Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Ullmannovi, prosím, aby se slova ujala paní
poslankyně Mazalová, připraví se pan
poslanec Řezáč.
Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně a kolegové. Uvědomila jsem si, bohužel,
až pozdě, že můj pozměňovací
návrh, který jsem podala, se vztahuje nejen na čl.
I § 24, ale i na článek II. § 71 odst.
4. Toto bych chtěla doplnit.
O přestávce jsem si sehnala čísla,
abych trochu mohla změřit finančně,
co můj návrh obnáší. Tedy v roce
1987 se nám narodilo 131,5 tisíc dětí,
v roce 1988 133,2 tisíce dětí a v roce 1989
128,8 tisíc dětí. Jednoročních
dětí tedy máme 115 tisíc, dvouletých
dětí máme 110 tisíc a dětí
do dvou let celkem máme 225 tisíc dětí.
Takže v přepočtu jeden týden 20 korun,
jeden měsíc 80 korun, jeden rok se rovná
tisíc korun. Za rok by tedy tato částka činila
225 milionů korun. To jsem považovala za poctivé,
abych předala.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
paní poslankyni Mazalové za toto upřesnění
a prosím pana kolegu Řezáče, aby se
ujal slova.
Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený
pane předsedo, vážený pane místopředsedo,
vážené kolegyně a kolegové, nevím,
zda nejsme všichni podjatí, tak pro jistotu řeknu,
že jsem otcem tří dětí ve věku
18, 15 a 11 let. Z celé debaty mám dojem, že
se tady zaměňují jablka a hrušky. Tímto
opatřením, které je v každém
případě stále plošné,
se nedá řešit problém, o kterém
se tady hovoří.
Jestli přistoupíme na verzi, kterou navrhl kolega
poslanec Mašek, tak tím vůbec nevyřešíme
problémy mladých rodin, které zakládají
rodinu. To se nedá vyřešit tím, že
to srovnáme do dosavadní právní úpravy,
kde se nerozlišovala výše přídavků
na děti s ohledem na věk dítěte.
Domnívám se, že vládní návrh,
pokud jde o otázku diferenciace přídavku
na dítě podle věku dítěte,
je racionální, protože je něco jiného,
když mám kojence, novorozence a něco jiného
je dítě, které chodí na střední
nebo vysokou školu až do 26 let, jak to umožňuje
platná právní úprava. Je ovšem
pravdou, že začínající mladé
rodiny jsou na tom dnes hůře než třeba
starobní nebo invalidní důchodci. Je rovněž
pravdou, že starobní nebo invalidní důchodci
už si zpravidla nemohou pomoci nějakým dalším
výraznějším příjmem, zejména
při nepříznivém zdravotním
stavu, kdežto mladí lidé ano. Ale problém
mladé rodiny musíme řešit jiným
systémovým opatřením, ať už
to bude ve stavebním spoření, v novomanželských
půjčkách nebo ve speciálních
dávkách, ne v přídavku na děti,
který je vlastně dávkou nemocenského
pojištění. Čili to bude jiné
opatření předpisu sociálního
zabezpečení anebo opatření úplně
jiné, systémové.
Čili není vůbec rozumné, abychom měnili
tu úvahu a koncepci vládního návrhu,
protože diferenciace přídavku na dítě
podle věku dítěte je naprosto správná
a je jedině racionální hovořit o tom,
jestli ta výše přídavku má být
vyšší nebo nemá být vyšší.
To se rozhodne hlasováním. To, co má na mysli
kolega Mašek, se vůbec nedá řešit
přídavkem na děti, to se musí vyřešit
něčím, co přinese mladé rodině
daleko větší finanční přínos.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Řezáčovi a prosím, aby
se slova ujal pan poslanec Valenta.
Poslanec Josef Valenta: Pane předsedající,
dámy a pánové, na rozdíl od někoho,
kdo tvrdí, že původně vystoupit nechtěl
a pak zde stráví čtvrthodinku, budu velmi
stručný ve svém konstatování.
