Čtvrtek 2. června 1994

Poslankyně Hana Orgoníková: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vládo, kolegyně a kolegové, budu interpelovat pana premiéra Klause.

Vážený pane předsedo vlády, vývoj situace kolem banky Bohemia vyvolal opětovně pozornost k problému, který nám nemůže být lhostejný, k otázce využívání České republiky k legalizaci peněz pocházejících z trestné činnosti. Takzvané bankovní garance banky Bohemia nejsou jediným nástrojem, který by k takové činnosti mohl být použit.

Již v roce 1991 skupina osob kolem paní Irene von Khreninger (Spolková republika Německo) vedla jednání s Ministerstvem financí České republiky o udělení tzv. mandátů. Je známo, že také tyto dokumenty lze jistým způsobem využít pro legalizaci špinavých peněz. Věc je zajímavá i tím, že v textu mandátu se objevuje potřeba vystavení "bankovních garancí".

Obracím se proto na vás, vážený pane premiére, formou interpelace, se žádostí o poskytnutí následujících informací:

1. Kdo zprostředkoval a vedl jednáni se skupinou osob kolem paní Irene von Khreninger v roce 1991 ve věci tzv. mandátů a jaké byly důvody těchto jednání?

2. Které osoby jmenovitě byly jmenovány spolu s panem J. Monkem (Velká Británie) zmocněnci ve věci projektů v celkové výši 100 mil. dolarů, tedy v souvislosti s mandátem, který dne 8. března 1991 podepsal ministr financí České republiky Karel Špaček a generální ředitel Investiční banky Miroslav Tuček?

3. Které osoby byly jmenovitě jmenovány spolu s dr. Hansem Peterem Buchschacherem ze Švýcarska zmocněnci pro projekty uvedené v dalším mandátu uvádějícím celkovou částku projektů ve výši 1 mld. dolarů?

4. Jaké účty byly v souvislosti s udělením mandátů otevřeny u Investiční banky, případně jakých jiných bank, jaký byl na nich pohyb?

5. Vytvořila Investiční banka pro finanční operace spojené s mandáty další předpoklady, například zvláštní pracovní skupinu?

6. Byly vydány pro zabezpečení finačních operací spojených s aktivitami vyplývajícími z mandátů takové bankovní nástroje, jako je akreditivní dopis nebo bankovní garance?

7. Vydala vláda České republiky, respektive ministerstvo financí České republiky, písemné odvolání o přerušení činnosti navazující na činnosti uvedené v mandátech, případně se kterými osobami přerušila touto formou spolupráci? Postupovaly obdobně některé osoby, v jejichž držení mandát byl a v kladném případě které?

8. Jaké projekty byly v souvislosti s udělením mandátů zpracovávány, kdo je zpracovával, jaká jednání a kým v těchto souvislostech byla vedena s panem J. Monkem, H. P. Buschacherem a pani I. Khreninger, případně jinými osobami, které v této záležitosti vystupují?

9. Byl některý z projektů uvedených ve zmiňovaných mandátech naplněn?

Věřím, vážený pane premiére, že si stejně jako já uvědomujete možnosti zneužití ne zcela stabilizovaných poměrů v bývalém Československu a v České republice.

Možnost, že dobré vůle našich představitelů přispět k rozvoji republiky by mohlo být zneužito, nepochybně existuje. Jsem proto přesvědčena, že této mé interpelaci budete věnovat odpovídající pozornost a v plném rozsahu se k ní vyjádříte. Nepožaduji, abyste mi odpověděl ihned.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Orgoníkové. Pan premiér Václav Klaus chce na interpelaci okamžitě odpovědět. Uděluji mu slovo.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Chtěl bych poprosit paní poslankyni, aby zvážila, jestli to je interpelace, co zde přednesla. To je prostě dotazník pro detektivní kancelář. I když formálně interpelací může být všechno, interpelace by přece jen měla mít své určité hranice.

