Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážené dámy, vážení
pánové, z pověření stálé
komise pro sdělovací prostředky si vás
dovolím seznámit s usnesením stálé
komise pro sdělovací prostředky, jimiž
Poslanecké sněmovně předkládá
kandidáty do Rady českého rozhlasu. Kandidáti
splnili požadované formální předpoklady.
Dovolím si vás upozornit, že se volí
jeden člen Rady českého rozhlasu. Přílohou
usneseni jsou volební řády pro tajnou volbu
a pro veřejnou volbu hlasovacími lístky.
Vzhledem k tomu, že jako u předchozích voleb
ani u těchto voleb stálá komise pro sdělovací
prostředky nedošla ke koncensu, je opět na
rozhodnutí Poslanecké sněmovny, jakým
způsobem bude člen Rady českého rozhlasu
volen.
Usnesení se jmény kandidátů a volební
řády byly všem poslancům rozdány
před jednáním. A nyní vás seznámím
s usnesením stálé komise pro sdělovací
prostředky.
Usnesení č. 29/1995 ze dne 8. 2. 1995, kterým
se předkládají kandidáti do Rady českého
rozhlasu: Stálá komise
l. předkládá Poslanecké sněmovně
Parlamentu tyto kandidáty do Rady českého
rozhlasu:
1. Petr Markov
2. Václava Veselá
3. Václav Svoboda
II. předkládá Poslanecké sněmovně
Parlamentu návrh volebního řádu pro
tajnou volbu a návrh volebního řádu
pro veřejnou volbu hlasovacími lístky. Oba
volební řády jsou přílohou
tohoto usnesení.
III. žádá Poslaneckou sněmovnu, aby
rozhodla o způsobu voleb
IV. pověřuje poslance Koronthályho, aby seznámil
Poslaneckou sněmovnu s tímto usnesením. Podepsán
ing. Jan Kasal, předseda komise.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji,
pane poslanče! Otevírám rozpravu k tomuto
bodu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám
a končím a rozhodneme o způsobu hlasování.
Poslanec Vladimír Koronthály: Dovolím
si navrhnout, abychom nejprve hlasovali o veřejné
volbě hlasovacími lístky.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Než
tak učiníme, všechny jsem vás odhlásil
a prosím o novou prezentaci.
Budeme teď hlasovat o návrhu na veřejné
hlasování hlasovacími lístky.
Kdo je pro tento způsob hlasování, ať
to dá najevo v právě zahájeném
hlasování č. 86.
Kdo je pro? Děkuji, Kdo je proti? Děkuji. Kdo se
zdržel hlasování? Děkuji.
Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 46
pro, 39 proti a 27 poslanců se zdrželo hlasování
a 8 jich nehlasovalo. Je třeba hlasovat o jiném
způsobu.
Poslanec Vladimír Koronthály: Navrhuji tedy,
abychom hlasovali o tajné volbě hlasovacími
lístky.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Budeme tedy
hlasovat o tajné volbě. Hlasování
č. 87.
Kdo je pro tajnou volbu? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.
Návrh na tajnou volbu byl přijat poměrem
hlasů 77 pro, 22 proti, 22 se zdrželo hlasování,
nehlasovalo jich 7.
Tento návrh na tajnou volbu byl přijat.
Nyní přistoupíme ke schválení
volebního řádu pro tajnou volbu. Pro pořádek
otevírám rozpravu k tomuto volebnímu řádu,
který jste obdrželi v příloze. Ptám
se, kdo se hlásí do rozpravy? Protože se nikdo
nehlásí, rozpravu uzavírám a končím
a budeme tedy hlasovat.
Kdo je pro přijetí volebního řádu
pro tajnou volbu, ať to dá najevo v hlasování
č. 88.
Kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se
zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování
je skončeno.
Návrh byl přijat poměrem hlasů 108
pro, 3 poslanci proti, 16 se zdrželo hlasování.
Návrh volebního řádu byl schválen.
Nyní žádám ověřovatele
Poslanecké sněmovny, pány poslance Josefa
Effenbergera, Jiřího Karase, Roberta Koláře,
Evu Matouškovou, Ladislava Rymeše, Tomáše
Svobodu, Jaroslava Sýkoru, Oldřicha Vrchu a Eduarda
Zemana, aby se ujali úkolů spojených s přípravou
a samotným aktem voleb. Protože jsem zpraven o tom,
že lístky pro tajnou volbu budou připraveny
zhruba za půl hodiny, přimlouvám se za jistou
improvizaci v našem programu a pokud nejsou námitky,
pokračovali bychom bodem č. 27 našeho programu,
kterým je
Vítám mezi námi ministra obrany pana Viléma
Holáně. Návrh zákona jsme obdrželi
jako sněmovní tisk 1366 a společnou zprávu
výborů k němu jako sněmovní
tisk 1469. Z pověření vlády předložený
návrh zákona odůvodní pan ministr
obrany Vilém Holáň, kterého prosím,
aby se ujal slova. Celou sněmovnu prosím, aby vydržela
v klidu. Prosím, pane ministře.
Ministr obrany Vilém Holáň: Pane předsedo,
pane předsedající, vážení
páni poslanci, paní poslankyně, předkládám
návrh novely zákona 124/1992 Sb., o Vojenské
polici. Zákon 124/1992 byl po dva roky celkem užitečným
nástrojem pro výkon činnosti této
složky armády. Nicméně vývoj
jak v armádě, tak ve společnosti, dal také
tomuto dokumentu trochu zastarat. Kromě toho v právním
řádu došlo ke změnám, které
významně práci Vojenské policie ovlivnily.
Byl novelizován trestní řád a další
zákony. Došlo ke zrušení prokuratury a
vzniku státního zastupitelství.
Cílem navrhované novely zákona o Vojenské
policii je především vytvoření
podmínek pro lepší činnost policie,
protože dosavadní právní úprava
neumožňuje Vojenské policii reagovat na všechny
případy, s nimiž se v praktickém výkonu
služby setkává. Běží zejména
o ochranu majetku spravovaného a užívaného
ministerstvem obrany. Dosud byla objektem policejní ochrany
pouze armáda. Dále je to šetření
přestupků, zajištění jiných
osob než vojáka v případech, kdy je
to nutné, oprávnění k udělování,
zadržování a odnímání
určených dokladů v souvislosti s provozováním
vojenské techniky, oprávnění vstupovat
do živnostenských provozoven, oprávnění
k používání nástrahových
prostředků a zabezpečovací techniky
a detailnější vymezení oprávnění
k použití zbraně.
Kromě toho návrh zákona zahrnuje také
formální úpravu názvů, které
vyplynuly ze změny státního uspořádání.
V předkládaném zákonu jsou dále
navrhovány tyto důležité změny:
rozšíření, lépe řečeno
precizace působnosti a úkolů policie na policejní
ochranu majetku státu, který je spravován
ministerstvem obrany. Postihuje změnu organizační
struktury Vojenské policie, která jako výsledek
transformace armády vede současně k efektivnějšímu
využití sil. Dále zrušení institutu
vyhledávání, které se odrazilo v procesním
postavení vojenských policistů, potřebuje
změnu. Pověření příslušníci
Vojenské policie nyní plní úkoly policejních
orgánů v řízení o trestných
činech příslušníků ozbrojených
sil.
Navrhované doplnění zákona o oprávnění
k vydávání, rozšiřování
a odnímání oprávnění
pro řidiče, jejich učitele a zkušební
komisaře vychází ze specifických potřeb
armády. Zájem na dodržování kázně
a pořádku vojáky v činné službě
na veřejnosti vedl k návrhu oprávnění
vojenských policistů ke vstupu do živnostenských
provozoven. Oprávnění k používání
nástrojových prostředků a zabezpečovací
techniky je v nynějších podmínkách
stavu kriminality nutnou podmínkou k jejímu předcházení
a odhalování pachatelů.
