Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Výbornému. Dále se hlásí
pan poslanec Kozel. Já si dovoluji konstatovat, že
se ztotožňuji s výkladem pana poslance Výborného,
který se týká procedury hlasování.
Také si myslím, že není možné
hlasování o tisku spojit s hlasováním
o doprovodném usnesení.
Poslanec František Kozel: Nehodlám vést
při o procedurálních otázkách
- jsem přesvědčen, že když bude
hlasováno dvakrát a v případě
kladného výsledku prvního hlasování
o tisku 747, nezbývá než věřit,
že bude kladné i hlasování druhé,
které se týká doprovodného usnesení.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan poslanec
Syka.
Poslanec Martin Syka: Pane předsedající,
chtěl bych se zeptat - nebudu se vyjadřovat k obsahu
zákona, k mému mínění - zda-li
usnesení svým obsahem je v souladu s právním
řádem. Mně se to naprosto nezdá, že
by Poslanecká sněmovna zavazovala kohosi, aby platil
takovou finanční částku. To je podle
mého pouze věcí soudu a nezdá se mi,
že bychom měli vystavovat Poslaneckou sněmovnu
v případě kladného schválení
různým dalším krokům. Byl bych
velice rád, když nejsem právník, aby
to někdo vysvětlil.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Sykovi. Dále se hlásí pan poslanec
Kozel.
Poslanec František Kozel: Doufám, že doktor
filozofie uspokojí doktora medicíny v právním
výkladu. Tato sněmovna tisíckrát již
vládu žádala o mnoho věcí a toto
je jedna z těch tisíců žádostí
a nic víc.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Rozpravu uzavírám vzhledem k tomu, že se do
ní dál nikdo nehlásí. Ptám
se pana poslance Kozla, zda si přeje jako zástupce
navrhovatelů se vyjádřit. Není tomu
tak. Prosím tedy paní poslankyni Jiřinu Pavlíkovou,
aby se jako společná zpravodajka vyjádřila
k rozpravě, případně doporučila
způsob hlasování.
Abychom vyřešili situaci, dovolím si vás
odhlásit.
Poslankyně Jiřina Pavlíková: Vážení
kolegové, milé kolegyně, návrh tohoto
zákona před vámi leží již
pěknou řádku měsíců
a nepochybuji tedy o tom, že jste se všichni měli
příležitost seznámit s jednotlivými
návrhy a že jste tuto dlouhou a rozsáhlou příležitost
využili.
Pouze pro připomenutí zopakuji, že v rozpravě,
která zde proběhla již dříve,
vystoupili s pozměňujícími návrhy
pouze pan poslanec Matulka, Vyvadil a Řezáč.
Pan poslanec Matulka navrhl kromě změny názvu
celkovou úpravu, kterou máte před sebou a
kterou já, jako zpravodaj a zároveň autor
předlohy, nemohu v žádném případě
doporučit.
Pan poslanec Vyvadil předložil celkem tři pozměňující
návrhy, z nichž první je pouze legislativní
úprava čl. 1 - jedná se o češtinářské
vylepšení, se kterým samozřejmě
souhlasím - jeho druhý návrh doporučoval
vypustit čl. 3 - s tímto návrhem je možné
souhlasit - a jeho třetí návrh doporučoval,
aby v doprovodném usnesení bylo místo slova
"ukládá" slovo "žádá".
Tato změna již byla provedena i přednesena
a myslím, že není nutné o ní
hlasovat. Pan poslanec Vyvadil souhlasným kýváním
hlavy dává najevo, že je tomu tak.
Třetí, kdo vystoupil s pozměňujícími
návrhy, byl pan poslanec Řezáč, který
vlastně přednesl návrhy totožné
s návrhy pana poslance Matulky. Ani k nim nemohu vyslovit
své souhlasné nebo doporučující
stanovisko.
Rozprava, která proběhla dnes, přinesla jeden
pozměňující návrh na doprovodné
usnesení a všichni ostatní, kteří
vystoupili v rozpravě - pan kolega Výborný,
Syka - se pouze pozastavovali nad tímto usnesením,
případně si vyžádali určité
vysvětlení nebo legislativní upřesnění.
Můžeme tedy hlasovat o předloženém
návrhu ve znění pozměňujících
návrhů.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Takže
bych si dovolil dát hlasovat o prvním návrhu.
Přejete si, aby znovu zazněl?