Prohlašuji, že za poslední čtyři roky přicházejí stovky nabídek na nejrůznější finanční transakce na úrovni bankovní, na úrovni státní a podobně. Jména, která tu byla zmíněna, jsem nikdy neslyšel a ani pan ministr financí tato jména nikdy neslyšel. Pro nás by to znamenalo provádět neuvěřitelně složité průzkumy, protože tato data nemáme bezprostředně k dispozici. Jsem si zcela jist, kdykoli přijde takováto nabídka, tak některému pracovníkovi svého ministerstva musíte říci, zjistěte, co to je, jestli to má smysl, nemá smysl; on vám přinese jednu stránku a doporučí vám, že to smysl nemá, a vy řeknete, že s tím souhlasíte. Těchto případů byly desítky, ne-li stovky. Pokud vím, žádné takové transakce uskutečněny nebyly.

Považuji za zbytečné, abychom se do toho, co navrhuje paní poslankyně, pouštěli. Na tom sice není nic tajného, ale nechápu to jako parlamentní interpelaci.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji předsedovi vlády Václavu Klausovi za jeho odpověď. Nicméně, teď jsem trochu na rozpacích, protože nevím, jak s touto odpovědí naložit. Paní poslankyně Orgoníková nám sdělí, zda s odpovědí na interpelaci je spokojena či nikoli. Poté dám hlasovat o usnesení.

Poslankyně Hana Orgoníková: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vládo, kolegyně a kolegové, byla bych velice ráda, kdyby mi pan premiér odpověděl písemně, protože tam bylo mnoho dotazů.

Nemyslím si, že by si měl vytvářet svou vlastní detektivní kancelář, myslím si, že o mnohém ví, není možné, aby nevěděl. Pane premiére, já vás za sebou slyším, že říkáte, že v životě jste neslyšel, ale život je hrozně dlouhý a určitě jste o něčem slyšel.

Prosím vás tedy o písemnou odpověď. Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Dobře. Myslím si, že je třeba respektovat přání paní poslankyně Orgoníkové. Jako další je do rozpravy přihlášen pan poslanec Petr Kavan.

Poslanec Petr Kavan: Pane předsedající, vládo, dámy a pánové, moje interpelace na vládu České republiky navazuje na předešlou interpelaci (tisk 857), odpověď pana premiéra ze 17. března t. r.

K tomu sděluji následující. Porada ministrů projednala dne 23. února t. r. projekt a. s. Nové Hutě Ostrava i projekt a. s. Třineckých železáren, tedy materiály na stejné úrovni. Tuto skutečnost potvrzuje i odborná expertiza provedená katedrou ekonomiky a řízení na oba projekty v lednu t. r. včetně investičního záměru Třineckých železáren a tabulky financování zaslané na Ministerstvo průmyslu a obchodu řediteli ing. Petrovi dne 29. ledna 1994.

V kontextu těchto událostí je zarážející, že porada ministrů sice již vyslovila s projektem a. s. Nová Huť předběžný rámcový souhlas, ale pro případnou realizaci projektu a. s. Třinecké železárny vyžaduje jeho konkretizaci. Nejsou známy výsledky jednání, kterými rada ministrů pověřila pány ministry ing. Dybu, ing. Dlouhého a předsedu Fondu národního majetku pana poslance ing. Ježka spolu s vedením společnosti Nová Huť, aby se vyjasnila situace ze zahraničními partnery. Není známo ani vyjádření předsedy Fondu národního majetku, zda je tento fond schopen nést záruky za leasingové splátky.

Při posuzování obou projektů bylo vzato jako prvořadé hledisko ekonomické, zatímco hlediska regionální a sociální měla jen podpůrný význam. Kritérium životního prostředí tohoto těžce zkoušeného severu Moravskoslezské země nebylo tedy vzato do úvahy vůbec.

Žádám vládu České republiky, aby sdělila výsledky předmětných jednání a časový harmonogram postupu v této záležitosti. Rovněž žádám o zdůvodnění, proč kritérium životního prostředí nebylo vzato do úvahy.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kavanovi. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Koháček.

Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jenom bych chtěl říci pár slov k problému minulé interpelace. Protože pan premiér odpověděl, podle jednacího řádu můžeme hlasovat jenom o tom, zda tuto odpověď považujeme za uspokojivou nebo nikoli. K tomu dá samozřejmě svůj návrh předkladatelka této interpelace. Ale podle mého názoru musíme o této odpovědi rozhodnout hlasováním.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Souhlasím. Pouze jsem chtěl slyšet od paní poslankyně Orgoníkové, zda ve smyslu jednacího řádu podle § 89 s odpovědí souhlasí nebo nesouhlasí. Pak o tom mohu dát hlasovat. Jestliže paní poslankyně Orgoníková řekne - souhlasím, dám hlasovat, jestliže řekne nesouhlasím - také dám hlasovat. Ale když řekne, že chce písemnou odpověď, nevím, v jaké smyslu mám navrhnout usnesení. Takže je to na dobré vůli paní poslankyně Orgnoníkové nebo skupiny navrhovatelů interpelujících. Jinak jednací řád vyložit prostě neumím.

Poslankyně Hana Orgoníková: Pane předsedající, já jsem se vyjádřila jasně. Já chci písemnou odpověď, protože uznávám, že je to velice široká škála problémů, které jsem předestřela. Pan premiér mi v podstatě neodpověděl. Chci, abych dostala písemnou odpověď. Když jsem s interpelací končila, říkala jsem, že nevyžaduji odpověď ihned, že pan premiér odpovídal hned, jsem nevyžadovala, na rozdíl třeba od kolegy Votavy. Já chci písemnou odpověď.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Hlásí se pan poslanec Koháček.

Poslanec Petr Koháček: Bez formalit. Prosím vás, § 89 jednacího řádu, odst. 2 - vláda České republiky, popř. její člen jsou povinni odpovědět na interpelaci do 30 dnů písemně nebo ústně na schůzi ČNR, resp. Poslanecké sněmovny Parlamentu. Je tedy na rozhodnutí interpelovaného, aby se rozhodl, jakým způsobem vyhoví.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Prosím, pan poslanec Vyvadil.

Poslanec Jiří Vyvadil: Omlouvám se panu předsedajícímu, ale domnívám se, že nyní projednáváme bod programu "Dotazy" a teprve přijde bod programu "Odpovědi" čili mám pocit, že pokud by se o tom dalo vůbec hlasovat, tak v tom následujícím bodu a nikoliv v tomto bodu.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane poslanče, máte pravdu, ale jenom zčásti, protože již na minulé a myslím, že i na předminulé schůzi tato sněmovna přijala byť ne usnesením, ale konsensuálně, že v případě, že člen vlády odpoví ihned, je-li možno, hlasuje se také o usnesení ihned.

Domnívám se, že jednací řád lze vyložit také způsobem, který by paní poslankyni Orgoníkovou mohl nutit, aby se vyjádřila. Pan premiér, jako člen vlády, splnil svoji povinnost, odpověděl ústně a jednací řád praví, že podal-li interpelující interpelaci, poslanec nebo skupina poslanců, vyjádří se interpelující - to jste vy - zda odpověď považujete za uspokojivou.

Poslankyně Hana Orgoníková: Vyjádřila jsem se jasně, že odpověď nepovažuji za uspokojivou. Jinak to berte pane premiére tak, že jsem třeba méně chápavá a potřebuji si to přečíst.

Místopředseda PSP Jan Kasal: V této chvíli jste otevřela možnost, abych navrhl sněmovně následující návrh usnesení:

"Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové."

Domnívám se, že došlo od posledního hlasování k velkému pohybu, musím vás tedy všechny odhlásit a vyzvat, abyste se všichni přihlásili. Předpokládám, že usnesení nemusím opakovat.

Zahajuji tedy hlasování č. 83.

Kdo je pro přijetí navrženého usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Pro bylo odevzdáno 57 hlasů, 40 proti, 16 se zdrželo, nehlasovali 3. Nebylo tedy dosaženo potřebného počtu 59 hlasů a tento návrh nebyl přijat.