Podrobnější úprava použitá
zbraně vojenským policistou, obdobně jako
policistou Policie ČR, vyplývá z podrobnosti
úkolů a situace, v níž obě policie
tyto úkoly plní. V zájmu jednotného
uplatňování policejní praxe vychází
předložený návrh přiměřeně
ze zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR,
ve znění pozdějších předpisů.
Novelizace zákona si nevyžádá nároky
na pracovní síly, ani nároky na státní
rozpočet České republiky. Z těchto
důvodů vás žádám o schválení
této předlohy.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu ministrovi. Prosím, aby se slova ujal společný
zpravodaj výborů pan poslanec Tomáš
Fejfar a podal zprávu o projednání návrhu
ve výborech. Dámy a pánové, důrazně
vás prosím o klid ve sněmovně.
Poslanec Tomáš Fejfar: Vážený
pane místopředsedo, vážený pane
ministře, kolegové a kolegyně, nebudu dlouze
hovořit jako zpravodaj o návrhu zákona o
Vojenské policii. Pan ministr se zmínil o tom, čeho
se tento zákon týká. Já bych jenom
připomněl, že tento návrh projednaly
dva výbory, ústavně právní
výbor a branný a bezpečnostní výbor.
Připomínky z těchto dvou výborů
jsou obsahem společné zprávy, kterou předkládáme
a prosím sněmovnu o podporu této společné
zprávy.
Nicméně jsem dlužen sněmovně
jednu informaci, a to tu, do jaké míry se předloha,
kterou vláda předložila, v těchto dvou
výborech změnila. Změnila se podle mého
názoru značně, a to do té míry,
že některé pravomoci, které byly navrhovány,
aby je měla Vojenská policie, výbory shledaly
přílišnými, a ty body, kterých
se to týkalo, navrhly vypustit. To je také obsazeno
ve společné zprávě. Myslíme
si, že ty pravomoci by neměly být tak veliké,
že to do jisté míry souvisí s postojem
společnosti k armádě, že to souvisí
s prestiží armády, kterou má nebo nemá
ve společnosti, a že přílišná
ingerence Vojenské policie do civilního života
by mohla způsobovat problémy s prestiží
armády České republiky, s tou prestiží,
u které myslím drtivá většina
této sněmovny cítí, že se musí
zvednout, že se musí zlepšit, že bez dobré
armády tento stát dobře fungovat nikdy nebude.
Není to tedy namířeno proti armádě,
ale naopak pro dobro její prestiže. Nakonec mechanizmy,
které jsou obsaženy ve starém zákoně
(a některé samozřejmě posilujeme)
způsobí to, že dál bude moci spolupracovat
jak s obecní, tak s Policií ČR a věříme,
že přijatá novela tu spolupráci zlepší
a že Vojenská policie bude moci dostatečně
efektivně pracovat. Děkuji vám a prosím
vás o podporu.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Tomáši Fejfarovi. Otevírám
rozpravu. Nemám žádné písemné
přihlášky do rozpravy. Do rozpravy se hlásí
pan poslanec Klučka.
Poslanec Václav Klučka: Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
pane ministře, dámy a pánové, chtěl
bych se především připojit k tomu, že
tento zákon je skutečně potřebný
a důležitý k tomu, aby pravomoce Vojenské
policie odpovídaly potřebám armády
České republiky v současnosti. Zároveň
bych doporučil (pojímám to jako určitou
legislativní věc) změnu § 3 písmeno
d) v bodě 3 na straně 2 předloženého
návrhu.
Stávající zákon 124/1992 v §
3 je uvozen větou, že se jedná o úkoly
Vojenské policie a pod tím je, že Vojenská
policie plní tyto úkoly. Tudíž bych
doporučil, aby v tom textu došlo ke změně
- podle zvláštního zákona, index 1 se
závorkou "působení" nahradit "působí
v řízení o trestných činech
jako policejní orgán a šetří
přestupky vojáků" s tím, že
za ty přestupky vojáků bych dal index 2 se
závorkou, s tím, že pod čarou by pak
bylo "§ 58 a následující zákona
č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění
pozdějších předpisů". Toť
vše.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji,
pane poslanče. Ptám se, kdo se dále hlásí
do rozpravy. Nevidím nikoho, proto rozpravu uzavírám.
Ptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit se
závěrečným slovem.
Ministr obrany ČR Vilém Holáň:
Obecně souhlasím s návrhem tak jak byl
předložen ve společné zprávě
i s návrhem, který přednesl pan poslanec
Klučka. Nicméně bych rád poznamenal
k vypuštění dosavadního bodu 10, tzn.
k § 18 odst. 1, že tam je zachováno stávající
znění § 18 a je tam fixován onen pojem
"vyhledávání", který už
jinak v právním řádu neexistuje.
Kromě toho přece jen doporučuji zvážit
navrhované vypuštění bodu 15 z §
32 - použití zbraně. Vypuštění
tohoto bodu bude znamenat, že bude platit stávající
úprava z roku 1959, kdy Vojenská policie neexistovala.
Lze tam použít zbraň k pořádkové,
strážní, eskortní a dozorčí
službě. Tolik moje poznámka.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu ministrovi. Slovo má společný zpravodaj.
Poslanec Tomáš Fejfar: Dovolím si pana
ministra upozornit na to, že to nikdo nenavrhl a ve společné
zprávě to prostě tak je. Zvažovali jsme
to dlouho a myslíme si, že se žádný
fatální omyl nestane, když použití
zbraně zůstane tak jak je navrhováno.
S pozměňovacími návrhy vystoupil v
rozpravě pan poslanec Klučka. Podal dva návrhy.
První pozměňovací návrh je
k bodu 3 § 3 písm. d) - změnit výraz
"působení v řízení"
na "působí v řízení".
Já s tímto návrhem souhlasím a pan
ministr také.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Rozhodneme
o prvním pozměňovacím návrhu
pana poslance Klučky. Kdo je pro tento pozměňovací
návrh v hlasování číslo 89?
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Pozměňovací návrh byl přijat
poměrem hlasů 104 pro, 1 proti, 8 se zdrželo.
Prosím o další návrh.
Poslanec Tomáš Fejfar: Druhý návrh
pana poslance Klučky zní, aby v tomtéž
bodě 3 na konci byla poznámka číslo
2 pod čarou.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Prosím
pana poslance Klučku, aby zopakoval přesné
znění svého návrhu.
Poslanec Václav Klučka: Přesné
znění poznámky pod čarou: "§
58 a následující zákona č.
200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění
pozdějších předpisů."
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
za toto upřesnění. Víme, o čem
budeme hlasovat.
Poslanec Tomáš Fejfar: Já souhlasím,
pan ministr také.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Zahajuji
hlasování č. 90. Kdo je pro tento pozměňovací
návrh? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
l tento druhý pozměňovací návrh
pana poslance Klučky byl přijat poměrem hlasů
112 pro, 1 proti, 8 se zdrželo.
Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací
návrhy a přistupujeme k hlasování
o celém zákonu.
Než tak učiníme, dámy a pánové,
opět jsem vás odhlásil a prosím, abyste
se svými kartami přihlásili.
Nyní budeme hlasovat o celém vládním
návrhu zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon c. 124/1992 Sb., o Vojenské
policii, podle sněmovního tisku 1366, ve znění
společné zprávy výborů Poslanecké
sněmovny podle sněmovního tisku 1469 a schválených
pozměňovacích návrhů.
Kdo souhlasí s tímto návrhem zákona,
ať to dá najevo v hlasování č. 91.
Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování je skončeno poměrem hlasů
123 pro, nikdo proti, 11 se zdrželo hlasování.
Tento zákon byl přijat.
Děkuji panu ministru Vilému Holáňovi
a společnému zpravodaji Tomáši Fejfarovi.
Konstatuji, že jsme ukončili další bod
našeho programu.
Pokud nejsou připomínky k úpravě programu,
navrhuji, abychom se věnovali bodu
Připomínám, že tento bod byl zařazen
v návrhu pořadu 25. schůze Poslanecké
sněmovny a na žádost pana poslance Jiřího
Payna jsme rozhodli přeřadit jej na únorovou
schůzi. Usnesení výboru petičního,
pro lidská práva a národnosti č. 173
z 24. 11. 1994, které obsahuje návrh usnesení
Poslanecké sněmovny, nám bylo rozdáno
na 25. schůzi Poslanecké sněmovny.
