Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Přítomni:

Místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka, místopředseda PSP P. Tollner a 166 poslanců.

Za vládu České republiky: předseda vlády V. Klaus, místopředseda vlády J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, ministr životního prostředí F. Benda, ministr pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek, ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministr hospodářství K. Dyba, ministr obrany V. Holáň, ministr I. Němec, ministr školství, mládeže a tělovýchovy I. Pilip, ministr zdravotnictví L. Rubáš, ministr vnitra J. Ruml, ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci J. Skalický, ministr dopravy J. Stráský, ministr kultury P. Tigrid, ministr práce a sociálních věcí J. Vodička, ministr zahraničních věcí J. Zieleniec.

(Jednání opět zahájeno v 9.14 hodin.)

Předseda PSP Milan Uhde: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, do této doby se registrační kartou přihlásilo k přítomnosti 72 členů Poslanecké sněmovny. To znamená, že jsme schopni se usnášet, a proto zahajuji čtvrtý jednací den přerušené 25. schůze Poslanecké sněmovny. Všechny vás vítám. Vítám členy vlády České republiky a všechny ostatní milé hosty.

Než budeme pokračovat v projednávání schváleného pořadu schůze, žádám ty, kdo mají náhradní registrační karty, aby se postupně hlásili a uvedli čísla těchto karet. Přihlásil se zatím pan poslanec Němčík, má náhradní kartu č. 19.

Je mou milou povinností oznámit sněmovně, že pan místopředseda vlády a poslanec Jan Kalvoda uzavřel včera s některými poslanci v čele se mnou velkou sázku na to, že se dnes dostaví se svou řádnou registrační kartou. Jsem povinen oznámit, že tuto sázku vyhrál. Technická poznámka paní poslankyně Fischerové.

Poslankyně Eva Fischerová: Vážený pane předsedo, vážení přítomní, když to dnešní ráno začíná tak zvesela, mohli bychom vědět, oč ta sázka byla?

Předseda PSP Milan Uhde: Byla to sázka velmi směle vybraná v nejrůznějších druzích alkoholických nápojů, ale nepřesahuje dohromady 500,- Kč. (Pobavení v sále.) Kromě toho bylo zdůrazněno - pan místopředseda Kalvoda je znalec zákonů - že některé sázky a hry jsou osvobozeny od dávek.

Paní poslankyně a páni poslanci, včera večer jsme ukončili projednávání daňových zákonů. Do této chvíle jsme projednali celkem 19 bodů schváleného pořadu. Dnes zahájíme projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 1995, který je 20. bodem. Přistoupíme hned k jednání. Před námi leží

Předložený vládní návrh zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 1190, a vládní návrh státního rozpočtu ČR na rok 1995, odůvodní sněmovně místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník. Žádám ho, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové,

z pověření vlády před vás předstupuji s odůvodněním návrhu státního rozpočtu ČR na rok 1995. Tak jako v předchozím roce i letos předložila vláda návrh státního rozpočtu již v závěru měsíce září. To vytvořilo dostatečný časový prostor pro projednání tohoto dokumentu v orgánech parlamentu. Návrh státního rozpočtu byl předložen ve čtyřsvazkovém materiálu, který obsahuje i návrh ukazatelů jednotlivých rozpočtových kapitol. Chtěl bych hned v úvodu poděkovat poslancům za aktivní přístup k projednání návrhu ve výborech i za cenné připomínky a náměty.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

návrh státního rozpočtu, který Poslanecká sněmovna posuzuje, je bezesporu základním hospodářskopolitickým programovým dokumentem vlády, v němž vláda hodnotí současný ekonomický vývoj a současně formuluje směry vývoje v roce 1995. Rád bych v prvé řadě uvedl několik poznámek k hodnocení hospodářského rozvoje v letošním roce, přičemž bych rád zdůraznil hned v úvodu, že vláda tento vývoj hodnotí jako úspěšný. Především proto, že poprvé od začátku ekonomické transformace dochází k růstu základního ukazatele hospodářského výkonu, to je hrubého domácího produktu. Vývoj činitelů, které tento růst determinují, zejména vnější a vnitřní faktory poptávky, nasvědčuje, že tendence k hospodářskému růstu bude mít nyní trvalejší charakter. Mimořádně příznivé je i to, že rostoucí poptávce se přizpůsobila i nabídka jednak obnovením mírného růstu produktivity práce, ale i mírným růstem celkové zaměstnanosti v národním hospodářství.

Ekonomický růst se začal prosazovat v celé šíři národohospodářských odvětví. Zejména si ceníme toho, že poprvé od roku 1989 došlo k obnovení růstu průmyslové výroby a že se projevily tendence k výraznému růstu ve stavebnictví. Příznivý hospodářský vývoj byl v letošním roce ovlivněn kombinovaným působením vnitřních a vnějších faktorů. Pokud jde o faktory vnitřní, už nyní se projevují pozitivní efekty ekonomické transformace. Z nich na prvním místě je třeba jmenovat proces privatizace a s tím spojené výrazné změny vlastnické struktury v ekonomice. Dokončením šestého kola kupónové privatizace právě v uplynulých dnech se uzavřela fakticky jedna z klíčových kapitol celého transformačního procesu. Historické učebnice o významu, organizaci a průběhu kupónové privatizace ještě nebyly napsány, a přesto nebo snad právě proto bych rád zdůraznil, že se kupónová privatizace stala obrovským úspěchem naší transformace, splnila prakticky všechna očekávání, jak co do rychlosti, tak co do transparentnosti jejího průběhu, bezprostředně svázala s privatizačním procesem miliony našich spoluobčanů a nepochybně tím přispěla i k podpoře globálního konsenzu s ekonomickou transformací v České republice.

Nestátní sektor již dnes produkuje více než 60% hrubého domácího produktu a jeho podíl na tomto ukazateli neustále roste. Pokračuje stabilizace soukromých firem a prakticky ve všech sektorech hospodářství jsou právě soukromé podniky nositelem hospodářské dynamiky.

Na druhém místě bych zmínil stabilitu ekonomického prostředí, což platí nejen pro ceny, ale i pro devizový kurz. Vnitřní a vnější postavení české koruny se tak dále upevnilo. Byly tak vytvořeny předpoklady pro významné rozšíření její směnitelnosti již v dohledné době.

Pokud jde o faktory vnější, nepochybně příznivou úlohu v růstu vnější poptávky sehrálo nastupující oživení světového hospodářství a zejména ekonomik našich rozhodujících obchodních partnerů v Evropě. Proti tomuto příznivému trendu však protisměrně působil pokles českého vývozu na Slovensko o téměř 25% za první tři čtvrtletí tohoto roku. Česká republika si získala díky svým výsledkům v mezinárodním kontextu značný respekt, což se kromě jiného projevuje i v jejím stále se zlepšujícím ratingovém ocenění. Předčasně jsme v letošním roce splatili veškeré naše závazky k Mezinárodnímu měnovému fondu a stali se tak první transformující se zemí, která přešla vůči Mezinárodnímu měnovému fondu z dlužnické do věřitelské pozice. Nadějně se vyvíjejí naše rozhovory o vstupu do OECD, která je organizací sdružující hospodářsky nejvyspělejší země světa.

Dovolte mi nyní přistoupit ke stručné charakteristice letošního hospodářského vývoje a odhadu výsledků pro rok 1994.

Za prvé jde o vývoj hrubého domácího produktu. Jak jsem se již zmínil, poprvé od začátku ekonomické transformace bude v letošním roce dosaženo pozitivního ekonomického růstu. Hrubý domácí produkt vzrostl podle odhadu - jsou to předběžné odhady - za tři čtvrtletí letošního roku v porovnání se stejným obdobím roku loňského o 2,2 až 2,8%. Pokud jde o jeho jednotlivé složky, domácí poptávka vzrostla okolo 8%, rovněž tak i poptávka vnější.

Na druhé straně byl přírůstek domácího produktu snížen nárůstem dovozu o zhruba 17%. Chtěl bych v této souvislosti podotknout, že na dynamice vnější poptávky se projevil zejména pokles českého exportu na Slovensko, ke kterému došlo zejména v I. čtvrtletí letošního roku.

Dynamika ukazatele vnější poptávky se v průběhu roku stále zvyšuje a jen v samotném III. čtvrtletí se odhaduje, že představovala něco okolo 10%. To svědčí o tom, že nadále probíhá reorientace našich exportérů na nové trhy a v neposlední řadě to svědčí i o zlepšující se konkurenceschopnosti našich výrobců.

Z pohledu celého roku 1994 očekává vláda růst hrubého domácího produktu ve výši zhruba 2,5%, tedy v té výši, jaká byla odhadnuta v loňském roce při návrhu státního rozpočtu na rok 1994.

Za druhé se chci zmínit o ukazatelích cenového vývoje. Dominantním rysem současné fáze ekonomické transformace zůstává nadále relativní cenová stabilita. Rád bych v této souvislosti podotkl, že na téma cenového vývoje, zejména v posledních měsících, zaznělo mnoho úvah, z nichž mnohé v sobě obsahovaly kritický náboj.

Dovolte mi říci k tomu několik poznámek. Před rokem jsem zde na tomto místě uvedl, že odhadujeme letošní inflaci v intervalu od 8 do 10%. Dosavadní vývoj nasvědčuje tomu, že míra inflace v roce 1994 bude okolo 10%. Bude pravděpodobně o dvě desetiny procentního bodu nad hranicí 10%. Je to odchylka nepatrná a je tedy možné konstatovat, že i vládní odhad inflace na rok 1994 je v zásadě naplněn.

Druhá poznámka se dotýká samotného průběhu cenového vývoje, zejména ve 2. pololetí letošního roku. Dobře víte, že měsíční ukazatelé cenového růstu až do srpna byly velmi mírné. V září činil index růstu 1,8%, v říjnu došlo ke zmírnění na 1,3%. Za tímto cenovým vývojem stála kombinace dvou faktorů: Jednak typického sezónního růstu cen, jehož svědky jsme byli každoročně od prvního roku, kdy byly ceny liberalizovány a který jsme očekávali a jednak silnějšího vlivu pohybu cen, zejména masa a masných výrobků, v jehož pozadí je postupné vyrovnání nabídky a poptávky po zemědělských produktech. O tom, že ekonomické prostředí je nadále stabilní, svědčí to, že ceny v průmyslové sféře rostou výrazně pomaleji. Ke konci října byly ceny průmyslových výrobků jen o 4,9% vyšší než v prosinci roku 1993.

Pokud jde o letošní vývoj mezd, lze konstatovat, že průměrné mzdy vzrostly za deset měsíců o 15% v průmyslu, což je zvýšení reálné mzdy o 4,6% a ve stavebnictví o 14,2%, nominálně, reálné zvýšení o 3,7%. Pozitivní je zejména to, že se nezvyšuje předstih dynamiky mezd před cenami a dále to, že k růstu mezd dochází při současném růstu produktivity práce. V průmyslu se produktivita práce zvýšila za I. až III. čtvrtletí letošního roku oproti stejnému období roku minulého srovnatelně o 5,5%, ve stavebnictví potom o 4,1%. Tím se v letošním roce oslabil tlak mezd na inflaci.

Třetí oblastí, o které bych se rád zmínil, je oblast vnějších ekonomických vztahů. Pokud jde o vývoz, jeho dynamika se po určitém zpomalení na počátku roku v dalších měsících opět zrychlila. Za tři čtvrtletí dosahuje jeho přírůstek proti stejnému období minulého roku již 5,1%, pokračuje přitom reorientace našich vývozců na trhy vyspělých zemí. Příznivě se vyvíjejí i směnné relace u vývozu a dovozu. Svědčí to mimo jiné i o pokračující strukturální adaptaci české ekonomiky.

Růst našeho vývozu je přitom negativně ovlivňován poklesem vývozu na Slovensko, zatímco dovoz ze Slovenska se snížil méně výrazně, zhruba o 10%. V plném rozsahu se zde projevila opatření, která byla na Slovensku přijata na ochranu platební bilance. Výrazným fenoménem, který se objevil již ke konci uplynulého roku a který pokračuje i v roce letošním, je silný příliv kapitálu do české ekonomiky.

Očekáváme, že v roce 1994 bude přírůstek přímých investic do naší ekonomiky ze zahraničí představovat 500 až 600 miliónů amerických dolarů, pokud jde o investice portfoliové, dosáhne tato částka 600 až 700 mil. amerických dolarů, a pokud jde o úvěry, získávané českými podniky v zahraničí, měl by jejich přírůstek dosáhnout zhruba 1,2 miliardy amerických dolarů.

