Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Parlamentní výbory se při projednávání rozpočtu na příští rok více než kdy jindy zabývaly otázkou kvality predikce příjmu. Návrh rozpočtu vychází z vývoje jednotlivých položek v letošním roce a ze zkušeností poznaných zákonitostí a vazeb příjmů na vývoj makroekonomických ukazatelů. Vláda při jeho předložení vycházela zejména z informací, které byly k dispozici za prvních osm měsíců roku 1994. Dnes, tj. 9. prosince, tedy s výhodou více než tříměsíčního dalšího poznání skutečného vývoje, mohu přesto konstatovat, že pokud jde o náš odhad celkového objemu příjmů, není třeba jej měnit.

Při rozpravě v rozpočtovém výboru jsem uvedl, že případné korektury příjmové části by se týkaly v zásadě pouze malých změn ve struktuře jednotlivých výnosů.

V navržené podobě by se měl v příštím roce státní rozpočet zdrojově opírat především o příjmy z daní a pojistného sociálního zabezpečení, které dohromady představují 95 procent rozpočtu. Z nich představuje největší podíl čtyřlístek tvořený příjmy z pojistného sociálního zabezpečení v objemu 147,1 mld. korun, daně z přidané hodnoty ve výši 88,5 mld. korun, daně z příjmů právnických osob v objemu vyšším než 71 mld. korun a spotřebních daní ve výši vyšší než 45 mld. korun.

Jedinou položkou, o které se zdá nesporné, že její inkaso v roce 1994 i 1995 bude vyšší, než je obsaženo ve vládní předloze rozpočtu, je daň z příjmu fyzických osob inkasovaná místními rozpočty. Podle našich odhadů by příjmy z této daně měly být v obou letech překročeny o cca 3 mld. korun. Vláda však nedoporučuje z této skutečnosti vyvozovat jakékoliv změny ve vztahu k místním rozpočtům. Jak známo, tato daň je příjmem místních rozpočtů.

Chtěl bych, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rovněž zdůraznit, že se postupně daří zvyšovat efektivnost práce daňové správy. Zatímco v prvém pololetí roku 1993 bylo na základě kontrol poplatníků doměřeno včetně pokut a penále 793 mil. korun a za celý rok 4,45 mld. korun, v prvém pololetí letošního roku doměrky činily již více než 3,5 mld. korun. Obdobně jsem rád, že mohu konstatovat, že se daří i snižovat daňové nedoplatky.

Vážená Poslanecká sněmovno,

dovolte mi nyní, abych obrátil vaši pozornost k rozpočtu výdajů. Jejich obsáhlý komentář máte před sebou v předložené zprávě a detailním zpracování jednotlivých rozpočtových kapitol. Chci se proto zaměřit jen na souhrnnější charakteristiky.

Celkový objem výdajů státního rozpočtu dosahuje hodnoty 411,5 mld. korun a je o 7,8 procent vyšší, než se očekává v roce 1994. Nejvyšší podíl ve výdajích připadá na výdaje na veřejnou spotřebu obyvatelstva a státu, které se navrhují v objemu 155,9 mld. korun a které představují výdaje rozpočtových organizací a dotace příspěvkovým a jiným organizacím na zabezpečování základních funkcí státu, jako jsou výchova a vzdělání, obrana, bezpečnost, kultura, věda a výzkum a část zdravotnictví.

Jen o málo nižší blok výdajů představují transfery obyvatelstvu v objemu 153,1 mld. korun, které zahrnují výdaje na dávky sociálního zabezpečení, státní vyrovnávací příspěvek a výdaje na politiku zaměstnanosti.

Při konstrukci rozpočtu výdajů vycházela vláda z následujících priorit a parametrů. Za prvé - rozpočet pokrývá zákonné nároky plynoucí především ze systému sociálního zabezpečení a sociálních dávek. Celkový objem sociálního transferu pro obyvatelstvo, tj. výdajů na dávky sociálního zabezpečení, vyrovnávací příspěvek a výdajů na politiku zaměstnanosti, představuje v rozpočtu - jak už jsem zmínil - 153,1 mld. korun. Kromě této částky má být ze státního rozpočtu - a to v rámci dotací do rozpočtů okresů, měst a obcí - vynaloženo pro oblast sociální péče a na provoz ústavních zařízení sociální péče, domovy důchodců a domy s pečovatelskou službou dalších 8,7 mld. korun.

Dále státní rozpočet počítá s částkou 0,5 mld. korun na poskytnutí státního příspěvku na důchodové připojištění.

V souhrnném vyjádření tyto položky včetně jejich zmíněných sociálních transferů představují více než 160 mld. korun, což je zvýšení téměř o 11 procent proti roku 1994.

Podíl těchto výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu se zvyšuje proti roku 1994 zhruba o 1% bod a představuje 39,5%. To přesvědčivě dokazuje, že náš státní rozpočet si stále zachovává vysoce sociální charakter. Zhruba před měsícem byla značně diskutovaná otázka letošního termínu valorizace důchodů. V souvislosti s vývojem inflace v září a s poukazem na to, že valorizace měla být provedena dříve.

Nechci zde opakovat již argumenty o tom, co musí stanovenému termínu valorizace předcházet a jaký čas to zabere včetně projednání příslušného zákona v parlamentu.

Vláda resp. porada ministrů se otázkou valorizace důchodů zevrubně zabývala. Jak jistě víte, rozhodla o příští valorizaci a jejím termínu zhruba od poloviny příštího roku. Podle jejího názoru jde o seriózní řešení ve vztahu k důchodcům, které bude kompenzovat úpravy důchodu v letošním roce. Finančně bude valorizace důchodů kryta jednak z rezervy rozpočtu na r. 1995 a dále z přebytku letošního roku.

V této souvislosti se chci stručně zastavit u v současné době též často nastolované otázky odděleného fondového financování sociálního zabezpečení. Pro rok 1995 zůstává financování sociálního zabezpečení součástí státního rozpočtu. Vláda postupuje po vyhodnocení zkušeností z fungování systému zdravotního pojištění v oblasti státem organizovaného sociálního zabezpečení obezřetněji a v jinak řazených transformačních krocích.

Zásadní otázkou je udržení nezbytné kontinuity právně podloženého výkladu dávek občanů i nezbytnosti jejich valorizace v transformačních podmínkách. Připravují se transformační zákony k novým systémům důchodového pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci, které nahradí stávající nepřehlednou právní základnu sociálního zabezpečení.

Z hlediska způsobu financování nejsou tyto systémy uzavřeny a všechny počítají s více nebo méně intenzivní přímou účastí financování ze státního rozpočtu. Až bude parlamentem rozhodnuto o výchozí podobě těchto systémů a jejich fungování bude nastartováno v předpokládaném horizontu roku 1996, lze testovat nejvhodnější metody jejich financování i státní účasti na nich v nových právních a ekonomických podmínkách.

Zadruhé. Výdaje na veřejnou spotřebu obyvatelstva a státu rostou meziročně o 8,5%. V této oblasti přistupovala vláda diferencovaně k rozpočtu výdajů na mzdy na straně jedné a k rozpočtu věcných výdajů na straně druhé.

Výdaje na mzdy ústředně řízených organizací bez kapitoly Bezpečnostní informační služba se navrhují v objemu 46,2 mld. Kč. Tento rozpočet je výsledkem oboustranných úprav počtu a skladby pracovníků ve veřejném sektoru. Celkově se počet pracovníků rozpočtových organizací proti srovnatelnému rozpočtu roku 1994 velice mírně zvyšuje, a to o 0,2%. Ve struktuře tohoto čísla je podstatné především snížení pracovníků v resortu ministerstva zemědělství o 280 osob a naopak zvýšení pracovníků v resortu ministerstva financí o 118 osob, konkrétně pracovišť státního dozoru nad pojišťovnictvím v investičních fondech a společnostech, u penzijních fondů, provozování loterií apod., které jsou v současné době výrazně poddimenzovány.

Vláda navrhuje zvýšit mzdový rozpočet takto upraveného počtu pracovníků tak, aby umožnil zhruba 12% růst průměrné mzdy v roce 1995 v porovnání s rokem 1994.

