Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, jsem tak trochu smutný z průběhu rozpravy k oběma bodům, protože každý klub, pokud vím, má v mandátovém a imunitním výboru svého zástupce. Plně se potvrdil závěr posledního jednání mandátového a imunitního výboru, že vlastně bylo doporučeno všem poslaneckým klubům, aby zvážily, zda delegovaly ze svého středu skutečně ty, kteří budou informovat přesně své poslanecké kluby, to za prvé, a ty, kteří o věci vědí. Ještě horší je to, že pan Skočovský snad třikrát nebo čtyřikrát čekal na setkání mandátového a imunitního výboru, který nebyl schopen se vůbec sejít, protože někteří členové klubů tam nebyli snad pětkrát. Toto říkám se vší vážností, aby toto projednávané dnes bylo spíš mementem a aby se pro příště neopakovalo.

Za chybu mandátového a imunitního výboru považuji to, že pro příště musejí poslanci dostat přesně zprávu mandátového a imunitního výboru a ne se to dozvídat tady od řečnického pultu. To budiž pro nás ponaučením, ale myslím, že k tomu žádné usnesení projednávat nemusíme.

Panu poslanci Vyvadilovi chci říci jedno, ta logika musí být skutečně jednoznačná. Hlasujeme totiž o žádosti k vydání k trestnímu stíhání. Když sněmovna odepře, což jsme udělali v případě Kuby, o jakém dalším usnesení chcete hlasovat? Kdyby se například nepřijalo ani to druhé, které navrhujete, tak co bychom vlastně odhlasovali? Pak vznikne patová situace. Je to prostě nesmysl a navíc ta věc už byla uzavřena.

Pokud se týče pana poslance Skočovského, byl bych rád, kdyby sněmovna měřila stejným metrem a zcela odpovědně jako člen mandátového a imunitního výboru prohlašuji, že kolega Matulka měl pravdu. Navíc smůla pana Skočovského spočívá v tom, že kdyby nebylo té osoby, o níž se praví ve spise, že je třeba kvůli ní věnovat spisu mimořádnou pozornost, tak bychom tu věc asi neprojednávali.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kdo se dále hlásí do rozpravy? Kolega Matulka.

Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, promiňte, že chodím k mikrofonu víckrát v jedné věci, nemívám to ve zvyku, ale musím zareagovat na slova kolegy Výborného, kterého si jinak velmi vážím. On zde řekl, že je jednoznačné posuzovat věc z hlediska, kdy k údajnému spáchání něčeho došlo s tím, že k tomu, co měl spáchat poslanec Skočovský, došlo v r.1990.

Já musím říci jiné stanovisko. Nemyslím si, že by to bylo tak jednoznačné. Myslím, že jednoznačný je moment, kdy se orgány činné v trestním řízení rozhodly to trestní stihání zahájit, a to už bylo v době, kdy poslanec Skočovský poslancem byl. Do té doby, dokud nebyl poslancem, tak nápad zahájit trestní stíhání neexistoval.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pan kolega Výborný.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane poslanče Matulko, pane poslanče Skočovský, stále mi ještě dovoluje jednací řád vás oslovit. Ano, v té poslední větě jsem se zmýlil, to nebyl dobrý argument. Omlouvám se, ale ostatní argumenty, Podle mého mínění, dobré byly.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kdo se dále hlásí do rozpravy? Nikdo, takže ji končím.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak jej předložila paní kolegyně Röschová, s tím, že jsem vás právě odhlásil. Poprosím vás, abyste se znovu přihlásili. Než se všichni přihlásíte, dovolte mi malou vsuvku. Právě projednávání dnešního bodu ukázalo, jak je pro nás nešťastné, když se bez řádného projednávání ve všech orgánech k tomu určených v Parlamentu zařazujeme dodatečně body, které nejsou řádně projednány. Budeme hlasovat, jedná se o 117. hlasování. Ptám se:

Kdo podporuje návrh přednesený kolegyní Röschovou? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh nebyl přijat, pro hlasovalo 34, proti 46, zdrželo se 49 poslanců a poslankyň.

Děkuji vám, děkuji kolegyni Röschové. Paní kolegyně se chce ještě vyjádřit..

Poslankyně Anna Röschová: Dovolte mi ještě dvě věci na závěr. Já se nedomnívám, že tento bod nebyl připraven. Mandátový a imunitní výbor této věci věnoval hodně času a obě usnesení mandátového a imunitního výboru byla předložena včera ve čtyři hodiny odpoledne. Myslím, že kluby měly dostatečný prostor seznámit se s problematikou.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kolega Trojan, předseda klubu, se hlásí o slovo.

Poslanec Zdeněk Trojan: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, měl bych prosbu na řídícího i na sněmovnu, abyste vyhověli žádosti našeho klubu o přerušení jednání na 10 minut před dalším bodem, kterým mají být interpelace a otázky na vládu České republiky. Doufám, že to pochopíte. Je to zvykem v této sněmovně. Jedná se o 10 minut, možná, že těch 10 minut bude prospěšných i pro ostatní. (Projevy nesouhlasu.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Samozřejmě vyhovuji. Podle jednacího řádu vyhlašuji přestávku. Sejdeme se v 10.32 hodin. Prosím o dochvilnost. O tu dochvilnost prosím především proto, že jsou zde členové vlády, kteří od 9.00 hodin marně čekají, že bude zahájen bod, ke kterému se dostavili.

(Jednání přerušeno v 10.22 hodin.)

(V 10.36 hodin.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy a pánové, je zde žádost dalších klubů na jednání s tím, že přestávka se prodlužuje do 11 hodin.

(V 11.00 hodin.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy a pánové, promiňte mi technickou vsuvku, další kluby požádaly o prodloužení o dalších 10 minut. Děkuji.

(Jednání opět zahájeno v 11.24 hodin.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Prosím, abyste se zaregistrovali magnetickými kartami, budeme pokračovat v jednání.

Mám zde dva procedurální návrhy, jako první se přihlásil za klub ČSSD pan kolega Brožík a prosím ho, aby se ujal slova.

Poslanec František Brožík: Vážený pane předsedající, pane předsedo, vládo, kolegyně a kolegové. V souvislosti se zadržením ředitele Centra kupónové privatizace a Střediska cenných papírů dr. Liznera, vzniká důvodná obava, zda nezákonným postupem nedošlo k faktickému znehodnocení majetkových podílů jednotlivých diků v průběhu již proběhlých kol II. vlny kupónové privatizace. Tato naše obava se opírá o možnost manipulace s daty v Centru kupónové privatizace, a proto se jeví nezbytným učinit kroky ke stabilizaci dat v Centru kupónové privatizace nejpozději k 31. 10. 1994, k jejich reprodukci a k nestrannému zkoumání případné neoprávněné manipulace. Možné důsledky se mohou týkat většího počtu občanů, a proto se domníváme, že Parlament by se měl tímto problémem zabývat.

Proto navrhuji za klub České strany sociálně demokratické zařadit do programu dnešní 24. schůze nový bod s názvem "Posouzení situace v Centru kupónové privatizace", a to za bod číslo 8, původně označený jako bod č. 5. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slyšeli jste procedurální návrh. Upozorňuji, že o procedurálním návrhu se hlasuje bez rozpravy. Prosím tedy, abyste se všichni přihlásili, budeme hlasovat. (Závada na hlasovacím zařízení.)

Pan ministr financí se přihlásil o slovo, ten má právo se přihlásit do diskuse kdykoliv.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. K přednesenému návrhu bych chtěl říci následující. Kontrola v Centru kupónové privatizace, pokud jde o výsledky po jednotlivých kolech, je samozřejmě zajištěna. O tom jsme se mohli všichni přesvědčit po l. vlně, kdy nebyly žádné problémy. Víte dobře, že kontrolu Centra kupónové privatizace prováděl i Nejvyšší kontrolní úřad a nesrovnalosti z hlediska objednávek akcií, výsledků, úřad žádné neshledal. Shledal nesrovnalosti procedurální, které se týkaly něčeho úplně jiného. Myslím, že z tohoto hlediska není třeba, aby byla ustavena nějaká komise. Vláda bude informovat Poslaneckou sněmovnu po vyšetření celého případu o výsledcích. Celý tento proces je pod dostatečnou kontrolou a nikdo z Centra kupónové privatizace nemůže někomu akcie prodávat. To je technicky obslužné zařízení poptávkové strany kupónové privatizace.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Pan kolega Brožík žádá o doplnění svého procedurálního návrhu.

Poslanec František Brožík: Omlouvám se, že zdržuji, ale chtěl bych upozornit pana ministra, že jsem nežádal o zřízení žádné komise. Žádal jsem o zařazení bodu k projednání této situace, která dnes v Centru kupónové privatizace je. Jestli z toho vyplyne zřízení komise, to ukáže projednávání tohoto bodu.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano. Text známe všichni, chcete ho přečíst ještě jednou? Není třeba. Mohu už nyní dát hlasovat. Zahájil jsem 118. hlasování.