Přednesu tedy druhý návrh na usnesení:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci paní poslankyně Hany Orgoníkové."

Budeme hlasovat. Jde o 84. hlasování.

Kdo je pro navržené usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Pro bylo odevzdáno 57 hlasů, 52 proti, 9 se zdrželo, nehlasovali 2.

Nebylo dosaženo potřebných 61 hlasů, takže ani tento návrh usnesení nebyl přijat.

Slovo ještě dostane paní poslankyně Orgoníková.

Poslankyně Hana Orgoníková: Omlouvám se, že ještě vystupuji, ale já tuto interpelaci podám písemně, takže mně stejně pan premiér odpoví. On mně zde odpovídal pouze na to, proč mně neodpoví.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Budeme pokračovat o slovo se přihlásil pan ministr Dlouhý, který chtěl odpovědět na interpelaci pana poslance Kavana.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych krátce zareagoval na slova pana poslance Kavana. Nemyslím, že bychom m+li opakovat tu proceduru, která se odehrála před několika vteřinami. Přeje-li si pan poslanec, abych mu odpověděl písemně, nebo aby vláda zpracovala odpověď písemně, jistě je to možné.

Mezitím, co jsme již písemně reagovali nebo připravovali jsme pro předsedu vlády podklady, situace pokročila. Bylo ukončeno jednání se skupinou ISC závěrečnou prezentací dne 12. května. Shodou okolností jsem dnes ráno podepsal informaci pro poradu ministrů, ve které sdělujeme, že firma ISC není plně připravena respektovat podmínky, které uvedla porada ministrů.

Současně připravujeme s Fondem národního majetku do konce června rozsáhlejší materiál, který nastíní některé další varianty, další možnosti investičních záměrů v této oblasti včetně, jako jedné varianty, možnosti realizace projektu třineckého.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Dlouhému. O slovo se přihlásil pan poslanec Kavan.

Poslanec Petr Kavan: Dámy a pánové, děkuji panu ministru Dlouhému, se kterým jsem včera o tom krátce hovořil. On zde dnes ústně sdělil velmi stručný časový harmonogram dalšího postupu. Poprosil bych ho při této příležitosti - myslím, že to nebude problém - protože jsem chtěl ve své interpelaci časový harmonogram postupu a tak věřím, že v této odpovědi bude rovněž i zahrnuto a zohledněno kritérium životního prostředí. Pane ministře, myslím, že to nebude tak velká práce s písemnou odpovědí. (Pan ministr Dlouhý: Ano.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Je zde souhlas na obou stranách.

Přistoupíme k další interpelaci. Interpelujícím je pan poslanec Kraus, a to ve třech případech. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Michal Kraus: Vážení kolegové, nejprve bych se chtěl obrátit na pana ministra Stráského. Pane ministře, s vaší odpovědí na moji interpelaci ve věci privatizace ČSAD Praha - západ nevyslovil Parlament na minulé schůzi souhlas. Při jejím projednávání jsem vám položil některé dotazy, které nebyly zodpovězeny ani na minulé schůzi, ani písemně po ní. Proto se na vás obracím znovu a žádám o vyjasnění následujících problémů, které byly předmětem předchozí interpelace:

1. Kdo prováděl průzkum potencionálních zájemců o privatizaci ČSAD Praha- západ?

2. Jakým způsobem byla zabezpečena veřejná informovanost o provádění průzkumu zájmů a jakou šanci dozvědět se o prováděném průzkumu měla nejširší veřejnost?

3. Kdo, jakým způsobem, a na základě jakých kriterií bude rozhodovat o výběru uchazečů o privatizaci?

4. Jak bude zajištěna veřejná kontrola o objektivnosti rozhodování při doporučení vítězného projektu?

5. Kdy bude privatizace ČSAD Praha-západ definitivně dořešena?

Za vaše objektivní odpovědi předem děkuji.