Příliv kapitálu do české ekonomiky svědčí o tom, že Česká republika má vysokou důvěryhodnost ve světě, že si zahraniční investoři cení výsledků naší transformace i stability ekonomiky. Příliv kapitálu do naší ekonomiky se stává jedním z důležitých faktorů její další restrukturalizace a modernizace. Příznivý vývoj platební bilance, zejména jejího kapitálového účtu, přispívá k dalšímu růstu devizových rezerv, které dosáhly ke konci měsíce listopadu celkové částky 8,4 miliardy amerických dolarů, z toho rezervy centrální banky 5,8 miliardy amerických dolarů a rezervy komerčních bank 2,6 miliardy amerických dolarů.

Ze základních charakteristik ekonomického vývoje považuji za důležité se ještě zmínit o vývoji nezaměstnanosti. V návaznosti na hospodářské oživení došlo v průběhu roku k obnovení růstu zaměstnanosti a současně poklesla mírně míra nezaměstnanosti, takže se v současnosti pohybuje okolo úrovně 3,2%. Vláda očekává, že koncem roku 1994 bude celkový počet pracovníků v ekonomice vyšší v porovnání s rokem 1993 o 0,3 - 0,5% a nezaměstnanost nepřekročí 3,5%.

Hodnotí-li vláda pozitivně vývoj ekonomiky, neznamená to, že si neuvědomuje problémy, které tento vývoj provázejí. Chtěl bych se zmínit zejména o jednom z těchto problémů. Jde zejména o některé aspekty finančního hospodaření v rámci podnikového sektoru, kde přetrvávají problémy s platební neschopností řady organizací, zejména ze vzájemných nezaplacených závazků za dodávky zboží a služeb. Rád bych však k této otázce podotkl dvě otázky. Především jde o to, že podíl platební neschopnosti na hrubém produktu se vzhledem k jeho růstu mírně snižuje, dále jde o to, že podle našich odhadů se výrazně snižuje vznik platební neschopnosti z nových platebních závazků, a čím dále tím větší část platební neschopnosti je spojena s transakcemi z dřívějšího období. To nasvědčuje tomu, že úroveň platební disciplíny v ekonomice se zlepšuje.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

vývoj veřejných financí v letošním roce na straně jedné plně obnáší příznivý obrat v hospodářství, jehož jsme svědky, na straně druhé je také jedním z jeho významných faktorů. Dnes můžeme již s jistotou konstatovat, že záměry, které jsme si pro letošní rok ve finanční politice vytkli, se podaří splnit. V souladu s naší střednědobou strategií mírně poklesl podíl veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu. Dochází k dalšímu poklesu daňové kvóty, a tím se dále uvolňuje prostor pro větší zhodnocování vytvořených finančních prostředků přímo v podnikové sféře.

Je zcela zjevné, že letošní rozpočtové zhospodaření se zatím vyvíjí lépe, než jsme projektovali. Pokladní přebytek státního rozpočtu činil ke konci listopadu 14,9 miliard korun, což je v přepočtu více jak 1,3% odhadovaného hrubého domácího produktu za celý letošní rok. I když ke konci roku vždy dochází ke zrychlenému čerpání rozpočtových výdajů, předpokládáme, že vytčený cíl pro letošní rok, tj. dosáhnout vyrovnaného rozpočtového hospodaření, bude dosažen. Podle našich odhadů rozpočtové hospodaření skončí přebytkem.

Z údajů, které máme k dispozici o místních rozpočtech, jsou to údaje ke konci října, vyplývá, že čistý přebytek v místních rozpočtech činil 6,7 miliardy korun. Lze tedy předpokládat, že místní rozpočty skončí minimálně jako vyrovnané.

Mohu konstatovat, že Česká republika má zdravé veřejné finance a jako v jedné z mála zemí v Evropě se u nás nezvyšuje státní dluh.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

dovolte mi nyní přejít k charakteristice očekávaného hospodářského vývoje v roce příštím, tzn. v roce 1995.

Vláda očekává, že příznivé tendence, které se začaly letos v ekonomice prosazovat, v příštím roce dále zesílí. Dále postoupí transformační proces po předání akcií z druhé vlny kupónové privatizace. Bude vytvořena v ekonomice vlastnická struktura, v níž dominantní místo bude patřit soukromému sektoru. Očekáváme, že soukromý sektor bude postupně vytvářet až 80% hrubého domácího produktu. Očekáváme, že dále poroste agregátní poptávka, a to jak domácí, tak zahraniční. Dynamicky poroste i nabídková stránka ekonomiky a zvýší se její exportní výkon.

