Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Gjuričovi. Slovo má pan poslanec Jozef Wagner, který se přihlásil z místa.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, dámy a pánové, nejdříve se omluvím, protože budu muset mírně porušit jednací řád. Budu velmi stručný, ale pan předseda by mi mohl odejmout slovo, že nemluvím k věci, protože ta věc je jen ten jeden bod pořadu, v jehož rámci jsem se právě přihlásil, ale problém je širší. Problém jsou oba body společně.

Systémově ponecháváme jedním zákonem státní vyrovnávací příspěvek tak, že jeho zdrojem bude nadále státní rozpočet, a ve druhém - a teď už porušuji zákon o jednacím řádu - příspěvek necháváme financovat přes něco, co by nemělo být součástí státního rozpočtu a k čemu se vláda ve svém programovém prohlášení zavázala, že součástí státního rozpočtu nebude. Čili my dopředu vytváříme tlak na to, aby někdo jiný financoval za státní rozpočet a možná že je to právě ministr financí, který už se těší na to, až bude moci argumentovat, že už rozdíl, který tam teď momentálně byl, oněch pět nebo více miliard, nebude, protože se spotřebují na něco, co má být financováno ze státního rozpočtu a nikoliv z peněz fondových. Jestli to rozděleno máte nebo nemáte, prostě příspěvky se vybírají, lidi platí, ať se to jmenuje jakkoliv a musí se to oddělit. O tom tady byla řeč.

Rád bych připomněl, že problém nelze smést ze stolu. Jestli jste se dohodli v klubech při přerušení nějak, problém je, je živý a objeví se při projednávání státního rozpočtu a bude zde. Ten neuteče.

Rád bych se zmínil ještě o jedné věci. Jestli někdo argumentuje krásnými slovy o tom, jak všechno bylo za minulého režimu zvráceno na hlavu, že jsme neměli žádné ceny, ba jsme neměli nevím co všechno - to je pravda, že ceny byly takové. Ale je to pravda poloviční, pánové, nebo za ty ceny neskutečné jste kupovali skutečné zboží a kupovali jste ho jenom tolik, kolik jste poukázek, jimiž zvete komunistické peníze, měli. Takže člověk, který si za peníze předrevoluční kupoval v cenách, které tehdy platily, porovnává dnešní množství peněz, které dostává, k dvojí výchozí základně - penězům, které tehdy utratil a co za ně koupil. To má dvě stránky, to nemá jenom stránku teoreticko-ekonomickou, jak oni to dělali špatně, ale i faktickou, kterou šel život. A tou faktickou každý český občan přemýšlí. Tehdy říkal, ať za ten důchod žije soudruh Štrougal a dnes říkám já jménem těch, kteří mají málo, ať za ty peníze zkusí žít jeden měsíc ministr financí. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má paní poslankyně Milena Kolářová, která se přihlásila do rozpravy. Žádná další přihláška do rozpravy není na obzoru.

Poslankyně Milena Kolářová: Dámy a pánové, dovolila bych si pouze krátkou poznámku, kdy bych chtěla reagovat na vystoupení paní poslankyně Fischerové. Vím, že to bylo spíše jako nadsázka, citace indického přísloví o chudém člověku a jeho dvaceti dětech. Jen velice doufám, že tento stát a tato sněmovna se nebude snažit mít takovou sociální politiku, abychom platili čím více dětí, tím větší příspěvky zásadně. Citace tohoto indického přísloví mi připadá za situace, kdy probíhá v Káhiře konference, která řeší problém celého světa a všichni víme, že jsou velice těžce řešitelné, velice absurdní.

Předseda PSP Milan Uhde: Paní poslankyně Fischerová se hlásí k faktické poznámce a dostává příležitost ji proslovit. Dále se hlásí pan poslanec Wagner znovu k replice.

Poslankyně Eva Fischerová: Váženy pane předsedo, dámy a pánové, vážená paní poslankyně, nepatřím k tak omezeným ženám, abych hájila nárůst populace tam, kde ho nepotřebujeme nebo kde to tomuto státu ubližuje. Pro mne byla zásada vždycky kvalita, a to ve všem. Chtěla bych vám říci tolik, že chápu, že je nezbytně nutné vytvořit komplexní podporu rodinného života a postavit se k sociální politice komplexně. Dovolte mi ale podotknout, že od té doby, co Féničané vymysleli peníze, i každá služba něco stojí. To jsem vám chtěla říci. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Jozef Wagner, poté pan poslanec Andrej Gjurič.