Poslankyně Jiřina Pavlíková: Tento
návrh jistě máte před sebou, je rozsáhlý,
ale pokud na tom budete trvat, samozřejmě ho mohu
přednést i já.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Sněmovna
netrvá, rozhodneme o něm tedy ve 48. hlasování.
Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne
tlačítko. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 21
pro, 44 proti, 56 se zdrželo.
Prosím další návrh.
Poslankyně Jiřina Pavlíková: Další
návrh je první z návrhů pana poslance
Vyvadila. Týká se legislativní úpravy
v čl. druhém: Slovo "vypouštění"
nahradit slovem "vypouštějí". Souhlasím
s tímto návrhem. Jak jsem se již zmiňovala,
jedná se o češtinářskou úpravu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Nicméně
rozhodneme hlasováním.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať
zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování
číslo 49. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů
78 pro, 6 proti, 40 se zdrželo.
Prosím další návrh.
Poslankyně Jiřina Pavlíková: Návrh
pana poslance Vyvadila směřuje tentokrát
k článku III tisku 747, tzn. tento článek
III navrhuje vypustit. Vůči jeho návrhu nemám
zásadní námitky.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Kdo
je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne
tlačítko v hlasování číslo
50. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů
47 pro, 13 proti, 68 se zdrželo.
Prosím další návrh.
Poslankyně Jiřina Pavlíková: Dalším
návrhem, o němž je možné tady hlasovat,
je návrh pana poslance Řezáče, který
je velmi obdobný s návrhem pana poslance Matulky.
Jak jsem již říkala jednou, tento návrh
nedoporučuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano,
děkuji. Kdo je pro jeho přijetí, ať
zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování
číslo 51. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů
45 pro, 53 proti, 32 se zdrželo hlasování.
Poslankyně Jiřina Pavlíková: Tím
jsme vyčerpali veškeré návrhy, které
směřovaly k tisku 747 a myslím, že hlasováním
nám teď zbývá rozhodnout o tom, budeme-li
akceptovat celý tisk.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Budeme
tedy hlasovat o návrhu pana poslance Františka Kozla
a dalších na vydání zákona, kterým
se mění zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě
některých majetkových vztahů řeholních
řádů a kongregací a Arcibiskupství
olomouckého ve znění zákona č.
338/1991 Sb., podle sněmovního tisku 747 ve znění
společné zprávy výborů podle
sněmovního tisku 748, včetně schváleného
pozměňovacího návrhu.
Kdo je pro schválení tohoto tisku, ať zvedne
ruku a stiskne tlačítko v hlasování
číslo 52. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů
67 pro, 62 proti, 14 se zdrželo. V tom případě
nebudeme rozhodovat ani o doprovodném usnesení.
Děkuji paní poslankyni Pavlíkové a
panu poslanci Kozlovi. Tím jsme dokončili projednávání
bodu 16. Domnívám se, že k bodu 17 nemůžeme
přistoupit vzhledem k tomu, že ještě neuplynula
patřičná doba od rozdání společné
zprávy. Nicméně pan poslanec Kozel se hlásí
s informací.
Poslanec František Kozel: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
dovolte mi, abych navrhl stažení návrhu, který
je veden pod sněmovním tiskem 1192 zcela z jednání
sněmovny. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Je
to tedy návrh na zpětvzetí. Děkuji
panu poslanci Kozlovi.
Dámy a pánové, rozhodneme o tomto návrhu
hlasováním bezprostředně.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať
zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování
číslo 53. Kdo nepodporuje žádost navrhovatele
o zpětvzetí? Zdržel se hlasování?
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů
100 pro, 8 proti, 27 se zdrželo. Děkuji vám.
Tím jsme se vyrovnali s bodem číslo 17 našeho
pořadu a přistoupíme k projednávání
dalšího bodu, který se dostal na pořad.
Vzhledem k tomu, že jsme, vážené kolegyně,
vážení kolegové, rozhodli o tom, že
zprávu o činnosti kontrolního orgánu
Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti
BIS budeme projednávat po 16. hodině, zprávy
o činnosti stálých delegací ve čtvrtek
jako první bod, interpelace taktéž ve čtvrtek,
na řadě je návrh paní poslankyně
Hany Orgoníkové a dalších. Chci se zeptat,
zda si přeje vyjádřit se anebo ... Pardon.
Uvědomuji si, že jsme rozhodli o tom, že budeme
tento bod projednávat ve čtvrtek. Omlouvám
se. V pořadu jsem doběhl k tomuto bodu pod číslem
22.
Jsme tedy u bodu 23, což je
Předložený návrh nám odůvodní
ministr zdravotnictví pan Luděk Rubáš,
kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr zdravotnictví ČR Luděk Rubáš:
Vážený pane předsedající,
vážené kolegyně poslankyně a
páni poslanci, předstupuji před vás
se dvěma vládními novelami zákonů,
které se týkají systému všeobecného
zdravotního pojištění. Dovolte mi, abych
pronesl úvodem několik poznámek, které
se týkají obou těchto textů.
Parlament svými zákony z r. 1991 a 1992 na dlouhou
dobu a předpokládám, že trvale předznamenal
charakter systému zdravotní péče v
České republice. Rozhodl o tom, že to bude
systém zdravotní péče založený
na všeobecném zdravotním pojištění
na svobodné volbě lékaře a že
to bude systém, který bude vykonáván
mnohými zdravotními pojišťovnami, které
budou působit vedle sebe a budou to instituce, které
jsou veřejné a oddělené od státu.
Vláda respektuje tuto volbu a předloženými
novelami se v rámci zvoleného systému snaží
dosáhnout toho, aby se omezil únik prostředků
ze systému zdravotní péče, aby se
zabránilo plýtvání těmito prostředky
a aby se chránily pro ten účel, pro který
jsou určeny, to znamená k úhradě zdravotní
péče poskytnuté občanům.
Předložené novely tedy neznamenají žádný
systémový zlom v uvažování, ale
znamenají řadu úprav a zlepšení
ve snaze dosáhnout větší efektivity
a chránit prostředky pro financování
zdravotní péče. Obracejí se především
na jednoho z hlavních partnerů v systému
zdravotnictví, a to je na plátce zdravotní
péče - zdravotní pojišťovny.
Nemohou ani jinak. Samozřejmě, že neřeší
celý komplex komplikovaných vztahů ve zdravotnictví
a všechny jeho problémy. Zabývají se
tedy zejména tím, za co jsou zodpovědné
zdravotní pojišťovny. Otázku úhrady
zdravotní péče vůči zdravotnickým
zařízením řeší jiné
normy a jiné návrhy. Podotýkám, že
v Parlamentu je v současné době již
vládou schválený návrh zásad
zákona o podmínkách poskytování
zdravotní péče ... (Permanentní hluk
v sále. Místopředseda PSP Jiří
Vlach: Promiňte, pane ministře. Dámy a pánové,
prosím o klid.) ... že v dohodovacím řízení
na ministerstvu zdravotnictví končí projednávání
nového seznamu léků a prostředků
zdravotnické techniky, že se příští
týden sejde dohodovací řízení
také nad novým seznamem výkonů. Parlament,
resp. parlamentní výbor pro sociální
politiku a zdravotnictví mně rovněž
uložil, abych předložil návrh regulačních
opatření, fungujících v systému
úhrady zdravotní péče. První
návrh tohoto typu jsem předložil před
koncem minulého roku a další by měl
vzniknout na základě analýzy, o kterou tato
sněmovna svým usnesením požádala
zdravotní pojišťovny a které je měly
předložit Parlamentu do 15. ledna.
Vládní novely vznikaly v průběhu minulého
roku a samozřejmě nemohly reflektovat všechny
aktuální záležitosti, které v
tom bouřlivě se rozvíjejícím
a měnícím systému nastaly v posledních
měsících. Děkuji proto všem poslancům,
kteří se jimi zevrubně zabývali, a
zejména těm výborům, které
přinesly do společné zprávy takové
pozměňovací návrhy, které tyto
normy aktualizují a které záměr vlády
v této oblasti prohlubují a potvrzují.
Mimořádnou pozornost těmto textům
věnoval výbor pro sociální politiku
a zdravotnictví a ústavně právní
výbor, za což děkuji. Na závěr
toho obecného vystoupení bych chtěl říci,
že přestože ty novely neřeší
vše, co by bylo nutné ve zdravotnictví vyřešit,
považuji je za nesmírně závažné
a potřebné z hlediska postoje odpovědného
občana a člena vlády, který má
starost o to, aby prostředky získané ze zákonné
platby do systému zdravotního pojištění
byly vynakládány efektivně a správně.
Co se týká toho prvního projednávaného
tisku, dovolte mi ještě několik slov k vládnímu
návrhu zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon o všeobecném zdravotním
pojištění a zákon o pojistném
na toto pojištění. Tento návrh obsahuje
především ustanovení, které brání
zdravotním pojišťovnám hradit takovou
péči, která přesahuje rámec
zdravotních výkonů, které jsou vyjmenovány
ve zdravotním řádu a v seznamu výkonů
jako péče hrazená plně a částečně.