Rozpočet věcných výdajů kapitol je navržen s vědomím potřeby zajistit hospodárnost ve veřejné spotřebě. Vláda proto stanovila v zásadě nulový růst těchto výdajů. Jinými slovy, ponechala rozpočty věcných výdajů kapitol nominálně v zásadě na úrovni roku 1994. Na druhé straně, v zájmu posílení kontinuity a plynulosti v reálné spotřebě, a k zamezení obvyklého vysokého utrácení prostředků ke konci roku, se navrhuje zákonem o státním rozpočtu umožnit převést nevyčerpané neinvestiční prostředky rozpočtových organizací, bez výdajů na mzdy do výše 5% stanoveného rozpočtu k použití pro rok 1995. O tyto prostředky by tedy měl být vyšší přebytek rozpočtu pro rok 1994 a tyto prostředky by pak z přebytků byly také přednostně určeny k převodům rozpočtovým organizacím, které je uspořily.

Zatřetí. Tak jako v minulých letech směřuje vláda k omezení neinvestičních dotací podnikatelským subjektům. Jejich objem má činit 26,6 mld. Kč, což je o 1,4% méně než letos. V návaznosti na připravované úpravy cen se počítá se snížením dotací k cenám tepla a do osobní železniční dopravy. V podstatě stagnovat by měl objem dotací na útlum důlních činností a pro resort zemědělství. Přitom stejně jako loni se v zákonu o státním rozpočtu navrhuje umožnit převést nevyčerpané dotace letošního roku určené pro agrokomplex a lesní a vodní hospodářství do roku 1995 s tím, že budou použity na stejný účel. Současně vláda počítá se zvýšenou podporou drobného a středního podnikání. Dotace pro Českomoravskou záruční a rozvojovou banku se mají v příštím roce zvýšit o 300 mil. Kč na částku 1,5 mld. Kč. Pro podporu exportu mají být poskytnuty dotace ve výši 1 mld. Kč pro exportní garanční a pojišťovací společnost.

Začtvrté. Mezi oblasti, které chce vláda podporovat ve větším rozsahu než letos, patří dále výdaje na vědu, výzkum a bytovou výstavbu. Po provedené analýze stavu v oblasti vědy a výzkumu stanovila vláda zásady pro poskytování státní podpory v této oblasti s tím, že v cílovém stavu by se na tento účel mělo věnovat zhruba 0,7% hrubého domácího produktu.

Státní rozpočet na rok 1995 počítá v neinvestičních výdajích s částkou 4,9 mld. Kč a s dalšími 300 mil. Kč v investicích. Ve srovnání s rokem 1994 porostou neinvestiční výdaje na vědu o 11%.

V rámci těchto prostředků se zvyšuje podíl účelových prostředků, které budou poskytnuty na konkrétní projekty vybrané na základě posouzení jejich přínosů a splnění dalších kritérií. V tomto směru se zejména zvyšují prostředky pro grantovou agenturu České republiky.

Rovněž v oblasti podpory bytové výstavby a bydlení, na kterou má být vynaloženo celkem 7,5 mld. Kč, usiluje vláda o kvalitativní a kvantitativní posun. Zatímco na jedné straně postupně doznívají dřívější formy podpory v podobě výdajů na tzv. komplexní bytovou výstavbu, směřuje vláda k vyšší podpoře již zavedených nových forem, jako jsou státní příspěvky na stavební spoření, příspěvek na hrubé nájemné, půjčky obcím na modernizace bytového fondu a současně je v rozpočtu vytvořena rezerva ve výši 1,2 mld. Kč, která by měla být využita v návaznosti na vládou připravovanou koncepci podpory bydlení a na další formy, včetně uvažovaného zavedení hypotékárních úvěrů.

Začtvrté. Významnou součástí návrhu státního rozpočtu je rozpočet investičních výdajů. Jejich objem pro ústřední rozpočtové kapitoly činí v návrhu rozpočtu 38,6 mld. korun, což ve srovnání s rozpočtem na rok 1994 představuje přírůstek 6,6%. Vedle těchto investic jsou v kapitole všeobecná pokladní správa rozpočtovány investiční dotace pro okresní úřady, města a obce ve výši 6,7 mld. korun, což představuje meziroční zvýšení o 11,2%.

Z věcného hlediska jde o akce komunální ekologie, vodní hospodářství, dopravní infrastruktury měst a obcí, bydlení, školství a zdravotnictví. K relativně nízkému růstu investic v ústředních kapitolách, ve srovnání s očekávanou skutečností, tedy rozdíl mezi rozpočtem a očekávanou skutečností letošního roku, chci poznamenat, že je ovlivněna tím, že vláda letos schválila urychlení některých investičních akcí v rozsahu 1,6 mld. korun ještě z prostředků letošního roku. Tyto zvýšené výdaje kryla z předpokládaných úspor ve výdajích rozpočtu a při stanovení objemu investic na rok 1995 již přihlédla k této operaci.

Zvýšenou pozornost vláda věnovala především odvětvové struktuře a pokračování zabezpečování priorit založených ve střednědobé koncepci finanční politiky. Mezi priority v roce 1995 patří zejména výstavba dálnic v objemu téměř 5 mld. korun, technická obnova silnic v objemu 3,4 mld. korun, technická obnova a výstavba nemocnic v objemu 3,5 mld. korun, výstavba a technická obnova školských zařízení v objemu 3,2 mld. korun.

Vážená Poslanecká sněmovno, součástí vládního návrhu státního rozpočtu jsou i dotace poskytované okresním úřadům a obcím. Při přípravě letošní politiky ve vztahu k místním rozpočtům vycházela vláda z analýz vývoje předpokládaných vlastních zdrojů těchto rozpočtů a úkolů, které obce a okresy zajišťují. Vláda považuje principy koncepce místních rozpočtů tak, jak byly realizovány v letech 1993 a 1994, za dobré a dostatečně zabezpečující stabilitu místních financí a naplnění kompetencí orgánů místní samosprávy. Tyto skutečnosti potvrzují i údaje, které o vývoji rozpočtu obcí a okresních úřadů máme k dispozici.

Základem pozitivního vývoje v územních rozpočtech je opora jejich příjmové základny o daň z příjmů fyzických osob, která je velmi stabilní, a vzhledem k tempu růstu mezd a progresivitě této daně i nízké nezaměstnanosti, i progresivně se vyvíjejícím zdrojem. Rozpočty územních orgánů na rok 1995 jsou sestaveny jako vyrovnané v celkovém objemu 101,1 mld. korun, když oproti očekávané skutečnosti roku 1994 rostou téměř o 4%. Vlastní příjmy místních rozpočtů, to jest bez dotací státního rozpočtu, by měly být vyšší proti roku 1994 o 8,7%. Dotace ze státního rozpočtu se navrhují v objemu 15,8 mld. korun, spolu s prostředky poskytovanými místním rozpočtům jako účelové dotace z kapitoly všeobecná pokladní správa činí celkové transfery ze státního rozpočtu 23,3 mld. korun.

Vládní návrh nižších dotací pro územní rozpočty vědomě reaguje na finanční situaci těchto rozpočtů a tempo jejich růstu za poslední roky. Oproti původně předpokládanému rozpočtu na letošní rok je pravděpodobné výrazné překročení příjmů i výdajů v místních rozpočtech zhruba o téměř 20%. Celková dynamika příjmů a výdajů místních rozpočtů od roku 1992 do roku 1994 činí zhruba 32% a výrazně převyšuje srovnatelné tempo příjmů a výdajů státního rozpočtu.

Ve vnitřním dělení příjmové základny místních rozpočtů navrhuje vláda uskutečnit další posun ve prospěch obecních rozpočtů. Zatímco v letošním roce je výnos daně ze závislé činnosti rozdělován mezi obce a okresy v poměru 50 : 50%, pro příští rok vláda navrhuje zvýšit podíl rozpočtů obcí na 55% a adekvátně snížit podíl rozpočtů okresních úřadů na 45%. Nemusím zdůrazňovat, že zvýšení participace na nejdynamičtěji se vyvíjejícím příjmu by mělo být výrazným posílením zdrojů obecních pokladen. O záměru vlády posílit finanční soběstačnost obcí svědčí, že v průběhu tří let se jejich podíl na dani ze závislé činnosti zvýšil z původních 40% v roce 1993 na 55% v roce 1995, jakož i skutečnost, že podíl vlastních příjmů obcí a obecních úřadů na jejich celkových výdajích dosáhne v roce 1995 více než 75%. Celková struktura dotací poskytovaných místním rozpočtům v zásadě odpovídá struktuře schválené pro rok 1994.

K určitým změnám dochází ve váze jednotlivých dotací, a to částečně vlivem legislativních úprav, jako jsou například zvýšení životního minima pro poskytování sociálních dávek, ale i stanovením hlubší diferenciace kritérií pro poskytování některých dotací, což se týká dotací na provoz ústavů sociální péče a domovů důchodců. Ve výčtu dotací, které se navrhují poskytnout místním rozpočtům, klesá objem subvencí poskytovaných na některé investiční a neinvestiční aktivity. Jde zejména o akce bývalé takzvané komplexní bytové výstavby, a to v souvislosti s postupným dokončováním jednotlivých staveb.

V přehledu příjmů územních rozpočtů figurují vedle dotací ze státního rozpočtu i dotace ze Státního fondu životního prostředí, které se předpokládají v objemu 3 mld. korun. Jde zhruba o polovinu parlamentem stanovených prostředků, převáděných z účtu malé privatizace a určených k řešení programu plynofikace obcí. Znovu musím tedy vyjádřit své přesvědčení, že rozpočty měst a obcí a okresů jsou podle vládní předlohy zabezpečeny dostatečně.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh státního rozpočtu na rok 1995 představuje stěžejní dokument hospodářské politiky vlády pro příští rok. Jde o program založený na zhruba stejných stavebních kamenech jako je rozpočet letošní, který přes všechna pesimistická a škarohlídská tvrzení z řad jeho odpůrců prokázal svoji životaschopnost a funkčnost a jako takový významně přispěl k pokračující stabilitě transformačního prostředí a oživení národního hospodářství.

Ministerstvo financí pracovalo na přípravě návrhu rozpočtu od letošního března, přičemž jeho projednávání na úrovni ministrů vlády probíhalo velmi intenzivně v několika kolech od července. Přiznávám, že tato jednání nebyla jednoduchá, a cesta ke konsenzu byla leckdy velmi trnitá. Výsledný návrh, který vláda předložila, je návrhem ekonomickým, odpovídajícím významu řeckého spojení oikos nómus, což znamená náš dům. Je to rozpočet zodpovědný, nakládající s dostupnými prostředky. Je to zároveň rozpočet podporující hospodářský růst a zabezpečující v potřebné míře všechny veřejné statky a ústavní funkce státu. Je to zdravý rozpočet, a proto vám jej doporučuji ke schválení.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji místopředsedovi vlády a ministru financí Kočárníkovi. Udílím slovo společnému zpravodaji výborů poslanci Tomáši Ježkovi. Odůvodní předloženou zprávu rozpočtového výboru, která je ve smyslu usnesení Poslanecké sněmovny č. 470 a usnesení organizačního výboru číslo 421 společnou zprávou výborů. Budeme tedy vládní návrh zákona o státním rozpočtu projednávat ve znění této zprávy podle sněmovního tisku 1360. Zároveň prosím pana společného zpravodaje, aby připomněl, jak bude prakticky probíhat naše jednání v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny č. 470. Pane společný zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Tomáš Ježek: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, projednávání státního rozpočtu je bezpochyby největší událostí v životě parlamentu a vrcholí jím parlamentní rok. Mám velkou radost, že v letošním roce sklízíme ovoce naší loňské uvážlivosti, protože jak víme všichni, rozpočtové hospodaření se v letošním roce vyvíjí velmi příznivě. Jsme jedinou zemí nejen mezi zeměmi, které transformují svoji ekonomiku ze socialistické na tržní, ale myslím, že i jedinou zemí v Evropě, která má přebytkový rozpočet.

Přeji si proto, aby i letošní debata byla vedena ve stejném duchu jako loni, to je v duchu starosti o finanční disciplínu.

Jsem opravdu velmi rád, že náš parlament na rozdíl od jiných parlamentů není továrnou na navrhování výdajů a je veden duchem uvážlivosti. Přeji si, abychom všichni nadále považovali za svůj hlavní úkol udržet základní charakteristiku vládního návrhu rozpočtu, jímž je jeho vyrovnanost. Z tohoto zorného úhlu musíme přistupovat k jednotlivým návrhům jak z výborů, tak od jednotlivých poslanců.

Prosím, aby si sněmovna znovu uvědomila, co je naším společným zájmem. Není to souhrn jednotlivých potřeb. Každý z nás by jich uměl vyjmenovat desítky. Společným zájmem České republiky jsou zdravé veřejné finance, pevná měna, to je kvalitní česká koruna. Neexistuje a nemůže existovat žádný výdaj - byť se každému z nás mohl zdát sebenaléhavější - kterému by mělo a smělo být dovoleno, aby tuto největší kvalitu předčil.

Poslanecká sněmovna podle § 3 odst. 2 zákona o jednacím řádu svým usnesením č. 470, a pak organizační výbor svým usnesením č. 421, rozhodli o způsobu projednávání státního rozpočtu na rok 1995. Připomínám, že podle těchto usnesení se určil i způsob projednávání a řazení jednotlivých přihlášek do rozpravy podle toho, zda jde o obecnou rozpravu nebo o podrobnou rozpravu. To znamená, že přednost mají poslanci přihlášení do obecné rozpravy.

Všechny výbory Poslanecké sněmovny, kromě výboru mandátového a imunitního, projednaly vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 1995 a návrh státního rozpočtu na rok 1995 včetně kapitol. Rozpočtový výbor podle výše zmíněných usnesení vypracoval zprávu, kterou poslanci a poslankyně obdrželi jako tisk 1360. Všichni poslanci a poslankyně také obdrželi usnesení jednotlivých výborů k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 1995, který je obsažen v tisku 1190 a usnesení rozpočtového výboru č. 364. Součástí tohoto usnesení jsou všechna další usnesení výborů, která se netýkají přímo tisku 1190, a doporučení rozpočtového výboru Poslanecké sněmovně, jak při zvažování návrhů v usnesení obsažených postupovat.

Z toho, co jsem uvedl, vyplývá, že vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1995 a návrh státního rozpočtu na rok 1995 můžeme projednávat ve znění zprávy obsažené ve sněmovním tisku 1360.

Rozpočtový výbor věnoval práci na rozpočtu mimořádně velké úsilí, odpovědně projednal všechny návrhy vzešlé z jednotlivých výborů a předkládá vám zprávu, kterou máte na stole.

V závěru mi dovolte už jen technickou poznámku. Prosím vás, abyste si opravili drobné překlepy, které jsou v tisku 1360. Na straně 2 v § 3 odst. 2 ve druhém řádku za slovo "plátcem" vsunout slovo "daně". Na straně 4 v posledním řádku místo "vyúčtování" má být "zúčtování".

Poslední chyba, která se vloudila, se týká přílohy č. 4, kde v řádku "Ministerstvo obrany" ve sloupci "investiční výdaje rozpočtových a příspěvkových organizací celkem" má být místo čísla 5 475 300 číslo 5 469 900 a ve sloupci "výdaje celkem" místo čísla 26 910 141 má být číslo 26 904 741.

Analogicky v příloze C v řádku "Ministerstvo obrany" ve sloupci "investiční výdaje rozpočtových a příspěvkových organizací celkem" místo čísla -631,700 má být číslo -637,100 a ve sloupci "výdaje celkem" místo čísla -831,700 má být číslo -837,100. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji společnému zpravodaji panu poslanci Tomáši Ježkovi. Než zahájím rozpravu, mám technické sdělení. Pan poslance Gross má náhradní kartu č. 18.

Oznamuji, že do rozpravy je v tuto chvíli písemně přihlášeno 16 poslankyň a poslanců. V duchu rozvrhu, který stanovil rozpočtový výbor, budu co do pořadí dávat přednost těm, kteří se přihlašují do obecné rozpravy o rozpočtu, to jest především mluvčím klubů. Pak teprve budu dávat slovo těm, kteří se přihlašují do podrobné rozpravy v časovém sledu, jak své přihlášky odevzdali.

Otevírám rozpravu. Jako prvního zvu k řečništi pana poslance Michala Krause, který sdělí stanovisko svého klubu. Připraví se pan poslanec Svatomír Recman.