Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Pan poslanec Šoler s odpovědí nesouhlasí. Nepovažuje ji za uspokojivou. Ptám se ještě, kdo si přeje vystoupit v rozpravě. Nikdo. Rozpravu končím.

Navrhuji přijmout následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí ministra spravedlnosti Jiřího Nováka na interpelaci poslance Jiřího Šolera ve věci důstojného prostředí pro politické procesy uvedenou v tisku 894 A."

Kdo chce podpořit toto nesouhlasné usnesení, ať to dá najevo v hlasování č. 96. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování je skončeno.

Návrh usnesení nebyl přijat poměrem hlasů 18 pro, 38 proti, 20 se zdrželo a 19 poslanců nehlasovalo.

Nezbývá, než hlasovat o usnesení opačném, které přečtu:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí ministra spravedlnosti Jiřího Nováka na interpelaci poslance Jiřího Šolera."

Kdo souhlasí s tímto usnesením, ať pro něj hlasuje v hlasování č. 97. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování je skončeno.

Ani tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 48 pro, 13 proti, 19 se zdrželo a 19 poslanců nehlasovalo.

Poslanec Jan Černý: Navrhuji opakovat hlasování po odhlášení.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Vyhovuji této námitce, odhlašuji vás všechny, prosím o novou prezentaci. Domnívám se, že je spravedlivé opakovat obě hlasování. Budeme tedy hlasovat nejprve o nesouhlasném návrhu usnesení, které přečtu:

"Poslanecké sněmovna nesouhlasí s odpovědí ministra spravedlnosti Jiřího Nováka na interpelaci poslance Šolera ve věci důstojného prostředí pro politické procesy, uvedenou v tisku 894 A."

Kdo je prosím pro tento nesouhlasný návrh usnesení, ať to dá najevo v hlasování č. 98, které je opakované hlasování 96. Kdo je tedy pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování? Hlasování je skončeno.

Usnesení nebylo přijato poměrem hlasů 20 pro, 48 proti, 20 se zdrželo, 4 nehlasovali.

Je třeba hlasovat o návrhu opačném:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí ministra spravedlnosti Jiřího Nováka na interpelaci poslance Šolera ve věci důstojného prostředí pro politické procesy, uvedenou v tisku 894 A."

Kdo je pro tento návrh usnesení, ať to dá najevo v hlasování 99, které je opakovaným hlasováním 97. Kdo je tedy pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování bylo skončeno.

Návrh usnesení byl přijat poměrem hlasů 57 pro, 14 proti, 20 se zdrželo, nehlasovalo 7 poslanců.

Tím jsme projednali odpovědi pana ministra Nováka.

Pan ministr dopravy Jan Stráský odpověděl na interpelaci poslanců Jana Jegly, Jaroslava Broulíka, Jiřího Drápely, Františka Kačenky, Jiřího Macháčka, Rudolfa Opatřila a Miloše Skočovského ve věci rozvoje vodní dopravy a vodních cest, tisk 897. Odpověď se předkládá jako tisk 897 A. Já se ptám zástupce pana poslance Rudolfa Opatřila, zda považuje odpověď za uspokojivou. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Rudolf Opatřil: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dovolte mi několik slov. Chtěl bych poděkovat panu ministru Stráskému za vyčerpávající odpověď na naše otázky a v této podobě s odpovědí pana ministra souhlasíme. Ale využívám možnosti doplnění této interpelace ještě o některé konkrétní otázky.

Tedy za prvé - jaké konkrétní termíny se předpokládají při řešení vážného handicapu České republiky, tj. neexistence přímého přístupu k Dunaji a ose Rýn - Mohan - Dunaj. V interpelaci jsme naznačovali možnost řešení, jednalo by se o ten známý přípoj na Dunaj. Jak se bude řešit handicap českých drah, které nemohou pro severojižní tranzity nabídnout takový možný dunajský přístav na našem území, a proto jsou znevýhodněny vůči konkurenci, zvlášť když si uvědomíme, že na konferenci na Krétě se nepodařilo dosáhnout dohody o tomto koridoru po moravském.

Za druhé - kdy konkrétně se přistoupí k úpravám na regulovaném Labi a prodloužení labské cesty. Totéž platí pro event. cestu Odra, alespoň od hraničního přechodu po přístav na Bohumín.

Za třetí - pokud se tyto úpravy neuskuteční, jaké jiné řešení pro ekonomický a ekologicky efektivní přístup České republiky k Hamburku se připravuje.

Za další - kdy konkrétně se ustaví zodpovědná investorská organizace pro přípravu a realizaci vodních cest, jaká bude její struktura a činnost. To vyplývá z celého kontextu naší interpelace, že se domnívám, že tato instituce by byla velmi vhodná. Pokud se ale ovšem neustaví, jak bude konkrétně činnost, o které jsme se bavili, zabezpečena. Jak hodlá ministerstvo dopravy hájit zájmy plavby ve vztahu k privatizovaným přístavům, a to jak ve smyslu rovných podmínek na trhu uvnitř oboru, i vůči ostatním dopravním oborům, tak ve smyslu udržení dopravní funkce příslušných pozemků. To je ten známý problém, spor, tzn. jakou strategii ministerstvo dopravy ČR zvolí, pokud spor o existenci či neexistenci blokační funkce zlaté akcie ve stanovách a. s. České přístavy rozhodne ve prospěch žalobce, tj. majitele pozemků. Byla by potom velmi nepříjemná situace, kdyby došlo k zablokování přístavu.

Děkuji pane ministře a samozřejmě je na vás, jakou odpověď, jestli teď, nebo písemně příště. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Pane poslanče, mám pocit, že jste vznesl novou interpelaci. Nicméně mám z toho usoudit, že považujete odpověď za neuspokojivou?

Poslanec Rudolf Opatřil: Odpověď považuji za uspokojivou. To bylo doplnění.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Hlásí se pan ministr Stráský.

Ministr dopravy ČR Jan Stráský: Pane předsedající, pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem skutečně rád, že tato skupina poslanců se tolik zajímá o dopravu. Využiji své možnosti písemně zpracovat odpovědi. Jsem rád, že dokonce nejsou otázky zaměřeny pouze na vodní dopravu, ale i na železnici.

Myslím, že ovšem se může okamžitě říci, že základ těch otázek vodní cesty a napojení České republiky lépe na vodní cesty nezávisí jenom na nás a na některé otázky je velmi jasná odpověď, protože nejsou konfrontovatelné a dohodnutelné s Rakouskem, ani Slovenskem. Nechci teď zneužívat času, odpovím písemně a myslím, že někdy by se to mohlo stát i dobrou informací pro tuto sněmovnu tato složitá otázka. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Kdo se ještě hlásí do rozpravy? Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím a navrhuji přijmout následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí ministra dopravy Jana Stráského na interpelaci poslanců Jana Jegly, Jaroslava Broulíka, Jiřího Drápely, Františka Kačenky, Jiřího Macháčka, Rudolfa Opatřila a Miloše Skočovského ve věci rozvoje vodní dopravy a vodních cest, tisk 897 A".

Kdo podpoří tento návrh usnesení, ať to dá najevo hlasováním č. 100. Kdo je tedy pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování?

Návrh usnesení byl přijat poměrem hlasů 80 pro, 3 proti, 1 se zdržel hlasování, 13 poslanců nehlasovalo.

Pan ministr dopravy Jan Stráský odpověděl na interpelaci pana poslance Michala Krause ve věci privatizace Státního podniku ČSAD Praha-západ - tisk 904. Odpověď se předkládá jako tisk 904 E.

Ptám se pana poslance, zda považuje odpověď za uspokojivou.

Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, je mi velmi líto, že přes značnou obsáhlost odpovědi musím konstatovat, že odpověď obsahuje značné množství nepřesných, neúplných a napůl pravdivých údajů a v důsledku toho v podstatě potvrzuje nedostatečnou práci úředníků na Ministerstvu dopravy.

Chtěl bych se vyjádřit konkrétně k některým formulacím, které jsou v odpovědi formulovány, aby bylo naprosto jednoznačné, že s odpovědí nemohu souhlasit.

Pan ministr uvádí, že autobusové nádraží Smíchov, které bylo dříve funkční, bylo již v minulosti zrušeno a stalo se součástí vnitřního areálu subjektu, který je veřejnosti nepřístupný.

Řekl bych, že tento údaj je velmi nepřesný, protože pražské zastupitelstvo v obvodu Praha 5 pořád vede toto nádraží jako autobusové nádraží, tzn., že toto nádraží nebylo zrušeno, ale přestalo být využíváno. Jako odstavnou plochu si zastupitelé obvodu Prahy 5 nepřejí, aby takovým způsobem bylo nádraží využíváno, zejména proto, že využívání autobusového nádraží Na Knížecí nevyhovuje enormně zatížené křižovatce. Dá se říci, že využívání tohoto nádraží bylo zrušeno z iniciativy podniku.

Ve své další odpovědi uvádíte, že cílem Ministerstva dopravy nebyla ekonomická likvidace organizace, ale že stávající potíže organizace jsou důsledkem nestability jeho vedení, ztrátě trhů ve sklápěčkové dopravě, atd.

Myslím, že i toto tvrzení zcela neodpovídá skutečnosti, faktem je, že jestliže byla nestabilita vedení, tak za tuto nestabilitu odpovídá především zakladatel, kterým je Ministerstvo dopravy. Za to, že došlo ke ztrátě trhu ve sklápěčkové dopravě, je možné také děkovat vedení tohoto podniku, neboť sám v podstatě pronajal dopravu jiným vlastníkům a tím se připravil o svůj trh.

V další části odpovědi uvádíte, že na svém zasedání 28. července privatizační komise nedoporučila k realizaci předložený privatizační projekt a naopak doporučila zpracování zakladatelského privatizačního projektu s využitím klasických privatizačních metod.

Nutno podotknout, že tím základním privatizačním projektem byl návrh do kuponové privatizace a vzhledem k tomu, že v podniku nastal takový propad hospodaření, že podnik nemohl být zařazen do kuponové privatizace. V žádném případě se však tento fakt netýkal způsobu privatizace, tzn. jestli má být privatizován jako celek nebo v částech.

Další část odpovědi si myslím, že je - jak se říká - jádro pudla mé původní interpelace, kde jsem v podstatě zpochybnil způsob řízení a vyhlášení či nevyhlášení veřejné, neveřejné soutěže, jakým způsobem bude podnik privatizován. Hovoříte o tom, že před Ministerstvem dopravy vyvstala nutnost vypracovat zakladatelský privatizační projekt na bázi jiného principu než toho, který byl obsažen v původním privatizačním projektu. Hovořil jsem již o tom, že princip byl buď kuponová privatizace nebo jiná, nikoliv tedy privatizace organizace jako celku, nebo dílčí. Z důvodů nezbytnosti vypracovat to v optimální pohodě byl ze strany pracovníků ministerstva prověřen zájem případných uchazečů o privatizovaný majetek organizace. Právě proto si myslím, že takovýto způsob privatizace je velmi nečitelný, protože je třeba se ptát na základě jakých pravidel a jakých kritérií, na základě jaké informovanosti veřejnosti byl proveden tento výběr a jaká byla záruka informovanosti všech potenciálních zájemců a jak byla garantována rovnost příležitosti, aby každý, kdo by měl potenciální zájem o privatizaci tohoto subjektu, se mohl do soutěže přihlásit. Takto v podstatě byla ponechána na libovůli pracovníků ministerstva, komu oznámí, že se soutěž vyhlašuje a komu ne.

Myslím, že i poznámka, kterou uvádíte k této skutečnosti, že v rámci námi organizovaného průzkumu byli v první řadě osloveni podnikatelé působící dlouhodobě v prostorách a následně další zájemci z řad dopravců - to si myslím, že je naprosto nedostatečná, protože skutečně je třeba se ptát na základě jakého klíče byli vybíráni případní zájemci o privatizaci. Tím se v podstatě potvrzuje mé obvinění z toho, že tato soutěž nesplnila všechna kritéria v případě veřejné soutěže a nedávala možnost všem podnikatelským subjektům k tomu, aby se mohly do soutěže zapojit, případně o privatizaci tohoto podniku se ucházet.

