Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Jozef Wagner
ukončil svůj příspěvek. Zvu
k řečništi pana poslance Vratislava Votavu,
připraví se pan poslanec Čestmír Hofhanzl.
Poslanec Vratislav Votava: Vážený pane
předsedající, vážení páni
ministři, dámy a pánové, chtěl
bych obrátit vaši pozornost k jednomu problému,
o kterém si myslím, že ve zprávě
o bezpečnostní situaci v České republice
mu nebyla věnována pozornost. Protože je to
problém velice vážný a znepokojivý,
rád bych na něj upozornil zde touto formou.
Jedná se o stupňující vlnu fašisticky,
rasisticky a vůbec pravicově radikalisticky motivovaného
násilí a další trestné činnosti.
Nemám zde na mysli jednom - i když o to jde především
- ty útoky některých fašisticky orientovaných
skupin, ke kterým dochází se stále
větší intenzitou a které si například
jenom v měsíci září vyžádaly
tři mladé životy. Mám zde na mysli řadu
dalších útoků, o kterých se vždy
jen tak nenápadně dočteme v černé
kronice, a kromě toho i některé další,
kde nejde o lidské životy, o lidské zdraví,
ale kde jde např. o to, že dochází k
vloupání do sekretariátu opozičních
politických stran a redakcí, jako se tomu stalo
např. na jaře letošního roku při
vloupání do Okresního výboru KSČM
v Jihlavě nebo v letních měsících
do redakce naší Pravdy v Ostravě. Domnívám
se, že by i někteří kolegové
z dalších politických stran - mám na
mysli konkrétně SPR-RSČ mohli uvést,
že také zde jsou vystaveni určitým projevům
jakési přinejmenším politicky motivované
kriminality.
Nedávno jsem se zúčastnil antifašistické
demonstrace, která se konala pod heslem "Fašisté
vraždí a lidé mlčí". Jsem
velice rád, že výzva, která zazněla
na této demonstraci, už přinesla své
plody v podobě ustavení výboru pro občanskou
solidaritu a toleranci, k jejichž myšlenkám se
může přihlásit každý čestný
člověk v této zemi. Uvědomte si zde
všichni, že tyto věci nelze v žádném
případě brát na lehkou váhu.
Současný svět včetně světa,
který zde dnes náš pan prezident charakterizoval
jako svět svobody, demokracie a prosperity, prožívá
v současné době nejvážnější
eskalaci vlny fašistického, rasistického a
pravicově extremistického násilí od
30. let a rozhodně si nemyslím, že bychom se
měli přibližovat Evropě a otevírat
světu tím, že se jí za čas vyrovnáme
v tom, co se děje v SRN a v dalších zemích,
kde jsme svědky vyslovených rasistických
pogromů.
Domnívám se, že jeden z bodů, které
by měly vyplynout z projednávání zprávy
o bezpečnostní situaci, by měl být
třetí bod k usnesení, které bylo navrženo.
To znamená, Poslanecká sněmovna Parlamentu
žádá vládu České republiky,
aby ve zprávě o bezpečnostní situaci
České republiky věnovala zvýšenou
pozornost projevům fašistického, rasistického
a vůbec politicky motivovaného násilí
a další trestné činnosti, stejně
jako příslušným opatřením
proti nim.
Ano, přiznejme si, bezpečnostní situace,
rozmach kriminality, rozmach násilí v naší
zemi jsou velice vážné. Nemyslím si,
že by to bylo jenom důsledkem nějaké
devastace, tzv. komunismem. Stačí připomenout,
že např. v USA se stalo okřídleným
úslovím, že násilí je stejně
americké jako jablkový koláč. Nemyslím
si, že by bylo dobrou vizitkou pro náš vstup
do Evropy podobné okřídlené úsloví,
že násilí je stejně české
jako vepřo-knedlo-zelo. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec
Čestmír Hofhanzl, připraví se pan
poslanec Oldřich Vrcha.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený
pane předsedo, vážené dámy a
pánové, nezbývá mi než konstatovat,
že řeč pana poslance Vorlíčka
byla téměř dokonalá. Vracíme
se jí ke svému počátku.
Demokracie je též v první řadě
odpovědnost a na samém počátku by
to měl být také pokus o spravedlnost. Zlo
v naší zemi nebylo potrestáno a byl tím
dán příklad a zlo se nám nyní
vrací. Ti, kteří byli příčinou
morálního marasmu, nás obviňují
nyní z důsledků tohoto marasmu. Sklízíme
plody své nedůslednosti a též našeho
morálního postižení.
Upozorňuji zde již poněkolikáté,
aby si vláda, pan ministr a i vy, páni poslanci,
kteří jste dobré vůle, vzali z řeči
pana poslance Vorlíčka své poučení.
Demokracie je též především vyrovnání
se s minulostí a vyrovnání se zločiny
minulosti. Je to též hledání spravedlnosti.
To, co se nyní v naší zemi děje, je
důsledkem naší nedůslednosti a našeho
morálního postižení.
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec
Oldřich Vrcha, připraví se pan poslanec Josef
Ullmann. Je posledním písemně přihlášeným
do rozpravy.
Poslanec Oldřich Vrcha: Vážený
pane předsedo, vážené dámy a
pánové, nemohu souhlasit se začleněním
železniční policie do policie vnitřní
a k tomu uvádím několik faktů. Vzhledem
ke skutečnosti, že sílí politický
tlak některých dnešních koaličních
stran, blízkých Ministerstvu vnitra, Česká
republika má snahu na vytvoření jednotné
policie, tj. centralizace moci. Bývalý policejní
prezident a jeho náměstek pan Fulík vypracovali
koncepci začlenění Železniční
policie do Policie České republiky. Tato koncepce
neřeší odborné specifické činnosti
jednotlivých policií a vůbec již nehledí
na potřebu vytvoření podmínek na zajištění
bezpečnosti osob na železnici. Tuto bezpečnost
je ale stát povinen garantovat.
Dle mého názoru vynětí Železniční
policie z podřízenosti Ministerstva dopravy a její
začlenění do Policie České
republiky by přineslo nejen společnosti, ale i České
republice takové problémy, které by nebyla
schopna adekvátně řešit, přičemž
myšlenka, že začleněním policistů
Železniční policie do Policie České
republiky se posílí služba policistů
na ulici, je zcestná.
Počet policistů železniční policie
je tak malý a odkrytí železnice následně
nemůže společnosti při současném
nárůstu kriminality přinést očekávaný
efekt.
Pokud vládní činitelé a parlament
budou nadále setrvávat na svém politickém
rozhodnutí, pak se jako jediné možné
řešení jeví situace, že celá
Železniční policie bude jako taková
podřízena Ministerstvu vnitra vedle Policie České
republiky, ne ve vztahu podřízenosti, ale ve vztahu
vzájemné spolupráce a rovnocennosti.
Tento stav by však musel byt garantován zákonem,
jinak by následně záleželo pouze na
ministerstvu vnitra, co s železniční policií
při jejím využívání provede.
Domnívám se, že je vhodné připomenout
historickou pravdu o ochraně železnic. Tato složka
prokazatelně vznikla v Československu po zániku
Rakousko - uherské říše, kdy tehdejší
administrativní ředitel drah pan Suřík
vydal pokyn, aby z pracovníků dráhy byli
vybráni pracovníci mající zájem
o službu při ochraně dráhy se služebním
psem. V policejním středisku pro výcvik psů
četnictva v Nových Hradech byl v roce 1921 položen
základ používání policejních
psů ve službě policejně železniční.
Tato složka pak v různých obměnách,
ale se stejnými oprávněnými povinnostmi
k dráze, k výzbroji, pracovala při ochraně
železničního provozu a cestujících
de facto až do roku 1992, kdy zákonem č. 230/1992
Sb. byla převedena do nové policejní služby
jako železniční policie.
Ke změně názvu bylo přistoupeno z
praktických důvodů prokazování
příslušnosti hlavně při styku
s cizinci. Změna názvu byla od počátku
trnem v oku Policii České republiky, která
chce mít dominantní postavení, ovšem
výslednost v jejich činnostech tomu neodpovídá.
Začala tedy organizovanost přetvářet
v nových demokratických podmínkách,
které nebylo vždy možno realizovat dle představ,
začala byt platným orgánem státní
moci mající své dílčí
výsledky, kdy prokázala svoji funkčnost,
schopnost řešit i tak náročnou problematiku,
jakou je ochrana občanů v podmínkách
značného nárůstu kriminality, přepadání
cestujících, jejich okrádání
atd. Tento proces, který je specifický v činnosti,
má skončit Železniční policie,
má být za vynakládání značných
prostředků začleněna do Policie České
republiky, tj. má odlišnou výzbroj, výstroj,
prostředky apod. (Poznámka stenografa: Prosím
o úpravu předchozí věty, nebylo dobře
rozumět.) Tím se otevře nové pole
působnosti pro páchání trestné
činnosti, proti které může účinně
bojovat jedině odborně způsobilá,
věcně znalá, připravená železniční
policie.
Ovšem začlenění Železniční
policie pod Policii České republiky nedává
záruky schopnosti problematiku na železnici řešit,
když jsou obecně známé problémy
s vybudováním samotné nové policejní
složky České republiky. O tom, jak se připravuje
na ochranu osob a boj proti trestné činnosti ministerstvo
vnitra, nasvědčují výroky náměstka
ministra vnitra pana Fendrycha veřejně proklamované
ve sdělovacích prostředcích tím,
že ministerstvo vnitra vytváří předpoklady,
že když budou následně na železnici
s trestnou činností problémy, ministerstvo
vnitra se obhájí, neboť veřejně
na tuto skutečnost upozornili. Vinu pak ponese ten, kdo
schválil zákonné opatření o
začlenění Železniční policie
do Policie České republiky, tedy Parlament.
Železniční policie by měla zůstat
samostatná z následujících základních
důvodů. Stát je povinen garantovat občanům
i cizím státním příslušníkům
základní bezpečnost, a to platí i
při využívání železnice.
K tomu, aby tento úkol státu byl naplněn,
přispívá železniční policie
tím, že plní úkoly dané zákonem
o železniční policii.
Dále chci uvést, že při plnění
úkolů železniční policie musí
tato provádět specifické úkoly, k
jejichž naplnění je nutná precizní
znalost drážních problematik, ale i osobní
schopnost policistů je posuzována odlišně.
Např. vstup do kolejiště je speciálně
upraven a policista musí splňovat smyslové
předpoklady. Jinak je ohrožen jeho život při
styku s drážními tělesy. Tato situace
se nedotýká pouze smyslových funkcí,
ale i odborného pravidelně se opakujícího
školení. Tento stav pravidelně se opakujícího
školení není u Policie České
republiky možné realizovat, neboť školit
všechny policisty je nemožné. Při specializaci
není možné zabezpečit vždy přítomnost
vyškoleného policisty.
Samotnou kapitolou krizových událostí je
pak vlastní výkon služby bezpečnostní
povahy při doprovodech vlaků osobní přepravy.
Při regionálním členění
Železniční policie do Policie České
republiky by bylo velice problémové provádět
doprovody vlaků, jejich předávání
na katastrálních hranicích. Rovněž
bezplatná přeprava doprovodných hlídek
policie by nebyla možná.
Závěrem bych chtěl říci, že
všechny uvedené skutečnosti by v praxi znamenaly
i možné ochromení železniční
dopravy na úsecích automatizovaného řízení
železničního provozu, signalizace, telegrafní
sítě, dále značný nárůst
škod na přepravních zásilkách,
zvýšení páchání násilné
trestné činnosti na cestujících, včetně
jejich okrádání. Proto navrhuji, aby Poslanecká
sněmovna nesouhlasila se začleněním
Železniční policie k Policii České
republiky. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Vrchovi. Jako poslední se zatím přihlásil
poslanec Josef Ullmann. Chci se ho zeptat, zda jeho příspěvek
bude ukončen do tří minut, protože jsme
slíbili, že v 18 hodin ukončíme dnešní
sezení, aby mohl zasednout ústavně právní
výbor a další schůze. Bude to tak, pane
poslanče?
Poslanec Josef Ullmann: Jsem o tom přesvědčen,
dokonce se domnívám, že dříve.
Vážený pane předsedo, vážená
vládo, vážené dámy a pánové,
dovolte mi, abych se s vámi podělil o osobní
reflex z této velmi dlouhé rozpravy. Měl
jsem moudrou, leč velmi - dnes bychom řekli - nevzdělanou
babičku, vyšla asi ze třetí třídy.
Učila mne mnohá přísloví. Já
jí za mnohé vděčím. Mimo jiné
mi také vštěpovala jedno z nich: Čert
o morálce káže a ohonem na mši zvoní.
Vážení kolegové a kolegyně, mnohé
z příspěvků, které jsem zde
slyšel, mne znovu utvrdily v tom, že tato moje babička
byla nesmírně moudrá žena. Děkuji
vám.
Předseda PSP Milan Uhde: Vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, přiblížila se 18. hodina. Táži
se, zda se ještě někdo hlásí
do rozpravy. Tato přihláška však bude
až pro zítřejší den. Hlásí
se pan ministr Kočárník, dáme mu příležitost
zítra.
Přerušuji jednání naší schůze,
pokračujeme zítra v 9.00 hodin. Přeji vám
všem dobrý večer