V druhé interpelaci bych se rád obrátil na pana ministra Dlouhého, s jehož odpovědí na moji interpelaci ve věci Auto Škody Mladá Boleslav na minulé schůzi Poslanecká sněmovna rovněž nesouhlasila, respektive nevyslovila souhlas. Při jejím projednávání jsem položil panu ministrovi také několik dotazů, na které jsem při schůzi ani po ní nedostal odpověď. Proto se dovoluji obrátit na pana ministra znovu s novou interpelaci v téže věci. Podle mých posledních informací došlo v poslední době ke značnému zpomalení tempa dopracování smlouvy mezi Volkswagenem a Auto Škodou Mladá Boleslav, a to přesto, že jak správní rada, tak i dozorčí rada společného podniku byla doplněna mimo jiné o členy vlády ČR.

Chci se proto zeptat:

1. V jaké fázi je v současné době zpracování konečné verze dodatku smlouvy mezi Volkswagenem a AŠ Mladá Boleslav?

2. Proč se uvažuje v první fázi výroby nového modelu pouze s výrobou 70 - 120 tisíc kusů ročně, což by pravděpodobně neumožnilo výstavbu nové lisovny, lakovny a svařovny.

Přitom již zvýšení na 150 tis. kusů by naopak podmiňovalo výstavbu těchto nových kapacit.

Domnívám se, že jistě i vám je jasné, že nebudou-li v případě najetí nového modelu uvedeny do provozu nové kapacity, nebudou realizovány vůbec, a to i při budoucím zvýšení výroby o podstatně více než oněch 30 tisíc kusů. Přitom nové kapacity, budou-li v provozu, mohou zásadním způsobem ovlivnit zejména kvalitu produkce a tím následně i její cenu na světových trzích.

3. Může snad předpokládaná výroba 30 tis. kusů automobilů Škoda navíc ohrozit hospodaření mamutího Volkswagenu, který vyrábí více než 3 mil. kusů automobilů ročně?

4. Dělali jste prognózu možného negativního vlivu cenové politiky koncernu a v současnu zcela záměrně vytvářené vnitrokoncernové konkurence jednotlivých typů vozů?

Jen pro informaci: nový model Škody zřejmě bude pravděpodobně stát kolem 18 tis. DM, Toledo kolem 20 tis. DM, Vento 22 tis DM a nový model Audi AB kolem 24 tis. DM.

Pánům ve Volgsburgu bude zcela jistě velmi záležet na tom, aby doma měli klid a budou jednoznačně propagovat výrobu Volkswagen Vento.

Pan Piech je navíc duchovním otcem modelu Audi AB a bude tedy dělat všechno pro to, aby se jeho dítku na automobilových trzích co nejvíce dařilo.

Vzhledem k postupné unifikaci všech modelů koncernu bude zákazník vybírat ze čtyř prakticky stejných automobilů. Rozhodujícím kritériem tedy může být cena. Ptám se proto, jsou pánové z Volkswagenu tak málo prozíraví, že by sami sobě proklamovanou podporou Škodovky komplikovali život. Nebo je jejich zájem o získání majoritního podílu motivován i jinými motivy? Pokud ano, tak kterými.

Má ministerstvo průmyslu skutečně jasno v tom, kam se vlastně při jednání s Volkswagenem možná řítí? A pokud ano, jak chce zajistit vývoj zcela opačný, který povede ne k úpadku, ale k prosperitě českého automobilového průmyslu v Autoškodě Mladá Boleslav.

Na závěr bych chtěl zopakovat ještě několik dotazů ve věci automobilu Audi V8, vyžadovaného náměstkem pana ministra, panem Sabelou. Odpovědi jsem doposud nedostal, a proto se ptám znovu.

Je pravda, že pan náměstek Sabela požadoval na zástupcích Volkswagenu přidělení služebního vozidla Audi V8 včetně úhrady benzínu?

Za druhé, je pravda, že postupným zvyšováním nároků na jeho vybavení dokázal zvýšit cenu automobilu až téměř na 2 miliony korun?