V další části uvádíte rozdíly v ohodnocení propadu hospodářských výsledků za rok 1993. Hovořil jsem o výši 20 milionů Kč, vy hovoříte o 12 mil. Musím konstatovat, že přes účetní uzávěrku neprošly některé věci, jak např. propady v kontokorentních úvěrech, které byly přečerpány atd. a tím výsledky by byly zcela jiné.

V další části odpovědi uvádíte, že příčiny vzniklého stavu spočívají zejména v nedostatcích řídící práce ze strany vedení organizace. Znovu je třeba zdůraznit, že zakladatel této organizace je Ministerstvo dopravy a jestliže takové nedostatky byly, myslím, že zakladatel se měl ujmout své zakladatelské funkce a tyto příčiny ze strany vedení měl postupně odstraňovat.

Uvádíte, že jediná cesta ozdravění podniku představuje vznik konkrétních soukromých podniků, jejichž zcela samozřejmým zájmem bude urychleně dosáhnout obratu v ekonomických výsledcích. Myslím, že s tím nelze než souhlasit za předpokladu, že rozdělení podniku neproběhne tak, jak je v podstatě připraveno, tzn. že někdo dostane pozemky, autobusy, odstavné plochy, přičemž v podstatě bude znemožněno, aby podnik mohl fungovat jako jeden organizační celek. Dá se říci, že dochází v případě toho, že z podniku bude vyzobáno několik ekonomických rozinek a problémy budou převedeny na stát a potažmo do kapsy každého daňového poplatníka.

Hovoříte také o lokalitě Knížecí, o vnitřním areálu provozovny Smíchov, atd. Znovu opakuji, že v podstatě neexistuje žádné územní rozhodnutí, že by autobusové nádraží na Smíchově bylo zrušeno. Přestalo být pouze využíváno samotným podnikem.

U problematiky dotací a hospodaření s nimi uvádíte, že se jedná o obecný problém. Myslím si také, že je také tento problém obecný, ale v každém případě takové hospodaření, kdy dotace podniku jsou zahrnuty do příjmu a tím jsou v podstatě zdaněny, nesvědčí o tom, že v čele tohoto podniku jsou podnikatelé, kteří mají nejen schopnosti podnikat, ale i zdravý rozum. Je pravda, že neexistuje metodika, jak s těmito dotacemi nakládat, ovšem je otázka, zda-li takováto odpověď je dobrým výsledkem práce ministerstva.

V další části obhajujete privatizaci ČSAD Klíčov s tím, že zde hovoříte o tom, že případný přímý prodej ve prospěch jiné fyzické osoby, která navíc představuje zkušeného pracovníka v dané oblasti de facto byla jediným možným způsobem. Myslím si, že pokud by tomu tak skutečně bylo, nelze nic namítat. Faktem je, že tato jediná fyzická osoba, která představuje zkušeného pracovníka v dané oblasti, platí jenom něco, jenom někomu a někdy a že existuje spousta dlužníků a ve své podstatě se připravuje návrh na vyhlášení konkurzu této firmy.

Myslím si, že před tím, než takovýto podnik je privatizován, by bylo potřeba prověřovat i to, komu skutečně - zvláště jedná-li se o přímý prodej - je podnik prodáván.

Na závěr mám jen jednu poznámku. Ve své poslední větě hovoříte o tom, že osobně považujete za nešťastné poskytovat sdělovacím prostředkům ničím nepodložené a neprověřené informace. Já se s tím mohu jenom ztotožnit. Mohu vás ujistit, že pokud je toto mentorování směrováno na mne, je bohužel neštěstí, že jste si sám neprověřil, zdali se toto obvinění vůbec zakládá na pravdě. Mohu vás ujistit, že v této kauze jsem nesděloval žádným sdělovacím prostředkům vůbec nic.

V důsledku toho mi dovolte, abych navrhl usnesení, ve kterém sněmovna nesouhlasí s odpovědí ministra dopravy pana Stráského na interpelaci, kterou jsem podal podle tisku 904 E. Současně žádám ministra dopravy, aby do příští schůze Poslanecké sněmovny předložil ... resp. doplnil odpověď na interpelaci o způsobu provedení průzkumu zájmu případných uchazečů o privatizovaný majetek ČSAD Praha-západ. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se nikdo nehlásí. Rozpravu tedy končím a navrhuji přijmout usnesení tak, jak jsme jej slyšeli z úst poslance Michala Krause.

Kdo podpoří toto usnesení, ať to dá najevo hlasováním č. 101. Kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování je ukončeno.

Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 32 pro, 35 proti, 9 se zdrželo hlasování a 24 poslanců nehlasovalo.

Poslanec Michal Kraus: (z místa) Je potřeba hlasovat znovu s ohledem na počet přítomných poslanců.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Vyhovuji této námitce. Nejprve vás všechny odhlásím, než budeme hlasování opakovat. Prosím o novou prezentaci. Děkuji.

Ptám se, kdo v opakovaném hlasování podpoří návrh usnesení, jak jej přednesl pan poslanec Kraus. Kdo souhlasí, ať to dá najevo hlasováním č. 102. Jde o opakované hlasování 101.

Kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování je skončeno.

Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 32 pro, 39 proti, 8 se zdrželo hlasování, jeden nehlasoval.

Je tedy třeba hlasovat o usnesení, které přečtu:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí ministra dopravy Jana Stráského na interpelaci poslance Michala Krause ve věci privatizace státního podniku ČSAD Praha-západ uvedenou v tisku 904 E."

Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, ať to dá najevo hlasováním č. 103 18. schůze. Kdo je tedy pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování je skončeno.

Ani tento návrh usnesení nebyl přijat poměrem hlasů 41 pro, 25 proti, 15 poslanců se zdrželo a 2 nehlasovali.

Tím jsme uzavřeli okruh odpovědí pana ministra Stráského.

Pan místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník odpověděl na interpelaci poslance Ladislava Nedorosta ve věci zneužívání sázek sázkových kanceláří k ovlivňování výsledků sportovních utkání - tisk 848. Odpověď byla předložena jako tisk 848 A. Její projednávání bylo na 17. schůzi Poslanecké sněmovny přerušeno na žádost pana poslance. Nyní se pana poslance ptám, zda považuje odpověď za uspokojivou. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Ladislav Nedorost: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, s odpovědí pana ministra financí nemohu souhlasit, a to z těchto důvodů:

V odpovědi pan ministr uvádí, že Ministerstvo financí doporučilo Sdružení oddílů a klubů extraligy ledního hokeje, aby přímo jednalo se zástupci sázkových kanceláří. Jelikož herní řády schvaluje Ministerstvo financí, nemá Sdružení oddílů a klubů extraligy ledního hokeje žádnou šanci do těchto herních řádů sázkových kanceláří zasáhnout, pokud to sázkové kanceláře nebudou chtít.

V odpovědi se dále uvádí, že výsledkem jednání je dohoda, která v sobě zahrnuje i náměty, které jsem podal v interpelaci, ale neuvádí, že je to dohoda pouze se sázkovou kanceláří Fortuna. Přitom v České republice existuje několik sázkových kanceláří, které se však k dohodě nepřipojily.

Pan ministr se rovněž zmiňuje i o tom, že přijetí administrativních opatření k omezení sázení na sportovní výsledky nevede ke zprůhlednění této oblasti, ale naopak černých bookmakerů a rozvoj nelegálních sázek. Připadá mi pozoruhodné, tvrdí-li zodpovědný ministr, že nemůže v nárůstu černých bookmakerů a nelegálních sázek udělat nic pro zprůhlednění zmiňované oblasti. A naopak těchto bookmakerů a nelegálních sázek se obává.

Má interpelace obsahovala jednoduché řešení, jak právě tomuto bránit. Pokud panu ministrovi připadá mnou navrhované řešení nevhodné, mohu samozřejmě akceptovat odlišný návrh ministerstva, nikoli však fakt, že ministerstvo není ochotno udělat nic. Domnívám se, že zásadní záležitostí je s řešením přicházet a nikoli je odsouvat.

Uvedu dva příklady o tom, jak je tato situace řešena v jiných zemích. Např. ve Spojených státech amerických se na 4 hlavní sporty nesmí sázet, jsou jimi americký fotbal, basketbal, hokej a basebal. Rovněž v Nizozemí se na první ligu nesmí sázet. Proto si myslím, že by Ministerstvo financí mělo v dané situaci zaujmout jiný postoj a mělo by provést v herních řádech sázkových kanceláří takové úpravy, aby se situace v ledním hokeji a ostatním sportu stabilizovala. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Nedorostovi a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Nikdo se do ní nehlásí, rozpravu tedy končím. Navrhuji přijmout následující usnesení. Protože pan poslanec Nedorost nepovažuje odpověď za uspokojivou, bude jasné, že usnesení bude nesouhlasné:

"Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí místopředsedy vlády a ministra financí Ivana Kočárníka na interpelaci poslance Ladislava Nedorosta ve věci zneužívání sázek sázkových kanceláří k ovlivňování výsledků sportovních utkání uvedenou v tisku 848 A."

Kdo podpoří toto usnesení, ať to tak učiní v hlasování č. 104 právě zahájeném.

Kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování je skončeno.

Usnesení nebylo přijato poměrem hlasů 35 pro, 31 proti, 13 se zdrželo a 13 nehlasovalo.

Budeme tedy hlasovat o usnesení opačném, které přečtu:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí místopředsedy vlády a ministra financí Ivana Kočárníka na interpelaci poslance Ladislava Nedorosta." Jde o 105. hlasování.

Kdo je pro tento návrh usnesení, ať pro něj hlasuje. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování je skončeno.

Ani tento návrh usnesení nezískal přízeň sněmovny poměrem hlasů 37 pro, 26 proti, 15 se zdrželo, 14 nehlasovalo.

Pan ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Piťha odpověděl na interpelaci poslance Jiřího Bílého ve věci ochrany individuálních práv zde žijících národů a národních menšin - tisk 857. Odpověď se předkládá jako tisk 857 U. Já se ptám pana poslance, zda považuje odpověď za uspokojivou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jiří Bílý: Pokud přehlédnu formální nedostatky - nebylo mi odpovězeno ve lhůtě 30 dnů - pak s odpovědí souhlasím. Jsem velmi spokojen s řešením této problematiky Ministerstvem školství, resp. panem ministrem.

V odpovědi na moji interpelaci mi sděluje, že plně respektuje Listinu základních práv a svobod a v podstatě v tomto směru vydal i pokyn, který se týká národnosti a státní příslušnosti a - nyní bych citoval přímo z odpovědi - "respektuje svobodné rozhodnutí rodičů, žáka či studenta." A v podstatě mi dává i možnost a všem jiným občanům, aby v případě nedodržování tohoto pokynu bylo to oznámeno a mohly také z toho příslušné orgány správy školství vyvodit odpovídající opatření.

Tedy ještě jednou resumuji: Jsem s odpovědí spokojen.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Kdo se do ní hlásí? Nikdo se do rozpravy nehlásí, rozpravu končím. Navrhuji přijmout následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Piťhy na interpelaci poslance Jiřího Bílého ve věci individuálních práv zde žijících národů a národních menšin, uvedenou v tisku 857 U."

Kdo podpoří tento návrh usnesení, ať to učiní v hlasování číslo 106.

Kdo je pro? Děkuji.

Kdo je proti? Děkuji.

Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.

Usnesení bylo přijato poměrem hlasů 79 pro, nikdo proti, 4 se zdrželi hlasování a 14 poslanců nehlasovalo.

Pan ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Piťha odpověděl na interpelaci Josefa Wagnera ve věcí způsobu jednání náměstka ministra školství, mládeže a tělovýchovy pana Pilipa - tisk 857. Odpověď se předkládá jako tisk 857 V.

Já se ptám pana poslance, zda považuje odpověď za uspokojivou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové. Jsem na rozpacích, jak odpovědět ve chvíli, kdy pan ministr Piťha rezignoval a interpelace není ani natolik významná z hlediska toho, co se tehdy stalo, spíše z hlediska jistých politických faktů a toho, jak je sněmovna vezme na vědomí. Je bohužel nesporným faktem, že politická vyjádření tehdejšího náměstka pana ministra Piťhy byla minimálně nekompetentní a v každém případě se nesluší, aby ústavní činitel překračoval rámec zákona. Pan ministr Piťha to v odpovědi nepřiznal, je mi líto, ale nemohu s odpovědí souhlasit.