Středa 10. listopadu 1993

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kryčerovi. Písemné přihlášky do rozpravy nemám. Nikdo se do ní nehlásí, takže rozpravu končím.

Domnívám se, že vzhledem k tomu, že zazněly pozměňovací návrhy, bude nezbytné přerušit projednávání tohoto bodu. Protože máme přerušeny už dva body, vyhlašuji přestávku do 15.30 hodin.

(Schůze přerušena v 15.07 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 15.43 hodin.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, takže vše je připraveno k tomu, aby bylo možno ukončit projednávání návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o výkonu trestu odnětí svobody.

Rozešli jsme se za situace, kdy byla ukončena rozprava a vytvořili jsme časový prostor zástupci navrhovatele a společnému zpravodaji k tomu, aby další část projednávání tohoto návrhu zákona měla pokud možno hladký průběh.

Takže chci se zeptat pana ministra Nováka, zdali si přeje vystoupit. Přeje, proto mu uděluji slovo.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, první pozměňovací návrh předložil pan poslanec Kačenka k § 62 návrhu. Já se osobně domnívám, že tento návrh není způsobilý k doporučení, neboť tuto úpravu řeší trestní řád, který upravuje u výkonu trestu přerušení trestu, eventuálně odklad v těch případech, o kterých hovořil pan poslanec, to je v případě těhotných žen a žen, které pečují o dítě do 1 roku, nehledě na to, že úprava, kterou pan poslanec navrhl, by měla trošičku zavádějící název, nešlo by o úpravu výkonu trestu, ale o vyloučení výkonu trestu. Takže z toho pohledu si myslím, že je zcela dostatečná úprava, která je obsažena v trestním řádu.

Pan poslanec Ortman svým návrhem navazuje na debatu, která proběhla ve výborech, které jsem se zúčastnil a kde byla vedena velmi obsažná diskuse na to, zda má soud přezkoumávat rozhodnutí o přeřazení z jedné věznice do druhé i v tom případě, kdy se jedná o rozhodnutí pro odsouzeného příznivější. Došli jsme k závěru, že v těch případech, a myslím, že to byl hlas vysoce převažující ve prospěch, v těch případech, kdy se jedná o rozhodnutí ve prospěch odsouzeného, že není nutný přezkum soudem. V těch případech, kdy jde o rozhodnutí, které je v neprospěch, tak přirozeně pamatujeme na soudní přezkum.

Pokud pan poslanec Ortman u návštěv odsouzených navrhuje zvýšit počet osob ze 4 na 6, já toto rozhodnutí ponechám na Poslanecké sněmovně, samozřejmě nelze zcela jednoznačně argumentovat proč 4 ano, a proč 6 ne a naopak, jenom upozorňuji na to, že v zákoně o výkonu vazby máme počet osob stanoven počtem 4.

Paní poslankyně Kadlecová v odst. 2 navrhuje legislativní úpravu, podle které by se ve třetím řádku odst. 2 § 8 vložilo slovo "je povinen se účastnit minimálního programu". Já upozorňuji na to, že termín, který je zde použit, "zúčastní se minimálního programu" je zcela zřejmý, legislativní pojem, který samozřejmě z hlediska výkladového znamená povinnost zúčastnit se minimálního programu stanoveného vnitřním řádem věznice.

Pokud jde o návrh paní poslankyně Kadlecové k § 26, odst. 3, obáváme se, že by toto doplnění mohlo znamenat nebezpečí zneužívání takového oprávnění, že by znamenalo mnohdy volnou úvahu, kdo má být zařazen na takovéto práce a kdo nemá být zařazen, samozřejmě by vznikaly konflikty, která práce je placená a která práce není placená, protože víme, že v režii jednotlivých věznic pracují samozřejmě vězňové za odměnu, z toho důvodu se domníváme, že není vhodné akceptovat ani tento návrh.

Pan poslanec Kryčer v § 9 odst. 1 navrhl za slova "ředitel" vložit další slova "na základě doporučení specialistů...". Chci říci, že ustanovení odst. 1 je ustanovením obecným a vztahuje se i na odst. 3, který upravuje stav, kdy ředitel věznice je oprávněn rozhodnout o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem, např. v tom případě, kdy odsouzený byl pravomocně uznán vinným trestným činem, který spáchal v průběhu trestu. I v tomto případě by rozhodnutí ředitele podle návrhu pana poslance Kryčera bylo vázáno na doporučení jakési komise specialistů. To je jeden z důvodů, proč nejsme ochotni doporučit tento návrh. Chci však říci, že obdobný postup, kdy ředitel rozhoduje na doporučení specialistů, které má, dnes svým způsobem funguje v řádu výkonu vazby, tedy v právním předpisu nižší právní síly, který bude navazovat na tento zákon, chceme podrobně upravit postup při rozhodování ředitele a samozřejmě počítáme s tím, že to nebude jeho osamocené individuální rozhodnutí, ale že bude právně podloženo stanovisky specialistů.

Pokud jde o návrh pana poslance Kryčera v § 9 odst. 5 písm. b) na vypuštění tohoto ustanovení, tedy odst. b), tento návrh akceptujeme. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Novákovi a prosím společného zpravodaje poslance Pavla Severu, aby se ujal slova.

Poslanec Pavel Severa: Dámy a pánové, v rozpravě vystoupili čtyři poslanci, já budu postupovat tak, jak postupně přednášeli pozměňovací návrhy.

Jako první vystoupil pan poslanec Kačenka, který v § 62 chtěl upravit svým návrhem výkon trestu žen, pan ministr odůvodnil, že by to bylo v podstatě opatření duplicitní s trestním řádem. Z toho důvodu § 62, dle návrhu pana poslance Kačenky, obsahoval tři změny, ale vzhledem k tomu, pokud neschválíme tu jeho úpravu odst. 1, tak nemá v podstatě smysl hlasovat o dalších dvou jeho návrzích, protože to jsou pouze návrhy na přečíslování následujících paragrafů.

Jako zpravodaj k tomuto zákonu po poradě s panem ministrem a předkladateli nedoporučuji schválit pozměňovací návrh pana poslance Kačenky.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Dovolte, abych vás vyzval, dámy a pánové, protože byla přestávka, abyste se znovu zaregistrovali. (Děje se.)

Dávám hlasovat o prvním pozměňovacím návrhu pana poslance Kačenky.

Hlasování je zahájeno. (128)

Kdo je pro? Kdo jej proti? Kdo se zdržel hlasování?

Hlasování č. 128 skončilo s výsledkem pro 22, proti 62, zdrželo se 39 poslanců. Návrh nebyl přijat.

S ohledem na to, že tento pozměňovací návrh nebyl přijat, je zbytečné hlasovat o dvou dalších návrzích pana poslance Kačenky. Prosím tudíž o další pozměňovací návrhy.

Poslanec Pavel Severa: V rozpravě dále vystoupil pan poslanec Ortman, který navrhl v § 9 odst. 1 nahradit rozhodnutí o zařazení v kompetenci řediteli věznice rozhodnutím státního zástupce, ředitele věznice nebo žádostí odsouzeného.

Pan ministr se zmínil o tom, že prvotní zařazení je stejně provedeno na základě rozhodnutí soudu a další zařazení je právě dáno do kompetence ředitele z toho důvodu, že je nutná právě znalost chování odsouzeného ve výkonu trestu. Lze tedy říci, že pokud je navrženo ředitelem přeřazení do tvrdšího režimu, je tam možné přezkoumání, pokud jde o přeřazení do mírnějšího režimu, mám pocit, že žádný odsouzený se odvolávat nebude. Pokud by se přece jen - ad absurdum - odvolal, může něco provést a myslím, že bude přeřazen zpět.

Já tedy, ani pan ministr k tomuto pozměňovacímu návrhu nemáme kladné stanovisko.

Místopředseda PSP Jan Kasal: S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Ortman, prosím.

Poslanec Jaroslav Ortman: Jen jsem chtěl říci, pane předsedající, že pan zpravodaj nepřečetl ten text, který jsem dal písemně, takže by možná bylo lepší tento text přečíst. Já jsem řekl "do pravomoci soudu" a nikoli "státního zástupce" nebo ředitele".

Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, určitě vám společný zpravodaj vyhoví.

Poslanec Pavel Severa: Ano, přečtu navržený text.

"Soud může na návrh státního zástupce, ředitele věznice nebo na žádost odsouzeného, nebo i bez takového podnětu rozhodnout o přeřazení odsouzeného ...." a dále je text stejný.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, po přečtení tohoto konkrétního návrhu dám hlasovat. (129)

Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.

Hlasování č. 129 skončilo s výsledkem: 39 pro, 66 proti, 28 se zdrželo hlasování. Návrh kolegy Ortmana nebyl přijat.

Poslanec Pavel Severa: Pan poslanec Ortman vznesl druhý návrh k odstavci 2 § 9, kde navrhuje v prvním řádku nahradit slova "ředitel věznice" slovy "rozhodne soud". Je to stejná problematika, a proto nedoporučujeme tento návrh.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, pan poslanec Ortman má faktickou poznámku.

Poslanec Jaroslav Ortman: Protože první návrh neprošel, nemá smysl hlasovat o druhém návrhu.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Souhlasím se stanoviskem pana poslance Ortmana a budeme se proto věnovat dalšímu návrhu pana poslance Ortmana.

Poslanec Pavel Severa: Jako poslední návrh byl zvýšit počet osob, které mohou navštívit odsouzeného ze čtyř na šest osob.

Pan ministr se zmínil o tom, že u vazebně stíhaných je tento počet 4, navíc já bych dodal, že v podstatě je možné kázeňsky odměnit mimořádnými návštěvami odsouzeného, takže i vícepočetná rodina nebo větší počet zájemců o návštěvy se určitým způsobem vystřídat dokáže.

Je zde totiž dosti problematické zabránit při větším počtu návštěvníků nežádoucímu předávání předmětů apod. Tato problematika je dosti ožehavá, a proto nedoporučuji zvyšovat tento počet.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Dávám o návrhu pana poslance Ortmana hlasovat. (130)

Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Hlasování s pořadovým č. 130 skončilo s výsledkem 41 pro, 61 proti, 39 se zdrželo hlasování. Nebylo dosaženo nadpoloviční většiny, takže návrh nebyl přijat.

Poslanec Pavel Severa: Paní poslankyně Kadlecová k § 8 bod 2 navrhovala slova "zúčastní se" nahradit slovy "je povinen".

Z hlediska legislativy pan ministr odůvodňoval, že to je stejné, což znamená, že povinnost zúčastnit se tam je. Z toho důvodu nedoporučuji měnit toto znění.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Dávám hlasovat o tomto návrhu. (131)

Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.

Hlasování s pořadovým číslem 131 skončilo s výsledkem 32 pro, 29 proti a 89 poslanců se zdrželo hlasování. Návrh nebyl přijat.

Poslanec Pavel Severa: Jako druhý návrh přednesla paní poslankyně Kadlecová návrh na zařazení bodu 4 k § 26, kde navrhovala, že až tři měsíce v roce může být odsouzený určen k provádění prací potřebných pro zajištění chodu ústavu.

Tady je určitý problém právě v problematické možnosti kontrolování provádění těchto prací. Vše by bylo v kompetenci ředitele a nelze tedy tyto práce - zda jsou placené na základě smlouvy pro firmu, nebo jde-li o práce neplacené na základě rozhodnutí ředitele - odlišit. Proto nedoporučuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, dávám o tomto pozměňovacím návrhu hlasovat. (132)

Kdo je pro? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.

Prosím, hlasování s pořadovým číslem 132 skončilo s výsledkem: pro 36, proti 38, zdrželo se 68 poslanců. Návrh nebyl přijat.

Poslanec Pavel Severa: Jako poslední vystoupil pan poslanec Kryčer, který navrhoval v § 9, odst. 1 doplnit slova "ředitel věznice na základě doporučení specialistů (psychologa, pedagoga, sociálního pracovníka)" a dál pokračovat v textu. Jedná se o doporučení na přeřazení toho kterého odsouzeného do mírnějšího či tvrdšího režimu. V realitě se tak tato procedura děje, že ředitel si vyžádá stanoviska. Navíc toto ustanovení by muselo být promítnuto i do dalších bodů, které pojednávání o přeřazování odsouzených. Proto nedoporučujeme.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Dám o tomto návrhu hlasovat ve 133. hlasování.

Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji, hlasování skončilo.

Pro bylo 10 poslanců, proti 65. Zdrželo se 74. Ani tento pozměňovací návrh nebyl přijat.

Poslanec Pavel Severa: Jako poslední pozměňovací návrh byl přednesen panem poslancem Kryčerem návrh k § 9, odst. 5 b), kde toto písmeno b) navrhuje pan poslanec Kryčer vypustit. Jedná se o písmeno, kde nelze přeřadit odsouzeného, u něhož je důvodná obava, že by mohl takového zařazení v takové věznici zneužít. Souhlasíme s tím, že lze toto písmeno 5 b) vypustit.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Dávám ve 134. hlasování o tomto návrhu hlasovat.

Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji, hlasování skončilo.

Pro bylo 89 poslanců, proti 4, zdrželo se 59. Návrh byl přijat.

Poslanec Pavel Severa: Ještě pro jistotu bych konstatoval, že tím, že jsme vypustili písm. b) z § 5, zůstalo pouze písm. a). Myslím, že legislativně čisté bude, když písm. a) bude legislativou vypuštěno a § 5 bude znít jako plný text bez písmene.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, nicméně o tom hlasovat nedám.

Poslanec Pavel Severa: Toto byly, pane místopředsedo, všechny návrhy. Můžeme hlasovat o celém vládním návrhu.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Budeme tedy hlasovat o celém vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 59/65 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, podle sněmovního tisku 536, ve znění společné zprávy výborů PS podle sněmovního tisku 635 a schváleného pozměňovacího návrhu. Začínáme hlasovat.

Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.

135. hlasování skončilo s výsledkem 117 pro, 11 proti, 30 poslanců se hlasování zdrželo.

Konstatuji, že návrh zákona byl přijat. Děkuji panu společnému zpravodaji a panu ministru Novákovi.

Poslanec Pavel Severa: Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

XI.

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, s zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích

Místopředseda PSP Jan Kasal: V průběhu projednávání tohoto zákona nám byly rozdány pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/61 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/92 Sb., o bankách, a zákon č. 335/91 Sb., o soudech a soudcích (tisk 535633).

Domnívám se, že můžeme přistoupit k hlasování o těchto pozměňovacích návrzích, a prosím aktéry, aby se ujali svých povinností. První vystoupí pan ministr se slovem navrhovatele. Hlásí se ještě pan poslanec Matulka s faktickou poznámkou.

Poslanec Dalibor Matulka: Pane předsedající, já jsem ve svém procedurálním návrhu poprosil, aby před hlasováním o pozměňovacích návrzích mohla být, tak jako u zákona předchozího, přestávka pro kluby. Domnívám se, že stačí 20 minut, abychom se mohli poradit.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Ještě před závěrečným slovem pana ministra? (Posl. Matulka: Může být i po.) Takže prosím pana ministra, aby přednesl závěrečně slovo a potom vyhovíme panu poslanci Matulkovi.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, pan poslanec Hirš vystoupil jako první v rozpravě a k bodu 52, § 71 trestního řádu navrhl u druhého odstavce možnost prodloužit vazbu. Mělo by se jednat pouze o nejzávažnější trestné činy vyjmenované v § 167 trestního zákona. Nicméně tento návrh se neobjevuje v pozměňovacích návrzích, které máte před sebou, a to zřejmě z toho důvodu, že pan poslance blíž nenavrhl, jak si představuje tuto úpravu, takže předpokládám, že není ani o čem hlasovat.

Pokud pan poslanec navrhuje, aby v bodě 52, § 71 trestního řádu, v odst. 3 bylo slovo "polovinu" zaměněno za "třetinu", myslím, že problém je již fakticky řešen společnou zprávou výboru, kde se stanoví výměra vazby maximálně na 3 roky a u vyjmenovaných trestních činů v § 62 trestního zákona na 4 roky. Pokud vezmeme v úvahu délku trestu u těch závažnějších trestních činů, tak myslím, že fakticky se nejedná ani o polovinu, ale o třetinu zákonně trestní sazby. Z tohoto pohledu si myslím, že je vhodnější přijmout úpravu, která je ve společné zprávě výborů.

Pokud pan poslanec navrhuje připojit další odstavec k § 77, týkající se cizinců bez platných osobních dokladů, rád bych uvedl, že jde o úpravu, která myslím nemá místo v trestním řádu, ale má místo a je řešena v zákoně o Policii ČR, nehledě k tomu, že v ustanovení § 67 a) trestního řádu, kterým se vymezují podmínky pro to, kdo může být vzat do vazby, je obsaženo i to, že je možno vzít do vazby i osobu, u které nebyla zjištěna totožnost a u které je zjevně patrné, že se dopustila trestného činu. Z tohoto pohledu se domnívám, že ani tento návrh není možně akceptovat.

Pan poslanec Hirš dále v § 151, bodu 111, navrhuje z práva stížnosti do usnesení vyloučit osobu odsouzenou. Ani tento návrh nemohu podpořit, protože v těchto věcech se jedná i o náklady právního zastoupení, náklady obhajoby, a já myslím, že odsouzený má co do toho mluvit, jaké náklady bude muset on později zaplatit státu. Takže tady se přimlouvám za to, aby přece jen měl právo si stěžovat, pokud náklady obhajoby byly vyčísleny nikoli v souladu s vyhláškou ministra spravedlnosti o odměnách za poskytování právní pomoci.

Pan poslanec Janeček má návrh k § 163 odst. 2. Domnívám se, že se jedná v tomto případě o nedorozumění ze strany pana poslance, protože ustanovení § 163 a) totiž vůbec nedopadá na následek smrti způsobený úmyslně. Již z tohoto důvodu si myslím, že není možné akceptovat jeho pozměňovací návrh.

Pan poslanec Šuman navrhl k bodu 7, který se týká § 8 odst. 2 trestního řádu, úpravu ve vztahu ke zjišťování skutečností, které jsou předmětem bankovního tajemství tak, aby tyto údaje byly vyžadovány buď předsedou krajského soudu, nebo jím určeným krajským soudcem. Osobně považuji tento návrh za nikoliv systémový, protože jsou i jiné věci, o kterých rozhodují soudy. Nikoliv o vyžadování těchto údajů, ale i o odposleších, domovních prohlídkách. Z toho důvodu bych spíše panu poslanci doporučoval, abychom jeho návrh, jeho iniciativu skloubili do připravované rekodifikace trestního řádu, která bude předložena v příštím roce. Osobně nemohu tento návrh doporučit.

Pokud jde o další dva návrhy pana poslance, týkající se bankovního tajemství, nemohu - aniž bych tento návrh měl možnost konzultovat s guvernérem České národní banky, aniž bych měl možnost konzultovat s ministrem financí, nemohu říci k tomuto návrhu ano. Nevyjadřuji se negativně. Můj osobní dojem není negativní, ale jako předkladatel vládního návrhu se nemohu vyjádřit pozitivně a rád bych trval na původním znění vládního návrhu.

Pan poslanec Matulka navrhuje vypustit slova "nebo jiné vážné nebezpečí". To je věc, která byla velmi intenzivně diskutována v ústavně právním výboru a myslíme si, že mimo nebezpečí smrti či újmy na zdraví zde mohou nastat případy, kdy se svědek, o jehož ochranu jde, může dostat do jiného nebezpečí. Může jít o nebezpečí únosu, nebezpečí vydírání, nebezpečí situací, které si dnes možná nedokážeme ani přesně vybavit. Myslím si, že je přesnější, abychom tuto úpravu nechali a jako pojistku zde máme nové ustanovení, které se dostalo do společné zprávy výboru, dostalo se tam ono slovíčko "zjevně". Čili soud zváží ochranu svědka pouze v tom případě, že zde bude zjevné nebezpečí, konkrétní nebezpečí, které bude možno nějakým relevantním způsobem dokladovat. Takže i zde bych se přimlouval za vládní návrh zákona.

Pan poslanec Vačkář vznesl návrh k § 8, odst. 2 mám za to, že pan poslanec trochu nešťastně svůj návrh formuloval. Předpokládám, že v poslední části chtěl návrh formulovat tak, že nelze je v jiném řízení použít. Z toho pohledu si myslím, že jeho návrh nedává příliš velký prostor k pochopení, o co mu skutečně šlo. Jeho návrhem jsme se poměrně dlouho zabývali o přestávce, kterou jsme měli k dispozici, a s ohledem na jistou nepřezkoumatelnost nemůžeme jeho návrh doporučit.

Pan poslanec dále k § 31 navrhuje novou úpravu vyloučení soudce. Původní úprava byla taková, že rozhodoval předseda soudu. Nicméně máme za to, že to není řešení čisté, aby o podjatosti rozhodoval orgán, který není faktickým nadřízeným soudce. Předseda krajského soudu je pověřen výkonem určené státní správy, kterou na něj přenáší Ministerstvo spravedlnosti. V tomto směru je jistým způsobem nadřízeným všech soudců u soudu, kde působí, ale nemyslíme si, že by tento předseda soudu mohl rozhodovat o námitkách podjatosti. Proto jsme do návrhu zákona dali verzi, která umožní o námitce podjatosti při opravném prostředku rozhodovat nadřízenému soudu. Samozřejmě předseda senátu, který se nebude cítit být podjatý ve věci, riskuje to, že veškeré důkazy, které provede po vznesení námitky podjatosti do doby o rozhodnutí o opravném prostředku, budou moci být prohlášeny za nicotné, tedy důkazy, ke kterým nelze při dalším řízení přihlížet.

Pan poslanec dále chce rozlišit výši pořádkové pokuty, kterou může uložit prokurátor nebo státní zástupce nebo předseda senátu, vyšetřovatel a policejní orgán, ani tento návrh nemůžeme akceptovat, protože rozhodující pro to, jaká bude výše pořádkové pokuty do výše, která je stanovena zákonem nebo navržena - tedy 50 tisíc Kč, není dána okruhem osob, které rozhodují o vyměření pořádkové pokuty, jejich naznačovaným menším či větším významem v rámci trestního řízení. Ale tím, jak je závažné provinění toho, komu se má uložit pořádková pokuta. Samozřejmě rozpětí je velmi široké a zde lze velmi široce hodnotit závažnost provinění toho, komu má být právě uložena pořádková pokuta. I zde bych doporučoval tento návrh neakceptovat.

Pokud se navrhuje, aby státní orgán, fyzická nebo právnická osoba předložila orgánu činnému v trestním řízení odborná vyjádření bez úplaty - řekl bych, že to je určitý průlom do tržních mechanismů, které musí i zde platit. Samozřejmě je věcí státních orgánů, ale nemyslím si, že by právnická či fyzická osoba, tedy soukromí podnikatelé měli mít povinnost bezplatně předkládat orgánům činným v trestním řízení odborná vyjádření, v nichž je vložen kus jejich práce, která je předmětem jejich eventuální činnosti. Upozorňuji v této souvislosti, že v čl. 4 odst. 10 je zmocnění pro ministra spravedlnosti, aby o výši odměny rozhodl vyhláškou.

Zapomněl jsem ještě na první návrh pana poslance Vačkáře. Ten zní nepřijímat navrhované doplnění § 2 odst. 14, to znamená ono ustanovení o českém jazyce. Chtěl bych říci, že tady nekonstruujeme něco, co by se týkalo úředního jazyka, ale vycházíme z praxe a chceme říci, v jakém jazyce má být vyhotoveno rozhodnutí. To je podstatný rozdíl. Vůbec tím nevylučujeme, aby soudce, který bude ve věci jednat, hovořil u hlavního líčení v jazyce slovenském, ale chceme, aby rozhodnutí bylo vyhotoveno v jazyce českém. Myslím si, že tento návrh z tohoto pohledu nelze akceptovat, nehledě na to, že máme několik nepříjemných signalizací v tom, že byla účastníkům zasílána rozhodnutí v polském jazyce - účastníkům, kteří jsou jinak českými občany. Přimlouval bych se za to, aby rozhodnutí, která jsou jistou úřední listinou, byla vyhotovena v jazyce českém.

Pan poslanec Ortman vznesl návrh týkající se § 74, aby v případech, kdy se rozhoduje o prodloužení vazby, byla přípustná stížnost. Nevím, jak se pan poslanec ovšem vypořádá s námitkou proti a kam by mohla být vedena stížnost v případě, kdy o prodloužení vazby rozhoduje vrcholný orgán soudní soustavy, tedy Nejvyšší soud. Myslím, že již z tohoto pohledu není jeho návrh příliš praktický, nehledě na to, že obviněný má i v těch případech, kdy dojde k prodloužení vazby, samozřejmě právo žádat o propuštění z vazby s event. stížností a průzkumem soudem.

Dále pan poslanec navrhuje v § 324 úpravu, o které se domnívám, že jsme již hlasovali při zákonu o výkonu trestu odnětí svobody. Myslím, že o hlasování o event. přezkoumávání rozhodnutí při přeřazování odsouzených z jednoho ústavu do druhého bylo již rozhodnuto hlasováním. Myslím si, že z tohoto pohledu je už vyloučeno hlasovat i o návrhu pana poslance Ortmana, který vznáší při novele trestního řádu.

Pan poslanec Novák vznesl dva pozměňující návrhy, které akceptujeme.

Pan poslanec Jaroš vznáší návrh k § 55, aby za slova "újma na zdraví" byla čárka a bylo dopsáno "na majetku".

Ona možná majetková újma je již obsažena v termínu "jiné obdobné nebezpečí", takže si myslím, že navrhovanou úpravou je návrh pana poslance pokryt. Z toho důvodu jeho návrh nedoporučuji.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP