Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec Josef Wagner, který je poslední přihlášený do rozpravy. Chystám se poté rozpravu uzavřít, prosím, abyste to vzali na vědomí a přihlásili se, kdo se ještě přihlásit chcete.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo, pane místopředsedo vlády, dámy a pánové, moji předřečníci mi usnadnili mé vystoupení, protože převážná část toho, co bylo třeba říci, již byla řečena. Já bych si dovolil pouze stručně zdůraznit to, co každý z pánů kolegů obdržel jako stanovisko ke zprávě vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za první pololetí 1994 od Nejvyššího kontrolního úřadu.

Toto stanovisko upozorňuje na některé problémy, které už delší dobu přetrvávají. Na některé upozorňuje opakovaně. Asi by bylo na místě, abychom na ty problémy, na které Nejvyšší kontrolní úřad upozorňuje opakovaně, reagovali. Zejména se to týká již zmíněné daně z přidané hodnoty, o které hovořili někteří z předřečníků.

Samozřejmě bych rád poznamenal ještě jednu věc. Asi bych na místě pana ministra financí nepostupoval jinak, ale přesto musím říci, že někde je míra rozumného. Mám ten pocit, že míra rozumného - pane ministře - byla posunuta za onu rozumnou hranici, že vaše odhady příjmů jsou velmi a velmi benevolentně do rozpočtu snižovány a z toho plynou ony obtíže, že plnění je pak zcela jiné. Nechci samozřejmě brát v potaz řeči o tom, že se některé výdajové operace vědomě řídí tak, aby se opozdily. To samozřejmě nemohu dokázat, ale takové řeči zde kolují a je dobře, aby to pan ministr financí slyšel, eventuelně se vyslovil, zdali je pravda, že jeho úřad se stará, aby se výdaje za rozpočtem opožďovaly, čímž vzniká nadbytečný příjem. On vzniká dvakrát. Jednak podceněním příjmů v rozpočtu, jednak omezením výdajů. pokud vezmeme v úvahu, že má pan ministr financí pravdu, že prorůstové období začíná, pak tedy je to nesmyslná hloupá a nadbytečná restrikce a bylo by třeba s tím něco udělat. Tolik velmi stručně k ekonomice.

Nyní k onomu problému DPH. Nemyslím si, že je třeba, abych to zdůvodňoval. Na druhé straně zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu to máte uvedeno. Souhlasím se stanoviskem Nejvyššího kontrolního úřadu. Vlastně jeho doporučení přejímám a navrhuji je jako usnesení Poslanecké sněmovny v tomto znění: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá ministra financí České republiky, aby v příští zprávě o plnění státního rozpočtu byla věnována zvláštní pozornost kvantifikaci a analýze struktury odváděné daně z přidané hodnoty i struktury plátců této daně."

Domnívám se, že by bylo velmi užitečné - nemůžeme to samozřejmě žádat usnesením - kdyby pan ministr mohl jakousi předběžnou informaci o vývoji této situace dát již při svém expozé k rozpravě o návrhu státního rozpočtu na příští rok, protože tato informace je velmi relevantní pro schvalování tohoto rozpočtu. Mám na mysli zejména to, o čem hovoří zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu: "Analýza by ukázala, u kterých skupin plátců a v jakých odvětvích dochází k nadměrným odpočtům. Rozbor může vykázat širší paletu příčin negativního stavu, od daňových odvodů po kvalitu fungování legislativních nástrojů, výkon celní služby, celkové systémové a organizační řešení apod."

Mám za to, že pan ministr financí o tomto problému ví a že se již jistě nějaká opatření podnikla. Očekávám proto, že vyjádření uslyšíme již v závěrečném slově při dnešním jednání. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Já se táži pana poslance Mandelíka, zda chce promluvit v rozpravě. Pane poslanče Mandelíku, přejete s: promluvit v rozpravě, nebo mít závěrečné slovo po uzavření rozpravy? (Pan poslanec Mandelík nechce vystoupit v rozpravě.) V tom případě uzavírám rozpravu, protože již nevidím žádnou další přihlášku.

Táži se především pana ministra, zda si přeje přednést závěrečné slovo. Vidím, že ano. Má slovo. Po něm promluví zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Mandelík.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych velmi stručně reagoval na diskusi. Chtěl bych především poděkovat vám všem, kdo jste pečlivě prostudovali zprávu o hospodaření za první pololetí, našli tam celou řadu údajů, které nejsou standardní, které jsou navíc a které (a to tvrdím přes vystoupeni, která tu zazněla) jsou příznivé a pozitivní. Nebudete se snad na mne zlobit, když nebudu reagovat na některá vystoupení pánů poslanců, na která nepovažuji za vhodné reagovat.

Na některá vystoupení, která zde zazněla, bych chtěl reagovat. Především nevím, do jaké míry pan poslanec Exner hovoří jménem všech občanů. Nezlobte se, ale to mne šíleně popuzuje. Já se také stýkám s občany. Vy označujete za černé vše, co řekne vláda. Vláda je viněna z poklesu vývozu na Slovensko. Co může vláda činit ve vztahu ke Slovensku? Může jednat, vyjednávat, ale v zásadě je to pro vládu exogenní faktor.

Nemohu celou řadu věci přijmout. Srovnáni s rokem 1989 kde to žijeme? Co budeme říkat, až překročí všechny ukazatele hodnoty roku 1989? Co potom budeme kritizovat? Nerozumím, vůbec nerozumím. Napadání vlády za centrální banku, ohledně růstu peněžní zásoby - opravdu nevím.

Pokud jde o vystoupení pana poslance Hájka, ten problém daně z přidané hodnoty - pan poslanec Wagner také na něj upozornil - sledujeme možná více, než je ve sněmovně známo. Samozřejmě, že když jsme poprvé zjistili, že celní úřady vybírají podstatně více než finanční úřady, byli jsme z toho trochu mírně řečeno vyděšeni a pátrali jsme po celé struktuře výnosu této daně. Ukazuje se tady jedna poměrně z jistého hlediska jednoduchá, nicméně v celém tom mechanismu té daně zajímavá věc, že finanční úřady realizují na rozdíl od celníků v zásadě odpočty a tudíž mínusy - když se vezmou brutto výběry bez odečtů - tak je to zhruba fifty fifty. Ale v momentě, kdy jsou tam ty odpočty, které vlastně realizují hlavně ty nadměrné odpočty, takzvané nadměrné odpočty, to znamená to, co se vrací zpátky, tak finanční úřady mají podíl na výběru té daně velmi nízký. Nicméně já se nebráním v zásadě tomu předložit podrobnější analýzu sněmovně, ale chtěl bych, aby si i Nejvyšší kontrolní úřad uvědomil jednu věc: daň z přidané hodnoty není daň z obratu a v důsledku toho, že je předloženo zdanitelné plnění a od něho se odečítá nadměrný odpočet, tak v zásadě je nemožné udělat to, co bylo možné u daně z obratu. To znamená říci, že boty vynesly tolik a tolik, toto vyneslo tolik a tolik. V tom je obrovský omyl, toto udělat prostě není možné.

Já jsem byl jeden z prvních, který také tuto analýzu chtěl a toto možné prostě není. Ale říkám, nebráním se předložit podrobnější analýzu vývoje daně z přidané hodnoty, je to daň, o které jsem už tady několikrát říkal, ze nás bude ještě jistou dobu trápit z hlediska poznání, z hlediska znalosti jednak sezónnosti této daně, z hlediska její bezprostřední vazby na hrubý domácí produkt, na růst hrubého domácího produktu, na růst ekonomických veličin a bude trvat ještě nějakou dobu, než se dobereme spolehlivých odhadů této daně.

V této souvislosti nemohu než odmítnout to, co pan poslanec Wagner naznačil, že tady záměrně něco my v tomto směru činíme. Nečiníme, pane poslanče. My se pouze pokorně přiznáme k tomu, že odhad daně z přidané hodnoty byl pro nás v roce 1993 a 1994 poměrně velmi neznámou veličinou vzhledem k tomu, co jsem řekl k neznalosti zkušeností z hlediska minulosti. Vesměs ve světě se vždycky vychází z určitých časových řad, kde je akumulován poznatek o tom, jak se tato daň při nezměněných metodických věcech vyvíjela ve vztahu k hrubému produktu. My tuto dlouhodobější zkušenost prostě nemáme a já prohlašuji, že jestli bude výsledek daně z přidané hodnoty v intervalu do deseti procent odchylky nebo kolem deseti procent odchylky, tak v těchto podmínkách je to velmi úspěšný odhad a není v tom žádný záměr něco zkreslovat. Je v tom pouze tato jedna jednoduchá věc.

Pan poslanec Hájek vybídl k tomu, abych řekl, co vláda hodlá dělat s clearingem, že jsem tady řekl, co Slovensko, ale neřekl jsem, co česká vláda. My máme obrovský problém v tom, že nemáme s kým jednat. Vy to dobře vítr. Pokoušeli jsme se se slovenskou vládou, která zatím ještě funguje, sednout ke stolu, jednali jsme v Brně, nicméně tato vláda necítila dostatečný mandát v období před volbami, aby byla schopna uzavřít rozumné dohody, které by vedly ke zlepšení vývoje clearingu. Náš požadavek byl, aby byl odklon kursu slovenské koruny ke clearingovému ECU ve výši pět procent vrácen na nulu, protože nebyl žádný důvod pro to, aby tento odklon byl držen. Víte, že si všichni vyžádali měsíc na další rozmýšlení očekávajíce, že dojde k obratu. K obratu nedochází, protože kromě jiného dochází k tomu, že pro banky v České republice je zajímavé investovat na Slovensku, převádět kapitál na Slovensko, tento kapitál běhá přes clearingový účet, čili my tam více platíme, zatímco podnikatele ze Slovenska ten nevýhodný kurs, který mají při placení, vede zpravidla k tomu, že některé platby, které provádějí do České republiky, neprovádějí přes clearingový účet, ale provádějí je ve volných měnách prostřednictvím třeba rakouských bank. Nicméně nemusíme z toho mít až tak dramatickou obavu, protože náš dluh z toho nemůže nikam daleko dospět, může skončit pouze na té hranici mezního úvěru. Ale prohlašuji, že je to důvod k tomu, abychom v momentě, kdy bude slovenská vláda ustavena, okamžitě vstoupili do jednání a vedli jednání ohledně další existence clearingu se Slovenskem a netajím se tady s tím, že máme v intencích se dohodnout se Slovenskem o zrušení tohoto clearingu.

Druhá poznámka, kterou měl pan poslanec Hájek, se týkala valorizace důchodů. Myslím, že je vztah životních nákladů, deset procent povinnost a tak dále, že je to seriózní problém, že se jím bude vláda zabývat, ale trochu bych oponoval tomu, že situace se rok co rok opakuje. Byla i období, kdy vláda valorizovala dříve, než došlo k naplnění těch deseti procent a toto by mohlo být i jedno z řešení pro příští valorizaci, které by mohlo kompenzovat tuto ztrátu.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru financí a místopředsedovi vlády panu Kočárníkovi. Závěrečné slovo pronese zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Richard Mandelík.

Poslanec Richard Mandelík: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, v rozpravě vystoupili čtyři poslanci. Pan poslanec Exner nepřednesl žádný návrh, pan poslanec Hájek přednesl návrh, kterým by se doplnilo usnesení. Pan poslanec Opatřil nepřednesl žádný návrh a pan poslanec Wagner přednesl návrh. Když dovolíte, přečtu dva návrhy, o kterých bychom posléze hlasovali.

Pan poslanec Hájek žádá, aby se mnou navržené usnesení doplnilo o další bod, který by zněl, že Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby vzhledem k růstu míry inflace od poslední valorizace důchodů kompenzovala důchodcům rozdíl mezi růstem životních nákladů a zpožděnou valorizací důchodů jednorázově vyplácenou částkou ve výši 1 mld. Kč.

Pane předsedo, můžete dát hlasovat o tomto návrhu. Jako zpravodaj jej nedoporučuji, protože patří spíše do jiného bodu pořadu, než ke Zprávě vlády o plnění rozpočtu za l. pololetí.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji. Oznamuji vám, že vás odhlašuji. Prosím, abyste se znovu přihlásili, protože se počet přítomných poslanců změnil.