Položte si otázku, jestli jste ještě trochu
soudní: Kolik činí tzv. porodné, kolik
stojí dnes dětský kočárek a
můžete pokračovat dál. Všichni
víte, že v tomto roce bude nejnižší
porodnost od let 1918 až 1919. Zvýšení
přídavku dělá, jak zde bylo řečeno,
díru do státního rozpočtu, zvednou-li
se přídavky o 50,- Kč. A co tedy platy ministrů,
současně poslanců, tedy i naše, a obludně
zbytečně narostlého aparátu státních
úředníků? To, co jsem zde řekl,
je možná podle vás drzé, ale mnohé,
co zde bylo řečeno těmi, kdo jsou i proti
tak malému zvýšení, je určitě
nemravné. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Valentovi. Kdo se dál hlásí
do rozpravy? Nikdo. Prosím, abyste se znovu prezentovali
a já se chystám dát hlasovat o procedurálním
návrhu pana poslance Maška, že bychom projednávání
tohoto bodu v tomto bodu přerušili a požádali
garanční výbor, aby se touto materií
ještě jednou zabýval a vrátili bychom
se k projednávání tohoto bodu pravděpodobně
v průběhu zítřejšího jednacího
dne. Rád bych se zeptal navrhovatele tohoto procedurálního
návrhu, zda jsem to reprodukoval správně?
Není námitek, děkuji. (č. 49)
Kdo je tedy pro přijetí tohoto procedurálního
návrhu, ať zvedne ruku. Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování?
Tento procedurální návrh byl přijat
poměrem hlasů 77 ku 27, 35 kolegyň a kolegů
se zdrželo.
Tím jsme přerušili projednávání
tohoto bodu a ještě s krátkou poznámkou
se hlásí předseda garančního
výboru pan poslanec Syka.
Poslanec Martin Syka: Prosil bych poslance našeho
garančního výboru, aby se sešli hned
v místnosti vpravo od klavíru. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Vrátíme se k bodu, který byl včera
na konci jednacího dne přerušen, což je
bod označený jako bod
Do rozpravy k tomuto bodu se přihlásil pan místopředseda
vlády a ministr financí Ivan Kočárník,
kterého prosím, aby se ujal slova. Dámy a
pánové, prosím, abyste zaujali svá
místa a prosím o klid.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Vážený
pane předsedající, vážená
Poslanecká sněmovno, dovolte mi říci
pár slov a reagovat na včerejší diskusi
ke zprávě o bezpečnostní situaci.
Když jsem včera přišel do sněmovny,
abych na její pozvání byl přítomen
projednávání výše uvedené
zprávy, předpokládal jsem mimo jiné
diskusi na téma rozpočet ministerstva vnitra, respektive
rozpočet policie, a bezpečnostní situace.
Svým způsobem jsem se na tuto diskusi těšil,
protože mám po diskusích s panem ministrem
vnitra, po diskusích ve vládě, na základě
našich analýz a kontrol, poznatků z mezinárodního
srovnání atd. na tuto věc vyhraněný
názor. Tento problém se zde však nedebatoval
a já ho zbytečně otvírat nechci. Bude
ostatně dostatek příležitosti projednávat
tento problém, tuto otázku při rozpočtu
na rok 1994. Místo toho byl ministr financí napaden
za závěrečné slovo na minulé
schůzi sněmovny při projednávání
zprávy vlády - podtrhuji slova zprávy vlády
- o hospodaření a rozpočtu za 1. pololetí
obviněn z nekorektnosti a byla po něm žádána
omluva. Velmi pečlivě v průběhu včerejšího
večera jsem si prostudoval stenografický záznam
z projednávání zprávy za hospodaření
za 1. pololetí. O co šlo?