Za třetí, je pravda, že ministerstvo průmyslu ve snaze odvrátit ostudu automobil zaplatilo? Mělo tyto prostředky rozpočtované? Kdo nahradí ministerstvu průmyslu a daňovým poplatníkům vzniklou škodu?

Za čtvrté, kdo automobil užívá a kde je garážován?

Za páté, jaké důsledky budou proti náměstkovi Sabelovi za vyžadování a obdržení úplaty od německé strany vyvozeny a dokdy?

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane poslanče, pan ministr Dlouhý si přeje odpovědět vzápětí. Protože jste i přihlášky rozčlenil do tří lístků, myslím, že by bylo správné, aby pan ministr Dlouhý měl možnost odpovědět bezprostředně.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Pane poslanče, odpovídal jsem již jednou, odpovím i podruhé. Za prvé není pravda, že pan náměstek Sabela vyžadoval přidělení automobilu Audi V8. Není pravda, že by vyžadoval, aby mu byl placen benzín, a není pravda, že zvyšoval neustále nároky proto, aby měl nějak vybavený vůz. Opakoval jste zde tyto dvě otázky již podruhé. Požádal bych vás, abyste tyto své otázky doložil jinými svědky, než těmi, o kterých jste říkal, že o nich víte.

Platí samozřejmě to, co jsem říkal minule. Každý člen dozorčí rady, respektive předseda a místopředseda mají nárok na tzv. koncernové auto. V daném okamžiku mám na něj nárok například já, a nepřevzal jsem ho. Pan náměstek Sabela rovněž tento automobil nepřevzal. Pravdou je, že jsme přemýšleli, zda tento automobil nezařadíme do normálního vozového parku v rámci obměny, protože byla nabídnuta cena, která je výrazně nižší než cena nového automobilu Tatra 613. Ale musím říci zcela otevřeně, že pro klid duše jsem rozhodl, že ani tento automobil nekoupíme. Garážován je tam, kde garážován má být, tzn. Škoda a. s. má k tomu garáže v Praze.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Ptám se pana poslance Krause, zda je spokojen s odpovědí.

Poslanec Michal Kraus: Samozřejmě, že ne. Nemohu souhlasit s takovouto odpovědí, protože bohužel musím konstatovat, že pan ministr buďto neví, nebo neříká pravdu. To za prvé.

Za druhé, nakonec sám potvrdil, že jakýsi automobil Audi V8 existuje.

Za třetí, při minulé schůzi sám říkal, že pokud má někdo nárok na automobil, tak v případě koncernu Autoškoda Mladá Boleslav by to byl maximálně Favorit.

Chtěl bych teď zdůraznit jednu věc. Domnívám se, že ať náměstek ministra nebo ministr v dozorčí radě Autoškody Mladá Boleslav byl nebo je jmenován ne proto, aby byl zaměstnancem Volkswagenu nebo sloužil jeho zájmům, případně užíval jím přidělené služební vozidlo, ale je tam proto, aby hájil zájmy zcela opačné strany.

Domnívám se, že má-li hájit zájmy opačné strany, tedy zájmy státu, nemůže přijímat pozornosti či výhody, které přísluší zaměstnancům koncernu. To si myslím, že je věc zcela zásadní a je už jedno, jestli pan náměstek automobil vyžadoval nebo nevyžadoval. Mám poznatky o tom, že je vyžadoval, dokonce se nabízel jako zkušební jezdec. Pochopitelně si myslím, že tyto drobnosti na zasedání Parlamentu nepatří a bude potřeba je probírat někde jinde.

V každém případě si myslím, že je zarážející, že vůbec byla vytvořena možnost k tomu, aby Volkswagen daroval nebo věnoval automobil Audi V8 členu dozorčí rady, který tam má obhajovat zcela jiné zájmy. Myslím si, že tato odpověď pana ministra je dílčí, je pouze na část interpelace. Myslím, že zásadně problematika interpelace byla v dotazech předchozích, takže budu požadovat, aby byla odpověď komplexní písemná, protože se skutečně dotýká perspektiv a budoucnosti celého koncernu.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP