Poslanec Jan Bláha: Vážený pane
předsedající, pane předsedo, pane
ministře, kolegyně a kolegové, mnohé,
co jsem chtěl připomenout už zaznělo
v řadě předřečníků
ať od paní poslankyně Orgoníkové
nebo například pana poslance Kuchaře.
Jestliže máme uvažovat v té dimenzi, že
je tady předložen návrh zákona, který
by měl být jakousi základní normou,
která by měla zároveň umožnit
připravované transformační změny
na českých drahách a následnou privatizaci,
pak se domnívám, že zákon je velice
nešťastně koncipován a dost nedokonalý.
Navíc zmocňuje v § 66 ministerstvo k vydání
řady předpisů k tomuto zákonu a domnívám
se, že asi zdaleka nebudou všechny tyto předpisy
souběžně s platností zákona,
pokud by vůbec byl přijat.
Proto si myslím, že v takovém případě
asi měl existovat komentovaný zákon, než
budou všechny tyto prováděcí předpisy,
aby nedocházelo například k různému
způsobu výkladu uživatelů tohoto zákona.
To je jenom poznámka na okraj.
Pokud se ale budeme dívat na otázky jiné,
to znamená na otázky harmonizace ustavení
tohoto zákona i například se směrnicemi
Rady Evropského společenství a Evropské
unie, domnívám se, že tady vzniká hned
několik momentů, které začínají
být a budou následně problémové.
Z tohoto titulu bych si dovolil udělat tři pozměňovací
návrhy.
První by se týkal § 2, kde by se doplnil nový
odst. 8, který by pojmenoval, co jsou to závazky
veřejné služby. Cituji: závazky veřejné
služby znamenají závazky příslušného
provozovatele dráhy, které by nepřevzal ve
svých vlastních obchodních zájmech
vůbec nebo ve stejném rozsahu nebo za stejných
podmínek. Závazky veřejné služby
sestávají ze závazků provozu, přepravy
a tarifů. Je na provozovateli dráhy požádat
drážní orgán po ukončení
zcela nebo části závazek veřejné
služby, pokud zahrnuje ekonomické nevýhody,
které mu nejsou na základě smlouvy nahrazeny
objednavatelem.
Tato textace vychází v podstatě zrovnovážení
stavu podle nařízení Rady EHS z roku 1983,
1991 a dalších a jsou v podstatě trochu jinou
podobou toho, co jsme přijmuli i do zákona č.
111 z roku 1994 o silničním zákonu. Samozřejmě,
že je to tam koncipováno trochu rozdílněji,
nicméně si myslím, že tento návrh
by byl podstatně přesnější.
Dále bych si dovolil doplnit § 8 o další
odstavec 3 k pojmu "okolí dráhy". Především
proto, že § 8 tento pojem nemá, nevymezuje, hovoří
pouze o ochranném pásmu a v podstatě i přes
různou diskusi odborníků ohledně bludných
proudů vysokofrekvenčních rušení
apod., navrhuji proto - cituji - nový odstavec 3, §
8:
Okolí dráhy a jeho vztah k provozování
dráhy určí prováděcí
předpis.
V tomto smyslu bych pak doporučoval doplnit § 66 odst.
1 o citaci § 8, odst. 3.
Poslední návrh se týká ustanovení,
která upravují zásady pro udělování
licencí provozovateli drážní dopravy.
Domnívám se, že na základě návrhu
směrnic Rady Evropské unie jak pro udělování
licencí železničním podnikům,
které patrně budou platné v příštím
roce, tak i pro rozložení kapacit železniční
infrastruktury a jejímu zpoplatnění, které
by taktéž měly být přijaty v
příštím roce, dovoluji si doplnit následující
§ 28 o dvou odstavcích, který by se týkal
finanční způsobilosti.
Odst. 1 - cituji:
Pro účely prokázání finanční
způsobilosti žadatele je nutno předložit
doklady prokazující, že žadatel je schopen
dostát svým závazkům stanovených
za realistických požadavků v období
do 12 měsíců. Pro tyto účely
žadatel předloží svůj obchodní
záměr na první rok provozu, předpokládanou
finanční rozvahu včetně zisků
a ztrát, návrhy jízdného a přepravného,
údaje o současných a projektovaných
finančních zdrojích, plány likvidity
pro první rok provozu, záměry kvalifikace
pracovníků odpovídající ustanovením
o bezpečnosti provozu a používání
školících zařízení. Podle
možnosti žadatel předloží i finanční
audit za předchozí rok.