Poslanec Jozef Wagner: pane předsedo, prosím jen o faktickou poznámku. Paní kolegyně, která zde namítla proti vývodům paní kolegyně Fischerové, postrádá ještě jisté informace jako zřejmě je postrádají ve svých úvahách mnozí naši kolegové. Demografický vývoj v této zemi bude zřejmě takový, že někdy mezi roky 2005 - 2007 přijde k onomu zlomu, kdy bude velmi obtížné z příspěvku uživit potřeby důchodového zabezpečení nebo pojištění tak, aby odpovídalo požadované evropské úrovni. Bude tedy potřeba hledat i jiná řešení a tento stav, který začne v těchto letech, bude o to horší, o co méně se budeme starat o to, abychom mladým manželstvím a mladým rodinám umožnili slušně žít, umožnili jim vychovávat děti.

Je dobře mluvit o tom, co řeší konference v Káhiře, ale starosti jednoho nemusí nutně být starostí všech. Ve třetím světě mohou být zcela jiné problémy, než jsou v České republice, která - doufám - nechce jít do třetího světa, ale chce být moderní evropskou společností. A tou nebude, když si, dámy a pánové, budete problémy zakrývat. Nemáme jednu rizikovou skupinu občanské společnosti, ale pravděpodobně dvě, které potřebují trvale pomoc a o které je třeba trvale pečovat, aby úroveň života jim byla přiměřená. To nejsou v první řadě důchodci, ti jsou až druhá skupina. První jsou mladé rodiny s malými dětmi. Jestli to chcete uznat nebo nechcete uznat, statistika dokazuje své a pokles natality je jednoznačný. Povinností každé sněmovny a v každé době je starat se o osud národa a státu. Domnívám se, že nic jiného vám nechtěla paní kolegyně Fischerová říci a že o ničem jiném i v souvislostech, o nichž zde dnes rozhodujeme, by se nemělo především uvažovat, než o osudech národa a státu.

Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec Andrej Gjurič.

Poslanec Andrej Gjurič: Omluvíte mě prosím, když budu jen přímo reagovat bez oslovení. Myslím, že i můj příspěvek zněl v duchu kolegiálně smírném, ale od té chvíle, kdy vystoupil pan poslanec Wagner, musím říci, že mě velmi hluboce a zdravě naštval. Dodám jen jednu věc. předtím jsem říkal, že jsme měli z minulosti zadlužený stát, teď považuji za nutné dodat, že jsme měli také stát s převrácenými hodnotami typu "kdo nekrade, okrádá rodinu." A tam se získávaly peníze, pane kolego. A s převrácenými relacemi, to znamená, že odborníci, vysokoškoláci, lékaři, ale i mistři v továrnách byli daleko hůře placeni, než jejich kvalifikaci příslušelo, naprosto obráceně. To je první jednoznačná a jasná věc, která se teď musí spravit.

Závěr páně Wagnerovy řeči už mi zněl tak absolutně egalitářsky, že by se za ni nemuseli stydět ani táborští bratři, kteří dávali všechny peníze do jedné kádě, nebo Campanela se Slunečním státem. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Paní poslankyně Mazalová se hlásí.

Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, velice se omlouvám, ale protože zde vznikla vystrašená atmosféra, aby neměla sněmovna obavy, že v našich rodinách bude dvacet a více dětí, dovolím si krátce říci, že v roce 1987 se u nás narodilo 131,5 tis. dětí, v roce 1988 již 133,2 tis. dětí, v roce 1989 128,8 tis. dětí. Čili jak vidíte, je to méně, klesáme, jsme na úrovni roku 1918. Z toho jednoročních dětí máme 115 tis., dvouletých dětí 110 tis., kompletně do dvou let tedy máme 225 tis. dětí. Jak vidíte, nehrozí, že by naše rodiny byly příliš přehojněné - k našemu žalu. Mám pocit, že jsme spíše v situaci katastrofické. Nemusíme mít tedy obavy. Děkuji vám.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Gross má slovo, protože se o ně přihlásil.

Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, také pouze fakticky. Chtěl bych pana kolegu Gjuriče upozornit na to, že do té jedné kádě dává peníze vládní koalice, pokud odmítá oddělit fondy od státního rozpočtu. Takže se domnívám, že takto převracet slova kolegy Wagnera je trochu nefér. (Potlesk.)

Předseda PSP Milan Uhde: Uzavírám rozpravu, protože už nevidím žádnou další přihlášku do ní. Udílím závěrečné slovo panu ministru práce a sociálních věcí v případě, že o ně stojí. Uplatní své právo, má je mít, pane ministře, prosím.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Děkuji. Pane předsedo, vážené dámy a pánové, chtěl bych nejdříve říci, že doufám, že paní poslankyně Fischerová tím indickým příslovím neformulovala naši budoucí populační politiku, že pouze v rodinách chudých je dvacet dětí, nebo že chudý muž potřebuje dvacet dětí, a že to by byla cesta, kterou bychom se chtěli ubírat. To v žádném případě.

Myslím si, že to dobře vystihl pan poslanec Wagner ve své závěrečné řeči, když řekl, že my umožňujeme mladým rodinám slušně žít. Myslím si, že je to přesně naopak. Rodiny přece mají svůj život ve svých rukách, my jim musíme umožnit slušně žít ne nějakými dávkami - to přece není cíl - vyplácet dávky do těchto rodin. Naším cílem přece je, aby tyto mladé rodiny žily ve svobodné společnosti a měly šanci uplatnit svůj talent. O to přece jde. Ne nějakými dávkami vylepšovat příjmy těchto rodin. Přesto u rodin, o kterých se zmiňovali kolegové poslanci, že jich je 140 tis., které žijí na úrovni nebo pod úrovní životního minima - je to tak ale to jsou 4% našich rodin.

Návrh, který předkládáme, je vyvážený, vychází z možností, protože my musíme vidět nejen jednu oblast, ale celou oblast nyní hovořím za vládu - za kterou je vláda zodpovědna. Nemyslíme si, že by sociální dávky měly být tím hlavním příjmem v mladých rodinách. Hlavním příjmem v mladých rodinách musí být přece příjem z aktivní práce, z aktivní činnosti.

Paní poslankyně Mazalová ve své řeči vlastně znovelizovala prakticky celý náš právní řád včetně daňových zákonů. postřehl jsem tam jediný pozměňující návrh, to bylo asi zachování hranice dvojnásobku životního minima jako kritéria a zvýšení státního vyrovnávacího příspěvku. Myslím, že rozpásmováním - že zvýšený státní vyrovnávací příspěvek budeme poskytovat do rodin s jedenapůlnásobkem životního minima - je další krok k adresné sociální politice.

Poslouchám-li tato vystoupení, mám pocit, že žijeme v zemi naprosto chudých lidí, bezútěšného života, kde vlastně být mladý a mít děti je naprosto krušné období života. Myslím si, že to tak není, náš život je nyní velice pestrý. Jsou rodiny, které skutečně potřebují sociální pomoc. Tuto se jim snažíme poskytovat. Ale je řada a většina mladých rodin s dětmi, které tuto pomoc již nepotřebují a žijí velice bohatý život. Nemyslím bohatý jenom hmotně, materiálně.

Věřím, že tento zákon projde, že návrhy, které zde zazněly, velice komplexní návrh je návrh paní poslankyně Váchalové, i když chápu, co ji vedlo k podání tohoto pozměňovacího návrhu, opakoval to i pan poslanec Gjurič, asi se stejnou radostí bychom zde předkládali v našich zákonech, částky třeba vyšší, ale vycházíme z možností, které máme. Návrh tohoto zákona i zákona, o kterém se ještě nehlasovalo - o důchodech projednával rozpočtový výbor, který doporučil schválit zákony tak, jak jsou předkládány. Rozpočtový výbor je ten výbor, který myslím si - k tomu má hodně co říci, i z hlediska právě zdrojů a výdajů pro příští rok.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru práce a sociálních věcí Jindřichu Vodičkovi. Táži se pana společného zpravodaje, zda své závěrečné slovo přednese nyní, nebo až v souvislosti s předkládanými pozměňovacími návrhy.

Poslanec Václav Krása: Pane předsedo, dovolím si jenom shrnout, že v rozpravě vystoupilo osm paní poslankyň a pánů poslanců a vzešly z toho čtyři pozměňovací návrhy, o kterých budeme hovořit až při závěrečném hlasování.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu společnému zpravodajovi a ve smyslu schváleného procedurálního návrhu pana poslance Trojana přerušuji schůzi v tuto chvíli na 30 minut. V 17.20 hodin. budeme pokračovat, a to tak, že nejdříve předložíme sněmovně k hlasování pozměňovací návrhy k třetímu bodu a odhlasujeme celý zákon. Potom k čtvrtému bodu. Je příležitost k jednání klubů po dobu 30 minut. Buďte prosím dochvilní. Děkuji vám.

(Jednání přerušeno v 16.48 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 17.27 hodin.)

Předseda PSP Milan Uhde: Paní poslankyně, páni poslanci, zaujměte prosím svá místa a přihlaste se tím, že vsunete své identifikační karty. V této chvíli je zaregistrováno 72 poslankyň a poslanců, ale jsem přesvědčen, že je nás zde více a že toto číslo vzroste, až se zaregistrujete všichni. V každém případě jsme schopni usnášení a můžeme začít hlasovat o pozměňovacích návrzích, podaných k zákonu o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1994 a 1995, podle sněmovních tisků 10461131.

Prosím pana společného zpravodaje, aby jednotlivé pozměňovací návrhy připomněl sněmovně, komentoval je stručným vyjádřením společného zpravodaje, případně i předkladatele a umožnil o nich hlasování.

Poslanec Jindřich Němčík: Pane předsedo, kolegyně a kolegové, v rozpravě k návrhu zákona vystoupili čtyři poslanci, přičemž pan poslanec Trojan měl odročovací procedurální návrh, který se realizoval právě uplynulou přestávkou, takže věcně k návrhu zákona se vyjadřovali tři poslanci.

Jako první vystoupil kolega Štrait s pozměňovacími návrhy a já bych se ho chtěl v této chvíli zeptat, zda lze považovat jeho návrhy za jeden pozměňovací návrh (posl. Štrait: za jeden návrh.) Jedná se tedy o jeden pozměňovací návrh, který bych v krátkosti připomněl. Kolega Štrait se ve svém pozměňovacím návrhu snaží v podstatě dosáhnout dalšího navýšení důchodů proti vládnímu návrhu u vyplácených důchodů o 8%, u důchodů, přiznaných v prosinci letošního roku rovněž o 8% a přitom podle mého názoru nekonzistentně opomíjí důchody, které budou přiznávány po 31.12.1994, které by zůstaly bez zvýšení.

Zároveň v dalších bodech svého návrhu vypouští příslušná ustanovení, která se týkají spojení SVP s důchodem, tedy v částce navrhované ve výši 420,- Kč, čili jde vlastně o legislativně technické úpravy, které nesledují návrh na navýšení důchodů. Chtěl bych říci, že návrhy v duchu, v jakém je podal kolega Štrait, byly předloženy i při projednávání ve výborech a jak ukazuje společná zpráva nebyly výbory akceptovány a proto byly zřejmě předloženy dnes na plénu. Nedoporučuji, pan navrhovatel, který se vyjádřil již ve své závěrečné zprávě, rovněž nedoporučuje.

Předseda PSP Milan Uhde: Budeme tedy hlasovat o celku, který svými pozměňovacími návrhy předložil sněmovně pan poslanec Jaroslav Štrait.

Kdo podporuje jeho pozměňovací návrh, ať to v 15. hlasování dá najevo tím, že stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?

15. hlasování skončilo. Ze 159 přítomných byli 64 pro, 78 proti, 13 se zdrželo hlasování, 4 nehlasovali. Návrh tedy nebyl přijat.

Prosím pana společného zpravodaje, aby pokračoval.

Poslanec Jindřich Němčík: Jako druhá vystoupila v rozpravě paní poslankyně Lagová. Její pozměňovací návrh je k § 15. Paní kolegyně Lagová navrhuje, aby tento paragraf zněl: "Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.11.1994." Jde tedy o posunutí účinnosti o jeden měsíc. O technických a ekonomických problémech, které by přijetí tohoto návrhu vyvolalo, mluvil již pan ministr a nebudu to opakovat. Nedoporučuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu paní poslankyně Hany Lagové. Společný zpravodaj jej připomněl. Jde o 16. hlasování na této schůzi.

Kdo podporujete pozměňovací návrh paní poslankyně Hany Lagové, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? 16. hlasování skončilo.

Ze 161 přítomných 60 bylo pro, 76 proti, 21 se zdrželo, 4 nehlasovali. Ani tento pozměňovací návrh nebyl přijat.

Poslanec Jindřich Němčík: Jako třetí vystoupila v rozpravě paní kolegyně Mazalová, která měla vlastně návrh identický s návrhem kolegyně Lagové, jejž jsme před chvíli neschválili. Není tedy podle mého názoru nutné o něm hlasovat. Pane předsedo, navrhuji, abychom hlasovali o zákonu jako celku.

Předseda PSP Milan Uhde: Viděl jsem zdviženou ruku pana poslance Trojana a dávám mu slovo. Hlásí se také pan poslanec Exner jako předseda klubu a dostane slovo po panu poslanci Trojanovi.

Poslanec Zdeněk Trojan: pane předsedo, děkuji. Já bych si před závěrečným hlasováním dovolil přednést stanovisko poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické k situaci, která v tomto okamžiku při projednávání zákona je.

Poslanecký klub ČSSD vyslovuje politování nad tím, že nebylo pochopeno, že pozměňovací návrhy opozičních poslanců byly formulovány se snahou o dosažení kompromisního řešení respektujícího možnosti státního rozpočtu. Zákon v této podobě sice přináší určité zlepšení ekonomické situace důchodců, nicméně i nadále tuto sociální skupinu zanechává na okraji společnosti. Její postavení se s dalším vývojem bude nadále zhoršovat.

l když považujeme navržené řešení za nedostačující, pro zákon budeme hlasovat s tím, že budeme prosazovat další postupné změny ve prospěch této skupiny občanů.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Zdeňku Trojanovi a zvu k řečništi pana poslance Václava Exnera.

Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, páni ministři, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás také před konečným hlasováním seznámil se stanoviskem klubu Komunistické strany Čech a Moravy k této problematice.

Na konci roku 1993 v souvislosti s ekonomickou a sociální situací mluvila vláda i mnozí koaliční poslanci o tom, že v roce 1994 bude při předpokládaném vývoji stačit jedno zvýšení důchodů. Dvě skutečnosti nepochybně ovlivnily změnu. Za prvé podle nového dnešního vyjádření ministra práce a sociálních věcí nastanou rozhodné skutečnosti už před koncem letošního roku. Za druhé se blíží komunální volby a podobný čin jako gesto je jistě dobrým volebním argumentem. Snad mnozí si opět budou vědomi toho, že je třeba poděkovat straně a vládě.

Pokles reálné hodnoty důchodů při nepřijetí pozměňovacích návrhů však zůstává skutečností. Přitom podle hodnověrných analýz bylo vybráno na sociální pojištění zhruba o 5,8 mld Kč v roce 1993 více, než na tuto oblast bylo vyplaceno.

