Poslanec Petr Nečas: Pane předsedající,
již delší dobu mě zlobí zařízení.
Prosím, aby bylo hlasování opakováno.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano. Budeme
opakovat.
Zahájil jsem 80. hlasování. Ptám se,
kdo podporuje návrh kolegy Mandíka. Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování?
Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 140, nikdo nebyl
proti, 2 poslanci se zdrželi hlasování.
Poslanec Petr Brodský: Jako další vystoupil
pan kolega Bachna s pozměňovacím návrhem
ke společné zprávě, kde navrhuje vypustit
bod 8 ze společné zprávy. Pan ministr doporučuje,
já se připojuji. Můžeme hlasovat.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jedná
se o 81. hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo
se zdržel hlasování?
Návrh byl přijat. 99 pro, proti 30, zdrželo
se 12 poslanců.
Poslanec Petr Brodský: Jako další vystoupil
poslanec Recman, který navrhuje pozměňovací
návrh vůči společné zprávě
k bodu 16 písm. c), kde navrhuje upravit částky
vztahující se k povolování výherních
hracích přístrojů. Za každý
přístroj, když to řeknu jednoduše,
tak zdvojnásobuje částky. Pan ministr nedoporučuje,
já také ne.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jedná
se o 82. hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo
se zdržel hlasování?
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 55, proti 50,
zdrželo se 31 poslanců.
Poslanec Petr Brodský: Pokud dovolíte, pane
předsedající, když už jsme u pana
kolegy Recmana, dovolím si teď předložit
k hlasování druhou část návrhu
kolegy Recmana, která se vztahuje ke stejnému bodu
společné zprávy, a sice k písm. e),
kde navrhuje povolení, změnu stálého
umístění hracího přístroje
z částky 1000 Kč zvýšit na částku
5000 Kč. Pan ministr nesouhlasí, s tím samým
zdůvodněním, nesouhlasím též.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jedná
se o 83. hlasování. Kdo podporuje tento návrh?
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 65, proti 36,
zdrželo se 36 poslanců.
Poslanec Petr Brodský: Pane předsedající,
jako další jsem vystoupil já s pozměňovacími
návrhy, které jsou sice legislativně technického
charakteru, ale je zapotřebí o nich hlasovat. Ptám
se sněmovny, zda musím úpravu přečíst
znovu, anebo zda ji máme v paměti. (Předsedající:
Nemusíte číst.)
Nejprve tedy ke společné zprávě. Na
str. 3, nové znění bodu 21. Pan ministr se
vyjádřil kladně, já jsem to navrhl.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jedná
se o 84. hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo
se zdržel hlasování?
Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 112, proti 3, zdrželo
se 25 poslanců.
Poslanec Petr Brodský: Jako další jsem
navrhl legislativně technický pozměňovací
návrh, o němž je zapotřebí hlasovat.
Vztahuje se k paragrafu 6 odst. 3, kde se slova "položek
23 písm. c)" nahrazují slovy " položek
23 písm. b) a d)". Ostatní body přečíslovat.
Pan ministr souhlasí. Musím znovu opakovat, že
já též.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jedná
se o 85. hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo
se zdržel hlasování?
Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 130, proti nikdo,
zdrželo se 9 poslanců.
Poslanec Petr Brodský: Jako další vystoupil
pan kolega Procházka, který navrhl změny
v položce č. 84 v příloze sazebníku
správních poplatků, v části
zmocnění. V odst. 2 se navrhuje za slovo "koksu"
připojit slova "obilovin a sladu". Pan ministr
se vyjádřil, nesouhlasí, já též
ne.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jedná
se o 86. hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo
se zdržel hlasování?
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 62, proti 50,
zdrželo se 29 poslanců.
Poslanec Petr Brodský: Pane předsedající,
jako poslední vystoupil pan kolega Recman. O tomto pozměňovacím
návrhu jsme už hlasovali, když jsem si dovolil
sloučit dva pozměňovací návrhy
do jednoho bloku hlasování. Tím se sněmovna
vyjádřila ke všem pozměňovacím
návrhům. Domnívám se, že můžeme
přistoupit k hlasování o celém návrhu
zákona.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Budeme hlasovat o vládním návrhu zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích
ve znění zákona č. 72/1994 Sb., a
zákona č. 85/1994 Sb., podle sněmovního
tisku 1216, ve znění společné zprávy
výborů, podle sněmovního tisku 1339
a schválených pozměňovacích
návrhů.
Kdo souhlasí s předneseným návrhem,
ať to dá najevo v 87. hlasování.
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Návrh
byl přijat.
Pro hlasovalo 107 poslanců, proti 3 poslanci, zdrželi
se 33 poslanci. Konstatuji, že hlasování je
ukončeno. Zákon byl schválen a my můžeme
přistoupit k dalšímu bodu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dalším
bodem je
Předložený vládní návrh
zákona, který jste obdrželi jako sněmovní
tisk 1218, nám odůvodní místopředseda
vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník,
takže ho prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
paní poslankyně, páni poslanci, dámy
a pánové, dovolte mi, abych odůvodnil návrh
zákona, kterému se mezi daňaři říká
"královský daňový zákon",
tj. zákon o daních z příjmů.
Novela tohoto daňového zákona sleduje dlouhodobější
koncepci vlády v postupném snižování
zdanění daní z příjmů,
dále potom novela zákona upravuje celou řadu
legislativních věcí, které by měly
přispět ke zpřesnění ustanovení
zákona a jeho lepší srozumitelnosti pro správce
i poplatníky. Podstatnou legislativní změnou
je návrh na přesun zvláštních
ustanovení týkajících se daně
z příjmu, ze zákona o správě
daní a poplatků do zákona o dani z příjmů.
Toto byl pozůstatek federální úpravy,
kdy víte, že byl obrovský boj v té době
o to, co, resp. které daňové zákony
bude upravovat Federální shromáždění,
a které tehdejší Česká národní
rada. Toto sjednocuje úpravu do podmínek Poslanecké
sněmovny Parlamentu České republiky. Legislativní
úpravy, které jsou v zákoně obsaženy,
sledují též dlouhodobý záměr
přibližování se našich daňových
zákonů zákonům Evropské unie.
Z věcného hlediska předložený
návrh obsahuje tyto nejdůležitější
změny.
Za prvé - u právnických osob se navrhuje
snížit současnou sazbu daně ze 42% na
41%. U fyzických osob se v souvislosti s tím navrhuje
snížit maximální sazbu ze 44% na 43%.
Dále se navrhuje zvýšit nezdanitelné
částky ze základu daně o 2 400,- Kč
ročně na 24 000,- Kč ročně
a zvýšení odčitatelné částky
na nezaopatřené dítě o 1 200,- Kč
ročně, tzn. na 12 000,- Kč. Dopad těchto
změn sazeb a nezdanitelných částek
v souhrnu činí více než 4,5 mld korun
směrem dolů. Snižují tedy celkové
daňové výnosy.
Druhou změnou - věcnou změnou zásadnějšího
charakteru, která je v novele zákona o dani z příjmu,
je zkrácení doby odepisování budov
a staveb z 50 na 45 let při odpovídajícím
zvýšení odpisových sazeb. Vedle této
změny však ke zvýšení zdrojů
na reprodukci majetku přispěje i návrh na
zahrnování zůstatkové ceny hmotného
i nehmotného majetku při jeho prodeji nebo likvidaci
do daňových výdajů pro zjištění
základu daně.
Tato změna, která nevypadá na první
pohled jako významná, je velmi významná,
protože až doposud se mohla do základu daně
odepisovat pouze cena, která se získala při
prodeji, kdy zejména u některých výrobků,
které se velmi silně morálně znehodnotily,
prostě tato cena byla velmi nízká, která
se odepisovala na konto daní, přičemž
účetní hodnota, která ještě
zůstávala, byla velmi vysoká. Čili,
toto přispěje velmi silně k posílení
disponibilních zdrojů v podnicích. Odhadujeme,
že tyto dvě změny, tzn. odpisy plus možnost
zahrnutí zůstatkové ceny při prodeji
do daňových výdajů, přinesou
zvýšení disponibilních zdrojů
v podnikové sféře, tudíž snížení
výnosů pro rozpočet o zhruba 2 mld korun.
Třetí změna, kterou bych rád zmínil,
a která rovněž povede ke zlepšení
platební schopnosti poplatníků v průběhu
zdaňovacího období, jsou změny v placení
záloh, kde hranice pro čtvrtletní zálohy
se zvyšuje na 10 mil. korun. A tedy část poplatníků,
kteří dnes platí měsíční
daňové zálohy, budou platit daňové
zálohy čtvrtletně, tzn. že po dobu celého
čtvrtletí zůstane k dispozici větší
objem disponibilních prostředků.
Čtvrtou změnou, kterou bych zmínil, je změna,
která se týká výnosů z prodejů
akcií a dalších cenných papírů
fyzickými osobami - se navrhuje zkrácení
jednoroční lhůty mezi nákupem a prodejem,
i když se případný zisk z takovéhoto
prodeje zdaňuje, na dobu 6 měsíců.
Tato lhůta by měla být dostatečná
pro daňové podchycení nákupu akcií
se záměrem je v krátké době
se ziskem prodat.
Konečně poslední změnu, kterou bych
rád charakterizoval v rámci tohoto zákona,
představuje rovněž změna stávající
přílohy zákonů, která stanoví
zatřídění majetku do odpisových
skupin v souladu se standardní klasifikací produkce,
při které vedle technického převodu
byl některý majetek s ohledem na průměrnou
životnost přeřazen do skupiny s kratší
dobou odepisování.
Čili opět je to změna ve prospěch
poplatníků.
Celkový dopad všech navrhovaných úprav
odhadujeme částkou větší než
6 a půl miliardy korun směrem ve prospěch
poplatníků, tzn. snížení daňových
výnosů.
Navrhuji Poslanecké sněmovně, aby vládní
návrh zákona přijala ve znění
společné zprávy s výjimkou čl.
1 bodu 88, 102 a 108 společné zprávy, tj.
limitování vstupní ceny pro odepisování
osobních automobilů. Navržený limit
500 000 vstupní ceny je sice zřejmě příliš
nízký a mohl by být vyšší,
např. 800 000 Kč. Avšak úplné
upuštění od limitování by bylo
nerozumné.
Děkuji za pozornost a doporučuji jménem vlády
návrh zákona o daních z příjmů
schválit.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu ministru Ivanu Kočárníkovi za jeho úvodní
slovo k tomuto návrhu a prosím, aby se slova ujal
společný zpravodaj výborů poslanec
Robert Kolář. Prosím ho, aby odůvodnil
předloženou společnou zprávu výborů,
kterou jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1332.
Poslanec Robert Kolář: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážené kolegyně, vážení
kolegové. Dovolte, abych po poměrně obsáhlém,
a myslím dostatečném výkladu pana
ministra financí k novele zákona o dani z příjmů,
zmínil pouze některé body, které byly
ve výborech nejvíce diskutovány a byly diskutovány
při zpracování společné zprávy,
ba kterém se podílely výbory rozpočtový,
hospodářský a zemědělský.
Prvním problémem, který se diskutoval, bylo
zdanění investičních společností,
kdy ve vládním návrhu byla sazba 41% s uplatněním
výdajů. Po diskusích ve výborech nakonec
společná zpráva uvádí zákon
v podstatě do původního znění,
tj. tak jak platí dnes. To znamená, to je zvláštní
sazba daně 25%.
Další diskutovanou oblastí bylo zdanění
neziskových organizací. Výsledek jednání
výborů je ten, že od základu daně
je možno odečíst maximálně 30%,
nejvýše však 3 miliony. Částka
1 milion se tedy zvyšuje na 3 miliony a částka
50 000, která se odečítala, pokud 30% nedosáhlo
50 000, se zvyšuje na 100 000.
Další otázkou, o které hovořil
již pan ministr, je odepisování osobních
automobilů, kdy vládní návrh uváděl
určitou limitaci, a sice limitaci 500 000. Výbory
se poměrně jednoznačně shodly na tom,
že zákon zůstane v původním znění,
tzn., že žádná limitace by se zavádět
neměla.
Poslední diskutovanou oblastí, kterou bych rád
zmínil, je zdanění úroků z
úvěru - pro znalce § 25 písm. w), kde
se navrhuje nově uplatnit toto zdanění úroků
pouze u půjček poskytnutých subjekty, které
se účastní přímo nebo nepřímo
na vedení, a nebo u půjček poskytnutých
subjekty, které nemají sídlo nebo bydliště
na území České republiky.
Toto byly základní body, které jsem považoval
za nutné ve své zpravodajské zprávě
zmínit. Domnívám se, že nyní
je možno přistoupit k rozpravě a k pozměňovacím
návrhům z pléna, o nichž doufám,
že jich nebude příliš mnoho. Ty své
paní kolegyně a pány kolegy, kteří
budou mít některé pozměňovací
návrhy, bych chtěl požádat, aby je podávali
písemnou formou, protože se jedná o poměrně
složitý zákon a nebylo by dobré, abychom
se dopustili nějaké chyby. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Robertu Kolářovi a otevírám
rozpravu. Do rozpravy se prozatím písemně
přihlásili poslanci Jiří Maryt, Pavel
Hirš, Jaroslav Štrait, Josef Kubiš, Pavel Kulička,
pan poslanec Recman a pan poslanec Křížek.
Očekávám další písemné
přihlášky.
Jako prvního prosím pana poslance Maryta.
Poslanec Jiří Maryt: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, dámy a pánové, dovolím
si k navržené novele zákona o dani z příjmů,
zákona o cenných papírech předložit
několik pozměňovacích návrhů.
Prvý z nich se týká problematiky nezdanitelné
části základu daně u fyzických
osob a navrhuji, aby tato částka vládou navrhovaného
zvýšení 24 000 ročně byla zvýšena
na 25 200 ročně. Týká se to bodu 55,
§ 15 odst. 1 písm. a) - nahradit slova "24 000
Kč" slovy "25 200 Kč". S tímto
návrhem souvisí další dva, a sice v
bodě 57, § 15 odst. 1 písm. c) nahradit slova
24 000 Kč slovy 25 200 Kč.
A v bodě 59 - další třetí návrh
- § 15 odst. 2 nahradit slova "24 000 Kč"
slovy "25 200 Kč".
Zároveň bych požádal, aby o těchto
třech návrzích bylo hlasováno současně,
protože spolu bezprostředně souvisí.
Další návrh by se týkal problematiky
slevy na dani, a sice je to věc, která byla diskutována
u nás ve výboru rozpočtovém. Je to
otázka týkající se zaměstnavatelů,
kteří zaměstnávají osoby zdravotně
postižené. Dovoluji si navrhnout, aby za bod 121 byl
vložen nový bod, který by zněl v §
35 odst. 1 se za písmeno b) vkládá písmeno
c), které zní: "c) částku 36
000 Kč za každého pracovníka, pokud
je držitelem ZPP/P".
Myslím si, že by mělo být naším
zájmem stimulovat zaměstnavatele, aby zaměstnávali
i osoby zdravotně postižené a byli touto slevou
na dani stimulováni.
Poslední pozměňovací návrh
se týká problematiky položky odčitatelné
od základu daně. Je to připomínka,
která je v nezařazených připomínkách.
Byla to věc, která v našem rozpočtovém
garančním výboru byla schválena celkem
jednoznačně, přesto se do společné
právy nedostala. Přednáším to
tedy jako pozměňovací návrh.
A sice do bodu 119 vložit k § 34 odst. 3 - se připojuje
písmeno c), které zní: "c) 15% ze vstupní
ceny třídících a úpravárenských
zařízení na zhodnocení druhotných
surovin, sběrového papíru, odpadu z plastických
hmot, skleněných střepů, železných
a neželezných kovů podle standardní
klasifikace produkce kódu 3710 a 3720, využívaných
ve stavbách klasifikovaných kódem standardní
klasifikace produkce 462113, s výjimkou uvedenou v odst.
4, jsou-li jeho prvními vlastníky".
Malé odůvodnění: Domnívám
se, že pokud ve vládním návrhu zavádíme
odpočitatelnou položku od základu na zařízení
pro čištění a úpravu vod, myslím
si, že stejně závažná je problematika
týkající se třídících
a úpravárenských zařízení.
Proto tedy tento návrh. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Marytovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec
Hirš. Připraví se pan poslanec Štrait.
Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane
předsedající, kolegyně a kolegové.
Dovolte mi, abych přednesl několik pozměňovacích
návrhů. Úvodem chci říci několik
slov.
Pan ministr řekl, že tento zákon je královnou
v daňových zákonech. Souhlasím s ním.
Zároveň souhlasím s tím, že tento
zákon je třeba pečlivě projednávat.
Je mi líto, ale tento zákon jsme dostali poměrně
pozdě. Domnívám se, že takový
zákon se má projednávat během fiskálního
roku a všechny věci připravit. Navíc
náš klub nemá v hospodářském
výboru žádného člena, v rozpočtovém
samozřejmě také. Hodláme to na lednové
schůzi napravit, takže věřím,
že naše vystoupení touto formou bude poslední
a že příští rok se to opakovat
nebude.
V navrhovaných pozměňovacích návrzích
jsme se soustředili především na ujasnění
některých nejasných pojmů a formulací
těch odstavců ve snaze změnit střetové
plochy mezi podnikateli a finančními úřady
z důvodu různého výkladu zákona.
V několika návrzích upozorňujeme na
rozpor mezi různými zákony a různými
paragrafy nebo dokonce mezi různými odstavci stejného
paragrafu. Dovolte mi, abych přednesl 14 pozměňovacích
návrhů.
První se týká § 6 odst. 1. Původní
znění vládního návrhu obsahovalo
větu na konci tohoto odstavce: "Těmito příjmy
se rozumějí i příjmy za práci
žáků a studentů z praktického
výcviku." Vlád ní návrh toto
nemá. Navrhuji zachovat původní znění.
Odůvodňuji to takto. V případě,
že by nebylo možno v tomto zákoně považovat
žáky a studenty v praktickém výcviku
za zaměstnance, nebylo by jim možné poskytnout
ani ochranné pomůcky, školit je a podobně.
Navrhujeme proto tuto větu ponechat v původním
znění.
Další náš návrh se týká
§ 6 odst. 9. Zákon o daních z příjmů
v platném znění určuje, že od
daně z příjmu fyzických osob je osvobozen
peněžní příspěvek, přiznaný
k obnově stejnokrojových náležitostí
celníků a příslušníků
ozbrojených sil a sborů, přičemž
zákon opomíjí další státní
zaměstnance, kteří mají nárok
na příspěvek k obnově přiznaných
stejnokrojových záležitostí. Jde o příslušníky
hasičského záchranného sboru. Těchto
státních zaměstnanců je přibližně
tolik jako celníků, 8000 osob. Proto požadujeme,
aby § 6 odst. 9 písm. t) zněl takto: "peněžní
příspěvek k obnově přiznaných
naturálních stejnokrojových náležitostí
příslušníků hasičského
záchranného sboru písm. 6 g) § 19 odst.
2 a § 23 odst. 2 výnos ministerstva vnitra... atd.
- předám písemně.
Další náš návrh se týká
§ 6 odst. 13. Novelou zákona o daních z příjmů
platnou od srpna 1993 byla z § 6 odst. 13 vypuštěna
paušální částka na částečnou
úhradu nákladů zaměstnance na cesty
mezi bydlištěm a pracovištěm ve výši
200 Kč měsíčně. Tato paušální
částka byla daňově odpočitatelným
nákladem na pracovní sílu, jediným
možným daňově odpočitatelným
nákladem platným pro zaměstnance. Vypuštění
bylo zdůvodňováno převedením
financí do místních rozpočtů
na posílení místní dopravy. Tato argumentace
se však v praxi ukázala jako nepříliš
účelná. Proto navrhujeme v § 6 odst.
13 zákona o daních z příjmů
písm. c) upravit takto: "Částku 200
Kč za každý kalendářní
měsíc výkonu práce na částečnou
náhradu nákladů zaměstnance na cestu
do práce a zpět, vykonává-li zaměstnanec
pro zaměstnavatele práci ve více než
pěti kalendářních dnech v kalendářním
měsíci a nejdeli o zaměstnance, jejichž
dohodnuté nebo sjednané pravidelné pracoviště
má popisné číslo shodné s místem
bydliště." Jde o ustanovení, které
v zákoně o daních z příjmů
bylo ve stejné formulaci na počátku existence
nové daňové soustavy do konce září
1993.
Další návrh se týká § 7
odst. 7. Nebudu jej číst celý. Jde o příjmy
autorů za příspěvky do novin a časopisů.
Ve vládním návrhu se hovoří
o částce 3000 Kč. Navrhujeme tuto částku
zvýšit na 5000 Kč. Odůvodnění:
Vzhledem k růstu cen se většina hranic valorizovala.
V tom případě zůstává
částka na stejné úrovni. Zvýšení
hranice by zvětšilo počet autorů, kteří
by se do této hranice vešli a byli zdaněni
rovnou při výplatě. Pokud zůstane
hranice zachována, zvýší se tím
nároky na finanční úřady, protože
počet fyzických osob, které budou nuceny
z těchto důvodů podat daňové
přiznání, bude narůstat a finanční
úřady je budou muset jednotlivě evidovat
a kontrolovat. Jde tedy o zjednodušení administrativy.
Další návrh se týká vládního
návrhu § 17 odst. 13, ale s tím přirozeně
souvisí § 8 odst. 1 písm. c), písm.
g) a § 9 odst. 6. Předám znění
původního vládního návrhu.
Nemá smyslu je zde číst. Navrhujeme tuto
novelu vypustit a zachovat původní znění.
Odůvodnění: Úroky z těchto
účtů jsou kapitálovým příjmem,
protože příjmy z nich má poplatník
v případě, že nepodniká nebo
nepronajímá. Jako takové by měly být
nadále zdaňovány podle § 8 jako kapitálové
příjmy. Není pravda, že by toto přeřazení
nemělo finanční dopad na daňové
poplatníky, jak se uvádí v důvodové
zprávě, protože by se tyto úroky staly
součástí vyměřovacího
základu pro zdravotní a sociální pojištění.
Další pozměňovací návrh
je k § 10 odst. 5. Přečtu jej celý:
"Výdajem jsou též částky
prokazatelně vynaložené na technické
zhodnocení, opravu a údržbu věci včetně
dalších výdajů souvisejících
s uskutečněním prodeje s výjimkou
výdajů podle § 25 zákona." Navrhuji
vypustit slova "s výjimkou výdajů podle
§ 25 zákona". V § 25 odst. 1 písm.
p) je přímo vyjmenováno technické
zhodnocení jako výdaj, který není
možné uznat jako výdaj na udržení
a dosažení příjmu. Je proto podle našeho
názoru protizákonné v jedné větě
zákona uznat technické zhodnocení jako výdaj
nutný na dosažení a udržení příjmů
a zároveň ve stejné větě udělat
odkaz na § 25, který to zakazuje.
Další pozměňovací návrh
se týká § 24 odst. 2 písm. g) bod 5.
Jde o upřesnění tohoto zákona se zákoníkem
práce. Původní znění zákoníku
práce nebudu opět citovat, abych nezdržoval.
Řeknu jen pozměňovací návrh.
Bod 5 by měl znít takto: "zvýšené
a rozšířené pracovněprávní
nároky zaměstnanců dohodnuté v kolektivní
smlouvě nebo dané vnitřním předpisem,
pokud zvláštní zákon nestanoví
jinak." Písemné odůvodnění
předám.
Podstatné podle mého názoru je upravit maximální
hranici pro základ daně. Když dovolíte,
odůvodnění bych přečetl. Zákon
o daních z příjmů v platném
znění v § 20 odst. 4 umožňuje výhodnější
režim pro osoby, které nejsou založeny nebo zřízeny
za účelem podnikání, například
odborové organizace, sportovní organizace atd.,
tedy právnické osoby založené podle
zákona o sdružování občanů
č. 38/1990 Sb., popřípadě založené
podle občanského zákoníku, např.
nadace. Týká se to samozřejmě i politických
stran nebo církví a náboženských
společností založených podle zvláštních
zákonů. Zvýhodněný daňový
režim spočívá v možnosti snížit
základ daně z příjmu o 30%, maximálně
o 1 mil. Kč, minimálně o 50 000 Kč
za předpokladu, že činnosti, z nichž plynou
zdanitelné příjmy, jsou posláním
této právnické osoby, které mají
zapsáno ve statutu. Navrhujeme tedy zvýšení
uvedených limitů. Limity byly stanoveny v roce 1993
a je třeba zohlednit jednak inflaci a jednak vytvořit
výhodnější podmínky pro neziskové
organizace. Znění by mělo být takovéto:
"možnost snížit základ daně
o 50%, maximálně o 3 mil. Kč." Ostatní
parametry by měly být zachovány.
Další pozměňovací návrh
se týká § 23 odst. 7. Jde opět o úpravu
a soulad s § 19 odst. 2 zákoníku práce.
Navrhujeme v § 23 odst. 7 připojit na konci větu:
"Toto ustanovení se nepoužije při úplatném
poskytnutí místnosti (místností) s
nezbytným vybavením zaměstnavatelem odborové
organizaci pro nezbytnou provozní činnost".
Poslední pozměňovací návrh,
který byl projednán v hospodářském
výboru, je doplnění § 34 odst. 3 o písm.
c), které by znělo: " 15% ze vstupní
ceny třídících a úpravárenských
zařízení na zhodnocení druhotných
surovin zahrnutých v oddílu 29. Standardní
kvalifikace produkce, pomocí níž jsou zpracovávány
druhotné suroviny ve skupinách 3710 a 3720 standardní
klasifikace produkce s výjimkou uvedenou v odst. 4, jsou-li
jejich právními vlastníky."
Dovolte mi odůvodnění. Návrh vychází
z toho, že je nezbytné vytvořit alespoň
dočasně minimální systémové
podmínky pro rozvoj činností, které
mají bezprostřední ekologický dopad
a které byly dlouhodobě zanedbávány.
Smyslem navrhovaného doplnění zákona
je alespoň minimální podpora jen obtížně
se rozvíjejícího průmyslu recyklace
druhotných surovin. Rozvoj podnikatelských aktivit
v tomto oboru přímo ovlivňuje společensky
nutné náklady na pasivní odstraňování
tuhých komunálních odpadů. Rozpočtové
dopady tohoto návrhu jsou minimální, mezi
5 až 10 milióny korun.
Dámy a pánové, to jsou všechny pozměňovací
návrhy k tomuto zákonu a já vám děkuji
za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Hiršovi. Prosím, aby se slova ujal pan
poslanec Štrait a připravil se pan poslanec Kubiš.