Odst. 2:
Ostatní podmínky, mezi které může
patřit i povinnost zabezpečení ekologického
auditu, upraví příslušný prováděcí
předpis.
Opět bych doplnil § 66 o tyto zmocňovací
ustanovení v § 8, odst. 1 a 2.
Domnívám se, ze finanční způsobilost
není na obtíž, naopak je nutná především
proto, že je to podpora našich podnikatelů v
této činnosti především proto,
aby mohli být partnery i při mezinárodní
přepravě a aby i podle těchto norem nemohlo
dojít k tomu, ze by byli například z mezinárodní
přepravy vyřazeni z titulu různých
problémů a různých důvodných
podezření, kde by byla zpochybňována
otázka záruk následných pojištění,
zneužití pojištěné zásilky
a otázky event. praní špinavých peněz
atd.
Tolik mé návrhy. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Bláhovi a prosím pana poslance Grosse,
jehož přihláška je poslední, kterou
jsem obdržel.
Poslanec Stanislav Gross: Pane předsedající,
pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové,
budu poměrně stručný, budu mít
pouze několik pozměňovacích návrhů
víceméně terminologických, pouze jeden
z nich je věcný.
Chtěl bych říci, že podporuji návrh
kolegyně Orgoníkové, aby projednávání
tohoto návrhu zákona bylo přerušeno
a aby se k němu ještě jednou vrátily
některé výbory, protože si myslím,
že tato zásadní norma by měla být
v poněkud jiné podobě předložena
parlamentu.
A nyní k návrhům.
Chtěl bych navrhnout v § 22 odst. 1 písm. d),
v § 36, v § 40 a v § 41 odst. 1 následující
změnu.
Myslím si, že by bylo zapotřebí všude,
kde se v zákoně hovoří o jízdním
řádu, tento pojem rozšířit o
jízdní řád osobních a nákladních
vlaků, protože systém dopravy na železnici
je poněkud složitější a myslím
si, že by se to mělo v zákoně odrazit.
V § 42 navrhuji následující znění
odst. 4:
"Odst. 4: Jízdní řád schválený
drážním správním úřadem
je závazný pro všechny provozovatele dráhy.
Osoby užívající dráhy nemají
nárok na náhradu škody, která jim vznikla
nesplněním této povinnosti z důvodu
zajištění bezpečnosti přepravovaných
osob a věcí."
Domnívám se, že v současné době
došlo z řady důvodů k poněkud
chaotičtějšímu provozu dráhy,
než tomu bylo za uplynulé období, a myslím
si, že je třeba, aby byl grafikon závazný
pro všechny pracovníky dráhy. Myslím
si, že každý pracovník dráhy by
také měl být do jisté míry
ochráněn před tím, pokud na základě
zajištění bezpečnosti uživatelů
drah bude nucen porušit grafikon dopravy a jízdní
řád.
A dále navrhuji v § 45 v odst. 1 a 2 nahradit slovo
"průkaz" slovem "osvědčení",
protože se domnívám, že v rámci
pojmů užívaných na dráze je toto
slovo daleko vžitější a myslím,
že daleko lépe vystihuje to, co osvědčení
skutečně v současné době je,
a že nahrazovat je slovem "průkaz" by bylo
určitou degradací ve snaze unifikovat tuto oblast
se silniční dopravou.
A pak bych měl jeden dotaz na pana ministra - byl bych
velmi rád, kdyby mi ho zodpověděl -, který
se již netýká textu zákona. Velice by
mě zajímalo z titulu působení v branném
a bezpečnostním výboru, kdyby mi pan ministr
odpověděl na otázku, kdo bude odpovídat
za provoz železnic v době branné pohotovosti
státu, protože si myslím, že i tato otázka
by měla na půdě parlamentu zaznít,
resp. odpověď na tuto otázku, která,
jak jsem řekl, se zcela netýká projednávaného
zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Grossovi. Ptám se, kdo se ještě
hlásí do rozpravy?
Protože nikdo, myslím, ze nastala právě
ta chvíle rozhodnout o procedurálním návrhu
paní poslankyně Orgoníkové na přerušení
tohoto bodu do té doby, než se sejdou zainteresované
výbory a ústavně právní výbor
a sjednotí svá stanoviska, event. je znovu projednají.
Je to tak v tom smyslu, jak jste, paní poslankyně,
hovořila? - (Poslankyně Hana Orgoníková:
ano.)
Poslanec Vladimír Budinský: Já bych
jen připomněl, pane místopředsedo,
že tu jsou v podstatě dva procedurální
návrhy. Jeden procedurální návrh pana
poslance Kuchaře, který chce vrátit vládě
zákon k přepracování, a druhý
je procedurální návrh paní poslankyně
Orgoníkové, který i pan poslanec Kuchař
podpořil a podpořil ho také pan poslanec
Kačenka.
Volně bych řekl, že všichni vystupující
s podobnými pozměňovacími návrhy
na přerušení chtěli, aby se projednávání
přerušilo před koncem rozpravy, doporučit
organizačnímu výboru, přikázat
tisk 1198 dalším výborům, rozpravu dokončit
na první schůzi v roce 1995, pan poslanec Kačenka
chtěl navíc uspořádat na půdě
sněmovny seminář.
Domnívám se, že logicky - a po logice volal
jeden z poslanců - by bylo vhodné jako o prvním
hlasovat o návrhu pana poslance Kuchaře, protože
ten je terminální v tisku 1198, a v případě,
že projde, pak nemá cenu se scházet ve výborech,
ale řešit popř. nový návrh. Pokud
by návrh pana poslance Kuchaře neprošel, mělo
by smysl hlasovat o návrhu paní poslankyně
Orgoníkové.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Podpořil
bych toto stanovisko i tím, že pan poslanec Kuchař
byl přihlášen již včera, takže
vlastně jeho návrh byl první. Budeme tedy
jako o prvním rozhodovat o procedurálním
návrhu pana poslance Kuchaře. Než tak učiníme,
všechny jsem vás odhlásil a prosím vás
o novou prezentaci.
Domnívám se, že procedurální
návrh pana poslance Kuchaře není třeba
opakovat, budeme hned hlasovat.
Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Děkuji. Hlasování je skončeno.
Procedurální návrh nebyl přijat poměrem
hlasů 56 pro, 83 proti, 9 poslanců se zdrzelo hlasování,
jeden nehlasoval.
Procedurální návrh neprošel, myslím,
že ve smyslu toho, co řekl pan společný
zpravodaj, není možné hlasovat o dalším.
(Veselost.)
Poslanec Vladimír Budinský: Myslím,
že je možné hlasovat o procedurálním
návrhu paní poslankyně Orgoníkové,
protože právě jsme rozhodli o tom, že
nevrátíme vládě návrh zákona,
takže můžeme rozhodnout o přerušení
rozpravy, přikázání dalším
výborům, popř. o uspořádání
zmíněného semináře.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Ano, budeme
tedy hlasovat o jiném návrhu, tj. o návrhu
na přerušení, což je návrh paní
poslankyně Orgoníkové.
Kdo je pro tento návrh? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování
skončilo.
Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 66
pro, 73 proti, 13 poslanců se zdrželo hlasování,
jeden poslanec nehlasoval.
Myslím, že o dalších není již
možno hlasovat, poněvadž byly v podstatě
shodné, čili já končím rozpravu
k tomuto bodu. Myslím, že všichni jste se mnou
zajedno, že stejně jako v předcházejícím
případě vzhledem k velkému množství
pozměňovacích návrhů dáme
prostor k jejich zpracování a sumarizaci.
Přerušuji tedy projednávání tohoto
bodu a dříve, než vyhlásím přestávku,
rád bych vám ještě sdělil, že
pan místopředseda Vlach svolává stálou
komisi pro veřejnou správu ihned do místnosti
státních aktů.
Přerušuji jednání do 14.30 hodin s tím,
že je prostor pro jednání politických
klubů.