Pojistné podle zákona 589/92 je přitom určeno podílem z mezd ve výši 27,2%. Sociální napětí a zisky zůstávají nerovnoměrně rozděleny a nadále se prohlubují. Nejpostiženější si nemohou pomoci sami a šance, o kterých hovořil pan ministr, nepomohou k najezení, bydlení a oblečení na velmi dlouhou dobu. S faktickým zrušením vyrovnávacího příspěvku pro důchodce zásadně nesouhlasíme, ani s tou skutečností, že je jeho financování přesunuto do sociálního pojištění. Plně naopak vítáme každé zlepšení - aspoň v tom minimálním rozsahu - jaké zákon pro důchodce přináší. V tomto smyslu podporujeme i myšlenku, že koalice tento zákon odhlasuje.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Než budeme hlasovat o celku zákona, mám tu upozornění. V okamžiku, kdy jsme hlasovali o pozměňovacím návrhu pana poslance Jaroslava Štraita, došlo technickou chybou k tomu, že se na displeji místo správného názvu toho, o čem budeme hlasovat, objevil název "Zkrácení zákonné lhůty". Chci upozornit, že obsluha zařízení zabezpečí, aby se tato chyba napravila, ale táži se, zda toto vysvětlení poslancům stačí, nebo zda se k tomu chce někdo vyjádřit, zpochybnit hlasování atd. Jestli tomu tak není, považuji to za projev vašeho souhlasu s tím, že stačí pouze technická náprava toho, aby se tento nadpis neobjevil v záznamu.

Budeme tedy hlasovat o celku předloženého zákona, to je o vládním návrhu zákona o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1994 a v roce 1995 podle sněmovního tisku 1046 ve znění společné zprávy výborů poslanecké sněmovny podle sněmovního tisku 1131.

Jde o 17. hlasování na této schůzi. Kdo podporuje předloženy návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

17. hlasování skončilo. Ze 161 přítomných bylo 149 pro, 2 proti, 9 se zdrželo, 1 poslanec nehlasoval. Návrh zákona byl přijat.

Děkuji panu ministru práce a sociálních věcí Jindřichu Vodičkovi i společnému zpravodaji panu poslanci Jindřichu Němčíkovi za práci, kterou odvedli při předložení tohoto zákona ve sněmovně.

Budeme postupovat dále a věnovat se dalšímu bodu, který jsme přerušili. Je jím

Ministr práce a sociálních věcí využil již svého práva závěrečného slova. Prosím tedy společného zpravodaje výborů pana poslance Václava Krásu, chce-li, aby se vyjádřil k celku pozměňovacích návrhů a potom jednotlivé pozměňovací návrhy předložil k hlasování sněmovně. Máte slovo, pane společný zpravodaji.

Poslanec Václav Krása: pane předsedo, vážení páni ministři, dámy a pánové, domnívám se, že se pan ministr již jasně vyjádřil k jednotlivým pozměňovacím návrhům, a proto já bych se nyní věnoval konkrétním pozměňovacím návrhům tak, abychom o nich mohli hlasovat.

První pozměňovací návrh přednesla paní kolegyně Fischerová, a to: v čl. 4 bod 4, písm. a) změnit číslovku 1,5násobku životního minima na 1,8násobku životního minima.

Já k tomuto pozměňovacímu návrhu mohu jako zpravodaj jen říci, že se s ním neztotožňuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu společnému zpravodaji. Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, který podala paní poslankyně Fischerová. Ještě před tím dám příležitost k technické poznámce pana poslance Grosse, který mě vyzývá, abych vás odhlásil. Už jsem to udělal a prosím vás, abyste se znovu zaregistrovali.

Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu paní poslankyně Evy Fischerové. Kdo podporujete tento pozměňovací návrh, dejte to prosím najevo tím, že stisknete tlačítko a zvednete ruku v 18. hlasování na této schůzi. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

18. hlasování skončilo. Ze 164 přítomných bylo 66 pro, 48 proti, 45 se zdrželo, 5 nehlasovalo. Návrh nebyl přijat.

Máte slovo, pane společný zpravodaji.

Poslanec Václav Krása: Další pozměňovací návrhy přednesla paní poslankyně Váchalová. Nejprve to byl obdobný pozměňovací návrh jako byl návrh předchozí, a to v čl. 4, bod 4, písm. a) změnit číslovku 1,5 životního minima na dvojnásobek životního minima.

Mé stanovisko je shodné jako u předchozího pozměňovacího návrhu, to znamená negativní.

Předseda PSP Milan Uhde: Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu paní poslankyně Váchalové. Jde o 19. hlasování na této schůzi. Kdo podporujete tento návrh, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?

19. hlasování skončilo. Ze 164 přítomných bylo 63 pro, 55 proti, 43 se zdrželo, 3 nehlasovali. Ani tento návrh nebyl přijat.

Slovo má pan společný zpravodaj.