Nyní prosím předsedu výboru pana poslance
Josefa Pavelu, aby se ujal úvodního slova a zároveň
odůvodnil návrh usnesení Poslanecké
sněmovny.
Poslanec Josef Pavela: Pane předsedající,
pane předsedo, paní poslankyně, páni
poslanci, problém našich spoluobčanů
protizákonně zavlečených po 2. světové
válce na území tehdejšího Sovětského
svazu se nachází v Poslanecké sněmovně
dá se říci už několik let.
Na předsedu sněmovny, výbor petiční,
další výbory i na jednotlivé poslance
se několikrát obrátil výbor "Oni
byli první", především v osobě
předsedy tohoto výboru pana Bystrova, ale i dalších
členů výboru, a to jak prostřednictvím
petice, tak i dalšími podáními.
Pro připamatování vlastní problematiky
a odůvodnění navrhovaného usnesení
několik slov podle materiálů zmíněného
výboru "Oni byli první". Příslušníci
ruské protibolševické emigrace začátkem
20. let přijali pozvání Masarykovy republiky,
která sdílela jejich nedůvěru ke komunismu
a sovětskému zřízení, aby si
u nás vybudovali nové domovy a naplnili v naší
demokratické meziválečné společnosti
své představy o realizaci svobodně se rozvíjejících
lidských osobností. Avšak poválečným
Československem, tedy po 2. světové válce,
byli pro své odmítání komunismu a
nevíru v Sovětský svaz naopak shledáni
nepohodlnými a ponecháni na pospas bolševické
moci, která řadu těchto bývalých
emigrantů odvlekla a uvrhla do koncentračních
táborů.
V této souvislosti je nutné zdůraznit, že
okruhy obětí sovětských represí
byly dva. Jednak to byli bývalí ruští
a ukrajinští poříjnoví emigranti,
většinou již českoslovenští
občané, ale také nositelé mezinárodního
průkazu uprchlíka z bolševického Ruska,
které Sovětský svaz pronásledoval
z politických důvodů.
Druhým okruhem obětí sovětských
poválečných represí jsou českoslovenští
občané, kteří se stali obětmi
nezákonných postupů a zvůle Rudé
armády a NKVD, ale nemohou být považováni
podle platných zákonů za politicky pronásledované.
Likvidace této emigrace v Československu byla nepochybně
výraznou tragickou součástí prvních
kroků zavádějících naši
republiku do závislosti na Sovětském svazu
a pochybných ideálech sovětské společnosti
a byla zřejmě prvním masovým popřením
základních lidských a politických
práv našich občanů a dalších
osob, žijících v naší zemi, a to
v zájmu komunistické ideologie a jejích světovládních
totalitních cílů.
Výbor "Oni byli první" považuje za
nutné k uvědomění si tohoto pochybení
a alespoň k morální nápravě
využít příležitosti, která
nastane v květnu 1995, kdy od počátku neblahé
likvidace ruské protibolševické emigrace v
Československu uplyne 50 let. Z obětí tehdejších
represí už nikdo nežije. Žije však
jejich památka, jejich pravda, jejich děti, případně
vdovy.
Výbor petiční, pro lidská práva
a národnosti se touto záležitostí několikrát
zabýval a při posledním projednávání
24. 11. 1994 přijal usnesení, jímž pověřil
předsedu výboru, aby připravil návrh
usnesení Poslanecké sněmovny k morální
satisfakci všem osobám odvlečeným sovětskými
silami z území Československé republiky
do Sovětského svazu po květnu 1945.
Tento bod byl zařazen na prosincovou schůzi Poslanecké
sněmovny, ale jak už bylo řečeno, na
návrh poslance předsedy zahraničního
výboru pana Payna byl tento bod přeložen na
tuto únorovou schůzi.
