořit funkční řetězec, na jehož začátku stojí prevence a na konci péče o osoby propuštěné z výkonu trestu. Mezi tím je pak systém policejní represe, trestní justice, to znamená vyšetřování, prokuratura a soudy a samotné vězeňství. Nad každou z těchto oblastí je třeba se vážně zamyslet.

Tolik k doplnění zprávy o bezpečnostní situaci. Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru Rumlovi a dávám slovo předsedovi branného a bezpečnostního výboru poslanci Vladimíru Šumanovi, aby sněmovnu informoval o jednání výboru a odůvodnil předložený návrh usnesení.

Poslanec Vladimír Šuman: Pane předsedo, dámy a pánové, pokusím se být co nejstručnější.

Především bych chtěl říci, že výbor konstatoval skutečnost, že nejde o informaci o bezpečnostní situaci České republiky komplexně, protože to je materiál, který byl předložen pouze ministerstvem vnitra a do oblasti bezpečnosti této republiky patří informace i z dalších oblastí, z resortu ministerstva obrany a samozřejmě také ze zpravodajských služeb. V tomto smyslu také uslyšíte návrh usnesení, ale myslím, že ho máte předložený na lavici a pravděpodobně jste se s ním už seznámili.

Především stejně jako na výboru chci konstatovat, že zpráva ministerstva vnitra je tentokrát velice přehledně uspořádána a je velice otevřená, se závěry, které všichni považujeme za velmi závažné.

Z toho, co jsem přednesl jako zpravodaj na výboru, zopakuji, že podle mého názoru této zprávě do jisté míry chybí analýza některých jevů a dílčí hodnotící komentáře. Pokusím se ukázat, oč mi jde. Abych pravdu řekl, uvádím to tady především proto, abyste viděli, jak podrobně jsme se zprávou zabývali, ne proto, aby to bylo předmětem jednání pléna.

Pro vaši informaci - je možné podívat se na stranu 2 této zprávy, ze které je zřejmé, že například ve Východočeském kraji, kde došlo k nejmarkantnějšímu nárůstu kriminality, došlo k objasněnosti jen o 4,5%, což je skutečně nebývalé. Porovnáme-li to např. se Západočeským krajem, tam došlo ke zvýšení kriminality o 15%, pokles je tam sice jen o 2%, ale přitom při výrazně nižší zatíženosti na jednoho policistu v Západočeském kraji, a to plných 31%. To je to, co mám na mysli, že by nám měly být předkládány analýzy těchto jevů a závěry, které z toho udělalo ministerstvo vnitra pro činnost policie nebo konkrétně analýzy samotné policie, abychom věděli, jak dalece je vnímán teritoriální rozdíl, kde jsou příčiny a jak je na ně reagováno.

Dále se domnívám, že by bylo užitečné, aby příště v takovém materiálu bylo jednoznačné stanovení priorit. Dnes je naprosto zřejmé, že jednou z hlavních priorit je kriminalita jako taková, ale mám dojem, že při podrobnější analýze (nejen dojem, jsem o tom přesvědčen a je možné to ukázat) se ukazuje, že některé kriminální jevy se vyvíjejí jinak než jiné, jak je to zřejmé i z doplňku, který jsme dostali.

Tady mi dovolte jeden příklad. U zjištěných trestných činů celkem je od roku 1991 do roku 1993 nárůst hrozivý (tabulka na str. 8). Je to 42,1%. Na druhé straně, pokud z toho vyjmeme krádeže prosté a krádeže motorových vozidel, ukáže se, že u dalších trestných činů je nárůst pouze 19%. To je právě to, čím by se podle mého názoru výbor měl velmi podrobné zabývat v diskusi s ministerstvem vnitra.

V souvislosti s tím náš výbor přijal doporučení ministru vnitra svým usnesením, které je jiné než to, které máte na stole, doplnit zprávu o bezpečnostní situaci o analytické a hodnotící informace a o konkrétní přijatá a plánovaná opatření k ovlivnění kriminality.

Samozřejmě, musím se přiznat, že mi jako zpravodaji pan ministr vnitra některé argumenty a některé výhrady vyrazil z ruky tím, že už na výboru přednesl to, co tady přednesl v úvodu - to znamená, že daleko komplexněji uvedl řadu konkrétních, věcných a především chci říci kontrolovatelných opatření, které podle našeho názoru, a v tom se výbor rozhodl, ovlivní další vývoj kriminality.

Závěrem chci říci, že se domníváme, že zásadní systémová opatření zpráva obsahuje. Jsou také obsažena v materiálech, které jsme projednávali.

Výbor požádal pana ministra o to, aby podrobné hodnocení harmonogramu opatření k omezování kriminality (projednáno vládou 16. 6. 1993) bylo předloženo výboru k dalšímu projednání, protože jsou tam termínovány úkoly.

Výbor tedy v tomto duchu zprávu hodnotil a přijal toto doporučení Poslanecké sněmovně, tedy návrh usnesení:

"1. Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí informaci ministra vnitra České republiky o bezpečnostní situaci v České republice.

2. Žádá vládu České republiky, aby do 31. 3. 1994 předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu zprávu o bezpečnostní situaci České republiky shrnující poznatky všech rezortů včetně ministerstva obrany České republiky a zpravodajských služeb."

Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Vladimíru Šumanovi. K tomu, co bylo předneseno, otevírám rozpravu. Do rozpravy se přihlásili tito poslanci (budu je číst v pořadí, v jakém budou přistupovat k řečništi): pan poslanec Stanislav Gross, pan poslanec Václav Klučka, pan poslanec Zdeněk Vorlíček, pan poslanec Miroslav Čapek. Prosím pana poslance Grosse. Připraví se pan poslanec Klučka.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP