Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr hospodářství ČR Karel Dyba: Pane předsedající, vážená sněmovno, slyšeli jsme tady vystoupení pana poslance Wagnera, který zásadním způsobem zkresluje fakta a argumentaci týkající se šedé ekonomiky. Rád bych to uvedl na pravou míru. Když pan poslanec Wagner tolik mluví o číslech a datech, co říkají fakta? Existuje odhad pro tuto republiku o podílu šedé ekonomiky. Pohybuje se od 8% do 15% hrubého domácího produktu. 8% je odhad Státní banky, která je jistou autoritou a myslím, že ve sněmovně je přijímána jako nezávislá autorita. Je tady také odhad Statistického úřadu, který je rovněž přijímán jako nezávislá autorita, a to od 8% do 15%.

Co víme o rozsahu šedé ekonomiky v jiných zemích? Tak především ve středomořské oblasti (nedávno to uvedl časopis The Economist, ale existují i jiné odborné odhady), je objem šedé ekonomiky až 30% z hrubého domácího produktu. Nebudu jmenovat žádné země, abych se náhodou někoho nedotkl. V anglosaské oblasti se pro Anglii odhaduje šedá ekonomika kolem 8% až 10%.

Jestliže si tedy postavíme hypotézu, kde my dnes stojíme, tak se samozřejmě pohybujeme spíše blíže ekonomikám, které považujeme za standardní, za obvyklé, na které se někteří tak často odvolávají.

Z toho ale také plyne jistý závěr pro rozměr daňových úniků, o kterých se tak často hovoří. Já jsem žádné skutečně doložené analytické a dobře kvantifikované odhady neviděl a je na těch, kteří to stále tvrdí, aby dokázali, kolik toho je. Na nich to je. Já usuzuji zase z čísel a dat, která jsou k disposici o rozměru šedé ekonomiky. V nich je zahrnuto vše, nejen tzv. meloucháři. Tento odhad kvantifikuje všechno, co se týká šedé ekonomiky.

Jestliže se tedy pohybujeme na onom trochu vyšším kraji toho, co je obvyklé v zemích s tradiční tržní ekonomikou, nemůže být ani u nás rozměr tzv. daňových úniků nijak nadměrný proti tomu, co je obvyklé v tržní ekonomice.

Tady platí jasný závěr, že naši spoluobčané, kteří v této zemi žijí, nejsou ve své většině žádnými zločinci, nejsou horší než ti, kteří žijí v ostatních tržních ekonomikách. Platí to i o velké většině podnikatelů. Myslím, že to je závěr nesporný a prosil bych, aby toto jako skutečně doložená argumentace bylo vzato v úvahu.

To neznamená, že se máme s daňovými úniky smířit. To vůbec ne. Vždy je třeba usilovat o to, aby byly co nejmenší. Myslím, že ministerstvo financí a daňové úřady v tomto smyslu dělají všechno, aby to tak skutečně bylo. Rovněž tak vláda v tomto smyslu dělá a bude dělat všechno, aby to tak bylo.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kolegyně Fischerová.

Poslankyně Eva Fischerová: Vážený pane předsedající, pane předsedo, vážený pane místopředsedo vlády a ministře financí, vážení přítomní, dovolte mi upravit svůj pozměňovací návrh v důsledku nově nastalých skutečnosti a příznivějšího přijetí.

Ten pozměňovací návrh je lokalizován stejně. Navrhuji vložit nový bod c) a koriguji takto: "soudům údaje o základu daně fyzických osob z příjmů, z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a z ostatních příjmů pro účely rozhodnutí o výživném na nezaopatřené dítě." Děkuji vám za podporu.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kolega Kraus.

Poslanec Michal Kraus: Pane předsedající, dámy a pánové, trochu se nám ta rozprava míchá dohromady. Já bych chtěl reagovat na slova pana ministra Dyby. Mne ani nijak nepřekvapilo, že v podstatě obhajuje nutnost šedé ekonomiky v ČR, bere ji jako holý fakt a vyzývá nás vlastně k tomu, abychom se s tím spokojili. Myslím, že jeho argumentace má několik základních vad.