K tomu nepochybně přispěje i pokračující oživení světové ekonomiky, postupné snížení zahraničních obchodních bariér v mezinárodním obchodě a s tím spojený růst intenzity výměny zboží a služeb. Očekáváme další růst produktivity práce, lepší využívání produkčních kapacit a i racionálnější využívání finančních zdrojů. Výrazně pokročí restrukturalizace mikrosféry a tento proces bude spojen s růstem investic do fixního kapitálu.

Politika vlády se v příštím roce soustředí na zkvalitnění a další úpravy právního rámce tržní ekonomiky. Připravujeme významné kroky k rozšíření konvertibility české koruny. Další liberalizace devizových vztahů bude nejen výrazem úspěšného průběhu transformace, ale stane se současně pozitivním impulzem pro rozvoj ekonomiky tím, že budou vytvořeny systémové podmínky v měnové oblasti pro plné začlenění naší ekonomiky do evropských i světových hospodářských a měnových struktur.

Intenzivně budeme pracovat na zapojení České republiky do evropských struktur. Závěr letošního roku je ve znamení dokončení procesu ratifikace naší asociační dohody s Evropskou unií, což znamená vytvoření většího prostoru pro rozšíření hospodářské spolupráce.

Intenzivně bude pokračovat proces harmonizace naší legislativy s legislativou členských zemí Evropské unie. Zvláštní pozornost bude věnována kapitálovému trhu. Intenzivně připravujeme návrhy novel příslušných zákonů, které by měly vnést prostřednictvím legislativy do kapitálového trhu větší transparentnost, posílit státní dohled, a ve svém důsledku tak zvýšit jeho atraktivnost pro domácí a zahraniční investory.

Dále pokročíme i v některých dalších oblastech, jako jsou politika bydlení, podpora malého a středního podnikání a podpora exportu. Příznivý vývoj ekonomiky v letošním roce signalizuje pokračování příznivých tendencí i v roce příštím a do určité míry i urychlení ekonomického růstu. Pokračující modernizace ekonomiky bude spojena s rozsáhlými investicemi, zejména do modernizace výrobních technologií. Celkový hospodářský výkon bude také příznivě ovlivněn růstem poptávky domácností, vyplývajícím z pokračujícího růstu reálných mezd i celkových příjmů obyvatelstva.

Očekáváme, že hrubý domácí produkt v r. 1995 vzroste o 2,8 - 3,8%.

Klíčovým cílem vládní hospodářské politiky zůstává udržení stability makroekonomického prostředí a zejména nízké míry inflace. Chci zdůraznit, že nízká inflace je jedním z našich nejcennějších společných statků. Předpokládáme, že v tomto směru bude i v příštím roce působit příznivě umírněný mzdový vývoj a další růst produktivity práce. Očekáváme, že růst reálné mzdy se bude pohybovat v intervalu +3,5 až +5,5%.

Na druhé straně zřejmě i v roce 1995 bude pokračovat příliv kapitálu ze zahraničí. Z hlediska ekonomických perspektiv České republiky jde mimo jakoukoli pochybnost o jev blahodárný. Společně s Českou národní bankou však budeme hledat cesty pro zmírnění jeho měnových důsledků.

I přes předpokládaná deregulační opatření v cenách očekáváme, že roční míra inflace v příštím roce bude pod hranicí 10%.

Vláda odhaduje, že míra nezaměstnanosti v příštím roce nepřekročí v průměru 3,9 - 4,3% a oproti letošku se tedy zvýší jen velmi nevýrazně. Chtěl bych podotknout, že toto je spíše pesimističtější odhad, neboť je třeba vzít v úvahu jak pokračující strukturální přeměny v české ekonomice, včetně uplatňování nových rozvojových strategií ve zprivatizovaných podnicích na straně jedné, tak i sílící ekonomický růst, který s sebou nese zvyšování zaměstnanosti na straně druhé.