Předkládám proto Poslanecké sněmovně
návrh usnesení, tak, jak byl koncipován za
přispění předsedy Poslanecké
sněmovny a schválen výborem petičním,
pro lidská práva a národnosti. V prosinci
jste jej sice všichni obdrželi, ale domnívám
se, že bude nutné jej znovu přečíst.
Výbor petiční, pro lidská práva
a národnosti po rozpravě doporučuje Poslanecké
sněmovně, aby přijala usnesení tohoto
znění:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky se seznámila s dokumenty, které jí
předložili členové iniciativy "Oni
byli první." Poslanci si znovu uvědomili, že
tragické osudy všech našich spoluobčanů
po druhé světové válce protizákonně
zavlečených na území někdejšího
Sovětského svazu a vystavených nejrůznějším
formám útisku a utrpení, od policejních
šikan až po ohrožení života a jeho
ztrátu, nelze odčinit, odškodnit nebo zmírnit
cestou zákona ani jiným obecně platným
opatřením. Vyslovili proto upřímnou
lítost nad tím, že se těmto loajálním
občanům Československé republiky,
kteří se právem spoléhali na její
ochrannou ruku, nedostalo účinné pomoci tehdejší
československé vlády, poklonili se památce
všech obětí a jejich pozůstalým
vyjádřili hlubokou účast.
Tolik návrh usnesení.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
předsedovi výboru panu poslanci Josefu Pavelovi.
Otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které
se hlásí předseda Poslanecké sněmovny
pan Milan Uhde. Dále se písemně přihlásil
pan poslanec Štrait a pan poslanec Wagner.
Předseda PSP Milan Uhde: Vážené
kolegyně, vážení kolegové, čas,
který uplynul od doby, kdy jsme zařadili poprvé
tento bod na pořad jednání Poslanecké
sněmovny, posloužil k tomu, že se podle mého
názoru podařilo zpřesnit některé
formulace. Především se podařilo přesně
pojmenovat iniciativu, která se jmenuje trochu jinak, než
je uvedeno v návrhu usnesení. Dále se podařilo
uvědomit si, že vedle spoluobčanů tu
byli také nositelé mezinárodního průkazu
uprchlíka, kteří nebyli přímo
našimi občany, ale spadali pod ochranu Československé
republiky a byli rovněž vydáni represím.
Pokusil jsem se proto zformulovat poněkud opravené
znění návrhu usnesení a přidat
k němu jednu závěrečnou větu.
Jestli dovolíte, přečtu toto znění
a Kancelář připravila písemnou podobu,
která vám bude zároveň rozdána.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky se seznámila s dokumenty, které jí
předložil výbor "Oni byli první".
Poslanci si znovu uvědomili, že nelze odčinit
tragické osudy našich spoluobčanů a
nositelů mezinárodního průkazu uprchlíka
po druhé světové válce protizákonně
zavlečených na území tehdejšího
Sovětského svazu a vystavených represím
až po ohrožení života a jeho ztrátu.
Vyslovují proto upřímnou lítost nad
tím, že se těmto loajálním československým
občanům a uprchlíkům, kteří
se právem spoléhali na ochrannou ruku Československé
republiky, nedostalo účinné pomoci tehdejší
československé vlády, sklánějí
se před památkou všech obětí
a jejich pozůstalým vyjadřují hlubokou
účast. Zároveň projevují vůli
nedopustit opakování podobných bezpráví.
V poslední větě je uvedeno v tisku, který
dostanete, "Poslanecká sněmovna projevuje"
Později jsem si uvědomil, že gramaticky by
bylo lepší navázat na to, že poslanci
vyjadřují hlubokou účast, a další
větu zahájit slovy: "Zároveň
projevují vůli nedopustit opakování
podobných bezpráví."
Děkuji vám, že zvážíte tuto
možnost. Domnívám se, že je přesnější.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu předsedovi Poslanecké sněmovny. Prosím
pana poslance Štraita, aby se ujal slova. Připraví
se pan poslanec Wagner, potom pan poslanec Vychodil. Nemám
žádné další písemné
přihlášky do rozpravy. Prosím, pane
poslanče.