Ministr financí reagoval mimo jiné na následující
výrok pana poslance, který včera žádal
omluvu, že - cituji: "Vize, s níž zde vystupuje
ministr financí, je naprosto stejnou vizí, s jakou
z tohoto místa mohli hovořit a jistě hovořili
komunističtí ministři financí, neboť
se zde rovněž chlubili vynikajícím stavem
československé ekonomiky, vynikajícím
stavem rozpočtu atd." Konec citátu. Ministr
financí v závěrečném slově
uvedl, a opět budu citovat ze stenografického záznamu:
"K výroku, že je to stejné jako to, čím
se chlubili komunističtí poslanci, bych chtěl
říci, že je tu jeden drobný rozdíl.
To, co říkali komunističtí poslanci,
platilo pouze v rámci této země. Výsledky,
které uváděli, byly brány v rámci
této země a svět měl zcela jiné
hodnocení, než bylo hodnocení těchto
komunistických poslanců.
Chtěl bych panu poslanci Wagnerovi připomenout,
že svět má nyní stejné hodnocení
jako naše vláda. Jsou to renomované instituce,
takže to je podstatný rozdíl. Připadá
mi to tak, že argumentace odpovídá jednomu
z Murphyho zákonů - nesouhlasí-li fakta s
teorií, tím hůře pro fakta."
To je konec citátu z mého závěrečného
slova.
Ano, pane poslanče, který ode mne žádáte
omluvu, vláda hodnotí dosavadní vývoj
transformace české ekonomiky vzhledem k podmínkám
vnitřním a vnějším za úspěšný.
Je si přitom vědoma i problémů, které
tuto transformaci provázejí. Pozitivně hodnotí
transformační proces Centrální banka,
hodnotí jej tak i zmíněné mezinárodní
instituce, různé zahraniční soukromé
banky a společnosti, které monitorují vývoj
v České republice pro zahraniční investory
atd. Hodnotí jej tak, jak vyplývá z průzkumu
veřejného mínění, i významná
část občanů této země.
Dokonce i někteří představitelé
vaší strany.
Žádáte-li omluvu ministra financí za
fakta, data a srovnání, která úspěšnost
transformace prokazují, rád vám ji dávám.
Ještě jednu poznámku.
Mnohokrát jsem v této sněmovně i ve
Federálním shromáždění
z vašich úst slyšel slova o korektnosti, toleranci,
argumentaci druhých. Bylo by poctivé sněmovně
říci, že pan poslanec po svém projevu
ke zprávě o hospodaření odešel
ze sněmovny a nebyl přítomen dalšímu
jednání, tudíž neslyšel ani závěrečné
slovo ministra financí. Takže slova o nekorektnosti
a zneužití mého závěrečného
slova s tím, že nemohl reagovat na toto, jsou v daném
případě nekorektní. Sněmovna,
resp. jednotliví poslanci si jistě názor
o korektnosti či nekorektnosti přístupu udělají
sami. Chci věřit, že i vy po prostudování
stenografických záznamů včetně
vašeho včerejšího vystoupení si
toto srovnání v klidu uděláte. Nebudu
žádat vaši omluvu, ale nabízím
klidnou diskusi nad tímto srovnáním. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu místopředsedovi vlády. Ptám se,
kdo se dále hlásí do rozpravy k tomuto bodu?
Pan poslanec Wagner.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající,
vážený pane předsedo, dámy a
pánové, především se ohrazuji
proti tónu, jakým mne pan předsedající
uvedl. Je to úmysl diskreditovat předem.
Dovolte, abych se velmi stručně vyjádřil
k problémům, o nichž zde byla řeč.
Je zde mimo jakoukoliv pochybnost a ve stenografických
protokolech, jichž se pan místopředseda vlády
a ministr financí dovolává, je nesčetněkrát
v této sněmovně k dispozici moje vyjádření
právě tak jako v bývalém Federálním
shromáždění k problematice, k níž
se nyní z vlastní vůle a kvalifikovaně
vyjádřil ministr vnitra české vlády
a vyjádřil se způsobem naprosto shodným
s mnoha mými minulými vyjádřeními,
že česká policie nemůže zajistit
bezpečnost v požadovaných dimenzích,
nedostane-li potřebné peníze. Shrnuji, necituji.