Odhadujeme, že bude pokračovat i příznivý vývoj vnějších vztahů a že bude dosaženo přebytku jak běžného, tak i kapitálového účtu platební bilance. Pokračující modernizace naší ekonomiky a růst investic do zdokonalování výrobních technologií budou znamenat zvýšení nároků na dovozy, a při pokračujícím růst u exportu povedou ke schodku obchodní bilance. Tento schodek bude však tak, jako v roce 1994, více než kompenzován přebytkem bilance služeb.

Příliv kapitálu do ekonomiky bude dále narůstat, v jeho struktuře zesílí podíl kapitálu dlouhodobého na úkor kapitálu krátkodobého.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh státního rozpočtu na r. 1995, který je Poslanecké sněmovně předložen, vychází ze zhodnocení příznivého ekonomického vývoje v letošním roce a opírá se o strategii střednědobé fiskální politiky, kterou jsem vám před rokem z tohoto místa představil.

Základní páteří rozpočtové politiky na r. 1995 jsou tyto principy:

Za prvé - další pokles podílu veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu. Proti roku 1994, kdy činil srovnatelný podíl veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu vytvořeném v České republice, včetně úhrad stanovených zákonem pro Fond národního majetku, 46%, představuje navržený objem veřejných rozpočtů na r. 1995 podíl 44,2%, tedy snížení o 1,8%. Chci zdůraznit, že toto číslo vyjadřuje především pokles míry přerozdělování finančních prostředků státem, a tedy ponechání jejich větší části svobodnému rozhodnutí neveřejných subjektů, ať už podnikatelů či spotřebitelů, kteří jsou objektivně efektivnější v alokaci a užití zdrojů než sektor veřejný. Vláda považuje princip snižování přímého vlivu státu v ekonomice a uvolňování rukou soukromého sektoru za jeden z klíčových faktorů dosavadních úspěchů hospodářské transformace.

Druhým principem je další snižování daňového břemene, především pak míry zdanění podnikatelských a osobních příjmů. Spolu s projednáváním návrhu rozpočtu sněmovna posuzovala i novely daňových zákonů, nechci se proto v tuto chvíli zabývat již diskutovanými problémy. Chci jen podtrhnout, že navrhované snížení podílu daňových příjmů na hrubém domácím produktu o zhruba jeden procentní bod představuje konkrétně ponechání zhruba 11 mld. korun navíc v rozhodovací pravomoci podniků a domácností.

Třetím principem rozpočtu je směrování kapitálových výdajů zejména na programy a výdaje podporující rozvoj infrastruktury a stimulující hospodářský růst vyššími multiplikačními efekty.

Čtvrtým principem, o kterém bych se rád zmínil, je stabilita struktury veřejných rozpočtů, která znamená zhruba stejnou váhu státního a místních rozpočtů a stejnou věcnou strukturu příjmů a výdajů, jako je tomu v roce 1994. Cílem je zachování dlouhodobější stability financování místních rozpočtů a zachování vazby mezi vývojem státního a místních rozpočtů alespoň na úrovni r. 1994. Podíl výdajů místních rozpočtů na celkových výdajích veřejných rozpočtů by měl činit v roce 1995 20,7%. Srovnatelně k tomu činil podíl výdajů místních rozpočtů ve schváleném rozpočtu r. 1994 18%.

Konečně pátým principem, který vláda považuje za mimořádně významný, je pokračování v politice stabilních a zdravých veřejných financí opírajících se o vyrovnanost příjmů a výdajů. Vláda považuje i nadále princip rozpočtové vyrovnanosti za klíčový. Nejedná se v žádném případě o vyrovnanost formálně pokladní nebo o tzv. vyrovnanost pro vyrovnanost, ale o cestu rozpočtové odpovědnosti, nezadlužování dalších generací, nesvazování jejich rukou dluhovým a úrokovým břemenem a neodsávání úvěrových zdrojů využitelných pro jiné sektory národního hospodářství. Vyrovnanost rozpočtu je přitom významná jak pro fiskální, tak i měnový vývoj. Ačkoliv sestavení vyrovnaného rozpočtu v podmínkách transformace ekonomiky a politiky snižování podílu veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu je velmi náročné, vláda nepodlehla líbivé vábničce deficitního financování, prezentované mnohdy jednostranně a tendenčně jako automatický prorůstový nástroj.

Na závěr tohoto bloku výkladu musím připomenout, že rovnovážné a zdravé veřejné finance znamenají rovněž velkou devizu důvěryhodnosti naší země pro zahraniční investory a mezinárodní organizace, jichž jsme nebo chceme být členy.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

dovolte mi, abych vás nyní seznámil s některými souhrnnými údaji o státním rozpočtu tak, jak jsou obsaženy ve vládním návrhu.

Soustava veřejných rozpočtů je předkládána sněmovně s vyrovnanými příjmy a výdaji v celkovém objemu 489,3 mld. korun. Příjmy státního rozpočtu jsou rozpočtovány v objemu 411,5 mld. korun a vlastní příjmy místních rozpočtů, tj. bez dotací od státního rozpočtu, ve výši 77,8 mld. korun. Výdaje státního rozpočtu ve výši 411,5 mld. korun obsahují úhrn dotací místním rozpočtům ve výši 23,3 mld. korun. Celkové výdaje místních rozpočtů jsou předpokládány ve výši 101,1 mld. korun. Podíl státního a místních rozpočtů na hrubém domácím produktu v r. 1995 představuje 43,3%, což je o 0,9 procentního bodu méně, než se očekává v roce 1994.

Návrh zákona o státním rozpočtu navíc počítá s úhradou části úroků ze státního dluhu v částce 10,7 mld. korun z prostředků Fondu národního majetku. Aspekty použití prostředků Fondu národního majetku k úhradě některých výdajů jsem podrobně rozebíral před rokem. Trvám na tom, že jejich použití k úhradě některých výdajů je krokem korektním, který neznamená skrytý deficit rozpočtu, jak bylo někdy konstatováno.

Vláda si na druhé straně uvědomuje dočasnost zdrojů ve Fondu. Dokladem toho je skutečnost, že pro rok 1995 je navrhováno použít částku o 7,6 mld. korun, resp. o 41,5 procenta nižší, než bylo schváleno pro rok 1994.

V této souvislosti je na místě doplnit, že z iniciativy parlamentu byly uvolněny prostředky z tzv. malé privatizace v rozsahu přes 9 mld. korun s účelovým určením pro oblast životního prostředí a školství, z nichž část bude použita již v roce 1995.

Abych dokončil výčet vztahů mezi jednotlivými veřejnými rozpočty a fondy, musím doplnit, že vedle dotací místním rozpočtům počítá návrh rozpočtu s transferem prostředků zdravotním pojišťovnám za osoby, které si neplatí pojistné, ve výši 13,5 mld. korun a s dotací státního fondu tržní regulace v zemědělství v základní výši 0,5 mld. korun.

Než přejdu k bližší charakteristice navrženého rozpočtu výdajů, rád bych věnoval několik poznámek příjmové straně. Reformou uskutečněnou v začátku roku 1993 byly položeny základy daňového systému srovnatelného s vyspělými státy. Reforma představovala i první krok k rozdělení daňového zatížení mezi jednotlivé skupiny subjektů a na zdaňované příjmy a transakce. Vláda jasně deklarovala svůj zájem postupně systém zdokonalovat jak z hlediska techniky zdaňování, zkvalitňování správy daně, tak i postupného snižování míry daňového zatížení jako takového.

Jsem přesvědčen, že vláda v tomto smyslu svá předsevzetí plní. Několik uskutečněných novel daňových zákonů vedlo vesměs k vyšší jednoznačnosti výkladu předpisů a odstranilo některé problémy, které vystoupily na povrch až s prvními praktickými zkušenostmi. Všechny doposud přijaté novely posílily daňovou spravedlnost a jako celek vedly a vedou postupně ke snížení daňové zátěže souhrnně měřitelné daňovou kvótou, tedy podílem daňových příjmů na hrubém domácím produktu.

Chci však znovu potvrdit, že vláda preferuje cestu opřenou o rozumně časované a z hlediska rozpočtu vyvážené úpravy. Se změnami, které povedou k dalšímu poklesu míry zdanění, počítáme i v následujících letech.

V této souvislosti chci připomenout, že vedle již zmíněného vlivu přijatých novel daňových zákonů na příjmy rozpočtu ovlivní příjmy rozpočtu roku 1995 v porovnání s rokem 1994 i dříve přijaté úpravy, zejména v oblasti daně z příjmu, která - jak známo - je zálohovou daní.