Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec Vladimír Řezáč: Vážené kolegyně a kolegové, kriminalita je sociální jev, který ohrožuje základní podmínky existence každé společnosti. A jestli má být boj proti kriminalitě úspěšný, pak se všichni slušní lidé, ať koalice, nebo opozice, musí sjednotit na tom, jakým způsobem proti tomuto sociálnímu jevu se bude působit.

Stejně tak každý politik musí vědět, že pokud máme mít úspěšnou politiku zahraniční, třeba ve vztahu k našim sousedům, pak by měla být nějaká jednoznačná dohoda, jak koalice tak opozice, jakým způsobem se bude v zahraniční politice postupovat. Vezmu za příklad Polsko a jeho politiku ve vztahu k Německu, bez ohledu na to, jaký tam byl režim.

Chci říci, že tato zpráva je zprávou o bezpečnostní situaci. To je vlastně jenom policejní statistika se stručným komentářem. V doplňku zprávy, který jsme tu uvedli, je to jednoznačně vyjádřeno. Rozhodující je skutečně to, co tu řekl kolega Wagner nebo kolega Grulich. Jaký by byl ten sociální výzkum, kdyby byl z oboru victomologie, kdyby byl z pohledu obětí. Jaký by byl z pohledu českého občana, jestli se cítí ve své vlasti bezpečný nebo se necítí bezpečný? A musím dát za pravdu kolegovi Wagnerovi v tom, co zde řekl místopředsedovi vlády a ministru financí ing. Kočárníkovi. Před několika měsíci jsem se dočetl v novinách o stesku ministra vnitra Rumla, že při jednání ve vládě se o bezpečnostní situaci hovořilo půl hodiny nebo hodinu, ale zato se diskutovalo 4 hodiny o slovenských věcech.

Když jsem se v branném a bezpečnostním výboru minulý týden snažil upozornit na jednu, možná systémovou chybu, jak ji vidím při vynakládání prostředků na zajištění bezpečnosti, totiž na to, zda koncepce přijatá nikoliv za této vlády, ale za vlády minulého volebního období, kdy se zajišťuje bezpečnost jednak na úrovni Policie ČR, jednak obecní a městskou policií a jednak z části soukromými bezpečnostními službami, pak jsem vyjádřil názor, že kdyby se vynaložily větší prostředky ve prospěch Policie České republiky, která jako jediná má plnou pravomoc kdežto obecní a městská policie má omezenou pravomoc a soukromé bezpečnostní služby, podle mého názoru, nemají vůbec žádnou pravomoc - takže za stejné peníze by pro bezpečnost občana České republiky bylo učiněno více.

Jsem ovšem přesvědčen, ze tyto problémy diskutovat dnes nemá cenu, protože v původní zprávě dodatku jsou uvedeny další zprávy, které se vlastně ve vládě projednávají nebo projednávaly, jak program sociální pravomoce a prevence kriminality, o který jde, i v úvahách a vzájemném špičkování tady jsem slyšel velice málo o právu, tím méně o kriminologii. Na to máme ústav, který se dříve jmenoval Kriminologický, nevím, jaký má dnes název, v jehož čele stojí doc. Osmančík. Ty věci musí být podloženy naprosto perfektním vědeckým, teoretickým, kriminologickým a sociologickým zázemím. Jinak tady budeme vařit z vody a ničemu nepomůžeme.

Ale skutečně, pokud se nedostane Policii více prostředků a pokud tyto prostředky nebudou efektivně vynakládány, pak nemohu souhlasit s tím, že tu je stav, se kterým se můžeme smířit.

Skutečnost, že ve vyspělých demokratických státech Evropy nebo světa je dnes kriminalita vyšší, svědčí o tom, že to není jenom otázka 42leté devastace, protože ve většině západních států nebyla totalita ani fašistická ani stalinistická, a je tam dneska větší kriminalita než u nás. Takže ty příčiny budou asi někde jinde. To za prvé.

Za druhé - uvádět tady navzájem tyto argumenty ze strany levicových nebo pravicových radikálů nemá žádný význam, protože tím problémy českého občana ani společnosti v České republice neřešíme.

Domnívám se, že jednak musíme vyjádřit určitou nespokojenost se současným stavem a za druhé je třeba podpořit při jednání o státním rozpočtu výrazně vyšší prostředky ve prospěch ministerstva vnitra s tím, aby byly využity tak, že policista bude viděn na veřejnosti a na ulici, aby se český občan nemusel bát chodit večer po ulicích, ani do divadla, ani do kina, ani kamkoli jinam.

A za třetí v tom usnesení by měla být stanovena lhůta, ve které nám vláda předloží program sociální prevence a prevence kriminality a ev. další opatření. Domnívám se, že to je otázka, za kterou odpovídá vláda, nemůže ji nést na svých bedrech jenom ministr vnitra, takže především by tady u toho měl sedět ministr práce a sociálních věcí, ministr spravedlnosti a ev. další členové vlády.

Proto navrhuji, abychom si vyžádali od vlády České republiky ve lhůtě, buď do konce roku 1993 nebo do konce ledna 1994, předložení zprávy o programu sociální prevence a prevence kriminality a v souvislosti s projednáváním zákona o státním rozpočtu budeme mít jistě příležitost k tomu, abychom uvážili zvýšení prostředků na zajištění bezpečnosti našich občanů.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji poslanci Řezáčovi. Jeho návrh bude zřejmě zaznamenán panem zpravodajem a rozhodneme o něm v závěru projednávání tohoto bodu. Prosím pana poslance Fejfara, aby se ujal slova.

Poslanec Tomáš Fejfar: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, protože tu nejsme sami mezi sebou, jsou tu hosté a novináři, chtěl bych jenom připomenout jednu věc, a chtěl bych, abychom si toho byli vědomi.

Při projednávání tohoto bodu v branném a bezpečnostním výboru se opravdu jednalo tak, jak se zde po tom volá - konstruktivně, jednalo se o problému a chci připomenout, že usnesení našeho výboru, které je návrhem na usnesení sněmovny, bylo přijato - neříkám, že tam byli všichni členové - sto procenty členy výboru.

Myslím, že se zde děje velmi často a nejen v této problematice, že na jedné straně probíhá korektní jednání ve výborech a potom se zde různí pseudoochránci vdov a sirotků, exhibují a předvádí naprosto nedůstojné tance. To, pánové, neplatí jen pro nás, to platí i pro některé příslušníky opozice, i vy byste se s tímto problémem měli vyrovnat. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Fejfarovi, kdo dále se hlásí do rozpravy, jestliže nikdo, rozpravu uzavírám a prosím pana ministra Rumla, aby se ujal slova a vyjádřil se případně k rozpravě a případně k návrhu usnesení.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, abych byl upřímný, diskuse k informaci o bezpečnostní situaci a k dodatku k této informaci, jak písemně předloženého, tak ústně předneseného, mě naplnila smutkem. Namísto věcných argumentů a podnětů se stala bezpečnostní situace záminkou k politickým exhibicím některých opozičních politiků, stala se politickým klackem v rukou určité části opozice.

Kriminalita je závažný hromadný společenský jev, kterým se musí vážně zabývat především vláda, ale je zde místo i pro významnou roli opozice a pro celou naši společnost. Příčiny kriminality je nutno věcně analyzovat a mohu vás ubezpečit, že odborníci z mnoha zemí vedou na toto téma velmi složité diskuse.

Lze souhlasit s tím, že jednou z příčin růstu kriminality je morální úpadek společnosti a nedostatek právního vědomí. Ovšem velmi problematickým se mi jeví tvrzení, že naše společnost zvlčila za poslední čtyři roky, či dokonce za rok a půl vlády současné koalice. Troufám si říci, že stav této společnosti je důsledkem více než čtyřicetiletého uplatňování totalitního komunistického systému, který mimo jiné utlačil právní vědomí tím, že nedodržoval ani své vlastní znetvořené zákony.