47. hlasování rozhodne o pozměňovacím návrhu, který připomněl Poslanecké sněmovně a komentoval ho zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Richard Mandelík. Je tedy jasné, o čem budeme hlasovat. Kdo podporuje předložený návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Ze 154 přítomných 57 pro, 73 proti, 21 se zdrželo, 3 nehlasovali. Návrh nebyl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Richard Mandelík: Druhý je návrh pana poslance Wagnera, který zní:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá ministra financí České republiky, aby v příští Zprávě o plnění státního rozpočtu byla věnována zvláštní pozornost kvantifikaci a analýze struktury odváděné daně z přidané hodnoty i struktury plátců této daně.

Jako zpravodaj nezaujímám stanovisko a poukazuji na vysvětlení pana ministra financí.

Předseda PSP Milan Uhde: 48. hlasování vyjádří váš vztah k návrhu pana poslance Wagnera. Kdo podporujete jeho návrh, dejte to prosím najevo stiskem tlačítka a zvednutím ruky. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?

Hlasování skončilo.

Ze 154 přítomných bylo 57 pro, 33 proti, 63 se zdrželo hlasování, 1 nehlasoval.

Ani tento návrh nebyl přijat.

Poslanec Richard Mandelík: Pane předsedo, vyčerpali jsme všechny pozměňující návrhy. Můžete dát hlasovat o návrhu usnesení, který je ve znění, které jsem přednesl já. Návrh usnesení tedy zní:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere na vědomí Zprávu vlády o plnění státního rozpočtu za l. pololetí 1994.

Předseda PSP Milan Uhde: Budeme hlasovat. Kdo ve 49. hlasování podporujete uvedený návrh usnesení, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Ze 156 přítomných 103 pro, 4 proti, 46 se zdrželo, 3 nehlasovali. Tento návrh usnesení byl přijat.

Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Ivanu Kočárníkovi i zpravodaji rozpočtového výboru poslanci Richardu Mandelíkovi.

Vyhlašuji čtvrthodinovou přestávku. Budeme pokračovat přesně v 18.00 hodin tím, že projednáme vládni návrh zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce. Prosím vás o dochvilnost, abychom s tímto návrhem byli do konce dnešního zasedání hotovi.

(Schůze přerušena v 1.45 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 18.02 hodin.)

Předseda PSP Milan Uhde: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na řadě je bod, na jehož důležitosti se shodly všechny kluby Poslanecké sněmovny. Doufám, že způsob projednávání a účast na projednávání budou přímo úměrné významu, který všichni tomuto bodu připisujeme. Bohužel zatím počet účastníků ve sněmovně tomu nenasvědčuje. Není to příliš dobré. Do schopnosti usnášení chybí šest poslanců. Domnívám se, že se v nejbližší době dostaví, a konstatuji, že budeme projednávat

Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1148 a společnou zprávu výborů k němu jako sněmovní tisk 1265.

Z pověření vlády odůvodní předložený návrh zákona ministr spravedlnosti pan Jiří Novák. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Kolegyně a kolegové, prosím o klid. Není možné provázet oficiální jednáni soukromými hovory ve sněmovně. Pane ministře, prosím.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předložený vládní návrh zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce je návrhem zákona, jehož účelem je vrátit se k době minulé a vyjádřit soucítění s občany tohoto státu, na nichž bylo totalitní mocí spácháno bezpráví.

Na rozdíl od restitučních a rehabilitačních zákonů, jež usilovaly o satisfakci a zmírnění následků bezpráví spáchaných na vlastních občanech komunistickým režimem, ovládaným státem v období let 1948 - 1989, není navržený zákon zákonem, jehož účelem by bylo založit občanům nároky na odškodnění za tyto křivdy na nich spáchané.

Navržený zákon se proto nedotýká uplatňování nároků těchto občanů ve smyslu platných mezinárodně právních závazků a nemá mít ani vliv na aktivity příslušných orgánů České republiky prosazovat jejich splnění. Naše republika je jednou z posledních zemí, jejíž občané, kteří byli postiženi nacistickou perzekucí, dosud nebyli ve smyslu mezinárodního práva odškodněni. Opakované požadavky vznášené Českou republikou a jejími právními předchůdci vůči Německu, byly a jsou prozatím bezvýsledné. Jde o křivdy a bezpráví spáchané před více než padesáti lety a našich spoluobčanů, kteří budou přímými adresáty finančních částek podle tohoto návrhu zákona, ubývá. Právě s ohledem na věk postižených občanů je proto mimořádně naléhavé učinit, a to mimo rámec odškodnění, humanitární gesto, kterým by formou finanční pomoci byly alespoň částečně zmírněny křivdy způsobené českým občanům nacistickou perzekucí.

Vláda pečlivě zvažovala okruh adresátů této finanční pomoci a její rozsah, neboť z finančních důvodů nelze realizovat pomoc všem obětem nacistické perzekuce a v takovém rozsahu, jak by si to tyto oběti zasloužily. Okruh postižených osob proto vládní návrh navrhuje vymezit tak, aby s ohledem na použitelné finanční zdroje umožnil učinit humanitární gesto vůči těm občanům, kteří byli nacistickou perzekucí postiženi mimořádně citelně. Navrhuje se proto zařadit mezi ně především přímo občany, kteří splňují status Československého politického vězně podle zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících Čs. armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození. Pokud se tito občané nedožili nebo nedožiji účinnosti zákona, navrhuje se zakotvit nárok za podmínek v zákoně stanovených jejich vdovám nebo vdovcům, neboť i u těchto spoluobčanů s ohledem na jejich věk je vyjádření spoluúčasti mimořádně naléhavé.

Pokud jde o výši jednorázové peněžní částky, vychází vládní návrh zákona z toho, že její výše by měla být diferencována v závislosti na délce věznění nebo internace. Pouze nároky vdov a vdovců po postižených občanech, kteří byli popraveni nebo zemřeli ve vyšetřovací vazbě, vězeních, koncentračních nebo internačních táborech, se navrhuje stanovit jednotně pevnou částkou.

Při projednávání vládního návrhu zákona ve výborech Poslanecké sněmovny byla vznášena doporučení rozšířit okruh občanů, kterým by měl být založen nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky a jejich výše. Společná zpráva výborů Poslanecké sněmovny doporučuje založit nárok na podíl sirotkům po postižených občanech popravených nebo zemřelých ve vyšetřovací vazbě, vězeních, koncentračních a internačních táborech, kteří ke dni jejich úmrti nedosáhli osmnácti let a dále pak vdovám a vdovcům po takto postižených občanech stanovit výši jednorázové peněžní částky, jak pevnou částkou, tak i současně částkou závisející na délce věznění nebo internace, která úmrtí postiženého občana předcházela.

Jsem si plně vědom toho, že újmy způsobené nacistickou perzekucí se tohoto okruhu osob dotýkaly a podnes dotýkají velmi citelně. Je však třeba mít na paměti, že ani takovým rozšířením okruhu adresátů této finanční pomoci nelze postihnout všechny případy obětí nacistické perzekuce a že i tak při posuzování konkrétních osudů našich spoluobčanů zde zůstane řada případů, které by odůvodňovaly poskytnutí finanční pomoci.

Rovněž je třeba mít na zřeteli i to, že takovýmto rozšířením okruhu osob a výše nároků, které navíc nelze spolehlivě vyčíslit, by se rozšiřoval i finanční dopad navrhované právní úpravy. Vláda má proto zato, že v tomto směru by měla být finanční náhrada ponechána na odškodnění podle mezinárodních závazků.

Navrhuje se rozhodování a vyplácení jednorázové peněžní částky svěřit orgánům správy sociálních zabezpečení, především pak České správě sociálního zabezpečení. Tyto orgány již u řady osob, kterých se bude nárok dotýkat, mají k dispozici potřebné doklady, což umožňuje rychlé a pružné řízení a rozhodování. Náklady, které si vládní návrh zákona o poskytnutí jednorázové peněžité částky některým obětem nacistické perzekuce vyžádá, lze kvalifikovaně odhadovat na částku 1 až 1,2 mld. korun. S ohledem na naléhavost navržené právní úpravy a její urychlené realizace by krytí finančních náhrad mělo být zabezpečeno půjčkou ze státních finančních aktiv. Vláda má zato, že hlavním zdrojem finančního krytí těchto nároků by měl být majetek, který přešel do vlastnictví státu na základě zákona č. 496/1990 Sb., o navrácení majetku KSČ lidu České a Slovenské Federativní Republiky. Potřebné finanční prostředky by proto měly být získány především z výnosu prodeje státní účasti v akciových společnostech České typografie Praha, Moravské typografie Brno a Tiskárny periodik Ostrava.

V případě, že by prodej některé z majetkových účastí nebyl realizován, nebo by tyto finanční prostředky nepostačovaly, měly by být chybějící finanční prostředky čerpány ze zvláštního účtu z výnosu malé privatizace, popřípadě též z prodeje budov ve vlastnictví státu, které pronajímá Ministerstvo financí akciové společnosti Česká typografie.

Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, z pověřeni vlády České republiky doporučuji, aby Poslanecká sněmovna schválila předložený vládní návrh zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce. Činím tak s přesvědčením, že přijatý zákon přispěje ke zmírnění následků křivd spáchaných na občanech České republiky. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru spravedlnosti Jiřímu Novákovi a zvu k řečništi společného zpravodaje výborů pana poslance Petra Koháčka. Odůvodní společnou zprávu výborů, a prosím tedy, aby se ujal slova.

Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, v prvé řadě bych rád na tomto místě vyjádřil svou úctu k těm, kteří v době protektorátu zahynuli nebo trpěli v nacistických věznicích a koncentračních táborech. Chci také věřit, že jejich oběti stejně jako oběti komunistické totalitní vlády nebyly marné, a že snad my s ohledem na ty, kteří zahynuli a trpěli, již nikdy nepřipustíme totalitní režim v této zemi.

Dovolte mi, abych z vystoupení pana ministra zdůraznil zásadní motivaci tohoto návrhu zákona - totiž to, že nejde o nárokové odškodnění postižených občanů v druhé světové válce, ale o humanitární gesto dnešní vlády určené těm, kteří byli nacisty perzekuováni a dožili se dnešních svobodných dnů. Ani nemůže jít o nic jiného, než o humanitární gesto, protože nárokové odškodnění lze požadovat pouze od vlády Německa.

Nyní mi dovolte odůvodnit společnou zprávu výborů Poslanecké sněmovny - tisk 1265. Vládní návrh, předložený v tisku 1148, projednaly ústavně právní výbor, rozpočtový výbor, výbor pro sociální politiku a zdravotnictví a výbor petiční, pro lidská práva a národnosti. Všechny uvedené výbory doporučují Poslanecké sněmovně, aby s předloženým návrhem zákona vyslovila souhlas ve znění společné zprávy.

Společná zpráva vyjadřuje vůli většiny poslanců uvedených výborů rozšířit rozsah humanitárního gesta kromě navrhovaných přímých postižených a jejich vdov či vdovců i o sirotky, jejichž rodiče byli nacisty popraveni nebo zemřeli v nacistických žalářích. Toto rozšíření adresátům humanitárního gesta mění nebo doplňuje znění § 1, 3, 4 a 6.

Dále vám uvedené výbory doporučuji, aby částky stanovené za věznění a následnou smrt manžela nebo manželky se ve prospěch vdov či vdovců kumulovaly - viz § 3 společné zprávy.

Rozpočtový výbor navrhuje, aby úhrada byla provedena ze státních finančních aktiv, čímž blíže specifikuje, odkud budou finanční prostředky na toto humanitární gesto čerpány. Věřím, že v souladu s vystoupením pana ministra lze pod tento termín obsáhnout i jím navrhovanou specifikaci zdrojů, ze kterých budou tyto částky čerpány.

Tuto změnu najdete v § 4 v pátém odstavci společné zprávy.

Závěrem mi dovolte, abych vás ještě jednou upozornil, že jde o humanitární gesto a nikoliv o nárokové odškodnění. Prosím vás, abyste toto měli při projednávání tohoto návrhu zákona stále na paměti a nerozšiřovali dále okruh adresátů tohoto humanitárního gesta.

Případné pozměňovací návrhy mi, prosím, předejte také písemně. Prozatím vám děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji společnému zpravodaji výborů Poslanecké sněmovny panu poslanci Petru Koháčkovi za podání zprávy o projednání ve výborech a otevírám rozpravu.

S pozměňovacími návrhy se do ní přihlásil pan poslanec Jaroslav Štrait, má tedy v souladu s ustanovením jednacího řádu přednost. Připraví se pan poslanec Loukota, dále je přihlášen poslanec Gjurič, poslankyně Stiborová. Jestli někdo z nich má pozměňovací návrhy a neuvedl to v přihlášce, prosím, aby uplatnil své přednostní právo.

Pan poslanec Štrait má slovo, prosím.