Ptám se, kdo podporuje procedurální návrh přednesený kolegou Brožíkem? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Konstatuji, že návrh nebyl přijat - pro hlasovalo 57, proti 65, zdrželo se 30, nehlasovali 3 poslanci.

Druhý procedurální návrh je kolegy Sojky. Prosím ho, aby se ujal slova.

Poslanec Tomáš Sojka: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, navazujíc na předchozí bod a zdůvodnění, které zde přednesl kolega Brožík, dovoluji si navrhnout rozšíření programu této schůze o bod s názvem "Návrh na vytvoření komise Parlamentu pro kontrolu procesu privatizace". Doporučuji jej zařadit za bod 15.

Myslím, že zdůvodnění tady není třeba příliš provádět, ale jednu věc bych si přeci jen dovolil říci. Na problémy v privatizaci jsme tady upozorňovali několikrát a žádali jsme sněmovnu, aby se touto záležitostí zabývala a našla způsob kontroly nad celým tímto procesem. Vůle sněmovny taková nebyla. Myslím si, že poslední příklad ukázal, a jsme o tom plně přesvědčen, že pan Lizner si peníze neodnášel za to, že někomu prodal své ojeté auto, ale za něco úplně jiného. Byl bych rád, abychom o tom hlasovali.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slyšeli jste procedurální návrh, o němž budeme hlasovat. Ptám se, jestli ho chce někdo zopakovat, nebo je jasný? Je to jasné. Zahájil jsem 119. hlasování.

Ptám se, kdo procedurální návrh přednesený kolegou Sojkou podporuje? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Ani tento návrh nebyl přijat - pro hlasovalo 53, proti 86, zdrželo se 13, nehlasovali 4 poslanci.

Tím jsme se dostali k dalšímu bodu, kterým jsou

Jako první se k tomuto bodu přihlásil kolega Kraus, kterého prosím, aby se ujal slova. Připraví se kolega Šoler.

Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedající, pane premiére, vážení páni ministři, dámy a pánové, asi nebude v této sněmovně sporu o tom, že jednou ze základních povinností státu, státního aparátu, v čele s vládou, je výběr daní.

Současná vláda ve svém programovém prohlášení, na základě jehož získala důvěru tohoto Parlamentu, slíbila, že vytvoří předpoklady pro omezení daňových úniků a pro efektivní výběr daní. Vláda ústy premiéra Klase ve svém prohlášení doslova řekla: "Daňové úniky stojí na úrovni trestných činů a nebudeme se s nimi smiřovat."

Je pravdou, že v průběhu uplynulých let došlo k zásadní reformě daňového systému. Každoročně také dochází k jeho úpravám formou novel příslušných zákonů. Také v letošním roce dochází k dalším úpravám daní, mimo jiné i ke zvýšení daní spotřebních, což se nemůže nepromítnout v konečných cenách výrobků, jež jsou touto daní zatíženy.

Tak jako tolikrát předtím, i nyní, ponese zátěž zvýšení příjmů do státního rozpočtu občan - spotřebitel. V přímém protikladu s tím je však vláda stále benevolentní k těm, kteří na rozdíl od řadových občanů, zejména na výrobcích, zatížených spotřební daní, bohatnou.

Přestože zákony o výběru daní jsou stále přísnější, daňové úniky z dovozu a prodeje cigaret, přes jejich kolkování, či z dovozu a prodeje ropných produktů, přes jejich barvení, stejně jako z celé řady dalších výrobků, rum nevyjímaje, pokud nerostou, rozhodně neklesají. Skoro se až zdá, že tato situace současné vládě v příkrém rozporu s programovým prohlášením vyhovuje.

Obracím se proto s interpelací na pana premiéra Václava Klause, místopředsedu vlády Jana Kalvodu, ministra financí Ivana Kočárníka, ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého, ministra zemědělství Josefa Luxe, ministra dopravy Jana Stráského, ministra spravedlnosti Jiřího Nováka, ministra obrany Viléma Holáně a ministra vnitra Jana Rumla ve věci daňových úniků v České republice v letech 1992 - 1994.

V této souvislosti žádám o objasnění následujících problémů:

Pane ministře Kočárníku, jistě víte lépe než já, že účinný výběr daní předpokládá především jednoznačnost a srozumitelnost příslušných zákonů a důslednou kontrolu. Chtěl bych se Vás proto zeptat:

1. Proč docházelo zejména v průběhu let 1993 a 1994 k machinacím v Celním sazebníku u položek dotýkajících se ropných derivátů tak, aby mohlo běžně docházet při celním řízení při dovozu k záměnám produktů zatížených spotřební daní, např. motorové nafty, s produkty touto daní nezatížených.

2. Jak dlouho bylo ministerstvu financí známo, že v důsledku záměny obou typů produktů dochází k obrovským daňovým únikům na clu, DPH a zejména spotřební dani a proč neodstranilo příčiny těchto úniků, např. návrhem na sjednocení daňových sazeb.

3. Seznamy i vzájemné kontakty firem zabývajících se obchodem s ropnými produkty jsou dostatečně a obecně známé. Kolik bylo u nich provedeno finančních kontrol a s jakým výsledkem?

4. Jestliže byly kontroly málo účinné, přestože k daňovým únikům objektivně docházelo, jaká opatření ke zvýšení účinnosti kontrol ministerstvo financí podniklo?

5. Jak je možné, že v průběhu prvního pololetí 1994 poskytlo ministerstvo financí pro orgány činné v trestním řízení postupně čtyři výklady daňové problematiky, při záměnách LTO a nafty, jejichž obsah byl vždy odlišný a v jednom případě dokonce i protichůdný, přestože je zpracovával vždy jeden pracovník. Jak je možné, že tyto výklady - s výjimkou posledního - v podstatě potvrzovaly beztrestnost dovozců, spekulantů a překupníků ropných produktů a pokud bylo možné existující zákonné normy takto skutečně vysvětlit, proč ministerstvo financí nepředložilo takové úpravy příslušných předpisů, aby bylo možné úniky daní odhalit a vymáhat?

6. Je pravda, že pracovník, který zodpovídal za zpracování příslušného výkladu, je bývalým zaměstnancem Chemapolu, který již v roce 1991 zadal tehdejším Československým státním dráhám velkou zakázku na stažení z volného oběhu a vyčištění velkého množství vlakových cisteren, v nichž potom k nám proudily topné oleje měněné na naftu?

7. Proč nepředložilo dosud ministerstvo financí návrh zákona o finanční policii?

Pane ministře Dlouhý,

1. Na základě jakých kritérií udělovalo v letech 1993-1994 ministerstvo průmyslu licence k obchodování s ropnými produkty?

2. Je pravda, že do roku 1993 měl tuto licenci pouze Chemapol?

3. Je pravda, že technické normy pro dovozní lehké či plynové oleje jsou prakticky totožné s tuzemskými normami pro motorovou naftu?

4. Je pravda, že prodejní cena lehkých topných olejů vyráběných v tuzemsku je v podstatě nižší než prodejní cena LTO z dovozu při srovnatelné kvalitě?

5. Došlo v uplynulých letech k radikálnímu poklesu tuzemských ropných produktů?

6. Provádělo ministerstvo průmyslu analýzu reálnosti spotřeby topných olejů, které byly do České republiky dovezeny a v České republice nakoupeny? Pokud ano, s jakým výsledkem?

7. Zabývalo se ministerstvo průmyslu zjišťováním objemů prodeje motorové nafty, která byla z České republiky vyvezena?

8. Projevilo se přijetí tzv. zákona o barvení v objemu dovážených, prodávaných a nakupovaných topných, plynných a ostatních olejů této kategorie, resp. vyvážené motorové nafty?

9. Kolik bylo podle tohoto zákona provedeno kontrol u dovozců a prodejů ropných produktů a s jakým výsledkem?

10. Je reálné provádět kontroly barvení předepsanými kontrolními pomůckami dle příslušných ustanovení zákona, např. u zásobníkových nádrží u benzínových pump, jejichž hloubka se často pohybuje okolo 30 m?

Pane ministře Luxi:

1. Na kolik je Vám známo, že převážná část levné motorové nafty, dovážené původně jako topné, plynné či jiné oleje, je spotřebovávána v zemědělství?

2. Provádělo ministerstvo zemědělství analýzu důvodů poptávky zemědělců po levné naftě přes značná rizika možnosti dodatečného dodanění?

3. proč ministr trpí, aby jeho resort byl hnacím motorem daňových úniků v obrovském rozsahu, které navíc působí jako katalyzátor další trestné činnosti, včetně násilné?

4. Proč ministerstvo nepřijalo opatření k zamezení této činnosti, např. umožněním zemědělcům nakoupit místo levné motorové nafty, transformované přes topné oleje, tzv. zelenou naftu, např. systémem státních dotací?

5. Jste si vědom, že Vaše politika, která nutí šetřit zemědělce "ber kde ber", je jednou z hlavních příčin miliardových daňových úniků?

Pane ministře Stráský,

1. O kolik se zvýšily příjmy Českých drah neustálým putováním jedněch a těchže vlaků s ropnými produkty křížem krážem přes celou republiku od tzv. nového podeje k novému podeji?

2. Provedlo Vaše ministerstvo analýzu množství těchto nových podejů, které vedly k nelogickému putování vlakových souprav republikou?

Zabývali jste se úrovní dokumentů, plných mocí, na základě kterých se stávaly majiteli vlakových souprav ropných produktů fyzické osoby, jež měly ve skutečnosti tak na nákup maximálně jednoho kbelíku těchto produktů?

3. Kolik získaly České dráhy na penále za včas neodebrané a nevyprázdněné vagóny s ropnými produkty postávajícími na všech možných nádražích v této republice?

4. Proč ministerstvo resp. vedení Českých drah nezabezpečilo sledování pohybu vlakových souprav, z nichž mnohé bez vykládky projely i několikrát kolečko, kdy zboží měnilo své majitele i svou kvalitu pouze papírově? Jak je možné, že takovýmto způsobem vlaková souprava dovezla např. do České republiky topný olej, poté mnohokrát změnila majitele, cílovou stanici, svou kvalitu, aby z České republiky vyvezla motorovou naftu a posléze opět dovezla topný olej, čímž se daňové úniky zmnohonásobovaly?

Pane ministře Nováku, jaké důvody vás vedly k přehodnocení stanoviska, že Česká republika již nepotřebuje finanční prokuraturu? Cožpak přetrvávající daňové úniky v miliardových výších nejsou dostatečným důvodem k rozšiřování a posilování kompetencí v oblasti vyšetřování, zjišťování a souzení daňových úniků?

Pane ministře Holáni, je vám známo, že v řetězci překupnických firem, které perou lehký topný olej na motorovou naftu, je pravděpodobně jen několik vojenských útvarů? Pokud vám to není známo, jak to, že je to známo novinářské obci. Pokud vám to je známo, co jste učinil pro to, aby armáda jako jeden z velkých spotřebitelů motorové nafty, nebyla, podobně jako zemědělství, hnacím motorem obchodu, jehož cílem jsou úniky daní.

Pane ministře Rumle.

1. Co učinil váš resort pro vyhledávání, vyšetření a potrestání osob, které se obohacují na základě daňových úniků?

2. Jaká preventivní opatření pro zamezení této trestné činnosti jste učinil, případně předložil vládě?

3. Jak fungují složky policie, případně BIS, pro odhalení korupce, daňových úniků a dalších podvodů, když zde po několik let vesele bují obchod, který produkuje nezdaněné peníze a je potenciálním zdrojem další závažné trestné činnosti, organizovaného zločinu a podkopávání celého bezpečnostního systému České republiky?

Pane místopředsedo Kalvodo, funguje vůbec Legislativní rada vlády? Pokud ano, zabývala se už komplexním legislativním opatřením, které by vytvořilo kvalitní rámec prevence, kontroly a postihů daňových úniků? Pokud se tím nezabývala, proč?

Závěrem bych se chtěl obrátit na vás, pane premiére. V průběhu dvou let vaší vlády se daňové úniky staly běžným prostředkem pro zbohatnutí stovek, možná i tisíců lidí na úkor miliónů řadových občanů, kteří jsou nuceni chybějící zdroje do státní kasy zaplatit z vlastní kapsy. Přestože jste slíbil, že se jimi, jako s trestnými činy, vláda nebude smiřovat, stal se pravý opak. Netrestají se daňové úniky, trestá se jejich oznámení, a to nikoli vězením, ale zmrzačením, zmizením či smrtí. Potenciální svědkové proto raději mlčí.

Chtěl bych se vás zeptat:

1. Co vy, jako předseda vlády České republiky uděláte pro to, aby se z této země nestala největší pračka špinavých peněz ve střední Evropě?

2. Proč vám osobně, jako vyhlášenému ekonomovi, nevadí, že česká daňová síť je tak děravá, že umožňuje daňové úniky, jejichž výše se za dobu vašeho výkonu funkce odhaduje na desítky miliard korun. Pokud vám to vadí, co účinného proti tomu děláte?

3. Je pravda, že jeden z toho mála obviněných v kauze záměny lehkých topných olejů za naftu, proti jimž bylo dosud zahájeno trestní stíhání, pan ing. O. F. z Rožnova pod Radhoštěm, který se při páchání trestné činnosti, za kterou je stíhán, zaštíťoval svými kontakty na vyšších místech, je vaším blízkým přítelem, který vám opakovaně v uplynulých letech poskytl pohostinství své rodinné vily při vašich lyžařských výletech na Soláň?

Vážený pane premiére, vážení páni ministři, za vaše odpovědi na mou interpelaci předem děkuji.