Za prvé, šedá ekonomika v České republice vykazuje rok od roku stoupající tendenci. Za druhé, jestliže vláda a ministerstvo financí je rozhodnuto dělat pro to, aby tomu tak nebylo, skutečně všechno, tak je mi skutečně záhadou, proč se brání zlepšování legislativy, proč se brání přijímání právních norem, které by právě omezily jednak narůstající trend šedé ekonomiky a za druhé úroveň šedé ekonomiky vůbec.

Myslím, že tady nemá vůbec smysl polemizovat o tom, kolik vlastně nám chybí v příjmu státního rozpočtu peněz. Myslím, že má cenu polemizovat o tom, jestli vůbec je nezbytná šedá ekonomika v takové míře, v jaké je a jestli skutečně nejsme schopni vytvořit podmínky pro to, aby šedá ekonomika byla na úrovni ještě nižší, než je dosud. Myslím, že to je rozprava, která se tady vede.

Je mi záhadou, jestliže vláda skutečně dělá všechno, proč došlo v uplynulých letech k tak vysokým daňovým únikům a je mi záhadou, proč dosud nedošlo k úpravám takových zákonů, jako je zákon o praní špinavých peněz, který v té úpravě, která byla projednávána včera ve vládě, je velmi nedokonalý a bude jen velmi málo omezovat praní špinavých peněz, proč není přijat zákon o majetkovém přiznání, proč není přijat zákon o veřejném střetu zájmů, atd. atd. To jsou všechno věci, které by výrazně zúžily mantinely, a to nemluvím o některých dalších věcech, jako byly spotřební daně atd. Ale to bych už zabíhal do debat, o kterých jsme se tady bavili již včera.

Myslím, že je velmi smutné, když ministr české vlády v podstatě obhajuje, že máme šedou ekonomiku a měli bychom se s ní smířit.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kolega Wagner je dále přihlášen do rozpravy.

Poslanec Jozef Wagner: Nikoli do rozpravy, jen s faktickou poznámkou. Pane ministře Dybo, vy jste reagoval velmi razantně a při té vaší reakci jste se myslím dopustil něčeho, co nebylo kolegiální k panu předsedovi Českého statistického úřadu panu ing. Outratovi. Já jako prostý poslanec, jeden z 200 členů této sněmovny, beru autoritu předsedy Českého statistického úřadu, když promluví, jako autoritu úřadu, který daňoví poplatníci ČR financují. Vy jste se, pane ministře, zmínil o jeho vyjádření, jako by to bylo vyjádření někoho zcela nekompetentního. Já jeho vyjádření beru za relevantní, rozhodující a zatím nemám důvod nevěřit Českému statistickému úřadu.

A on uvádí 15% jako spodní hranici.

Snad ještě jednu poznámku osobní, pane ministře. Myslím, že bude brzy příležitost prokazovat, kolik odešlo do šedé ekonomiky z majetku bývalého SSM, který váš úřad měl spravovat jistou dobu. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dále se přihlásil do rozpravy pan ministr Kočárník.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, pane předsedající, paní poslankyně a páni poslanci, já za vládu chci odmítnout, že vláda nechce přijmout tyto zákony. Pravý opak je pravdou, nicméně vláda chce přijmout takové zákony, které by byly dobré v tomto směru, které by na jedné straně nešikanovaly poctivé lidi a umožňovaly svobodu člověka a současně vláda chce, aby zabránily těmto věcem, na které je tady poukazováno. Vy všichni velmi dobře víte, že ty zákony nejsou lehké. Čili nezaměňujme neochotu za snahu udělat dobrý zákon. Myslím, že je třeba to k tomu říci.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pokud se do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu končím. Dámy a pánové, jsme trochu v komplikované časové tísni, neboť by bylo rozumné, kdyby se nám zítra podařilo alespoň ukončit rozpravu o státním rozpočtu. Proto mi dovolte, abych nyní vyhlásil přestávku na oběd. Promiňte mi, že tentokrát nebude příliš dlouhá. Doporučuji, abychom se sešli ve 14.15 hodin s tím, že pokud se podaří všechny pozměňovací návrhy k těmto dvěma bodům, tedy k zákonu o dani z příjmu a k současně projednávanému bodu, začali bychom projednáváním těchto dvou bodů, respektive hlasováním o pozměňovacích návrzích. Pokud se to nepodaří, předpokládáme, že bychom pokračovali dál do doby, než budou k dispozici tyto materiály.

Technicky chci jen podotknout, že bych poprosil, aby jakmile budou mít poslanecké kluby k dispozici tyto materiály, aby se sešly v rámci polední přestávky.

Ještě jednou děkuji a konstatuji, že jsme přerušili projednávání tohoto bodu do 14.15 hodin. Děkuji.

(Jednání přerušeno ve 13.07 hodin.)

(Schůze opět zahájena ve 14.20 hodin.)

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Dámy a pánové, budeme pokračovat dalším bodem, kterým je

Předložený vládní návrh zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 1270, nám odůvodní pan ministr hospodářství Karel Dyba, kterého prosím, aby se ujal slova. Prosím o klid ve sněmovně. Všechny jsem vás odhlásil a prosím, abyste se zaregistrovali. Prosím, pane ministře.

Ministr hospodářství ČR Karel Dyba: Pane předsedající, vážená sněmovno, vládní návrh zákona o rozhlasových a televizních poplatcích řeší potřebu zákonné úpravy v oblasti rozhlasových a televizních poplatků, na jejichž vybírání je založena jistá finanční stabilita veřejnoprávního rozhlasového a televizního vysílání.

Koncepčně tento návrh vychází z tradičního pojetí i způsobu vybírání těchto poplatků, který má u nás sedmdesátiletou tradici. Pojetí je tedy založeno na existujícím přijatém konsenzu, dohodě velké části veřejnosti, že na činnost veřejnoprávního rozhlasového a televizního vysílání je třeba přispívat. Chtěl bych však připomenout, že tuto tichou smlouvu mezi občany, společností a veřejnoprávními médii je třeba neustále obnovovat dobrou prací veřejnoprávních médií.

Návrh dále zachovává dosavadní osvědčený způsob vybírání poplatků prostřednictvím celostátní sítě pošt. Nicméně smyslem zákona je zdokonalit vybírání poplatků vyřešením tří hlavních problémů, které v praxi dnes existují.

Za prvé se navrhuje, aby v souladu s ústavním pořádkem povinnost platit poplatky byla nově stanovena zákonem a nikoliv, jak tomu bylo dosud, pouze vyhláškou.

Za druhé zákon stanoví přísné sankce vůči neplatičům, jež až dosud scházely. Musím však v této souvislosti říci, že vycházíme z toho, že sankce budou plnit v prvé řadě preventivní funkci a že jí v praxi bude užíváno výjimečně, protože většina dosavadních neplatičů riziko jejich uplatnění podstupovat nebude. To je také založeno na konsenzuálním pojetí, které jsem zmínil dříve. Dále předpokládáme, že bude existovat jistá kontrola placení poplatků, avšak bude prováděna pouze namátkově, protože jakákoliv systematická kontrola by podle našeho názoru byla neúměrně nákladná a drahá.

Za třetí zákon výslovně stanoví, že vybrané poplatky jsou příjmem Českého rozhlasu, respektive České televize. Vycházíme dále z toho, že iniciativu k co největším výnosům z těchto poplatků musí vždycky vyvíjet tyto instituce a zákon jim k tomu zajišťuje potřebné nástroje. Při výběru je tedy vždycky nutná spolupráce České televize, Českého rozhlasu a České pošty.

Pane předsedající, mohu přednést i kratičký úvod ke druhému zákonu, který je doplňkem k tomu, co jsem teď řekl?

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Pane ministře, zatím jsme o tom ještě nerozhodli. Poděkoval bych Vám za Vaše úvodní slovo a prosil bych pana společného zpravodaje výboru pana poslance Koronthályho, aby se ujal slova a předložil nám společnou zprávu výboru. Zprávu jste obdrželi jako sněmovní tisk 1361.

Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, pan ministr má pravdu. Tyto dva zákony, myslím tím tisk 1270 a 1269, spolu úzce souvisí, a to do té míry, že pouze z legislativně technických důvodů, a to spíše praktických, byl původně jeden návrh zákona rozdělen ve dva. Domnívám se, že je v zájmu nás všech, když koukám na hodinky a na datum, abychom oba dva tisky projednávali najednou.

Dávám tedy procedurální návrh, o němž prosím, aby se hlasovalo hned, abychom sloučili projednávání těchto dvou bodů. Samozřejmě, že budou nakonec nutná dvě usnesení, ale projednejme to, prosím, najednou.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji za tento podnětný procedurální návrh. Než o tom rozhodneme hlasováním, všechny vás odhlásím pro pořádek a pro zjištění aktuálního stavu. Prosím vás, abyste se znovu přihlásili. Děkuji.

Budeme hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Koronthályho na společné projednání obou těchto zákonů, jak jste právě slyšeli.

Kdo je pro tento návrh, ať to dá najevo v hlasování číslo 93 právě zahájeném. Děkuji. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování je skončené.

Návrh byl přijat poměrem hlasů 87 pro, 1 proti, 9 poslanců se zdrželo hlasování.

Konstatuji, že budeme rovněž projednávat

Prosím pana ministra hospodářství Karla Dybu, aby nám odůvodnil tento návrh zákona. Prosím, pane ministře.

Ministr hospodářství ČR Karel Dyba: Děkuji. Pane předsedající, vážená sněmovno, odůvodnění je skutečně velmi krátké a pan poslanec Koronthály ho zde vlastně řekl.

Současně s návrhem zákona o rozhlasových a televizních poplatcích předkládáme i navazující vládní návrh zákona o změně některých dalších zákonů souvisejících s těmito poplatky. Jde skutečně o menší novely několika zákonů, v nichž jsou rozhlasové a televizní poplatky zmiňovány, a dále o změnu financování Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání.

Co se týká změny financování, navrhujeme návrat k původnímu způsobu jejího financování ze státního rozpočtu namísto současné formy podílu na vybraných rozhlasových a televizních poplatcích.

Pane předsedající, vážená sněmovno, doporučuji, abyste schválili oba zákony v podobě společné zprávy výboru Poslanecké sněmovny. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji, pane ministře. Prosím společného zpravodaje výborů pana poslance Koronthályho, aby nám zdůvodnil obě předložené společné zprávy, tj. tisk 1361 i tisk 1341. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Vladimír Koronthály: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, samozřejmě jsem si lehce zkomplikoval situaci tím, že musím přednést hned dvě společné zprávy, ale budu se snažit být stručný.

Vládní návrh zákona o rozhlasových a televizních poplatcích - tisk 1270 - projednaly rozpočtový výbor, hospodářský výbor a výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Hospodářský výbor projednávání tohoto návrhu zákona přerušil, rozpočtový výbor a výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu schválení zákona doporučily s některými úpravami, které jsou částečně pouze technické, upřesňující. To se týká úprav § 1, § 2, to je spíš legislativní upřesnění, které na podstatě věci rovněž nic nemění, jenom vychází z již existujících norem, které cituje. Je tam jedna malá věcná úprava. U § 2 se upřesňuje otázka přijímačů používaných Vězeňskou službou pouze na přijímače, které se vztahují na příslušníky Vězeňské služby, nikoliv na - dejme tomu - nedobrovolné obyvatele těchto zařízení.

Pak je tam změna v tom, že se sazba poplatku podle společné zprávy stanovuje zákonem, neponechává se v kompetenci ministerstva. Poslední změna je změna v účinnosti. Doporučuje se účinnost až od 1. dubna 1995. Jelikož tento zákon zavádí poměrně přísné sankce pro neplatiče, nechává se tedy určitá doba na to, aby neplatiči - patrně i pod dojmem očekávané kampaně - se zařídili nejdříve nějakým způsobem dobrovolně. Tím se předchází nutnosti zavádět různá přechodná ustanovení na téma, co s neplatiči, kteří se přihlásí v době prvního týdne platnosti zákona atd.

Co se týče společné zprávy - tisk 1269 - omlouvám se, název zákona číst nebudu. Mimochodem jeho délka je právě jedním z důvodů, proč byl původně návrh zákona rozdělen na dva. Tam se jedná pouze o promítnutí - jak už bylo řečeno - věci.

Tento zákon projednaly rovněž rozpočtový výbor, hospodářský výbor a výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Všechny tři výbory doporučují Poslanecké sněmovně, aby i s tímto návrhem zákona vyslovila souhlas. Jsou tam opět jenom legislativně technická upřesnění, přesnější promítnutí důsledků zákona do jiných zákonů.

Je tam poněkud svérázný článek VI, kdy se účinnost předpokládá od 1. dubna s výjimkou jednoho článku, ale při bližším ohledání zjistíme, že je to velmi logické, neboť čl. IV musí nabýt účinnosti dnem 1. ledna. Na základě tohoto zákona se má financovat od 1. ledna činnost Rady ze státního rozpočtu. To je jediný důvod, proč je čl. VI uveden v této lehce svérázné podobě.

Myslím, že můžeme otevřít rozpravu. Sám mám ještě několik drobných výhrad k textu zákona a budu chtít vznést některé malé pozměňovací návrhy, ale to až v rozpravě. Domnívám se, že k tomu je nyní vhodný čas.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu společnému zpravodaji. Otevírám rozpravu společnou k oběma projednávaným bodům. Do rozpravy se zatím přihlásil pan poslanec Koronthály a pan poslanec Kačenka. Nemám žádné písemné přihlášky do rozpravy, prosím o ně.

Poslanec Vladimír Koronthály: Ještě jednou, vážená sněmovno. Nyní pozměňovací návrhy. Nejdříve jeden k tisku 1270, ve znění společné zprávy 1361. Do společné zprávy se nepodařilo zařadit jeden pozměňovací návrh, který schválil výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Dovolím si tento návrh přednést. Ostatně najdete ho na straně 4 společné zprávy.

Je to návrh k § 7 - stávající text § 7 označit jako odst. 1 a připojit nový odst. 2, který zní: "Provozovatel ze zákona je oprávněn požadovat kromě dlužných poplatků i zaplacení penále ve výši 20,- Kč z každého nezaplaceného poplatku."

Zdůvodním jednoduše. Zákon předpokládá, že různé dlužné poplatky atd. bude příjemce poplatků v konečném důsledku se pokoušet vymáhat formou upomínek, posléze formou soudní. Pokud někdo něco vymáhá formou soudní, tam samozřejmě existuje určité opatření, kde soud rozhodne i o úhradě výloh s tím spojených. Pokud se jedná jenom o upomínky, tam žádné jiné krytí výloh není a obávám se, že vymáhat nedoplatek 25,- Kč a spotřebovat na to 10 až 15,- Kč na poštovném, nepočítám-li práci atd., by v tomto případě skoro postrádalo smysl. Proto je tam ustanovení o penále, které v podstatě má pokrýt výlohy spojené s upomínáním neplatičů.

Druhý pozměňovací návrh je k tisku 1269, ve znění společné zprávy 1341. Byl jsem upozorněn, že co se týče čl. IV odst. 2, není text úplně přesný. Tam je napsáno, že se vypouštějí slova "nebo pokud Česká národní rada neschválí závěrečný účet Rady". Byl jsem upozorněn na to, že pokud by v konečném textu scházelo formálně, legislativně, čili je to spíš upřesnění. Přečtu nové znění bodu 2 čl. IV společné zprávy, jak by mělo znít: "V § 5 odst. 4 se ve větě první vypouštějí slova "dvě a" a slova "Česká národní rada neschválí závěrečný účet Rady nebo". Znovu opakuji - na smyslu to nic nemění, je to jen legislativně přesnější. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Prosím pana poslance Kačenku.

Poslanec František Kačenka: Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, netajím se tím, že patřím k poslancům, kteří se domnívají, že existence veřejnoprávních sdělovacích prostředků u nás má své nezastupitelné místo. Mají to být právě ony, které nejen uchovají budoucím generacím kulturní odkaz našich předků a umožní ho novou tvorbou rozšířit a prohloubit, ale budou to také ony, které budou zabezpečovat vzdělávací činnost a objektivně informovat občany o dění u nás. Aby tyto úkoly mohly sdělovací prostředky plnit, musí být nezávislé. Jde především o nezávislost ekonomickou, protože tím je dána i jejich nezávislost politická.

To bylo také hlavním důvodem, proč jsem byl spolupředkladatelem poslanecké verze návrhu zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, které by právě měly zabezpečit jejich ekonomickou nezávislost.

Předložený návrh se od původního poslaneckého příliš neliší a má moji podporu. S postavením nezávislého veřejnoprávního sdělovacího prostředku na jedné straně musí na druhé straně korespondovat jeho apolitičnost. Nejsem žádný idealista, ledacos dokáži přehlédnout. Co však nechci a nemohu přehlížet, je podle mého názoru to, že Česká televize ve svých zpravodajských a publicistických pořadech je hlásnou troubou některých stran vládní koalice. Základní otázkou však není, jak tvrdí někteří rádoby demokraté, zda opoziční strany chtějí či nechtějí v televizi vystupovat, nebo zda tam mají co říci či nemají, ale základní otázkou je rovnost jejich přístupu do sdělovacích prostředků, která vyplývá ze zásady volné soutěže politických stran. Tuto možnost musí mít a záleží jen na nich, zda ji využijí či nikoliv, zda se svými vystoupeními u diváků uspějí či neuspějí.

Porovnáme-li Český rozhlas a Českou televizi, pak musím konstatovat, že Český rozhlas má k pluralitě názorů a toleranci, a tím i k postavení veřejnoprávního prostředku, mnohem blíže než Česká televize. Objektivita zpravodajských programů České televize zdaleka nedosahuje úrovně obdobných pořadů vysílaných nezávislou televizní společností NOVA, a vůbec se jí nedaří naplňovat heslo "čí chleba jíš, toho píseň zpívej", protože jí chleba občanů a zpívá píseň některých politických stran.

V demokratickém státě snad vůbec není možné, aby veřejnoprávní televize ve zpravodajských pořadech komentovala politické události či dokonce svému redaktorovi dovolila odvysílat komentář, jak tomu bylo v případě voleb, ve kterém je část politického spektra ČR nazývána "pohrobky Bártovými" a poslanci parlamentní strany "Kryčerovci". Jablko zřejmě nepadlo daleko od stromu a redaktor se choval stejně arogantně a přezíravě, jako se chová pan ředitel České televize, který od září letošního roku nedokázal odpovědět na stížnost našeho klubu. Podle mého názoru je stav v České televizi nadále neúnosný. Žádám proto vládní koalici, aby zjednala nápravu a v nezbytném případě nahradila ředitele novým, který bude mít lepší vztah k dodržování demokratických zásad a principů. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Dále se do rozpravy přihlásil pan místopředseda Jan Kasal. Uděluji mu slovo.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane předsedo, pane místopředsedo, dámy a pánové, budu se držet projednávané matérie, takže nezabrousím tam, kam zabrousil můj předřečník, protože myslím, že k podobným sentencím je dostatek příležitostí při zasedání naší poslanecké komise pro sdělovací prostředky a určitě také při projednávání závěrečných zpráv Rady České televize, Rady Českého rozhlasu či případně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

V první řadě bych chtěl potvrdit to, co řekl pan ministr Dyba, že v naší společnosti, v České republice, předtím v Československu, systém vybírání koncesionářských poplatků má svou tradici. Nicméně je to první komplexní norma, která tento okruh problémů řeší.

Chtěl bych rovněž potvrdit, že návrh, který předložila vláda, je zhruba v souladu s tím, co měla na mysli skupina poslanců, která předložila svůj iniciativní návrh, který byl posléze vládou odmítnut. Tady nejde o to, kdo podá lepší návrh, ale o to, aby zákon byl co nejlepší.

Chtěl bych z tohoto místa konstatovat, že vláda se se svým zadáním, které měla, vypořádala dobře a rychle. Díky těm, kteří tuto právní normu připravili do té podoby, která byla parlamentu posléze předložena.

Chtěl bych se rovněž vyslovit k tomu, že samozřejmě účinnost tohoto zákona, jak je uvedena od 1. dubna 1995, může působit určité potíže, zvlášť možná Českému rozhlasu, ale že po podrobném prozkoumání možností institucí, které mají právě dodržování a zajišťování a provedení tohoto zákona zajistit, asi jiná možnost není. S lítostí musím konstatovat, že datum 1. dubna 1995 zřejmě bude třeba podržet.

Pokud se týká dalších věcí, chtěl bych říci, že se budeme muset v Poslanecké sněmovně, možná v komisi pro sdělovací prostředky zamyslet, kdo že bude tím orgánem, který za čas, za rok, za dva, možná za pět, navrhne opětovnou úpravu částek. Bude třeba zřejmě se nad tím zamyslet, protože je to věc, která by měla spadat do ranku odborného, ne příliš politického, ale rozhodně to bude věc, která bude velmi důležitá. Možná, že se rozhodneme při projednávání nového zákona o masmediální politice, že to svěříme kompetenci Rady Českého rozhlasu, České televize, nebo vytvoříme nějaký zvláštní institut.

Na závěr bych chtěl říci, že navrhuji úpravu, o které si nemyslím, že by bylo nezbytné hlasovat, a sice ke společné zprávě, tisk 1361, na str. 2 k § 2 odst. 4 si myslím, že by mělo být opraveno vždy to závěrečné slovo tak, aby celá věta zněla:

Jde-li o jednotlivce, jehož příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí nepřesáhl částku životního minima za toto čtvrtletí, zvýšenou o 15%. Zvýšení se vztahuje k té částce, ne k tomu životnímu minimu. To samé je za b).

Paní a pánové, doporučuji schválení tohoto návrhu zákona ve smyslu společné zprávy. Doporučuji rovněž doplňující návrh pana poslance Koronthályho, protože si myslím, že je dobrý. Chtěl bych vyjádřit přesvědčení, že přijetím tohoto zákona ochráníme poctivé proti nepoctivým, a to byl jeden z hlavních důvodů, proč tento zákon vůbec vznikl. Děkuji za to, že jste mě vyslechli.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Ptám se, kdo se ještě hlásí do rozpravy. Protože se již nikdo nehlásí, rozpravu končím. Táži se zástupce navrhovatele, pana ministra Dyby, zda si přeje přednést závěrečné slovo k oběma návrhům.

Ministr hospodářství ČR Karel Dyba: Pane předsedající, vážená sněmovno, chtěl bych říci, ze si myslím, že k § 7, tisku 1270, ta připomínka, kterou zde přednesl pan poslanec Koronthály, a které rozumím, že je přece jenom nadbytečná. Jde o to, že to, co navrhuje pan poslanec Koronthály, je problém řešení újmy, která vzniká anebo může vzniknout Českému rozhlasu resp. televizi tím, že poplatky nejsou zaplaceny v předepsané lhůtě a že na jejich vymáhání musí být vynaloženy dodatečné náklady. Podle mého názoru je problém dostatečným způsobem řešen obecnou normou, tj. v rámci občanského zákoníku, podle něhož se provozovatel vysílání ze zákona může domoci jak kompenzace finanční ztráty způsobené prodlením v platbě, tak i kompenzace nákladů vynaložených na vymáhání. Myslím si, že doplnění § 7 v tisku 1270 je nadbytečné, že je to skutečně obecnou normou řešeno. Já bych to z tohoto důvodu nedoporučoval. Pokud by to nebylo obecnou normou řešeno, samozřejmě by tato připomínka měla svůj smysl a já bych s ní souhlasil. Jinak ty další dvě, které zde byly předneseny, formálního rázu, s těmi souhlasím a podporuji je. Děkuji pěkně.