Tímto krokem, který se stal nejčastěji
středem diskusí, které provázely osud
zákona v Parlamentu, chce vláda dosáhnout
toho, aby prostředky, které se vynakládají
na zdravotní pojištění, byly skutečně
vynaloženy na úhradu zdravotní péče
a ne na aktivity, které s touto úhradou přímo
nesouvisí. Ty prostředky, které se ušetří,
by pak měly sloužit tomu, aby pojišťovny
platily svým smluvním zdravotnickým zařízením
včas, aby nedocházelo k neadekvátnímu
poklesu hodnoty bodu. To je vše. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministrovi a prosím pana společného
zpravodaje Miroslava Čerbáka, aby nám odůvodnil
předloženou společnou zprávu. Tu jste
obdrželi jako tisk č. 1467.
Poslanec Miroslav Čerbák: Pane předsedající,
pane ministře, dámy a pánové, navrženou
novelu projednal ústavně právní výbor,
branný a bezpečnostní výbor, výbor
petiční, pro lidská práva a národnosti,
rozpočtový výbor, hospodářský
výbor, zemědělský výbor, výbor
pro veřejnou správu, regionální rozvoj
a životní prostředí, výbor pro
sociální politiku a zdravotnictví a výbor
pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež
a tělovýchovu. Hospodářský
výbor a branný a bezpečnostní výbor
vzaly vládní návrh zákona na vědomí.
Výbor petiční, pro lidská práva
a národnosti vyslovil s předloženým.návrhem
zákona nesouhlas. Ostatní výbory doporučují
Poslanecké sněmovně, aby s předloženým
návrhem zákona vyslovila souhlas s úpravami,
které jsou obsaženy ve společné zprávě.
Já bych si dovolil na závěr ještě
procedurální návrh. Protože tyto dva
zákony, které budeme projednávat těsně
za sebou, jsou spolu velice úzce spjaty a v některých
bodech se prolínají, domnívám se,
že by bylo vhodné po ukončení rozpravy
k této novele projednávání přerušit
a zahájit projednávání novely zákona
o Všeobecné zdravotní pojišťovně
a zaměstnaneckých pojišťovnách.
Děkuji vám. Pane předsedající,
myslím, že je možno zahájit rozpravu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
společnému zpravodaji a otevírám rozpravu
k tomuto bodu, do které se jako první přihlásil
pan poslanec Rymeš. Připraví se pan poslanec
Štrait.
Poslanec Ladislav Rymeš: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
dovolil bych si předložit několik pozměňovacích
návrhů. Prvním mým pozměňovacím
návrhem je návrh na vypuštění
článku čtyři z tisku 1324. Nebude-li
tento pozměňovací návrh přijat,
navrhuji, aby číslice 12 byla nahrazena číslicí
3; nebude-li ani tento pozměňovací návrh
přijat, navrhuji, aby číslice 12 byla nahrazena
číslicí 6, tak jak zní v nezařazeném
pozměňovacím návrhu našeho výboru.
Dále bych si dovolil předložit pozměňovací
návrh tohoto znění: V článku
sedm doplnit další odstavec číslo dvě,
který zní: Příslušná zdravotní
pojišťovna je povinna provést poskytovateli úhradu
platby řádně a včas, nejpozději
do 15 dnů od doručení vyúčtování.
V případě prodlení ze strany zdravotní
pojišťovny je tato povinna uhradit úrok z prodlení
s odkazem na vládní nařízení
č. 142/1994 Sb. - Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
poslanci Rymešovi, prosím, aby svůj návrh
předal písemně zpravodaji. Prosím
pana poslance Štraita, aby se ujal slova. Připraví
se pan poslanec Robert Dostál.
Poslanec Jaroslav Štrait: Dámy a pánové,
ve svém krátkém vystoupení nebudu
mít pozměňovací návrh. Budu
hovořit k té první předloze několika
poznámkami. Nechci konjunkturálně navazovat
na slova pana prezidenta, že by ministerstvo zdravotnictví
se mělo znovu zamyslet nad koncepcí zdravotnictví
a promyslet časový výhled jednotlivých
kroků transformace, protože stejné obavy sdílím
osobně velmi dlouho. Občané jsou v určité
nejistotě především v tom, že mají
strach, že nebudou mít na úhradu zdravotnické
péče. Stále se o těchto otázkách
mluví častěji a častěji a stále
mlhavě a nekonkrétně. Ani lékaři
nejsou klidní. Snad nejlépe to vystihl jeden z východočeských
lékařů - cituji: Místo otázky
na pacienta "co vás trápí, co vás
bolí" je první otázka "u které
pojišťovny jste registrován". Pan prezident
to nazval - aby se lékař nemusel honit za body.
Za rozhodující považuji dnes otázku,
zda jakékoli dílčí novely, i když
se jimi zabýval parlamentní výbor pro sociální
politiku a zdravotnictví do roztrhání těla
i ducha, dokáží napravit chyby špatně
založeného systému. Sám fakt, že
v relativně krátké době v čele
ministerstva působí čtyři ministři,
o tom svědčí. Jako jeden z mála laiků
v našem výboru - jde především
o lékaře a zdravotní sestry - chci vnímat
problém tak říkajíc lidskýma
očima. V žádném případě
nemohu být lhostejný k tomu, jak se zachází
s penězi poplatníků. Nikdo nic zadarmo nikomu
nedává, zaměstnanec platí na zdravotní
pojištění 4,5% ze svého příjmu,
zaměstnavatel 9,5% za zaměstnance s tím,
že to na rozdíl od něho zahrne v nákladech.
Zdůrazňuji to proto, že osobně jsem
rozhodnut podpořit každý návrh, který
finanční toky vyjasní a zracionalizuje.
Hodně starostí si mohli předkladatelé
ušetřit, kdyby byla provedena kontrola vládního
prohlášení. Nemusel jsem se dovídat
v průběhu těchto měsíců
o tlacích zleva, zprava. Jen obtížně
bych zařazoval třeba představitele lékařských
komor do levého nebo pravého politického
proudu. Pokud jde skutečně o vztah ministerstva
a lékařských komor, snažím se
vztah vnímat spíš jako problém uvnitř
vládní koalice, který mi signalizuje opět
určitou krizi založeného systému.
Velké finanční úniky jsou v tom, že
revizní práce lékařů se provádějí
od stolu a podle výkazů a ne praxí. Připadá
mi to - a v té oblasti jsem jaksi více honěn
- jakoby školní inspektor prováděl inspekci
po telefonu. Aniž by revizní lékař strávil
třeba půl dne u doktora, se tomu asi do budoucna
nevyhneme. Povede to k oboustranné důvěře
lékařů a pacienta, protože někdy
slyšíme plochou argumentaci o nesolidních lékařích.
Ve zdravotnictví jsou nekvalifikovaně aplikovány
zkušenosti z privatizace naprosto odlišných úseků
společenských a ekonomických oblastí.
Tím není nikterak negována snaha jednotlivců
a skupin - z mé strany přirozeně - o privatizaci
zdravotnických provozů. Do toho však musí
organicky zapadat regulační a kontrolní funkce
státu, který, jak považuji za téměř
zbytečné deklarovat, za péči o zdraví
lidu odpovídá.
V legislativě, ale především v konkrétní
praxi, vidím snahu jít při financování
zdravotnictví tou nejjednodušší cestou,
postupně přenášet finanční
podíl na pacienty. Z titulu členství ve zmíněném
parlamentním výboru jsem za poslední léta
byl svědkem celé řady pokusů, od 50
korun za otevření pusy v ordinaci až v poslední
době po platbu za lůžko atd. Tyto přímé
platby zásadně odmítám. V tom případě
bude třeba nekompromisně žádat o snížení
daňového zatížení. S tím
souvisí o značně podhodnocené platby
státu za kategorie nevýdělečných
občanů, které evidentně už dlouho
nestačí. Pojišťovny nazývají
platby státu jako absolutně nelogickou.
Konečně je známo, že v systému
rozbitého domácího farmaceutického
trhu a průmyslu a dovozu zahraničních léků
za světové ceny jsou také lecjaké
záhady. Pokud lékař má k dispozici
kvalitní a účinné léky a pokud
je nepoužije, v podstatě zase porušuje to, co
přísahal při promoci a dostáváme
se do určitého kruhu. Farmaceutické firmy
jsou v našem zdravotnictvím největší
černou dírou při financování.
Platby za léky pohltí, pokud je tento údaj
správný, a byl mi dostupný, 23% financí,
a to ještě s ohromným meziročním
nárůstem. Zkušenosti ze světa mi velí,
že i to lze účinně řešit,
ale samozřejmě v určitém čase.
To kolegové vědí. Ministerstvo s moudrými
regulativy v této oblasti nepochopitelně otálí.
Vzhledem k tomu, že jde o dvě předlohy, i když
relativně blízké, se k některým
věcem pojišťoven ještě jednou vyjádřím
v následujícím bodě. Děkuji
vám.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Štraitovi. Prosím pana poslance Roberta
Dostála, aby se ujal slova, připraví se pan
poslanec Marek Benda.
Poslanec Robert Dostál: Vážený
pane předsedající, vážení
přátelé, vládní návrh
zákona o zdravotním pojištění
vidím z mého hlediska jako poněkud diskriminující.
Jestliže dosud fungující pojišťovny
byly zřízeny se souhlasem, respektive na doporučení
vlády, aby se vytvořilo tržní konkurenční
prostředí, případně, aby bylo
možné různým profesím poskytnout
specifické možnosti zřízením
oborových pojišťoven, a nyní se vláda
svým návrhem snaží tuto činnost
omezovat, případně i monopolní pojišťovací
systém vytvářet, pokládám toto
opatření za nepřijatelné.
Oborové pojišťovny vznikly za odlišných
různých podmínek, někdy velmi obtížně,
přesto však si vytvořily svůj prostor
v pojišťovacím systému zcela oprávněně.
Samozřejmě, že nejde o vyslovenou afunkčnost
pojišťoven, ale funkční chabost vlastního
pojišťovacího systému, kam bychom měli
směřovat naši pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane
kolego, já se omlouvám, ale mám dojem, že
přestože ty body velice úzce souvisejí,
domnívám se, že toto je spíš materie,
která se týká dalšího bodu, a
to zdravotní pojišťovny, ne zdravotního
pojištění. Bylo to jen upozornění
a dotaz, prosím, pokračujte.
Poslanec Robert Dostál: Děkuji. Doporučuji
proto, aby předložený návrh byl vrácen
jednotlivým výborům k projednání
novému, aby se vytvořily mechanismy, které
by upravily jednotně systém regulace a kontrol,
uplatnily legislativní princip solidarity při pojištění,
definovaly, co se rozumí podnikáním pojišťoven,
prostě vytvořily zákonné předpoklady
k aktivitě a funkčnosti všech schopných
pojišťoven.
V případě, že nebude přijato
mé doporučení vrátit návrh
jednotlivým výborům k novému projednání,
dovoluji si předložit pozměňovací
návrh k vládnímu návrhu zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním
pojištění, ve znění pozdějších
předpisů, a zákon ČNR č. 592/92
Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění, ve znění pozdějších
předpisů. Navrhuje se z čl. I vypustit bod
1, který zní: "V § 2 odst. 2 se vypouští
věta třetí".
Důvodová zpráva k pozměňovacímu
návrhu. Možnost poskytovat nadstandardní péči
nelze hodnotit, jak to činí důvodová
zpráva, jako neúměrné plýtvání
finančními prostředky. Jde o aktivity, které
odlišují jednotlivé zdravotní pojišťovny,
a jimiž tyto pojišťovny reagují na potřeby
svých pojištěnců, ať již z
hlediska jejich profesní skladby, či jejich zdravotních,
sociálních a životních podmínek,
např. neúměrné fyzické nebo
psychické zatízení pojištěnců,
narušené nebo enormně zatížené
životní prostředí v regionech, ve kterých
pojištěnci pracují a žijí atd.
Je samozřejmě nutno souhlasit s požadavkem,
aby tyto výdaje byly regulovány a nepřipustit,
aby se tzv. nadstandardní péče využívala
ke hře o pojištěnce. To však lze učinit
jinými prostředky, konkrétně v rámci
zpracování a schvalování zdravotně
pojistných plánů podle novelizovaných
ustanovení zákona č. 551/1991 Sb. a zákona
č. 280/1992 Sb., např. stanovením podílu
nákladů na nadstandardní péči
v poměru k celkovým nákladům na péči
plně nebo částečně hrazenou
zdravotním pojištěním.
Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny
vznikly mimo jiné právě proto, aby hradily
specifickou péči pro zaměstnance v určitých
profesích. Zájem na zachování této
specifické péče projevily zakladatelské
subjekty a správní rady zaměstnaneckých
zdravotních pojišťoven, neboť je to v zájmu
asi 4 mil. občanů, kteří jsou pojištěni
u zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Robertu Dostálovi a prosím pana poslance
Bendu, aby se ujal slova. Připraví se paní
poslankyně Hana Lagová.