Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, vláda na své schůzi dne 5. října projednala a schválila zprávu o plnění státního rozpočtu České republiky za první pololetí a pověřila mne, abych vám o ní podal výklad.

Dovolte mi proto, abych vás seznámil s hlavními myšlenkami a závěry předložené zprávy a s tím, jak vláda hodnotí vývoj v prvním pololetí letošního roku.

Zpráva je předkládána Poslanecké sněmovně podle platných rozpočtových pravidel, informuje o ekonomickém vývoji v České republice a o plnění státního rozpočtu za první polovinu roku, je doplněna údaji za měsíce červenec a srpen. Dnes vám mohu poskytnou již i některé předběžné údaje o plnění rozpočtu ke konci měsíce září a úplně nejčerstvější údaje za měsíc říjen, který skončil včera.

Dosažené výsledky, které jsou v předložené zprávě uvedeny, ukazují, že celkový ekonomický vývoj, jakož i hospodaření veřejných rozpočtů v prvním pololetí a v následujících měsících letošního roku, je možno hodnotit pozitivně a že se pohybují v zásadě v rámci vládou předpokládaných tendencí. Lze to dokumentovat především na vývoji ukazatelů charakterizujících vývoj ekonomiky.

Vývoj v prvním pololetí letošního roku jednoznačně potvrdil prosazující se růstové tendence jako důsledek pokračující transformace ekonomiky. Potvrdily se předpoklady, z nichž vláda vycházela při stanovení záměrů a cílů pro rok 1994. K rozhodujícím charakteristikám vývoje v uplynulém období patří zejména růst hrubého domácího produktu, který proti stejnému období roku 1993 vzrostl za první pololetí o 2,2%, dále potom obnova růstu výkonu jednotlivých odvětví. Průmyslová výroba po předchozím období poklesu vzrostla ve srovnání s prvním pololetím roku 1993 o 0,8%, za sedm měsíců to byl přírůstek 1,2%, za osm měsíců 2% přírůstku. Produkce stavebnictví vzrostla za první pololetí o 6,5%, za sedm a osm měsíců o 5,6%.

Dále zpráva poukazuje na stabilizovaný vývoj cen a míru inflace. Hladina spotřebitelských cen ke konci června vzrostla v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 9,7% a tato úroveň se udržela v zásadě i ke konci července, srpna a září. Jedna až devět období letošního roku proti jedna až devět období loňského roku index spotřebitelských cen činí 9,8%.

l nadále zůstává poměrně nízká míra nezaměstnanosti, které koncem srpna činila 3,2%, stejně tak i v průběhu měsíce září. Počet nezaměstnaných se v průběhu prvního pololetí snižoval.

Dalším ukazatelem, který chci zmínit, je mimořádně úspěšný vývoj v oblasti zahraničních vztahů projevujících se v přebytku platební bilance, a to pokud jde o bilanci běžného účtu, tak i pokud jde o kapitálovou bilanci. Toto vše se pozitivně projevilo v dalším růstu devizových rezerv, jejichž výše ke konci srpna dosáhla nejvyšší úrovně, a sice 8,1 mld. dolarů, což umožnilo, abychom v předstihu splatili veškeré naše závazky ve vztahu k Mezinárodnímu měnovému fondu, které měly být splaceny později a Česká republika se tak stává jako první ze všech transformujících se zemí ve vztahu k Mezinárodnímu měnovému fondu zemí věřitelskou.

V této souvislosti bych rád zdůraznil i další prvek z oblasti vnějších vztahů, a sice stabilní devizový kurz od prosince roku 1990. Celkově se tak ekonomický vývoj v České republice v uplynulém období vyznačoval ekonomickou stabilitou, pokračujícím příznivým vývojem rozhodujících ekonomických veličin. Chci zdůraznit, že tento fakt se odráží velmi pozitivně i v hodnocení České republiky v zahraničí.

Rovněž výsledky hospodaření rozpočtu za první pololetí a v následujících měsících letošního roku byly v zásadě uspokojivé. Státní rozpočet vykazoval přebytek svého hospodaření, a to i bez clearingového zúčtování se Slovenskou republikou. Připomínám, že k 30. 6. činil tento přebytek 2,2 mld. korun, k 31. 7. 4,6 mld. korun, k 31. 8. 8,5 mld. korun, ke konci září 14,3 mld. korun a ke konci října 14,4 mld. korun.

Je možné uvést procentní plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu v období od června do září, resp. října, bráno ve vztahu ke schválenému rozpočtu na rok 1994. Uvedu pouze ta data, která nejsou uvedena ve zprávě.

Příjmy státního rozpočtu k 30. 9., to znamená ke konci září, činily 74% celoročních výsledků a byly tak v zásadě na alikvotní výši. K 31. 10., to znamená ke včerejšímu dni, dosáhl objem příjmů státního rozpočtu 318,7 mld. Kč a představuje to 83,1% celoročních rozpočtovaných příjmů. Zdůrazňuji, že deset dvanáctin, to znamená alikvotní část rozpočtu představuje 83,3%. Znamená to jinými slovy, že vývoj příjmů rozpočtu v globálu jde v zásadě podle schváleného rozpočtu.

Výdaje jsou čerpány v poněkud nižším objemu. K 30. 9. bylo procento čerpání rozpočtových výdajů ze státního rozpočtu 70,2% a ke konci října, to znamená ke včerejšku 79,4%. Z toho rezultuje v zásadě i výsledek hospodaření přebytek, o kterém jsem hovořil, který je způsobem nižším čerpáním výdajů proti alikvotní části rozpočtu.

Přitom, pokud jde o strukturu jednotlivých příjmů rozpočtu, platí, že v zásadě s výjimkou daně z přidané hodnoty jsou veškeré ostatní příjmy zhruba na alikvotní části, resp. mírně nad ní.

U daně z přidané hodnoty - pokud bych vám měl aktualizovat data, která jsou uvedena ve zprávě - činí ke konci září výnosy daně z přidané hodnoty zhruba 63,4%, ke konci října zhruba 73% celoročního objemu.

U daně z příjmů právnických osob ke konci září zhruba 67,5%, ke konci října více než 81%.

Spotřební daně - ke konci září plnění 78,2% celoročního rozpočtu, ke konci října více než 87%.

Pojistné sociálního zabezpečení představovalo ke konci října 86,5% výdajů. Podrobný komentář k vývoji jednotlivých příjmů - samozřejmě ne až do října, tato čísla jsem vám chtěl uvést proto, abychom byli v obraze k dnešnímu dni - je uveden ve zprávě a nebudu jej podrobněji komentovat.

Pokud jde o čerpání výdajů státního rozpočtu, v číslech, která máte před sebou, se výrazně projevil především vliv clearingového zúčtování se Slovenskou republikou, neboť toto zúčtování probíhalo do konce září letošního roku podle dohody podepsané mezi Českou národní bankou a Ministerstvem financí přes výdajový účet státního rozpočtu. Neboli za jinak nezměněných předpokladů, čerpali-li jsme úvěr od Slovenska přes clearingový účet, toto se projevovalo snížením výdajů a tím i vyšším vykazováním přebytku rozpočtu.

Pokud jde o jednotlivé výdaje rozpočtu, jejich čerpání bylo značně diferencované. Z běžných rozpočtových výdajů se rovnoměrně vyvíjí čerpání tzv. transferů pro obyvatelstvo, kam řadíme dávky sociálního zabezpečení, státní vyrovnávací příspěvek, příspěvek na politiku zaměstnanosti. Jejich plnění odpovídá v zásadě alikvotním částkám roku. V rozpočtové sféře jsou relativně rychleji čerpány výdaje spojené s činností příspěvkových organizací, jejichž vývoj je ovlivněn především na učňovské školství. Příznivá situace ve státním rozpočtu umožnila v prvním pololetí roku vyšší čerpání některých neinvestičních výdajů, zahrnutých v kapitole "Všeobecná pokladní správa". Jde zejména o to, že byly v předstihu poskytnuty prostředky Všeobecné zdravotní pojišťovně a dále dotace místním rozpočtům.

Relativně nižší plnění kapitálových výdajů čerpaných ke konci prvního pololetí pouze na 46,6%, ke konci září potom zhruba na 65%, je odrazem skutečnosti, že zpravidla čerpání těchto výdajů se tradičně soustřeďuje do třetího a zejména čtvrtého čtvrtletí roku. přestože se očekává, že tlak organizací na čerpání rozpočtových prostředků v závěru roku bude letos nižší než v předchozích letech, chci vás ujistit, že bude vývoji státního rozpočtu i ve 4. čtvrtletí věnována potřebná pozornost ze strany Ministerstva financí i vlády. Vláda je rozhodnuta zabránit případným snahám po rozpouštění rozpočtového pokladního přebytku v posledních měsících a dává přednost tak, jak jste obdrželi v návrhu rozpočtu na rok 1995 možnostem převedení části těchto úspor do příštího roku.

Hovořil jsem o tom, že přebytek rozpočtu byl po celé období ovlivňován dopady z clearingového zúčtování se Slovenskou republikou. Clearingové saldo se začalo postupně měnit z věřitelské pozice České republiky do dlužnické pozice. Zde bych chtěl rád zdůraznit, že k tomu přispěla opatření, která slovenská vláda přijala na ochranu své platební bilance. Byla to jednak devalvace slovenské koruny vůči konvertibilním měnám o 10%.

Dále potom zavedení dovozní přirážky v téže výši. Dále odklon kurzu slovenské koruny od clearingového ECU o 5%, tak jak připouští platební smlouva. Dále známé problémy netarifních bariér, které byly ze slovenské strany přijímány v podobě certifikací apod.

Mohu vás informovat, že saldo clearingu k 31. 10. 1994 činilo 11,2 miliardy Kč, Česká republika překročila mezní úvěr o 73 milionů ECU.

Při této příležitosti bych vás rád informoval o tom, že Česká národní banka uzavřela novou dohodu s Ministerstvem financí ohledně účtování salda na clearingovém účtě se Slovenskem. Vzhledem k tomu, že toto saldo velmi zkreslovalo výdajovou stránku rozpočtu, vyvedli jsme po dohodě s Českou národní bankou financování tohoto salda z běžných rozpočtových výdajů a o tomto saldu se účtuje v rámci státních finančních aktiv a pasiv. Budete o tom mít naprosto dokonalý přehled, není to nic, co by bylo proti něčemu, co by ztěžovalo vaši orientaci. Ale jde o to, že velké saldo na clearingovém účtě ovlivňovalo opticky saldo rozpočtu; rozhodli jsme se, že toto bude účtováno samozřejmě transparentně, ale v rámci aktiv.

Pokud jde o hospodaření místních rozpočtů, myslím, že se odrazil záměr velmi pozitivně z rozpočtu na rok 1994, tj. dosažení stability místních rozpočtů a finanční soběstačnosti okresních úřadů a obcí. Jejich hospodaření - bez zapojení fondů, použití půjček úvěrů a komunálních obligací, čili čisté rozpočtové hospodaření, tzn. čisté příjmy a čisté výdaje skončilo k 30. 6. přebytkem 4, 1 miliardy Kč. Stav celkových disponibilních zdrojů místních rozpočtů dosáhl 26 miliard Kč a proti l. pololetí 1993 vzrostl téměř o 10 miliard Kč. Pozitivním jevem je úspěšné plnění daňových příjmů v oblasti místních rozpočtů, především daně z podnikání fyzických osob, jejíž pololetní výnos představoval téměř 67% ročního rozpočtovaného objemu a tvořil tak nejvýznamnější zdroj, jeden z významných zdrojů místních rozpočtů.

Celkově se ukazuje, jak je také ve zprávě uvedeno, že (dovolte mi použít volnější termín) rozpočtům okresních úřadů a obcí se dýchá relativně lépe než centrálnímu rozpočtu, což souvisí s tím, že jeho příjmy ve srovnání s rozpočtem rostou rychleji.

Dovolte mi na závěr několik slov ke státním finančním aktivům a pasivům. Na jejich vývoj v l. pololetí 1994 působily jak vlivy přechodného charakteru, tak i pokračující trvalejší vlivy. Kromě změn ve vývoji clearingového zúčtováné se Slovenskem bylo snížení celkového stavu aktiv ovlivněno především vývojem vládních a ostatních zahraničních pohledávek státu, kde se projevilo zejména vyúčtování debetních rozdílů ze změn, kurzových změn - hlavně kurzových změn amerického dolaru ke vztahu k české koruně.

Na straně státních finančních pasiv se i v roce 1994 projevují důsledky nastoupené vládní politiky stabilizace střednědobého a dlouhodobého státního dluhu. Ke vzrůstu státního dluhu ze 158,8 miliardy Kč na 162,6 miliardy Kč v l. pololetí došlo zejména z titulu tohoto clearingového zúčtování se Slovenskem. Pokud jde o vnitřní státní dluh, dominantním rysem byl proces jeho transformace z přímých úvěrů od centrální banky do formy státních dluhopisů. Tady bych chtěl upozornit, že odhadujeme, že touto operací došlo k úsporám na úrocích ve výši téměř půl miliardy Kč.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, po projednání dosažených výsledků vláda hodnotí celkový ekonomický vývoj, jakož i hospodaření veřejných rozpočtů v l. pololetí jako úspěšné. Jménem vlády vám navrhuji, abyste předloženou zprávu schválili. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády, ministru financí panu Kočárníkovi a svěřuji slovo společnému zpravodaji výborů panu poslanci Richardu Mandelíkovi. Bude nás informovat o jednání výborů a doufám, že má připraven i návrh usnesení Poslanecké sněmovny.

Poslanec Richard Mandelík: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, tuto zprávu projednal pouze rozpočtový výbor a přijal své usnesení, které má víceméně význam pro jeho další práci. Nepřijal usnesení, kterým by se obrátil k Poslanecké sněmovně. Obsahem tohoto dlouhého a obsáhlého jednání bylo několik doporučení, ale výsledkem je, že shrnutím jednání je tento návrh usnesení, který si vám dovolím přednést:

Poslanecká sněmovna bere na vědomí zprávu o plnění státního rozpočtu za l. pololetí 1994. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Mandelíkovi. Omlouvám se, mechanicky jsem ho oslovil jako společného zpravodaje výborů a žádal jsem po něm usnesení výborů. Šlo skutečně - jak správně uvedl - o jednání a usnesení rozpočtového výboru, jehož zpravodajem pan poslanec Mandelík je. Otevírám nyní rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy jsou přihlášeni pánové poslanci Václav Exner a Josef Hájek. V tomto pořadí prosím, aby přistoupili k řečništi, a oznamuji, že po projednání tohoto bodu, pokud se příliš nepovleče, se počítá se čtvrthodinovou přestávkou. V případě, že se jeho projednávání povleče, přerušíme rozpravu, abychom nepřetěžovali sněmovnu. Pan poslanec Václav Exner má slovo.

Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, pane místopředsedo vlády, dámy a pánové, dovolte mně, abych se na předložený materiál hodnotící plnění státního rozpočtu České republiky za l. pololetí 1994 podíval očima, o kterých se domnívám, že reprezentují pohled převážné většiny občanů. Při svém pohledu záměrně vycházím jenom z čísel, která jsou vládou uvedena v předloženém materiálu a nepoužívám údaje z jiných zdrojů.

Nezaměstnanost - snad ve všech vyspělých zemích - je horší než u nás, jinak ovšem je to s otázkou produktivity práce. Nicméně je dobře, že konečně u nás došlo i k příznivému, i když velmi nepatrnému obratu ve vývoji produktivity práce. pokud jde o nezaměstnanost je však od pololetí r. 1992 ve všech měsících nad úrovní stejného měsíce předchozího roku. Přitom stále klesá podíl nezaměstnaných, kteří pobírají příspěvek.

Spotřební ceny rostou rychleji než všechny ostatní hlavní ekonomické ukazatele, vyjma dovozu. Pokles vývozu na Slovensko za jedno pololetí o 23,8% mluví sám za sebe bez dalšího komentáře. Reprodukující se platební neschopnost není řešena. Vysoké úrokové sazby úvěrů znamenají nežádoucí vývoj pro obyvatelstvo. Pokud jde o záporné reálné úrokové sazby z depozit, poškozeni jsou především zase drobní střadatelé.

Stagnace hrubého národního produktu ve stálých cenách, na úrovni, na kterou poklesl v r. 1991, tzn. pokles o více než 20%, oproti situaci před pěti lety, zároveň ukazuje, že vyhlašovaný růst o nepatrné hodnoty je věcí, která je založena jenom na odhadech Českého statistického úřadu. Spotřeba domácností stále nedosahuje úrovně před pěti lety. Veřejná spotřeba je omezována, změna aktivního salda obchodní bilance v pojetí hrubého domácího produktu na pasivní v l. pololetí a předpoklad, že do konce roku se očekává pasivum 15 - 25 mld. korun v obchodní bilanci, je situace, která rovněž není radostná. Průmyslová výroba stagnuje na úrovni pod 70%, spíše pod 65% úrovně před pěti lety. Oživená stavební výroba je rovněž pod úrovní před pěti lety, o zemědělství ani nemluvě.

Podíl na zahraničním obchodě, tradičních obchodních partnerů z východoevropských a rozvojových zemí především ve vývozu, klesá na úroveň, která neodpovídá naší tradici, ani zeměpisné poloze ve vztahu k naší zemi, ale také ani jejich významu ve světové ekonomice. Dále se prohlubuje jednostrannost zahraničně obchodní orientace, která není pro naši zemi při struktuře ekonomiky výhodná.

Růst portfoliových investic znamená posílení výprodeje našich podniků kapitálově silnému zahraničí. Naopak pokles salda přímých investic signalizuje menší přínos pro technologické změny než v minulém roce.

Růst úvěrů u zahraničních bank signalizuje nevýhodnost domácích úvěrů, ale také znamená, že zisk z těchto úvěrů zůstává v zahraničí. Pokles vývozu na Slovensko, o kterém jsem se již zmínil, při našem menším poklesu dovozu musel postupně znamenat pasivum na běžném účtu platební bilance se Slovenskem, které musí být vyrovnáváno v tvrdých měnách. Také objem peněžní zásoby agregátu M2, který roste příliš rychle, hodnocený i vládou na hranici rizika budoucího inflačního vývoje a způsobený především růstem cen a obchodních transakcí bez přesunu zboží, je riskantní. Při tempu růstu o zhruba 25% za rok je jen těžké mluvit o stabilizaci tohoto růstu. Reálný pokles půjček obyvatelstvu je příznakem nikoli uvážlivého přístupu obyvatelstva, nýbrž spíše obtížnou dosažitelností a vysokou cenou úvěru pro obyvatelstvo. Průměrná sazba z poskytnutých úvěrů pod 13% za celý rok je odhadována spíše optimisticky. Zhoršení pozice Fondu národního majetku o 6,2 mld. korun vůči bankám svědčí o riskantním průběhu privatizace a hospodaření s penězi, které z ní plynou.

Nízké plnění daňových příjmů státního rozpočtu je i při započtení loňských poplatků, odvodů a daní z r. 1992 při započtení inflace pod úrovní loňského roku. Výnosy daně z přidané hodnoty jsou nízké a vysvětlení vlády k tomuto jevu je spíše výmluvou než vysvětlením stavu. Základ vidíme v nízkých ekonomických výnosech. Vláda u této daně neudává předpověď do konce roku, rozpočtový předpoklad vsak bude těžko naplněn. Podobně chybí předpověď i u vládních úvěrů, kde především splátky z jejich civilní části se nevyvíjejí příznivě. Kreditní úroky závisí dnes na rozhodnutí České národní banky. Stát prodělává. Vyšší inkaso příjmů ve školství a zdravotnictví nelze pokládat za nic jiného, než postupný přesun financování na obyvatelstvo a rozhodně neznamená zlepšení jeho sociální a ekonomické pozice. To se rovněž týká skutečnosti, že stát letos přispěl na zdravotní pojištění v l. pololetí jen 94% částky loňského roku při nejméně 10%-ní inflaci, a to při vyšším než proporcionálním poskytnutí prostředků v l. pololetí.

Trvá přesun prostředků vybraných sociálních oblastí do jiných výdajových částí rozpočtu. Nízké čerpání dotací do agrokomplexu nijak není v souladu s rychlým růstem cen potravin. Rostoucí zadlužení obcí na 10,6 mld. korun, přičemž přírůstek za l. pololetí v tomto ukazateli byl 7,9 mld. korun, je vynucené, jen částečně jde o bezpečné rozvojové nebo podnikatelské záměry. Nádherně plněné příjmy ze správních poplatků jdou z velké části na úkor obyvatelstva. Znepokojuje nás i velký prodej majetku obcí. Ve výdajích okresů a obcí stále nejrychleji roste výdaj na vnitřní správu. Saldo státních finančních aktiv a pasiv ve výši minus 15 mld. korun v l. pololetí při poklesu aktiv na 12 mld. korun znamená posílení salda rozpočtu a přímé snížení majetku státu.

Za této situace při výběru jenom jiných údajů, na které klademe důraz, mohu odpovědně prohlásit, že spokojen s tímto stavem může být státní úředník, nikoli však občan. Na základě toho je také v jiném světle možno hodnotit základní hodnocení vlády jako celkově úspěšný vývoj české ekonomiky v r. 1994, včetně jednoznačného nastoupení růstových trendů v ekonomice. V té souvislosti oceňuji, že garanční rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně nikoli schválení zprávy, jak to požaduje místopředseda vlády a ministr financí, ale jenom vzetí materiálu na vědomí. Pro občana je to těžké vzetí na vědomí této situace.

Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec Josef Hájek, připraví se pan poslanec Rudolf OPatřil.

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já budu poněkud stručnější, protože se domnívám, že neuplyne dlouhý čas a budeme se zevrubně při projednávání návrhu státního rozpočtu na r. 1995 zabývat problematikou hospodářské situace, případně hospodářského rozvoje, včetně rozpočtových konsekvencí na tomto místě znovu.

My jsme dostali celou řadu údajů, indexů, makroagregátů. Dnes jsme slyšeli i některá aktualizovaná data, charakteristiky. Máme ještě jeden zdroj informací, kde se vlastně už vyskytují i prognózy do konce roku, a to je právě už zmíněný návrh rozpočtu na r. 1995. Bylo by možno spekulovat, polemizovat. Já si myslím, že v této fázi a od toho - podle mého názoru - je čtvrtletní kontrola, bychom spíše měli vnímat ne detail, ale vnímat pokud možno nějaké systémové odchylky nebo prostě jev, který je trvalejší, který je rozpočtově i hospodářsky nebezpečnější. Tady musím prohlásit, že bych asi opakoval své vystoupení, které jsem zde přednesl při kontrole rozpočtu l. čtvrtletí.

V podstatě jsou to dva tituly, ať se to líbí nebo nelíbí. Jeden titul je DPH - daň z přidané hodnoty. Je to nejhůře plněná daň. Dokonce rozkladem víme, že je dost překvapivě polarizovaná na daň, kterou vybere celník, a na daň, kterou vybere berní úředník. Očekávám bez návrhu na usnesení, že místopředseda vlády jako předkladatel návrhu rozpočtu na příští rok se precizněji vysloví k tomu, co ministerstvo financí zde udělalo, udělat mohlo, jak je to lépe ošetřeno třeba změnou příslušného zákona o DPH apod. Rozhodně je to významný daňový příjem a není to kategorie, kterou bychom mohli přejít bez nějakého upozornění.

Druhý problém byl zde už trochu rozdiskutován. Je to problém clearingu. Oceňuji, že zde pan místopředseda vlády řekl trochu víc než v 1. čtvrtletí. Nicméně neřekl to podstatné, řekl nám, co dělá za kroky slovenská strana. Neřekl, co bude dělat česká strana. Podle našeho názoru je stav v této oblasti dále neudržitelný. Clearing mohl být určitým dobrým nástrojem v přechodném období dělení ekonomik, dělení měn, ale pozitiva se zjevně vyčerpala. Skutečně zde musím podtrhnout to, co zde řekl předřečník, nemůže nám být jedno, zda to nemá rozpočtový dopad a má to majetkový dopad. Nás stejně tak musí zajímat naše aktiva, jako nás zajímají naše příjmy nebo naše výdaje. Prostě jde o jedny peníze.

Je zde jedna otázka, ke které bych se chtěl vyslovit a dokonce navrhnout rozšíření usnesení. Nejprve bych chtěl problém zdůvodnit. My jsme již 4x valorizovali starobní důchody, vždy na základě expertního odhadu vlády nebo vládních expertů, s určitým předstihem na část, kdy vláda očekává, že dojde k překročení té hranice, která je ze zákona startem k valorizaci starobních důchodů a dalších některých jiných dávek. Čtyřikrát se experti zmýlili, důchodci to mají spočítané. Vlastně tím zpožděním přišli asi o 4 a půl tisíce na jednoho důchodce. V podstatě se situace opakuje i letos.

Přestože jsme byli ubezpečováni, že míra inflace je taková a je pod kontrolou, že nepřesáhne mezní hranici až v měsíci listopadu, opak je pravdou. V měsíci září kumulativně na poslední valorizaci důchodů dosáhla míra inflace spotřebitelských cen indexu 10,7. Tedy jasně ze zákona startovní výstřel k tomu, aby se valorizovaly důchody. My už jsme zákon přijali a vím, že novelizovat zákon je velmi obtížné, velmi sporné, ale současně si myslím, že bychom měli mít na to, jak finančně, tak i morálně, abychom nepřešli tuto skutečnost, která se rok co rok několikrát opakuje, a alespoň trochu zmírnili to, co na úkor důchodců bude možná přebytkem státního rozpočtu.

Místopředseda vlády a vláda má k tomu nástroje, protože má zmocnění provést bez souhlasu sněmovny promítnutí metodických a organizačních vlivů do rozpočtu. Toto je nesporně jeden z těchto vlivů, cenový vliv. Přesto bych doporučil, abychom rozšířili usnesení o jeden bod, aby sněmovna požádala vládu - nyní budu citovat přesně:

První bod je bere na vědomí. Druhý bod - sněmovna žádá vládu, aby vzhledem k dynamice růstu inflace od poslední valorizace důchodů kompenzovala důchodcům rozdíl mezi růstem životních nákladů a zpožděnou valorizací důchodů jednorázově vyplacenou částkou ve výši 1 miliardy korun. To je konec pozměňovacího návrhu.

Jen dodám, že kdybychom valorizovali skutečně v termínu, kdy došlo k překročení inflace, celá transakce by byla při 2,5 milionů důchodců krát 400 krát 2 měsíce náročnější než 2 miliardy korun. Čili není to žádná plná náhrada toho, kdyby zde byl časový souběh.

Stejný nástroj a stejnou metodu vláda použila vlastně v loňském roce. Připomenu, že dobře použila k řešení životních nákladů u rodin s dětmi. To bylo to prázdninové opatření. Myslím si, že bychom měli mít na to, abychom i v kategorii našich seniorů přijali podobné opatření. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec Rudolf Opatřil, připraví se pan poslanec Jozef Wagner. Je poslední písemně přihlášený do rozpravy. Prosím zvažte, kdo chcete ještě podat přihlášku. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Rudolf Opatřil: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi několik poznámek o transformačním procesu v České republice, vztahujících se ke stavu plnění státního rozpočtu České republiky.

Průmyslová výroba klesá rychleji než hrubý domácí produkt, což sice na jedné straně odráží potřebné strukturální změny, ovšem na straně druhé zaznamenané úpadky bank naznačily nedostatek potřebné regulace a růst možných nebezpečných spekulací. Dále podíl prostředků DPH přerozdělených prostřednictvím státního rozpočtu neklesá tak rychle, jak by se mohlo zdát podle některých líbivých slov vlády, a je vyšší než např. v Polsku, kde je u moci tzv. levicová vláda.

Nový vládní návrh rozpočtu je opět sestaven na základě konzervativních odhadů, které neodráží potenciální ekonomiku a především její strukturální potřeby. Prognózy o dalším hospodářském růstu, které jsou šířeny vládními představiteli již druhý rok po sobě, nemají oporu ve stupni strukturálních změn a event. v cyklickém pohybu ekonomiky. Za kritéria úspěchu transformace jsou proto lidem vnucována některá fakta o udržování makroekonomické rovnováhy, např. nízká inflace, nízká nezaměstnanost, údajně vyrovnaný rozpočet a pokrok v privatizaci. Selektivním výběrem statistických dat dokazují vládní představitelé tvrzení o údajném hospodářském úspěchu. Vláda klade důraz na statickou fiskálně účetní vyrovnanost, místo aby upozorňovala na nutnost aktivní úlohy státního rozpočtu při vytváření podmínek pro hospodářský růst. Vláda stále počítá s využíváním některých fondů ke krytí běžných výdajů, čímž zakrývá faktickou nevyrovnanost rozpočtu.

Privatizace je současně procesem politickým spočívajícím v koncentraci moci hospodářské a politické. Zároveň jde o sociální a etický problém projevující se v doprovodné korupci. Vládní koalice bere v úvahu pouze ekonomickou dimenzi a existence morálního rozměru privatizace je vládou ignorována. Preferuje se rychlost předání majetku před jeho čistotou.

Konstatuji, že vládě v této době chybí zcela program, zásadní program pro boj s korupcí. Typickým rysem privatizačního procesu je rovněž nerovnováha mezi deklarovaným zaváděním tržního prostředí a faktickým předáváním státních, odvětvových či regionálních monopolů privátní sféře, což ve svých důsledcích vede ke zvyšování inflace a životních nákladů. Stát pak ztracené příjmy nahrazuje vyšším daňovým zatížením, takže občan ztrácí dvakrát. Jednou na monopolně vysokých cenách, např. PHM, podruhé na vysokých daních a poplatcích, např. nový dálniční poplatek.

Vláda v rozporu se svým politickým krédem propagujícím omezení státních zásahů do ekonomiky uvaluje vysoké daňové zatížení na občany, zavádí nejrůznější poplatky, které neustále rostou, neboť státnímu rozpočtu chybí prostředky v důsledku obrovských úniků státních příjmů (miliardové ztráty u topných olejů, dlužníci Fondu národního majetku, neplatiči, restituenti, atd.).

Obtíže transformačního procesu vedou paradoxně nikoliv ke snižování úlohy státu v hospodářské sféře a v určování ekonomického postavení občanů, ale ke zvyšování státních intervencí. Jsem toho názoru, že demokratické pojetí státu odpovídá liberální představě tzv. minimálního státu, který zcela záměrně a především fakticky omezuje svou úloh u v ekonomice. Nejde přitom o přenášení daňového zatížení z jedné skupiny či vrstvy obyvatel na druhou či jeho více nebo méně skryté zvyšování, ale o absolutní zmenšení daní jako takových.

Dámy a pánové, absence státní strukturální politiky, nerovnovážný rozvoj územní infrastruktury (např. průmysl na Ostravsku není adekvátně napojen na ostatní části republiky), slabá stimulace exportu, neblahé důsledky lehkovážné likvidace naší přítomnosti na řadě zahraničních trhů, v sobě nesou své ovoce ve zhoršování zapojení České republiky do mezinárodní dělby práce. Statistiky dokazují, že více než 50% našeho vývozu dnes zajišťuje palivo-energetický komplex. Za tento stav sice nese zodpovědnost minulý komunistický režim, ovšem současná vláda udělala málo pro to, aby tento trend zvrátila. Dlouhodobé zhoršování strukturálních ukazatelů ekonomiky se projevuje rovněž v poklesu investic, zastavení obnovy strojního parku a především v zemědělství. Tyto faktory dokreslují průvodní problémy současné doby transformace a dávají jen velmi malou naději na reálné obnovení hospodářského růstu, byť jsme to v návrhu pana ministra slyšeli. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.