Toto bylo předmětem mé kritiky Ministerstva
financí a rozpočtu. Předmětem kritiky
nebyla ani ekonomická transformace, ani nic z toho, na
co pan ministr financí odpovídal. Ať svět
hodnotí tuto zemi jakkoliv, jestliže za tohoto hodnocení,
byť jakkoliv skvělého, bude český
občan cítit, že není bezpečný
ve své zemi, jsme zde všichni odpovědni a vinni.
Česká vláda i český parlament.
Žádám proto pana ministra financí, aby
udělal jedinou věc jako závěr této
nepříjemné a zbytečné debaty
zbytečné proto, že vláda nechtěla
slyšet, že české policii, že ministerstvu
vnitra scházejí peníze; nyní to ví,
ví to od člena své vlastní vlády,
od ministra vnitra, od osobnosti kompetentní za tento resort
hovořit - aby nyní poopravil své názory,
vzal na vědomí potřeby resortu, který
je nejdůležitějším pro zajištění
bezpečnosti obyvatel této země a pro zajištění
pocitu, který je také důležitý,
že za působení této vlády a tohoto
parlamentu nejsou přehlíženy zájmy českých
občanů.
Proto bych položil podle zákona o jednacím
řádu otázku české vládě.
Ptám se české vlády, kdo z pánů
ministrů - pan ministr vnitra nebo pan ministr financí
- má podle názoru vlády pravdu? Pan ministr
vnitra, když říká, že policie a
bezpečnost nemá peníze a nemůže
zajistit vše, co občané potřebují,
nebo pan ministr financí, když říká,
že všechno probíhá velmi úspěšně
a vše je velmi dobře zajištěno? Prosil
bych českou vládu o odpověď a domnívám
se, že není potřeba ani zkracovat lhůtu,
že tato odpověď bude důležitá
až po projednávání rozpočtu.
Jinak bych si dovolil závěrem jednu malou poznámku.
Je zcela zbytečné vyvolávat v těchto
otázkách konfrontační názor
opozice a koalice. Nikdy jsme neřekli to, co nám
je vkládáno do úst a bylo mi opět
vloženo do úst jako kritika transformačního
procesu. To se netýká projednávání
tohoto bodu. Jen věcně reaguji na to, co zde řekl
pan ministr financí. Přečtete-li si dobře
protokol i z projednávání bodu "Rozpočet",
tedy vládní zprávy, i tam jsem ocenil potíže,
které vláda s ohledem na recesi ve světě
musí mít a s tím, že nese na svých
ramenou tíhu transformace. Můj proslov byl, kdybych
ho chtěl hodnotit z pohledu koalice, vstřícný.
Pan ministr si vybral nevstřícnost, protože
je zřejmě výhodné postavit věci
do situace sporné, neboť obtížně
se dělá politika, když nemám nepřítele
v někom, ale jen v důsledcích svých
špatných činů. Důsledkem špatných
činů a špatné finanční
politiky je to, že česká policie, české
Ministerstvo vnitra, nemá dostatek finančních
prostředků a občané jsou proto nespokojeni
se stavem bezpečnosti státu.
Proto se domnívám, že by bylo namístě,
aby pan ministr znovu uvážil, zdali chyba je v rozdělení
prostředků nebo je chyba někde jinde. Tuto
debatu odložme na dobu, až zde budeme projednávat
zprávu o hospodaření za třičtvrtěletí
o plnění státního rozpočtu,
event. při schvalování rozpočtu nového.
V této situaci asi není rozumné zvláště
akcentovat ty části zprávy pana ministra
vnitra, které hovoří o konkrétních
částkách, které by byly potřeba,
a o částkách, které resort dostal.
Domnívám se, že v této chvíli
do konce letošního roku je tato věc plně
v kompetenci vlády s možnostmi použít
rezerv - jsou-li jaké - a že věcí tohoto
parlamentu se to stane ve chvíli, kdy nám bude předložen
k projednávání v této sněmovně
státní rozpočet. Tam bychom se měli
velmi důrazně zabývat kapitolou Ministerstva
vnitra i kapitolou ostatních bezpečnostních
složek s tím, že je dost důkazů
na to, že rozpočtování těchto
resortů bylo podceněno. Nechci nic víc než
to, aby tento fakt byl oficiálně uznán nejen
Ministerstvem vnitra, ale i Ministerstvem financí téže
české vlády. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Omlouvám se panu poslanci Vorlíčkovi, jehož
písemnou přihlášku jsem před
tím přehlédl. S faktickou poznámkou
nebo procedurálním návrhem se hlásí
pan kolega Blažek.
Poslanec Ladislav Blažek: Pane předsedající,
vážení kolegové, navrhuji procedurální
návrh - zkrátit pro toto zasedání
délku příspěvku na 10 minut.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Nemám
jednací řád v ruce, ale myslím si,
že můžeme hlasováním rozhodnout
jedině o 15 minutách jako o maximálně
možném zkrácení, tedy minimální
lhůtě. Chcete-li modifikovat takto svůj procedurální
návrh, je to procedurální návrh, a
jsem povinen dát o něm hlasovat. Prosím,
abyste se znovu zaprezentovali.
Dámy a pánové, dám hlasovat o procedurálním
návrhu. Je zde návrh na časové omezení
diskusního příspěvku na 15 minut,
jak nám to dovoluje zákon o jednacím řádu.
(č. 50)
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať
zvedne ruku Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel
hlasování? Hlasování je ukončeno.
Tento návrh byl přijat, pro další pokračování
rozpravy platí toto omezení. (Pro 73, 22 proti,
21 se zdrželo.)
Dávám slovo panu poslanci Vorlíčkovi.
Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený
pane předsedo, vážení členové
vlády, dámy a pánové, polemika s mým
včerejším vystoupením proběhla
tak, že si neodpustím malou poznámku. Včera
jsem se na oficiálních číslech a autentických
výrocích některých politiků
pokusil dokázat, že dnešní kriminalita
není náhodná a že na jejím rozsahu
není současná vládní garnitura
bez viny. Místo toho, aby poslanci vládní
koalice se mnou věcně polemizovali a případně
dokázali falešnost mých vývodů,
pan poslanec Ullmann pomocí pořekadel své
babičky mi doporučoval, abych raději mlčel
a motem vystoupení pana poslance Hofhanzla bylo - jaká
je škoda, že levicovou opozici nezakázali.
To je, dámy a pánové, pojetí demokracie
jako řemen. Doufám jen, že z takového
pojetí demokracie brzy začne naše občany
mrazit v zádech. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Vorlíčkovi. Prosím, aby se
slova ujal pan poslanec Klučka, připraví
se pan poslanec Šoler.
Poslanec Václav Klučka: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
poprosil bych pouze o omluvu v jedné věci, které
jsem se dopustil včera při přečtení
stanoviska za poslanecký klub Levého bloku, kdy
v závěru stanoviska jsem řekl - cituji: Vzhledem
k předneseným skutečnostem náš
poslanecký klub doporučuje přijmout následující
usnesení. Prosím o opravu v tom, že náš
poslanecký klub nedoporučuje, ale navrhuje přijmout
následující usnesení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Klučkovi. Prosím pana poslance Šolera,
aby se ujal slova, připraví se kolega Ullmann.
Poslanec Jiří Šoler: Vážený
pane předsedající, vážení
páni ministři, vážené poslankyně,
vážení poslanci, probíráme zde
nedobrou bezpečnostní situaci v našem státě.
Dovolte mi, abych se na věc podíval z poněkud
širšího pohledu.