(Jednání přerušeno ve 12.29 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 16.35 hodin.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy
a pánové, dovolte mi, abych vás požádal,
abyste se všichni dostavili do sněmovny. Budeme pokračovat
v jednání. Omlouvám se za pozdní zahájení
schůze. Myslím, že je korektní vyhovět
žádosti poslaneckých klubů. Prosím,
abyste se zaregistrovali, budeme pokračovat.
Vzhledem k tomu, že je zaregistrováno 108 poslanců,
dovolte mi, abych zahájil pokračování
bodu 20 podle schváleného programu, kterým
je přerušený
Podle usnesení Poslanecké sněmovny č.
470 budou všechny pozměňovací návrhy
z obecné a podrobné rozpravy doručeny všem
poslancům nejpozději 48 hodin před zahájením
závěrečné rozpravy, což konstatuji,
že bylo splněno. Nejdříve 72 hodin po
skončení obecné a podrobné rozpravy
se pokračuje v závěrečném projednávání
návrhu zákona. Konstatuji, že to také
bylo splněno. Připomínám tedy, že
postupujeme v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny
470 a ještě jednou upozorňuji na skutečnost,
že v pátek byla ukončena obecná a podrobná
rozprava, ve které hovořilo více než
30 poslankyň a poslanců. Výsledkem této
obecné a podrobné rozpravy je "Přehled
vystoupení poslanců k projednávání
vládního návrhu státního rozpočtu
podle sněmovních tisků 1190 a 1360 a jejich
pozměňovacích návrhů ze dne
9. 12. 1994 a stanovisko rozpočtového výboru
k pozměňovacím návrhům",
vypracovaný rozpočtovým výborem a
rozdaný v pondělí ve 14.30 hodin prostřednictvím
poslaneckých klubů a nezařazeným poslancům
prostřednictvím výborů. Doufám,
že tento přehled mají všichni poslanci
k dispozici.
Ukončili jsme rozpravu, a proto podle usnesení 470
dávám slovo nejprve společnému zpravodaji
výborů panu poslanci Tomáši Ježkovi,
aby doporučil, jak budeme postupovat.
Poslanec Tomáš Ježek: Vážený
pane místopředsedo, vážení poslanci,
vážená vládo, jsem srozuměn s
tím, abychom postupovali podle materiálu, který
vám byl rozdán, tj. podle přehledu, který
všichni máte. Budeme probírat jednotlivé
pozměňovací návrhy, jak jsou tam napsány
a jak padly ve všeobecné rozpravě s tím,
že vždy budu upozorňovat, že se týkají
buď čísel rozpočtu nebo textu zákona,
nebo doprovodného usnesení.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Dávám nyní ve smyslu usnesení 472
možnost vám všem, paní poslankyně
a páni poslanci, pokud byste buď formou faktické
nebo technické poznámky chtěli navrhnout
nějakou opravu gramatických, písemných,
nebo tiskových chyb v tomto přehledu, případně
se chtěli vyjádřit k návrhu projednávání,
jak jej doporučil společný zpravodaj. Slovo
má pan poslanec Kačenka.
Poslanec František Kačenka: Na straně
4 v bodě 7 (č) na druhém řádku
má být místo číslovky 2250
číslovka 225,0, na třetím řádku
místo 2000 má být 200,0. Na šestém
řádku místo čísla 834 si opravte
83,4 a místo čísla 184 číslo
108,4.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Nikdo jiný se nehlásí. Podle usnesení
470 končím závěrečnou rozpravu
a dávám slovo zástupci navrhovatele, místopředsedovi
vlády a ministru financí Ivanu Kočárníkovi,
aby se k rozpravě vyjádřil a přednesl
závěrečné slovo.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, dámy a pánové, dovolte,
abych poděkoval Poslanecké sněmovně,
vám všem poslancům za pozornost, kterou jste
věnovali státnímu rozpočtu na příští
rok. V rozpravě vystoupilo 34 poslanců a byla přednesena
řada pozměňovacích návrhů,
vesměs tlačících výdaje rozpočtu
nahoru.
Jsem tímto přístupem poněkud zklamán.
Projevuje se v něm jistý paternalismus jednotlivých
výborů sněmovny, méně byla
viditelná snaha o hledání a nalezení
případných dalších úspor
peněz daňových poplatníků.
A to i přesto, že byly sněmovně předloženy
mnohem podrobnější podklady, včetně
rozpočtů řady rozpočtových
a příspěvkových organizací.
Stejně jako v loňském roce sněmovna
schválila těsně před rozpočtem
novely daňových zákonů, na jejichž
základě jsme něco poztráceli na rozpočtových
příjmech. Tento dopad není dramatický,
rozkládá se v zásadě do dvou let a
pokud jde o rok 1995, je v každém případě
řádově nižší než vládní
rozpočtová rezerva. Já to zde uvádím
pouze pro pořádek a věřím,
ze v příštím roce již bude vláda
připravovat rozpočet na základě schválených
zákonů, takže přijetí případných
novel daňových zákonů bude ještě
před parlamentními prázdninami.
Chtěl bych se nejprve vyjádřit k některým
pozměňovacím návrhům a na některé
obecnější otázky budu reagovat později.
Své souhlasné či nesouhlasné stanovisko,
kde se nevyjádřím nyní, vyjádřím
potom při závěrečném hlasování.
Čili k jednotlivým pozměňovacím
návrhům.
Pan poslanec Skočovský na rozdíl od loňského
roku přednesl tentokrát pouze dva návrhy,
nemohu však s nimi souhlasit.
V prvém případě jde o poskytnutí
prostředků pro Národní divadlo ve
výši 46 mil. Kč na řešení
důsledků a krytí ztrát vzniklých
podpisem souboru smluv mezi Národním divadlem, voršilkami
a firmou Themos. Za situace, kdy se vláda teprve bude tímto
problémem zabývat na základě zprávy,
kterou jistě pan ministr kultury předloží,
povazuji tuto věc za neuzavřenou a tudíž
za předčasné již nyní zvyšovat
výdaje kapitoly ministerstva kultury z tohoto důvodu.
Pokud jde o druhý návrh pana poslance Skočovského
na zařazení částky 55 mil. Kč
na dokončení rekonstrukce a vybavení Besedního
domu v Brně, se kterým rovněž nesouhlasím,
chci pouze říci to, co možná není
ve sněmovně všeobecně známo,
že v letošním roce na Besední dům
bylo navíc poskytnuto 69 mil. Kč a že by tedy
nemělo být problémem Besední dům
v příštím roce dostavět.
Dlouhou sérii pozměňovacích návrhů
přednesl pan poslanec Kačenka. Nesouhlasím
ani s jedním. Konkrétně se chci vyjádřit
k následujícím.
Pokud jde o tu část vystoupení pana poslance,
která se týká Fondu národního
majetku, resp. jeho dotazu, zda úhrada části
úroků byla provedena cash, tj. ve skutečných
penězích či v dluhopisech, chci ujistit,
že byla provedena ve skutečných penězích,
tedy převodem z účtu na účet,
nikoliv emisí dluhopisů.
Pokud jde o jeho obavu, zda bude dostatek privatizovaného
majetku v roce 1995 na to, aby bylo možno pokrýt 10,7
mld. Kč tak, jak je předpokládáno,
chci jej ujistit, že Fond národního majetku
předpokládá pro rok 1995 celkové příjmy
z prodeje ve výši více než 36 mld. Kč,
tudíž, že bude dostatek prostředků
k pokrytí toho, co návrh zákona ukládá.
Pokud jde o návrh pana poslance Kačenky, týkající
se toho, aby byly výnosy z prodeje kupónových
knížek zahrnuty do rozpočtu, chci říci,
že tady patrně jde o nedorozumění, protože
tyto příjmy nejsou příjmem rozpočtu,
ale jsou příjmem Fondu národního majetku.
Stanovuje to tak zákon č. 92 a z tohoto titulu ani
návrh pana poslance Kačenky na zvýšení
příjmů státního rozpočtu
o 7 mld. Kč nemohu sněmovně doporučit
ani jej nemohu přijmout.
Pan poslanec Kačenka se dále zabýval podrobně
kapitálovými výdaji rozpočtu do dopravy.
Podstatou všech jeho návrhů bylo převedení
části prostředků na dálnice
a silnice z území Čech na Moravu, přičemž
vládní návrh označil za nespravedlivý
a nemorální. Toto si dovolím zcela zásadně
odmítnout, a pokud zde někdo chce vytahovat tzv.
moravskou kartu, pak mu doporučuji, aby si velmi dobře
a velmi podrobně prostudoval rozpočet. Vyplývá
z něj mimo jiné to, že vezmemeli např.
objem dotací pro územní rozpočty,
pak z celkové částky je směrováno
na území Čech cca 59% a na území
Moravy cca 41%. Nebo-li poměr je 1,44: 1, čili výrazně
ve prospěch Moravy. A pokud jde už o zmíněné
silnice a dálnice, pan poslanec zapomněl na to,
že v rozpočtu je ještě další
položka, o které se nezmínil, takže čísla,
která jsou uvedena pokud jde o dopravní infrastrukturu
v rozpočtu - pokud jde o Cechy a Moravu - jsou zcela jiná
než uvedl.
Pan poslanec Hájek přednesl několik návrhů
na věcné změny přímo v textu
zákona. Nesouhlasím s nimi z následujících
důvodů.
Požadavek na úplné vypuštění
§ 6, který má umožnit převod úspor
ve věcných výdajích rozpočtových
organizací z roku 1994 do roku 1995, považuji ve vztahu
k rozpočtovým kapitolám v této době
za nekorektní zejména proto, že jsme v závěrečné
fázi projednávání rozpočtu.
Přitom resorty, jednotliví členové
vlády o tomto návrhu vědí zhruba od
srpna letošního roku.
A oprávněně předpokládám,
že k tomu přizpůsobily i své chování
v nakládání s rozpočtovými
prostředky, což dokazují i čísla
o plnění výdajů. Další
návrh pana poslance Hájka na zahrnutí určitého
blokačního paragrafu do zákona, který
by přikazoval vládě převést
příjmy z pojistného na sociální
zabezpečení, přesahující jejich
rozpočtovanou výši na rok 1995, t. j. těch
více než 147 mld. Kč do státních
finančních aktiv, rovněž nedoporučuji.
Jde proti logice rozpočtu. Považuji to za modifikovanou
formu stále se objevujících snah mašličkovat
některé druhy příjmů ve vztahu
k některým výdajům. Kromě toho
zákon jasně stanoví, že příjmy
z tohoto pojistného jsou příjmem státního
rozpočtu, bez rozlišení, zda jde o příjmy
nad rozpočtovanou výši nebo ne. Tento návrh
je zjevně chybný, jak vyplývá jednak
z logiky rozpočtu, jednak ze zákona o rozpočtových
pravidlech. Je to asi stejné provinění proti
principu ekonomie, jako kdybychom chtěli hlasovat o tom,
kolik je 1 + 1. A chtěli například odhlasovat,
že 1 + 1 = 3. Nesouhlasím s tímto návrhem
a varuji před neodpovědným hlasováním
v této cause.
Pan poslanec Hirš dal návrh, kterým chce zvýšit
rozpočet výdajů na vědu a výzkum,
ať již jde o Akademii věd, zvýšení
investic o 30 mil. Kč, nebo o Grantovou agenturu, a dále
zvýšit prostředky na zlepšení přístrojového
vybavení vysokých škol. Rovněž
s těmito návrhy nesouhlasím. Jde o to, že
vláda posílila rozpočet na vědu. Ještě
v listopadu letošního roku bylo uvolněno z
rezerv rozpočtu navíc pro Akademii věd 45
mil. Kč konkrétně na přístrojové
vybavení, a dále rozpočtový výbor
schválil v rámci projednávání
rozpočtu v rozpočtovém výboru dalších
70 mil. Kč navíc proti vládnímu návrhu
pro rozpočet na rok 1995.
K návrhu paní poslankyně Novákové,
dvakrát požadující po 100 milionech
korun, jednou na památkové rezervace a podruhé
na program záchrany kulturního dědictví,
zaujímám rovněž negativní stanovisko
s poukazem na to, že jde na zvýšení prostředků
nad rámec toho, co již provedla vláda. Např.
můžeme pozorovat patrný nárůst
od roku 1993 prostředků, které jsou vynakládány
na tyto účely. Myslím, že i pan ministr
Tigrid zde sdělil sněmovně, že vláda
uvolnila ještě v letošním roce na záchranu
kulturního dědictví téměř
200 mil. Kč. S tímtéž se počítá
pro rok 1995 a pan ministr kultury bude předkládat
vládě program záchrany kulturního
dědictví, takže vláda se k tomuto jistě
vrátí a připraví pro sněmovnu
případné návrhy v tomto směru.
Pan poslanec Melichar navrhuje zvýšit prostředky
určené pro vybrané okresy v severních
Čechách z vládou navržených 350
mil. Kč na 700 mil. Kč. Rovněž s tímto
návrhem nesouhlasím. Lze konstatovat, pokud jde
o tuto položku, zhruba to, že tato položka, tyto
peníze ve vybraných okresech v severních
Čechách byly původně používány
vysloveně jako kompenzační opatření.
Potom na základě našeho tlaku a po dohodě
s přednosty a starosty z těchto dotčených
okresů jsme se rozhodli, že budeme spíše
tyto peníze používat na řešení
příčin, nikoli následků. To
znamená na určité investiční
akce, které by měly vést k ozdravění
životního prostředí.
Já jsem loni se všemi dotčenými přednosty
i starosty z těchto okresů za přítomnosti
pana ministra Bendy a pana ministra Dyby jednal a dohodli jsme
se, že ještě pro rok 1994 ponecháme to
stávající dělení v platnosti,
nicméně že od dalšího roku, to
znamená od roku 1995, bychom tu část, která
byla používána na spotřebu, převedli
v zásadě na tvorbu určitých programů,
které by měly přispět k řešení
ekologických problémů v severních
Čechách.
Kromě toho chci říci, že další
prostředky jdou do této oblasti v rámci tzv.
ekomiliardy, konkrétně je to dalších
420 mil. Kč pro severní Čechy, a jistě
má sněmovna v paměti, že bylo schváleno
použití prostředků z malé privatizace
ve výši více než 6 mld. Kč, které
nepochybně také budou užity i v severních
Čechách. Kromě toho jsem informován
o tom, že prostředky, které byly rozpočtovány
pro letošní rok pro tyto vybrané okresy v severních
Čechách, nebudou vyčerpány v řádu
zhruba 150 mil. Kč. Čili považuji postup vlády
v tomto ohledu za odůvodněný a nesouhlasím,
jak již jsem řekl, s návrhem pana poslance
Melichara.
Pan poslanec Kozák mi vytkl, že neplníme vládní
usnesení č. 433 ze srpna letošního roku,
podle něhož jsme měli do návrhu rozpočtu
na rok 1995 zahrnout výdaje spojené se zvýšením
počtu příslušníků a ostatních
pracovníků vězeňské služby
ve výši 128,8 mil. Kč, a požaduje je do
rozpočtu zahrnout. Přitom citoval zmíněné
usnesení. Ale, pane poslanče, necitoval jste poslední
větu tohoto usnesení, která říká,
že tyto prostředky budou uvolňovány
postupně tak, jak bude naplňován stav a počet
pracovníků, a že pan ministr spravedlnosti
má předložit vládě zprávu
do 31. 7. 1995. Chci vás proto ujistit, že vláda
bude tyto věci projednávat a jistě použije,
tak jak bude nabíhat nabírání těchto
pracovníků, prostředky z vládní
rozpočtové rezervy. Nemohu proto souhlasit s tímto
pozměňovacím návrhem.
Chtěl bych se vyjádřit v této části
svého závěrečného slova i k
návrhu pana poslance Kozla. Na rozdíl od všech
svých předchozích zamítavých
stanovisek chci s jeho návrhem na úpravy, které
se týkají učňovského školství,
vyslovit souhlas, neboť jej považuji za zdůvodněný,
podepřený konkrétní kalkulací
a již jsem při jednání v rozpočtovém
výboru panu poslanci za to poděkoval a činím
tak ještě jednou.
Ve druhé části bych rád reagoval na
některé obecnější otázky,
které zazněly zejména z lavic opozice. Myslím,
ze je potěšitelné, že nikdo, snad s výjimkou
implicitního pojetí pana poslance Recmana, nenavrhoval
již deficitní financování jako prostředek
k obnově ekonomického růstu. Tento růst
konec konců se dostavuje i bez deficitu rozpočtu,
jak je vidět na vývoji v letošním roce,
a my jsme přesvědčeni, že tomu tak bude
i v dalších letech.