Místopředseda PSP Pavel Tollner: Prosím
o klid ve sněmovně!
Poslanec František Kozel: Abychom měli představu,
o čem se hovoří, tak těchto malotřídních
škol je ze všech základních škol
v tuto chvíli již jedna třetina a je politikou
vlády, aby malotřídní školy vznikaly
a zůstávaly tam, kde je to skutečně
účelné. V tuto chvíli se jedná
zhruba o 1300 malotřídních škol.
Když se podíváme na mateřské
školy, tam se jedná o 6600 školek. Já
vás tady nechci omračovat čísly, ale
realita je taková, že skutečně pro 8000
škol a školských zařízení
je právní subjektivita naprosto jasným nesmyslem.
Vypuštění data 31. prosince 1994 ze zákona
je pro těchto 8000 škol a školek signálem,
že se i nadále budou věnovat tomu podstatnému,
čemu mají být určeny, tzn. vzdělávání
dětí a ne úřadování
kolem toho, co jsem uvedl.
Třetí poznámka, kterou bych si dovolil vznést
k pozměňovacímu návrhu kolegy Přibáně.
Zeptejme se, jakou roli v získávání
právní subjektivity škol hrají kolegou
Přibáněm zmiňované školské
úřady. Prakticky žádnou, protože
zřizovatelem, který uděluje právní
subjektivitu, zřizovatelem těchto školek a
malotřídek jsou obce, takže školské
úřady v tom skutečně nefigurují.
Ze zákona se k právní subjektivitě
škol dokonce školské úřady ani
nevyslovují, nebo-li jde skutečně o něco
jiného.
Čtvrtá poznámka. Co tedy by přijetí
návrhu kolegy Přibáně na posunutí
data v zákoně vyřešilo? Podle mého
názoru by tento návrh vyřešil pouze
zástupné problémy. Datum v zákoně
má totiž vytvářet tlak na ministerstvo
školství, aby rychleji postupovalo v přípravě
legislativních předloh. To padlo, neboť novely
jsou vládou projednány a schváleny. Zároveň
by mělo být přijetí nového
data jakousi hrozbou pro školské úřady
ve smyslu snižování počtu pracovníků.
Jsem hluboce přesvědčen, že je poněkud
neetické používat 8000 škol a školek
jako donucovací prostředek vůči úřadům.
Já se domnívám, že k tomu, abychom vyvinuli
určitý tlak na příslušné
úřady, má tato sněmovna jiné,
etičtější a myslím že i
účinnější prostředky.
Proto bych chtěl sněmovnu požádat, aby
pozměňovací návrh kolegy Přibáně
nepodpořila. Myslím, pane místopředsedo,
že můžeme, pokud je to možné, přistoupit
k hlasování.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu navrhovateli za obsažné závěrečné
slovo společnému zpravodaji výborů,
aby se vyjádřil k rozpravě, případně
přednesl své závěrečné
slovo.
Poslanec Martin Přibáň: Dámy
a pánové, jsem teď ve zvláštní
pozici, poněvadž já jsem chtěl ještě
reagovat na slova pana předkladatele.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Pane poslanče,
rozprava byla ukončena.
Poslanec Martin Přibáň: Nebudu již
sněmovnu dále unavovat. Myslím, že to,
co jsem chtěl říci, jsem řekl a že
si to každý přebere po svém.
V rozpravě vystoupil pan místopředseda vlády
Kalvoda, který nepřednesl žádný
návrh. Pak jsem vystoupil já a přednesl jsem
návrh, který si dovolím přečíst
ještě jednou.
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních
a středních škol (školský zákon),
ve znění pozdějších předpisů,
se mění takto: "V § 63, odst. 6 se datum
31. prosinec 1994 nahrazuje datem 31. prosinec 1995." To
je vše.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Rozhodneme
hlasováním o tomto pozměňovacím
návrhu. Než tak učiníme, opět
jsem vás odhlásil. Prosím vás o shovívavost
a o to, abyste se znovu přihlásili.
Budeme tedy hlasovat o pozměňujícím
návrhu pana poslance Přibáně, který
jste právě vyslechli. Kdo tedy podpoří
tento pozměňovací návrh, ať to
dá najevo v hlasování číslo 101,
které jsem právě zahájil.
Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Pozměňovací návrh nebyl přijat
poměrem hlasů 51 poslanec pro, 40 proti, 46 se zdrželo
hlasování, 1 poslanec nehlasoval.
To jsou všechny pozměňovací návrhy.
Vlastně byl jen jeden. Budeme tedy hlasovat o návrhu
pana poslance Františka Kozla a Stanislava Voláka
na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních
a středních škol (školský zákon),
ve znění pozdějších předpisů,
zákon ČNR č. 390/91 Sb., o předškolních
a školských zařízeních a zákon
ČNR č. 564/90 Sb., o státní správě
a samosprávě ve školství, ve znění
zákona č. 190/93 Sb., podle sněmovního
tisku 1268, ve znění společné zprávy
výborů, podle sněmovního tisku 1354.
Než dám hlasovat, děkuji panu společnému
zpravodaji za jeho práci. Budeme tedy hlasovat o zákonu
jako celku.
Kdo je pro tento návrh zákona, ať to dá
najevo v hlasování č. 102, které jsem
právě zahájil. Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování? Děkuji. Hlasování
skončilo.
122 poslanců bylo pro, 7 proti, 16 se zdrželo hlasování,
1 poslanec nehlasoval. Konstatuji, že návrh zákona
byl přijat.
Zároveň konstatuji, že tímto jsme ukončili
další bod našeho programu. Přistoupíme
k dalšímu bodu pořadu a tím je
Předložený návrh zákona, který
jste obdrželi jako sněmovní tisk 1299, odůvodní
pan poslanec Josef Ullmann, kterého prosím, aby
se ujal slova. Všechny ostatní prosím o klid
ve sněmovně. Děkuji.
Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane
předsedající, dámy a pánové,
dříve než budu hovořit, musím
uvést, že jako architekt hovořím o oblasti,
kde bych mohl být podezříván ze střetu
zájmů, nicméně nejsem členem
žádné z obou jmenovaných komor, o které
se v tomto zákoně jedná a nepodnikám
v této oblasti, takže se domnívám, že
jsem sice znalý věci, nicméně vzdálen
jakéhokoliv osobního zájmu na těchto
věcech.
Abychom mohli správně pochopit a smysluplně
rozhodnout o osudu této novely, považuji za nezbytné
alespoň krátce zrekapitulovat vývoj, kterým
tato oblast prošla. Výkon činnosti ve výstavbě
včetně projekční činnosti byl
až do platnosti zákona č. 360/92 Sb. upraven
prostřednictvím udělování oprávnění
k projektové činnosti nebo osvědčení
zvláštní způsobilosti k výkonu
činnosti ve výstavbě. Těsně
před parlamentními volbami v r. 1992 vznikl a byl
přijat Českou národní radou zákon
360/92 Sb., který institucionalizoval dvě profesní
komory, a to komoru architektů a komoru stavebních
inženýrů a techniků činných
ve výstavbě, kterým tento zákon svěřil
do jejich působnosti udělování autorizací,
které měly nahradit ty nástroje, které
jsem již jmenoval a kterým byla tato oblast upravena
již dříve.
Vzhledem k tomu, že byl předpoklad - podle mne velmi
reálný předpoklad - že nelze tento režim
měnit ze dne na den, byl v zákonu č. 360/92
Sb. upraven tak, že v § 34 bylo uvedeno, že původní
oprávnění k projektové činnosti
a osvědčení zvláštní způsobilosti
k výkonu činnosti ve výstavbě může
platit až do 31. 12. 1993.
Vývoj v této oblasti a život sám ukázal,
že tato lhůta byla velmi krátká a že
záměr zákonodárců ve funkcích
nových autorizačních osvědčení
nebyl zcela naplněn. Proto v roce 1993 přistoupil
tento sbor k novelizaci, která prodloužila jen platnost
původních opatření do 31. prosince
1994. To je stav, který platí dodnes. Předpokládalo
se a smyslem této novely bylo to, že v průběhu
letošního roku bude komplexním způsobem
řešena problematika profesních komor a že
tento problém bude řešen do daleko větší
hloubky a lépe. Nicméně, žel bohu, tento
předpoklad se nenaplnil a domnívám se, že
se ani logicky naplnit nemohl. Nemohl se logicky naplnit z toho
důvodu, že stále zatím stojíme
před novelou stavebního zákona a že
stále ještě stojíme před novelou
živnostenského zákona a že jistě
i zásah do vysokoškolského zákona může
v této oblasti leccos leckam posunout.
Proto se předkladatelé rozhodli, že předloží
novou novelu tohoto zákona, a to už nikoliv s tím,
že by pevným datem definovali, do kdy platí
oprávnění k projektové činnosti
či osvědčení zvláštní
způsobilosti k výkonu činností ve
výstavbě, ale rozhodli se navrhnout, že toto
nechají v platnosti až do doby, kdy nový lepší
zákon bude schopný lépe tuto záležitost
pojednat.
Proto navrhuji, aby v § 34 byl vypuštěn závěr
věty, který hovoří pouze o tom, že
tato přechodná opatření platí
pouze do 31. prosince 1994. Pokud by sněmovna toto navrhované
řešení přijala, bude tady vytvořen
dostatečný prostor, abychom bez dostatečného
tlaku a v logické návaznosti na jiné zákony
mohli tuto oblast řešit lépe.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Ullmannovi. Dávám slovo společnému
zpravodaji výborů panu poslanci Ludvíku Motyčkovi,
aby odůvodnil předloženou společnou
zprávu výborů, kterou jste obdrželi
jako sněmovní tisk 1346.
Poslanec Ludvík Motyčka: Pane předsedající,
kolegyně a kolegové, v úvodním slově
zástupce předkladatelů pana kolegy Ullmanna
zaznělo vše podstatné. Já proto nebudu
dál zdržovat, svoji zpravodajskou zprávu omezím
jen na to, abych konstatoval, že touto předlohou se
zabývaly tři výbory - hospodářsky
výbor, výbor pro veřejnou správu,
regionální rozvoj a životní prostředí
a výbor pro vědu, vzdělání,
kulturu, mládež a tělovýchovu. Všechny
tři výbory projednaly předkládanou
novelu bez připomínek a doporučily ji schválit
v poslanecké sněmovně.
Rovněž stanovisko vlády k této předloze
je, že k ní nemá připomínky.
Za svoji osobu proto mohu Poslanecké sněmovně
doporučit, aby tuto předlohu schválila.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
a otevírám rozpravu, do které se dosud písemně
přihlásil pouze jediný poslanec, a to pan
poslanec Hirš. Prosím, pane poslanče, pojďte
k řečništi.
Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane
předsedající, vážený pane
ministře, dovolte mi pár poznámek k předloze
tohoto zákona.
Úvodem bych chtěl říci jednu věc.
Zcela nepochybně budeme všichni souhlasit s tím,
že komory jsou velice užitečným zařízením,
že komory jsou garantem odbornosti inženýrů
a architektů - budu mluvit pouze o této profesi,
protože nechci zanášet další profese
- a chtěl bych jen připomenout včerejší
projev pana premiéra, protože si myslím, že
několik bodů lze vyzdvihnout. Především
těchto několik bodů je podstatných
při našem rozhodování.
Dovolím si ocitovat jednu větu:
Pod hesly podpory či ochrany těch či oněch
parciálních zájmů se do našeho
administrativního rozhodování a do naší
legislativy - zdůrazňuji legislativy - dostává
velké množství kontrolních, regulačních,
licenčních a dalších podobných
schvalovacích mechanismů, které posilují
byrokratický charakter nejrůznějších
procesů a které expanzí razítkování
nejrůznějšího typu vedou k podvázání
tvůrčích činností nás
všech. Konec citátu.
Já se ptám: zavedeme-li povinné členství,
co chceme dokázat? Myslím, že jsme všichni
pro svobodnou společnost. To, že nás někdo
nutil, abychom byli členy něčeho, to si myslím,
že už je za námi. Jsem pro dobrovolné
rozhodování nás všech a jestliže
zavedu povinné členství v komorách,
tak neudělám nic jiného, než že
umožním vedení komor pohodlný život.
Naopak, když to bude dobrovolné členství,
jsem přesvědčen, že komory musí
vyvinout maximální činnost - zdůrazňuji
maximální - aby získaly své členy,
musí poskytnout právní odbornou ochranu.
Každý architekt, inženýr, bude velice
rád členem této komory a rád bude
na ni přispívat.
Podstatou mého návrhu je - zdůrazňuji
- vytvořit konkurenční prostředí
tak, abychom donutili komory, aby vytvářely takové
prostředí, aby získaly své členy.
V opačném případě to vede k
lenosti a pouze k tomu, co je zářným příkladem,
když jsme udělali novelu tím, že jsme
dali 500 korun za zkoušku a dnes to komory obcházejí
dalšími poplatky, takže zkouška stojí
7.500 korun pro jednu profesi. Jestliže člověk
dělá více profesí, můžeme
si to potom spočítat.
Souhlasím s návrhem kolegy Výborného
a myslím si, že je správné, když
posuneme na neurčitou dobu autorizační zkoušky.
Chtěl bych jenom zdůraznit, že komory si to
vykládají také po svém.
Paragraf 7 - udělování autorizace - říká
jasně: komora udělí - zdůrazňuji
- udělí na základě písemné
žádosti o autorizaci, a ne že bude dělat
zkoušky. Tam jsou jasné podmínky. Myslím,
že i tam je potřeba se nad tím trochu zamyslet.
Proto můj návrh je velice jednoduchý.
Paragraf 23 odstavec 2: vypustit slovo "všechny".
Přečtu to, aby bylo jasné, o co jde.
Česká komora architektů sdružuje jako
řádné členy všechny autorizované
architekty. Dále všechny autorizované inženýry.
Navrhuji vypustit slovo "všechny". Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Dále
se do rozpravy přihlásil pan poslanec Výborný
a pan poslanec Payne. Uděluji slovo panu poslanci Výbornému,
předsedovi ústavně právního
výboru. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miloslav Výborný: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
především bych rád zdůraznil,
že nehodlám vést v tuto chvíli debatu
o tom, do jaké míry, v jakých komorách
a v jakých profesích je povinné nebo nepovinné
členství v profesní komoře důležité
nebo nedůležité, neboť to není
předmětem našeho jednání a začátek
této debaty by nás dovedl k tomu, že budeme
mluvit o těchto záležitostech ještě
další tři dny. Obávám se, že
v tuto chvíli na to čas nemáme.
Dále bych chtěl říci, že zákon,
jehož novelu jsem spolu s ostatními poslanci navrhl,
považuji za jeden z nejméně podařených
zákonů minulého volebního období
České národní rady. Hlasoval jsem
proti tomuto zákonu a velmi a velmi jsem brojil proti tomu,
aby byl přijat, protože to je opravdu nedobře
napsaný zákon. Je to špatný zákon.
Dokonce se domnívám, že právě
tento zákon posloužil k tomu, aby bylo právem
vytýkáno některým komorám chování
cechovní. Nic ovšem nebránilo nikomu v této
sněmovně, aby navrhl novelu tohoto zákona
po celou dobu, kdy tato sněmovna zasedá, nebo aby
navrhl zrušení tohoto zákona. Nic v tom nikomu
nebránilo.
Smysl navrhované novely je v tom, to nejmarkantněji
chybné v tuto chvíli, bohužel za pět
minut dvanáct, odstranit, ale ne odstranit všechny
chyby naznačovaného zákona. Jsem přesvědčen,
že korektní bude, když návrhy, které
směřují k hlubší novelizaci této
špatné normy, budou předloženy samostatným
zákonem, budou projednány ve výborech, budou
projednány vládou, nechť k nim vláda
zaujme stanovisko, ale nebudou předkládány
- řekněme - až na poslední chvíli
bez předcházejících rozprav ve sněmovně.
Velmi bych o to prosil, aby tento můj názor byl
vzat v úvahu předkladateli jakýchkoliv dalších
pozměňovacích návrhů k normě,
která - jak znovu říkám - dobrá
není, ale právě proto že není
dobrá, není dle mého mínění
- promiňte mi tento výraz - spravitelná v
rozpravě v souvislosti s projednáváním
jiné otázky. Přimlouvám se, aby byl
námi navrhovaný zákon schválen bez
jakýchkoliv změn a doplňků. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Uděluji slovo předsedovi zahraničního
výboru panu poslanci Paynovi. Vzdal se slova. Ptám
se, zda si ještě někdo přeje vystoupit
v rozpravě? Nevidím nikoho. Protože se nikdo
nehlásí, rozpravu uzavírám a končím.
Táži se zástupce navrhovatelů pana poslance
Ullmanna, zda si přeje vystoupit se závěrečným
slovem. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Josef Ullmann: Děkuji. Závěrečné
slovo bude velice jednoduché. K této věci
se možná vyjádří společný
zpravodaj. Zcela se ztotožňuji s panem poslancem Hiršem
v jeho úmyslu, čeho chce docílit, nicméně
- bohužel - tady jeho návrhem toho docílit
nelze, protože skutečně tyto komory sdružují
všechny autorizované architekty, nikoliv všechny
architekty. Domnívám se, že to by tam nemělo
být a přimlouvám se za to, aby byl tento
zákon přijat bez jakýchkoliv pozměňovacích
návrhů. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Nyní dávám slovo společnému
zpravodaji výboru panu poslanci Motyčkovi, aby se
vyjádřil k rozpravě, případně
přednesl závěrečné slovo.
Poslanec Ludvík Motyčka: Vážený
pane předsedající, kolegyně a kolegové,
v rozpravě vystoupili dva poslanci, přitom doplňující
návrh vznesl jenom pan kolega Hirš.
Bylo to zde již komentováno. Nebudu dále vysvětlovat,
proč v tuto chvíli tato úprava je - nechci
říci - nepřijatelná, ale svým
způsobem by komplikovala situaci. Proto v tuto chvíli
bych doporučoval Poslanecké sněmovně,
aby tento návrh nepodpořila.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Rozhodneme
o pozměňovacím návrhu pana poslance
Hirše. Než tak učiníme, jsem povinen vás
odhlásit a poprosit o nové přihlášení.
Děkuji.
Kdo podporuje pozměňovací návrh pana
poslance Hirše, ať to dá najevo v hlasování
číslo 103, které jsem právě
zahájil. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Děkuji. Hlasování je skončeno.
Pozměňovací návrh pana poslance Hirše
nebyl přijat poměrem hlasů 6 pro, 37 proti,
66 se zdrželo hlasování.
Poslanec Ludvík Motyčka: Pane předsedající,
tím můžeme hlasovat o novele jako o celku.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Ano, děkuji
vám, pane společný zpravodaji. Zabývali
jsme se tedy předneseným pozměňujícím
návrhem, a proto můžeme přistoupit k
hlasování o celém předloženém
návrhu zákona.
Budeme hlasovat o návrhu poslance Miloslava Výborného
a dalších na vydání zákona, kterým
se mění zákon ČNR č. 360/1992
Sb., o výkonu povolání autorizovaných
architektů a o výkonu povolání autorizovaných
inženýrů a techniků činných
ve výstavbě, ve znění zákona
č. 164/1993 Sb., podle sněmovního tisku 1299,
ve znění společné zprávy výborů
podle sněmovního tisku 1346.
Kdo podporuje tento návrh zákona, ať to dá
najevo v hlasování č. 104, které jsem
právě zahájil. Děkuji. Kdo je proti?
Děkuji. Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.
Hlasování je skončeno.
Pro bylo 110 poslanců, proti 1, 3 se zdrželi hlasování
a 3 nehlasovali. Konstatuji, že návrh zákona
byl přijat. Děkuji navrhovatelům i společnému
zpravodaji.
Konstatuji, že tímto jsme projednali další
bod pořadu.
Následujícím bodem je
Předložený vládní návrh
zákona, který jste obdrželi jako sněmovní
tisk 1226, nám odůvodní pan ministr vnitra
Jan Ruml, kterého vítám a prosím,
aby se ujal slova.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený
pane předsedající, vážené
poslankyně, vážení poslanci, k projednání
vám předkládám vládní
návrh zákona, kterým se mění
a doplňují zákony ČNR č. 425/1990
Sb., o okresních úřadech, úpravě
jejich působnosti a o některých opatřeních
s tím souvisejících, a zákon ČNR
č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění
pozdějších předpisů.
Z hlediska potřeb řešení problémů
vyplývajících z praktického výkonu
státní správy okresními úřady
patří mezi nejvýznamnější
změny úprava působnosti okresních
úřadů. V prvé řadě řeší
nejpalčivější problémy, tj. prodloužení
výkonu funkce zakladatele státních podniků,
dosavadní přechodné ustanovení §
19 a), která přešla na okresní úřady
z dřívějších okresních
a krajských národních výborů.
Výkon této funkce je zákonem omezen do 31.
12. 1994, kdy se původně předpokládalo,
že do tohoto data budou všechny tyto státní
podniky buď zprivatizovány nebo zlikvidovány.
Vzhledem k tomu, že tento proces se nedaří
z nejrůznějších příčin
ve stanovené lhůtě zabezpečit, jde
mnohdy o důvody, které ne vždy mohou okresní
úřady samy ovlivnit, tj. nedořešené
restituce, soudní spory o vlastnictví k majetku,
vymáhání pohledávek státních
podniků od neplatičů, neukončená
likvidace, nebo kdy dosud nedošlo k výmazu u podniků
z obchodního rejstříku apod., navrhuje se,
aby byla zmocněna vláda k vydání nařízení
vlády, kterým by tuto lhůtu mohla sama nově
stanovit a tím by nebylo nutné v dalších
případech vždy novelizovat zákon. Přitom
se předpokládá, že nařízením
vlády vydaným ještě do konce tohoto
roku by byla tato lhůta prodloužena do 31. 12. 1995
tak, aby nedocházelo k nežádoucímu prodlužování
tohoto procesu.
Obdobná je i situace při výkonu řídící
funkce rozpočtových a příspěvkových
organizací a zařízení, která
obdobně přešla z dřívějších
okresních a krajských národních výborů
na okresní úřady - § 19 písm.
b). V tomto případě je navrhováno,
že působnost okresních úřadů
v této oblasti bude zakotvena přímo v §
5 odst. 1 nově navrhovaným ustanovením písm.
j), a to již bez časového omezení. Přitom
možnost převodu jak státních podniků,
tak rozpočtových či příspěvkových
organizací a zařízení na obce, jestliže
o to podle § 67 zákona o obcích požádají,
zůstávají nedotčena.
Dalším významným opatřením
při vymezení působnosti okresních
úřadů je nově navrhované znění
§ 22, kterým se dnem následujícím
po zrušení okresních komisí pro privatizaci
přenáší jejich působnost na okresní
úřady. Tím se umožní dokončení
administrativních prací spojených s privatizačním
procesem i po zrušení privatizačních
komisí jako zvláštních orgánů
v procesu privatizace státního majetku.
Obdobně je v návrhu zákona navrhováno
vymezení působnosti okresních úřadů
při zřizování a zabezpečování
činnosti integrovaných záchranných
systémů v okresech. Jejich úkolem bude mimo
jiné zabezpečovat koordinovaný postup záchranných,
pohotovostních a dalších odborných služeb
při likvidaci následků mimořádných
událostí, v případě živelných
pohrom, havárií nebo jiných událostí,
které ohrožují život i zdraví a
značné majetkové hodnoty nebo životní
prostředí.
Oproti dosavadní právní úpravě
dochází také k přesnějšímu
vymezení pojmu rozšíření na otázky
ochrany životního prostředí a zejména
pak k zákonnému zmocnění pro okresní
úřady tyto systémy provozovat, protože
doposud je tato problematika upravena pouze usnesením vlády.
Významnou úpravou odrážející
požadavky primátorů hlavního města
Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně je ustanovení
v navrhovaném § 5 b), že působnost přednostů
okresních úřadů v těchto městech
vykonávají jejich primátoři. Tím
dojde k odstranění dosavadního legislativního
vakua, kdy působnost přednosty okresního
úřadu podle zvláštního zákona
neměl v těchto městech kdo vykonávat.
Odlišně se definuje přenos působnosti
okresních úřadů v těchto městech,
kde okresní úřady nejsou zřízeny,
a to z magistrátů těchto měst na města
samotná. Tím se dostává tato úprava
do souladu se zákonem o obcích, kde výkonem
státní správy jsou pověřovány
obce, nikoliv jejich obecní úřady.
V neposlední řadě se navrhovanou novelou
upřesňuje úloha ministerstva vnitra při
zabezpečování úkolů vlády
ve vztahu k okresním úřadům. Toto
se odráží v požadavku, aby ministerstvo
vnitra vůči přednostům okresních
úřadů plnilo úkoly zaměstnavatele,
ale jen v rozsahu stanoveném nařízením
vlády. Přitom půjde zejména o zabezpečení
otázek vyplývajících z řešení
náhrady škod podle ustanovení zákoníku
práce, zabezpečení úkolů vyplývajících
z předpisů na úseku ochrany státního,
hospodářského a služebního tajemství
a řešení otázek souvisejících
s dlouhodobější nepřítomností
přednosty v úřadu, např. dovolená,
zahraniční cesty, studium, nemoc apod. Podrobnosti
upraví vláda svým nařízením.
Dále bych vás chtěl upozornit na skutečnost,
že návrh této novely byl připravován
a vládou schválen v kontextu s připravenou
a projednanou novelou zákona 367/1990 Sb., o obcích.
Proto v sobě zahrnuje i některá ustanovení,
která na ni měla navazovat. Nyní, kdy jste
rozhodli, že návrh novely zákona o obcích
nebude v této etapě projednáván, bude
nezbytné z návrhu novely zákona o okresních
úřadech vypustit jedno ustanovení. Jde o
vypuštění bodu 4 čl. I tohoto návrhu,
jak na to upozorňuje i společná zpráva
výborů Poslanecké sněmovny, který
v návaznosti na novelu zákona o obcích předpokládal,
že pokud obec sama nezabezpečí provedení
auditu svého hospodaření za uplynulý
kalendářní rok, bude povinností okresního
úřadu tento audit provést za ni i bez její
žádosti.
Další drobné navržené změny
provedené novelou zákona o okresních úřadech
v návaznosti na novelu zákona o obcích lze
ponechat beze změny, protože nejsou na přijetí
novely zákona o obcích přímo závislé
a přispějí i k upřesnění
dikce zákona o okresních úřadech.
V neposlední řadě dochází touto
novelou i k upřesnění některých
základních pojmů, které vyplývají
z Ústavy České republiky.
Jak jsem již uvedl, společná zpráva
výborů Poslanecké sněmovny k vládnímu
návrhu zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon ČNR č. 425/1990 Sb.,
o okresních úřadech, úpravě
jejich působnosti a některých opatřeních
s tím souvisejících, a zákon ČNR
č. 97/1974 Sb., o archivnictví, obsahuje drobná
upřesnění textu návrhu předložené
novely. Z pozice předkladatele chci vyjádřit,
že s nimi lze souhlasit. Pouze se domnívám,
že část II, obsahující novelu
zákona č. 97/1974 Sb., o archivnictví, by
neměla být vypuštěna, protože zabezpečuje
uvedení postavení archivu města Ústí
nad Labem do souladu s platnou právní úpravou
ostatních archivů a odstraňuje legislativně
technickou nepřesnost, která vznikla dodatečnou
změnou původního rozhodnutí, na základě
kterého nedošlo v roce 1992 ke zrušení
okresního úřadu v okresu Ústí
nad Labem.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, dovolte mi, abych s ohledem na výše uvedené
skutečnosti vám doporučil schválit
předložený návrh novely zákona.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu ministrovi. Nyní dávám slovo společnému
zpravodaji výborů panu poslanci Josefu Kubišovi,
aby nám odůvodnil předloženou společnou
zprávu výborů, kterou jste obdrželi
jako sněmovní tisk 1362. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Josef Kubiš: Pane předsedající,
dámy a pánové, myslím, že problematiku
změny zákona jsme slyšeli velmi podrobně.
Omezím se tedy ve zpravodajské zprávě
pouze na zprávu zpravodaje v tom nejnutnějším.
Chci říci, že tímto návrhem se
zabývaly ústavně právní výbor
a výbor pro veřejnou správu, regionální
rozvoj a životní prostředí, které
na svých schůzích tento vládní
návrh projednaly.
Oba výbory doporučují Poslanecké sněmovně,
aby schválila tento návrh s uvedenými změnami,
které máte před sebou ve společné
zprávě. Také chci říci, že
vláda s touto novelou vyslovila souhlas. Tím bych
považoval slovo zpravodaje za ukončené. Sám
s touto novelou souhlasím a nemám k předložené
podobě s pozměňovacími návrhy,
které společná zpráva obsahuje, žádných
výhrad.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu společnému zpravodajovi. Otevírám
rozpravu. Jako první se písemně přihlásil
do rozpravy poslanec Václav Frank. Uděluji mu slovo.