Nedávno jsem si koupil knihu Dějiny 20. století
od pana Pavla Johnsona. Zjistil jsem, že autor tam postupně
probírá politické systémy různých
postkoloniálních zemí a ejhle! Jeho poznatky
jsou na naši zemi jak ušité. Autor pokládá
za hlavní příčinu problémů
současného světa úpadek morálky.
Vzorový morální princip, který cituje
z rozsudku ghanského Nejvyššího soudu,
by měl znít: V civilizované společnosti
zákony a právní řád platí
zásadně a bezvýhradně pro všechny
občany a všechny instituce včetně vládních
představitelů a jejich orgánů.
Jako odstrašující příklad opaku
uvádí autor charakteristiku Baptistovy Kuby. Dovoluji
si ocitovat: "Kuba je názorným příkladem
rozporu mezi slovy a skutečností, který se
stal základní charakteristickou třetího
světa. Každý z těchto politiků
mluvil o revoluci a provozoval lumpárny." Jako ušité
pro náš stát.
Včera jsme měli možnost slyšet projev
velikého humanisty o ochraně integrity státu.
Jaksi opomněl, že před rokem jeden stát
pomohl rozbít. Ale vraťme se k otázce bezpečnosti.
V civilizovaných zemích jsou odsuzováni zločinci.
V ostatních ti, kteří na jejich zločiny
poukazují. Příkladem budiž tento dopis,
kde mne vyzývá předseda této sněmovny,
abych se omluvil velikému humanistovi za to, že jsem
si dovolil poukázat na jeho zločiny proti lidskosti.
Na zločin, který viděl na vlastní
oči celý národ prostřednictvím
televize. Zklamu ho. Zločinu se neomlouvám a následky
si určitě ponesu sám. Konečně
i onen ghanský soudce, kterého jsem citoval, byl
dva roky poté, co vynesl rozsudek, popraven. Bohužel.
Podobné příklady rozpadu naší
morálky jsou charakteristické pro celý náš
stát. Společnost ovládají gangy, pokud
se nedohodnou při dělení sfér vlivu
- tady v Parlamentu se tomu obvykle říká
kompetenční zákon - jak rozdělí
stát a připraví miliony občanů
o jejich vlast. Nyní, stejně jako za socialismu,
řešíme iniciativně problémy,
které by bez rozdělení vůbec nevznikly.
Rozebíráme zde zprávu Ministerstva vnitra,
ale uvědomme si, že bezpečnost neurčuje
pouze vnitro, ale i např. soudnictví, vězeňství,
obrana a ostatní složky politického systému.
Např. stále vidíme následky neuvážené
amnestie z roku 1990. Pokud jeden gangster sedí v čele
státu, druhý ovládá vnitro a dokonce
opoziční kolega Wagner dává doktora
Rychetského za vzor prokurátora, potom se situace
u nás nezlepší. Jak říká
doktor Sládek - schody se zametají shora.
Pokud se projdeme Prahou, zjistíme, že situace se
bohužel blíží situaci na Kubě,
jak ji opět charakterizuje autor těchto dějin.
Dovoluji si ocitovat: "Různé policejní
jednotky bojovaly proti sobě jako pouliční
gangy, většina gangstrů zastávala policejní
a politické funkce." Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Šolerovi. Prosím pana poslance Ullmanna,
aby se ujal slova. Připraví se kolega Hofhanzl.
Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane
předsedající, kolegyně a kolegové.
Chtěl bych poděkovat panu poslanci Vorlíčkovi
za jeho vystoupení. Dokladuje mi to, že jsem včera
skutečně nehovořil do větru. Jestli
byste si vzali k dispozici stenografický záznam,
přišli byste na to, že jsem ve svém vystoupení
vůbec nikoho nejmenoval. Nejmenoval jsem tedy ani pana
poslance Vorlíčka, on se pouze sám poznal.