Málo srozumitelné pro mne bylo vystoupení pana poslance Wagnera, který mimo kontext včera a v kontextu dnes osobně napadl ministra financí pana Kočárníka. V této souvislosti mně nezbývá než konstatovat, že si pana ministra financí vážím nejen jako odborníka, ale i jako člověka a že mě mrzí, že záminkou k jeho osočení byla má Zpráva o bezpečnostní situaci. Pokusy vrazit klín mezi mne a ministra financí musím odmítnout. Dělení federálního ministerstva vnitra bylo nelehkým úkolem a při stanovení rozpočtu českého ministerstva vnitra na tento rok vznikl určitý finanční schodek, který jsme podle možností státního rozpočtu se snažili dořešit dotací, která nakonec vyzněla ve prospěch ministerstva vnitra ve výšce půl miliardy korun, a protože tato dotace nebyla dostatečná, bylo nám otevřeno konto, na které si můžeme poukazovat a využívat peníze z prodeje nepotřebného movitého a nemovitého majetku federálního ministerstva vnitra.

Mohu vás ubezpečit o tom, že jsme s panem ministrem financí velmi odpovědně společně projednávali rozpočet ministerstva vnitra na příští rok a i když samozřejmě není ideální vzhledem k možnostem státního rozpočtu jako celku, vykazuje společně s ministerstvem školství nejvyšší nárůst finančních prostředků pro rok 1994.

Co se týče dotazů jednotlivých poslanců, pana poslance Vorlíčka, proč nejsou naplněny tabulkové stavy dopravní policie, jak je to s autoškolami, jak budeme postihovat řidiče cizince, když se dopustí dopravního přestupku, dotazů pana poslance Čapka, jaký podíl je dopravních policistů z federálního ministerstva vnitra v počtu české Policie, pana poslance Wagnera, vyjádření latence v kriminalitě a zprávu o kriminalitě v policejních sborech, na tyto dotazy odpovím písemně.

Pouze bych se chtěl zmínit o vystoupení pana poslance, jehož jméno neznám, který vznesl námitky proti začlenění Železniční policie do Policie České republiky. Toto začlenění předpokládá zákon, který jste schválili na přelomu loňského a letošního roku a mohu vás ubezpečit, že železniční policie neztrácí svou podstatu a své liniové řízení, a že nebudou narušeny mezinárodní závazky České republiky v oblasti železniční dopravy. Odborná komise ministerstva vnitra i ministerstva dopravy tuto problematiku odpovědně řeší.

Na závěr bych chtěl poděkovat za všechna věcná doporučení ke Zprávě o bezpečnostní situaci a mohu vás ubezpečit o tom, že se jimi budu ve své další práci řídit. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Rumlovi a předávám slovo předsedovi branného a bezpečnostního výboru tak, aby se mohl vyjádřit k obsahu rozpravy a k navrhovaným změnám v usnesení.

Poslanec Vladimír Šuman: Pane předsedající, dámy a pánové, každopádně všichni považujeme bezpečnostní situaci v tom stavu, v jakém je, za nepřijatelnou pro nás a je logické, že opozice tuto skutečnost kritizuje a že volá vládu k odpovědnosti. Pan poslanec Grulich tady mluvil o tom, zanechme politických hrátek a bonmotů, ale já se ptám, kdo vytáhl politickou kartu na toto jednání, kdo vyprovokoval celou tu záležitost kolem politické argumentace. Pochopte, že není možné mlčet na ty absurdity a nepřijatelnosti, které se ozvaly ve vystoupení pana poslance Vorlíčka, a já všem doporučuji, aby si přečetli jeho vystoupení, ale musím na druhé straně dodat, že někteří poslanci z Levého bloku se mi přišli za jeho vystoupení omluvit.

Musím říci, že snad jenom noc způsobila to, že jsem dokázal nalézt v sobě tolik sebezapření, abych jaksi nemusel, jsa poplatný svému naturelu, reagovat na jednotlivá tvrzení pana Vorlíčka. Přece jenom se ale jednomu neubráním. Je absurdní, když právě on volá po věcné argumentaci v situaci, kdy věcnou argumentaci kromě záležitostí týkajících se dopravní výchovy vlastně jenom buď převzal nebo doplnil to, co je souhlasné tvrzení ve Zprávě o bezpečnostní situaci. Vlastně věcně by se muselo argumentovat právě v těch jeho tvrzeních politických, což jsem se tedy rozhodl nečinit.

Jsem rád, že tady pan poslanec Fejfar uvedl to, že věcně jsme velice důkladně tuto zprávu probrali ve výboru a budeme tak činit samozřejmě i nadále, jak máme povinnost z naší kompetence. Chci uvést jenom to, že například jedno z usnesení, které jsem zde nepřednášel, bylo právě doporučení, aby ministr vnitra doplnil Zprávu o bezpečnostní situaci, další požadavek, který byl vznesen, je to, aby harmonogram opatření k omezení kriminality byl vyhodnocen, i předání důvodů, ale víte, mně se zdá, že to je tak samozřejmé v práci každého výboru, že by bylo zbytečné se tady o tom podrobně zmiňovat.

A nyní k navrženým návrhům na usnesení. Především bych požádal pana kolegu Řezáče, protože mi slíbil, že mi dodá svůj návrh písemně. Začnu v pořadí, v jakém byly návrhy na úpravu usnesení předneseny.

Když jsem si přečetl podrobné návrh usnesení poslaneckého klubu Levého bloku, musím říci, že to, co je obsaženo v tomto usnesení, vlastně první bod opakuje to, co je obsahem zprávy. Tedy PS konstatuje, že stav bezpečnostní situace je krajně znepokojivý a stále se zhoršující. Dejte to dohromady s tím, co je ve zprávě, a uvidíte, že je to naprosto totéž. Nevím, proč bychom to měli přijímat, nedoporučuji tuto část usnesení přijmout.

PS žádá vládu ČR k učinění neodkladných opatření k nápravě tohoto vývoje a předložení zprávy o přijatých opatřeních v termínu do 31. 12. Nedoporučuji tady jenom proto, že se domnívám, že je správnější ponechat vládě delší čas, a to do 31. 3. 1994 tak, jak je v původním návrhu usnesení našeho výboru.

Konečně byl vznesen třetí pozměňovací návrh, byl to doplňující návrh pana poslance Votavy, který mluví o tom, že Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR, aby ve zprávě o bezpečnostní situaci České republiky věnovala zvýšenou pozornost projevům fašistického, rasistického a vůbec politicky motivovaného násilí, a dále trestné činnosti stejně jako o příslušných opatřeních proti nim. Je to přesná citace, pane poslanče? Nezmýlil jsem se? Nenamítáte nic. Nedoporučuji přijmout toto usnesení jenom proto, že s ohledem na ostatní oblasti by to budilo dojem, že právě tento druh násilí je něčím, co je výrazně dominující. Domnívám se, že i jiné oblasti kriminality jsou důležité, a že by to bylo nevyvážené. Samozřejmě, že musí být i těmto oblastem věnována náležitá pozornost, a pokud se nemýlím, v době ne příliš dávné, jsme k této záležitosti přijali samostatné usnesení. Proto tedy nedoporučuji.

Konečně k návrhu pana poslance Řezáče. Navrhuje, abychom si vyžádali od vlády program sociální prevence a prevence kriminality a aby nám byl předložen do 31. 12. 1993, ev. do 31. 1. 1994 - tady bych si dovolil zeptat se pana ministra, protože ten pravděpodobně ví, v jaké fázi je materiál, jestli je dřívější termín reálný, nebo jestli doporučuje spíše termín pozdější. (Ministr Ruml: Do 31. 12. 1993.) Pan ministr doporučuje 31. 12. Tento návrh usnesení, resp. doplnění usnesení doporučuji přijmout jako třetí bod našeho původního návrhu.

A nyní pane předsedající si dovolím navrhnout, aby bylo hlasováno o jednotlivých doplňujících usneseních a na konci o jednom návrhu, který byl předložen naším výborem.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vzhledem k pohybu ve sněmovně bych si dovolil požádat kolegy a kolegyně o to, aby se znovu zaprezentovali. Kolega Šuman se může zaprezentovat u řečniště. Prosím o předložení prvního návrhu.

Poslanec Vladimír Šuman: První část návrhu Levého bloku - pane předsedo (Ortmane), souhlasíte, aby bylo hlasováno po částech, nebo požadujete hlasování najednou? (Po částech.)

První část zní takto: Poslanecká sněmovna konstatuje, že stav bezpečnostní situace v ČR je krajně znepokojivý a stále se zhoršující.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Kdo je pro přijetí tohoto návrhu? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? (č. 51)

Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 48 pro, 50 proti, 29 se zdrželo.

Prosím další návrh.

Poslanec Vladimír Šuman: "Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR o učinění neodkladných řešení k nápravě tohoto vývoje a předložení zprávy o přijatých opatřeních v termínu do 31. 12. 1993."

Podotýkám jenom, že pokud by bylo přijato toto, museli bychom zvažovat korekci návrhu branného výboru. Myslím, že by to znemožnilo jeho přijetí.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Kdo je pro přijetí tohoto návrhu? Jde o hlasování číslo 52. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 38 pro, 70 proti, 27 se zdrželo.

Prosím další návrh.

Poslanec Vladimír Šuman: Další návrh je před chvílí citovaný návrh pana poslance Votavy. Zeptal bych se, jestli někdo ze sněmovny požaduje, abych ho znovu přečetl. Nikoli. Pane předsedající, myslím, že je možné hlasovat.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Kdo je pro přijetí tohoto návrhu? Jde o hlasování číslo 53. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 35 pro, 75 proti, 25 se zdrželo.

Prosím další návrh.

Poslanec Vladimír Šuman: Další návrh je návrh pana poslance Řezáče. Oproti původní formulaci doporučuji, aby to bylo chápáno tak, že bude-li to schváleno, bude to druhý odstavec navrženého usnesení. Druhý odstavec druhé části usnesení bezpečnostního výboru, protože je tam stejná uvozující věta "žádá vládu" - o předložení programu sociální prevence a prevence kriminality Poslanecké sněmovně do 31. 12. 1993.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Kdo je pro přijetí tohoto návrhu? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? (č. 54)

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 123 pro, 1 proti, 11 se zdrželo.

Prosím další návrh.

Poslanec Vladimír Šuman: Další návrh je původní návrh branného a bezpečnostního výboru. Domnívám se, protože k němu nepřišel žádný pozměňovací návrh, že by bylo možné hlasovat o textu tak, jak byl předložen, už jako o celém usnesení, včetně návrhu pana poslance Řezáče, který byl teď schválen. Pane předsedající, byl bych rád, kdybyste se zeptal, jestli proti tomuto postupu někdo namítá.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Je proti tomuto postupu nějaká námitka? Sněmovna souhlasí. Můžeme tedy hlasovat o tomto návrhu jako o celku.

Kdo je prosím pro jeho přijetí? Jde o hlasování číslo 55. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Konstatuji, že usnesení bylo schváleno poměrem hlasů 110 pro, 1 proti, 26 poslankyň a poslanců se zdrželo.

Děkuji panu poslanci Šumanovi a panu ministru Rumlovi.

Konstatuji, že jsme tím projednali bod 5. našeho programu a přistoupíme k bodu 6.

Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

V úvodu si dovolím připomenout, že při schvalování pořadu 12. schůze byl vysloven souhlas s účastí a případným vystoupením prozatímního ředitele BIS ČR Stanislava Devátého. Vzhledem k tomu, že projednávání tohoto bodu pořadu bylo později přesunuto na dnešní schůzi, byl pan Devátý pozván na dnešní schůzi.

Předložený návrh statutu uvede pověřený člen kontrolního orgánu, poslanec Jiří Macháček, kterého prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Jiří Macháček: Pane předsedající, dámy a pánové, mám za úkol přednést návrh Statutu kontrolního orgánu pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby. Včera na jednání sněmovny byl pověřen branný a bezpečnostní výbor, aby zaujal k tomuto návrhu své stanovisko a asi by bylo vhodné, aby předseda výboru, který tím byl pověřen, toto stanovisko přečetl.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Prosím pana poslance Šumana, aby nás seznámil se stanoviskem výboru.

Poslanec Vladimír Šuman: Musíme říci, že výbor přijal k této věci dvě části usnesení. V první části formuloval konkrétní věcné návrhy na změny ve statutu. Došel však k závěru, že nemůže ukončit projednávání tohoto bodu. Doporučuje PSP ČR, aby před dalším projednáváním tohoto bodu bylo uloženo ústavně právnímu výboru zaujmout stanovisko ke statutu, zejména k § 9, bodům 4 a 5, a to především s ohledem na zákony související s obsahem uvedených bodů. Z tohoto hlediska také považuji za zbytečné, abych uváděl dílčí změny, ke kterým jsme došli. Uvedu tyto změny až při definitivním projednávání statutu, protože vycházím z předpokladu, že návrh našeho výboru bude schválen.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji za přednesení stanoviska garančního výboru. Toto stanovisko je zároveň procedurálním návrhem. S faktickou poznámkou se hlásí kolega Matulka.

Poslanec Dalibor Matulka: Domnívám se, že stanovisko garančního výboru je naprosto správné a doporučení garančního výboru je potřebné. Jen bych si dovolil procedurální návrh upřesnit, resp. možná dát jiný. Nevím, jak to zamýšlel pan předseda výboru. Upřesnil bych to asi tak - přerušit projednávání tohoto bodu do příští schůze, protože se nedomnívám, že by ústavně právní výbor mohl tuto záležitost vyřešit jednoduše během jednohodinového jednání v průběhu schůze. Nevím, jak byl návrh míněn. Já předkládám návrh přerušit do příští schůze projednávání tohoto bodu z důvodů, o kterých bylo hovořeno, aby se tomu ústavně právní výbor mohl věnovat pečlivě.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Navrhuji v tomto okamžiku hlasovat o návrhu poslance Šumana. Pokud by se zítra ukázalo, že ústavně právní výbor toho schopen byl, tak bychom mohli na základě přijetí procedurálního návrhu, kde nebude přerušení časové specifikováno, pokračovat v projednávání tohoto bodu. Pokud by se ukázalo, že situace není zralá, což nám sdělí zřejmě zástupci ústavně právního výboru, zareagujeme na to na místě. Tak hodnotím situaci já.

Nicméně zazněl zde jeden procedurální návrh kolegy Šumana a váš návrh je třeba brát jako alternativní. Já tomu tak rozumím, takže bychom o něm hlasovali potom. Nevidím situaci jako rozpornou.

Kolega Výborný se nechce k této věci vyjádřit?

Poslanec Miloslav Výborný: Pane místopředsedo, já se domnívám, že návrhy poslance Šumana a Matulky se natolik nevylučují, že by zřejmě bylo možné hlasovat už nyní o přerušení tohoto bodu pořadu až do příští schůze, neboť jsem toho mínění, že ústavně právní výbor by své stanovisko ke statutu do zítřejší schůze zpracovat nemohl.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Kolega Šuman se hlásí s faktickou poznámkou, pak přistoupíme k hlasování.

Poslanec Vladimír Šuman: Já samozřejmě nemám námitky. My jsme návrh formulovali tak, aby bylo obojí možné. Abychom mohli hlasovat odpovědně, žádal bych vyjádření členů kontrolního orgánu nebo jeho představitele, jak dalece pro svou činnost oni cítí omezení z toho titulu, že statut neexistuje. Pokud nikoliv, pak je možné samozřejmě přerušit. Pokud by tam významné omezení bylo, možná by pan předseda ústavně právního výboru mohl zvážit své jednoznačné stanovisko.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Prosím pana poslance Svobodu, aby se ujal slova.

Poslanec Tomáš Svoboda: Chci odpovědět panu kolegovi Šumanovi. Zákon nám vůbec neukládá, abychom statut měli a já vůbec tento statut žádným způsobem nepostrádám. Mně osobně je lhostejné, jestli statut mít budeme nebo nebudeme. (Smích v sále, potlesk.)