Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec Jan Bláha: Vážený pane předsedající, pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, mnohé, co jsem chtěl připomenout už zaznělo v řadě předřečníků ať od paní poslankyně Orgoníkové nebo například pana poslance Kuchaře.

Jestliže máme uvažovat v té dimenzi, že je tady předložen návrh zákona, který by měl být jakousi základní normou, která by měla zároveň umožnit připravované transformační změny na českých drahách a následnou privatizaci, pak se domnívám, že zákon je velice nešťastně koncipován a dost nedokonalý. Navíc zmocňuje v § 66 ministerstvo k vydání řady předpisů k tomuto zákonu a domnívám se, že asi zdaleka nebudou všechny tyto předpisy souběžně s platností zákona, pokud by vůbec byl přijat.

Proto si myslím, že v takovém případě asi měl existovat komentovaný zákon, než budou všechny tyto prováděcí předpisy, aby nedocházelo například k různému způsobu výkladu uživatelů tohoto zákona. To je jenom poznámka na okraj.

Pokud se ale budeme dívat na otázky jiné, to znamená na otázky harmonizace ustavení tohoto zákona i například se směrnicemi Rady Evropského společenství a Evropské unie, domnívám se, že tady vzniká hned několik momentů, které začínají být a budou následně problémové. Z tohoto titulu bych si dovolil udělat tři pozměňovací návrhy.

První by se týkal § 2, kde by se doplnil nový odst. 8, který by pojmenoval, co jsou to závazky veřejné služby. Cituji: závazky veřejné služby znamenají závazky příslušného provozovatele dráhy, které by nepřevzal ve svých vlastních obchodních zájmech vůbec nebo ve stejném rozsahu nebo za stejných podmínek. Závazky veřejné služby sestávají ze závazků provozu, přepravy a tarifů. Je na provozovateli dráhy požádat drážní orgán po ukončení zcela nebo části závazek veřejné služby, pokud zahrnuje ekonomické nevýhody, které mu nejsou na základě smlouvy nahrazeny objednavatelem.

Tato textace vychází v podstatě zrovnovážení stavu podle nařízení Rady EHS z roku 1983, 1991 a dalších a jsou v podstatě trochu jinou podobou toho, co jsme přijmuli i do zákona č. 111 z roku 1994 o silničním zákonu. Samozřejmě, že je to tam koncipováno trochu rozdílněji, nicméně si myslím, že tento návrh by byl podstatně přesnější.

Dále bych si dovolil doplnit § 8 o další odstavec 3 k pojmu "okolí dráhy". Především proto, že § 8 tento pojem nemá, nevymezuje, hovoří pouze o ochranném pásmu a v podstatě i přes různou diskusi odborníků ohledně bludných proudů vysokofrekvenčních rušení apod., navrhuji proto - cituji - nový odstavec 3, § 8:

Okolí dráhy a jeho vztah k provozování dráhy určí prováděcí předpis.

V tomto smyslu bych pak doporučoval doplnit § 66 odst. 1 o citaci § 8, odst. 3.

Poslední návrh se týká ustanovení, která upravují zásady pro udělování licencí provozovateli drážní dopravy. Domnívám se, že na základě návrhu směrnic Rady Evropské unie jak pro udělování licencí železničním podnikům, které patrně budou platné v příštím roce, tak i pro rozložení kapacit železniční infrastruktury a jejímu zpoplatnění, které by taktéž měly být přijaty v příštím roce, dovoluji si doplnit následující § 28 o dvou odstavcích, který by se týkal finanční způsobilosti.

Odst. 1 - cituji:

Pro účely prokázání finanční způsobilosti žadatele je nutno předložit doklady prokazující, že žadatel je schopen dostát svým závazkům stanovených za realistických požadavků v období do 12 měsíců. Pro tyto účely žadatel předloží svůj obchodní záměr na první rok provozu, předpokládanou finanční rozvahu včetně zisků a ztrát, návrhy jízdného a přepravného, údaje o současných a projektovaných finančních zdrojích, plány likvidity pro první rok provozu, záměry kvalifikace pracovníků odpovídající ustanovením o bezpečnosti provozu a používání školících zařízení. Podle možnosti žadatel předloží i finanční audit za předchozí rok.

Odst. 2:

Ostatní podmínky, mezi které může patřit i povinnost zabezpečení ekologického auditu, upraví příslušný prováděcí předpis.

Opět bych doplnil § 66 o tyto zmocňovací ustanovení v § 8, odst. 1 a 2.

Domnívám se, ze finanční způsobilost není na obtíž, naopak je nutná především proto, že je to podpora našich podnikatelů v této činnosti především proto, aby mohli být partnery i při mezinárodní přepravě a aby i podle těchto norem nemohlo dojít k tomu, ze by byli například z mezinárodní přepravy vyřazeni z titulu různých problémů a různých důvodných podezření, kde by byla zpochybňována otázka záruk následných pojištění, zneužití pojištěné zásilky a otázky event. praní špinavých peněz atd.

Tolik mé návrhy. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Bláhovi a prosím pana poslance Grosse, jehož přihláška je poslední, kterou jsem obdržel.

Poslanec Stanislav Gross: Pane předsedající, pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, budu poměrně stručný, budu mít pouze několik pozměňovacích návrhů víceméně terminologických, pouze jeden z nich je věcný.

Chtěl bych říci, že podporuji návrh kolegyně Orgoníkové, aby projednávání tohoto návrhu zákona bylo přerušeno a aby se k němu ještě jednou vrátily některé výbory, protože si myslím, že tato zásadní norma by měla být v poněkud jiné podobě předložena parlamentu.

A nyní k návrhům.

Chtěl bych navrhnout v § 22 odst. 1 písm. d), v § 36, v § 40 a v § 41 odst. 1 následující změnu.

Myslím si, že by bylo zapotřebí všude, kde se v zákoně hovoří o jízdním řádu, tento pojem rozšířit o jízdní řád osobních a nákladních vlaků, protože systém dopravy na železnici je poněkud složitější a myslím si, že by se to mělo v zákoně odrazit.

V § 42 navrhuji následující znění odst. 4:

"Odst. 4: Jízdní řád schválený drážním správním úřadem je závazný pro všechny provozovatele dráhy. Osoby užívající dráhy nemají nárok na náhradu škody, která jim vznikla nesplněním této povinnosti z důvodu zajištění bezpečnosti přepravovaných osob a věcí."

Domnívám se, že v současné době došlo z řady důvodů k poněkud chaotičtějšímu provozu dráhy, než tomu bylo za uplynulé období, a myslím si, že je třeba, aby byl grafikon závazný pro všechny pracovníky dráhy. Myslím si, že každý pracovník dráhy by také měl být do jisté míry ochráněn před tím, pokud na základě zajištění bezpečnosti uživatelů drah bude nucen porušit grafikon dopravy a jízdní řád.

A dále navrhuji v § 45 v odst. 1 a 2 nahradit slovo "průkaz" slovem "osvědčení", protože se domnívám, že v rámci pojmů užívaných na dráze je toto slovo daleko vžitější a myslím, že daleko lépe vystihuje to, co osvědčení skutečně v současné době je, a že nahrazovat je slovem "průkaz" by bylo určitou degradací ve snaze unifikovat tuto oblast se silniční dopravou.

A pak bych měl jeden dotaz na pana ministra - byl bych velmi rád, kdyby mi ho zodpověděl -, který se již netýká textu zákona. Velice by mě zajímalo z titulu působení v branném a bezpečnostním výboru, kdyby mi pan ministr odpověděl na otázku, kdo bude odpovídat za provoz železnic v době branné pohotovosti státu, protože si myslím, že i tato otázka by měla na půdě parlamentu zaznít, resp. odpověď na tuto otázku, která, jak jsem řekl, se zcela netýká projednávaného zákona. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Grossovi. Ptám se, kdo se ještě hlásí do rozpravy?

Protože nikdo, myslím, ze nastala právě ta chvíle rozhodnout o procedurálním návrhu paní poslankyně Orgoníkové na přerušení tohoto bodu do té doby, než se sejdou zainteresované výbory a ústavně právní výbor a sjednotí svá stanoviska, event. je znovu projednají. Je to tak v tom smyslu, jak jste, paní poslankyně, hovořila? - (Poslankyně Hana Orgoníková: ano.)

Poslanec Vladimír Budinský: Já bych jen připomněl, pane místopředsedo, že tu jsou v podstatě dva procedurální návrhy. Jeden procedurální návrh pana poslance Kuchaře, který chce vrátit vládě zákon k přepracování, a druhý je procedurální návrh paní poslankyně Orgoníkové, který i pan poslanec Kuchař podpořil a podpořil ho také pan poslanec Kačenka.

Volně bych řekl, že všichni vystupující s podobnými pozměňovacími návrhy na přerušení chtěli, aby se projednávání přerušilo před koncem rozpravy, doporučit organizačnímu výboru, přikázat tisk 1198 dalším výborům, rozpravu dokončit na první schůzi v roce 1995, pan poslanec Kačenka chtěl navíc uspořádat na půdě sněmovny seminář.

Domnívám se, že logicky - a po logice volal jeden z poslanců - by bylo vhodné jako o prvním hlasovat o návrhu pana poslance Kuchaře, protože ten je terminální v tisku 1198, a v případě, že projde, pak nemá cenu se scházet ve výborech, ale řešit popř. nový návrh. Pokud by návrh pana poslance Kuchaře neprošel, mělo by smysl hlasovat o návrhu paní poslankyně Orgoníkové.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Podpořil bych toto stanovisko i tím, že pan poslanec Kuchař byl přihlášen již včera, takže vlastně jeho návrh byl první. Budeme tedy jako o prvním rozhodovat o procedurálním návrhu pana poslance Kuchaře. Než tak učiníme, všechny jsem vás odhlásil a prosím vás o novou prezentaci.

Domnívám se, že procedurální návrh pana poslance Kuchaře není třeba opakovat, budeme hned hlasovat.

Hlasování č. 269.

Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování je skončeno.

Procedurální návrh nebyl přijat poměrem hlasů 56 pro, 83 proti, 9 poslanců se zdrzelo hlasování, jeden nehlasoval.

Procedurální návrh neprošel, myslím, že ve smyslu toho, co řekl pan společný zpravodaj, není možné hlasovat o dalším. (Veselost.)

Poslanec Vladimír Budinský: Myslím, že je možné hlasovat o procedurálním návrhu paní poslankyně Orgoníkové, protože právě jsme rozhodli o tom, že nevrátíme vládě návrh zákona, takže můžeme rozhodnout o přerušení rozpravy, přikázání dalším výborům, popř. o uspořádání zmíněného semináře.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Ano, budeme tedy hlasovat o jiném návrhu, tj. o návrhu na přerušení, což je návrh paní poslankyně Orgoníkové.

Hlasování č. 270.

Kdo je pro tento návrh? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování skončilo.

Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 66 pro, 73 proti, 13 poslanců se zdrželo hlasování, jeden poslanec nehlasoval.

Myslím, že o dalších není již možno hlasovat, poněvadž byly v podstatě shodné, čili já končím rozpravu k tomuto bodu. Myslím, že všichni jste se mnou zajedno, že stejně jako v předcházejícím případě vzhledem k velkému množství pozměňovacích návrhů dáme prostor k jejich zpracování a sumarizaci.

Přerušuji tedy projednávání tohoto bodu a dříve, než vyhlásím přestávku, rád bych vám ještě sdělil, že pan místopředseda Vlach svolává stálou komisi pro veřejnou správu ihned do místnosti státních aktů.

Přerušuji jednání do 14.30 hodin s tím, že je prostor pro jednání politických klubů.

(Jednání přerušeno ve 12.29 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 16.35 hodin.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás požádal, abyste se všichni dostavili do sněmovny. Budeme pokračovat v jednání. Omlouvám se za pozdní zahájení schůze. Myslím, že je korektní vyhovět žádosti poslaneckých klubů. Prosím, abyste se zaregistrovali, budeme pokračovat.

Vzhledem k tomu, že je zaregistrováno 108 poslanců, dovolte mi, abych zahájil pokračování bodu 20 podle schváleného programu, kterým je přerušený

Podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 470 budou všechny pozměňovací návrhy z obecné a podrobné rozpravy doručeny všem poslancům nejpozději 48 hodin před zahájením závěrečné rozpravy, což konstatuji, že bylo splněno. Nejdříve 72 hodin po skončení obecné a podrobné rozpravy se pokračuje v závěrečném projednávání návrhu zákona. Konstatuji, že to také bylo splněno. Připomínám tedy, že postupujeme v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny 470 a ještě jednou upozorňuji na skutečnost, že v pátek byla ukončena obecná a podrobná rozprava, ve které hovořilo více než 30 poslankyň a poslanců. Výsledkem této obecné a podrobné rozpravy je "Přehled vystoupení poslanců k projednávání vládního návrhu státního rozpočtu podle sněmovních tisků 1190 a 1360 a jejich pozměňovacích návrhů ze dne 9. 12. 1994 a stanovisko rozpočtového výboru k pozměňovacím návrhům", vypracovaný rozpočtovým výborem a rozdaný v pondělí ve 14.30 hodin prostřednictvím poslaneckých klubů a nezařazeným poslancům prostřednictvím výborů. Doufám, že tento přehled mají všichni poslanci k dispozici.

Ukončili jsme rozpravu, a proto podle usnesení 470 dávám slovo nejprve společnému zpravodaji výborů panu poslanci Tomáši Ježkovi, aby doporučil, jak budeme postupovat.

Poslanec Tomáš Ježek: Vážený pane místopředsedo, vážení poslanci, vážená vládo, jsem srozuměn s tím, abychom postupovali podle materiálu, který vám byl rozdán, tj. podle přehledu, který všichni máte. Budeme probírat jednotlivé pozměňovací návrhy, jak jsou tam napsány a jak padly ve všeobecné rozpravě s tím, že vždy budu upozorňovat, že se týkají buď čísel rozpočtu nebo textu zákona, nebo doprovodného usnesení.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Dávám nyní ve smyslu usnesení 472 možnost vám všem, paní poslankyně a páni poslanci, pokud byste buď formou faktické nebo technické poznámky chtěli navrhnout nějakou opravu gramatických, písemných, nebo tiskových chyb v tomto přehledu, případně se chtěli vyjádřit k návrhu projednávání, jak jej doporučil společný zpravodaj. Slovo má pan poslanec Kačenka.

Poslanec František Kačenka: Na straně 4 v bodě 7 (č) na druhém řádku má být místo číslovky 2250 číslovka 225,0, na třetím řádku místo 2000 má být 200,0. Na šestém řádku místo čísla 834 si opravte 83,4 a místo čísla 184 číslo 108,4.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Nikdo jiný se nehlásí. Podle usnesení 470 končím závěrečnou rozpravu a dávám slovo zástupci navrhovatele, místopředsedovi vlády a ministru financí Ivanu Kočárníkovi, aby se k rozpravě vyjádřil a přednesl závěrečné slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, dovolte, abych poděkoval Poslanecké sněmovně, vám všem poslancům za pozornost, kterou jste věnovali státnímu rozpočtu na příští rok. V rozpravě vystoupilo 34 poslanců a byla přednesena řada pozměňovacích návrhů, vesměs tlačících výdaje rozpočtu nahoru.

Jsem tímto přístupem poněkud zklamán. Projevuje se v něm jistý paternalismus jednotlivých výborů sněmovny, méně byla viditelná snaha o hledání a nalezení případných dalších úspor peněz daňových poplatníků. A to i přesto, že byly sněmovně předloženy mnohem podrobnější podklady, včetně rozpočtů řady rozpočtových a příspěvkových organizací.

Stejně jako v loňském roce sněmovna schválila těsně před rozpočtem novely daňových zákonů, na jejichž základě jsme něco poztráceli na rozpočtových příjmech. Tento dopad není dramatický, rozkládá se v zásadě do dvou let a pokud jde o rok 1995, je v každém případě řádově nižší než vládní rozpočtová rezerva. Já to zde uvádím pouze pro pořádek a věřím, ze v příštím roce již bude vláda připravovat rozpočet na základě schválených zákonů, takže přijetí případných novel daňových zákonů bude ještě před parlamentními prázdninami.

Chtěl bych se nejprve vyjádřit k některým pozměňovacím návrhům a na některé obecnější otázky budu reagovat později. Své souhlasné či nesouhlasné stanovisko, kde se nevyjádřím nyní, vyjádřím potom při závěrečném hlasování. Čili k jednotlivým pozměňovacím návrhům.

Pan poslanec Skočovský na rozdíl od loňského roku přednesl tentokrát pouze dva návrhy, nemohu však s nimi souhlasit.

V prvém případě jde o poskytnutí prostředků pro Národní divadlo ve výši 46 mil. Kč na řešení důsledků a krytí ztrát vzniklých podpisem souboru smluv mezi Národním divadlem, voršilkami a firmou Themos. Za situace, kdy se vláda teprve bude tímto problémem zabývat na základě zprávy, kterou jistě pan ministr kultury předloží, povazuji tuto věc za neuzavřenou a tudíž za předčasné již nyní zvyšovat výdaje kapitoly ministerstva kultury z tohoto důvodu.

Pokud jde o druhý návrh pana poslance Skočovského na zařazení částky 55 mil. Kč na dokončení rekonstrukce a vybavení Besedního domu v Brně, se kterým rovněž nesouhlasím, chci pouze říci to, co možná není ve sněmovně všeobecně známo, že v letošním roce na Besední dům bylo navíc poskytnuto 69 mil. Kč a že by tedy nemělo být problémem Besední dům v příštím roce dostavět.

Dlouhou sérii pozměňovacích návrhů přednesl pan poslanec Kačenka. Nesouhlasím ani s jedním. Konkrétně se chci vyjádřit k následujícím.

Pokud jde o tu část vystoupení pana poslance, která se týká Fondu národního majetku, resp. jeho dotazu, zda úhrada části úroků byla provedena cash, tj. ve skutečných penězích či v dluhopisech, chci ujistit, že byla provedena ve skutečných penězích, tedy převodem z účtu na účet, nikoliv emisí dluhopisů.

Pokud jde o jeho obavu, zda bude dostatek privatizovaného majetku v roce 1995 na to, aby bylo možno pokrýt 10,7 mld. Kč tak, jak je předpokládáno, chci jej ujistit, že Fond národního majetku předpokládá pro rok 1995 celkové příjmy z prodeje ve výši více než 36 mld. Kč, tudíž, že bude dostatek prostředků k pokrytí toho, co návrh zákona ukládá.

Pokud jde o návrh pana poslance Kačenky, týkající se toho, aby byly výnosy z prodeje kupónových knížek zahrnuty do rozpočtu, chci říci, že tady patrně jde o nedorozumění, protože tyto příjmy nejsou příjmem rozpočtu, ale jsou příjmem Fondu národního majetku. Stanovuje to tak zákon č. 92 a z tohoto titulu ani návrh pana poslance Kačenky na zvýšení příjmů státního rozpočtu o 7 mld. Kč nemohu sněmovně doporučit ani jej nemohu přijmout.

Pan poslanec Kačenka se dále zabýval podrobně kapitálovými výdaji rozpočtu do dopravy. Podstatou všech jeho návrhů bylo převedení části prostředků na dálnice a silnice z území Čech na Moravu, přičemž vládní návrh označil za nespravedlivý a nemorální. Toto si dovolím zcela zásadně odmítnout, a pokud zde někdo chce vytahovat tzv. moravskou kartu, pak mu doporučuji, aby si velmi dobře a velmi podrobně prostudoval rozpočet. Vyplývá z něj mimo jiné to, že vezmemeli např. objem dotací pro územní rozpočty, pak z celkové částky je směrováno na území Čech cca 59% a na území Moravy cca 41%. Nebo-li poměr je 1,44: 1, čili výrazně ve prospěch Moravy. A pokud jde už o zmíněné silnice a dálnice, pan poslanec zapomněl na to, že v rozpočtu je ještě další položka, o které se nezmínil, takže čísla, která jsou uvedena pokud jde o dopravní infrastrukturu v rozpočtu - pokud jde o Cechy a Moravu - jsou zcela jiná než uvedl.

Pan poslanec Hájek přednesl několik návrhů na věcné změny přímo v textu zákona. Nesouhlasím s nimi z následujících důvodů.

Požadavek na úplné vypuštění § 6, který má umožnit převod úspor ve věcných výdajích rozpočtových organizací z roku 1994 do roku 1995, považuji ve vztahu k rozpočtovým kapitolám v této době za nekorektní zejména proto, že jsme v závěrečné fázi projednávání rozpočtu. Přitom resorty, jednotliví členové vlády o tomto návrhu vědí zhruba od srpna letošního roku.

A oprávněně předpokládám, že k tomu přizpůsobily i své chování v nakládání s rozpočtovými prostředky, což dokazují i čísla o plnění výdajů. Další návrh pana poslance Hájka na zahrnutí určitého blokačního paragrafu do zákona, který by přikazoval vládě převést příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, přesahující jejich rozpočtovanou výši na rok 1995, t. j. těch více než 147 mld. Kč do státních finančních aktiv, rovněž nedoporučuji. Jde proti logice rozpočtu. Považuji to za modifikovanou formu stále se objevujících snah mašličkovat některé druhy příjmů ve vztahu k některým výdajům. Kromě toho zákon jasně stanoví, že příjmy z tohoto pojistného jsou příjmem státního rozpočtu, bez rozlišení, zda jde o příjmy nad rozpočtovanou výši nebo ne. Tento návrh je zjevně chybný, jak vyplývá jednak z logiky rozpočtu, jednak ze zákona o rozpočtových pravidlech. Je to asi stejné provinění proti principu ekonomie, jako kdybychom chtěli hlasovat o tom, kolik je 1 + 1. A chtěli například odhlasovat, že 1 + 1 = 3. Nesouhlasím s tímto návrhem a varuji před neodpovědným hlasováním v této cause.

Pan poslanec Hirš dal návrh, kterým chce zvýšit rozpočet výdajů na vědu a výzkum, ať již jde o Akademii věd, zvýšení investic o 30 mil. Kč, nebo o Grantovou agenturu, a dále zvýšit prostředky na zlepšení přístrojového vybavení vysokých škol. Rovněž s těmito návrhy nesouhlasím. Jde o to, že vláda posílila rozpočet na vědu. Ještě v listopadu letošního roku bylo uvolněno z rezerv rozpočtu navíc pro Akademii věd 45 mil. Kč konkrétně na přístrojové vybavení, a dále rozpočtový výbor schválil v rámci projednávání rozpočtu v rozpočtovém výboru dalších 70 mil. Kč navíc proti vládnímu návrhu pro rozpočet na rok 1995.

K návrhu paní poslankyně Novákové, dvakrát požadující po 100 milionech korun, jednou na památkové rezervace a podruhé na program záchrany kulturního dědictví, zaujímám rovněž negativní stanovisko s poukazem na to, že jde na zvýšení prostředků nad rámec toho, co již provedla vláda. Např. můžeme pozorovat patrný nárůst od roku 1993 prostředků, které jsou vynakládány na tyto účely. Myslím, že i pan ministr Tigrid zde sdělil sněmovně, že vláda uvolnila ještě v letošním roce na záchranu kulturního dědictví téměř 200 mil. Kč. S tímtéž se počítá pro rok 1995 a pan ministr kultury bude předkládat vládě program záchrany kulturního dědictví, takže vláda se k tomuto jistě vrátí a připraví pro sněmovnu případné návrhy v tomto směru.

Pan poslanec Melichar navrhuje zvýšit prostředky určené pro vybrané okresy v severních Čechách z vládou navržených 350 mil. Kč na 700 mil. Kč. Rovněž s tímto návrhem nesouhlasím. Lze konstatovat, pokud jde o tuto položku, zhruba to, že tato položka, tyto peníze ve vybraných okresech v severních Čechách byly původně používány vysloveně jako kompenzační opatření. Potom na základě našeho tlaku a po dohodě s přednosty a starosty z těchto dotčených okresů jsme se rozhodli, že budeme spíše tyto peníze používat na řešení příčin, nikoli následků. To znamená na určité investiční akce, které by měly vést k ozdravění životního prostředí.

Já jsem loni se všemi dotčenými přednosty i starosty z těchto okresů za přítomnosti pana ministra Bendy a pana ministra Dyby jednal a dohodli jsme se, že ještě pro rok 1994 ponecháme to stávající dělení v platnosti, nicméně že od dalšího roku, to znamená od roku 1995, bychom tu část, která byla používána na spotřebu, převedli v zásadě na tvorbu určitých programů, které by měly přispět k řešení ekologických problémů v severních Čechách.

Kromě toho chci říci, že další prostředky jdou do této oblasti v rámci tzv. ekomiliardy, konkrétně je to dalších 420 mil. Kč pro severní Čechy, a jistě má sněmovna v paměti, že bylo schváleno použití prostředků z malé privatizace ve výši více než 6 mld. Kč, které nepochybně také budou užity i v severních Čechách. Kromě toho jsem informován o tom, že prostředky, které byly rozpočtovány pro letošní rok pro tyto vybrané okresy v severních Čechách, nebudou vyčerpány v řádu zhruba 150 mil. Kč. Čili považuji postup vlády v tomto ohledu za odůvodněný a nesouhlasím, jak již jsem řekl, s návrhem pana poslance Melichara.

Pan poslanec Kozák mi vytkl, že neplníme vládní usnesení č. 433 ze srpna letošního roku, podle něhož jsme měli do návrhu rozpočtu na rok 1995 zahrnout výdaje spojené se zvýšením počtu příslušníků a ostatních pracovníků vězeňské služby ve výši 128,8 mil. Kč, a požaduje je do rozpočtu zahrnout. Přitom citoval zmíněné usnesení. Ale, pane poslanče, necitoval jste poslední větu tohoto usnesení, která říká, že tyto prostředky budou uvolňovány postupně tak, jak bude naplňován stav a počet pracovníků, a že pan ministr spravedlnosti má předložit vládě zprávu do 31. 7. 1995. Chci vás proto ujistit, že vláda bude tyto věci projednávat a jistě použije, tak jak bude nabíhat nabírání těchto pracovníků, prostředky z vládní rozpočtové rezervy. Nemohu proto souhlasit s tímto pozměňovacím návrhem.

Chtěl bych se vyjádřit v této části svého závěrečného slova i k návrhu pana poslance Kozla. Na rozdíl od všech svých předchozích zamítavých stanovisek chci s jeho návrhem na úpravy, které se týkají učňovského školství, vyslovit souhlas, neboť jej považuji za zdůvodněný, podepřený konkrétní kalkulací a již jsem při jednání v rozpočtovém výboru panu poslanci za to poděkoval a činím tak ještě jednou.

Ve druhé části bych rád reagoval na některé obecnější otázky, které zazněly zejména z lavic opozice. Myslím, ze je potěšitelné, že nikdo, snad s výjimkou implicitního pojetí pana poslance Recmana, nenavrhoval již deficitní financování jako prostředek k obnově ekonomického růstu. Tento růst konec konců se dostavuje i bez deficitu rozpočtu, jak je vidět na vývoji v letošním roce, a my jsme přesvědčeni, že tomu tak bude i v dalších letech.