Chtěl bych říci, že jsem sám
nechtěl a neměl jsem v úmyslu panu poslanci
Vorlíčkovi či komukoli jinému naznačit,
že by v této sněmovně neměl mluvit.
To by samozřejmě mrazilo v zádech i mě.
To by byl konec. Ne, toto nikdy. Pouze jsem se snažil některá
vystoupení zarámovat do jakéhosi věcného
rámce. Ještě jednou panu poslanci děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Ullmannovi. Prosím pana kolegu Hofhanzla,
aby se ujal slova.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený
pane předsedající, vážené
dámy a pánové, nedá se nic dělat,
musím na to odpovědět. Včera jsem
pouze řekl, že nepotrestaný zločin plodí
zločin nový. A ostatně - vy nejste prostě
levice, vy jste nezodpovědná ultrapravice.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Hofhanzlovi. Hlásí se pan kolega Grulich.
Poslanec Václav Grulich: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
páni ministři, předpokládám,
že kdo bude sledovat nebo sleduje vtipné výměny
vašich bonmotů, že bude pobaven, ale nevím,
jestli bude pobaven ten, kdo je přepaden ve svém
bytě, jestli bude pobaven ten, kdo je přepaden na
náměstí, jestli bude pobaven ten, kdo je
okraden. Pevně věřím, že pan
ministr Ruml si vybere z diskuse přesně to, co se
týká bezpečnosti občana v tomto státě.
Jako mladý hoch jsem slýchával, že všechny
nedostatky - bylo to v 50. letech - které se projevují,
jsou způsobeny přežitky buržoazního
vědomí v myslích lidí. Můžete
toho, kdo byl uškrcen, oloupen nebo jehož rodinný
příslušník byl zavražděn,
přesvědčovat, že je to pozůstatek
a výsledek 42leté totality. Možná vám
uvěří, ale nepomůžete mu.
Příčiny mohou být všelijaké.
Snažme se je odstranit. Ale to, co se děje v tomto
státě v bezpečnosti jeho občanů,
to nemůžeme svádět na nějakou
dobu minulou a dávat tomu politické podtexty. To
musíme řešit teď a hned, ať jsou
příčiny jakékoliv. S důsledky
musíme odstraňovat příčiny,
nemůžeme dělat pouhou represi, to je jasné.
Ale vtipnými průpovídkami v této sněmovně
nevyřešíme nic.
Zkusme jednou tak vážný problém, jako
je bezpečnost občanů tohoto státu,
řešit bez toho tradičního řezu
koalice - opozice. Zkusme skutečně nad argumenty
odpovědně přemýšlet, ať
je přednáší kterýkoliv politik
této sněmovny, ať z pravicových nebo
z levicových lavic. Nehledejme špatný úmysl,
poslouchejme ušima, to bývá nejlepší,
a zkoumejme, jestli argument, který zazněl, odpovídá
skutečnosti, je oprávněný a je potřeba
nějakým příslušným opatřením
reagovat. Ať je to opatření, kterým
musí reagovat ve své organizaci ministr vnitra,
nebo ať je to opatření, které bude vyžadovat,
aby ministru vnitra byly poskytnuty vyšší dotace,
aby z tohoto hlediska byl schopen je zajistit. Nehledejme zlý
úmysl, každé z našich ministerstev se
vytváří od personálních záležitostí
přes celou strukturní organizaci, je třeba
spíš hledat taková opatření,
která by napomohla zlepšení této organizace,
zlepšení personálního obsazení,
zlepšení vydávaných zákonů
a navrhovaných opatření, která samozřejmě
zatím v pořádku zdaleka nejsou. Zkusme, prosím
vás, hledět na bezpečnost občanů
jako na otázku nepolitickou, ale pro život naší
země nesmírně důležitou. Pak
se nám bude trochu lépe pracovat a přestanou
vzájemné výpady. Děkuji vám
za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Grulichovi, prosím, aby se slova ujal pan
poslanec Řezáč, připraví se
pan kolega Fejfar.